Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1969 (XIII/27-52)

1969-09-19 / No. 38

Sociálně politický PROBLEM zvaný bytová nouze Společnost dbajíc! na svfij zdárný kvantitativní 1 kvalitativní rozvoj mnsl permanentně, v každé etapě svého vývoje, řešit bytovou otázku. Defini­tivní řešení neexistuje. Každé neaktivní sebeuspo­kojení nebo neprozřetelné podcenění významu np­­timálnl reprodukce bytového fondu znamená zů­stat pozadu za potřebami života a později stát před obtížnými problémy ekonomickými i sociál­ními. Musíme bohužel konstatovat, že v Evropě je jen málo států, které mají a budou mít takové potíže jako my. Nedostatečná výstavba bytů a nedosta­tečná péče o bytový fond zděděný z minulosti, vý­voj naší investiční výstavby — přeceňující výrob­ni investice — a politika podceňující modernizaci a údržbu daly vzniknout vrstvě nebydlících či ne­dostatečně a nehygienicky bydlících občanů, jen potřebný počet bytů pro dosud nebydlící — větši­nou mladé — rodiny, představuje kolem čtvrt ml- Iiénn. Bytová nouze, i když vyrůstá z mnoha konkrét­ních dílčích příčin, má své základní kořeny ve způsobn hospodařeni a v aktuálních výrobních, rozdělovačích a i sociálních poměrech, je deter­minována dosavadním modelem řízení. Máme-tl by­tovou nouzi vyřešit, musíme analyzovat a kritizo­vat dosavadní způsob bydlení, kritizovat nynější neúčinné metody řešení bytové nonze, analyzovat poptávku na našem nedokonale fungujícím byto­vém trhu, vyslyšet doporučení demografů a socio­logů apod., protože tu jde nejen o ekonomický, ale i sociálně politický problém. Mnoho poznatků kolem problematiky bydleni již bylo sneseno a analyzováno. Snad ale neuškodí, když se přidají další a na některé se upozorní ze sociálního pohledu. • Otázka bydleni není v současné době jen zále­žitostí technickou nebo problémem ekonomic­kým. je to doslova otázka existenčního minima širokých občanských vrstev, je vedle zabezpe­čeni výživy a zaměstnání základem pro posu­zování životní úrovně, tedy i vážnou otázkou sociální. • Na bydlení, jako na akt sociální povahy, je nnt­­no nazírat jako na souhrn určitých poměrů mezi lidmi, mezi společenskými a sociálními vrstva­mi ve společnosti, mezi jednotlivci a státními institucemi, tedy jako na děj, kterým se reali­zuje protihra sociálních sil a zájmů a který je proto 1 vážným problémem politickým. • Vysoké počty nebydlících a další statisíce ne­dostatečně a nehygienicky bydlících ukazují, že žádoucí bytový standard představuje vyšší úro­veň, nežli jaká je dnes pro republiku i neby­dlící hospodářsky dostupná. Po selhání poknsů řešit problém izolovaně pomocí usneseni a také ■mírným pokrokem v mezích zákona« asi ne­zbude, než zásadně, kvalitativně změnit meto­du a přístup k řešení. • Byt chápaný jako subjektivně optimální sousta­va pracoven, ložnic, kluboven a zásobáren sa dostal do sféry »zbožných přání«. V naší spo­lečnosti stále jen někteří mohou bydlet v plném smyslu toho slova. Nová bytová výstavba pro­hlubuje nivelizaci ve společnosti výstavbou ni­­vellzovaných bytů. • Stále zůstává nedořešen problém vyhovujícího bytu pro lidi s nejmenšíml příjmy. Zůstává ote­vřena silná disproporce mezi náklady na po­řízení bytu, na jeho zařízení a udržováni a mezí výši mzdy, nebol mzda u početnějších ro­din kryje jen výlohy nutné na udržováni a další reprodukci pracovní síly. Z takovýchto důvodů se snižuji nároky na bydleni a občanu začíná dostačovat nocleh; z bydleni se stává noclehovánl. • Vyřešení bytové nouze je nezbytným předpokla­dem všestranného rozvoje osobnosti a inteli­genčního bohatství národa, kladného vztahu občana ke společnosti, subjektivní spokojenosti a naplnění smyslu života. Pro budoucnost mu­síme počítat nejméně do roku 1980 s reprodu­kováním sociálních problémů, vyvolaných byto­vou nouzí (až tenkrát by podle některých úvah mohla být dořešena otázka kvantitavnfho do­statku bytů). K dosavadním problémům ale bezpochyby přibudou další, případně dosavadní bndon zostřeny. Rozhodující v tomto směru mohou být v současné době rozpracovávané návrhy na úpravy (zvýšení) nájemného. V té­to souvislosti je třeba upozornit na potřebu komplexního posuzování otázky výše nájemné­ho. K tomu, aby se neopakovaly dnešní potíže, se musí vytvořit účinné zábrany již v systému řízení celé ekonomiky. Teprve na základě těch­to změn a jejich dotažení až do systému řízení bytového hospodářství by se mělo uvažovat o zásadní změně výše nájemného a jedině v ta­kovémto případě lze s úpravou souhlasit. Při úvahách o řešení bytové nouze nemůže so­ciální politika klást překážky snahám po zásad­ním řešení potíži našeho hospodářství. V tom oka­mžiku, kdy by se o to pokusila, stala by se brzdou rozvoje celé společnosti a ve svých konečných důsledcích by se obrátila i proti těm, které chtěla chránit. Smyslem v současných podmínkách musí být zmírňování vlivu hmotných i finančních dů­sledků změn na objektivně sociálně slabší vrstvy obyvatelstva a snaha po vytváření co nejpříznivěj­ších podmínek pro rozvoj bydlení při stanovování konkrétních cílů a prostředků v hospodářských plánech státu a podniků. Dosti často se hovořilo a hovoří, že vyřešení by­tové nouze je věci celonárodní. Věřme z toho dů­vodu, že řešení problému se opravdu nalezne. Ing. ANT. ŠTEKER přestavba struktury ve výrobě Příčiny současného stavu prů­myslové výrobní základny v ČSSR jsou předmětem důkladných ana­lýz, které mají ukázat, jakým smě­rem zaměřit úsilí, abychom se při dalším plánovaném rozvoji vyva­rovali případných nedostatků nebo podcenění určitých skutečností. Prohlásil to ve svém projevu na konferenci v Brně ministr-před­­seda federálního výboru pro prů­mysl ing. Josef Krejčí. Připomněl, že etapy extenzívního roz­voje hospodářství lze prakticky pokládat už za ukončené. »V současné době, v souladu s celosvětovými tendencemi« — řekl — »se zaměřujeme na intenzívní faktory rozvoje. Cílem je vytvořit předpoklady pro rychlejší a kvalitnější uspokojo­vání osobních potřeb širokých vrstev společnosti. Znamená to mimo jiné i rozvoj těchto odvětví cestou rozsáhlé moderni­zace a rekonstrukce. Koncepce naznačeného strukturálního zaměření průmyslové výroby se bude opírat především o perspektivní řešení změn ve výrobních programech, jež budou důsledně sledovat před­nostní rozvoj oborů nebo skupin výrobků, aby se mohly stát nositeli, reprezentanty technického pokroku. Složitost průmyslové struktury v ČSSR je možno spatřovat v tom, že nyní produkujeme výrobky 410 z celkového počtu 421 oborů, jejichž výroba se realizuje v rámci RVHP. Zkuše­nosti uplynulých let ukazují, že optimální struktura našeho průmyslu by měla směřovat k oborům, jejichž výrobky jsou snadno směnitelné na domácím i zahraničním trhu, nebudou vyžadovat k tržbám státních dotací, jsou co nejméně náročné na suroviny i výchozí materiály a zaručují výhodnou renta­bilitu pro výrobce i pro národní hospodářství jako celek. Tyto výrobky by měly dosáhnout na zahraničních trzích cen, ktei se nejvíce přibližují cenám platným pro tuzemské odběrateli Uskutečňování zásadních změn ve struktuře výroby je prc ces trvalý, plynulý, ale především nesmírně složitý a obtlžir Náš průmysl je rozhodujícím činitelem v celkové národohoi podářské bilanci ČSSR na úseku vnějších vztahů. Na celkovéi vývozu Československa se podílí 90,52 %. Přitom podíl čs. vj vozu do socialistických zemi činí 93,4 % a do kapitalistickýc států 84,9 %. Významné místo zde připadá právě strojírenskť mu odvětví. Jeho podíl je téměř 54 %. Z celkového počtu 171 strojírenských oborů dodává pro vý voz 148 oborů. Přitom vývoz tak zvaných nosných oborů (jich je 34 %) se podílí na celkových exportních dodávkách 62,8 % další část je rozdrobena na 114 strojírenských oborů. Tat skutečnost ukazuje současné naše potíže, s nimiž pronikám na zahraniční trhy. Na druhé straně však právě tato šlrok. paleta umožňuje vybrat a dále rozvíjet skupiny výrobků, u nich v krátké době můžeme dosáhnout světové špičky a efektivní je umístit na zahraničních trzích. Tyto záměry si vyžadují řadu nutných mikro- i makrostruk turálních záměrů. Je to především potřeba rychlejšího rozvoji chemického průmyslu, který bude zajišťovat dostatek moder nich surovin a polotovarů pro rozvoj průmyslu a celého ná rodního hospodářství. Federální výbor pro průmysl ve spolupráci s ostatními orgá ny bude vybírat efektivní výroby, na nichž má spočívat zájen pro řešení problematiky vnitřního trhu, zahraničního obchodí a rozvoje materiálové základny stavebnictví. Je zřejmé, že v první etapě přestavby struktury našeho pru myslu nemůže jít o zásadní záměny celých výrobních programi závodů. Postupně se mají především preferovat závody, jejichž výrobní program je již dnes efektivní. k plánu na rok 1970 Komise pro rozvoj .soustavy řízení a plán při výboru pro hospodářskou politiku Sně­movny lidu na své schůzi za­měřila především pozornost na problematiku plánu roku 1970. Výklad k této proble­matice přednesl náměstek ministra plánováni ČSSR Josef Hvo­­recký. V úvodu informoval poslance o stavu uzavírání dohod mezi ústředními orgány a podnikovou sférou. Dohody ukázaly, že podniky své původní plány upravily a přiblížily je tak hospodářské směrnici vlády. Přesto však předpokládaných cílů směrnice nedosahují. Potom náměstek ministra charakterizoval připravený návrh plánu na rok 1970, jímž se mají v nejbližší době zabývat vlády. Návrh vychází z realizační směrnice květnového pléna OV KSČ, podle které se má zvýšit úloha národohospodářských plánů, posílit řízení a uplatnit ve správné míře vliv federál­ních orgánů na rozvoj jednotné ekonomiky Československa. V návrhu jsou vytyčeny některé důležité priority, jako na­příklad bytová výstavba, výroba stavebních hmot a zahraniční obchod. Počítá se rovněž s větším počtem závazných limitů. Plán má zabránit živelnosti i chybám, které se objevily v mi­nulosti. Respektuje pravomoce národních vlád. Celý komplex vztahů plánu bude doveden na podniky formou uzavírání pro­tokolů mezi centrem a podnikovou sférou. Návrh plánu počítá s poměrně vysokou dynamikou. Vychá­zelo se z toho, že existují v národním hospodářství rezervy a je zejména možné zvýšit společenskou produktivitu práce. V další části jednání vyslechli poslanci výklad k otázkám cenové politiky v roce 1969, včetně vyhodnocení účinnosti dosavadních opatření vlády na úseku evidence statistiky a - kontroly cen, který přednesl místopředseda federálního výboru pro ceny ing. Vladimír Janza. Zdůraznil mezí jiným, že cenovou politiku lze pochopit a hodnotit pouze v celkovém kontextu vývoje ekonomickí' ili­­tiky, přičemž vlastní cenová soustava je limitována uskuteč­ňovaným systémem řízení národního hospodářství. V obsáhlém výkladu pak rekapituloval soubor opatření v oblasti velko­obchodních i maloobchodních cen od roku 1967 do součas­nosti a v diskusi odpověděl na četné dotazy poslanců. z výboru ČNR mědělství a výživu wjwwíw wiiai projednal současný w ■ w ■ ■ s^VJssr. pro zemedelstvi• situaci v zásobo­vání trhu zemědělskými a potravinářskými výrobky. Má za to, že v současné době rozhodují o ekonomické situaci a per­spektivách naší společnosti pozitivní a konkrétní činy. Vysoce hodnotí úsilí pracujících zemědělských podniků, které směřuje ke splnění a překročení směrnice plánu na letošní rok a uza­vřených smluv o nákupu zemědělských výrobků. Dokazuje to i průběh letošních sklizflových prací a skutečnost, že se již k 28. srpnu t. r. plně vypořádali s úkoly státního plánu nákupu obilí a že jej značně překračují. Výbor České národní rady pro zemědělství a výživu oceňuje především skutečnost, že úspěšných výsledků dosáhli a dosa­hují zemědělci přesto, že neměli k dispozici vše, co potřebují pro efektivní zemědělskou výrobu a plnění svých velmi odpo­vědných úkolů ve výživě našeho národa. Svou příkladnou pílí a houževnatostí a dobrými výsledky v hospodaření také nejlépe a nejdůstojněji oslavují výročí 20 let trvání socialistických podniků, 20 let organizování socialistické zemědělské velko­výroby u nás. Výbor vyslovuje své přesvědčení, že i nadále svou dobrou prací, hospodářskými výsledky a plným pochopením společen­ských potřeb přispějí k další stabilizaci národního hospodář­ství a celé naší společnosti. Obrací se proto při této příleži­tosti na všechny zemědělské podniky a organizace, jejich vedoucí a kolektivy pracovníků, aby prověřili možnosti svých podniků a ještě v letošním roce pomohli zvýšením tržní pro­dukce vyřešit současnou situaci v našem státě a sov' ’‘ně věnovali maximální pozornost propracování a zajištění , jnu svých podniků na příští rok. výstavba Prahy „hoří“ Přestože hospodaře­ní národního výboru hlavního města Prahy skončilo v letošním pololetí vcelku úspěš­ně — přebytkem 102 miliónů Kčs — a hru­bý důchod podniků řízených pražskými národními výbory vzrostl proti stejnému období loni o 1,1 %, zůstává nejpalči­vějším problémem hluboké neplnění úkolů rozvoje a výstavby města a zásobování obyvatelstva zejména průmyslovým zbo­žím a palivem. Vedoucí plánovacího odboru NVP dr. Lubomír Laitl musel konstatovat, že investiční výstavba dopadla nejhůře za po­hlední léta. Z celoročního plánu byla splněna jen na 29,4 %. Výjimkou byly jen některé dopravní a komunikační stavby. Z ročního plánu 7162 bytů jich bylo dokončeno jen 279, a to ještě především ve svépomocné družstevní výstavbě. Dodava­telské stavební organizace byly schopné odevzdat pouze 54 bytů, ačkoliv jich měly do konce roku dokončit 5540. Po Intenzivních jednáních slíbily letos odevzdat alespoň 4472 bytů. Situace je totiž taková, že trvá nedostatek i základních dru­hů stavebních materiálů, jako jsou cihly (na jednoho zedníka jich připadá na směnu 15) a cement. Investoři jsou nuceni uzavírat s dodavatelskými organizacemi smlouvy pod podmín­kou, že na obstarání materiálu zajistí devizové prostředky. Přitom ještě velkým stavebním organizacím i místnímu staveb­nictví odcházejí pracovníci do menších, většinou v poslední době vzniklých organizací a družstev, která jsou pro ně mzdo­vě přitažlivější. Za tohoto stavu lze těžko žít v iluzi, že v le­tech 1971—1975 bude v Praze postaveno 60 000 bytů, tedy ročně 12 000. Neuspokojivé výsledky za první pololetí jsou i na centrálně sledovaných stavbách, Jako je dětská fakultní a městská ne­mocnice v Motole, Ústřední dílny dopravního podniku, pře­stavba bloku u Národního muzea a výstavba Metra. Na sídliš­tích — s výjimkou Ďáblic II — váznou občanské a technické stavby. Ohrožena je opět i údržba domovního fondu. Praha na ni jak známo vlastní síly nemá a převážná většina okresních stavebních podniků z krajů již loni odmítla v hlavním městě pracovat. Letos zde opravují domy jen OSP Středočeského, Ji­homoravského, Západočeského a Východočeského kraje. Ani podniky ministerstva stavebnictví nejsou schopny vzhledem k nedostatku kapacit plnit úkoly v údržbě pražského domov­ního fondu. Ministerstvo stavebnictví spolu s NVP připravilo pro vládu návrhy opatření k získání stavebních kapacit pro Prahu přede­vším vytvořením fondu výstavby, z něhož by byl financován potřebný rozvoj stavební základny, dále pak návrh na zave­dení výraznějších preferencí za práce v hlavním městě aj., které mají vytvořit předpoklady ke splnění investičního pro­gramu na území Prahy v letech 1971—1975. NENl TOMU TAK DÄVNO, kdy se o míře užitečnosti našich hospodářských a obchodních kontaktů se Sovět­ským svazem šířily nepodložené pověsti, pochybnosti a různé polopravdy. Nejvýmluvnějším argumentem bývají zpravidla čísla, konkrétní fakta. Přineseme je v zevrubné informaci o našem obchodu se sovětskými partnery v některém z příštích čísel Hospodářských novin. Protože některé údaje uveřejněné v této stati publiko­vány dosud nebyly a hovoří se v ni také o některých problémech plateb a cen ve srovnání s vývojem situace na světovém trhu. doporučujeme článek vaší pozor­nosti ... 2 hospodářské noviiíy ČÍSLO 38/1969

Next