Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1969 (XIII/27-52)
1969-09-19 / No. 38
Sociálně politický PROBLEM zvaný bytová nouze Společnost dbajíc! na svfij zdárný kvantitativní 1 kvalitativní rozvoj mnsl permanentně, v každé etapě svého vývoje, řešit bytovou otázku. Definitivní řešení neexistuje. Každé neaktivní sebeuspokojení nebo neprozřetelné podcenění významu nptimálnl reprodukce bytového fondu znamená zůstat pozadu za potřebami života a později stát před obtížnými problémy ekonomickými i sociálními. Musíme bohužel konstatovat, že v Evropě je jen málo států, které mají a budou mít takové potíže jako my. Nedostatečná výstavba bytů a nedostatečná péče o bytový fond zděděný z minulosti, vývoj naší investiční výstavby — přeceňující výrobni investice — a politika podceňující modernizaci a údržbu daly vzniknout vrstvě nebydlících či nedostatečně a nehygienicky bydlících občanů, jen potřebný počet bytů pro dosud nebydlící — většinou mladé — rodiny, představuje kolem čtvrt ml- Iiénn. Bytová nouze, i když vyrůstá z mnoha konkrétních dílčích příčin, má své základní kořeny ve způsobn hospodařeni a v aktuálních výrobních, rozdělovačích a i sociálních poměrech, je determinována dosavadním modelem řízení. Máme-tl bytovou nouzi vyřešit, musíme analyzovat a kritizovat dosavadní způsob bydlení, kritizovat nynější neúčinné metody řešení bytové nonze, analyzovat poptávku na našem nedokonale fungujícím bytovém trhu, vyslyšet doporučení demografů a sociologů apod., protože tu jde nejen o ekonomický, ale i sociálně politický problém. Mnoho poznatků kolem problematiky bydleni již bylo sneseno a analyzováno. Snad ale neuškodí, když se přidají další a na některé se upozorní ze sociálního pohledu. • Otázka bydleni není v současné době jen záležitostí technickou nebo problémem ekonomickým. je to doslova otázka existenčního minima širokých občanských vrstev, je vedle zabezpečeni výživy a zaměstnání základem pro posuzování životní úrovně, tedy i vážnou otázkou sociální. • Na bydlení, jako na akt sociální povahy, je nntno nazírat jako na souhrn určitých poměrů mezi lidmi, mezi společenskými a sociálními vrstvami ve společnosti, mezi jednotlivci a státními institucemi, tedy jako na děj, kterým se realizuje protihra sociálních sil a zájmů a který je proto 1 vážným problémem politickým. • Vysoké počty nebydlících a další statisíce nedostatečně a nehygienicky bydlících ukazují, že žádoucí bytový standard představuje vyšší úroveň, nežli jaká je dnes pro republiku i nebydlící hospodářsky dostupná. Po selhání poknsů řešit problém izolovaně pomocí usneseni a také ■mírným pokrokem v mezích zákona« asi nezbude, než zásadně, kvalitativně změnit metodu a přístup k řešení. • Byt chápaný jako subjektivně optimální soustava pracoven, ložnic, kluboven a zásobáren sa dostal do sféry »zbožných přání«. V naší společnosti stále jen někteří mohou bydlet v plném smyslu toho slova. Nová bytová výstavba prohlubuje nivelizaci ve společnosti výstavbou nivellzovaných bytů. • Stále zůstává nedořešen problém vyhovujícího bytu pro lidi s nejmenšíml příjmy. Zůstává otevřena silná disproporce mezi náklady na pořízení bytu, na jeho zařízení a udržováni a mezí výši mzdy, nebol mzda u početnějších rodin kryje jen výlohy nutné na udržováni a další reprodukci pracovní síly. Z takovýchto důvodů se snižuji nároky na bydleni a občanu začíná dostačovat nocleh; z bydleni se stává noclehovánl. • Vyřešení bytové nouze je nezbytným předpokladem všestranného rozvoje osobnosti a inteligenčního bohatství národa, kladného vztahu občana ke společnosti, subjektivní spokojenosti a naplnění smyslu života. Pro budoucnost musíme počítat nejméně do roku 1980 s reprodukováním sociálních problémů, vyvolaných bytovou nouzí (až tenkrát by podle některých úvah mohla být dořešena otázka kvantitavnfho dostatku bytů). K dosavadním problémům ale bezpochyby přibudou další, případně dosavadní bndon zostřeny. Rozhodující v tomto směru mohou být v současné době rozpracovávané návrhy na úpravy (zvýšení) nájemného. V této souvislosti je třeba upozornit na potřebu komplexního posuzování otázky výše nájemného. K tomu, aby se neopakovaly dnešní potíže, se musí vytvořit účinné zábrany již v systému řízení celé ekonomiky. Teprve na základě těchto změn a jejich dotažení až do systému řízení bytového hospodářství by se mělo uvažovat o zásadní změně výše nájemného a jedině v takovémto případě lze s úpravou souhlasit. Při úvahách o řešení bytové nouze nemůže sociální politika klást překážky snahám po zásadním řešení potíži našeho hospodářství. V tom okamžiku, kdy by se o to pokusila, stala by se brzdou rozvoje celé společnosti a ve svých konečných důsledcích by se obrátila i proti těm, které chtěla chránit. Smyslem v současných podmínkách musí být zmírňování vlivu hmotných i finančních důsledků změn na objektivně sociálně slabší vrstvy obyvatelstva a snaha po vytváření co nejpříznivějších podmínek pro rozvoj bydlení při stanovování konkrétních cílů a prostředků v hospodářských plánech státu a podniků. Dosti často se hovořilo a hovoří, že vyřešení bytové nouze je věci celonárodní. Věřme z toho důvodu, že řešení problému se opravdu nalezne. Ing. ANT. ŠTEKER přestavba struktury ve výrobě Příčiny současného stavu průmyslové výrobní základny v ČSSR jsou předmětem důkladných analýz, které mají ukázat, jakým směrem zaměřit úsilí, abychom se při dalším plánovaném rozvoji vyvarovali případných nedostatků nebo podcenění určitých skutečností. Prohlásil to ve svém projevu na konferenci v Brně ministr-předseda federálního výboru pro průmysl ing. Josef Krejčí. Připomněl, že etapy extenzívního rozvoje hospodářství lze prakticky pokládat už za ukončené. »V současné době, v souladu s celosvětovými tendencemi« — řekl — »se zaměřujeme na intenzívní faktory rozvoje. Cílem je vytvořit předpoklady pro rychlejší a kvalitnější uspokojování osobních potřeb širokých vrstev společnosti. Znamená to mimo jiné i rozvoj těchto odvětví cestou rozsáhlé modernizace a rekonstrukce. Koncepce naznačeného strukturálního zaměření průmyslové výroby se bude opírat především o perspektivní řešení změn ve výrobních programech, jež budou důsledně sledovat přednostní rozvoj oborů nebo skupin výrobků, aby se mohly stát nositeli, reprezentanty technického pokroku. Složitost průmyslové struktury v ČSSR je možno spatřovat v tom, že nyní produkujeme výrobky 410 z celkového počtu 421 oborů, jejichž výroba se realizuje v rámci RVHP. Zkušenosti uplynulých let ukazují, že optimální struktura našeho průmyslu by měla směřovat k oborům, jejichž výrobky jsou snadno směnitelné na domácím i zahraničním trhu, nebudou vyžadovat k tržbám státních dotací, jsou co nejméně náročné na suroviny i výchozí materiály a zaručují výhodnou rentabilitu pro výrobce i pro národní hospodářství jako celek. Tyto výrobky by měly dosáhnout na zahraničních trzích cen, ktei se nejvíce přibližují cenám platným pro tuzemské odběrateli Uskutečňování zásadních změn ve struktuře výroby je prc ces trvalý, plynulý, ale především nesmírně složitý a obtlžir Náš průmysl je rozhodujícím činitelem v celkové národohoi podářské bilanci ČSSR na úseku vnějších vztahů. Na celkovéi vývozu Československa se podílí 90,52 %. Přitom podíl čs. vj vozu do socialistických zemi činí 93,4 % a do kapitalistickýc států 84,9 %. Významné místo zde připadá právě strojírenskť mu odvětví. Jeho podíl je téměř 54 %. Z celkového počtu 171 strojírenských oborů dodává pro vý voz 148 oborů. Přitom vývoz tak zvaných nosných oborů (jich je 34 %) se podílí na celkových exportních dodávkách 62,8 % další část je rozdrobena na 114 strojírenských oborů. Tat skutečnost ukazuje současné naše potíže, s nimiž pronikám na zahraniční trhy. Na druhé straně však právě tato šlrok. paleta umožňuje vybrat a dále rozvíjet skupiny výrobků, u nich v krátké době můžeme dosáhnout světové špičky a efektivní je umístit na zahraničních trzích. Tyto záměry si vyžadují řadu nutných mikro- i makrostruk turálních záměrů. Je to především potřeba rychlejšího rozvoji chemického průmyslu, který bude zajišťovat dostatek moder nich surovin a polotovarů pro rozvoj průmyslu a celého ná rodního hospodářství. Federální výbor pro průmysl ve spolupráci s ostatními orgá ny bude vybírat efektivní výroby, na nichž má spočívat zájen pro řešení problematiky vnitřního trhu, zahraničního obchodí a rozvoje materiálové základny stavebnictví. Je zřejmé, že v první etapě přestavby struktury našeho pru myslu nemůže jít o zásadní záměny celých výrobních programi závodů. Postupně se mají především preferovat závody, jejichž výrobní program je již dnes efektivní. k plánu na rok 1970 Komise pro rozvoj .soustavy řízení a plán při výboru pro hospodářskou politiku Sněmovny lidu na své schůzi zaměřila především pozornost na problematiku plánu roku 1970. Výklad k této problematice přednesl náměstek ministra plánováni ČSSR Josef Hvorecký. V úvodu informoval poslance o stavu uzavírání dohod mezi ústředními orgány a podnikovou sférou. Dohody ukázaly, že podniky své původní plány upravily a přiblížily je tak hospodářské směrnici vlády. Přesto však předpokládaných cílů směrnice nedosahují. Potom náměstek ministra charakterizoval připravený návrh plánu na rok 1970, jímž se mají v nejbližší době zabývat vlády. Návrh vychází z realizační směrnice květnového pléna OV KSČ, podle které se má zvýšit úloha národohospodářských plánů, posílit řízení a uplatnit ve správné míře vliv federálních orgánů na rozvoj jednotné ekonomiky Československa. V návrhu jsou vytyčeny některé důležité priority, jako například bytová výstavba, výroba stavebních hmot a zahraniční obchod. Počítá se rovněž s větším počtem závazných limitů. Plán má zabránit živelnosti i chybám, které se objevily v minulosti. Respektuje pravomoce národních vlád. Celý komplex vztahů plánu bude doveden na podniky formou uzavírání protokolů mezi centrem a podnikovou sférou. Návrh plánu počítá s poměrně vysokou dynamikou. Vycházelo se z toho, že existují v národním hospodářství rezervy a je zejména možné zvýšit společenskou produktivitu práce. V další části jednání vyslechli poslanci výklad k otázkám cenové politiky v roce 1969, včetně vyhodnocení účinnosti dosavadních opatření vlády na úseku evidence statistiky a - kontroly cen, který přednesl místopředseda federálního výboru pro ceny ing. Vladimír Janza. Zdůraznil mezí jiným, že cenovou politiku lze pochopit a hodnotit pouze v celkovém kontextu vývoje ekonomickí' ilitiky, přičemž vlastní cenová soustava je limitována uskutečňovaným systémem řízení národního hospodářství. V obsáhlém výkladu pak rekapituloval soubor opatření v oblasti velkoobchodních i maloobchodních cen od roku 1967 do současnosti a v diskusi odpověděl na četné dotazy poslanců. z výboru ČNR mědělství a výživu wjwwíw wiiai projednal současný w ■ w ■ ■ s^VJssr. pro zemedelstvi• situaci v zásobování trhu zemědělskými a potravinářskými výrobky. Má za to, že v současné době rozhodují o ekonomické situaci a perspektivách naší společnosti pozitivní a konkrétní činy. Vysoce hodnotí úsilí pracujících zemědělských podniků, které směřuje ke splnění a překročení směrnice plánu na letošní rok a uzavřených smluv o nákupu zemědělských výrobků. Dokazuje to i průběh letošních sklizflových prací a skutečnost, že se již k 28. srpnu t. r. plně vypořádali s úkoly státního plánu nákupu obilí a že jej značně překračují. Výbor České národní rady pro zemědělství a výživu oceňuje především skutečnost, že úspěšných výsledků dosáhli a dosahují zemědělci přesto, že neměli k dispozici vše, co potřebují pro efektivní zemědělskou výrobu a plnění svých velmi odpovědných úkolů ve výživě našeho národa. Svou příkladnou pílí a houževnatostí a dobrými výsledky v hospodaření také nejlépe a nejdůstojněji oslavují výročí 20 let trvání socialistických podniků, 20 let organizování socialistické zemědělské velkovýroby u nás. Výbor vyslovuje své přesvědčení, že i nadále svou dobrou prací, hospodářskými výsledky a plným pochopením společenských potřeb přispějí k další stabilizaci národního hospodářství a celé naší společnosti. Obrací se proto při této příležitosti na všechny zemědělské podniky a organizace, jejich vedoucí a kolektivy pracovníků, aby prověřili možnosti svých podniků a ještě v letošním roce pomohli zvýšením tržní produkce vyřešit současnou situaci v našem státě a sov' ’‘ně věnovali maximální pozornost propracování a zajištění , jnu svých podniků na příští rok. výstavba Prahy „hoří“ Přestože hospodaření národního výboru hlavního města Prahy skončilo v letošním pololetí vcelku úspěšně — přebytkem 102 miliónů Kčs — a hrubý důchod podniků řízených pražskými národními výbory vzrostl proti stejnému období loni o 1,1 %, zůstává nejpalčivějším problémem hluboké neplnění úkolů rozvoje a výstavby města a zásobování obyvatelstva zejména průmyslovým zbožím a palivem. Vedoucí plánovacího odboru NVP dr. Lubomír Laitl musel konstatovat, že investiční výstavba dopadla nejhůře za pohlední léta. Z celoročního plánu byla splněna jen na 29,4 %. Výjimkou byly jen některé dopravní a komunikační stavby. Z ročního plánu 7162 bytů jich bylo dokončeno jen 279, a to ještě především ve svépomocné družstevní výstavbě. Dodavatelské stavební organizace byly schopné odevzdat pouze 54 bytů, ačkoliv jich měly do konce roku dokončit 5540. Po Intenzivních jednáních slíbily letos odevzdat alespoň 4472 bytů. Situace je totiž taková, že trvá nedostatek i základních druhů stavebních materiálů, jako jsou cihly (na jednoho zedníka jich připadá na směnu 15) a cement. Investoři jsou nuceni uzavírat s dodavatelskými organizacemi smlouvy pod podmínkou, že na obstarání materiálu zajistí devizové prostředky. Přitom ještě velkým stavebním organizacím i místnímu stavebnictví odcházejí pracovníci do menších, většinou v poslední době vzniklých organizací a družstev, která jsou pro ně mzdově přitažlivější. Za tohoto stavu lze těžko žít v iluzi, že v letech 1971—1975 bude v Praze postaveno 60 000 bytů, tedy ročně 12 000. Neuspokojivé výsledky za první pololetí jsou i na centrálně sledovaných stavbách, Jako je dětská fakultní a městská nemocnice v Motole, Ústřední dílny dopravního podniku, přestavba bloku u Národního muzea a výstavba Metra. Na sídlištích — s výjimkou Ďáblic II — váznou občanské a technické stavby. Ohrožena je opět i údržba domovního fondu. Praha na ni jak známo vlastní síly nemá a převážná většina okresních stavebních podniků z krajů již loni odmítla v hlavním městě pracovat. Letos zde opravují domy jen OSP Středočeského, Jihomoravského, Západočeského a Východočeského kraje. Ani podniky ministerstva stavebnictví nejsou schopny vzhledem k nedostatku kapacit plnit úkoly v údržbě pražského domovního fondu. Ministerstvo stavebnictví spolu s NVP připravilo pro vládu návrhy opatření k získání stavebních kapacit pro Prahu především vytvořením fondu výstavby, z něhož by byl financován potřebný rozvoj stavební základny, dále pak návrh na zavedení výraznějších preferencí za práce v hlavním městě aj., které mají vytvořit předpoklady ke splnění investičního programu na území Prahy v letech 1971—1975. NENl TOMU TAK DÄVNO, kdy se o míře užitečnosti našich hospodářských a obchodních kontaktů se Sovětským svazem šířily nepodložené pověsti, pochybnosti a různé polopravdy. Nejvýmluvnějším argumentem bývají zpravidla čísla, konkrétní fakta. Přineseme je v zevrubné informaci o našem obchodu se sovětskými partnery v některém z příštích čísel Hospodářských novin. Protože některé údaje uveřejněné v této stati publikovány dosud nebyly a hovoří se v ni také o některých problémech plateb a cen ve srovnání s vývojem situace na světovém trhu. doporučujeme článek vaší pozornosti ... 2 hospodářské noviiíy ČÍSLO 38/1969