Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1969 (XIII/27-52)

1969-11-21 / No. 47

NENÍ KAŽDÝ DEN POSVÍCENÍ Když se u nás zvažovaly možnosti a podmín­ky pro zkracování pracovní doby, konstatovalo se, že toto opatření je žádoucí zejména pro po­sílení kvalitativních stránek životní úrovně. Současně se na zkrácení pracovní doby pohlí­želo jako na prostředek, jak zapojit široký okruh pracujících do hledání cest k Intenzi­fikaci hospodářského procesu, a také jako na důležitou ideologickou zbraň v soutěžení s ka­pitalismem. Zároveň s tím se poukazovalo na to, že zkrácení pracovní doby je opatření ne­vratné. Požadovalo se proto, aby se do plá­nu hospodářského rozvoje předem promítly všechny hlavní nepříznivé důsledky (odpadlý fond pracovní doby, úbytek produkce, snížení celkové úrovně produktivity práce...). Omezit a posléze vyrovnat tyto důsledky měl celý sou­bor intenzifikačních opatření směřujících pře­devším k urychlení růstu hodinové produktivi­ty práce. Vytvářeni těchto předpokladů mělo však vel­ké mezery. Výpadek pracovní doby nebyl uhra­zen odpovídajícím zvýšením hodinové produk­tivity práce. Není přehnané, řekneme-ll, že má­me nejkratší pracovní Jobu na světě. Tam, kde mají pětidenní pracovní týden, začíná pracovní doba skutečně v pondělí a končí v pátek, a v této době se skutečně pracuje s výjimkou přesně stanovených a na minuty odpočítaných přestávek na oběd či občerstvení. Máme tedy zkrácenou pracovní dobu a 125 volných dnů v roce. avšak tato zkrácená pracovni doba vy­stupuje jako kompenzace za část onoho množ­ství zboží a služeb, které by mohlo být vyro­beno v rámci odpadlého fondu pracovní doby. Ale protože pracovní doba byla zkrácena, fond pracovní doby se snížil a úbytek nebyl uhrazen odpovídajícím růstem hodinové produktivity práce, máme méně výrobků, menší rozsah a nižší kvalitu služeb. Praxe ukázala, že lidé tuto kompenzaci při­jímají se smíšenými pocity. Sílí volání po lep­ším zásobování trhu a po fungování služeb i ve volných dnech. Zkrácení pracovní doby jistě není jedinou příčinou nedostatečného zásobo­vání trhu, ale je — vzhledem k okolnostem, za nichž bylo uskutečněno — příčinou podstatnou právě proto, že se nepodařilo uhradit výpadek fondu pracovní doby zvýšením hodinové pro­duktivity práce. Ve službách je negativní vliv omezení pracovních a provozních dnů v týdnu evidentní a střetává se bezprostředně se zájmy obyvatelstva. Vedoucí stranické orgány, federální vláda i národní vlády musí řešit závažné dilema: bud návrat zpět (a ten je vždy těžký a kompliko­vaný, přičemž předpokládaný výsledek je ne­jistý), nebo začít od počátku zabezpečovat předpoklady, zcela správně vytyčené při nástu­pu k zkracováni pracovní doby. Byla zvolena tato druhá cesta, cesta složitější a namáha­vější, ale směřující k trvalému řešení. Než se však rozvinou práce na intenzifikaci výroby a hospodaření a než se dostaví žádoucí výsledky, přichází k dobru každá iniciativa, jež napomá­há k překonání obtížné situace. Rádně organi­zované mimořádríé směny ve volných dnech, přinášející hmatatelné výsledky, pomohou zjednat předpoklady k trvalému zkrácení pra­covní doby, i když momentálně pracovní dobu prodlužují. Požadavek, aby pracovníci vybra­ných služeb pracovali ve dnech, kdy má větši­na pracujících volno, není diskriminací zaměst­nanců těchto služeb ve srovnání s výrobou. Tato nevýhoda musí být pochopitelně pracov­níkům služeb kompenzována Jinak. Vytvoření všech nezbytných předpokladů pro náhradu odpadlého fondu pracovní doby zvýše­ním hodinové produktivity práce klade vysoké nároky především na technickohospodářské pracovníky a zejména na vedeni závodů a pod­niků. Jejich odpovědnost za zdar tohoto vý­znamného opatření je totiž bezprostřední a ko­nečná. Současně však je třeba vysvětlit i všem ostatním pracujícím, že zkrácení pracovní doby bez vážných ztrát na produkci nelze realizo­vat bez jejich aktivní účasti při odkrývání všech dostupných rezerv, upevňování pracovní kázně, lepším využíváním pracovní doby, odstra­ňování ztrátových časů, takož i nekvalitní prá­ce. Jde přece o hodně: o to, aby zkráceni pra­covní doby zůstalo 'rvalým a aby současně vzrůstalo množství a kvalita nezbytných život­ních potřeb a služeb. -mil výzva našla odezvu Pracující n. p. Škoda-Zá­­vody V. I. Lenina v Plzni uzavřeli tak hodnotné závaz­ky, podložené konkrétními Čí­ny, že vedení podniku a spo­lečenských organizací mohlo vyhlásit 6. listopadu socialis­tický závazek na úspěšné splnění úkolů letošního roku a pro vytvoření předpokladů plánovitého hospodaření v příštím roce. Ještě v posledním kvartále bude zvýšen podíl výroby zboží z 27,8 % na 31,5 % plánu celého roku, přičemž procento mezd z výroby zboží bude zajištěno podle dohody 28.27 %, dodávky pro investice v objemu na 100 °/o, tj. 872,4 mil. Kčs, a budou dodrženy zásoby v plánovaném stavu 2073 mil. Kčs. Objem mezd z výroby zboží zabezpečuje potřebnou relaci produktivity práce a průměrných výdělků. Stoprocentní splně­ní plánu bude mi. zajišťováno v některých případech národ­ními směnami o sobotách a nedělích. Na příští rok bude zvýšen objem výroby zboží proti letošní- . mu roku o 4,2 %, vývoz do ZST bude zabezpečen v objemu 1950 mil. Kčs, do zemí volných měn v objemu 380 mil. Kčs a na dodávky pro investice se pamatuje objemem 1020 mil. Kčs. Potřeba mezd na výrobu zboží bude snížena minimálně o 5,1 %. o výsledcích cenových kontrol Ve svém programovém pro­hlášení zabývala se vláda CSSR v rámci stabilizačních opatření na úseku národniho hospodářství také problema­tikou cen. Prohlásila, že je nutné velmi rozhodně se vy­rovnat s praxí těch hospo­dářských organizací, které si vylepšují svou důchodovou situaci neoprávněným zvyšo­váním cen. O nutnosti přísného postupu vůči porušování ce­nové kázně svědčí i poznatky Českého cenového úřadu získa­né při cenových kontrolách v říjnu t. r. N. p. Východočeské konzervárny a lihovary v Novém Městě nad Metují porušil cenové předpisy o evidencí a odvodech prostředků získaných z povolených záměn materiálů a suro­vin. Při výrobě hotových jídel, pomerančových moštů a plno­tučné hořčice nedodržel podnik normovanou spotřebu mate­­riáiu, dražší suroviny zaměňoval za levnější. Neoprávněné úspory získal podnik nedodržením předepsané adjustace u li­hovin a nedůsledným odváděním prostředků, vzniklých z pře­výšení normované výtěžnosti při zpracování sušeného šípku. Tímto způsobem docílil neoprávněné úspory ve výši 1054 820 Kčs. N. p. Testroj Teplice použil při fakturaci neoprávněně územní přirážky za ztížené pracovní prostředí a dále sazby za vyšší stupeň odrezivění. U ocelových konstrukcí sklado­vých hal fakturoval částky za lehké trubkové lešení pro mon­táže oplechovaných stěn, které Je zahrnuto v ceně montáží oplechování. Kromě toho podnik fakturoval prostorové lešení Iniciativu pracujících má mj. podnítit soustava morálních podnětů, bude prověřena činnost brigád socialistické práce, bude organizována soutěž konkrétních činů k 25. výročí osvo­bození Československa Sovětskou armádou, bude dále rozvíje­na soutěž za »výrobky vynikající úrovně« a o »průkaz tvůrčí­ho pracovníka«. Kolektivy mohou získat titul »kolektiv 25. vý­ročí osvobození« a »leninský kclektiv práce«, pro závody Je připraveno vyhodnocení »závodu 25. výročí osvobození«. Mezi hmotné stimuly patří rekreační pobyt pro nejméně 5300 pracovníků, zahájení výstavby 287 bytů v Plzni, C. Budě­jovicích, Třemošné, Ostrově a v Praze, dokončení výstavby 113 bytů podnikových, ve svépomocné družstevní výstavbě dokon­čení 84 bytů a zahájení výstavby 115 bytů a nenávratné půjč­ky pro družstevní výstavbu 2 mil. Kčs, návratné půjčky Ö00 000 Kčs a na rodinné domky 2 mil. Kčs. Skodováci mají za to, že jejich socialistický závazek je vý­znamným přínosem, ale neměl by zůstat osamocený. Vyzývají proto — a jejich příklad jim k tomu dává morální oprávnění — všechny komunisty, odboráře, členy organizací Národní fronty a národních výborů, starší generaci i mládež závodů v Západočeském kraji, aby se připojili ke snaze dát naší zemi, co nejvíce potřebuje — poctivou práci. v plné hodnotě, ačkoliv podle platných předpisů má účtovat pouze 30 % této hodnoty. Podnik tak získal navíc 221 884 Kčs. V n. p. BOPO, závody G. Klimenta, Třebíč, byly zjištěny nedostatky zejména v cenových kalkulacích dětské, dámské a pánské obuvi. Prověrková skupina prošetřila 23 vybraných cenových a operativních kalkulací výrobků. Jen u těchto vý­robků zjistili pracovníci Českého cenového úřadu cenové nesprávnosti ve výši 789 136 Kčs. Pracovníci podniku přepočí­távali současně cenové kalkulace všech výrobků vyráběných od 1. 1. do 14. 5. t. r.; přitom bylo zjištěno, že nesprávným stanovením velkoobchodních cen získal podnik za toto období neoprávněně 2 328 160 Kčs. Při prověrce správnosti rozpočtování a fakturace cen mon­tážních prací, provedené v První brněnské strojírně ZKG-do­­davatelský závod Brno, bylo zjištěno, že podnik při faktu' ’ cen montáží napájecích, chladicích a zásobovacích náv. nádrží pro topný olej atd., používal nesprávně rozborových , položek místo ceníkových, volil cenově výhodnější ceníkové položky a nadhodnotil v některých případech rozpočtové část­ky. Tímto způsobem získal neoprávněně 1 302 030 Kčs. N. p. VOKD Ostrava nedodržel u důlních železobetonových pažin oborové normy a dodával za ceny I. Jakosti výrobky o menší pevnosti a větším průhybu. Tím si neoprávněně zlep­šil svůj hospodářský výsledek o 2 006 581 Kčs. Za porušení výnosu čís. 5/69 ČC0 o opatřeních v regulaci velkoobchodních a maloobchodních cen bylo uloženo n. p. Ji­hočeské papírny, závod Rudého práva, odvést do státního roz­počtu 82 576 Kčs a n. p. TOS Čelákovice 59 095 Kčs. do Výsledkem říjnových kontrol je uložení dodatkových odvodů státního rozpočtu 12 podnikům v celkové částce 6 051378 Kčs. Výstavu s názvem VÝTVAR­NÍCI OWV VYSTAVUJÍ uspořádalo v minulých dnech Ústředí lidové umě­lecké výroby v Praze. Náš obrázek znázorňuje jednu z expozic výstavy — jídel­ní kout výtvarníka J. Pro­cházky Kroslenkovanou vlněnou kraiku navrhla E. Vítová, stínidlo na lampu S. Kuíera Foto Daniela Kvasničková 2 ► »Opatření vlády týkající se cest přes hranice ČSSR ne­mají za cíl vlastní cestovní ruch zlikvidovat, naopak je­jich smyslem je odstranit ne­dostatky, aby se všechny ces­ty uskutečňovaly na serióz­ním základě,« prohlásil generální tajemník Českého výboru pro cestovní ruch Ľudovít Bortel. »Chceme pokračovat v rozvíjení cestovního ruchu, nadále usilovat především o rozšíření možností pro vzájemné ná­vštěvy se socialistickými zeměmi a přijímat s naší přísloveč­nou pohostinností také návštěvníky ze všech ostatních států — pokud budou dodržovat naše právní předpisy. Přijatá opatření se nedotýkají cest československých občanů prostřednictvím cestovních kanceláří ani individuálních cest, pokud je pro ně zajištěno dostatečné devizové vybavení. Ome­zují se však cesty na pozvání příbuzných a známých v za­hraničí, aby se již nestávalo, že naši občané odjedou do ciziny za takových okolností, že se jim tam potom nedostává peněz. Loni a letos se počet cest na pozvání několikanásobně zvýšil, přičemž většina těchto pozvání byla bud fingována, nebo poslána do ČSSR jen jako formální podklad pro vydání výjezdní doložky, aniž pozváním bylo myšleno plné zajištění hostova pobytu. Minulá praxe vedla i k tomu, že se naši občané snažili získat devizové prostředky nelegálně, za neúměrně vysoké ceny je nakupovali od zahraničních návštěvníků Československa a při svých výjezdech vyváželi do zahraničí i československé koruny, které prodávali ve velmi nevýhodném kursu apod. Dopouštěli se řady přestupků a poškozovali hospodářské zá­jmy státu, takže bylo nezbytné situaci řešit a přijmout omezu­jící opatření. Věřím,« zdůraznil Ľudovít Bortel, »že tato opatření pomohou také zlepšit pohled na naše turisty v za­hraničí.« k cestovnímu ruchu »Do konce roku 1972 vyřeší­me na Slovensku výrobu ná­bytku a do roku 1975 všechny požadavky domácího trhu,« prohlásil náměstek ministra průmyslu SSR ing. Stanislav Lupták na schůzi průmyslové­ho výboru SNR, který projed­nával návrh rozvoje dřevozpra­cujícího průmyslu na Sloven­sku. Po roce 1975 — podle předloženého návrhu — bude dřevo­zpracující průmysl soběstačný a vrátí i investice do něj vlože­né. Už v nejbližším období odevzdají do provozu Drevokombi­nát v Pezinku, Nábytkářský závod ve Fifakově, zvyšuje se kapacita Nábytkářského závodu ve Spišské Nové Vsi, Hlohov­ci a Bratislavě. Tyto kapacity umožní zvýšit výrobu nábytku asi o 200 miliónů Kčs. Další kapacity, které půjdou v nejbliž­­ších měsících do výstavby, jako výroba dřevovláknitých desek v Bučině ve Zvolenu, závod v Sabinově, Drevokombinát v Ša­riši, umožní v dalších letech dosáhnout aktivní saldo v za­hraničním obchodě. Poslanci poukázali na skutečnost, že se všude ve světě stává dřevo nedostatkovým zbožím, ba i tradiční vývozci dřeva — např. severské země — už surovinu pro dřevařský průmysl dovážejí. Kritizovali nevyhovující systém práce lesní­ho hospodářství, úroveň využívání kalamitního dřeva, průmys­lových odpadů a nízký podíl těžby listnáčů. Při správném hospodaření v lesích jsou naše zásoby dřeva prakticky ne­vyčerpatelné, takže na této vzácné surovině můžeme velmi reálně postavit jeden z nosných výrobních programů sloven­ského hospodářství. rozvoj dřevařského průmyslu ČÍSLO 47/1969

Next