Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1973 (XVII/27-52)
1973-07-06 / No. 27
'f(A) Vo fvčfci '-bä 'vefcu' ' * ^ frwV ^ 'ťU^C — — (/^ EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÜV KSC 6. Července 1973 cena kčs 1,502 7 Ve dnech 3.—4. července 1973 zasedal v Praze ústřední výbor KSČ. Zprávu předsednictva OV KSČ Socialistická výchova mladého pokolení a jeho příprava pro život a práci v rozvinuté socialistické společnosti přednesl tajemník OV KSČ fan Fojtík. RUDOLF KOSTKA Nejen věcí školy . Nemůže být nejmenších pochyb o tom, že otázky vztahující se k výchově mládeže, kterými se tento týden 7'1 alo zasedání ŰV KSČ, patří k těm, které se těší obz-.\_J.ní pozornosti. Je to také přirozené. »Poměr k mládeži je poměrem k budoucnosti,« řekl na ustavující konferenci SSM soudruh Gustáv Husák. Dě^i a mladí lidé do 30 let tvoří u nás téměř polovinu obyvatelstva. »Jejich socialistická i odborná výchova ve škole, v rodině, na pracovišti, v každé instituci, která se mladých lidí dotýká, má nesmírný společenský význam. Stranické, státní a společenské orgány musejí věnovat mnohem větší pozornost socialistické výchově mladých lidí tak, aby viděli smysl svého života, své uplatnění v aktivní, uvědomělé, odpovědné práci pro rozvoj naši socialistické společnosti,« bylo řečeno z tribuny XIV. sjezdu KSČ. O co šlo na posledním zasedání OV KSČ? Které aspekty projednávaných otázek by měli mít především na zřeteli pracovníci činní v ekonomické oblasti, ať již v centrální nebo podnikové sféře? Čísla charakterizující například jen rozsah našeho školství rozhodně nejsou malá. V právě skončeném školním roce 1972/73 měly základní devítileté školy 1 912 225 žáků, v gymnasiích studovalo 121 317 a ve středních odborných a odborných školách 203 490 žáků, v učňovských zařízeních se připravovalo na své budoucí povolání 363 997 učňů a na vysokých školách 106 800 posluchačů. Bez přerušení zaměstnání si svou kvalifikaci zvyšovalo na středních školách 77 118 a na vysokých školách 21 157 pracujících. b' Pochopitelně sama tato čísla mají řadu závažných národo.dářských souvislostí. Z nich musí vycházet každá ú\ u o budoucí kvantitě i kvalitě pracovní síly v Československu. Musí se s nimi odpovědně kalkulovat i při rozdě lování národního důchodu, při kádrovém, finančním i materiálním zabezpečování našeho školství. Současně je ovšem třeba jasně říci, že by nebylo zcestnějšího pohledu na závažné otázky dalšího rozvoje naší výchovně vzdělávací soustav.’ a přípravy mladého pokolení pro život a práci v rozvinuté socialistické společnosti, než kdybychom chtěli tyto otázky a pohled na ně zredukovat jen na jakési strohé bilanční propočty, v nichž by měly hrát svou roli jen počty pracovních sil, finanční a jiné náklady. Vždyť jde o naše děti! A nejen to. Snad nikde jinde již v současné době se přednosti socialismu před kapitalismem, humanitní podstata socialismu neprojevuje tak výrazně, jako právě v tom, jak jasnou perspektivu a životní jistotu dává socialismus mládeži. Naším ideálem není hmotný blahobyt sám o sobě. Nehoníme se také za růstem výroby a produktivity práce pro samotný tento růst. Jde nám o harmonicky se rozvíjejícího člověka, vzdělaného a kulturního, se smyslem pro nové, skutečného vlastence a internacionalistu, o člověka, klerý dobře pracuje a hluboce si váží každé práce napomáhající rozvoji společnosti. Z tohoto hlediska nemůže jít v naší péči o mládež, pří její výchově, zejména světonázorové, a při její přípravě k práci o úzce resortní záležitost. Závěry červencového pléna také jednoznačně vyznívají v požadavek zvýšit odpovědnost celé společnosti za výchovu mládeže a její přípravu pro budoucnost. posedání ÚV KSČ mohlo konstatovat, že jsme, podobně jako v ostatních oblastech našeho společenského života, i při výchově mládeže a v našem školství, které má klíčové postavení v socialistické kulturní revoluci, dosáhli od XIV. sjezdu KSČ výrazných -úspěchů, že se postupně naplňuje sjezdem stanovená linie. Snadno lze také prokázat zásadní správnost školské politiky KSČ v celém období socialistické přestavby a výstavby, kdy se demokratizovalo naše školství, což se pravice a antisocialistické síly snažily v krizových letech znevážit nihilistickou kritikou. Současně je ovšem třeba vidět, že stojíme před úkolem dále prohloubit socialistický obsah našeho vzdělávacího systému, přiblížit jej soudobému životu a modernizovat jej. Především půjde o to, aby se bez neuvážených organizačních změn postupně podle podmínek a potřeb společnosti vytvářely předpoklady k tomu, aby se v budoucích letech dostávalo stále většímu podílu mládeže úplné středoškolské vzdělání. Jak však přistupovat k plnění tohoto úkolu a jak jej vůbec chápat? Zdůrazíiuji zde tuto otázku především proto, že právě její řešení, představující další podstatný krok v demokratizaci naší školy, má zcela zásadní význam pro další rozvoj naší socialistické společnosti, rozvinutí jejích předností. Zmíněná otázka vyvolávala však též v období příprav podkladových materiálů k poslednímu zasedání a v diskusích, které byly součástí jeho příprav, i některé nejasnosti, ba i pochyby. Někdy se ozvala a možná, že se i ozve, nejčastěji právě u lidí činných v národním hospodářství a odpovědných za jeho chod otázka: »Kdo bude potom dělat ve výrobě? Můžeme si takový krok dovolit?« aťd. I když si zasedání ÜV KSČ nekladlo za úkol rozhodnout o konkrétní podobě dlouhodobého rozvoje školské soustavy, ukázalo cestu, jak řešit v období do XV. sjezdu KSČ její aktuální problémy a všechny otázky související s přípravou mládeže. Posuzovalo také některé základní tendence předurčující i dlouhodobější vývoj školství, jejichž komplexní program řešení má být dopracován do XV. sjezdu KSČ a jsou tedy jíž k dispozici stanoviska umožňující odpovědět na námi položené otázky. Rozbor dosažených výsledků a pečlivé zvážení stávajících problémů, ale i existující rezervy a možnosti svědčí o reálnosti vytčeného cíle. Ve skutečnosti nejsme od tohoto cíle tak vzdáleni, jak by se někomu při povrchním pohledu mohlo zdát. Již dnes téměř devadesát procent naší mládeže nekončí své vzdělávání na základní devítileté škole, ale pokračuje na různých školách tzv. druhého cyklu, prakticky nejméně do 17 let. V čem však je zatím problém? Především v tom, že je třeba pozvednout učňovské školství na úroveň ostatních škol druhého cyklu a dosáhnout, aby se sbližovaly a postupně vyrovnaly všechny formy vzdělávání mládeže po 15. roce věku. - Podmínkám života neodpovídá ani vžitý názor, podle nějž mají gymnasia sloužit jen k přípravě mládeže pro studium na vysoké škole. Ve skutečnosti asi 40 procent absolventů gymnasií v studiích nepokračuje a má nemálo problémů se zařazením do praktického života. Půjde tedy o odstranění dosavadní elitářské koncepce gymnasia a o organičtější spojení jeho všeobecně vzdělávací náplně s odbornou přípravou k povolání, i když pochopitelně na gymnasiích bude všeobecně vzdělávací složka převládat. Konečně i střední odborné a odborné školy stojí rovněž před úkolem racionalizovat a modernizovat svou výchovně vzdělávací činnost. V jejich případě jde konkrétně o to, že ne všichni absolventi středních odborných a odborných škol se uplatňují jen v oblasti řízení a přípravy výroby. Někteří z nich dále pokračují ve studiu na vysoké škole, ale stále jejich větší počet bude pracovat a konečně již i dnes pracuje ve výrobě, na místech vyžadujících vysokou kvalifikaci. w [Tešení stávajících problémů našeho školství, které trvale ' musí zvládat vedle respektování i některých dalších požadavků a kritérií také princip těsného spojení školy se životem je v tom, abychom měli odpovědně promyšlenou celou školskou soustavu. Poněkud laicky řečeno to znamená, aby například mladý člověk, který se vyučí ve dvouletém nebo tříletém učebním oboru a který se chce dále vzdělávat, nebyl v situaci, že když si chce získat maturitu bud na gymnasiu, nebo na střední odborné škole, je vlastně na stejné úrovni jako absolvent devítiletky. Jde o to, aby zde byla logická návaznost a aby mladý člověk po úspěšném absolvování učňovské školy, v jejíž riáplni se musí více docenit i všeobecné vzdělání a teoreticko-odborné vzdělání, mohl dokončit své úplné středoškolské studium v kratší lhůtě. Potom, po získání maturity, bude samozřejmě mít možnost studovat dále na vysoké škole jako kterýkoliv jiný absolvent. Vedle toho se počítá s tím, že především pro přípravu k některým náročnějším dělnickým povoláním se zavedou •čtyřleté učební obory s maturitou. Již ve školním roce 1973/74 bude otevřeno několik tříd, v nichž budou učni získávat dělnickou kvalifikaci s úplným středním vzděláním, a to zatím pro obory spojový manipulant, mechanik programově (číslicově) řízených strojů, provozní technik a číšník-servírka. V první etapě, ve školním roce 1973/74 bude v celé ČSSR otevřeno celkem 11 těchto zatím experimentálních tříd s 330 žáky. V souvislosti s výchovou a přípravou dělnické mládeže má nemalý význam také záměr postupně zavést i pro mladistvé, kteří bezprostředně po opuštění základní školy nastupují do pracovního procesu jednoletou odbornou přípravu, která též bude muset mít promyšlenou náplň a koncepci. Již z toho, co jsem uvedl, plyne, že společné všem typům škol druhého cyklu by mělo být, aby poskytovaly svým absolventům takový rozsah všeobecného vzdělání, který by jim umožnil, pokud ovšem budou mít zájem a předpoklady. dále studovat. Současně si ovšem — a jinak tomu ani nemůže být — zachovají jednotlivé typy škol druhého cyklu své zvláštnosti. Na gymnasiích bude převládat všeobecně vzdělávací složka, na odborných školách odborně teoretická a na odborných učilištích odborně praktická. Podobně, jako jsem uváděl důvody, které jednoznačně podporují přijatý záměr, aby další vzdělávání mladých dělníků, kteří ukončili s úspěchem učňovské školy, navazovalo na jejich již dosaženou úroveň vzdělání a mohli dalším studiem v kratší lhůtě dosáhnout úplného středního vzdělání (pokud neabsolvují obory, resp. školy, kde bude obojí již spojeno), lze uvést pádné důvody i pro racionálnější koncepci také gymnasií a konečně i dalších škol druhého cyklu. Absolvování gymnasia by mělo umožnit mladým lidem, pokud nebudou pokračovat ve studiu na vysoké škole, doplnit si, resp. získat odbornou přípravu pro praktické povolání rovněž zkráceným studiem bud na střední odborné škole, nebo zkráceným učením získat kvalifikovanou dělnickou profesi v učňovských zařízeních. závěrů červencového pléna vyplývá, že zásahy do organizační struktury školské soustavy v najbližších letech mají být minimální, že půjde naopak o to, rozvíjet existující institucionální vzdělávací systém. Současně je ovšem třeba vidět, že také naše školství bude muset mnohem více než dosud respektoval hlediska efektivnosti a z tohoto hlediska po pečlivé přípravě nemálo změnit v struktuře vzdě.lávacího procesu, podstatně zdokonalit jeho obsah, racionalizovat metody své práce, aby lépe než dosud sloužilo zájmům dělnické třídy a celé společnosti. V souvislosti s vysokými školami, kde též existují vedle úspěchy i nemalé problémy, neboť právě vysoké školy byly zvláště těžce postiženy v krizových letech, bylo mj. na plénu zdůrazněno, že naše společnost potřebuje absolventy se širším odborným profilem, schopné adaptace a získání i nové specializace podle měnících se potřeb. Souběžně s respektováním tohoto požadavku bude ovšem na druhé straně zapotřebí zavádět i některé nové studijní obory, které dosud nejsou obsaženy ve struktuře vysokého školství. K obsahovému zdokonalování vysokých škol, jako konečně i ostatních škol, základní školou počínaje, v níž se musí zejména zlepšit vyučování matematiky, mateřského a ruského jazyka a občanské nauky, bude přirozeně zapotřebí úzké součinnosti vědeckých pracovníků různých oborů, ale i pracovníků průmyslu, zemědělství a ostatních odvětví ná. rodního hospodářství. Rozhodující není překotnost, ala naopak právě serióznost a nejvyšší odpovědnost při důkladné přípravě obsahových zrněn. Dokončeni na str. 6 Z OBSAHU •Dva roky od XIV. sjezdu KSČ •Úspory vlastních nákladů Právní regulace přímých vztahů v RVHP • Čo ukázali ročné rozbory Činnost Mezinárodní investiční banky Sovětsko-americká spolupráce při ochraně životního prostředí