Hospodářské Noviny, leden-červen 1981 (XXV/1-26)

1981-01-04 / No. 1

VÝSLEDKY FINANČNÍ POLITIKY g. LEOPOLD LÉR, CSc., ministr financí ČSSR Finanční politika v období šesté pětiletky vycházela z požadavků hospodářské poli­tiky strany a úkolů stanovených na jejím XV. sjezdu. Gspěšné výsledky rozvoje národ­ního hospodářství v předchozí páté pětiletce a zvyšující se náročnost vnitřních i vněj­ších parametrů rozvoje od poloviny sedmdesátých let byly základem pro stanovení úko­lů hospodářské politiky, včetně finanční. Cčinnější využívání finančních, cenových a mzdových nástrojů má v celém komplexu procesu zkvalitňování řízení důležité místo. Zvyšování výkonnosti ekonomiky a prosazování efektivního růstu se bez aktivního plá­novitého využívání hodnotových vztahů neobejde: je třeba vážit efektivnost každého ekonomického rozhodnutí, poměřovat vztah mezi náklady a výsledky. Finanční politika v šesté pětiletce byla zaměřena na kva­litativní aspekty, na otázky efektivnosti a hospodárnosti. Vycházela z nutnosti zvýšit vliv chozrasčotních vztahů, financí a úvěru na rozvoj výroby, z požadavků zlepšovat kvalitativní ukazatele hospodaření, snižovat nevýrobní ná­klady a ztráty a odhalovat rezervy. Kontinuita, ne opakování Konečným měřítkem úspěšnosti hospodářské finanční po­litiky bude stále více skutečnost, Jak se bude dařit zvyšovat podíl intenzifikačních činitelů růstu ekonomiky, zejména podíl vědy a techniky, prohlubování zapojení do meziná­rodní dělby práce a zvyšování efektivnosti zahraniční směny, snižování materiálové a fondové náročnosti tvorby národní­ho důchodu, a jak bude zabezpečována důsledná hospodár­nost ve všech oblastech našeho společenského života. Fi­nanční politika v šesté pětiletce pokračovala ve všem, co se osvědčilo při úspěšném plnění páté pětiletky. Šlo však 0 kontinuitu, nikoli o opakování. Její cíl — aktivně přispívat k rozvoji ekonomiky — byl prosazován za mnohem obtížněj­ších vnitřních i vnějších předpokladů. Proto byly předchozí pozitivní rysy finanční politiky v záměrech, metodách 1 nástrojích tvořivě doplňovány a upravovány tak, aby zesí­lil tlak a rostla náročnost při řízení efektivnosti a hospo­dárnosti. Celkové tendence ve finančním vývoji v období šesté pěti­letky, v globálu i ve vzniklých odchylkách ve zdrojích a potřebách, odrážejí v zásadě vývoj v oblasti hmotných vzta­hů, problémy provázející rozvoj ekonomiky a jejich řešení. Státní plán, státní rozpočet a měnový plán v průběhu celé pětiletky byly každoročně sestavovány tak, aby se realizova­la v co největší míře koncepce a věcné záměry pětiletky. Vznikající nepříznivé vlivy se dařilo do určité míry elimino­vat, ne však zcela. Jedním z hlavních důvodů byla právě skutečnost, že úkoly v efektivnosti byly plněny na nižší úrovni, než pětiletý plán předpokládal, což mělo za násle­dek nižší tvorbu nejen hmotných, ale i finančních zdrojů. Vyvolávalo to velký tlak na zvyšování našeho dovozu ze zahraničí. V posledních dvou letech stoupající náročnost vnitřních a vnějších podmínek a v určité míře i malá pružnost konkrét­ního řízení i hospodářského mechanismu adaptovat se na tyto změny se odrazila ve snížení tempa růstu národního důchodu. Důsledky se projevily i v odchylkách v užití ná­rodního důchodu a v částečně vyšším rozsahu využití zdrojů ze zahraničí k financování rozvojových potřeb ekonomiky, než se předpokládalo. Zde se projevily vlivy nižší sklizně obilí, neplnění plánu strojírenského vývozu na kapitalistic­ké trhy, další zhoršení vztahu vývozních a dovozních cen, kdy nadále rychleji rostou ceny námi dovážených surovin, materiálů, zboží i strojů a v neposlední řadě již zmíněné r nižší plnění úkolů v růstu efektivnosti. Proti nepříznivým faktorům Na složitější ekonomické podmínky vláda a centrální orgány reagovaly v průběhu pětiletky přijetím celé řady opatření. Jejich smyslem bylo eliminovat anebo zmírnit vliv faktorů, které nepříznivě ovlivňovaly plynulost a proporclo­­nálnost rozvoje národního hospodářství. Hlavní důraz byl přitom kladen na realizaci opatření, která by v souladu s koncepcí šesté pětiletky aktivním způsobem zabezpečova­la řešení vzniklých problémů. Souběžně byla podle konkrét­ních podmínek přijímána i opatření restriktivní, administra­tivní povahy. Vzhledem k důležitosti překonávání nepříznivých ten­dencí ve vývoji vnějších ekonomických vztahů byly státním plánem na jednotlivé roky pětiletky stanovovány mobilizač­né úkoly ve vývozu ve velkoobchodních cenách i zahranič­ních cenách, byl omezován růst dovozu ve hmotném vyjád­ření, po linii banky záviselo uvolňování devizového krytí neinvestičního dovozu na plnění plánovaných úkolů vývozu. Součástí komplexního experimentu řízení efektivnosti a kvality, který se začal uplatňovat od roku 1978, se stala též opatření ke zvýšení hmotné zainteresovanosti na plnění úkolů ve vývozu a zvyšování jeho efektivnosti. Počínajíc rokem 1979 byla omezena dynamika investic a kritéria jejich výběru byla zpřísněna. Ke zvýšení podílu investic na progresivní modernizace a rychle návratné akce byly stanoveny v plánu příslušné úkoly. Pozornost byla vě­nována vyššímu využívání základních prostředků a zvýšeni koeficientu směnnosti — tímto směrem byla namířena urči­tá opatření v oblasti mezd. Dovozní ceny paliv a energie neustále rostou, stejně tak se zvyšují i náklady na domácí těžbu. V průběhu pětiletky byla proto stanovena řada úkolů k zajištění úspor ve spotře­bě autobenzínu, motorové a topné nafty a mazacích olejů. Tato opatření byla postupně zpřísňována — stanovily se limity spotřeby, rozepisované na čtvrtletí, jejichž plnění se kontroluje. Při jejich překročení se vyvozují hmotné posti­hy. Od roku 1979 se každoročně zvyšují velkoobchodní ceny palivových a energetických zdrojů o 2 °/o s tím, že tento ce­nový růst musí podniky v zásadě utlumit ve svých nákla­dech. Změny v kritériích hodnocení K výrazným změnám došlo v průběhu pětiletky v hodnoce­ní činnosti podniků a plnění plánovaných úkolů. Na rozdíl od předchozí praxe, kdy se při ročních rozborech schvalova­la jen účetní závěrka, přešlo se ke schvalování celkových výsledků hospodářské činností. V kritériích hodnocení byl podstatně zvýšen význam plnění kvalitativních ukazatelů a ukazatelů ekonomické struktury produkce. Naopak bylo výslovně stanoveno, že při hodnocení není hrubá výroba kritériem pro plnění plánu. Ke zvýšení tlaku na kvalitu vyráběné produkce přijala vláda opatření, na jejichž základě se ztráty z nekvalitní výroby odečítají od ukazatelů používaných k usměrňování mzdových prostředků (obdobně i u zisku). Finanční a rozpočtová politika byla po celou pětiletku orientována zejména na prosazování účinného ekonomického tlaku na růst efektivnosti a upevňování hospodárnosti. Vy­užívali jsme závazné úkoly, limity i další opatření. Prosazoval se tlak na hospodárné využívání finančních prostředků a mobilizací vlastních zdrojů podnikové sféry při plnění plánovaných úkolů. Na základě direktiv stanove­ných vládou k dopracování plánu na rok 1980 byl vypraco­ván rozsáhlý komplex opatření k upevnění hospodárnosti* Byl promítnut již do státního rozpočtu a finančního plánu* na minulý rok. Soustavná pozornost je věnována plnění všech úkolů, které z něho vyplývají (včetně uplatňování postihů, např. za nesplnění opatření ke zhospodárnění auto­provozu ). Nezbytná opatření, která byla v průběhu šesté pětiletky přijímána, napomohla k tomu, že i při ztížených ekonomic­kých podmínkách se v základních rysech naplňovala kon­cepce hospodářského a sociálního rozvoje stanovená v 8. pětiletém plánu, přestože řada úkolů byla splněna na nižší než původně předpokládané úrovni. Souvisí to i s tím, že účinnost přijímaných opatření byla rozdílná. Relativně lépe byla plněna opatření restriktivní povahy, zatímco řešení některých dlouhodobých problémů, jako jsou investice, vě­deckotechnický rozvoj, zahraniční obchod, vysoká materiá­lová a energetická náročnost výroby, postupovalo pomalu a neodpovídalo současným potřebám. Nesporným pozitivem je, že záměr dosáhnout finanční rovnováhy se v letech 1976—1980 dařilo realizovat. Proká­zala se opodstatněnost kontinuity finanční politiky v zamě­ření na zvyšování efektivnosti, prohlubování hospodárnosti a zlepšování kvality veškeré práce. Důraz na konečné náro­dohospodářské výsledky vyžaduje, aby se kladla váha na růst tvorby finančních zdrojů na základě vyšší efektivnosti a na optimální rozdělování těchto zdrojů vzhledem k pláno­vaným potřebám. V neposlední řadě je třeba zabezpečovat efektivní a hospodárné využití prostředků při financování rozšířené reprodukce. Náklady a zisk Úkoly, na nichž byla založena koncepce finančního rozvo­je, se v hospodářské sféře nepodařilo všude splnit. Snížení nákladovosti výkonů ve státních hospodářských organiza­cích v roce 1980 zhruba o 1,7 % oproti roku 1975 neodpovídá záměru pětiletky, který počítal se snížením o 3,1 °/o. Na nesplnění úkolů ve snižování relativní úrovně celkových nákladů na výkony u průmyslových podniků se podílely s výjimkou odpisů základních prostředků všechny druhy nákladů, zejména náklady na mzdy. (Dokončení na str. 5) Moderní nábytek — obývací pokoje, ložnice, kuchyně a variabilní doplňky — v hodnotě 3,75 miliardy Kčs vyrobili v šesté pětiletce zaměstnanci Jitony Soběslav. Každoročně inovují téměř třetinu produkce. Zvyšování výroby a kvality nábytku zajišťují zaváděním pokrokových metod práce a využíváním vlastních zlepšovacích návrhů. Úzce spolupracují například s odborníky z n. p. Barvy a laky, jejichž výrobky používaý při konečné úpravě nábytku, instalovali növés zařízení pro povrchovou úpravu infračerveným zářením nahrazující zdlouhavé sušení na paletách apod. Na snímku sestavování rámů jídelních stolů. Foto ČTK — J. Sýbek Z OBSAH U: Mnohostranné řešení surovinového problé­mu • Spoje na rozhraní pětiletek 6 Elektronika — cez koho? • Skúsenosti z realizác'e komplexného experimentu • Hospodárnost a efektivnost silniční ná­­kladní dopravy • Výsledky z porady představitelů výzkumných ústavů člen* ských států RVHP

Next