Hospodářské Noviny, leden-červen 1981 (XXV/1-26)
1981-01-04 / No. 1
VÝSLEDKY FINANČNÍ POLITIKY g. LEOPOLD LÉR, CSc., ministr financí ČSSR Finanční politika v období šesté pětiletky vycházela z požadavků hospodářské politiky strany a úkolů stanovených na jejím XV. sjezdu. Gspěšné výsledky rozvoje národního hospodářství v předchozí páté pětiletce a zvyšující se náročnost vnitřních i vnějších parametrů rozvoje od poloviny sedmdesátých let byly základem pro stanovení úkolů hospodářské politiky, včetně finanční. Cčinnější využívání finančních, cenových a mzdových nástrojů má v celém komplexu procesu zkvalitňování řízení důležité místo. Zvyšování výkonnosti ekonomiky a prosazování efektivního růstu se bez aktivního plánovitého využívání hodnotových vztahů neobejde: je třeba vážit efektivnost každého ekonomického rozhodnutí, poměřovat vztah mezi náklady a výsledky. Finanční politika v šesté pětiletce byla zaměřena na kvalitativní aspekty, na otázky efektivnosti a hospodárnosti. Vycházela z nutnosti zvýšit vliv chozrasčotních vztahů, financí a úvěru na rozvoj výroby, z požadavků zlepšovat kvalitativní ukazatele hospodaření, snižovat nevýrobní náklady a ztráty a odhalovat rezervy. Kontinuita, ne opakování Konečným měřítkem úspěšnosti hospodářské finanční politiky bude stále více skutečnost, Jak se bude dařit zvyšovat podíl intenzifikačních činitelů růstu ekonomiky, zejména podíl vědy a techniky, prohlubování zapojení do mezinárodní dělby práce a zvyšování efektivnosti zahraniční směny, snižování materiálové a fondové náročnosti tvorby národního důchodu, a jak bude zabezpečována důsledná hospodárnost ve všech oblastech našeho společenského života. Finanční politika v šesté pětiletce pokračovala ve všem, co se osvědčilo při úspěšném plnění páté pětiletky. Šlo však 0 kontinuitu, nikoli o opakování. Její cíl — aktivně přispívat k rozvoji ekonomiky — byl prosazován za mnohem obtížnějších vnitřních i vnějších předpokladů. Proto byly předchozí pozitivní rysy finanční politiky v záměrech, metodách 1 nástrojích tvořivě doplňovány a upravovány tak, aby zesílil tlak a rostla náročnost při řízení efektivnosti a hospodárnosti. Celkové tendence ve finančním vývoji v období šesté pětiletky, v globálu i ve vzniklých odchylkách ve zdrojích a potřebách, odrážejí v zásadě vývoj v oblasti hmotných vztahů, problémy provázející rozvoj ekonomiky a jejich řešení. Státní plán, státní rozpočet a měnový plán v průběhu celé pětiletky byly každoročně sestavovány tak, aby se realizovala v co největší míře koncepce a věcné záměry pětiletky. Vznikající nepříznivé vlivy se dařilo do určité míry eliminovat, ne však zcela. Jedním z hlavních důvodů byla právě skutečnost, že úkoly v efektivnosti byly plněny na nižší úrovni, než pětiletý plán předpokládal, což mělo za následek nižší tvorbu nejen hmotných, ale i finančních zdrojů. Vyvolávalo to velký tlak na zvyšování našeho dovozu ze zahraničí. V posledních dvou letech stoupající náročnost vnitřních a vnějších podmínek a v určité míře i malá pružnost konkrétního řízení i hospodářského mechanismu adaptovat se na tyto změny se odrazila ve snížení tempa růstu národního důchodu. Důsledky se projevily i v odchylkách v užití národního důchodu a v částečně vyšším rozsahu využití zdrojů ze zahraničí k financování rozvojových potřeb ekonomiky, než se předpokládalo. Zde se projevily vlivy nižší sklizně obilí, neplnění plánu strojírenského vývozu na kapitalistické trhy, další zhoršení vztahu vývozních a dovozních cen, kdy nadále rychleji rostou ceny námi dovážených surovin, materiálů, zboží i strojů a v neposlední řadě již zmíněné r nižší plnění úkolů v růstu efektivnosti. Proti nepříznivým faktorům Na složitější ekonomické podmínky vláda a centrální orgány reagovaly v průběhu pětiletky přijetím celé řady opatření. Jejich smyslem bylo eliminovat anebo zmírnit vliv faktorů, které nepříznivě ovlivňovaly plynulost a proporclonálnost rozvoje národního hospodářství. Hlavní důraz byl přitom kladen na realizaci opatření, která by v souladu s koncepcí šesté pětiletky aktivním způsobem zabezpečovala řešení vzniklých problémů. Souběžně byla podle konkrétních podmínek přijímána i opatření restriktivní, administrativní povahy. Vzhledem k důležitosti překonávání nepříznivých tendencí ve vývoji vnějších ekonomických vztahů byly státním plánem na jednotlivé roky pětiletky stanovovány mobilizačné úkoly ve vývozu ve velkoobchodních cenách i zahraničních cenách, byl omezován růst dovozu ve hmotném vyjádření, po linii banky záviselo uvolňování devizového krytí neinvestičního dovozu na plnění plánovaných úkolů vývozu. Součástí komplexního experimentu řízení efektivnosti a kvality, který se začal uplatňovat od roku 1978, se stala též opatření ke zvýšení hmotné zainteresovanosti na plnění úkolů ve vývozu a zvyšování jeho efektivnosti. Počínajíc rokem 1979 byla omezena dynamika investic a kritéria jejich výběru byla zpřísněna. Ke zvýšení podílu investic na progresivní modernizace a rychle návratné akce byly stanoveny v plánu příslušné úkoly. Pozornost byla věnována vyššímu využívání základních prostředků a zvýšeni koeficientu směnnosti — tímto směrem byla namířena určitá opatření v oblasti mezd. Dovozní ceny paliv a energie neustále rostou, stejně tak se zvyšují i náklady na domácí těžbu. V průběhu pětiletky byla proto stanovena řada úkolů k zajištění úspor ve spotřebě autobenzínu, motorové a topné nafty a mazacích olejů. Tato opatření byla postupně zpřísňována — stanovily se limity spotřeby, rozepisované na čtvrtletí, jejichž plnění se kontroluje. Při jejich překročení se vyvozují hmotné postihy. Od roku 1979 se každoročně zvyšují velkoobchodní ceny palivových a energetických zdrojů o 2 °/o s tím, že tento cenový růst musí podniky v zásadě utlumit ve svých nákladech. Změny v kritériích hodnocení K výrazným změnám došlo v průběhu pětiletky v hodnocení činnosti podniků a plnění plánovaných úkolů. Na rozdíl od předchozí praxe, kdy se při ročních rozborech schvalovala jen účetní závěrka, přešlo se ke schvalování celkových výsledků hospodářské činností. V kritériích hodnocení byl podstatně zvýšen význam plnění kvalitativních ukazatelů a ukazatelů ekonomické struktury produkce. Naopak bylo výslovně stanoveno, že při hodnocení není hrubá výroba kritériem pro plnění plánu. Ke zvýšení tlaku na kvalitu vyráběné produkce přijala vláda opatření, na jejichž základě se ztráty z nekvalitní výroby odečítají od ukazatelů používaných k usměrňování mzdových prostředků (obdobně i u zisku). Finanční a rozpočtová politika byla po celou pětiletku orientována zejména na prosazování účinného ekonomického tlaku na růst efektivnosti a upevňování hospodárnosti. Využívali jsme závazné úkoly, limity i další opatření. Prosazoval se tlak na hospodárné využívání finančních prostředků a mobilizací vlastních zdrojů podnikové sféry při plnění plánovaných úkolů. Na základě direktiv stanovených vládou k dopracování plánu na rok 1980 byl vypracován rozsáhlý komplex opatření k upevnění hospodárnosti* Byl promítnut již do státního rozpočtu a finančního plánu* na minulý rok. Soustavná pozornost je věnována plnění všech úkolů, které z něho vyplývají (včetně uplatňování postihů, např. za nesplnění opatření ke zhospodárnění autoprovozu ). Nezbytná opatření, která byla v průběhu šesté pětiletky přijímána, napomohla k tomu, že i při ztížených ekonomických podmínkách se v základních rysech naplňovala koncepce hospodářského a sociálního rozvoje stanovená v 8. pětiletém plánu, přestože řada úkolů byla splněna na nižší než původně předpokládané úrovni. Souvisí to i s tím, že účinnost přijímaných opatření byla rozdílná. Relativně lépe byla plněna opatření restriktivní povahy, zatímco řešení některých dlouhodobých problémů, jako jsou investice, vědeckotechnický rozvoj, zahraniční obchod, vysoká materiálová a energetická náročnost výroby, postupovalo pomalu a neodpovídalo současným potřebám. Nesporným pozitivem je, že záměr dosáhnout finanční rovnováhy se v letech 1976—1980 dařilo realizovat. Prokázala se opodstatněnost kontinuity finanční politiky v zaměření na zvyšování efektivnosti, prohlubování hospodárnosti a zlepšování kvality veškeré práce. Důraz na konečné národohospodářské výsledky vyžaduje, aby se kladla váha na růst tvorby finančních zdrojů na základě vyšší efektivnosti a na optimální rozdělování těchto zdrojů vzhledem k plánovaným potřebám. V neposlední řadě je třeba zabezpečovat efektivní a hospodárné využití prostředků při financování rozšířené reprodukce. Náklady a zisk Úkoly, na nichž byla založena koncepce finančního rozvoje, se v hospodářské sféře nepodařilo všude splnit. Snížení nákladovosti výkonů ve státních hospodářských organizacích v roce 1980 zhruba o 1,7 % oproti roku 1975 neodpovídá záměru pětiletky, který počítal se snížením o 3,1 °/o. Na nesplnění úkolů ve snižování relativní úrovně celkových nákladů na výkony u průmyslových podniků se podílely s výjimkou odpisů základních prostředků všechny druhy nákladů, zejména náklady na mzdy. (Dokončení na str. 5) Moderní nábytek — obývací pokoje, ložnice, kuchyně a variabilní doplňky — v hodnotě 3,75 miliardy Kčs vyrobili v šesté pětiletce zaměstnanci Jitony Soběslav. Každoročně inovují téměř třetinu produkce. Zvyšování výroby a kvality nábytku zajišťují zaváděním pokrokových metod práce a využíváním vlastních zlepšovacích návrhů. Úzce spolupracují například s odborníky z n. p. Barvy a laky, jejichž výrobky používaý při konečné úpravě nábytku, instalovali növés zařízení pro povrchovou úpravu infračerveným zářením nahrazující zdlouhavé sušení na paletách apod. Na snímku sestavování rámů jídelních stolů. Foto ČTK — J. Sýbek Z OBSAH U: Mnohostranné řešení surovinového problému • Spoje na rozhraní pětiletek 6 Elektronika — cez koho? • Skúsenosti z realizác'e komplexného experimentu • Hospodárnost a efektivnost silniční nákladní dopravy • Výsledky z porady představitelů výzkumných ústavů člen* ských států RVHP