Hospodářské Noviny, únor 1990 (XXXIV/5-8)

1990-02-02 / No. 5

Z OBSAHU: • Úskalí současného hospo­dářského vývoje (str. 3) • Jaká je filozofie devizové­ho samofinancování? (str. 4) • Ke změnám v podnikové společenské spotřebě (str. 8—9) • investiční trh: schopnost přizpůsobení (str. 10—11) • Proč se naše hospodářství opíralo o vězeňskou berlič­ku? (str. 13) • Varianty ekonomické refor­my v SSSR (str. 14) • Devizový zákon (příloha) S doc. ing. VALTREM KOMÁRKEM, DrSc., O PŘECHODU K TRŽNÍ EKONOMICE ALTERNATIVNÍ SCÉNÁŘE reformy Stručným komuniké v závěru minulého týdne zaznamenal denní tisk jen rámcově první zasedání Hospodářské rady, nově ustaveného poradního orgánu vlády ČSSR, které proběhlo 26. ledna 1990. Dodejme tedy, že její jednání bylo věnováno prakticky výhradně vyjasňování strategických přístupů k průběhu ekonomické reformy v československém národním hospodářství. Ovodní slovo k tomuto tématu přednesl předseda Hospodářské rady, první místopředseda federální vlády, doc. ing. VALTR KOMÁREK, DrSc. Jeho jsme také požádali o rozhovor na dané téma. • Pane předsedo, zřejmě nebude sporu 0 tom, že ze všech naléhavých problé­mů, které stojt před vládou národního porozuměni — a je jich vlc než dost — je otázka dalilho postupu v naši ekonomické reformě ta nejnaléhavějži a současně i jedna z nejcitlivějších. Na rozhodnuti, to je na jasné vytyčeni trasy, po niž se bude ubírat, čekáme v tomto státě doslova vSlchni. Není tajemstvím, že při vžeobecně pociťo­vané potřebě změn se začíná vkrádat do mysli lidi i nejistota a určité oba­vy. Často se poukazuje na neutěšené a málo inspirující dosavadní výsledky ekonomické reformy v Polsku, někdy 1 v Maďarsku. Pravděpodobnost, že pře­chod od centrálně řízené k tržní eko­nomice se bude obecně spojovat s prů­vodními Jevy, které pozorujeme v okol­ních zemích, je zřejmě stále větší. Polská a s určitými odlišnostmi 1 ma­ďarská ekonomická reforma v některých aspektech probíhají podle shodného, řekl bych značně dramatického scénáře. Tu dramatičnost mu propůjčuje fakt, že v po­sledních 3—4 letech je založen na silném nárazu do dosavadních struk­tur a na jejich rychlé přeměně ve struktury nového typu. Razanci takového nárazu musí podepřít politická moc už proto, že masivní součásti tohoto scénáře je cenová reforma, jejímž cílem je od­straněni dotaci maloobchodních cen ze­jména u potravin, a to prakticky v jed­nom záběru. Pochopitelným důsledkem je výrazný cenový růst, který doprovází kom­penzace ve mzdové a příjmové oblasti. Spolu s opatřeními finanční povahy se tvůrci reformy snaží o rychlé řešeni ce­lého balíku změn, které Jsou s tlm spo­jeny. O takovém pojetí reformy se disku­tuje 1 v Sovětském svazu, i když — po­pravdě řečeno — tady věc zůstává spíše v akademické diskusní poloze, zatímco praxe Je kompromisní. Nemůžeme však přehlédnout názory, které naopak vidi explozi inflace v nedů­sledném a pomalém postupu reforem v Polsku a Maďarsku, a doporučují u nái nastoupit velmi razantní postup. Existují tedy alternativní scénáře reformy, které je nutno klidně posoudit. • Nenf tento radikálni přfstnp, o kte­rém hovoříte, přirozenou a pochopi­telnou reakci na někdejší reformní strategii, která se vždy vyznačovala zdlouhavosti, váhavosti, »postupným zdokonalováním« atd., přičemž všech­na nerozhodná opatřeni vždy vyústila zpět do starého systému? I tyto neblahé zkušenosti tu zřejmě hra­ji roli. Nejsem však přesvědčen o tom, že ostře radikální kurs lze nastoupit bez dů­kladné analýzy 1 prognózy. Naopak; v sáz­ce je příliš mnoho a vláda nemůže být necitlivá v sociálně ekonomickým a sa­mozřejmě i k politickým důsledkům, kte­ré dopadají jak na obyvatelstvo, tak zpět­ně pak i na vládu samu. Cenový šok by na důvěře nejen ve vládu, ale hlavně v ekonomiku asi nepřidal. Mohou se vy­volat vlny spekulativních nákupů, kdy li­dé vrhají na trh své úspory, projevuje se snaha o zvyšováni cen na jedné straně a obranné reakce na druhé straně. Pochopi­telně tomu tak nemusí být, když se ceno­vý náraz rozumně vykompenzuje a včas li­dem vysvětil s garancemi, že dále se si­tuace bude zlepšovat. Ale to je to, co si musíme vyjasňovat, to jsou ty alternativní scénáře, o kterých dnes trpělivě diskutu­jeme. Přitom první velké kroky formováni reálného trhu tím nemusíme zdržovat. • Jestliže tedy vidíme problémy prv­ní alternativy, jaká je ta druhá? Můžeme zvolit variantu, kterou snad lze označit za specificky československou. Po­učeni právě zkušenostmi od našich sou­sedů hledáme postup, který bude re­spektovat vlastni politické a sociální reali­ty a podmínky, v nichž žijeme, a přitom povede k poměrně rychlým výsledkům. Nemůžeme prostě přejit k teoreticky sice bezchybné a elegantní konstrukci tržního hospodářství a obětovat přitom důvěru li­di v novou republiku a lepší budoucnost. • jenže tržni hospodářství, které ne­vyvíjí ostrý tlak, neni skutečným trž­ním hospodářstvím. Souhlasím a rád bych předešel nedoro­zumění: jde skutečně o vytvořeni reálně fungujícího trhu se všemi jeho atributy, jak je známe z teorie i z praxe. Tedy trhu Jako určitého kolbiště, na němž se stře­távají ekonomické zájmy samostatných podniků a kde se tyto střety řeší v rám­ci pravidel, která nesvazují, ale dávají široký prostor podnikatelské aktivitě a iniciativě. Smyslem našeho postupu musí Butik MONAKO (MOda NA KOleně) na Starém Městě v Praze rozštřuje nabídku na trhu o avantgardní modely z kovo­­díínovlny — zajímavě upravené bavlněné látky, která vypadá jako kůle, ale má ty­pickou džínovou kresbu okolo švů. Za ma­lou prodejnou je skromná dílna, kde vzni­ká toto velmi žádané zboží. Foto CTK — P. Matička < být rozehrání hry tržních sil, přičemž účastníci této hry — tržní subjekty — hledají a využívají všechny své poten­ciální schopnosti a přednosti, všechny zdroje, vycházej! z dosavadní izolace na mezinárodni scénu, hledají spojeni se za­hraničními partnery, prostě snaží se co nejlépe obstát v konkurenci. • Bez toho, že vytvoříme reálné a prav­divé vztahy ve všech relacích a oblas­tech ekonomiky, především pak v ce­nách, to však nepůjde. K reálným a tržním poměrům odpoví­dajícím relacím se dostat musíme, ale tak jako pacienta nevyléčlte rychle tlm, že mu naordinujete celou láhev medikamen­tu najednou, tak ani v ekonomice nemusí­te dosáhnout žádoucího efektu, to jest na­stolení plně fungujících tržních vztahů tím, že např. ze dne na den odbouráte subvence a dotace. Myslím, že k clil mů­že rychleji a spolehlivěji vést postup zdánlivě pomalejší — totiž postup­né a dobře promyšlené dávkováni oné potřebné tvrdosti a regulace příslušných hodnotových relaci tak, abychom byli s to absolvovat složitou operaci přechodu k tržní ekonomice bez pádivé inflace a statisíců nezaměstnaných. Myslím, že to jde. Chtěl bych přitom velmi jednoznač­ně zdůraznit, že takový přístup je něco zcela jiného než dřívější nerozhodnost, přešlapováni na místě a uhýbáni před do­pady důsledného postupu. • Jak bysta tedy charakterizoval další kroky ve variantě, kterou označujete jako »československou«? Především je nutné rychle vytvořit zdra­vě konkurenční prostředí vedouc! k reál­nému fungováni trhu. Rýsuje se několik základních kroků. Půjde hlavně o to, rychle otevřít dveře soukromému podnikání. Návrh zákona v tomto směru se připravuje, ale nejde jen o zákon sám. Musí nás zajímat, jak to bude reálně fungovat. To znamená ře­šit široký okruh podmínek usnadňujících rychlý rozvoj soukromého podnikáni. Lze si od toho podle mého názoru slibovat zásadní změnu už během několika měsí­ců zvláště v zanedbané oblasti služeb, maloobchodní sítě a drobného podnikání vůbec, i když soukromé iniciativě nechce­me klást hranice a omezovat ji velikosti podniků. • Jaké představy mfite o privatizaci části dnešních státních obchodů či restauraci, zvláště těch neprospern­jících? Má-li být změna zřetelná, mělo by jit o velmi značné, možná masové převedeni těchto drobných podnikatelských forem do soukromých rukou. Samozřejmě musí­me Ještě vyřešit řadu s tím souvisejících právních a organizačních otázek, které se týkají změn vlastnictví těchto drob­ných podniků, určit, který státní orgán se bude v součinnosti s příslušnými státními podniky touto agendou zabývat, vypraco­vat zásady pro oceněni převáděných pod­niků atd. • Patrně značně diferencované oce­něni? Je jisté, že za obchod na Václavském ná­městí bude stát požadovat možná desetkrát tolik, co za obchod v Michli. Předpoklá­dáme, že bychom vzali orientačně na po­moc zahraniční podklady a převody ře­šili na základě smluvních cen. (Dokončení na str. 5)

Next