Hospodářské Noviny, září 1990 (XXXIV/74-92)

1990-09-03 / No. 74

• Nejnovější zákonná opatření • 0 nadaci Jiřího z Poděbrad • Perspektiva pro Evropu • číslo 74 denník pre politiku a ekonomiku Hospodárske cena 1 Kčs noviny pondelok 3. septembra 1990 Zásadní dohoda se Sovětským svazem o transformaci obchodu Světové ceny, běžné obchodní podmínky Sovětský trh se mění na trh dolarový Náměstek předsedy federální vlády Václav Valeš a sovětský mi­nistr vnějších ekonomických vztahů Konstantin Katušev podepsali v sobotu ve Zbraslavi dohodu o přechodu na nové podmínky ve vzá­jemných obchodních vztazích. Dohoda, která vstoupila okamžité v platnost, je konkretizací toho, co bylo dojednáno v lednu v Sofii na 45. zasedání RVHP: od 1. ledna příštího roku už československo-so­­vétský obchod nebude řízen žádnou dlouhodobou smlouvou o obje­mu a sortimentu, místo toho se budou vzájemné dodávky účtovat v konvertibilních měnách, za světové ceny, a dodávat se budou za podmínek běžných v mezinárodním obchodě. Tato dohoda nabízí obrovskou šanci ale dokonce pro celá průmyslová od­— šanci nepřijít o tak zajímavý a nena­sycený trh, jakým je trh Sovětského svazu. Význam dohody je tím větší, že náš zahraniční obchod je na odbytu v Sovětském svazu velice silně zá­vislý: na Sovětský svaz připadla loni celá třetina našeho zahraničního obra­tu, za letošní t. pololetí asi čtvrtina. Kdyby nám sovětský trh proklouzl mezi prsty, znamenalo by to odbyto­vou krizi nejen pro mnohé podniky. větvi. V' nově se rodicích tržních podmín­kách nehodlá vláda vodit podniky za Cručičku. Její povinnost je vytvářet říznivou atmosféru. Výrobci si však udou muset uvědomit několik zásad­ních pravidel: odbyt závisí na kvalitě, což ovšem nemusí znamenat, že kaž­dý výrobce dodává jen produkty o špičkových parametrech. Nabízí zboží s takovými parametry, které vy-hovují kupujícímu. A přitom se snaží zajistit cenu, která mu ještě přinese zisk, ale neodradí kupujícího. Pro naši obchodní bilanci se Sovět­ským svazem by bylo určitým nára­zem zahájení obchodů podle nových pravidel: za ropu se ve svétě platí v podstatě v hotovosti, na strojírenské výrobky se obvykle poskytují krátko­dobé úvěry. Ke krytí tohoto přechod­ného obchobí bude sloužit aktivní sal­do, které zatím Československo v ob­chodě se Sovětským svazem dosáhlo a o jehož přepočtení se ještě jedná. Dohoda zároveň vytváří rámec pro další dohody tohoto typu, ale uzavíra­né už na úrovni republik a regiónů. Zároveň obsahuje klauzuli o tzv. indi­­kativních seznamech, což znamená, že Sovětský svaz uvede konkrétní množství surovin, které nám v roce 1991 dodá a na druhé straně budou shrnuty položky nabízené z českoslo­venské strany. Podle slov místopřed­sedy vlády V. Valeše by indikatívni se­znamy na všech úrovních měly před­stavovat zhruba polovinu sovétsko­­československého obchodu. V návaz­nosti na právě podepsanou dohodu budou uzavírány už přímo konkrétní kontrakty a mezi ministerstvy financi rovněž platební dohoda, zahrnující hlavné neobchodní platby. U příleži­tosti podpisu dohody poskytl místo­předseda vlády V. Valeš Hospodář­ským novinám rozhovor, který otisk­neme v-týdenní příloze ve středu. Idol Zítra přineseme plné znění • scénáře ekonomické reformy, schváleného fe­derální vládou 30. srpna 1990 • a scénáře sociální reformy K vývoji v Perském zálivu Bagdád. Paříž, Londýn Frankfurt — V Paříži včera časně ráno přistál Boeing 747 irácké letecké společnosti, na jehož palubě je kolem 34U ruko|mích zadržovaných měsíc v Iráku a Kuva|tu. Většinu tvoří ženy a děti z USA. Británie a Francie. Na palubě je i 30 nemocných Ameri­čanů, které přivezl z Kuvajtu černoš­ský politik jesse Jackson. Tento vý­znamný bojovník za lidská práva při­cestoval do Iráku ve středu, aby poří­dil rozhovor se Saddámem Husajnem pro americkou televizi a tisk. V rozho­voru s novinári po příletu do Paříže ■ Pokračováni na str. 8 V našem týdeníku č. 36 (vyjde vě středu 5. zářil • stať dr. Zdislava Šul­ce, CSc., reagující na otáz­ky odstátnění a privatizace • článek o působení ekonomických nástrojů na ochranu životního pro­středí • poznatky z rozboru efektivnosti výroby neže­lezných kovů u nás V Sovětském svazu: Hledání východisek Gorbačov o zasedání Prezidentské rady • Jelcin opět žá­dá odstoupení vlády • Brzy návrh nové ruské ústavy • Za svrchovanost republik Moskva — Prezidentská rada a Rada federace se na svém dvouden­ním zasedání dohodly, že je nutné vy­pracovat jednotný program přechodu sovětské ekonomiky na tržní mecha­nismus. V nejbližších dnech bude ten­to program vypracován na základě ná­vrhů sovětské vlády a akademika Sta­nislava Satalina a tento jednotný pro­gram pak posoudí parlarfienty svazo­vých republik. Uvedl to 31. srpna na tiskové konferenci v Moskvě Michali Gorbačov. Ke stabilizaci trhu musí přispět sy­stém neodkladných opatření. Jejich podstatou je především zajištění růstu příjmů v závislostí na hospodářských výsledcích a využití administrativních metod. Pokračování na str. 8 Graf hn Rast a vývoj Bratislavy, hlavného mesta Slovenskej republiky Počet obyvateľov Celková plocha v km* Dnes očekáváme PREZIDENT ČSFR VÁCLAV HAVEL se setká s profesorem kalifornské univerzity, nositelem Nobelovy ceny H. Armusem. O PRIVATIZACI A KOMERCIALIZACI začne jednat cs. seminár v praž ském hotelu Intercontinental. SLOVENSKÁ NÁRODNÍ RADA se sejde na své 4. schůzi v Bratislavě. U PŘÍLEŽITOSTI ZAHÁJENÍ ŠKOLNÍHO ROKU navštíví prezident ČSFR Václav Havel některá školská zařízení. CESTA SOVĚTSKÉHO MINISTRA zahraničních věcí do Číny, severní Koreje a Japonska pokračuje. Důležitým námětem rozhovorů je mj. napětí v Perském zálivu. 0-POČASÍ — V ČR bude polojasno až oblačno, místy přeháňky. Noční tep­loty to až 7 st„ odpolední 17 až 20 st„ v 1000 m 12 st. C. slabý severozápadní vítr. Na Slovensku bude polojasno až oblačno, místy přeháňky. Noční teplo­ty 10 až 7 st., odpolední 17 až 20 st. C. Slunce vychází v 6.17 h a zapadá v 19.41 h. Měsíc vychází v 18.53 a zapadá v 5.24 h. Obrazovka patřila premiérům Projevy předsedy vlády ČR Petra Pitharta v Československé televizi v pátek a předsedy vlády SR Vladimíra Mečiara ve Slovenské televizi v sobotu mélv řa­du společného. Především to bylo zdůraznění snahy jít cestou dorozumění mezi- Čechy a Slováky, nikoli cestou ultimát a bouchání do stolu. A také úsilí o to, aby se společná federace nestala zaklínadlem, slovem, které pro každého znamená néco jiného. »I naší snahou, nejen tedy snahou slovenskou,« uvedl Petr Pithart, »bylo od počátku přestavět centralisticky, byrokraticky zbudovanou federaci, která dostala svou dnešní podobu ni­koliv 28. října 1968, ale v dobu nastu­pující normalizace, v roce 1970.« Na adresu téch, kteří obviňují českou vlá­du ze ztráty iniciativy a malé rozhod­nosti připomněl, že česká vláda svola­la první schůzku obou vlád do Lnářů, stejně jako vedení vlád a ekonomic­kých ministrů do Luhačovic. Pracovní schůzku do Trenčianskych Teplic pak svolala federální, nikoliv slovenská vláda. Ovšem nic z toho, co bylo na je­jím Jednání navrženo, nemusí být na­konec schváleno tak, jak to jedna, dru­há či třetí strana navrhla. Rozhodnuti bude na zákonodárných sborech, pro­to nelze předbíhat vývoj. Kromě toho se 10. a 11. září sejdou v Piešťanech obě národní vlády a ještě předtím se uskutečni pravděpodobné v Kroměří­ži setkání předsedů všech tri vlád. V. Mečiar krátce porovnal rozdílný průběh celonárodní vzpomínky na A. Hlinku v Ružomberku a oslav 46. výročí SNP v Banské Bystrici, které zřetelné vyjádřily názor většiny oby­vatel Slovenska. Ve výrazné konstruk­tivním vystoupení premiér vyslovil uspokojení a poděkování za možnost, že televizní přenos jeho projevu v SRN mohli sledovat i čeští diváci. Řekl, že do Bratislavy přicházejí z České repu­bliky stovky dopisů vyjadřujících slo­va uznání, přátelství a ochoty žít v jed­nom státě. Zdůraznil, že cesta k doho­dě nevede přes hádky a konflikty. Po­dotkl, že se mění klima mezí politiky v ČR a oznámil nadcházející schůzku české a slovenské vlády a předsedy fe­derální vlády. Dá se očekávat — podle tradičních zkušeností z jednání o citli­vých politických otázkách — že i jed­nání o dalším obsahu federace budou na úrovni vlád zakončena společným závěrem přijatelným nejen pro zúčast­něné partnery, ale i pro obyvatele obou republik, což by byl dobrý pří­klad i pro konstruktivní diskusi ve Fe­derálním shromáždění. (št, oz) S Polskem brzy bez překážek Pomezní boudy — Okamžité obnovení malého pohraničního styku, zrušení dosud nutného pozvání i ji­ných administrativních bariér turistic­kého ruchu a konečné rychlé a radi­kální zvýšení počtu hraničních pře­chodů mezi PLR a ČSFR. To jsou tři zásadní požadavky Polsko-čs. solidari­ty, které včera v polštině i češtině za­zněly na společné demonstraci na státní hranici na Pomezních boudách v Krkonoších. Požadavky Polsko-čs. solidarity pod­pořili ve svých vystoupeních také všichni řečníci mítinku. Prezident Vá­clav Havel ubezpečil o tom, že bude podporovat, aby železná opona dělící dvě tak blízké zemé, dva tak blízké národy, byla zrušena v celém rozsahu co nejdříve. Ministr zahraničních věci ČSFR Jiří Dientsbier zdůraznil, že vlá­da se snaží, a také jedná o zrušení opa­tření zavedených v roce 1982 — zřej-' mě z obav před nákazou Solidarity. Uvedl, že se nemůžeme řídit pouze kupeckými počty či tím, že někteří ob­čané zneužívají cest přes hranice k osobnímu obohacení. Pro nás je, podstatné navázat normální spoluprá­ci bez jakýchkoliv překážek, dokázat Evropě, že jsme schopni se otevřít a dohodnout. Účast prezidenta Havla a ministra Dienstbiera při řešení pro­blematiky státních hranic ocenil také polský velvyslanec v ČSFR Jacek Ba­­iuch. Ochrana spotřebitele »Lidé pracující v témže oboru se scházejí jen zřídka pro radost a roz­ptýleni. Jejich rozhovory mají zpravi­dla za clí osnovat spiknutí proti veřej­nosti čl vymýšlet způsob, jak zvýšit ce­ny.« Ekonomika se od dob Adama Smithe, autora této poznámky, na prvý pohled změnila k nepoznání. Ani více než dvě století, které uplynuly od jejího napsání, jí však neubraly nic na aktuálnosti. Tržní ekonomika je založena na sle­dování osobního zájmu. V tom spočívá její trvalá hnací síla I její naprostá pře­vaha vůči systémům apelujícím na ko­lektívni city člověka. Nemá-li však tato hnaci sila působit ekonomicky i spole­čensky destruktivně, má-li naopak být využita v zájmu společenského blaho­bytu, musí být provázena určitým ochranným systémem. Tímto systé­mem je vzájemné konkurenční střetá­ní jednotlivých osobních zájmů. Kon­kurence brání výrobcům zvyšovat své ceny nad hranici, kterou si spotřebite­lé mohou dovolit. Zvýši li totiž výrobci ceny příliš vysoko, vytvářejí současně priležitost pro některé ze svých řad profitovat z nižších cen a s nimi spoje­ného vyššího objemu produkce. Tímto způsobem konkurence krotí sobec­­kost výrobců, reguluje ceny a součas­ně i množství produkce. Tímto způso­bem zároveň chrání spotřebitele. Úkolem státu je chránit konkurenci. Přistoupit k této ochraně je třeba teh­dy, je-li trh »nekompletní« — je-li kon­kurence mezi výrobci slabá čl nedoko­nalá. Poznání této sitauce je velmi jed­noduché. Nastává tehdy, mají-li výrob­ci možnost manipulovat s cenami. Státní intervence může v tomto připa­dá probíhat různým způsobem, mj. i vyšším zdaněním či cenovou regula­cí, k nejefektivnéjším z nich však patří usnadňování či podporování vstupu Ke dni nových výrobců do odvětví a provádě­ní antitrustové politiky. Na rozdíl od regulace, přikazující podnikům co vy­rábět či jak oceňovat své produkty, spočívá hlavní výhoda protitrustové politiky v tom, že říká pouze to, co podniky dělat nesmějí. K zakázaným formám chování podniků patři přede­vším jejich vzájemné dohody o ce­nách. Státní intervence, omezující moc monopolů, chrání spotřebitele proti výrobcům. Za zmínku stop, že to však zdaleka neplatí obecné o každé inter­venční strategii státu, jakkoli se za ochranu spotřebitelů vydává. Řada fo­rem státní intervence, i téch, po kterých se někdy v poslední době vo­lá. pozici i práva spotřebitelů naopak oslabují. Jedním z hlavních úkolů státu (o kterém psal již A. Smith! je poskytová­ni veřejných statků, které nemohou být zabezpečovány trhem. Tendencí států (a řady nátlakových skupin na né působících) je však tuto oblast rozšiřo­vat i ve směrech, kde Intervence státu znamenají nejen přebytečné státní subvence, ale současně I arbitrážní rozhodování o obsahu spotřeby. Pří­kladem může být i sféra kultury. Sub­­vencuje-ll stát kulturu (a preferuje tak její určité oblasti), věnuje peníze získa­vané od daňových poplatníků na stat­ky a služby, které tito poplatníci ne­chtějí (protože je nejsou ochotni finan­covat ze svých spotřebních výdajů), a současné s tím nepřímo spotřebitele nutí utrácet méné za věci, které chtějí. Domnívat se, že spotřebitelé potřebuji politiky k tomu, aby jim říkali, jaký druh kultury je jim třeba, znamená ne­jen nechápat konečný smysl hospo­dářské politiky (kterým je suverenita spotřebitele), ale i politiky jako tako­vé. Na věci přitom nic nemění, jsou-li dané služby poskytovány spotřebite­lům »zdarma«: ti je totiž přirozeně mu­sí stejně zaplatit Intervence státu na ochranu spotře­bitele je nutná všude tam, kde konku­renční povaha trhu selhává. Neměla by naopak zasahovat tam. kde spotře­bitel může prostřednictvím trhu jasně deklarovat své preference. Jan URBAN

Next