Hospodářské Noviny, září 1990 (XXXIV/74-92)
1990-09-03 / No. 74
• Nejnovější zákonná opatření • 0 nadaci Jiřího z Poděbrad • Perspektiva pro Evropu • číslo 74 denník pre politiku a ekonomiku Hospodárske cena 1 Kčs noviny pondelok 3. septembra 1990 Zásadní dohoda se Sovětským svazem o transformaci obchodu Světové ceny, běžné obchodní podmínky Sovětský trh se mění na trh dolarový Náměstek předsedy federální vlády Václav Valeš a sovětský ministr vnějších ekonomických vztahů Konstantin Katušev podepsali v sobotu ve Zbraslavi dohodu o přechodu na nové podmínky ve vzájemných obchodních vztazích. Dohoda, která vstoupila okamžité v platnost, je konkretizací toho, co bylo dojednáno v lednu v Sofii na 45. zasedání RVHP: od 1. ledna příštího roku už československo-sovétský obchod nebude řízen žádnou dlouhodobou smlouvou o objemu a sortimentu, místo toho se budou vzájemné dodávky účtovat v konvertibilních měnách, za světové ceny, a dodávat se budou za podmínek běžných v mezinárodním obchodě. Tato dohoda nabízí obrovskou šanci ale dokonce pro celá průmyslová od— šanci nepřijít o tak zajímavý a nenasycený trh, jakým je trh Sovětského svazu. Význam dohody je tím větší, že náš zahraniční obchod je na odbytu v Sovětském svazu velice silně závislý: na Sovětský svaz připadla loni celá třetina našeho zahraničního obratu, za letošní t. pololetí asi čtvrtina. Kdyby nám sovětský trh proklouzl mezi prsty, znamenalo by to odbytovou krizi nejen pro mnohé podniky. větvi. V' nově se rodicích tržních podmínkách nehodlá vláda vodit podniky za Cručičku. Její povinnost je vytvářet říznivou atmosféru. Výrobci si však udou muset uvědomit několik zásadních pravidel: odbyt závisí na kvalitě, což ovšem nemusí znamenat, že každý výrobce dodává jen produkty o špičkových parametrech. Nabízí zboží s takovými parametry, které vy-hovují kupujícímu. A přitom se snaží zajistit cenu, která mu ještě přinese zisk, ale neodradí kupujícího. Pro naši obchodní bilanci se Sovětským svazem by bylo určitým nárazem zahájení obchodů podle nových pravidel: za ropu se ve svétě platí v podstatě v hotovosti, na strojírenské výrobky se obvykle poskytují krátkodobé úvěry. Ke krytí tohoto přechodného obchobí bude sloužit aktivní saldo, které zatím Československo v obchodě se Sovětským svazem dosáhlo a o jehož přepočtení se ještě jedná. Dohoda zároveň vytváří rámec pro další dohody tohoto typu, ale uzavírané už na úrovni republik a regiónů. Zároveň obsahuje klauzuli o tzv. indikativních seznamech, což znamená, že Sovětský svaz uvede konkrétní množství surovin, které nám v roce 1991 dodá a na druhé straně budou shrnuty položky nabízené z československé strany. Podle slov místopředsedy vlády V. Valeše by indikatívni seznamy na všech úrovních měly představovat zhruba polovinu sovétskočeskoslovenského obchodu. V návaznosti na právě podepsanou dohodu budou uzavírány už přímo konkrétní kontrakty a mezi ministerstvy financi rovněž platební dohoda, zahrnující hlavné neobchodní platby. U příležitosti podpisu dohody poskytl místopředseda vlády V. Valeš Hospodářským novinám rozhovor, který otiskneme v-týdenní příloze ve středu. Idol Zítra přineseme plné znění • scénáře ekonomické reformy, schváleného federální vládou 30. srpna 1990 • a scénáře sociální reformy K vývoji v Perském zálivu Bagdád. Paříž, Londýn Frankfurt — V Paříži včera časně ráno přistál Boeing 747 irácké letecké společnosti, na jehož palubě je kolem 34U ruko|mích zadržovaných měsíc v Iráku a Kuva|tu. Většinu tvoří ženy a děti z USA. Británie a Francie. Na palubě je i 30 nemocných Američanů, které přivezl z Kuvajtu černošský politik jesse Jackson. Tento významný bojovník za lidská práva přicestoval do Iráku ve středu, aby pořídil rozhovor se Saddámem Husajnem pro americkou televizi a tisk. V rozhovoru s novinári po příletu do Paříže ■ Pokračováni na str. 8 V našem týdeníku č. 36 (vyjde vě středu 5. zářil • stať dr. Zdislava Šulce, CSc., reagující na otázky odstátnění a privatizace • článek o působení ekonomických nástrojů na ochranu životního prostředí • poznatky z rozboru efektivnosti výroby neželezných kovů u nás V Sovětském svazu: Hledání východisek Gorbačov o zasedání Prezidentské rady • Jelcin opět žádá odstoupení vlády • Brzy návrh nové ruské ústavy • Za svrchovanost republik Moskva — Prezidentská rada a Rada federace se na svém dvoudenním zasedání dohodly, že je nutné vypracovat jednotný program přechodu sovětské ekonomiky na tržní mechanismus. V nejbližších dnech bude tento program vypracován na základě návrhů sovětské vlády a akademika Stanislava Satalina a tento jednotný program pak posoudí parlarfienty svazových republik. Uvedl to 31. srpna na tiskové konferenci v Moskvě Michali Gorbačov. Ke stabilizaci trhu musí přispět systém neodkladných opatření. Jejich podstatou je především zajištění růstu příjmů v závislostí na hospodářských výsledcích a využití administrativních metod. Pokračování na str. 8 Graf hn Rast a vývoj Bratislavy, hlavného mesta Slovenskej republiky Počet obyvateľov Celková plocha v km* Dnes očekáváme PREZIDENT ČSFR VÁCLAV HAVEL se setká s profesorem kalifornské univerzity, nositelem Nobelovy ceny H. Armusem. O PRIVATIZACI A KOMERCIALIZACI začne jednat cs. seminár v praž ském hotelu Intercontinental. SLOVENSKÁ NÁRODNÍ RADA se sejde na své 4. schůzi v Bratislavě. U PŘÍLEŽITOSTI ZAHÁJENÍ ŠKOLNÍHO ROKU navštíví prezident ČSFR Václav Havel některá školská zařízení. CESTA SOVĚTSKÉHO MINISTRA zahraničních věcí do Číny, severní Koreje a Japonska pokračuje. Důležitým námětem rozhovorů je mj. napětí v Perském zálivu. 0-POČASÍ — V ČR bude polojasno až oblačno, místy přeháňky. Noční teploty to až 7 st„ odpolední 17 až 20 st„ v 1000 m 12 st. C. slabý severozápadní vítr. Na Slovensku bude polojasno až oblačno, místy přeháňky. Noční teploty 10 až 7 st., odpolední 17 až 20 st. C. Slunce vychází v 6.17 h a zapadá v 19.41 h. Měsíc vychází v 18.53 a zapadá v 5.24 h. Obrazovka patřila premiérům Projevy předsedy vlády ČR Petra Pitharta v Československé televizi v pátek a předsedy vlády SR Vladimíra Mečiara ve Slovenské televizi v sobotu mélv řadu společného. Především to bylo zdůraznění snahy jít cestou dorozumění mezi- Čechy a Slováky, nikoli cestou ultimát a bouchání do stolu. A také úsilí o to, aby se společná federace nestala zaklínadlem, slovem, které pro každého znamená néco jiného. »I naší snahou, nejen tedy snahou slovenskou,« uvedl Petr Pithart, »bylo od počátku přestavět centralisticky, byrokraticky zbudovanou federaci, která dostala svou dnešní podobu nikoliv 28. října 1968, ale v dobu nastupující normalizace, v roce 1970.« Na adresu téch, kteří obviňují českou vládu ze ztráty iniciativy a malé rozhodnosti připomněl, že česká vláda svolala první schůzku obou vlád do Lnářů, stejně jako vedení vlád a ekonomických ministrů do Luhačovic. Pracovní schůzku do Trenčianskych Teplic pak svolala federální, nikoliv slovenská vláda. Ovšem nic z toho, co bylo na jejím Jednání navrženo, nemusí být nakonec schváleno tak, jak to jedna, druhá či třetí strana navrhla. Rozhodnuti bude na zákonodárných sborech, proto nelze předbíhat vývoj. Kromě toho se 10. a 11. září sejdou v Piešťanech obě národní vlády a ještě předtím se uskutečni pravděpodobné v Kroměříži setkání předsedů všech tri vlád. V. Mečiar krátce porovnal rozdílný průběh celonárodní vzpomínky na A. Hlinku v Ružomberku a oslav 46. výročí SNP v Banské Bystrici, které zřetelné vyjádřily názor většiny obyvatel Slovenska. Ve výrazné konstruktivním vystoupení premiér vyslovil uspokojení a poděkování za možnost, že televizní přenos jeho projevu v SRN mohli sledovat i čeští diváci. Řekl, že do Bratislavy přicházejí z České republiky stovky dopisů vyjadřujících slova uznání, přátelství a ochoty žít v jednom státě. Zdůraznil, že cesta k dohodě nevede přes hádky a konflikty. Podotkl, že se mění klima mezí politiky v ČR a oznámil nadcházející schůzku české a slovenské vlády a předsedy federální vlády. Dá se očekávat — podle tradičních zkušeností z jednání o citlivých politických otázkách — že i jednání o dalším obsahu federace budou na úrovni vlád zakončena společným závěrem přijatelným nejen pro zúčastněné partnery, ale i pro obyvatele obou republik, což by byl dobrý příklad i pro konstruktivní diskusi ve Federálním shromáždění. (št, oz) S Polskem brzy bez překážek Pomezní boudy — Okamžité obnovení malého pohraničního styku, zrušení dosud nutného pozvání i jiných administrativních bariér turistického ruchu a konečné rychlé a radikální zvýšení počtu hraničních přechodů mezi PLR a ČSFR. To jsou tři zásadní požadavky Polsko-čs. solidarity, které včera v polštině i češtině zazněly na společné demonstraci na státní hranici na Pomezních boudách v Krkonoších. Požadavky Polsko-čs. solidarity podpořili ve svých vystoupeních také všichni řečníci mítinku. Prezident Václav Havel ubezpečil o tom, že bude podporovat, aby železná opona dělící dvě tak blízké zemé, dva tak blízké národy, byla zrušena v celém rozsahu co nejdříve. Ministr zahraničních věci ČSFR Jiří Dientsbier zdůraznil, že vláda se snaží, a také jedná o zrušení opatření zavedených v roce 1982 — zřej-' mě z obav před nákazou Solidarity. Uvedl, že se nemůžeme řídit pouze kupeckými počty či tím, že někteří občané zneužívají cest přes hranice k osobnímu obohacení. Pro nás je, podstatné navázat normální spolupráci bez jakýchkoliv překážek, dokázat Evropě, že jsme schopni se otevřít a dohodnout. Účast prezidenta Havla a ministra Dienstbiera při řešení problematiky státních hranic ocenil také polský velvyslanec v ČSFR Jacek Baiuch. Ochrana spotřebitele »Lidé pracující v témže oboru se scházejí jen zřídka pro radost a rozptýleni. Jejich rozhovory mají zpravidla za clí osnovat spiknutí proti veřejnosti čl vymýšlet způsob, jak zvýšit ceny.« Ekonomika se od dob Adama Smithe, autora této poznámky, na prvý pohled změnila k nepoznání. Ani více než dvě století, které uplynuly od jejího napsání, jí však neubraly nic na aktuálnosti. Tržní ekonomika je založena na sledování osobního zájmu. V tom spočívá její trvalá hnací síla I její naprostá převaha vůči systémům apelujícím na kolektívni city člověka. Nemá-li však tato hnaci sila působit ekonomicky i společensky destruktivně, má-li naopak být využita v zájmu společenského blahobytu, musí být provázena určitým ochranným systémem. Tímto systémem je vzájemné konkurenční střetání jednotlivých osobních zájmů. Konkurence brání výrobcům zvyšovat své ceny nad hranici, kterou si spotřebitelé mohou dovolit. Zvýši li totiž výrobci ceny příliš vysoko, vytvářejí současně priležitost pro některé ze svých řad profitovat z nižších cen a s nimi spojeného vyššího objemu produkce. Tímto způsobem konkurence krotí sobeckost výrobců, reguluje ceny a současně i množství produkce. Tímto způsobem zároveň chrání spotřebitele. Úkolem státu je chránit konkurenci. Přistoupit k této ochraně je třeba tehdy, je-li trh »nekompletní« — je-li konkurence mezi výrobci slabá čl nedokonalá. Poznání této sitauce je velmi jednoduché. Nastává tehdy, mají-li výrobci možnost manipulovat s cenami. Státní intervence může v tomto připadá probíhat různým způsobem, mj. i vyšším zdaněním či cenovou regulací, k nejefektivnéjším z nich však patří usnadňování či podporování vstupu Ke dni nových výrobců do odvětví a provádění antitrustové politiky. Na rozdíl od regulace, přikazující podnikům co vyrábět či jak oceňovat své produkty, spočívá hlavní výhoda protitrustové politiky v tom, že říká pouze to, co podniky dělat nesmějí. K zakázaným formám chování podniků patři především jejich vzájemné dohody o cenách. Státní intervence, omezující moc monopolů, chrání spotřebitele proti výrobcům. Za zmínku stop, že to však zdaleka neplatí obecné o každé intervenční strategii státu, jakkoli se za ochranu spotřebitelů vydává. Řada forem státní intervence, i téch, po kterých se někdy v poslední době volá. pozici i práva spotřebitelů naopak oslabují. Jedním z hlavních úkolů státu (o kterém psal již A. Smith! je poskytováni veřejných statků, které nemohou být zabezpečovány trhem. Tendencí států (a řady nátlakových skupin na né působících) je však tuto oblast rozšiřovat i ve směrech, kde Intervence státu znamenají nejen přebytečné státní subvence, ale současně I arbitrážní rozhodování o obsahu spotřeby. Příkladem může být i sféra kultury. Subvencuje-ll stát kulturu (a preferuje tak její určité oblasti), věnuje peníze získavané od daňových poplatníků na statky a služby, které tito poplatníci nechtějí (protože je nejsou ochotni financovat ze svých spotřebních výdajů), a současné s tím nepřímo spotřebitele nutí utrácet méné za věci, které chtějí. Domnívat se, že spotřebitelé potřebuji politiky k tomu, aby jim říkali, jaký druh kultury je jim třeba, znamená nejen nechápat konečný smysl hospodářské politiky (kterým je suverenita spotřebitele), ale i politiky jako takové. Na věci přitom nic nemění, jsou-li dané služby poskytovány spotřebitelům »zdarma«: ti je totiž přirozeně musí stejně zaplatit Intervence státu na ochranu spotřebitele je nutná všude tam, kde konkurenční povaha trhu selhává. Neměla by naopak zasahovat tam. kde spotřebitel může prostřednictvím trhu jasně deklarovat své preference. Jan URBAN