Hospodářské Noviny, prosinec 1990 (XXXIV/139-155)

1990-12-03 / No. 139

Pobaltské státy za samostatnost • Zákon o dluhopisech • Sociální dialog je nutný Hospodářské noviny číslo 139 deník pro politiku a ekonomiku pondělí 3.12. 1990 1 Kčs Příprava variant pro dodávky ropy v roce 1991 Bez šetření se neobejdeme Náš chemický průmysl potřebuje pro plné využití své kapacity 15 mil. tun ropy ročně. Letos se dodávky vyšplhají na něco málo přes 13 mil. tun. Kromě 150 tis. tun z Íránu se veškerá ropa doveze ze Sovětského svazu. Pro příští rok byla se sovětskými partnery zahájena jednáni o dodávkách ve stejné úrovni; dosavadní výsledky však ukazuji, že v rámci zbožové výměny dostaneme jen asi polovinu z tohoto objemu. Zbývajíc! množství bude nutné uhradit ve volné měně nebo v rámci bártrových obchodů. Jakoukoliv jinou ropu je možné zís­kat pouze nákupem za světové ceny a rovněž ve volných měnách. A její ob­jem je omezen dopravními možnost­mi na 2 až 3 mil. tun za rok. • SVETRY PŘIJDOU VHOD To je tedy výchozí situace. Přitom perspektiva příštího roku je ještě nyní, na začátku prosince značně nejasná. Vzniklými problémy se zabývá komi­se odborníků ustavená při federálním ministerstvu hospodářství. Jejím bez­prostředním úkolem je vypracovat va­rianty pro omezení výroby při sníže­ných dodávkách ropy. Cílem je udržet nezbytné nutné zásobování topnými oleji pro terciární sféru a obyvatelstvo, zajistit provoz zdravotnictví a potravi-nářskou výrobu. Pravděpodobné se přitom během zimní sezóny nepodaří plné pokrýt potřebu zejména u lehké­ho topného oleje, a proto bude třeba přistoupit k omezení dodávek teplé vody a ke snížení teplot vytápění. • BENZÍN A NAFTA BEZE ZMĚN Zvýšení cen benzínu a motorové nafty spolu se zhoršením počasi ía možná i predzásobením] přineslo v lis­topadu pokles prodeje pohonných hmot o 15 až 20 %, což vedlo k vyrov­nání úrovně zdrojů a spotřeby. Stavy zásob benzínu i nafty se udržely po ce­lý měsíc na stejné úrovni, respektive mírně stouply. Účelové petrochemic­ká výroba byla přitom omezena tak, že příslušné jednotky bylo nutné pro­vozovat v technologickém, a krátko­dobé i v bezpečnostním minimu. Rov­něž některé rafinérské kapacity běže­ly na hranicí minimálního výkonu. • VÝHLED S OTAZNÍKEM Jak jsme se dozvěděli na MP ČR, po­dle dosavadních informací o dodáv­kách na prosinec lze zatím předpoklá­dat že tento měsíc nedojde k výraz­ným změnám. Proto je už nyní nutné se připravit především na rok 1991. Marián Čalfa jedná na africkém kontinentě V Alžírsku o zemním plynu Od naší zvláštní zpravodajky Dodávky zemního plynu do Československa byly v sobotu a v neděli hlavnim předmětem jednání naši vládní delegace, vedené Mariánem Čal­­fou, v Alžírsku. Rozhovory našeho premiéra s předsedou alžírské vlády Mulud Hamrúšem, jakož i československých a alžírských expertů, se rov­něž týkaly možností založení společné banky, rozvoje turistiky a spolu­práce v dalších sférách. Po jednáních mi ředitel odboru fede­rálního ministerstva průmyslu ing. V. Ludvík odpověděl na otázku, jakou máme naději na dovoz zemního plynu a jak budeme řešit jeho dopra­vu. ' Dodávky budou zřejmé realizovány v návaznosti na program, který nyní Graf hn Demografický vývoj I když do manželství začínají vstu­povat populačně silnější ročníky z po­čátku 70. let, počet narozených dětí se zatím nezvýšil. Naopak velmi vysoký je počet potratů, na sedm porodů při­padá zhruba šest Interrupcí; v Praze, v Severočeském kraji a v Bratislavě po­čet interrupci dokonce až převyšuje. Vzhledem k menšímu počtu naroze­ných a současně o něco vyššímu počtu zemřelých poklesl přirozený přírůstek obyvatelstva. Ten Je téměř zcela kon­centrován ve Slovenské republice; v České republice vzrostl počet obyva­telstva pouze na Moravě, v Praze a v Jihočeském hraji. Demografický vývoj za tři čtvrtletí 1989 a 1990 Iv tisících) projednávají země Pentagonály. Potvr­dil to v rozhovoru s novináři i M. Čalfa. Alžírská strana má zájem plyn dodá­vat a rovněž spolupracovat se zeměmi Pentagonály. Alžírsko přechází jako my na tržní ekonomiku a do budouc­na bude veškerá aktivita obou zemí záviset především na jednotlivých ob­chodních a výrobních firmách. V současné době je Alžírsko naším třetím největším obchodním partne­rem na africkém kontinentě. Kromě investičních celků tam vyvážíme pře­devším zařízení pro keramičky, ná­hradní díly pro nákladní automobily, obráběcí stroje a zdravotnickou tech­niku. Dovážíme fosfáty, zinek, víno a obuv. Náš letošní vývoz za prvních devět měsíců přesáhl 24 mil. dolarů, zatímco dovoz dosáhl pouze 0,257 mil. dolarů. Problémem tedy je naše vyso­ké aktivum obchodní bilance. Alžírsko nyní profituje z vyšších cen ropy a má snahu svůj dluh splatiL Návštěva Alžírska skončila v neděli večer. Premiér M. Čalfa byl prvním vy­sokým představitelem nového demo­kratického Československa, který do této africké země přijel. Dnes jedná naše delegace s politickými a hospo­dářskými představiteli Maroka a zítra odlétá do Tunisu. Dagmar TRUNCOVÁ, Alžír Novinář v kosmu Včera v 11.13 hodin moskevského času odstartovala z Bajkonuru kosmic­ká lotf Sojuz TM lis mezinárodni so­­vétsko-japonskou posádkou. Tvoří ji sovětští kosmonauti Viktor Afanasjev a Musa Manarov a japonský novinář Tojohiro Akijama, pracovník televizní společnosti TBS. Po spojeni s dlouho­dobým orbitálním komplexem Miř bu­dou šest dni pracovat společné s po­sádkou sedmé základní expedice — Gennadijem Manakovem a Genna­­dijem Strekalovem. Tojohiro Akijama se pak s nimi vrátí na Zem. Viktor Afanasjev a Musa Ma­narov vystřídají na oběžné dráze své předchůdce, kteří ve vesmíru strávili čtyři měsíce. ■ pokračováni na str. 8 Historická rezoluce RB Irák souhlasí s jednáním Nesporné uklidnění situace na straně jedné a horečná diplomatic­ká aktivita na straně druhé — to je bezprostřední reakce na historic­kou rezoluci č. 678 přijatou v noci na pátek Radou bezpečností OSN a rta následnou nabídku americké­ho prezidenta Iráku na jednáni o mírovém řešeni krize v Perském zálivu. Připomeňme, že Rada bezpečnosti OSN ve zmíněné rezoluci vyslovila bezprecedentní souhlas s použitím všech nezbytných prostředků, tedy •případné i síly, k prosazení předcho­zích rezolucí žádajících Irák o ukonče­ní okupace Kuvajtu. Přičemž zároveň jako poslední příležitost k dosažení mírového řešení stanovila časový limit pro odchod iráckých vojsk z Kuvajtu: 15. leden příštího roku. A dále, že v pá­tek večer George Bush pozval Irácké­ho ministra zahraničí Tárfka Azíze do Washingtonu k jednání o mírovém ře­šení krize a v prohlášení zároveň kon­statoval, že americký ministr zahrani­čí James Baker by mohl navštívit Bag­dád. ■ pokračování na str. 8 Dnes očekáváme KONGRES EVROPSKÉHO KULTURNÍHO KLUBU zahájí v Praze na Dlabačově třídenní jednání o zkušenostech evropské kultury s totalitarismy 20. století. Účastní se jej na 150 profesionálních umělců z evropských zemí i zámoří a zhruba stovka našich tvůrců. NADACE PRAŽSKÉHO JARA 68 dopraví do Prahy prvních 25 tis. z mili­ónu svazků knih, které hodlá v příštích letech předat československým knihovnám. Kamión plzeňské Škodovky kolem poledne dorazí na Staro­městské náměstí. • POČASl: V ČR bude oblačno až zataženo, místy sněžení. V nížinách déšť se sněhem nebo déšť. Nejvyšší teploty 1 až 4 st.. západní vítr 5 až 8 metrů za sekuádu. Teplota v 1000 m kolem 0. Na Slovensku bude velká oblačnost až zamračeno, na většině území sněžení, které se v nížinách změní později na déšť, místy mrznoucí. Noční teploty minus 2 až minus 6. denní kolem nu­ly. severozápadní vítr 2 až 5 m/s. Teplota vzduchu ve výšce 1500 m minus 2 st. C. V nížinách se bude tvořit náledí. Státní rozpočet federace schválen Upouští se od územního principu Návrh státního rozpočtu na rok 1991 schválila v pátek večer federálni vláda. Jak zdůraznil v úvodu tiskové konference ministr financí Václav Klaus, základním rysem rozpočtu je přebytkovost a sníženi výdajů prak­ticky ve všech sférách. Podle jeho slov federální rozpočet sice kryje jádro makroekonomických změn, ale Jeho manévrovací prostor je poměrně malý. Sestavení rozpočtu bylo nesmírně obtížné po stránce ekonomické i poli­tické, protože skok, který budeme ab­solvovat od 1. ledna, bude znamenat otřesy našich jistot a návyků. Úkolem rozpočtu bylo v tomto smyslu vytvořit dostatečnou sociálni záchrannou síť. V každé z uvedených oblasti se přitom podařilo najít východiska, tj. míru re­strikce, křehký politický kompromis a prostředky pro indexaci některých sociálních výdajů. Jedinou výdajovou položkou, která proti minulému roku vzrostla, jsou so­ciální záležitosti. Na státní vyrovnáva­cí příspěvek vydá vláda ČSFR 26 mid. Kčs, na podpory v nezaměstnanosti je v rozpočtu vyčleněno 8,5 mld. Kčs, na kompenzaci zvýšení cen tepla Ipouze pro sociální případy] 7,5 mld., na inde­xace sociálních dávek a důchodů 10,9 mld. Kčs. Ó deset procent klesají výda­je na obranu, škrty se dotknou i védy a výzkumu. Ministr Klaus na tiskové besedě vy­světlil, že zhruba polovina veškeiých příjmů soustavy tří státních rozpočtů nikdy nebyla zpochybněna (z těchto prostředků připadá ne federaci zhru­ba 25 mld., na ČR 141 mld. a na SR 61 mld.). Diskutovalo se však o rozdělení výnosů plynoucích z daní z obratu a ze zisku a v tomto směru označil mi­nistr Klaus zamítnutí územního princi­pu za obrovské vítězství rozumu. ■ pokračování na str. 8 Rozhovory ČSFR—USA Americká pomoc Československu V pátek se uskutečnily rozhovóry o poskytnutí americké pomoci Čes­koslovensku mezi delegacemi ČSFR a USA. Čs. delegace, vedená náměst­kem ministra zahraničních věcí ČSFR Zdeňkem Matějkou, a americká delegace, vedená náměstkem ministra financí USA Johnem Robesonem a koordinátorem Státního departementu USA J. Barrym, diskutovaly o požadavcích předložených čs. stranou a nabidkou americké strany. Spojené státy přislíbily konzultace především při přípravě a zavádění ekonomické reformy, privatizaci, dále a pak při ochraně životního prostředí rozvoji soukromého podnikání. Zvláštní pozornost byla v této souvis­losti věnována přípravě čs.-americké­­ho podnikatelského fondu, který při­slíbil při své návštěvě v Praze prezi­dent ÚSA G. Bush a který by podporo­val rozvoj soukromého podnikání a rozvoj privatizovaných podniků u nás. Americká strana nabídla také konzultace při výstavbě státní správy, v legislativní oblasti, rozvoji sdělova­cích prostředků a vzdělávání. Bylo ta­ké dohodnuto, že bude uzavřena v krátké době smlouva o vědeckotech­nické spolupráci. Z jednání vyplynulo, ■ pokračováni na str. 8 Solidní partnerství Německá hospodářská politika vůči Československu, jak se potvr­dilo při návštěvě premiéra M. Čalfy koncem minulého týdne v Bonnu a Mnichově, je jednoznačná a pro nás příznivá. Její základní tezi defi­noval kancléř H. Kohl: Německo má zájem, aby na své hranici mělo prosperující stát aby to nebyla hra­nice mezi bohatstvím a chudobou, protože od ni neni daleko k nená­vistí. Spolková republika podporo­vala náš návrat k demokracii a její silná a dynamická ekonomika má kapacitu, aby pomohla i v druhé lá­zi, tj. zařazení mezi rozvinuté ze­mě. Stejného mínění jsou též v Ba­vorsku. Chápou naše úsili navazo­vat kontakty s celým světem, ale Jsou přesvědčeni, že nakonec stejně skončime u nich. Máme k nim nej­­blíž a to i historicky. Se spoluprací není třeba otálet. Védi to především němečtí průmy­slnici, kteří projevili obrovský zá­jem a byli první, co pochopili změ­něnou situaci v ČSFR. Až z toho ve světě vznikají obavy z příliš jedno­stranné orientace Československa. Jenže německé pochopení našich potřeb i skutečnost že tato velká země nyní představuje jednu třeti­nu síly Evropských společenství. Je bezesporu klíčem, kterým se dá mnohé otevřít Chystaná tzv. velká smlouva ČSFR a SRN, jež by mohla být podepsána kolem velikonoc, vytvoří k tomu dobrý rámec. Obě strany mají přitom zájem zbavit se zátěží minulostí, z nichž nejčerst­­vějši je problém našich ztrát. vzniklých ze sjednocení Německa. Zatím držíme »černého Petra«, kte­rý na konci roku dosáhne hodnoty kolem 500 miliónů převoditeiných rublů. Téměř polovina z tohoto sal­da jsou jienize na turistiku, poskyt­nuté bývalé NDR, jež je ale nevy­čerpala, zatímco my jsme v této vý­ši nakoupili její zboží. Asi 220 milió­nů rublů pak připadá na zrušené kontrakty. Úskalim je, jak negativ- Ke dni ni saldo přepočítat, poněvadž sou­časný kurs 1 rubl =» 2,34 DEM je pro nás nevýhodný. A nejde jen o to. Jak mi řekl federálni ministr hos­podářství V. Dlouhý, je třeba celko­vě řešit narušené obchodní vztahy, které s územím dřívější NDR byly zpřetrhány a my se bez dovozů, hlavně náhradních dílů, prostě ne­obejdeme. Nezbytné je proto i zno­vuotevření tohoto teritoria vůči na­šemu exportu, abychom vůbpc měli čim platit. Celkem přirozený rozruch vzbu­dila čs. žádost o střednědobý úvěr Jedné miliardy DEM. Marián Čalfa ji přednesl Helmutu Kohlovi jako novou věc, o níž se v přípravné fázi návštěvy nehovořilo. Úvěr je podle jeho slov v zájmu vyrovnání pla­tební bilance, na niž tvrdě dopadají vnějši vlivy. Kromě toho potřebuje­me ještě od ES podpůrný fond pro konvertibilitu měny. Odpověď ne­byla negatívni, i když patrné z jed­noho zdroje tuto částku nedostane­me. Zajímavé možnosti se rýsují pro čs. učňovské školství. Řada němec­kých podniků je ochotna přijmout až několik tisíc našich učňů, a to už v příštím roce. Konkrétní čísla ještě nebyla stanovena. Bude to nad rá­mec nové dohody o výměně mláde­že. Část budoucích dělniků jak po­zná výrazné odlišné jiodminky, než Jsou v našich továrnách, tvrdou pracovni morálku a disciplínu. Skupina českých a slovenských dělniků automobilky BMW, s níž se M. Čalfa setkal u montážni linky mnichovského závodu, by o tom mohla dlouho vyprávět. Dalši bavorská pýcha, firma Sie­mens, dosahujicí ročního zisku přes 13 mld. DEM a mající zájem o joint venture s Teslou Karlin přf modernizaci telefonní sítě, kontak­tovala čs. premiéra s nabídkou na spolupráci v oblasti zabezpečova­cích zařízeni pro jaderné elektrár­ny celého bývalého východního bloku. Siemens by rád vytvořil se Škodou Plzeň společný podnik, který by se pustil do této sféry. Kro­mě toho by se chtěl podílet i na vý­robě klasických elektráren. Prosté pochopil, že z Mnichova do Plzně je to kousek a v cestě už nic nestojí. Nám přinese atraktivní výrobni program a dá mu do vlnku zkuše­nosti a světovou jiověsL Co chtít ještě vic než vydělat na solidním partnerství? Petr ŠTĚPÁNEK

Next