Hospodářské Noviny, říjen 1992 (XXXVI/193-212)

1992-10-02 / No. 193

Číslo 193 Pri telefone Miroslav Danihel, sekčný šéf ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny SR Kolko Slovákov pracuje v ČR? Odhadujeme, že v Čechách a na Morave pracuje okolo 30 tisíc obča­nov s trvalým pobytom v SR. Úvahy, ktoré kalkulujú s rádovo vyššími čí­slami, neraz aj desaťnásobne prevyšujúcimi náš odhad, sú nereál­ne. Tri desiatky tisíc Slovákov nepo­chybne nie sú hrozbou pre zamestna­nosť domácich občanov. Prekvapuje nás preto stanovisko partnerov z ČR pri rokovaniach o vzťahoch po rozde­lení federácie. Predpokladali sme, že zachovanie voľného pohybu pracov­ných síl nám umožní vykročiť do Eu­rópy s istým predstihom dokonca aj pred západnými štátmi. Žiaľ, stretli sme sa s opačným názorom. V návr­hoch zmlúv medzi SR a ČR sa síce českí partneri hlásia k spoločnému pracovnému trhu, no súčasne občana z druhej republiky považujú za cud­zinca. Vyplývajú z toho rôzne dôsled­ky, ako napríklad povinnosť žiadať v rôznych časových horizontoch pra­covné povolenia. Považujeme to za zásadný krok späť, pričom české ná­vrhy neobsahujú ani výhody, bežné pri zamestnávaní cudzincov v Nemec­ku či Rakúsku. Očakávali sme naopak pri rokovaniach, ktoré sú inak korekt­né, aj istú veľkorysosť. Pôvodne sme totiž dohodli, že si vyjdeme v ústrety, aby občania pocítili priame dopady roz­delenia len minimálne. (jur) Graf hn Vklady organizací a obyvatelstva V 1. pololetí se zvýšily vklady orga­nizací a obyvatelstva o 37,6 mid. Kčs, přičemž jejich celý přírůstek jde na konto vkladů termínovaných (+ 38,0 mld. Kčs). Z přírůstku vkladů za 1. pololetí t. r. připadá na organizace 23,2 mld. Kčs a na obyvatelstvo 14,4 mld. Kčs. Stav vkladů netermínovaných a termínovaných k 31. 12. m. r. a k 30. 6. t. r. Stav ke dni: © 31.12.1991 • 30.6.1992 mld. Kčs Obyvatelstvo I---------------------------1 Organizace r 222,5 Vklady netermínované Vklady termínované Pramen: FSÚ HOSPODÁŘSKÉ NOVINY KISS International, a.s. Běchovická 26,100 00 Praha 10 tel. (02) 77 98 05, fax 77 98 29Z Deník pro ekonomiku a politiku : \ Výpočetní technika pro lékaře ! Značkové kvalitní počítače HTI s nevyzařujícími monitoiy Philips, notebooky Photon, tiskárny Philips, CD paméti Philips jakož i komplexní programové vybavení pro lékařské ordinace (evidence a dokumentace pacientů, lékopis a evidence užívaných léků, evidence laboratorních vyšetření, evidence chronických diagnóz a termínů kontrol včetné tisku pozvánek, tisk receptů, výmčnných poukázek a neschopenek, automatizovaný styk s pojišťovnou atd.) i s propojením do síté Vám formou leasingu na 2-3 roky dodá Cena 2,50 Kčs Pátek Federální shromáždění se nedohodlo o způsobech zániku ČSFR Vábnička unie Poslanci obou komor parlamentu zablokovali vládní návrh ústavního zákona o způsobech zániku Československa. Občanská demokratická strana žádala revokaci schvalovacího usnesení sněmoven. Kompetenční novely byly odloženy. Celé včerejší dopoledne a valnou část odpoledne společné schůze Sně­movny lidu a Sněmovny národů FS potřebovali poslanci k dokončení jed­nání o vládním návrhu ústavního zá­kona o způsobech zániku ČSFR. Po sérii porad jednotlivých poslaneckých klubů, zejména HZDS a slovenské části parlamentu vůbec, byl schválen jediný pozměňovací návrh. A to po­slance Lubora Voleníka (ODS), který znamenal nepřímou novelizaci zákona o referendu. Umožnil by pre­zidentu republiky (dnes tedy federál- Rusko privatizuje Moskva- Vcelku nenápadně začala v Rusku největší privatizace světa: počínaje včerejškem si občané mohou vyzvednout privatizační šek, prostřednictvím kterého mají po 1. prosinci získat část státního majet­ku. Vybrané odbočky státní spořitel­ny, které tuto akci po celé zemi zajišťují, si přinejmenším v Moskvě zatím nemohou stěžovat na nezvlada­telný příval lidí. Jen mírný zájem o začátek privatizace úřady patrně přivítají, protože podle posledních zpráv se celá kampaň potýká se znač­nými technickými problémy. Na pri­vatizační šek má nárok každý obyva­tel 150miliónového Ruska včetné no­vorozeňat, která stihnou přijít na svět k letošnímu 28. listopadu. Dosud však bylo vytištěno zhruba 40 miliónů poukázek a do spořitelen desetimilió­­nové Moskvy byly distribuovány ne­celé dva milióny kupónů. (pokračování na str. 15) ntmu premiérovi) vyhlásit referen­dum o rozdělení společného státu v obou republikách na podnět Fe­derálního shromáždění. V konečném hlasování se podle údajů centrálního počítače pro vládní návrh vyslovilo ve Sněmovně lidu 89 ze 146 přítomných poslanců, proti bylo 47 poslanců a deset se zdrželo hlasování. V české části Sněmovny národů návrh podpořilo 42 ze 70 přítomných poslanců, 26 jich bylo proti a dva se hlasování zdrželi. Ve slovenské části této komory bylo pro zákon 42 poslanců, proti 19 a osm se hlasování zdrželo. Pokud by federální vláda podala po­dobný návrh opětovně, musí uplynout čtrnáctidenní lhůta stanovená pro vyjádření obou národních rad. Teprve poté se jím začne FS zabývat. Jak nám však sdělil místopředseda federální vlády Milan Čič (HZDS), je takový postup vysoce nepravděpodobný, nebof včerejší jednání prokázalo, že obsah vládní předlohy je pro opozici nepřijatelný. Vládní návrh jednoznačně podpořili zástupci ODS a KDS, KDU-ČSL, HZDS, SNS a čtyři poslanci, kteří již nejsou členy poslaneckého klubu SPR-RSČ. Proti, nebo se zdrželi hla­sování, byli všichni poslanci zá LB, ČSSD, SPR-RSČ, SDL, KDH a po­slaneckého klubu Coexistentia. LSU a slovenští sociální demokraté návrh rovněž nepodpořili, vždy však s vý­jimkou jednoho hlasu. Vzápětí po hlasování poslanec Mi­chal Malý (ODS) tento akt zpochyb­nil. Na fakt, že technické zařízení ne­registrovalo všechny přítomné po­slance, upozornil první místopředse­da FS Filip Šedivý (ODS). O revoka­ci přijatého usnesení nato požádali další poslanci Občanské demokratic­ké strany, zatímco například Levý blok a SPR-RSČ byly zásadně proti. Požadavek ODS vyvolal lavinu technických poznámek. Poslanec Josef Meči (LB) v této souvislosti prohlástl:»Výsledek hlasování odpo­vídá tomu, že nebyl přijat ani jeden meritorní pozměňující návrh opozice a nebyl tak vyslán žádný signál ke kompromisu«. (pokračování na str. 2) Zahraniční pomoc nemůže mít »neokoloniální« rysy O ropovodu Protože formality, spojené se zahá­jením výstavby ropovodu z Ingolstad­tu na území SRN přesahují pravomo­­ce bavorské vlády, bude v pondělí v Bonnu jednat český ministr prů­myslu V. Dlouhý se spolkovým mini­strem hospodářství. Pokud vše pro­běhne podle plánu, měl by být ropo­vod uveden do provozu 31. března 1995, tedy zhruba s tříměsíčním zpožděním proti původním záměrům. Na včerejší pravidelné tiskové kon­ferenci ministr Dlouhý dále prohlásil, že pomoc ES - a nejen jeho - by v Bonnu neměla mít »neokoloniální charak­ter«. Tento názor vyslovil jako reakci na dokument, který se mu dostal do ruky a který obsahoval interní pokyny komise ES, aby prostředky na podpo­ru zahraničních investic v ČSFR z programu PHARE byly uvolněny jen tehdy, kdyby partnerem byla země ES. Zároveň řekl, že má signály, na­značující, že podmínky obchodních vztahů ES a ČR (event. SR) by mohly být po rozdělení ČSFR náročnější. (pokračování na str. 2) Jaký osud čeká hotel Palace v Mariánskych Lázních? Hubené třetí kolo Po třetím kole kupónové privatizace bylo z celkové nabídky akcií pro první vlnu prodáno zhruba 67 % akcií. V každém z předešlých kol bylo vždy uplatněno téměř 30 % akcií (celkem po dvou kolech 56 % akcií), ale v kole třetím našlo své majitele pouze 11 % akcií. Na čtvrté, případně další kola zbývá tedy 33 % neprodaného majetku. Tyto předběžné údaje zveřejnilo včera federální ministerstvo financí. Neuvádí se v nich však, kolik zbylo k dispozici investičních bodů do dalšího kola. Podle informací z CKP by měl nadále pokračovat zhruba trend z kola minulého, kdy na jednu čtvrtinu zbývajících bodů připadlo 44 % neprodaného majetku. Do převisu poptávky se dostaly všechny podniky nabízené v minulém kole za nejnižší kurs 97 akcií za 100 bodů, tedy Aero Praha_ (poptávka vyšší zhruba šestkrát), ČKD Praha (šestkrát), ČSAD Ostrava, Glass TV Componenents Valašské Meziříčí, Považské strojárne, Železiarne Pod­brezová, TESLA Piešťany. Absolutně největší zájem byl o VSŽ Košice. Poptávka po akciích této společnosti činila 32 455 699, VSŽ nabízely ve třetím kole 6 751 903 akcií. Naopak objednávky na »nejdražší« podniky s kursem jedna akcie za 800 bodů byly uspokojeny u podniků Autoreno­­va Poprad, IH Golf Mariánské Lázně, Jihočeská keramika Bechyně, Pramen Písek a Slovpap Bratislava. Zatím se nepodařilo prodat ani jedinou akcii hotelu Palace v Mariánských Láz­ních, po třetím kolem je opět v převisu. Z celkových zhruba 300 miliónů tisícikorunových akcií nabízených v první vlně jich do třetího kola zbylo 132 miliónů, což reprezentovalo kapi­tál celkem 1369 akciových společ­ností. Na straně poptávky bylo ve třetím kole 2,14 miliard investičních bodů, z toho 1,25 miliardy bodů měly k dispozici 1PF a zbývajících 0,89 mi­liardy individuální DIKové. K převisu poptávky nad nabídkou došlo u 558 akciových společností (v druhém kole u 513). Z tohoto počtu převisů byl pomocí povoleného krá­cení objednávek IPF vyřešen 51 případ (např. Pražské pivovary, Ji­hočeské pivovary České Budějovice atd.). Dohromady tedy už u 171 pod­niků došlo ke stoprocentnímu prodeji toho, co bylo nabízeno. (pokračování na str. 2) 2. října 1992 , DNES Akciové společnosti s převisem poptávky (výsledky 3. kola první vlny kupónové privatizace) strany 3-4 Za maso opět více? strana 9 Dozrál čas změn (Západ volá po novém přístupu k vytváření koor­dinačního mechanismu) strana 13 Telegraficky MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČSFR J. MORAVČÍK přijal včera v Praze místopřed­sedu vlády a ministra zahranič­ních věcí Kuvajtu šajcha Sáli­ma Sabaha Sálima Sabaha, který navštívil ČSFR v souvis­losti s vyšetřováním případu zranění kuvajtského diplomata. Sálim Sabah Sálim Sabah požádal o bližší spolupráci čes­koslovenských orgánů s ku­­vajtskými bezpečnostními slož­kami. Vyjádřil spokojenost s úrovní všestranné péče věno­vané kuvajtskému diplomatovi a zejména s úrovní lékařského ošetření. FRANCOUZSKÝ PREMIÉR PIERRE BÉRÉGOVOY včera navrhl Velké Británii zahájit roz­hovory o koordinaci jaderné po­k litiky jako »první krok směrem vytvoření jaderného od­­strašovacího potenciálu Evrop­ského společenství«. DALŠÍ PRUDKÝ POKLES zaznamenal včera ruský rubl na Moskevské mezibankovní valutové burze. Jeho směnná hodnota vůči americkému dola­ru činila 309:1. ZÁPAD BY MĚL URYCHLIT přijetí Rumunska do struktur NATO a Evropského společen­ství, protože opačný přístup blo­kuje rozvoj demokracie v zemi. Prohlásil to rumunský ministr za­hraničí Adrian Nastase ve vče­rejším rozhovoru s Karstenem Voigtem, který vede delegaci Se­veroatlantického shromáždění na jednání v Bukurešti. SENÁT AMERICKÉHO KON­GRESU včera schválil smlouvu o snížení stavu strategických zbraní (START), kterou Spoje­né státy uzavřely s bývalým So­větským svazem. Smlouvu podpořilo 93 senátorů, šest bylo proti. TEXASKÝ MILIARDÁŘ ROSS PEROT obnovil včera svoji kandidaturu na úřad prezidenta USA. UKRAJINSKÝ PARLAMENT včera schválil návrh usnesení o demisi republikové vlády a o odstoupení premiéra Vitolda Fokina. Pro usnesení hlasovalo 290 z 366 poslanců. Blíže čtěte na straně 14.

Next