Hospodářské Noviny, prosinec 1992 (XXXVI/234-253)

1992-12-01 / No. 234

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY Deník pro ekonomiku a politiku * r-i-i-JBIBHL** * * # PRODEJ NOVÝCH OSOBNÍCH # A UŽITKOVÝCH VOZIDEL # 0 § # LEASING # O # AUTORÁDIA# BLAUPUfJKT g O zabezpečovací systčmy ^ * BOSCH <§> Bloctronic # eriC», spol. s r. o., Evropská 695, 160 00 Praha 6 JÍ i tel.: 02/316 27 41, 316 47 42; fax: 316 47 42 O £ ricorcl®, spol. sr.o.. Lidická 70, 323 22 Plzeň Bolevec ? S tel.: 019/533 839,533 838; fax: 533 839. g * 5ÉÄ # * PANDA # TIPO »_______UNO # Číslo 234 Cena 2,50 Kčs Úterý 1. prosince 1992 U telefonu JUDr. Marta Sobotová, vedoucí oddělení daní obyvatelstva MF ČR Kdy bude vydán předpis, kterým se zruší pětadvacetiprocentní daň z příjmů u starobních důchodců - členů zemědělských družstev? Na základě zmocnění daného zákonem připravuje ministerstvo financí České republiky opatření k odstranění tvrdosti a poskytnutí úlevy na dani z příjmu obyvatelstva u členů zemědělských družstev - poživatelů starobního důchodu, které by v průběhu prosince mělo být publikováno ve finančním zpravodaji, resp. ještě předtím v Hospodářských novinách. Když se však družstva rozhodnou příjmy nekrátit již při zpracování výplat počátkem prosince, vycházejí v podstatě vstříc připravovanému opatření, protože později nebudou muset žádat o vrácení této částky. Ani při jiném rozhodnutí ovšem o zmíněnou sumu nepřijdou. (rm) Přislib EBOR Londýn- Přijetí České republiky a Slovenské republiky za členy Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBOR) přislíbil včera v Londýně českému ministrovi mezinárodních vztahů Josefu Zieleniecovi prezident banky Jacques Attali. Ministr Zieleniec o tom informoval novináře po setkání s Jacquesem Attalim a řediteli banky v sídle EBOR. J. Zieleniec včera přiletěl na návštěvu do Londýna, kde vysvětluje a propaguje samostatnou českou zahraniční politiku. Graf hn Spotřebitelské ceny Ceny zboží i služeb rostou - pomalu, ale trvale každý měsíc, nejméně v červnu (+0,3 %), zatím nejvíc v říjnu (+2,0 %). Od konce minulého roku tak stoupla hladina spotřebitelských cen do října o 8,5 %, což v průměru za deset měsíců letošního roku znamená +3,6 % proti tomu, kolik jsme za stejné zboží či služby platili v prosinci minulého roku. Růst spotřebitelských cen v lednu až říjnu 1992 (Meziměsíční růst v %, vzestup a průměr za 10 měsíců t. r.) Pramen: FSÚ Od příštího roku liberalizace mezd v Rozpočet CR počítá s oživením Od příštího roku bude platit nová daňová soustava, zcela zmizí federální rozpočet, zdravotnické výdaje budou kryty z mimorozpočtových zdrojů. Tudíž srovnávat český rozpočet za letošek s jeho návrhem na rok příští je přinejmenším obtížné. Přesto jsou z vládního návrhu rozpočtu proti letošku zřejmé dvě tendence: Snižuje se podíl hrubého národního produktu přerozdělovaný rozpočtem a snižuje se relativní podíl podniků na rozpočtových výdajích. Rozklad k vládnímu návrhu rozpočtu České republiky na rok 1993, který včera předložil ministr financí I. Kočárník na tiskové konferenci, předpokládá, že poprvé od zahájení transformace zaznamená hrubý národní produkt vzestup o 1 až 3 %, inflace se bude pohybovat mezi 15 až 17 % (vliv nové daňové soustavy asi 6 %), nezaměstnanost v ročním průměru zůstane pod 5 % s tím, že koncem roku bude vyšší. Platební bilance bude vyrovnaná. Přitom I. Kočárník připustil, že tento prognózovaný vývoj bude ovlivněn vnějšími faktory, které nelze hospodářskou politikou změnit. Patří mezi ně trvající světová recese i rozdělení Československa. K dosažení prognózovaných cílů bude vládní hospodářská politika využívat novou daňovou soustavu, která koncepčně snižuje daňové zatížení podnikatelské sféry, což by mělo být investičním impulsem. Navíc rozpočtová politika trvá na rozpočtové vyrovnanosti, aby se státní deficit nemohl stát impulsem inflačním. Do rámce úsilí o potlačení inflačních vlivů patří i to, že při liberalizaci mezd, která bude platit od 1. ledna 1993, budou existovat zákonné prostředky, kterými by vládní politika mohla zasáhnout v okamžiku, kdy by se růst mezd »vymknul z otěží«. Průměrný vzestup mezd vláda doporučuje omezit na 15 %. Rozpočtová soustava České republiky (ústřední rozpočet, zdravotnictví, místní rozpočty) počítá se stejnými příjmy a výdaji, a to ve výši 418,9 mld. Kčs. Jde tak o částku převyšující rok 1992 asi o 43,6 mld. Kčs, které bude obyvatelstvo krýt asi 32 mld. a podniková sféra 24 mld. Kčs. Avšak na užití přírůstku zdrojů se obyvatelstvo bude podílet 86 % a podniky jen necelými 9 %. Poprvé se při konstrukci rozpočtu uvádí položka dluhová služba: bude v roce 1993 činit 13,5 mld. Kčs, přičemž celkové zadlužení České republiky (včetně dluhů u MMF atd., ale bez zadlužení bankovního sektoru) bude činit zřejmě k 1. lednu 1993 částku 125 mld. Kčs. Protože pro nový stát je to břemeno dosti obtížné, předloží vláda ČNR návrh, aby se na umořování dluhů podílel také Fond národního majetku, a to už v roce 1993 částkou 6,5 mld. Kčs. (pokračováni na str. 3) Ministr Vladimír Dlouhý v Temelíně Rozhodnutí v lednu »S určitým stavem nestability a nejistot, který dnes existuje, je třeba skoncovat,« řekl ministr Vladimír Dlouhý na pondělní tiskové konferenci po návštěvě staveniště jaderné elektrárny Temelín. Reagoval tak na akcelerující diskusi o dostavbě tohoto energetického gigantu. Uvedl, že v druhé polovině ledna má česká vláda o osudu JETE rozhodnout, přičemž je třeba zodpovědět řadu otázek týkajících se poptávky po elektřině v ČR do roku 2010, zmapování kapacit české energetiky, jiných možností výroby elektrické energie, celkové restrukturalizace ČEZ a financování. Vláda je podle Dlouhého povinna odpovědět všem názorovým skupinám, přičemž v úvahu chce brát i alternativní názory. Podle ministrova osobního názoru současný stav rozpracovanosti je takový, že je účelné dostavět dva bloky. Na dotaz zpravodaje HN o možném referendu k této otázce ministr uvedl, že pokud by bylo, mělo by být dříve, než se elektrárna dostaví. Večer ministr jednal se zástupci obcí z regionu elektrárny Temelín, kteří se už dříve vyslovili pro pozastavení stavby. (zdz) / v Údaje o pomoci, kterou dostala od světa ČSFR -----------Kdo a jak pomáhá? V letech 1990 a 1991 měla být ČSFR poskytnuta od hospodářsky vyspělých zemí pomoc ve výši 3827 miliónů ECU. Vyplývá to z údajů, které HN poskytl zastupitelský úřad Evropského společenství v Praze. Jak se uvádí v brožuře, kterou ZÚ ES připravuje, koncem roku 1991 činila výše fondů poskytnutých střední a východní Evropě ve výši 30,4 miliardy ECU. Z toho 60 % přišlo z ES a jeho členských států, 17 % z USA a 9 % ze zemí ESVO. Dalších 11,2 mld ECU přislíbily mezinárodní organizace jako Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a další. V případě Československa se o sumu 3,827 mld. USD podílel svět následovně: ES a členské země Společenství 50 %, MMF 30,8 %, Světová banka 8,7 %, Japonsko 3,8 %, země ESVO 3,7 % a ostatní 3 %. Jak uvádí zastupitelský úřad ES, 42 procent z této sumy je určeno na restrukturalizaci čs. hospodářství, zvláště na podporu podnikání založeného na soukromé iniciativě. Má-li být tohoto cíle dosaženo, je nezbytné vytvořit potřebný rámec, instituce a způsob myšlení a přetvořit státní struktury tak, aby byly spíše rozhodčím, který stanoví pravidla hospodářské činnosti, než představitelem zájmů, orientovaných na vměšování státu do hospodářství. Technická pomoc skupiny G24 má také přímo podpořit ty jednotlivé sektory, které jsou nutné pro rozvoj tržního hospodářství, například bankovnictví a pojišťovnictví. Proto bylo v letech 1990 - 1991 určeno pro tuto oblast 1,6 mld. ECU. Makroekonomická pomoc, jež měla zmírnit krátkodobé obtíže vyvolané reformou, činila 0,8 mld. ECU, tedy 21 procent z celkové částky. Země G24 tím chtěly podpořit investiční činnost v ČSFR a umožnit dovoz výrobních prostředků. Uvedené země také Československu poskytly oficiální exportní úvěry ve výši 896 miliónů ECU, což představuje přes 23 procent celkové sumy. Zbývajících necelých 14 procent celkové sumy ES charakterizuje ZU ES jako jinou pomoc. Jednotlivé země ESVO se na pomoci podílely následovně: Austrálie připravila tříletý program pomoci zahrnující dar 0,7 miliónů ECU a soustředila se především na přípravu manažerů. Belgie poskytuje především exportní úvěry a chce pomáhat při rozvoji regionální politiky. Dánsko soustřeďuje pomoc hlavně na otázky životního prostředí. Finsko určilo pro ČSFR 10,9 mil. ECU, a to rovněž hlavně na ekologické cíle. Francie poskytla Československu 13 mil. ECU na pomoc při přechodu k tržnímu hospodářství a poskytla značné půjčky na vývoz. Island nabízí pomoc při rozvoji geotermální energetiky. Irsko se poodílí na akcích v rámci programu PHARE. Itálie je ochotna napomáhat vědecké spolupráci a nabídla exportní úvěry ve výši 97,8 mil ECU. (pokračování na str. 30) DNES 32 stran V Gabčíkovu obroušeny hrany (limitní požadavky ČSFR a Maďarska jsou již bezpředmětné?) strana 2 S Rakouskem a Maďarskem nově (ke změnám podmínek čs. obchodu s těmito zeměmi) strana 3 Dráhy se potýkají se sníženou poptávkou (nad vývojem nákladní přepravy) strana 11 Praha nemá na rozhazování (hovoříme s pražským primátorem M. Kondrem) strana 16 Veřejné soutěže a dražby strana 26 Telegraficky ČESKÝ PREMIÉR Váciav Klaus se včera v Curychu zúčastnil 3. mezinárodní výroční konference Střediska pro řízení (ZfU). Ve svém projevu informoval o posledním vvývoji v ČSFR a vyhlídkách ČR do budoucna. V rámci konference se V. Klaus setkal s významnými švýcarskými průmyslníky, bankéři a politiky. PODPORU DOBUDOVÁNÍ VODNÍHO DÍLA GABČÍKOVO vyslovil včera v Bonnu před novináři místopředseda německého parlamentu Helmuth Becker. Stalo se tak poté, co se sešel s delegací FS ČSFR vedenou předsedou Sněmovny národů Romanem Zelenayem. Delegace včera přicestovala do Bonnu na dvoudenní návštěvu Německa. VAROVÁNÍ NA ADRESU FRANCIE vyslovil včera v Bruselu německý ministr hospodářství Jürgen Möllemann. Pokud prý Francie »nezodpovědně« zablokuje zemědělskou dohodu Evropského společenství s USA, naruší tak vztahy s jeho zemí. Oznámila to agentura AFP. BRITSKÝ MINISTR ZAHRANIČÍ Douglas Hurd včera v Londýně vyloučil možnost, že by Evropské společenství stanovilo kalendář, nebo dokonce přesné datum vstupu zemí visegrádské skupiny do Evropského společenství. ZÍTRA Další pokrok v liberalizaci (k regulaci cen v příštím roce)