Jihočeská Pravda, únor 1971 (XXVII/26-49)

1971-02-23 / No. 45

23. 2.1971 Číslo 45 Ročník XXVII Cena 50 h. PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ- SPOJTE SE! ORGÁN JIHOČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSČ 23. ÚNOR - DEN SOVĚTSKÉ ARMÁDY A NÁMOŘNICTVA Výroční členské schůze na Jindřichohradečku PODLE LENINSKÝCH NORÉM Dosavadní průběh výročních členských schůzí naznačuje, že jednání komunistů kladně ovliv­ňují dokumenty, jež přijalo prosincové plénum ÜV KSČ. Výsledkem důkladné přípravy je, že v drtivé většině základních organizací jsou výroční členské schůze rozhodným nástupem k rozvinutí účinné stranické práce a k uplatňování leninských norem stranického života. J. HRADEC — Komunisté z Obvodní správy pošt a teleko­munikací se budou podílet na řízení a hospodaření podniku, prohlubovat stranické vzdělá-vání, v komunistickém duchu ovlivňovat organizaci SSM a podporovat zlepšovatelské hnutí. V zájmu úplné konsoli­dace přispět k dokončení ká­drových změn. Cílem je, aby na všech vedoucích místech byli výhradně jen pracovníci politicky a odborně vyspělí. Diskuse na výroční členské schůzi ukázala, že po očistě stranických řad je konec s dřívější pasivitou, což se pro­jevilo nejen na vystoupenícli ke zprávě, ale také při volbě delegátů na městskou a ok­resní konferenci. Členové or­ganizace aktivním přístupem k tomuto bodu jednání proká­zali, že mají zájem na tom, aby je zastupovali soudruzi, kteří jsou politicky vyspělí a plně se ztotožňují se součas­nou politikou KSČ. (Pokračování na 2. str.j Na stráži míru a pokroku Sovětský svaz značně sní­žil stav svých ozbrojených sil v naději, že západní velmoci se budou řídit ideou zachová­ní míru a přátelství a upev­ňovat dobré vztahy mezi ze­měmi. Ale tyto naděje se ne­splnily. lo Mezinárodní napětí si pro­­vyžaduje, aby Sovětský svaz věnoval 1 nadále pozor­nost své obranyschopnosti. + Přezbrojení Sovětské armá­dy a námořnictva raketovými a jadernými zbraněmi je do­končeno a neustále se zdoko­naluje. -A- Pozemní vojska mají ope­rativní taktické Vaketové a ja­derné zbraně, vojska proti­vzdušné obrany mají rakety (Pokračování na 2. str.) ^ Sovětské rakety-skvě­lé výrobky dělníků a in­ženýrů, ovládané sovětskými vojáky, se každoročně před­stavují občanům přt přehlíd­kách na moskevském Rudém náměstí. Roto AFN Blahopřání k Vážení soudruzi, jménem vojenské rady, politického oddělení a celé Střední vojsk Sovětské skupiny armády zasíláme vám a vaším prostřednictvím všem pracujícím Jihočeského kraje srdečné pozdravy u příležitosti 23. výročí Únorového vítězství vaší dělnické třídy nad sila­mi reakce. Dělnická tří­da a pracující Českoslo­ výročí Února venska pod vedením ko­munistické strany do­sáhli od té doby výraz­ných úspěchů při výstav­bě socialismu. Přejeme vám, soudru­zi, i všem pracujícím va­šeho kraje další úspěchy v boji za rozkvět socia­listického Českosloven­ska, pevné zdraví a osob­ní štěstí. Generálporučík S. ZQLOTOV Tento dopis obdrželi s. Jaroslav Hejna, vedoucí tajemník JKV KSČ v Českých Budějovicích a před­seda JčKNV s. Jan Hrneček. Sovětská armáda vždy s lidem To bylou Leningradu... MOSKVA, LENINGRAD, STALINGRAD ... VELKÁ VLASTENEC­KÁ VÁLKA... RUDA ARMADA. DRUHA SVĚTOVÁ VÁLKA. - KDO MUŽE DNES ZAPOMENOUT NA TYTO DNES JIŽ VPRAV­DĚ HISTORICKÉ POJMY? SOVĚTSKÁ ARMADA! SLAVNA RUDA ARMADA - OSVO­­BODITELKA. ARMADA VYCHOVANÁ A VYPĚSTOVANÁ KOMU­NISTICKOU STRANOU SOVĚTSKÉHO SVAZU NA ZÁSADÁCH VĚRNOSTI IDEÁM VELKÉHO LENINA. ONA JEDINÁ A SAMA DOKÁZALA SE POSTAVIT K SMRTELNÉMU BOJI PROTI TEH­DEJŠÍ HRŮZE LIDSTVA, HITLEROVSKÉMU FAŠISMU, NA OB­ROVSKÉ SVĚTOVÉ FRONTĚ. A slavný sovětský lid? Lid, ktetrý dal své armádě vše, co bylo třeba, aby vydrže­la, aby ve jménu lidstva, míru a pokroku rozdrtila a navždy smetla se stolu dějin tento strašný výplod soudobého im­perialismu. Leningrad . . . Kolébka Velké­ho října. Leninovo město. Měs­to hrdina. Právě v tomto měs­tě jako nikde se projevily tyto nezapomenutelné vlastnosti so­větského lidu a 'jeho slavné Rudé armády. Devět set dnů blokády. De­vět set dnů, které museli lidé Leningradu fašistických prožít v obležení vojsk, dnů, kdy každý jeden z nich mohl zna­menat konec pro jedince, dnů, kdy každý občan z Leningradu neochvějně věřil v konečné ví­tězství, dělal vše, co mohl, pro toto vítězství. I když vě­děl, že možná právě tohoto ví­tězství se nedočká. Když nyní po 27 letech vzpomínám na ony dny — dny strašně kruté zimy a ještě strašnějších a krutých bojů s fašisty, znovu a znovu si kladu otázku: kde jsme my, přísluš­níci Rudé armády, našli v so­bě tehdy síly vydržet nápor nepřítele a nakonec přejít do útoku a ničit tuto strašnou zrůdu — fašismus? A nakonec odpověď jediná: neochvějná věrnost armády Jubileum bojovníka = Č. BUDĚJOVICE (red) — Včera se dožil 79 let gene­zí rálmajor v záloze František FANTA, účastník obou svě­­= tových válek. V letech 1939—1940 působil na čs. kon­­= zulátu v Polsku. Ve druhé světové válce byl od roku Ü 1940—1943 příslušníkem zahraniční jednotky ve Francii ŽE a Anglii. V tomtéž roce odchází do SSSR, kde se podílí = na vzniku československých jednotek v Buzuluku, s ni­­= miž se zúčastnil osvobozovacích bojů. Po osvobození naší vlasti působil soudruh František =g Fanta v řadě významných funkcí v naší armádě. Er Generálmajor Fantů, držitel 31 československých a = spojeneckých vyznamenání, byl až donedávna veřejně j= činný. Připojujeme se k těm, kteří soudruhu Fantovi včera =§ blahopřáli k jeho životnímu jubileu s přáním zdraví = a osobní spokojenosti. Předseda vlády ČSSR dr. Lubomír Štrougal na návštěvě v Maďarsku BUDAPEŠŤ (ZPRAVODAJ ČTK! — NA POZVÁNI PŘEDSEDY, VLÁDY JENŐ FOCKA PŘILETĚL VČERA DOPOLEDNE DO BU< DAPEŠTI NA NĚKOLIKADENNÍ OFICIÁLNÍ NÁVŠTĚVU PŘED­SEDA CS. FEDERÁLNÍ VLÁDY Dr. LUBOMÍR ŠTROUGAL S CHO­TI A S DOPROVODEM. ministra zahraničí Frigyes Pú­ja a další oficiální osobnosti. Přítomni byli také velvysla­nec MLR v Praze József , Vine« ze a čs. velvyslanec v Buda­pešti ing. František Dvorským (Pokračování na 2. str.), tal Na letišti Ferihegy Je přiví­maďarský premiér Jenő Fock, místopředseda vlády MLR dr. Miklós AJtal, ministr stavebnictví a rozvoje měst József Bondor, ministr práce György Lázár, první náměstek Z jednání pléna KKRK Č. BUDĚJOVICE (vs) — Včera se konala plenární schůze KKRK jihočeského KV KSČ, kterou řídil její předseda s. Vla­dimír Sedláček. Plénum projednalo zprávu o řešení členských otázek a disciplinární práci za rok 1970 a zprávu o stavu ve vyřizování dopisů, stížností a námitek pracujících stranickými orgány. Dále se plénum zabývalo hospodařením krajské stra­nické organizace. Ve svém stanovisku zdůraznilo, aby všechny stranické orgány vy-svému lidu a odhodlání splnit to, čemu jsme přísahali. V ty dny jsme viděli to ne­představitelné utrpení sovět­ských lidí v městě a přitom jsme denně cítili pomoc pra­cujících Leningradu. Chápali jsme, že na tuto po­moc, péči lidu o jeho armádu odpověď může být jednoznač­ná: úplné rozdrcení a zničen! fašismu. Každá válka je strašná. Avšak druhá světová válka svým obsahem a rozsahem je válkou nejkrutější v soudobých dějinách lidstva. Byla naplně­na všemi možnými hrůzami, potoky lidské krve, denním (Pokračování na str. 3) nakládaly finanční prostřed­ky účelně a hospodárně tak, aby přinášely potřebný efekt. Plénum KKRK jednoznačně podporuje přijatá usnesení OV KSČ ke svolání XIV. sjez­du strany a přijaté politicko­­organizační opatření ke koná­ní krajské a okresních konfe­rencí KSČ, schválené plénem KV KSČ dne 10. 2. 1971. Včerejší jednání KKRK vza­lo rovněž na vědomí informa­ci o průběhu výročních člen­ských schůzí v okrese České Budějovice a Český Krumlov. V další části jednání projed­nalo některé členské otázky. Mimo jiné zamítlo 11 odvolá­ní proti vyloučení z KSČ a v jednom případě doporučilo předsednictvu KV KSČ změnit vyloučení na zrušení členství ve straně. Otázky IV. kola čtenářské soutěže V dnešním čísle uveřejňu­jeme další pokračování seriá­lu doc. PhDr. Bohumíra Ja­nouška, CSc. „50 let bojů a ví­tězství KSČ v jižních Če­chách“, na který volně nava­zuje naše velká čtenářská soutěž „Poučme se z dějin KSČ“. Dnes uveřejňujeme otázky čtvrtého kola. 1. Jak probíhala bolševizace komunistické strany ve va­šem místě nebo v jeho oko­lí? (Čerpejte ze vzpomínek Generálmajor Eduard Jirák Znal „starého" pána Bude tomu letos osmadvacet let, co komunistický novi­nář Julius Fučik uzavřel poslední kapitolu své největší re­portáže. Je tomu více než čtvrt století a přesto stále žije v paměti lidi, kteří ho znali, i těch, kterým ve chvílích nej­těžších dodával silu svým optimismem a virou v lepši bu­doucnost. Třeba jen pouhou větou, pohledem očí nebo gestem dlaně. V pankrácké věznici mu říkali „starý pane". Tak ho znal i Eduard Beránek, komunista z Českých Budějovic, který za války poznal všechny vymoženosti nacismu - Pankrác, kladenské gestapo, Buchenwald. Na den 11. února 1943 nezapomene nikdy. Prvni výslechy, biti a pak cesta vězeňským vozem do „Pečkárny". Myšlenky se míhaly jako splašené a najednou šeptá „starý pán": „Tvrď jenom, že jsi Janečka seznámil s Edlerem. Nic vic nevědí." Několik vět a znamenaly silu pro další boj s gestapác­­kou vynalézavostí. Ještě několikrát se soudruh Beránek potkal se „starým pánem". V autě při cestách k výslechu nebo zpátky, na známé „čtyřstovce". Přijímal jeho slova jako balzám na otevřené rány. Pomohla mu vydržet. Nevěděl, kdo je „starý pán“, tušil jenom, že je to komu­nista jako on, snad s trochu horším osudem. Až v Terezíně poznal pravdu a tam se dozvěděl, že jeho víru v život posiloval Julius Fučik. Julius Fučík měl rád život a všechny jeho krásy, miloval lidi pro jejich vlastnosti. Proto musíme věrně střežit jeho odkaz, protože je odkazem tisíců padlých na bojišti šťast­né budoucnosti se zlobou světa. „Lidé, měl jsem vás rád, bděte!" -cs- Julius Fučík jako „projersor Horák." znali i jeho spoluvězňové. V této podobě ho „POUČME SE Z DĚJIN KSČ'' pamětníků i z písemných materiálů). 2. Jaké poučení odkazuje do našich dnů bolševizační proces strany? 3. Vlastníte vy sám, nebo ně­kdo ze známých dokumen­ty nebo jiný materiál, který přibližuje proces bolševiza­ce? V odpovědi nezapomeňte na druhou otázku (často sou­těžící odpovídají jen na prv­ní); poučení z období bolše­vizace strany může být i ja­kýmsi vodítkem nastupující generaci. Soutěž má deset samostat­ných kol (účast ve všech ne­ní podmínkou) a je dotována částkou 10 000 Kčs, kterou vě­novala krajská organizace SČN. Vybrané příspěvky jsou průběžně uveřejňovány na stránce Náš kraj v sobotním vydání JP a nejlepší z došlých' odpovědí budou při příležitos­ti 50. výročí vzniku KSČ od­měněny.

Next