Jihočeská Pravda, únor 1971 (XXVII/26-49)

1971-02-26 / No. 48

Ročník XXVII Cena 70 h. 26. 2.1971 Číslo 48 ORGÁN JIHOČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSČ iniiiTľririiniiiniiin i min n ■—i ERED XIV. SJEZDEM KS I etošní XIV. sjezd má v životě naší strany, v životě celé “ naší společnosti mimořádný význam; jeho ohlas bude zaznívat daleko za našimi hranicemi. Očekává se, zda odpoví na základní otázky — jakého stupně politické a hospodářské konsolidace jsme dosáhli, zda jsme s to stanovit si nové, vyšší cíle, další rozvoj naší socialistické společnosti. Jedni, a určitě ne přátelé, by spolu s posrpnovými dezertéry rádi viděli, kdyby se naše země stále potýkalo s rozvratem, chaosem, s nepořádky a záškodnictvím. Druzí, naši přátelé, drží všemu pozitivnímu u nás palce, věří KSČ, věří v um, rozum a rozhled pracujícího člověka v Československu. Komunistická strana také s tím počítá, že poctiví dělníci, rolníci, pokroková inteligence dá ve prospěch socialistické vlasti všechny sily a schopnosti. Očekává od nich vlastenecké činy, což také vyjádřil ŰV KSČ v Provolání k 50. výročí založe­ní strany. Adresuje je všem po­ctivým občanům, celé Národní frontě a proto by mělo být stá­le ve středu naši pozornosti. Zejména: „Naše společnost bude i nadále vysoce hodnotit poctivou tvůr­čí práci každého občana naší republiky, úsilí o racionalizaci vý­roby, o dosažení vysoké technické úrovně, o soustavné zvyšování produktivity práce. Chceme překonávat nedostatky a nepořádky, projevy maloměšťáckých vztahů, probojovat všude socialistický poměr k práci, kterému jsou cizí nekázeň a nízká kvalita. Nechť se rozvíjí pracovní iniciativa, socialistická soutěž za splněni vý­robních úkolů letošního roku!" Reakce, pravičáci by však chtěli vidět zcela něco jiného. Ne růst výroby a zvyšování životni úrovně všech občanů, ale rozvrat, nejistotu, obavy většiny lidí práce o to, co bude dál. Jejich hes­lem přece nejen před Únorem, ale i v nedávných krizových letech bylo: „Čím hůře, tím lépe!" Ještě dobře, že naši lidé si na to pamatují, že to zažili na vlastní kůži, když viděli, jak se vyprazdňují obchody, když ne­měli jistotu, co bude zítra. Zda dojde k měnové reformě, kterou šeptanda tak rafinovaně rozšiřovala, zda bude dost práce pro každého, zda bude dost chleba . .. 2e pracující člověk pochopil, to dokazují stále se lepšící hos­podářské výsledky, to dokazuje stále rostoucí výroba, to do­kazují všechny ty závazky pracujících měst a venkova na počest 50. jubilea strany. A slouží ke cti, že nezůstávají pouze u slov, ale dnes a denně tato slova proměňují ve vlastenecké činy. Cyril ADÁMEK Vlastenecké cíny 5 PRVNÍ KOSMONAUTKA SVETA U PRESIDENTA REPUBLIKY |r;. PRAHA (ČTK) — President republiky Ludvik Svoboda s choti přijal včera dopoledne na Pražském hradě první kosmonautku světa, předsedkyni Výboru sovětských žen w Valentinu Nikolajevovou-Těreškovovou. • Hrdinku kosmu doprovodi­la na hrad soudružka Gusta Fučíková, předsedkyně Česko­slovenské rady žen. Srdeč­ného přijetí se zúčastnil vel­vyslanec SSSR v Českosloven­sku Štěpán Vasiljevič Červo­­něnko s chotí. Přítomna byla též tajemnice Výboru sovět­ských žen Ludmila Georgijev­­na Balachovská. Vřelými slovy poděkovala soudružka Valentina Nikola­­jevová-Těreškovová za při­jetí, které se uskutečňuje prá­vě v den 23. výročí únorové­ho vítězství čs. pracujícího lidu. V živé besedě se zajímal soudruh president o další plé­ny sovětských kosmonautů a o jejich osobní život. -Hovoři­lo se též o náročném výcviku průzkumníků kosmu. Velkému příteli Sovětského svazu, presidentu ČSSR Lud­víku Svobodovi, odevzdala V. Nikolajevová-Těreškovová dá­rek — knihu „Kosmonaut a jeho vlast“ s podpisy všech sovětských kosmonautů. Na závěr přijetí předal pre­sident republiky s chotí Va­lentině Nikolajevové-Těreško­­vové upomínkový dar. Na konto 787-239 Komunisté naší organizace projednali na výroční schůzi výzvu soudruhů z Vimperka podpořit finančně i brigáda­mi myšlenku vybudování „Pa­mátníku revolučního hnutí v jižních Čechách“. Na výstav­bu přispějeme částkou odpo­vídající jednomu procentu z měsíčních platů. Současně jsme ochotni poskytnout bri­gádnickou pomoc při výstavbě a podílet se na elektrotechnických odborných pracích. K našemu rozhodnutí se pro­střednictvím odborové organi­zace přihlásili všichni zaměst­nanci školy. Uvědomujeme si význam Památníku především pro po­­llticko-výchovnou práci s mla­dými lidmi. Jsme si Jisti, že všichni pedagogové návrh na jeho výstavbu uvítali a obra­címe se proto na ostatní vý­chovná zařízení s výzvou k následování. JAN REZEK, sředseda ZO KSČ, Učňovská škola elektrotechnická NETOLICE Monumentální výstava 50 let KSČ se připravuje k výročí za­­lolení strany v pražském pa­láci U hybernů. Přípravy jsou v plném proudu a od rána do noci tu pracují tesaři, ma­líři, svářěči a Jiní řeme­slníci podniku Výstavnic­tví. Foto ČTK UCTĚNÍ PAMÁTKY představitelů KSČ PRAHA (CTK) — U příležitosti 23. výrofií Února uctili včera v Pra ze představitelé KSC a státních orgánů památku zesnulých před­stavitelů KSČ. K hrobu Klementa Gottwalda v ústřední síni památníku na hoře Vítkově položili společný věnec ÚV KSČ, presidenta republiky, ÚV NF ČSSR, vlády ČSSR a Federálního shromáždění členové před­sednictva ŰV KSČ, první tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák, president republiky Ludvík Svoboda a předseda federální vlády Lubomír Štrougal. K hrobu Klementa Gottwalda položily společný věnec i delegace hlavních evropských měst socialistických států, které jsou v Praze u příležitosti oslav únorového vítězství na pozvání primátora hlavního města Prahy Zdeňka Zusky. Mezi účastníky pietního aktu byla i předsedkyně Výboru sovět­ských žen a první kosmonautka světa Valentina Vladimirovna Niko­lajevová-Těreškovová. NA VÝROČNÍ SCHŮZI U VODNANSKÝCH DRÜBEZäRÜ Prověřuje je život a práce Na vodňanské drůbeži si lidé pochutnají stejně dobře jak u nás, tak i v zahraničí. Pro zajímavost uvádím, že loňský plán vývozu zboží do kapitalistických států drůbežáři pře­kročí o 4,5 miliónu ve franko cenách. Přitom náš domácí trh nebyl o nic zkrácen. Naopak. Plán dodávek jatečně drůbeže podnik překročil o celou čtvrtinu a proti skutečnosti roku 1963 navíc dodal 2562 tun drůbežího masa. Stejně torna bylo i s nákupem vajec, který překročili o 11,3 %. Ve srovnání s rokem 1969 o 30,731000 kasů. Převedeme-li tato čísla na komny, pak dodávka suroviny a překročení výroby zboží představuje 72 592 GÜ0 Kčs. Předstih růstu produktivity práce před růstem mezd (průměrný měsíční výdělek 1831 Kčs) byl více než trojnásobný. To jsou fakta, na nichž ne­lze niiC měnit. Ověřil jsem si je ještě předtím, než ve slav­nostně vyzdobené vodňanské jídelně komunisté zahájili vý­roční jednání. Jaké asi bude? Nebudou soudruzi jednat, jak jsme ve výrobní sféře často svědky, jen o ekonomických problé­mech? SÁM NEJSI NIC Už první minuty od zaháje­ní výroční členské schůze KSČ dávají tušit, že jednání komu­nistů bude zajímavé. Hlavní zpráva je konkrétní a srozu­mitelná. Soudruh Václav Vá­cik v ní uvádí, proč například činnost výboru stranické or­ganizace z let 1968—1969 by­la označena jako pravicově zaměřená. „Nesprávná stanoviska při­jímaná na podporu tehdejšího vývoje, jakož i vyklizení pros­toru pro nesprávnou činnost ROH a některých jedinců, mě­ly za následek ztráty pozic vedoucí úlohy strany, zříkání se internacionálních zásad, uvádění do živote, oportunís­­tíckých, straně i společnosti (Pokračováni na str. 3) Manifestace pražských pracujících PRAHA (ČTK) — Oslavy 23. výročí únorového vítězství v roce 1948 vyvrcholily včera na Staroměstském náměstí v Praze manifestaci pracujících, příslušníků Lidových milicí, Sborn národní bezpeěnosti a Čs. lidové armády, tenči živým symbolem — přes 2000 milicionářů, příslušníků SNB, a Čs. lidové armády vy-25. únor je také svátkem tvořilo na náměstí velké inl- Lidových milicí. Ty připomně- ciály — LM. ly na manifestaci svou exís- Na hlavní tribuně zaujali místo představitelé KSČ, státu a Národní fronty první ta­jemník ŰV KSČ dr. Gustáv Husák, president republiky Ludvík Svoboda a další čle­nové předsednictva ÜV KSČ Peter Colotka, Evžen Erban, Alois Indra, Antonín Kapek a (Pokračování na 2. str.) ÚNOR-věčně živě dědictví Další oslavy v okresech • Vyznamenání členů LM Včera pokračovaly v dalších jihočeských okresech oslavy Vítězného února, na nichž byli vyznamenáni zasloužilí čle nové a funkcionáři LM. Na všech shromážděních se ozýval jeden hlas: „Hlásíme se k revolučnímu odkazu Ünora!“ TÁBOR (ář) — Slavnostní čestnými Hosty slavnosti byli uvítáni též zástupci Střední skupiny sovětských vojsk. Hlavní projev přednesl tajem­ník OV KSČ soudruh Josef Šesták. V průběhu zasedání byli též vyznamenáni přísluš­níci Lidových milicí. Státní vyznamenání Za zá­sluhy o LM I. stupně převzali soudruzi Václav Vavera z Ji­­tony Soběslav a František Me­lichar ze soběslavské Lady. Další tři příslušníci — Fran­tišek Černý z Jiskry Tábor, shromáždění k 23. výročí úno­rového vítězství pracujícího lidu se konalo včera odpoled­ne v městském divadle. Mezi M. Marounek z Depa ČSD v Táboře a Adolf Švehla z De­pa ČSD Veselí nad Lužnicí — převzali vyznamenání Za zá­sluhy o LM II. stupně. Me­daile za službu vlasti byla propůjčena Jaroslavu Havlí­kovi z táborského závodu TAPA. Oslavy 23. výročí Vítězné­ho února byly ukončeny pod­večerní manifestací pracují­cích na starobylém Žižkově náměstí. K shromážděným ob­čanům a nastoupeným jednot­kám LM, Bezpečnosti a Čs. li­dové armády promluvil vedou­cí tajemník OV KSČ v Táboře soudruh Jiří Machoň. (Pokračování na str. 2) Rehabilitace}. Fučíka Televizní pořady se už prosadily do našeho života a stává se často, že o tom, co bylo předešlého večera na programu, slyšíme druhý den namátkové rozhovory ve vlaku, při set­káních, na pracovištích. Podle ohlasu lze usuzovat, že stře­deční vysílání „Reportáže psané na oprátce“ bylo sledováno s velkým zájmem, v jižních Čechách dokonce s příchutí zdra­vého patriotismu hrdosti na „své“ herce. stupem času několikrát. Byla Jsem zvědavá, jak to v tele­vizi udělají. Líbilo se mi to, bylo to pěkně uděláno, citli­vě a vkusně — a působivě...“ (Františka Koubová, KPFKE) „Líbila se mi forma pásma, moderní pohled i herci — to . ale neříkám z patriotismu...“ (Míla Kokejlová, Jihočeské di­vadlo) „Naše děvčata sledovala »Reportáž« ze začátku spíš ze studijních důvodů, ale pak je pořad úplně zaujal. Byla to pro ně zajímavá forma. Moc se jim líbil Klásek, ale i Krpálková a Vasmutová..." (Helena Šmausová, Domov mládeže) „Myslím, že herci JD vy­tvořili dobrý pořad a že to byla čestná rehabilitace Fu­číka pro mladé lidi. Vždyť i o něm se snažila reakce pravičáků v roce 1968 šířit pochybnosti a nepravdy. — Cítila jsem trochu tón smutku z pořadu a jsem přesvědčena, že »Reportáž« je právě pev­ným Fučíkovým přesvědčením optimistická, ale jsem za je­jí uvedehí v televizi vděčna všem jejím tvůrcům...“ (Marie Ročárková, OV SSM) -Jv­ Chtěli jsme se zeptat něko­lika televizních diváků na je­jich dojem, proto Jsme se ze­ptali čtyř žen (snad ovlivně­ni blížícím se MDŽ). „Reportáž jsem četla s od- Hutnici u soudruha Husáka (ČTK) PRAHA (CTK) — Prvnímu tajemníku ŰV KSČ Gustávu Husákovi předala včera dele­gace hutníků, vedená generál­ním ředitelem hutnictví žele­za Karlem Kodešem, závazky deseti podniků resortu, před stavující úspory nákladů a překročení výrobních úkolů proti rozpisu státního plánu na letošní rok o více než 120 miliónů korun. První tajemník ÜV KSČ G. Husák zástupcům našich hu­­ťařů srdečně poděkoval za je­jich úsilí a zdůraznil, že ce­lá naše společnost je hrda na vyspělost našeho průmyslu, jehož základem je právě hut­nictví. Milicionář „Po pětačtyřicátém roce — ještě před utvořením Lidových miJicí — jsme se zabývali s několika dalšími soudruhy ochranou našich závodů před případnými diverzemi, sabotá­žemi a ostatní záškodníckou činností našich nepřátel," vy­pravuje soudruh Michal Žinčík, řidič Pozemních staveb, staveb­ní správa Písek, velitel závod­ní jednotky LM. Vzpomíná na únorové dny, kdy se už s pás­kou LM střídali na pravidel­ných hlídkách v závodech a u důležitých objektů s ostatní­mi příslušníky. „Víte, komu obyčejně nic neschází, ten se cítí nejméně spokojený," pokračuje soudruh Žinčík ve vzpomínkách. „Jsou lidé, kterým jsme byli hned od počátku trnem v oku. Nemohu pochopit, proč. Nebýt socialis­tického zřízení, sloužili by možná někteří u sedláka. A my pomáháme naše zřízení chránit. Přesto však v roce 1968 propukla u některých lidí nenávist k Lidovým milicím. Když jsem tehdy sJ hl plakát, hanobící Sovětský svaz, našli se výtečníci ochotní lynčovat. Byli to jednotlivci, ale nesmí­me zapomínat, byli! Mnozí nevidí naše hodiny, dny, týdny strávené na cviče­ní ...“ Soudruh Michal Žinčík byl jedním z těch, kteří dnes pře­vezmou z rukou okresního ve­litele Čestný odznak LM. Snímek a text V. HYNEK

Next