Kostnické Jiskry Evangelický Týdeník, 1952 (XXXVII/27-52)

1952-07-03 / No. 27

Mír celému světu! Že poctiví a probuzení křesťané, zvláště pak protestanté, cítí odpověd­nost za světový mír, že považují za svou povinnost se mírového boje účastnit, toho dalším svědectvím jsou projevy, které v těchto dnech mnozí z nich učinili. Kritisují-li je nená­vistně komentáře západních vlád­ních listů, pak jedině proto, že našly nadšený ohlas a souhlas v ši­rokých kruzích poslucháčstva a příslušníků protestanských církvi. Pro nás pak jsou jen dalším dokladem, že mírové hnutí je věc všech lidí a na celém světě; všech, kteří nezapomínají hrůz nedávno mi­nulé války, kteří si přejí klidný a po­kojný život svůj i ostatních, bez roz­dílu národností, barvy pleti, nábožen­ství, poslušní jak občanské solidár­nosti, tak závaznosti čistého křesťan­ského učení. BISKUP DIBELIUS, předseda Ra­dy evangelických církví v Německu, prohlásil na bohoslužbách v lipském kostele sv. Mikuláše: »Křesťan má svou nadřízenou vrch­nost poslouchat, lhostejné, zda ji vnitřně uznává či nikoliv. Je-li však křesťan jist, že jeho vrchnost začíná nespravedlivou válku, pak má po­slouchat více Boha než lidí.« Dále pak dodal, že nemůže věřit, že »válka Němců proti Němcům by mohla být spravedlivou válkou«. GORDON SCHAFFER, předseda Anglického výboru obránců míru a člen Světové rady míru, který dlel v Polsku jako předseda Společnosti britsko-polského přátelství, napsal pro vratislavskou »Gazetu Robot­­nieznou« článek »Naším úkolem je mluvit pravdu o Polsku«, ve kterém píše mimo jiné: »Za války proti hitlerovskému fa­šismu akceptovaly Velká Britannie, USA a SSSR hranice Polska na Odře a Nise. Naším úkolem, úkolem Spo­lečnosti britsko-polského přátelství, je hlásat v Anglii-pravdu: Tyto hra­nice jsou neměnné. Soudím, že by by­lo šílenstvím podporovat novohitle­­rovské revisionistické plány, protože by znamenaly ohrožení míru na ce­lém světě. Zárukou těchto hranic je Sovětský svaz, který s Polskem uza­vřel přátelskou snilouvu, a my jsme se. mohli přesvědčit, že Sovětský svaz od roku 1917 svědomitě plní všechny závazky vůči jiným zemím. Hranice na Odře a Nise přijala rovněž Ně­mecká demokratická republika jako hranice míru. A to je skutečnost obrovského významu.« 417 VYNIKAJÍCÍCH AMERIC­KÝCH OSOBNOSTI podepsalo pe­tici, adresovanou presidentu Truma­­novi, ve které protestují proti vedení války v Koreji. Mezi organisátory této podpisové akce je unitářský du­chovní John Láthrop, čestný doktor university v Segedíně. Mezi podepsa­­nými je také Emily Green Balch, no­sitel Nobeíový ceny z roku 1946. ARCIBISKUP Z YORKU, podle zpráv anglického tisku, ostře odsou­dil užívání napalmových bomb, kte­ré Američané vrhají v Koreji na ci­vilní obyvatelstvo. Arcibiskup řekl, že napalmová bonjba se jeví jako zbraň, která způsobuje strašné ztrá­ty a utrpěni. Křesťané — prohlásil arcibiskup z Yorku dále — by měli žádat mezinárodní dohodu o zákazu zbraní, které jsou tak strašné a zni­čující pro všechny, kdo jsou v jejich dosahu, ať je to civilista nebo voják, muž, žena nebo dítě. Sobota 21. června 1952: Zahájeno zpěvem písně 11 (Žalmu 100), mod­litbou, čtením Písma a krátkou úva­hou na Hal. 3 prof. dr. F. M. Do­biášem (přetištěno v Kostnických jiskrách). Sjezd formálně zahájen předsedou dr. J. Lavičkou, následo­vala volba zapisovatelů (D. Hrocho­vá, A. Kaplan) a uvítání hostí: za synodní radu českobratrské církve evangelické syn. seniora dr. V. Háj­ka, Jednotu /bratrskou R. Kalfuse, Jednotu českobratrskou Fr. Zdy­­chynce, církev metodistickou V. Van­čury, slezskou cirkev ev. a. v. VI. Kiedrona, za Bratrskou jednotu Chelčického C. Burgeta, za církev pravoslavnou vladyky Čestmíra, bis­kupa olomoucko-brněnského, za cír­kev československou místopředsedy ústřední rady Fr. Plechatého, za státní úřad církevní dr. V. Čížkové a M. Pourové, za ONV církevní re­ferát p. církevního tajemníka O. Ne­­směráka, щ ^Komenského bohoslo­veckou fakultu proděkana dr. F. M. Dobiáše a tajemníka J. B. Pospíšila. Přečteny pozdravné přípisy Ing. J. Plíhala, náměstka ministra SÚC VI. Ekarta, odborového přednosty SÜC A. Žiaka, gen. dozorce ev. a. v. cír­kve, gen.- biskupského úřadu ev. a. v. církví, biskupa západního distriktu a. v. církve F. Ruppeldta, zaslouži­lého člena dr. A. Černého-Rokyty; dr. A. Lukl, zasloužilý člen KJ, po­zdravil shromáždění jménem Evan­gelického díla. Dále přečten dopis J.4VI. Šebesty, К. P. Lanštjáka a předsedy sborů, polských exulantů dr. K. Macka. —v Předseda zjišťuje předepsaný po­čet zástupců odborů a prohlašuje sjezd za schopný usnášení. Ve svém úvodním projevu hodnotí náplň prá­ce Kostnické jednoty jak mezi .evan­gelickými církvemi v uplynulém ob­dobí, tak v našem národě, vyzdvi­huje důležitost sjezdu přijetím orga­­nisačniho řádu, který dává jasný program práci KJ, a zavazuje vše­cky složky к podávání pravidelných zpráv o své činnosti. Vzpomíná pa­mátného dne 21. čérvna 1621 a na­bádá vyvarování se chyb minulosti. Dnešní doba, která odčiňuje Bílou horu, nás zavazuje jako evangelíky к odpovědné práci: budování vlasti a zachování míru. Závěrem prohla­šuje sjezd za zahájený. Üstredni tajemník D. Čapek před­čítá za souhlasu přítomných po­zdravné přípisy, které zasílá sjezd presidentu republiky, předsedovi vlá­­dý, náměstku předsedy vlády a mi­nistru pověřenému vedením státního úřadu pro věci církevní Zd. Fierlin­­gerovi, SÚC a Čs. výboru obránců míru, ústředím evangelických církví a zasloužilým členům KJ. Následuje volba komise mandátové (Fr. Soukup za ÚV, dr. A. Sklenář, Fr. Maláč), komise návrhové (A. Ci­­sařová-Kolářová za ÜV, dr. M. Füg­­nerová, J. Sl. Sousedik, profesor dr. Ninger), komise volební (T. Navrá­til za ÚV, Fr. Maláč, St. Michalec, P. Černý, Sl. J. Sousedik). Volba jed­nomyslně schválena. Sjezd pozdravili: dr. V. Čížková za SÜC, církevní tajemník O. Nesmě­­rák, za čbr. církev evang. syn. se­nior dr. V. Hájek, VI. Kiedron za slezskou a. v. církev, R. Kalfus za Üzkou radu Jednoty bratrské, V. Van­čura, superintendent církve metodis­tické, za svou církev a za Komen­ského fakultu její proděkan dr. F. M. Dobiáš. Slova se ujal hlavní řečník sjezdu prof. dr. J. B. Jeschke, který poho­vořil o dnešních úkolech evangelíků v církvi a občanském životě (pře­tištěno v Kostnických jiskrách). К rozpravě o rozeslané výroční zprávě o činnosti KJ v r. 1951 se přihlásil předseda brněnské župy prof. dr. Fr. Ninger; zhodnotil ji. V rámci diskuse nastínil smysl práce v Kostnických jiskrách redaktor Jiří Cirk!. Finanční poradce KJ M. Dou­­ša podává zprávu finanční komise (hospodářství se neliší nikterak od minulých let, podrobné bilance byly к dispocici delegátům), a vyzývá re­visory účtů, aby přednesli svou zprá­vu. G. Maláč, revisor, sděluje, že účty byly shledány v naprostém po­řádku a žádá sjezd, aby udělil ustu­pujícímu výboru absolutorium. Jed­nomyslně uděleno. Předseda se dota­zuje po souhlasu delegátů s výroční zprávou, která byla rozeslána všem odborům. Zpráva jednomyslně ' při­jata. Po «krátké přestávce a občerstve­ní pokračováno v druhé části sjezdo­vého jednání. Zazpívána píseň č. 139 (Moudrosti poklad z nebe). Ústřední tajemník K.T podává rozbor navrho­vaného organisačního řádu, o němž byli členové podrobně informováni v Kostnických jiskrách a za ústřed­ní výbor navrhuje sjezdu delegátů jeho přijetí. Do diskuse se o tomto thematu přihlásil prof. dr. Fr. Nin­ger, navrhuje zamořit práci KJ do­­ynitř církve, na práci alianční, do­poručuje patronát Komenského fa­kulty nad KJ, uvažuje o ponechání či změně jména Kostnické jednoty (Bratrská jednota). Sl. J. Sousedik žádá, aby к organisačnímu řádu byla ÜV vypracována »Prováděcí naříze­ní«, doplňována vyhláškami o place­ní příspěvků a jejich výši, zakládání odborů KJ a okrsků (styk s úřady při jejich ustavení). Fr. Maláč se dotazuje, jaká práva mají zástupci okrsků ve schůzích ÚVKJ. Bř. Hlas doporučuje přijímat do přímého člen­ství ústředí KJ pouze ty členy, v je­jichž místě bydliště néní místní od­bor KJ. — Br. ústřední tajemník ví­tá připomínky prof. Ningera o spolu­práci s Komenského fakultou a na­vazování na tradice Kostnické jed­noty. Rovněž návřh br. Sousedíka kladně přijímá a, slibuje, že ÚV podá podrobné instrukce к provádění organisačního řádu. Br. Maláčovi od­povídá, že zástupci okrsků mají prá­vo činně se účastnit všech schůzí a jednání ÚV. nemají však práva hla­sovacího, mohou být ovšem do ÚV kooptováni. S návrhem br. Hlase souhlasí. — Předseda KJ podotýká, že ÚV si vyhražuje právo menších formálních úprav v organisačním řádu před předložením SÚC a mi­nisterstvu vnitra. — Předseda man­dátové komise Fr. Soukup oznamu­je, že hlasovací pi4Vo má 18 členů ÚVKJ a 42 přítomných delegátů. Hlasováno aklamaci: organisační řád byl přijat kvalifikovanou většinou hlasů — 1 proti, 4 se zdržely hlaso­vání. у Předseda volební komise T. Navrá­til přečitá kandidátku nového ÚVKJ. Za předsedu KJ navrhuje prof. dr. F. M. Dobiáše, který byl jednomysl­ně přijat. Nový předseda děkuje za důvěru a ujímá se dalšího řízení sjezdu. ÚVKJ: prof. dr. J. B. Jesch­ke, R. Kalfus, dr. J. A. Pellar, T. Navrátil, L. Schneider, J. M. Novák, Fr. Soukup, prof. dr. Fr. Ninger; ná­hradníci: dr. J. Lavička, A. Císařo­­vá-Kolářová, dr. T. C. Zelinka, dr. M. Ftignerová; finanční poradce M. Douša, revisoři účtů: J. Tomeš, VI. Voral. Všichni navrhovaní by v pří­padě zvolení funkce přijali až na br. Tomeše. Proto návrh pozměněn: br. Tomeš na místo br. Soukupa do ÚV a br. Soukup na místo revisora účtů. Hlasovánp aklamací: 1. o členech ÚV: nikdo proti, 7 se zdrželo hlaso­vání, - ostatní většina pro, 2. o ná­hradnících: většina pro, 1 proti, ni­kdo se nezdržel hlasování, 3. revisoři účtů a finanční poradce jednomyslně přijati. Následuje rozprava o podaných ná­vrzích: 1. Reorganisace. pracovních komisí ÜV; L. Schneider navrhuje tyto komise: finanční 9. hospodář­skou, redakční radu Kj a tiskový kruh, kulturně osvětoyou, ideovou, zahraniční-mírovou, organisační-ná­­s borovou. Návrh jednomyslně přijat poznámkou dr. Zelinky, aby SPEPS bylo vyhrazeno samostatné místo v kulturně osvětové komisi. 2. O návrhu likvidace sociálního fondu a repatriačního fondu referuje br. M. Douša. Likvidace sociálního fondu jednomyslně přijata. (Úhrada členům fondu sedmdesátiprocentní.) Sjezd jednomyslně pověřuje členy ÚVKJ, aby v případě nutnosti zlik­vidovali repatriační fond. 3. Ústřední tajemník přečetl volný návrh dr. A. Frinty o změně názvu Kostnické jednoty (pouze Svaz čes­koslovenských evangelíků). O ná­vrhu hlasováno aklamací: 3 pro, 4 se zdrželi, ostatní, většina, proti. Předsedkyně návrhové komise A. Císařová-Kolářová přečetla návrh provolání 44. sjezdu. Delegáti jedno­myslně souhlasí a pověřují předsedu, aby formulaci upravil a zestručnil. Nově zvolený předseda KJ zhod­notil sjezdové zasedání, poděkoval velmi srdečně bývalému předsedovi KJ dr. J. Lavičkovi a všem odstupu­jícím členům ÚV (sjezd potleskem vyjadřuje souhlas), zaměstnancům kanceláře KJ a sestrám, které při­pravily pohoštění. Zpěvem písně 250 (Ô Králi věků důstojný) a požehnáním bylo sjezdo­vé zasedání skončeno. Účastníci sjezdu delegátů spolu s pražskými evangelíky se sešli v ne­děli 22. června na ekumenických bo­hoslužbách v kostele u Martina ve zdi s půlhodinkou duchovní hudby Lubiny Holanec, při nichž kázal dě­kan Komenského fakulty prof. dr. J. L. Hromádka na text Jozue 4, 19—24. Lid Boží, církev staré i nové smlouvy má své památníky, které tak jako kameny Galgala jsou svě­dectvím a znamením divných skut­ků Hospodinových. Bylo a je však nebezpečí, že se tato místa časem stávají modlami, místy odporného modlářství, když lid ulpí na nich sa­motných a povýší je nad Boha živé­ho. I my, čeští evangelíci, máme své památníky slavné reformace, staro­slavné chrámy, konfese a pod.; buď­me pamětlivi toho, že ony pouze uka­zují na další cestu, ukazují církvi výše k Bohu samému а к oné skále spasení našeho, к Ježíši Kristu. Ústřední tajemník Kostnické jed­noty Dušan Čapek přečetl provolání 44. sjezdu delegátů určené evangelic­ké veřejnosti. Po shromáždění ode­brali §e bratři a sestry do Husova domu к prohlídce musea, kde správ­ce dr. Ant. Frinta seznámil účastní­ky podrobně s historií musea a upo­zornil na nejvýznamnější památky. Po obědě sešli se zájemci ve 14 hodin -na Betlémském náměstí к prohlídce reformační Prahy, kterou vedl dr. Pulec z CIS. Najít správně místo Projev dr. V. Čížkové na u sjezdu delegátů KJ. Vážené shromáždění! Dovolte mi, abych vás P°z^ravila jménem pana náměstka př',(jse(iv vlády pověřeného řízením SÚC-,, zd Fierlingra, jménem jeho námt^á Ing. Plíhala i jménem celého kol л tivu SÚC a tlumočila jejich přání všeho zdaru vaší výroční konferenci. Dnešní výroční sjezd je velmi vý­znamnou vzhledem událostí ‘v dějinách KJ к prováděné přeměně spolku na masovou organisaci. Tím­to přechodem rozšiřuje se význam i možnosti působeni KJ. Podle § 4 zákona o dobrovolných organisacích. pečuje stát o rozvoj organisaci a vy­tváří příznivé podmínky pro jejich činnost a růst a vedle toho dbá, aby život v nich se 'vyvíjel v souladu s ústavou a se zásadami lidově de­mokratického zřízení. Proto je poj třeba se opravdu odpovědně zamys­lit nad novým programem KJ. Do nového řádu byly pojaty všechny zá­sady KJ, kterými se má upevňovat obecenství mezi evangelíky, všechny prostředky к pěstování náboženské­ho života a ke zdárnému rozvíjení husitské tradice byly zachovány. Ovšem v době tak významné, jakou dnes prožíváme, v době zániku sta­rého světa v době, zápasu o vznik nového, krásného a spravedlivého společenského řádu nesmí ani KJ zů­stat stranou. Již samo jméno, které se hlásí к velké postavě .našich dě­jin, mistru Janu Husovi, a tím i к husitské tradici, zavazuje KJ aby i dnes stála na straně pokroku. V čem byla síla husitského hnutí a v čem je nám husitská tradice živá i dnes? Tehdy po prvé v dějinách národa stál lid společně v jedné frontě. Církev byla tehdy silná prá­vě pronikáním zájmů lidu do jejích zájmů, byla silná tím, že se dovedla postavit na obranu sociálních práv pracujícího lidu, že se snažila mu po/ moci v úsilí o svržení nespravedlivé ’ ho společenského řádu. A tak i u,., bude KJ nejživější, když půjde ra­dostně za tím, za čím usiluje náš lid, když bude našemu lidu pomáhat v je­ho spravedlivém úsilí o lepší a spra­vedlivější zítřek, když bude lidu po/ máhat v jeho statečném boji za své/ tový mír, který je prvním předpo/ kladem pro úspěšné plnění našich bu­dovatelských úkolů. Zápas za splnění těchto úkolů je tvrdý a těžký, je třeba znemožňovat brzdící práce ne­přátel našeho lidu. Jednou ale bude tento zápas ukončen a náš lid bude posuzovat jedince i organisace podle toho, jak se chovali v dobách tvrdých zápasů. Věříme, že Kostnic­ká jednota bude jednou z těch orgaz nisací, které svou prací v boji za mír a podporou budovatelského úsilí našeho lidu dokáže, že si dovedla na­jít v těchto velkých dobách správné místo — místo na straně našeho li­du. V tomto smyslu zdravím vaši konferenci a přeji vám, aby opravdo­vost tohoto vašeho úsilí byla pro/ vážena velkými úspěchy. Zápis 44. sjezdu delegátů Kostnické jednoty 5.-8. července t. r. se koná v Táboře konference Evangelického díla Program: Senior dr. J. A. Pellar: Bohoslužby Prof. dr. R. Říčan: Husitství po stránce historické Člen syn. rady J. Klimecký: Bohoslužby Oslavy na Kozím hrádku Prof. dr. J. L. Hromádka: Reformace ještě neukončená Sjezdové minutky JIŘÍ CIRKL Všeobecně: Celé sobotní jednání mělo přátelský, otevřený ráz i dů­stojnou slavnostnost. Na projevech jsi cítil, že se toto shromáždění roz­hoduje odpovědně a poctivě že hledá nový smysl práce. I když od jedinců byla ještě slyšet zatíženost starými spolkařskými způsoby, byla ojedině­lá. Vcelku potom nepochybná vůle к nastoupení nové cesty. Mezi přítomnými jsi viděl staré ve­terány, kteří pamatují ještě prvopo­čátky Kostnické jednoty (a jejich svědectví bylo často napomenutím nedávné minulosti!), i mladší a mla­dě bojovníky, kteří se už dívají spí­še dopředu než zpátky. Je třeba spo­jit tyto dvě složky — zkušenosti starších s odvahou a zacílením mlad­ších; navázat na zdravé a jadrné v minulosti, aby rostla a košatila se přítomnost, »svou službou býti na prospěch všem lidem«. Nebát se oře­zat zaschlé výhonky, aby vzduch a slunce mohlo к novým ratolestem. Ze 44- sjezd delegátů znamenal skutečný historický mezník v ději­nách Kostnické jednoty, je vidět už ze jmen zvoleného ústředního výbo­ru; příliv nových sil, ochotných к práci nezatížené chýffcmi minu­losti. * V pozdravech.. hostů a zástupců církví měla svůj projev také dr. Číž­ková, která zastupovala s paní Pou­tovou Státní úřad pro věci církevní. Na jejím promyšleném a pečlivě při­praveném projevu, stejně jako dů­stojném vystoupení by se měli po­učit mnozí z delegátů, kteří и řeč­nické tribuny ztratili přesné slovo i scelujicí nit svého příspěvku. * Několikrát v diskusi i v pohovoru bylo zdůrazněno, že Komenského bo­hoslovecká fakulta by měla převzít patronát nad Kostnickou jednotou. A bylo to přijímáno se všeobecným souhlasem — и delegátů. Doufejme, že se stejným ohlasem to přijmou i vyučující fakulty — aby se к ra­dosti mohli připojit čtenáři Kostnic­kých jisker. Či se domnívají bratři profesoři a ostatní, že jako v mno­hém jiném i zde je samozřejmé, aby povinnosti převzal děkan fakulty a její tajemník (leteří pravidelně při­spívají) 7 Je vždy potěšitelné, když ve váž­nosti tmavých pánských obleků /se objeví bílá zástěrka starostlivých sester. Již napřed signalisuje čaj a chlebíčky i cukroví. Zkušení sjezdov­­níci, protřelí mnohým, kláním a po­­hrdliví к programu, který občerstve­ní ohlašoval až o přestávce, zavčas opustili sjezdové jednání a pod nej­různějšími záminkami zamířili nej­dřív jako na pavlač nebo na kus sou­kromého hovoru v kuloárech, aby se potom ztratili v přilehlé místnosti, kde na stolech pokorně čekali oběti­­ny. A program zat n 'něžel dál... Je třeba podotknout, že nezkušen.,, redaktor se dal zkušenějšími poučit — ne samým redaktorstvím živ je člověk... (tentokrát 4 chlebíčky a 2 čaje!), Vždycky mně bylo líto žen, které v rodinách při návštěvě vaří kávu, chystají pohoštění, honí děti do dru­hého pokoje, obstarávají telefon, a to všechno proto, aby muži měli klid a mohli jednat »0 svých věcech«. Ženy z takové návštěvy mají jen starosti a o práci víc, ale užitku málo. Je-li Kostnická jednota jedna vel­ká rodina, pak je příkladné, že ženy nezůstaly jen и »ženských záležitos­tí«, ale alespoň svou přítomností se zúčastnily sjezdového jednání. Není to čest mužů, ale- přednost žen — svědčí to o jejich vyspělosti. * Kostnická jednota má svého histo­riografa, který pečlivě shromažďuje a třídí historický materiál. Ale byl-li 44. sjezd KJ skutečně historický, a on byl, pak nelze dobře pochopit, proč na něm historiograf chyběl? Živá současnost musí být pro něj pH nejmenším stejně důležitá jako pře­žitá minulost; není-li tomu tak, pak si děláme otazník nad hlediskem, se kterým se historie Kostnické jednoty tvoři. * Největší starost těch, kteří se ne­zúčastnili sjezdového jednání, byla ve zvědavosti, se kterou pátrali, zda byl dodržen tak přesně časovaný program. Je třeba říci, že nebyl. Zcu­­čalo se o patnáct minut později a skončilo se o tři minuty dřív. A nikdo nebyl v ničem omezován ani zkrácen! * Ze soukromých rozhovorů, které redaktor měl s bratry delegáty, vy/ svítal souhlas s novým zaměřením Kostnických jisker. Je to samozřej­mě potěšení, ale také závazek — a to nejen pro redaktora, ale také pro ty, kteří s novou cestou časopisu souhlasí: Psát o své práci i o svých zkušenostech v místních odborech Kostnické jednoty. 4c * 2 Kostnické jiskry cisio 27.3. vil 1952

Next