Kultura, 1960 (IV/1-26)
1960-01-07 / No. 1
VÝHLEDY v literatuře Na Národní třídě č. 11 jsme našli prvního tajemníka Svazu spisovatelů Ivana Skálu i Karla Ptáčníka, jak uí ráno v první den posváteční svědomitě úřadují. Svaz se hodlá v novém roce pozorněji věnovat hlavně otázkám literatury pro děti a pro mládež. A také překladatelské práci — tou se bude zabývat už lednová konference překladatelů. Starý a vážný problém — Jak se zbavit přílišné „pražské“ centralizace — snad pomůže aspoň zčásti řešit i vytváření kulturních center v nových oblastech s dobrými pracovními příležitostmi pro spisovatele mimo Prahu, v oblastních nakladatelstvích, časopisech a podobně. (Nezbývá než doufat, že tentokrát se podaří dobré záměry i uskutečnit.) Velký krajíc svazové práce bude samozřejmě patřit oslavám patnácti let osvobozené CSR; v dubnu bude slavnostní zasedání Ústředního výboru Svazu (s referátem o patnáctiletém vývoji čs. literatury); předsednictvo uložilo i svazovým časopisům, aby se snažily přispět k hodnocení české a slovenské literatury prošlých patnácti let; a už od února bude Svaz organizovat další sérii spisovatelských zájezdů mezi čtenáře. Na rok 1960 připravuje Svaz opět i festival poezie (tentokrát pravděpodobně v květnu v Praze), oslavu výročí narození Máchova, Wolkrova a Nezvalova, setkání mladých začínajících autorů (na podzim na Dobříši), plenárky několika sekcí Svazu. A Ještě snad které zajímavé novinky české beletrie v tomto roce vyjdou (pokud nám už ted mohli nakladatelští redaktoři dát konkrétnější informaci): V Čs. spisovateli nové romány Ivana Kříže (Veliká samota) a K. F. Sedláčka (třetí díl Jeho trilogie), nové básnické sbírky Lumíra Čivrného, Jana Skácela, Miroslava Holuba, v nové edicí črt a reportáží (edice se bude Jmenovat Život kolem nás) první tři svazky, jejich autoři: Ivan Klíma, Jan Procházka a VI. Přibský. , * V Mladé frontě sbírky básní Miroslava Floriana, Miroslava Holuba a Miroslava Červenky, knížka novel J. S. Kupky, knížka povídek Ivana Klímy, satirický román Michala Sedloně. A Jak Jsme začali hovor, tak bychom mohli 1 skončit: co nejvíc dobré literatury pro děti a pro mládež, co nejvíc zájmu o výchovu literaturou a uměním ve škole, v učebnicích, v čítankách, v Pionýru 1 v organizacích ČSM — to by byl opravdu užitečný kus pracovního programu na rok 1960. v hudbě Z rozhovoru ve Svazu čs. skladatelů a v hudební agentuře. S milovníky hudby chce v roce 1960 hledat nové formy popularizace vážné hudby i Svaz čs. skladatelů. Spojí se proto s ROH, ČSM, ÚDLUT, Čs. spelečností pro šíření politických a vědeckých znalostí a společně s těmito institucemi bude prohlubovat způsob propagace, který se osvědčil (např. koncerty s výkladem), a hledati si k posluchačům nové cesty. Nové skladby budou provozovány nejen pro pražské obecenstvo, ale i na venkově. Také hudební agentura chystá Ještě hustší síť koncertů na vesnících, pro školy i pro dospělé. Koncertní agentura rozjíždí v různých krajích i pětidílný cyklus Hudební mládež, aby byl navázán co nejužší kontakt s mladými posluchači. Pražské jaro není už jen jarem pražským, ale československým. Různé kraje republiky pořádají v květnu své hudební festivaly. K zajištění krajských hudebních slavností pomůže letos také hudební agentura, která je vybaví zahraničními interprety. Naši koncertní interpreti se i letos představí na přehlídce koncertního umění v Domě umělců v Praze 23.-29. dubna. Předvedou reprezentační díla našich skladatelů, napsaná v letech 1945—59. Do konce loňského roku bylo na tuto přehlídku přihlášeno přes 50 sólistů a 10 komorních souborů a nabídnuto celkem na 200 skladeb. V souvislosti s 15 výročím a s výročním Měsícem čs.-sovětského přátelství navštíví nás především umělci sovětští — mezi nimi i oblíbení Richtěr a Oistrach — a z lidových demokracií. v divadle Hovořit o tom, řekl nám Vítězslav Vejražka, co přinese rok 1960 v našich divadlech, je těžké a nevděčné. Mohli bychom si vzít třeba dramaturgické plány, ale ... Výčty divadelních titulů nechrne stranou. Jsou spíše pro vnitřní potřebu divadel a nadřízených orgánů. Pro veřejnost jsou v nich zajímavé leda některé tendence. Nejasnější Je tendence mluvit současným Jazykem, srozumět se s divákem. Zájem o současnou hru Je nebývalý. Kdy se stalo například v pražských divadlech, aby mohla vykazovat největší návštěvnost na nových českých hrách? Změnil se )t nim i vztah uvnitř souborů. Zahrát si třeba velkou moliěrovskou postavu Je dobré, ale mluvit ústy dnešního člověka k dnešnímu divákovi — to cítíme dnes všichni jako větší úkol. Letošní rok má být ve znamení současného dramatu... Na podzim Jsme stanovili do Bratislavy celostátní festival, jehož se divadla účastní inscenací původní hry napsané po roce 1945. Festival má být vyvrcholením dnešních snah našeho Jevištního umění... nikoli injekcí, umělou vzpruhou, která by měla snahy teprve provokovat, jak se dělo ještě nedávno. Mimochodem: v Bratislavě chceme také otevřít výstavu Jevištního výtvarnictví za patnáct svobodných let. I to může být zajímavá konfrontace. Pokud jde o inscenační, řekněme: reprodukční stránku, domnívám se, že naše divadla dnes jsou připravena i schopna pln ' velké úkoly. Souhlasím, že situace našeho jevištního umění je dobrá... i v porovnání s ostatním světem. Pravda, objevují se tendence — myslím na venkovské scény a mladé divadelníky — pouze přejímat a napodobovat některé formální výboje. Ale snad už to tak musí být. DůLežité bude v letošním roce umožňovat pohostinské režie pražských umělců na venkově a naopak. Pro náš Svaz Je to úkol vyplývající ze závěrů Sjezdu socialistické kultury. Ale abychom nehovořili Jen o činohře: i baletní umělci si chtějí pohovořit o svých problémech na festivalu a semináři v Brně, letošní Karlovy Vary budou patřit loutkářům. Na spartakiádu jsme pozvali významné umělce z celého světa — Chaplina právě tak Jako Čerkasova, Oliviera Jako Kedrova a mnoho a mnoho jiných. Rádi bychom umožnili právě v Praze setkání nejzvučnějších Jmen z Východu i Západu. Umělci přece mohou nejsnáz najít společný Jazyk k dorozumění. > CO SE CHYSTÁ V KULTUŘE JUBILEJNÍHO ROKU ve výtvarnictví Výtvarné umění začíná nový rok slibným počinkem: IV. přehlídka má překvapivě vysoké návštěvy a živý příznivý ohlas. Už dnés — a to budou Jízdárna i Mánes Ještě šest týdnů otevřeny — možno říci, že předčí všechny tři předcházející. A tak se nám v rozhovoru o plánech Svazu československých výtvarných umělců s jeho úřadujícím místopředsedou dr. Václavem Formánkem otevřely docela nadějné výhledy. Přehlídka Je Jakousi velkou veřejnou rozpravou o stavu našeho umění v jubilejním roce. Na Jaře na ni v Jízdárně naváže výstava výtvarné větve soutěže k 15. výročí a obě tak budou, kromě interních svazových diskusních besed, přípravou k největší výtvarnické událostí tohoto roku, k sjezdu SČSVU, který začne 10. června. Do sjezdu se výstavami představí také další tvůrčí skupiny, Jako Mánes, Umělecká beseda, Říjen, skupina besedních uměleckoprůmyslových výtvarníků Idea a další. Brno zhlédne na jaře novou výstavu slovenské skupiny 29. augusta a v Praze se v červnu otevře Jízdárna Ještě třetí velké výstavě prvního půlroku, retrospektivě díla Antonína Slavíčka, uspořádané k umělcovým devadesátým narozeninám. Slavíčkova výstava a v Mánesu druhý díl souboru Moderní slovenské umění budou dobrou příležitostí pro návštěvníky spartakiády. To Je ovšem Jen zlomek připravovaného výstavního ruchu. Praha letos uvidí soubor díla Laudova, Pelcova (k nadcházejícím pětašedesátinám), Čapkova, Kubištova a snad i Pravoslava Kotíka, Hollar chystá výstavu 15 let grafiky, pražskou reprízu bude mít i rozšířená loňská brněnská výstava Dvacátá léta českého malířství, v hlavním městě se hojněji představí umělci mimopražští a to všechno doplní snad až přemíra výstav pracovních. Jen zahraniční umění přijde i letos dost zkrátka. Pro pořádání takovýchto větších výstav velmi chybí ztracený Slovanský ostrov. Nezasloužilo by si naše umění v jubilejním roce nějakou důstojnou náhradu? ZÁMĚRY ve filmu Bylo to malé telefonické drama o třech jednáních. V prvním jsme položili soudruhu Eduardu Hofmanovi, řediteli filmového studia Barrandov, otázku: Co bude nejzajímavějšího na práci studia Barrandov v roce 1960? Další úsilí v boji o současnou tematiku. Tuto snahu lze volně charakterizovat slovy S. M. EJzenšteJna: „Méně z tkáně asociací a teoretických představ o ní, více z masa a krve naší socialistické skutečnosti“. Neregistrovat pouze okrajové problémy našeho současného života, ale zapalovat srdce a mozky našich pracujících, kteří všude kolem nás Již proměňují dnešek v zítřek. Mezi třiceti filmy roku 1960 stojí v popředí Brynychův cinemascopický film Smyk, Jasného Přežil Jsem svou smrt, Weissův Romeo, Julie a tma, Blumenfeldovi Lidé Jako ty, Machovi Montéři, Daňkovy Tři tuny prachu, Viáčilova Holubice, Vávrova Srpnová neděle, Kachyňovo Práče a Slsova veselohra U nás v Mechově. V druhém jednání jsme položili tutéž otázku, poněkud upravenou ovšem, soudruhu Karlu Chyškovi, řediteli Krátkého filmu. Odpověděl: Budeme především popularizovat perspektivy a cíle třetí pětiletky. Natočíme také řadu témat k patnáctému výročí republiky. Hlavním snímkem bude celovečerní barevný dokumentární film režiséra Holuba Patnáct let ČSR. Budeme propagovat II. celostátní spartakiádu a natočíme vedle mnoha krátkých reportáží dlouhý barevný širokoúhlý dokument, který ve třech částech obsáhne hlavní spartakiádní dění. Kreslený a loutkový film se hlavně obrátí k dětem a mládeží. Z celkové roční produkce studia kresleného a loutkového filmu vyrobíme 80 °/o dětských filmů, z nichž několik bude vědecko fantastického žánru. V třetím jednání jsme tutéž otázku opět jinak upravenou položili soudruhu Ladislavu Janžurovi, vedoucímu distribučního odboru Ústřední půjčovny filmů. Odpověděl: V roce 1960 bude všude dokončena základní technická obnova kin. Bude zřízeno dalších 80 širokoúhlých kin a téměř všechna 16 mm kina budou upravena na reprodukci magnetického záznamu. Počítáme s uvedením 170 filmových programů, mezi tím filmy vyznamenané na loňských mezinárodních filmových festivalech, jako například Hvězdy, Nikdo mě nemá rád, Černý Orfeus, Osvit musí přijít, Generál della Rovere a vedle toho řadu dalších pozoruhodných filmů, například Matčino srdce, První den v míru a Foma Gordějev. Jako každoročně uspořádáme Filmový festival pracujících, který bude probíhat zároveň s XII. mezinárodním filmovým festivalem v Karlových Varech. Na podzim plánujeme Festival dětských filmů. v rozhlase Chvilka s dr. J. Kolářem, náměstkem ředitele Čs. rozhlasu. Aspoň to hlavní: Už teď Jsme začali s vysíláním seriálu Poznejme nové Československo. Je to program, který počítá s aktivní účastí posluchačů. První kapitoly jsou věnovány Slovensku, pak budou následovat české kraje a nakonec, v květnu, Praha. Rozhlas tím vzpomene 15. výročí osvobození naší republiky Sovětskou armádou. A hned nato tu bude Pražské Jaro a spartakiáda. Na spartakiádu se Již nyní připravují rozhlasoví reportéři. Studují skladby, někteří z nich i nacvičují, aby měli zkrátka a dobře všechno v malíčku, až to začne. Ne, všechno vypočítat není možné. Aspoň Ještě o Jednom problému, tj. o pořadech zábavné a taneční hudby. Hodně si můžeme-slibovat od nově ustaveného tanečního orchestru Cs. rozhlasu, který řídí Karel Krautgärtner a jehož Jméno Je zárukou, že se úroveň tohoto žánru zlepší. Pokud jde o hudbu vážnou, ani tam nepřijdou posluchači zkrátka. Rozhlas bude pokračovat na středovlnném vysílání ve výkladových pořadech, které si získaly v minulém období tolik příznivců, a na pražském vysílači VKV bude pro náročnější posluchače rozšiřovat pořady hudby klasické i soudobé. Počet vysílačů VKV — vysílačů na velmi krátkých vlnách — se v tomto roce rozšíří z dosavadních čtyř na deset. Rozhlas nechce být ani v tomto roce pouze prostředkem zábavy, ale chce pomáhat lidem v Jejich touze po vzdělání, po tvoření nových kulturních hodnot. Proto bude věnovat zvláštní pozornost rozhlasové universitě a brigádám socialistické práce. Pro školní rok 1960—61 připravuj« pořady na pomoc studujícím po zaměstnání. Docela konkrétní bude pomoc souborům lidové tvořivosti: diskuse o Jednotlivých souborech s ukázkami jejich programu. Rozhlas čeká v tomto roce velká práce — bude třeba měnit celou strukturu programu, hledat čas pro reprízy. Ve výrobě se zavádějí druhé směny, rozhlas se musí přizpůsobit. y televizi Ředitelství televize. Předsilvestrovský shon, který jeden muž ve výtahu nazval blázincem. Půlhodinka — urvaná tomu shonu — nad kávou. Programový ředitel Valter Feldstein: Ještě to není na chlup sečtené, máme už přes půl miliónu televizních koncesionářů. Nenadsadlme, budeme-li počítat čtyři páry očí před každou obrazovkou, a máme co dělat se dvěma milióny diváků. Především venkovských diváků. Dychtivých diváků, kritických diváků, z nichž každý je náročný po svém. Jak vyhovět? Lámeme si hlavu. Vysílací čas za daných technických podmínek rozšiřovat nelze. Ale lze program zlepšovat, zpestřit. Připravujeme toho hodně ... Nás teď především zajímá umělecký program ... Odkud začít? Tak třeba: pravidelné nedělní chvilky poezie budou naplněny především soudobou českou a slovenskou básnickou tvorbou. Budou to nejlepší verše, které napsali naši básníci za posledních 15 let. Začneme Nezvalem a ke slovu přijde i naše mladá básnická generace. Nové televizní dramatizace, např. Branaldova Lazaretního vlaku. Cyklus inscenací, v němž představíme nové autory televizních her, např. Makovičku, který měl úspěch s hrou Vysoké činžáky a který ted pro nás napsal hru Pět oken. Nebo mladého dramatika Jiřího Hájka, který zachytil morální problémy stavbařů vodního díla ve hře Území nikoho. A chystáme — Jak už Jsme ostatně úspěšně začali — celé pásmo dramatických reportáží ze života rodiny dělníka Bláhy. Dále: přenosy z našich operních a baletních scén. I oblastních. Medailóny našich vynikajících operních umělců, Krásové, Otavy, Podvalové a tak. Uvedeme dokonce první operu psanou pro televizi — Apokryfy Ludvíka Podéště. Víc než dosud budeme připravovat zajímavé reportáže ze závodů, měst, vesnic. Od března totiž budeme mít i dálkový přenos. Na estrády v krajích chceme přitáhnout nejlepšl soubory lidové tvořivosti a lidové umělce. V roce 15. výročí ukážeme v různých cyklech a co nejšíře, čím a jak žijí naši lidé, jak rozkvetla naše vlast. Kdybychom měli vyjmenovat všechny chystané pořady... Ano, nestačil by nám zápisník ... A. TRIZULJAK: JARO. Z výstavy skupiny 29. augusta v Bratislavě y lidové tvořivosti ■ Co nám řekli v 0středním domě lidové umělecké tvořivostí v Praze. Letos se má naše lidová umělecká tvořivost rozšířit dvakrát až třikrát. A to Je úkol obrovský. (Uvažme např., že už dnes je u nás ve 14.000 obcích 36.000 souborů.) Pod pojmem lidová umělecká tvořivost si mnozí představují Jenom krojované skupiny, které tančí staré lidové tance a zpívají staré lidové písně. Ale to Je nesprávná představa. Lidová umělecká tvořivost není jenom folklór. A právě letos bude věnována největší pozornost nefolklórním oborům, zejména společenskému tanci, agitačním a estrádním skupinám a amatérským. fotografům a filmařům. (Vždyť u nás má každý třetí člověk fotografický aparát.) Tyto problémy budou diskutovány na několika pracovních konferencích a v červenci bude v Mariánských Lázních festival amatérských filmů se zahraniční účastí. Největší význam má ovšem lidová umělecká tvořivost na venkově, zejména oněch 9000 pracujících ochotnických divadelních souborů. Proto kromě tradičního Hronova byla již zahájena soutěž vesnických ochotníků, která v létě vyvrcholí třídílnou ústřední přehlídkou. I letos samozřejmě probíhá Soutěž tvořivosti mládeže, i letos bude Wolkrův Prostějov, Šrámkův Písek, loutkářská Chrudim a Opava, Strážnice a Jiné přehlídky různých oborů lidové umělecké tvořivosti jako v' letech minulých. B kultura 19 öo i