Kultura, 1962 (VI/1-26)

1962-01-04 / No. 1

■ V SNKIU vyšel ítvrtý svazek Českého vydání spisů Vladimíra Ma­jakovského. Obsahuje básníkovy práce z lét 1922 a 1923, mj. básně O tom, Miluji, IV. internacionála, nedokončená V. internacionála, Uporadovavší se, dále agítační plakáty i prózu jako fejetony a po­známky z cesty do Berlína a Paříže. Do knihy jsou přičleněny 1 Rod­­čenkovy fotomontáže. Ke svazku je přiložena malá brožurka — fak­simile ruského berlínského vydání (z roku 1923) sbírky „Pro hlas“; pozoruhodný, dnes už historicky vzácný dokument vtipné, vynalézavé' konstruktivistické knižní grafiky a celkové úpravy („konstruktérem“ knížky byl tehdy E. fjisickij). Pořadatelem, překladatelem, autorem předmluvy i poznámek ke knize’ je Jiří Täufer. Bohužel vyšla kniha jen v malém nákladu. Všehovšudy 1500 výtisků. ä UMĚNI VŠECH ZEMI A NÄRODÜ SVĚTA (Iskusstvo stran i národov míra) bude shrnuto ve velkém čtyřsvazkovém díle, jež připravuje Státní vědecké nakladatelství So­­větskaja enciklopedije v Moskvě. Nový sovětský sborník bude obsa­hovat v abecedním uspořádání studie o výtvarném umění, archi­tektuře, užitém a lidovém umění více než dvou set zemí a národů celého světa. Bude to také první výtvarná encyklopedie, která bu­de pojednávat o umění koloniál­ních a závislých národů se stejnou pozorností, jaká se věnuje ostat­ním zemím. ks ■ DIVADLO NA ZÄBRADLI má svou tradici 1 své obecenstvo. Kde jsou však ty časy, kdy se divák Na zábradlí nejen 1 potěšil v osobitém pobavil, ale prostředí a navíc ohřál u pořádných kameni Dnes je interiér divadla zkrušují­­cí: Začouzené stěny, zadupaná po­dlaha, zima a sedadla svázaná v dobré naději, že alespoň přes jedno představení nespadnou. Kro­mě lability mají tu nepříjemnou vlastnost, že i člověku prostřední výšky způsobí mozoly na kolenou. Tak úsporně jsou řady na sebe namačkány. Na závěr každého představení je pro osvěžení divá­ků nachystán oblak prachu, který se zdvihá současně s odcházejí­cím hledištěm. Kdo se to vlastně o Stánek kultury Na zábradlí sta­rá? bá ■ VODlK se jmenuje skladba Ja­na Klusáka, která měla premiéru na posledním koncertu Novákova kvarteta. Za podklad svého další­ho „hlasového cvičení", melodra­mu, si mladý skladatel vybral fi­losoficky hluboké verše R. Pan­­dulové. Recitující hlas doprovází smyčcový kvartet. Patetický před­nes M. Glázrové dával vyznění celé skladby nesprávný smysl a značně strukturu. porušil její promyšlenou a MOSKEVSKÝ NOVYj MIR otiskl v listopadovém čísle obsáhlé úryvky z poémy Jiřího Šotoly „By­lo to v Evropě“ v překladu M. Obručeva a M. Jarmuše. -ra ■ PAŠIJOVĚ HRY V BAYREUTHU skončily v minulém roce neslav­ným deficitem 185 000 DM. Pořa­datelé hledají nyní urychleně in­stituce, které by alespoň část de­ficitu uhradily. Zároveň vyrůstá problém finančního tošních i příštích her. zajištění le­B Pokračováni ze str. 1 vznešená, ale hloupá pověra vzniklá z jistých divadelně provozních a he­reckých konvencí 19. století a začátku 20. století. Největší legrace ovšem je, že mnoho (i dobrých!) herců věří ve svém případě na toto „převtělováni“. Jsou strašně pyšni, že jsou denně jiní, a vy je snášíte jen proto, že jsou sté­le titíž. Upřímně řečeno — tedy mezi námi — herci ve svém průměru ne­jsou ani příliš chytří, ani příliš vzdě­laní. Intelekt nebývá jejich silnou stránkou. Poslouchat je, co si myslí sami o sobě, o své práci, to je pro la­bužníka někdy pravé pošušňání. Často jsou hrdí na něco, čeho se jim právě nedostává, a o jiných svých kvalitách nemají ani potuchy. Nedovedu si vůbec ani dost dobře představit, jak by se mohl někdo pře­vtělit. A pokud jde o vynikajícího her­ce, dokonce bych ohnivě protestoval. Rád vidím Högra, protože je vždycky Hěgrem, což je do jisté míry zárukou kvality, a pěkně bych s'e mu poděko­­va' kdyby se mi za moje peníze pře­vtěloval do někoho jiného! Vždyť pro­to je každá jeho postava tak pravdivá a živá, že jí nedává nic míň a nic víc než sám sebe. A čím víc se kdo snaží „převtělit“, tím je nakonec falešnější každá figura, do které se „převtělil'*. Materiálem herectví může být jedině vlastní osobnost a jen ten, kdo jí dost nevěří, nebo k5o dobře tuší, že žádnou nemá, dělá materiálem všechno mož­né, co kde posbírá a co potom, když to na sebe navěsí, může být z gruntu prolhané a trapné. Řekl jsem osobnost herce — měl jsem tím na mysli opravdu osobnost a nikoliv pouze jeho osobu. Myslím to­tiž, že dobrý herec dělá se sebou jako osobou jen to, co má v sobě jako osobnost. Ctižádostí herce by nemělo být, aby byl pokaždé někým jiným, ale aby to, že je sám sebou, znamenalo eo ipso bohatství myšlenek a citu, fanta­zie, postřehu o světě a lidech, jasný názor na život a co nejširší škálu vý­razových prostředků. Dokázat ovšem navyklé způsoby hodit za- sebe a začí­nat pokaždé jakoby znovu, mít odvahu vždy znovu a znovu se objevovat, to je něco zcela jiného a meta stále žá­doucí. Ale řekněte sám: bylo by to vůbec přirozené, aby tomu bylo jinak? Aby se herec snažil to, co celý život roste z jeho osobnosti, třikrát týdně na dvě hodiny roubovat na představu docela jiné třeba jen osoby? Takové převtě­lování bylo by vlastně jen lepší pře­vlékání. Bylo by .to možná herectví svršků. A ještě žádný Vašek se nestal Jeníkem, když si vzal jeho holínky. Potom by ovšem — důsledně vzato — každý herec mohl hrát jen určitý okruh jemu odpovídajících rolí? X co jste myslel jiného? To Je snad samozřejmé a bylo ztrátou času se u toho zdržovat. Rozumným sebeuvě­doměním zaěíná teprve vážná herecká práce. Či přejete si mne (kromě na karnevalu) vidět jako Šrámkova Vilí­ka, nebo Miroslava Horníčka jako ne­sympatický typ? Fak tedy vlastni podstatu hereckého umčnf je nutno zřejmě hledat v nějaké dané dispozici, v něčem, co bývá zahrno­váno pod pojem talent. A v čem, mys­líte, že tato zvláštni a specifická dispo­zice spočívá? Je to schopnost dát svému jednání na jevišti či před kamerou tu pravděpodobnost a věrojatnost, jež má jednání člověka v životě? Anebo je to přece jen něco Jiného, něco vlc? Talent, dispozice, schopnost — to je, myslím, další základní a důležitý předpoklad. Tady žádná konzervatoř není nic platná. Snad je to už trochu omšelé, otřít se v hovoru o tuto Insti­tuci, která přece neslibuje, že nalije někomu talent do hlavy nebo kamko­liv jinam, ale že talentu jen usnadní a pomůže ubírat se správnou cestou. Dobrá. To je svátá pravda. A přece! Nemohu jinak a musím ven se svým míněním, že v umění věřím na selfma­demany. Proces, kterým člověk sám o kultura 1962 sebe vychová a jímž získá jisté po­znatky, cením více než tyto poznatky samy. Přiznám se vám, že jsou mi směšní mladí lidé, kteří jdou do školy vyučit se hercem. Já spíše věřím, že ten, kdo čistil boty, pak se stal ná­mořníkem, potom rubal uhlí, pak chví­li seděl v kanceláři a potom byl ko­morníkem prince Hohenlohe, stane se spíš hercem než ten, kdo se jde učit správně artikulovat a správně se po­hybovat. Je to, prosím vás, hodně zastaralý nebo právě nejmodernější názor? Čer­ta se o to starám, je to mé pevné pře­svědčení. František Tichý! Která uni­versita nebo která akademie naučila ho té zvláštní směsicí dravostí a jem­nosti, té jedinečné noblese a té zna­losti života? Už zase chodí na konzer­vatoř slečinky, o nichž se již u kolébky vědělo, že budou — ovšem, čím ji­ným? — herečkami. Tatíček je herec a dceruška nemůže také nic jiného, než dělat do kultury. Herecké povo­lání přináší s setou některé, možná zdánlivé, možná skutečné výhody a ukájení vlastní ješitnosti nestojí tu na posledním místě; první úspěchy vedou často k nezvratnému přesvědčení o vlastní znamenitosti. A tak na epi­demické touze mladých lidí dostat se k divadlu nebo k filmu není nic impo­nujícího. Dnes každý chce být hercem nebo režisérem, malířem nebo spiso­vatelem. Jak dlouho jsem už neslyšel, že někdo by toužil udělat pořádné boty! Stáváme se pomalu národem „umělců“ a to je vejmi špatný výklad leninské zásady o zlidovění umění. Z této strany tedy spása socialistické­mu divadlu nevzejde, to je jasné. Co na mne by přišlo, spíše bych každému, kdo chce jít k divadlu či filmu, na­kladl veškeré překážky, než abych mu to usnadňoval. Jen ten, kdo je scho- ■ MAĎARSKÝ ARCHITEKT E. ZA­­LOTAI vypracoval návrh tři kilo­metry’ dlouhého pásového obytné­ho domu s byty pro 80 000 lidí. Byly by v něm dvoupodlažní byty Jako v rodinných domcích. V pří­zemí by byla veškerá kulturní a sociální zařízení včetně obchodů a služeb. Celé pásové město má být obklopeno několik set metrů širokým pruhem zeleně, kde by byly také’školy, internáty, sportov­ní a rekreační zařízení. Velkou předností takové pásové výstavby Jsou nízké stavební náklady a Jed­noduché komunikační schéma. Le Corbusierova myšlenka pásového města tudíž ožívá v nové podobě. ■ LOUIS ARMSTRONG, americký král džezu, odmítl vystupovat v programu, který pokládá za ..nepřístojný a amorální“. Podni­katel revue, t]. ředitelství hotelu New Frontier v Las Vegas a reži­sér programu Harold Minsky teď Armstronga žalují o náhradu 11 a půl mjUonu dolarů, protože nedo­držel *jp&tní smlouvu. u OLDftlCH BLAŽICEK, osobitý ma­líř Českomoravské vysočiny, by se byl 3. ledna dožil pětasedmdesáti let. Vélký úspěch díla Antonína Slavíčka, ke kterému Blažíček vzhlížel jako ke svému učiteli, připomněl 1 tvorbu tohoto krajiná­ře. Zůstává v naší vzpomínce umělcem, jenž zejména svými ob­razy zachycujícími poezii předjaří, tvořivým způsobem navázal na hlubokou tradici novodobé česká krajinomalby. SH PLAKÄTY sovětských divadel z posledních let by nám poskytly zajímavou statistika, kolik čes­kých a slovenských děl se už ob­jevilo na sovětských scénách. Čet­li bychom tam jména Tyl, Jirásek, Čapek, Drda, Karvaš, Stehlík, Bla­žek, Kohout, Dietl, z hudebníků pak Smetana, Dvořák, Janáček, Su­­choň. Hrátky s čertem byly uve­deny v deseti městech, Příliš štěd­rý večer hraje šestnáct divadel a Takovou lásku dokonce čtyřicet. Nejde ovšem jenom o množství: některé československé hry patří k nejúspěšnějším inscenacím so­větských umělců. V Moskvě je to Věc Makropulos (Divadlo sovětské armády, režie B. Lvov) a Nepokoj­né hody sv. Kateřiny (pod názvem Prasečí ocásky hraje Puškinovo divadlo v režii B. Ravenskicha), v Leningradě Diplomati (Divadlo komedie). Divadlo v Novosibirsku na sebe upozornilo prvním uvede­ním Její pastorkyně a Dalskabátů (pohostinsky režíroval Č. Kovář). V Kaiinině nastudoval soubor Pří­liš štědrý večer ve volném čase, naší terminologií řečeno „brigád­nicky“ a měl rovněž velký úspěch. Ze současné operní tvorby vzbu­dila největší zájem Krútňava, na­studovaná Divadlem Stanislavské­­ho a Němiroviče-Dančenka ve vv­­právě J. Svobody. kř H JAPONSKÉ GEJŠI se hromadně zapisují do tanečních, jejich dosa­vadní „klasické“ vzdělání Je v ne­souladu s džezovou atmosférou nynějších čajoven. ok POLŠTÍ FILMAŘI připravují po úspěších „Křižáků“ další velko­film podle klasické litefární před­lohy. Tentokrát jim za oběť padl „Farao“ Boleslava Pruse. Scená­ristou filmu je Tad. Konwicki, re­žisérem Jerzy Kawalerowicz. -ski ■ PTÁCI SE VRACEJÍ Je název rozsáhlého výboru z celoživotní básnické tvorby -nedávno zemřelé­ho Miloše Jirka. Kniha vyšla v Čs. spisovateli; úvodní slovo napsal A. M. Píša, doslov Z. K. Slabý, ra ČASEM HOUSLE ... se jmenuje nová hra Frangoise Saganové. To­čí se okolo peněz a samozřejmě lásky. Je prý napsaná s realismem přímo děsivým, s dobře vypočíta­nou surovostí a perem starého ru­tinéra. Tak soudí divadelní kritik pařížských „Arts“ a zdůrazňuje, že je nesmírně překvapen tím, že hru napsala půvabná, mladá inte­­lektuálka a ne vousatý cynický notář z provincie, jehož literární vkus byl pohřben před dobrými třiceti lety. A ■ DISKUSNÍ VEČERY v pražském Ústředním domě dopravy a spojů budou v novém roce pokračovat; lednový večer (11. tm.) bude vě­nován poezii Divišově a grafice Duchonově, únorový práci M. Čer­venky a V. Heřmanské, březnový veršům Florianovým a grafice Bu­­rantově. R. K. OTÁZKA Zdeňku Rudlovi, vedou­címu Klubu čtenářů: O kterou knihu z vaše­ho letošního programu mají čtenáři největší zájem? ^ A ODPOVĚĎ O román Elsy Trioletové Růže na ůvůr. Vychází v nákladu 145 tisíc výtisků. ■ ZDRAVOTNÍ STAV Davida St­queirose vzbuzuje vážné obavy, píše Jeho manželka v dopise, kte­rý v těchto dnech zaslala přáte­lům slavného vězněného mexické­ho malíře-komunlsty. Sděluje, že Siqueirosovi ochrnula levá část obličeje, levá paže a noha. Te­prve před několika dny se poda­řilo vymoci vstup do věznice zná­mé lékařce, avšak mexické úřady nadále odpírají povolit, aby byl Siqueiros vyšetřen specialistou, jak oznámil mexický tisk, navští­vil Siquelrose nedávno vé vězen! bývalý president Lázaro Cárdenas. V rozhovoru s ním umělec zdůraz­nil, že odmítá poskytnuti milosti a trvá na svém ovobození, protože se ničeho nezákonného nedopus­til. Malířovi přátelé vyzývají svě­tovou veřejnost k bojt za Siquel­­roshvo osvobození. b MAPY PRVNÍ RUSKĚ POLÁRNÍ VÝPRAVY byly nalezeny v lenin­gradských archivech, jde o polár­ní výpravu ze šedesátých let 18. stnletf, kterou pudle pokynů Lo­­monosovových vedl kapitán Číča­­gov. Cestu k Severnímu ledovému moři hledal z Archangelska smě­rem na Kamčatku. S ■ KRAJSKÉ NAKLADATELSTVÍ v Českých Budějovicích vydalo ná­kladem 14 000 výtisků „Magazin“; jsou v něm básně, epigramy, po­vídky, fejetony, črty, umělecké fo­tografie a karikatury. Je to lite­rární sborník, v němž se předsta­vuje veřejnosti řada nových au­torských jmen. ra ČTYŘI rozhlasová nedělní odpo­ledne písniček jaroslava Ježka bu­de uvádět Jan Werich, První vy­sílání 7. 1. v 16 hodin na okruhu Praha. ch ■ OAS POKRAČUJE V TAŽENI proti Brlglttě Bardotové. Teroris­tická organizace francouzských fašistů zaslala v těchto dnech do­pisy majitelům kin v Nizze, jimiž zakazuje promítání filmů s touto herečkou a vyhrožuje represálle­­ml, nebude-lt příkazu uposlech­nuto. Bardotová vzbudila nenávist OAS, když odmítla podrobit se Je­jímu vydíráni a zaplatit Jí padesát tlsic nových franků. JARO SE UŽ OHLÁSILO, i když za­tím Jen katalogem Odívání, jehož výběr je rozsáhlý, pečlivý a se zárukou vkusný. bá NA LEDEN oznamuji naše divadla celou řadu premiér. Pozornost pražských diváků se pravděpodob­ně soustředí na Inscenaci Karvašo­­vy „Antigony a těch druhých“ v Národním divadle, na komedii jar. janovského „je libo cigare­tu?“, kterou uvádí Divadlo kome­die a na Vernovu „Cestu kolem světa“, kterou pro libeňské diva­dlo SKN zdramatizoval Pavel Ko­hout. V Plzni uvádí režisér V. Špidla Daůkovu komedii „Máte rá­di blázny?“ Ro ■ ZÁPADNÍ LISTY uveřejnily o vá­nocích anketu, ve které se svých čtenářů ptaly, jakých Je sedm současných divů světa. Mezi odpo­věďmi převládl tento názor: 1. Gagarinova kosmická cesta 2. Radar a televize 3. Ponorka Nautilus, která pod­­plula severní pól 4. Elektronkový mozek 5. Umělé srdce a plíce 8. Zahrazení Zuiderského Jezera 7. Letadlo U2 Bylo by zajímavé, imponuje-ll spe­ciálně stroj pilotovaný Powersem? V GALERII V POLIČCE má po Francii a Belgii svou českosloven­skou premiéru mezinárodni putov­ní výstava UNESCO. Ve výběru na­stiňuje základni fáze novodobého vývoje světového malířství (zejmé­na pařížské školy) «► je názorným dokladem zákonité cesty, k niž ve svém výtvarném projevu dospěli Picasso, Klee, Mirů, Chagalll a Ji­ní. -nak­■ POKROKOVÝ PORTUGALSKÝ SO­CHAŘ José Coelho byl za záhad­ných okolnosti zavražděn v Lisa­bonu. Vzhledem k protifašistické­mu smýšlení tohoto umělce Je dů­vodné podezřeni, že pachatelem vraždy Je portugalské gestapo PIDE. k SPRÁVNOU KULTURNÍ POLITIKU vedou gramofonové závody v na­hráváni se zahraničními hosty. Vy­užívají umělců hostujících v Čes­koslovensku, a s bystrým roz­hledem si zvou i vynikající a zná­mé zahraniční hudebníky, jejíchž kvality jakoby ještě nedošly slu­chu naších koncertních a divadel­ních pořadatelů. Výsledkem Jejich činnosti je i deska DV 5561, na níž za účastí orchestru ND a FOK a di­rigentů B. Lišky, J. H. Tichého. Z. Chalabaíy a V. Smetáčka nazpívali árie světového repertoáru pávci rumunští, bulharští, polští a ma­ďaršti. Ones slavná komorní pěv­kyně a výborná intBrpretka mo­derní hudby S. Woytowiczová ne­podává v hraběnce x Figarovy svat­by zdaleka tak zralý výkon, na Jaký Jsme u ni zvykli; ale už tady se projevuje jeJf dobrá škola a in­teligence. Také známý maďarský barytonista G. Melis má rovný tón a promyšlený přednes, zatímco bul­harský basista A. Milkovaki (nej­více doma v profundni poloze) je výrazově stále v Jedná rovině. Ru­munská koloratnrka Y. Marculea­­cová vede nad svým kolegou, ba­rytonem D. lordachescem, který ukazuje spíše nešvary než klady Italské pěvecké metody. Pro mi­lovníky opery je snímek zajíma­vým studijním materiálem. jbž 0 NAŠÍ VÁNOČNÍ ANKETĚ * Ankety jsou bezesporu záležitost nadmíru zajímavá. O vaší vánoční to platí dvojnásob. Byla přehlíd­kou nejen bohatství dobrého 1 Spatného umění, ale t různých protichůdných názofů na stejná díla. lednoznaěně však znovu po­tvrdila hlubokou krizi estrád, a to zejména televizních. V souvislos­ti s tím za nejzajtmavější na celé anketě považuji příspěvek drama­turga čs. televize v Praze Jiřího Hubače, který jediný břevna v oku svém nevidí řka: „Možná, že jsou díla vysloveně Spatná. Já jsem žádné takové nepoznal. Je to asi tím, že neznám vSe, co se oblevi­lo. Sleduji jen autory, kteří mne zajímají." I n ž. J. S t o k 1 a s a, Praha 2 O NAŠEM FILMU * Ve vaSí vá­noční anketě většina účastníků odsuzovala podprůměrnou tvorbu našeho státního filmu. Podle mé­ho názoru po právu. Film natočený jenom pro zábavu nezanechá vů­bec žádné stopy v našem myšlení, nanejvýš si lidé při něm odpoči­nou a trochu se zasmějí. Myslím, že vlna je v tom, že se chce vy­hovovat vkusu diváků v kvantitě a námětové pestrostí, a to na újmu kvality. Filmoví pracovnici by se měli hlouběji zadívat pod roušku našeho denního života a odkrýt tam to, co je opravdové. A ne kopírovat filmy cizí, bez nichž se dovedeme obejít. M. Chmelař, Nymburk A JEŠTĚ O FILMU * V poslední době mě zaujal film Červnové dny. Film je plný prostoty a něhy. fak jsem se dověděl, hrají v něm ne­­herci. Je v něm nenápadně, ale citlivě klepnuto na problém rodi­če — děti, vychovatel — jeho svě­řenci: Víte, je mi 'sedmnáct let a dobře vím, jak st starší špatně uvědomují vztah chlapce mezí děvčetem, ze kterého se může vy­vinout dobré a pevné přátelství, kterého je tak zapotřebíyk vese­lému a šťastnému životu. film bych chtěl doporučit Tento všem mladým t starším divákům. Vítězslav Heyna, Praha O ČÍŠNICÍCH V ALFĚ napsal nám ještě ředitel RAJ v Praze 1, s. Karel Majer: V 49. čísle Kultury 1961 kritizu­je s. Ctbula, že v našem závodě v Alfě číšníci Inkasují obnos za útratu Ihned po obsloužení zákaz­níka.j Souhlasíme, že tento způsob inkasa není právě ňejvhodnějši, neodpovídá celkové úrovni služby která má být v podniku takové cenové skupiny, v fáké je závod Alfa zařazen, a že se může mno­hých hostů dotknout. Ubezpečuje­me vás, že ani nám, ani pracovní­kům závodu obdobná praxe není příjemná. Vynutila st ji však si­tuace a šlo vlastně o obranu na­šich číšníků před značnou nepoc­tivostí některých zákazníků. Pro­jednali jsme kritiku s vedoucím závodu a uložili mu projednat ob­sah dopisu též s obsluhujícími za­městnanci. Současně jsme dohod­it, že tento způsob inkasa bude v závodě zrušen, otázka poctivos­tí zákazníků prověřena novými zkušenostmi a teprve, ukáže-lt se t nadále ve větší, míře nebezpečí rizika pro obsluhující personál, bude volen některý z jiných pre­ventivních a vhodnějších způsoblT ochrany před nepoctivými zákaz­níky. NOVÝM POLITICKÝM SKANDÁLEM ve Francii je „Llndonova atéra“. Járomé Lindon je ředitelem nakladatelství Editions de Mimiit, které vydává protifašistickou literaturu. Naposled to byl román „Zběh“ (autor se skrývá pod pseudonymem Maurienne). Je ta příběh mladého Francouze, který odmítá válčit v Alžírsku, zběhne do Švýcarska a na posledních stránkách románu se rozhodu)« ke spolupráci z alžírským národně osvobozeneckým hnutím. Lindon byl obžalován pro pobuřová­ni. Mezi svědky obhajoby byli 1 nejznámější francouzšti nakladatelé Julliard a Gallimard, kteří prohlásili, že by si počínali naprosto stejně jako Lindon, kdyby Jim byl rukopis nabídnut k vydáni. Dále vystou­pilo mnoho svědků, kteří lfělll z vlastni zkušenosti různé metody mu­čení, Jichž se v Alžírsku používá, a lak potvrdili pravdivost scén vylíčených v románu. Žaloba sa octla ve velmi nepříjemné situaci a rozpačitý předseda soudu se div neomlouval. Francouzský pravicový tisk naznačuje, že uspořádáni procesu bylo taktickým omylBm, protože poskytlo novou možnost rozvířit ve veřejném míněni otázku mučeni, kterou se vláda snaží zastírat. m O HERECTVÍ

Next