Kultura, 1962 (VI/27-52)
1962-07-05 / No. 27
O ČEM MLUVÍ ČÍSLICE? — Moskevskému Kongresu za všeobecné odzbrojení a za mír věnuje . CISLICE — to Jsou povijany nemluvňátek ČÍSLICE — rakve měst NAZIM H I KM ET vyvražděných i těch která budou vyvražděna ČÍSLICE — to jsou seménka na dlani naši naděje ČÍSLICE — poslové něCeho co se přibližuje ČÍSLICE — ozvěny něčeho co odchází CO se k nám přibližuje? CO od nás odchází? PRVNÍ světová válka DRUHA světová válka Od roku 1914 do roku 1918 a od roku 1939 do roku 1945 = 10 let 54 milióny mrtvých 49 miliónů invalidů Rozsáhlá země nebožtíků a mrzáků země se 103 milióny obyvatel nepočítajíc v to sirotky šílence a očazené zříceniny Jeden z nich odešel jednou z našeho domu Odešel a nevrátil se Nevím už bylo-li mu 19 nebo 40 let Vrátil-li se slepý Byl-li modrooký nebo černooký Nevím už Vrátil-li se běz levé nohy Vrátil-li se a nenašel dveře od svého domu Od roku 1914 do roku 1918 a od roku 1939 do roku 1945 = 10 let 54 milióny mrtvých 49 miliónů invalidů Je nás tu na zeměkouli zatím asi 2 a půl miliardy 80 % nás hladoví * Vypadávají nám zuby Dásně nám krvácejí Naše odumřelá kůže je popraskaná A co teprve naše děti S velkými vodnatelnými hlavami Se smutnýma vyvalenýma očima ve vrásčitých tvářičkách S nafouklými bříšky na tenkých křivičnatých nožkách Je nás tu na zeměkouli zatím asi 2 a půl miliardy A B0 % nás hladoví 1 Rok 1982 Kdyby se v roce 1982 upravily k obědu 2 bombardéry Proměněné v porce chleba masa vína a salátu 40 miliónů lidí by se do sytosti najedlo Ba i 40 miliónům psů by se dostalo zbytků chleba a masa Psi se neživ! salátem a nepiji víno To já jsem pozval psy na tu hostinu Viděl jsem na plátně kina balistické rakety 2 balistické rakety obrátí v popel 150 knihoven které ještě nebyly postaveny Mezi knihami které shořely byla i má budoucí kniha Viděli jste už bombardér Model 1982? 2 bombardéry s nákladem bomb to jsou 4 nemocnice 4 obrovské zářiči nemocnice jejichž základy nebyly dosud vykopány '4 nemocnice vybavené lůžky rentgenovými aparáty a všemi nadějemi Závody ve zbrojení jadernými i klasickými zbraněmi stoji jen za rok 1982 Za 10 let 1200 miliard 120 miliard dolarů Tato číslice se možná blíží počtu hvězd Nevím / 1200 miliard , Čili 150 miliónů dosud nepostavených domů Domů které mohly být postaveny 150 miliónů stavitelských fantomů S pětipokojovými byty s vodovodem s elektřinou s koupelnami Dveře okna schodiště 150 nenarozených domů Okenní tabule třpytící se v záři vycházejícího slunce Jejich stíny v koutech za soumraku Jejich balkóny ve světle měsíce Medvěd má svůj brloh Šnek svou ulitu A my Vždyť to víme Jeden můj známý Má dvě ruce dvě nohy a vousy Letos se dožil třicítky Má dva syny Jednomu je 7 let druhému 6 měsíců Bydlí se ženou maminkou a tchýní Má doma fotografii svého otce nebo tchána Oba padli na frontách poslední války A také má jedno umyvadlo A jeden pokojík 150 miliónů nenarozených domů A v jednom z nich : Pokoje dveře vodovod a jídelní stůl Závody ve zbrojení jadernými a klasickými zbraněmi stojí jen za rok 1982 120 miliard dolarů Za deset let 1200 miliard dolarů Čili 150 miliónů dosud nepostavených domů Domů které mohly být postaveny Mezi nimi I dům mého známého Se stolem na němž by ležel chléb maso salát S balkónem pod světlem měsíce Závody ve zbrojení jadernými a klasickými zbraněmi stojí jen za rok 1982 120 miliard dolarů čili asi 1 miliardu kandidátů smrti Včetně přípravy k zániku poloviny veškeré pevniny Včetně poloviny všech stromů všech ryb všech dešťů Všech zárodků Přinejmenším polovina všeho je připravena k zániku Jestli se po zuby odzbrojíme Stane se to v roce 1983 anebo 1984? Odložlme-li jaderné i nejaderné zbraně v kterémkoli zeměpisném pásmu Postaráme-li se jako hospodáři o úrodu na celé Zemi /Zvýšime-1! ji o V« Za tři měsíce vyhladíme hlad Naše zuby nebudou vypadávat > Naše dásně nebudou krvácet A zejména z oči našich dětí odletí smutek Jejich křivé nožky se narovnají a zesílí Ztratí se jejich nafouklá bříška O čem mluví ČÍSLICE? O čem to musí vyprávět? CO se k nám přibližuje? CO od nás odchází? Přeložil JIŘÍ TÄUFER PUDOVIT FULLA: Černoška. Z výstavy v Bratislavě NA VÝROČNÍ VÝSTAVE POSLUCHAČŮ AKADEMIE VÝTVARNÝCH UMĚNI V PRAZE BYLA TATO PRÁCE EVY PROKOPOVÉ POCTĚNA ATELIÉROVOU CENOU ZA OBOR flG URALNI A MONUMENTÁLNÍ MALBY Tři pozdravy Idyžltii bylo pět roků, vypukla první světová válka, a já pak I řlštich čtyřech letech slyšel tolik nářků a proklínáni a byl jsen tolikrát němým a napjatě pozorujícím svědkem odporu a : oufalstvl, s nimž muži odcházeli na frontu, že jsem si nemo íl nepoložit otázku, jak Je to možné, že když ani jeden z tich vojáků, v trojstupech pochodujících pod našimi okny k r ádražl Františka Josefa, nechce bojovat, proč tedy nakonec přelce bojuji, proč nezahodí své flinty a nejdou raději domů, a j k je vůbec možné sestavit miliónové, vzájemně se vraždící arn ády z jedinců, z nichž nikdo nechce do armády a nikdo nec ice vraždit? Trvalo mi dlouho, než jsem pochopil, že to je nožné jen vinou toho, že každý z těch jedinců je se svým odporem k válce, se svou nenávisti a hrůzou osamocen; že zlé sily lidstva jsou dokonale sjednoceny a zorganizovány, dotjré však nikoliv. Nuže v socialismu a komunismu, v Jádře uváženo, nejde o nic jinaho, než o trvalé zorganizováni tvořivých a potlačeni ničivých sil lidstva; ohromné mírové hnuti, jemuž stojí v čele Sovětský svaz, je logickým a nutným výrazem této tendence. Mirdvý kongres, chystaný právě v době, kdy se s úděsem dovídáme o atomových náložích, dopadlých na dno -oceánu, je logickou a nutnou replikou na výbuchy amerických jaderných zbrani a plastických pum francouzských fašistů. Ještě nikdy nebyip lidstvo tak blízko jak svému sebezníčenl, tak své konečná spáse jako nyní; a místo, kde se jeho spása připravuje, střed Wigantické organizace všech lidi dobré vůle, jmenuje se MoskvbA^- .........— .......^ VLADIMIR NEFF, spisovatel Uchránit lidstvo od hrůzných válek a nesmyslných nukleárních pokusů — to je program, který musí aktivně podporovat každý rozumný člověk. Přála bych si, aby delegáti vyslaní do Moskvy na Světový kongres hodně hlasitě prosazovali právo lidstva na úplné odzbrojeni a mír, aby jejich hlasy pronikly i k těm, kteří dosud tuto nádhernou myšlenku nepochopili. Přála bych si, aby úspěch kongrésu byl tak velkolepý, jak velkolepou myšlenku proklamuje, aby mírová armáda bojovníků za mír byla nepřemožitelná JI R i N A PETROVICKÄ, •.... členka Národního divadla Zprávu o svolání moskevského kongresu za všeobecné odzbrojeni a za mír jsem vyslechl s opravdovou radosti a uspokojením. Bylo to právě ve dnech, kdy se českoslovenští vědci velmi intenzivně zabývali otázkami dalšího rozvoje naší vědy a zrychleným převodem vědeckých výsledků do praxe, tedy otázkami, které mají tak veliký význam pro naši budoucnost. V takových chvílích si každý zcela jasně a přesně uvědomí, že krásný a strhující program vědeckotechnického rozvoje naší země se může rozvinout a realizovat jen v mírových podmínkách. Věda a technika potřebuji dlouhodobé zacílení, výhled. Proto vědec, jehož myšlenky a plány míří do budoucnosti, nemůže obejit otázku míru a války. Je to vůbec nejdůležitější otázka našeho věku. Žádné úsilí, které vyvineme pro její bezodkladné řešeni ve prospěch živqta, není dost veliké. Všichni dobře víme, že sily moderní atomové války jsou tak obrovské a mocné, že mohou vést k likvidaci celých národů, k zničení světadílů. Obránci míru na celém světě mají tedy před sebou nejodpovědnější úkol: přinutit k mírovému soužití ty, kteří se ještě domnívají, že další nukleární zbrojení může zvětšit jejich mocenský vliv. Světové hnutí obránců míru musí před zraky všech národů ukázat, že do budoucnosti vede jediná cesta, cesta míru Myšlenka všeobecného a úplného odzbrojení jako jediné spolehlivé záruky mírového soužití je tak jasná, všem srozumitelná a strhující, že při realistickém posuzováni současné mezinárodní situace musí zvítězit. Akademik J. KOŽEŠNÍK, místopředseda ČSAV