Kulturní Tvorba, leden-červen 1967 (V/1-26)
1967-01-05 / No. 1
AKADEMIK IVAN MÁLEK Člen presidia ČSAV Bajkal není jen na Sibiři Když jsem četl v Kulturní tvorbě seriál Václava Kubika o Bajkalu, uvědomil jsem si, jak podobné jsou boje, které my, biologové, vedeme s jednostranným pojetím techniků. Všude je zřejmě obtížné ja podivuhodné je, že i и nás, v socialistických zemíchj dostávat se ze světa průmyslově mechanického do světa řízeného vědecky a tvořeného pro život člověka — s dostatečnou perspektivou a s komplexním pohledem na výsledky našich technických činů. Bohužel se dosud daří přesvědčovat spíše velkorysostí technických řešení než důkladným vědeckým rozborem souvislostí, do jakých jsou jnebo by měla býtj zarámována. Bajkal, zřejmě jedno z nejkouzelnějších míst Země, je také jednou z vědecky nejzajímavějších lokalit: dává život zcela specifickým společenstvům, jež se vytvořila a udržela pouze díky panenské čistotě této obrovské zásobárny vody. Uvažuje však technik nebo průmyslový ekonom, co se může stát, když tuto jedinečnou nádrž třebas jen lehce znečistí? jeho úvahy končí právě и onoho »lehkého« znečištění, které se »snad nějak« zase vyrovná. Není zvyklý počítat s dlouhým řetězem biologických souvislosti, na jehož jednom konci je »lehké« znečištění, na druhém pak řada zesilujících se vztahů ohrožujících právě ten základ, z něhož a pro nějž se onen řetěz spustil. Technikům se vštěpuje, aby tam, kde nemohou předvídat všechny technické důsledky, pracovali s mnohonásobným koeficientem bezpečnosti. Bohužel je nikdo neučí znát a chápat složitosti biologických souvislostí — z nichž mnohé se teprve snažíme poznat. Některé jne-li všechny/ teprve z chyb. Když techniky na nebezpečí upozorňujeme, dostáváme stereotypní odpovědi: bud žádají, abychom »přesně vyčíslili« dosah škod; není-li to možné bez důkladného studia, odbývají nás, že nemáme vědecký základ — zatímco oni mají své technické propočty (ovšem, což neuvádějí, v jednoduchých mechanických závislostech a zákonitostech!. Nebo nás odmítají jako »ochranáře«, kteří chtějí zachraňovat nějakého omula či kytičku — a zadržovat tak lidský pokrok! Mnohdy, ba zpravidla, se ani nesnaží hledat jinou alternativu, v níž by byl technický pokrok sladěn s biologickými zákonitostmi. Neusilují vytvořit dílo zcela nové úrovně, důstojné lidského pokroku, dílo takové, které skutečně respektuje člověka a jeho potřeby. O Bajkalu se vedou diskuse. Věřím, že vyhraje nikoli biologie, nikoli ochrana, ale soudobá, opravdu vědecká technika. Technika, která kalkuluje se silou i slabostí všech článků řetězu tak, aby Bajkal nebyl poškozen, ale dotvořen. Zároveň se však obávám, že si toto vědecké řešení vyžádá ještě mnoha hlubokých komplexních studií. A do té doby nezbývá než hledat řešení, která nepoškodí nebo nepřetrhnou ani ten nejslabší článek. Ale co my sami se svými »Bajkaly«? Kolik už jsme prohráli bojů za vědecké řešení, kolik našich protestů bylo odbyto v zájmu »ekonomického« pokroku! Vzpomínám na veto, které jsem kdysi vznesl proti stavbě cementárny na okraji Banské Bystrice: dnes i mnozí z těch, kteří se postarali o zamítnutí veta, počínají si uvědomovat skutečné ekonomické ztráty. Mnozí biologové by mohli líčit své zkušenosti s uplatňováním varovných hlasů к vodohospodářskému plánu jižní Moravy. Vždy je to totéž: nedoceňují se biologické zákonitosti, ani ty, které jsou evidentní, a přeceňují se jednoduché a mnohdy nadmíru zjednodušené technické předpoklady a sliby. Což neslibovali technici občanům, že z banskobystrické cementárny neulélne ani prášek? »Sněžné« příkrovy prachu vytvářejí však i později stavěné cementárny! A stojíme i před svým největším »Bajkalem« — severozápadními Čechami s jejich hnědým uhlím, elektrárnami, se sírou v ovzduší, s rapidním hynutím lesů, pretrhanými souvislostmi spodní vody ... Co bude dál? Zkáza pokračuje rychleji než náprava, byt částečná. Z ekonomických kalkulací se vždy vypouštějí napáchané škody i nutná náprava (ostatně: ztráty jsou tak obrovité, že je ani nelze snadno vyčíslit). Ztráty způsobené technikou se berou jako živelné — a ekonomie pak samozřejmě vypadá jinak. Někdy se žádá, abychom tyto následky rychle odhadli a našli rychle řešení. Dnes pociťované ztráty jsou ovšem jen počátkem rozběhnuté řetězové reakce, jejíž konec neznáme a ani nemůžeme bez důkladného studia odhadnout. Ke studiu však potřebujeme lidi a zařízení —. ale i to se pořizuje a požaduje nezávisle na těch činech, které jejich-potřebu vyvolávají. Snad se zdají má slova patetická, málo »konstruktivní«. Na zemi jsou však místa kdysi kvetoucí, teď ovšem pustá, protože se narušila jejich biologická rovnováha. Co dělat? Každý technický počin, který zasahuje do krajiny, nesmí být uveden do chodu, dokud nebude prokázáno, že nenaruší biologickou rovnováhu. To ovšem předpokládá daleko větší spolupráci techniků a biologů. Bylo by proto správné, aby technici poznávali při svém studiu i biologii prostředí, aby pak uměli přijímat spolupráci biologů a využívat ji i ve prospěch svého díla. Nepochybuji, že chtějí, aby se jejich dílo stalo dlouhodobým pomníkem jejich vědecké a technické zralosti — nikoli pomíjivým dokladem ničivé jednostrannosti. ’ 2a Warrenova komise. MOŽNOSTI PŘESTAVBY PLANETÁRNÍ SOUSTAVY se zabý sá švýcarský profesor Fritz Zwicky, který působí na kalifornském technologickém institutu v Pasadeně. Podle názoru profesora Zwickyho by mohly atomové exploze na Marsu nebo Venuši přiblížit obě planety naší Zemi a usnadnit tak jejich výzkum, jeho fantazie však sahá ještě dále: tvrdí, že je myslitelné pohnout i Sluncem a uvést je na dráhu, jež by je přiblížila nejbližším stálicím. Kdyby prý se podařilo ostřelovat Slunce jadernými částicemi rychlostí 1000 kilometrů za vteřinu, došlo by na Slunci к jaderné fúzi a zpětným nárazem by se Slunce s celým planetárním systémem dalo do pohybu směrem к sousedním stálicím. К Alfě Centauri, vzdálené 4 světelné roky, by se prý Slunce přiblížilo za 2300 let. В SOUKROMÉ VYŠETŘOVANÍ ATENTÁTU na presidenta Kennedyho ohlásil teď i deník The New York Times. Úkolu se ujme zvláštní štáb, vedený zástupcem šéfredaktora Harrisonem Salisburym. Podle jeho prohlášení novináři prošetří všechny nejasné a sporné okolnosti Kennedyho smrti a pokud možno vyloučí existující pochybnosti. Otázkou je, co této společensky dosud nejvážnější konkurenci řekne FBI ■ PRES ŠEDESÁT LET STARÝ POHRANIČNÍ SPOR mezi Argentinou a Chile, týkající se asi 35 kilometrů dlouhého úseku hranic v patagonské oblasti, byl nyní rozřešen arbitrážním výrokem britské královny. Podle argentlnsko-chilské smlouvy z roku 1S02 má totiž případné hraniční spory řešit britská koruna. Spor o území obývané několika sty pastevci vznikl při vytyčování hranic na základě prvního britského arbitrážního výroku před více než šedesáti lety. ŠACHOVÉ ZÁZRAČNÉ DĚTI nejsou zvlášť neobvyklým zjevem: mnoho význačných světových šachistů začínalo svou kariéru už v dětském věku, například Capablanca, Reshewsky, Tal, Fischer a jiní. Jutta Hempelová ze Streichmiihle u Flensburku je však i v této konkurenci přece jen výjimkou: je jí šest let a dokázala už hrát simultánku proti dvaceti dospělým šachistům, přičemž ani jednu partii neprohrála. V šesti partiích zvítězila, čtyři skončily nerozhodně a deset zbývajících musila pro vyčerpání přerušit, ačkoli v žádné z nich nestála na prohru. Malá Jutta, třebaže začíná teprve prvním rokem chodit do školy, má vynikající kombinační talent a dokonaie ovládá různá otevření partie s variantami do patnácti až osmnácti tahů. К POTĚŠE ZÁPADONĚMECKÝCH NEONACISTU byly v Německé spolkové republice vydány dvě dlouhohrající gramofonové desky, které pod názvem »Z Vůdcova hlavního stanu — Vrchní velitelství branné moci oznamuje« přinášejí autentické záznamy německých armádních zpráv z druhé světové války. Vybrány byly ovšem pouze vítězné zprávy jako »Nad Narvikem vlaje s konečnou platností německá vlajka« apod. Mnohem častější zprávy o »úhybných pohybech« a »zkracování front« se už na desky nedostaly. Příznačná je i ozdoba obálky desek: reprodukce takzvaného »rytířského kříže к železnému kříži s dubovými listy a meči.« S GALÉRU Z XV. STOLETÍ nalezli v Gardském jezeře. Jde o benátskou námořní válečnou loď postavenou kolem * roku 1439, kdy Benátky vedly válku s Milánem a přemístily proto část svého válečného loďstva do vnitrozemského Gardského jezera. Třicet metrů dlouhá, štíhlá, vesly poháněná galéra je první válečnou lodí objevenou v uzavřených vnitrozemských vodách Apeninského poloostrova. Její pozemní přeprava přes průsmyk Loppio je úctyhodným technickým výkonem, jehož detaily nejsou dosud plně objasněny. NEJVÉTSI hydroelektrarnu SVĚTA staví Kanada: u Cliurchillových vodopádů v provincii Labrador má být roku 1970 uvedena do provozu vodní' elektrárna o výkonu zprvu 6 miliónů, později po úplném dokončení 10 miliónů koňských sil. Stavební náklady se odhadují na 700 miliónů dolarů a dalších 350 miliónů dolarů si vyžádá stavba rozvodné sítě 0 vysokém napětí, která bude zásobovat elektřinou východní Kanadu a Spojené státy. В O MOŽNOSTI ŽIVOTA NA MARSU znovu uvažuje americký vědec dr. Lewis Kaplan: záznamy nových francouzských spektrografů — mnohem přesnější než dosavadní rozbory lomu Marsova světla — nasvědčují, že atmosféra Marsu obsahuje mimořádně mnoho vodíku, navíc i metan a pravděpodobně i jiné uhlovodíky. Nelze vyloučit, že tyto sloučeniny vodíku jsou produkty metabolismu bakterií. Podle dr. Kaplana je výskyt uhlovodíků důkazem, že — není-li dosud na Marsu život — existuje aspoň možnost jeho vzniku Ovzduší nasycené vodíkem a uhlovodíky se totiž podle našich dnešních znalostí podobá zemské atmosféře před třemi až Čtyřmi miliardami let. HRANICE VÝKONNOSTI v technických disciplínách lehké atletiky není vždy určována lidskými schopnostmi, ale také rozměry stadiónů: při hodu diskem, kladivem nebo oštěpem dosahují výkony až takové délky, že začínají ohrožovat bezpečnost soutěžících, rozhodčích i diváků. Tak například při rekordním vrhu oštěpem Poláka Sidla v Jene přistál oštěp v rozběhové dráze pro skok o tyči, v Hamburku byl dokonce oštěpem zabit rozhodčí, maďarský diskař Szecsenyi hodil na Stockholm ských mistrovstvích Evropy 1958 disk na platforma s rozhodčími, kladivo Američana Connollyho dopadlo jednou na střechu parkujícího automobilu apod. Protože stadióny nelze přestavět, aby bylo pro vrhy a hody dost bezpečného prostoru, objevují se už návrhy na zvýšení váhy vrhačského nářadí. В V PAŘÍŽSKÉ ORANŽÉRII se koná souborná výstava Vermeera van Delfta, největší, jaká se zatím konala za 250 let. Malíř, kterého ještě v minulém století nikdo neznal, patří dnes po bok Rembrandtův. Narodil se v Delftu roku 1632 a fam také třiačtyřicetiletý zemřel. Pařížskou výstavou prochází denně 6000 obdivovatelů jeho díla. PÜL MILIÓNU BRITSKÝCH DĚTI ŽIJE V CHUDOBĚ — jejich životní úroveň nedosahuje ani minima stanoveného britským ministerstvem sociální bezpečnosti. Podle zjištěni dr. Harrietty Wilsonové, profesorky sociologie na birminghamské universitě, trpí tyto děti podvýživou a jejich úmrtnost je třikrát až čtyřikrát větší než úmrtnost dětí zámožnějších rodičů. Chudé děti neznají hračky a opožďují se v tělesném 1 duševním vývinu. Boj proti dětské chudobě proto musí patřit — podle dr. Wilsonové — к prvním úkolům britské sociální politiky. В PROLOM DO BEZMASÝCH PATKO, které už po 1100 let přikazuje svým příslušníkům římskokatolická církev, provedla konference amerických katolických biskupů: Počínaje prosincem může 45 miliónů katolíků žijících v USA jíst v patek maso. Američtí biskupové tak využili svolení papeže Pavla VI., aby biskupský sbor každé země revidoval církevní příkaz pátečního postu podle svého uznání. Americká biskupská konference se rovněž vyslovila pro urychlenou a úplnou Integraci černošského obyvatelstva a pro úplné odstranění latiny z liturgických úkonů. Americkou politiku ve Vietnamu biskupové schválili s podmínkou, že president a vláda USA se vynasnaží o »čestné« mírové řešení konfliktu. В PROJEKT »SPARTA« byl zahájen na raketové odpalovací základně Woomera v Austrálii. V jeho rámci má být vypuštěno deset kosmických raket. Plánovaný program je společným dílem USA, Velké Británie a Austrálie. NĚMECKÝ VÝZKUMNÝ ÜSTAV pro vzdušné a vesmírné lety společně s Biologickým ústavem Helgoland »potopí« v letošním roce do hloubky 60 m ponorný dům, v němž budou na mořském dnu po určitou dobu žít a pracovat vědci. Dům se skládá z ústřední cylindrické nádrže (20 t, 9 m délka, 2,5 metru průměr), která spočívá na třímetrových pohyblivých nohách. Podle potřeby mohou být na tuto nádrž připojeny místnosti — až osm, každá o velikosti 6 m3. Pro upevnění na mořském dnu, zejména v těžkých podmínkách u Helgolandu, je zapotřebí 15 t zátěže. Prostory jsou dobře izolovány i vytápěny a kabelem se přivádí elektrický proud. Do místností a nádrže se vstupuje potrubím. PRSTENEC PODOBNÝ SATURNOVU vytvoří se během deseti miliónů let i kolem planety Neptun. Americký astronom dr. McCord vypočetl pomocí samočinného počítače, kterým kontroloval dráhy obou Neptunových měsíců, že dráha většího z nich — Tritona — se postupně natolik přiblíží dráze Neptunově, že vlivem gravitace se Triton rozpadne na nesčíslné množství drobných úlomků, které, pak budou kroužit kolem Neptuna v podobě obrovitého prstence. Podle McCordova názoru však nelze vyloučit ani možnost, že Neptunova gravitace — mnohem vyšší než zemská — strhne nakonec Tritona na Neptunův povrch, takže dojde к malé kosmické katastrofě uprostřed naší sluneční soustavy. NEJMLADŠlM »NESMRTELNÝM« — členem literární sekce Francouzské akademie — se stal v ''в letech Maurice Druon, zvolený místo zemřelého Georgese Duhamela. Volba autora, který je pokládán za módního spisovatele, vyvolala v Paříži značný rozruch, jenž se projevil i vlnou anonymních protestních dopisů. В POMOCNÝ FOND PRO ABERFANSKÉ DĚTI, které přežily říjnovou katastrofu, dosáhl už půldruhého miliónu liber šterlinků. К vánocům nadto přišlo do Aberfanu 32 000 zásilek s hračkami. Převážná většina darovaných hraček byla proto rozdělena dětem v nemocnicích a sirotčincích, poněvadž takové množství hraček nemohly přeživší děti spotřebovat. Finanční výnos pomocného fondu bude rovněž mezi pc žené rodiny rozdělen jen tečně: z větší části bude použit pro vybudování sportovních a rekreačních zařízení pro aberfanské děti a pro založení stipendií, jež jim umožní vyšší vzdělání. UPROSTŘED SVÁTEČNÍ A NOVOROČNÍ POHODY přišla smutná zpráva, že ve věku 83 let zemřel Josef Kopal, profesor francouzské literatury nejprve v Bratislavě a pak řadu let na Karlově universitě, člen korespondent ČSAV. Patřil mezi mladší spolupracovníky generace význačné jmény F. X. Saldy а V. Tilla, byl vrstevníkem Otakara Fischera. I on spojoval svou práci literárního historika (monografie o Boileauovi, Flaubertovi, Rollandovi aj.) s prací kritickou, editorskou a překladatelskou. Kopalovy Dějiny francouzské literatury připravené za války a vydané r. 1949 byly sumou vědeckého bádání několika generací. Nové vydání jeho překladu Jana Kryštofa přišlo na knižní trh několik týdnů před jeho smrtí. В V POZOSTALOSTI PAPEŽE JANA XXIII. se nalezla modlitba za židy, která prosí boha, aby katolické církvi odpustil utrpení, jež kdysi židům způsobila. DALSI FILM ZE SPESSARTU se připravuje v západním Německu: po Hospodě ve Spessartu a Strašidlech ze Spessartu natočí režisér Kurt Hoffmann veselohru To ještě byly časy ve Spessartu! O ději prozradil zatím režisér jen tolik, že bude navazovat na dialog, který spolu vedou spessartská strašidla v raketě letící na Měsíc. Hlavní ženskou roli má hrát opět Liselotte Pulverová. KULTURNÍ TVORBA ČÍSLO 1 / v