Kulturní Tvorba, leden-červen 1967 (V/1-26)

1967-01-05 / No. 1

AKADEMIK IVAN MÁLEK Člen presidia ČSAV Bajkal není jen na Sibiři Když jsem četl v Kulturní tvorbě seriál Václava Kubika o Bajkalu, uvědomil jsem si, jak podobné jsou boje, které my, biologové, vedeme s jednostranným pojetím techniků. Všude je zřejmě obtížné ja podivuhodné je, že i и nás, v so­cialistických zemíchj dostávat se ze světa průmyslově mechanického do světa řízeného vědecky a tvořeného pro život člověka — s dostatečnou perspektivou a s komplexním pohledem na výsledky našich technických činů. Bohužel se dosud daří přesvědčovat spíše velkorysostí technických řešení než důkladným vědeckým rozborem souvislostí, do jakých jsou jnebo by měla býtj zarámována. Bajkal, zřejmě jedno z nejkouzelnějších míst Země, je také jednou z vě­decky nejzajímavějších lokalit: dává život zcela specifickým společenstvům, jež se vytvořila a udržela pouze díky panenské čistotě této obrovské zásobárny vody. Uvažuje však technik nebo průmyslový ekonom, co se může stát, když tuto jedinečnou nádrž třebas jen lehce znečistí? jeho úvahy končí právě и onoho »lehkého« znečištění, které se »snad nějak« zase vyrovná. Není zvyklý počítat s dlouhým řetězem biologických souvislosti, na jehož jednom konci je »lehké« znečištění, na druhém pak řada zesilujících se vztahů ohrožujících právě ten základ, z něhož a pro nějž se onen řetěz spustil. Technikům se vštěpuje, aby tam, kde nemohou předvídat všechny tech­nické důsledky, pracovali s mnohonásobným koeficientem bezpečnosti. Bohu­žel je nikdo neučí znát a chápat složitosti biologických souvislostí — z nichž mnohé se teprve snažíme poznat. Některé jne-li všechny/ teprve z chyb. Když techniky na nebezpečí upozorňujeme, dostáváme stereotypní odpovědi: bud žádají, abychom »přesně vyčíslili« dosah škod; není-li to možné bez důklad­ného studia, odbývají nás, že nemáme vědecký základ — zatímco oni mají své technické propočty (ovšem, což neuvádějí, v jednoduchých mechanických zá­vislostech a zákonitostech!. Nebo nás odmítají jako »ochranáře«, kteří chtějí zachraňovat nějakého omula či kytičku — a zadržovat tak lidský pokrok! Mnohdy, ba zpravidla, se ani nesnaží hledat jinou alternativu, v níž by byl technický pokrok sladěn s biologickými zákonitostmi. Neusilují vytvořit dílo zcela nové úrovně, důstojné lidského pokroku, dílo takové, které skutečně respektuje člověka a jeho potřeby. O Bajkalu se vedou diskuse. Věřím, že vyhraje nikoli biologie, nikoli ochra­na, ale soudobá, opravdu vědecká technika. Technika, která kalkuluje se silou i slabostí všech článků řetězu tak, aby Bajkal nebyl poškozen, ale dotvořen. Zároveň se však obávám, že si toto vědecké řešení vyžádá ještě mnoha hlu­bokých komplexních studií. A do té doby nezbývá než hledat řešení, která nepoškodí nebo nepřetrhnou ani ten nejslabší článek. Ale co my sami se svými »Bajkaly«? Kolik už jsme prohráli bojů za vědecké řešení, kolik našich protestů bylo odbyto v zájmu »ekonomického« pokroku! Vzpomínám na veto, které jsem kdysi vznesl proti stavbě cementárny na okraji Banské Bystrice: dnes i mnozí z těch, kteří se postarali o zamítnutí veta, počínají si uvědomovat skutečné ekonomické ztráty. Mnozí biologové by mohli líčit své zkušenosti s uplatňováním varovných hlasů к vodohospodář­skému plánu jižní Moravy. Vždy je to totéž: nedoceňují se biologické zákoni­tosti, ani ty, které jsou evidentní, a přeceňují se jednoduché a mnohdy nadmíru zjednodušené technické předpoklady a sliby. Což neslibovali technici občanům, že z banskobystrické cementárny neulélne ani prášek? »Sněžné« příkrovy pra­chu vytvářejí však i později stavěné cementárny! A stojíme i před svým největ­ším »Bajkalem« — severozápadními Čechami s jejich hnědým uhlím, elektrár­nami, se sírou v ovzduší, s rapidním hynutím lesů, pretrhanými souvislostmi spodní vody ... Co bude dál? Zkáza pokračuje rychleji než náprava, byt částečná. Z ekonomických kalkulací se vždy vypouštějí napáchané škody i nutná náprava (ostatně: ztráty jsou tak obrovité, že je ani nelze snadno vyčíslit). Ztráty způsobené technikou se berou jako živelné — a ekonomie pak samo­zřejmě vypadá jinak. Někdy se žádá, abychom tyto následky rychle odhadli a našli rychle řešení. Dnes pociťované ztráty jsou ovšem jen počátkem rozběh­nuté řetězové reakce, jejíž konec neznáme a ani nemůžeme bez důkladného studia odhadnout. Ke studiu však potřebujeme lidi a zařízení —. ale i to se pořizuje a požaduje nezávisle na těch činech, které jejich-potřebu vyvolávají. Snad se zdají má slova patetická, málo »konstruktivní«. Na zemi jsou však místa kdysi kvetoucí, teď ovšem pustá, protože se narušila jejich biologická rovnováha. Co dělat? Každý technický počin, který zasahuje do krajiny, nesmí být uveden do chodu, dokud nebude prokázáno, že nenaruší biologickou rovnováhu. To ovšem předpokládá daleko větší spolupráci techniků a biologů. Bylo by proto správné, aby technici poznávali při svém studiu i biologii prostředí, aby pak uměli přijímat spolupráci biologů a využívat ji i ve prospěch svého díla. Nepochybuji, že chtějí, aby se jejich dílo stalo dlouhodobým pomníkem jejich vědecké a technické zralosti — nikoli pomíjivým dokladem ničivé jednostran­nosti. ’ 2a Warrenova komise. MOŽNOSTI PŘESTAVBY PLA­NETÁRNÍ SOUSTAVY se zabý sá švýcarský profesor Fritz Zwicky, který působí na kali­fornském technologickém in­stitutu v Pasadeně. Podle názo­ru profesora Zwickyho by mohly atomové exploze na Marsu nebo Venuši přiblížit obě planety naší Zemi a usnadnit tak jejich výzkum, jeho fantazie však sahá ještě dále: tvrdí, že je myslitelné pohnout i Sluncem a uvést je na dráhu, jež by je přiblížila nejbližším stálicím. Kdyby prý se podařilo ostřelovat Slunce jadernými částicemi rychlostí 1000 kilometrů za vteřinu, do­šlo by na Slunci к jaderné fú­zi a zpětným nárazem by se Slunce s celým planetárním systémem dalo do pohybu směrem к sousedním stálicím. К Alfě Centauri, vzdálené 4 světelné roky, by se prý Slun­ce přiblížilo za 2300 let. В SOUKROMÉ VYŠETŘOVANÍ ATENTÁTU na presidenta Ken­­nedyho ohlásil teď i deník The New York Times. Úkolu se ujme zvláštní štáb, vedený zá­stupcem šéfredaktora Harriso­nem Salisburym. Podle jeho prohlášení novináři prošetří všechny nejasné a sporné okolnosti Kennedyho smrti a pokud možno vyloučí existu­jící pochybnosti. Otázkou je, co této společensky dosud nej­vážnější konkurenci řekne FBI ■ PRES ŠEDESÁT LET STARÝ POHRANIČNÍ SPOR mezi Ar­gentinou a Chile, týkající se asi 35 kilometrů dlouhého úse­ku hranic v patagonské oblas­ti, byl nyní rozřešen arbitráž­ním výrokem britské králov­ny. Podle argentlnsko-chilské smlouvy z roku 1S02 má totiž případné hraniční spory řešit britská koruna. Spor o území obývané několika sty pastevci vznikl při vytyčování hranic na základě prvního britského arbitrážního výroku před více než šedesáti lety. ŠACHOVÉ ZÁZRAČNÉ DĚTI ne­jsou zvlášť neobvyklým zje­vem: mnoho význačných světo­vých šachistů začínalo svou kariéru už v dětském věku, například Capablanca, Reshew­­sky, Tal, Fischer a jiní. Jutta Hempelová ze Streichmiihle u Flensburku je však i v této konkurenci přece jen výjim­kou: je jí šest let a dokázala už hrát simultánku proti dva­ceti dospělým šachistům, při­čemž ani jednu partii nepro­hrála. V šesti partiích zvítězi­la, čtyři skončily nerozhodně a deset zbývajících musila pro vyčerpání přerušit, ačkoli v žádné z nich nestála na pro­hru. Malá Jutta, třebaže začí­ná teprve prvním rokem chodit do školy, má vynikající kombi­nační talent a dokonaie ovlá­dá různá otevření partie s va­riantami do patnácti až osm­nácti tahů. К POTĚŠE ZÁPADONĚMEC­­KÝCH NEONACISTU byly v Ně­mecké spolkové republice vy­dány dvě dlouhohrající gramo­fonové desky, které pod ná­zvem »Z Vůdcova hlavního sta­nu — Vrchní velitelství bran­né moci oznamuje« přinášejí autentické záznamy němec­kých armádních zpráv z dru­hé světové války. Vybrány by­ly ovšem pouze vítězné zprá­vy jako »Nad Narvikem vlaje s konečnou platností německá vlajka« apod. Mnohem častěj­ší zprávy o »úhybných pohy­bech« a »zkracování front« se už na desky nedostaly. Pří­značná je i ozdoba obálky de­sek: reprodukce takzvaného »rytířského kříže к železné­mu kříži s dubovými listy a meči.« S GALÉRU Z XV. STOLETÍ na­lezli v Gardském jezeře. Jde o benátskou námořní válečnou loď postavenou kolem * roku 1439, kdy Benátky vedly válku s Milánem a přemístily proto část svého válečného loďstva do vnitrozemského Gardského jezera. Třicet metrů dlouhá, štíhlá, vesly poháněná galéra je první válečnou lodí objeve­nou v uzavřených vnitrozem­ských vodách Apeninského poloostrova. Její pozemní pře­prava přes průsmyk Loppio je úctyhodným technickým výko­nem, jehož detaily nejsou do­sud plně objasněny. NEJVÉTSI hydroelektrarnu SVĚTA staví Kanada: u Cliur­­chillových vodopádů v provin­cii Labrador má být roku 1970 uvedena do provozu vodní' elektrárna o výkonu zprvu 6 miliónů, později po úplném do­končení 10 miliónů koňských sil. Stavební náklady se odha­dují na 700 miliónů dolarů a dalších 350 miliónů dolarů si vyžádá stavba rozvodné sítě 0 vysokém napětí, která bude zásobovat elektřinou východ­ní Kanadu a Spojené státy. В O MOŽNOSTI ŽIVOTA NA MARSU znovu uvažuje americ­ký vědec dr. Lewis Kaplan: záznamy nových francouzských spektrografů — mnohem přes­nější než dosavadní rozbory lomu Marsova světla — na­svědčují, že atmosféra Marsu obsahuje mimořádně mnoho vodíku, navíc i metan a prav­děpodobně i jiné uhlovodíky. Nelze vyloučit, že tyto slou­čeniny vodíku jsou produkty metabolismu bakterií. Podle dr. Kaplana je výskyt uhlovo­díků důkazem, že — není-li do­sud na Marsu život — existu­je aspoň možnost jeho vzniku Ovzduší nasycené vodíkem a uhlovodíky se totiž podle na­šich dnešních znalostí podobá zemské atmosféře před třemi až Čtyřmi miliardami let. HRANICE VÝKONNOSTI v tech­nických disciplínách lehké atletiky není vždy určová­na lidskými schopnostmi, ale také rozměry stadiónů: při ho­du diskem, kladivem nebo oště­pem dosahují výkony až tako­vé délky, že začínají ohrožo­vat bezpečnost soutěžících, roz­hodčích i diváků. Tak napří­klad při rekordním vrhu oště­pem Poláka Sidla v Jene při­stál oštěp v rozběhové dráze pro skok o tyči, v Hamburku byl dokonce oštěpem zabit rozhodčí, maďarský diskař Szecsenyi hodil na Stockholm ských mistrovstvích Evropy 1958 disk na platforma s roz­hodčími, kladivo Američana Connollyho dopadlo jednou na střechu parkujícího automobi­lu apod. Protože stadióny ne­lze přestavět, aby bylo pro vrhy a hody dost bezpečného prostoru, objevují se už návrhy na zvýšení váhy vrhačského nářadí. В V PAŘÍŽSKÉ ORANŽÉRII se koná souborná výstava Ver­­meera van Delfta, největší, ja­ká se zatím konala za 250 let. Malíř, kterého ještě v minu­lém století nikdo neznal, pat­ří dnes po bok Rembrandtův. Narodil se v Delftu roku 1632 a fam také třiačtyřicetiletý ze­mřel. Pařížskou výstavou pro­chází denně 6000 obdivovatelů jeho díla. PÜL MILIÓNU BRITSKÝCH DĚ­TI ŽIJE V CHUDOBĚ — jejich životní úroveň nedosahuje ani minima stanoveného britským ministerstvem sociální bezpeč­nosti. Podle zjištěni dr. Har­­rietty Wilsonové, profesorky sociologie na birminghamské universitě, trpí tyto děti pod­výživou a jejich úmrtnost je třikrát až čtyřikrát větší než úmrtnost dětí zámožnějších ro­dičů. Chudé děti neznají hrač­ky a opožďují se v tělesném 1 duševním vývinu. Boj proti dětské chudobě proto musí pat­řit — podle dr. Wilsonové — к prvním úkolům britské so­ciální politiky. В PROLOM DO BEZMASÝCH PATKO, které už po 1100 let přikazuje svým příslušníkům římskokatolická církev, pro­vedla konference amerických katolických biskupů: Počínaje prosincem může 45 miliónů ka­tolíků žijících v USA jíst v pa­tek maso. Američtí biskupové tak využili svolení papeže Pav­la VI., aby biskupský sbor kaž­dé země revidoval církevní pří­kaz pátečního postu podle své­ho uznání. Americká biskupská konference se rovněž vyslo­vila pro urychlenou a úplnou Integraci černošského obyva­telstva a pro úplné odstranění latiny z liturgických úkonů. Americkou politiku ve Vietna­mu biskupové schválili s pod­mínkou, že president a vláda USA se vynasnaží o »čestné« mírové řešení konfliktu. В PROJEKT »SPARTA« byl za­hájen na raketové odpalovací základně Woomera v Austrálii. V jeho rámci má být vypuště­no deset kosmických raket. Plánovaný program je společ­ným dílem USA, Velké Britá­nie a Austrálie. NĚMECKÝ VÝZKUMNÝ ÜSTAV pro vzdušné a vesmírné lety společně s Biologickým ústa­vem Helgoland »potopí« v letoš­ním roce do hloubky 60 m po­norný dům, v němž budou na mořském dnu po určitou dobu žít a pracovat vědci. Dům se skládá z ústřední cylindrické nádrže (20 t, 9 m délka, 2,5 metru průměr), která spočívá na třímetrových pohyblivých nohách. Podle potřeby mohou být na tuto nádrž připojeny místnosti — až osm, každá o velikosti 6 m3. Pro upevnění na mořském dnu, zejména v těžkých podmínkách u Hel­­golandu, je zapotřebí 15 t zá­těže. Prostory jsou dobře izo­lovány i vytápěny a kabelem se přivádí elektrický proud. Do místností a nádrže se vstu­puje potrubím. PRSTENEC PODOBNÝ SATUR­NOVU vytvoří se během dese­ti miliónů let i kolem plane­ty Neptun. Americký astronom dr. McCord vypočetl pomocí samočinného počítače, kterým kontroloval dráhy obou Neptu­nových měsíců, že dráha vět­šího z nich — Tritona — se postupně natolik přiblíží drá­ze Neptunově, že vlivem gra­vitace se Triton rozpadne na nesčíslné množství drobných úlomků, které, pak budou krou­žit kolem Neptuna v podobě obrovitého prstence. Podle McCordova názoru však nelze vyloučit ani možnost, že Nep­tunova gravitace — mnohem vyšší než zemská — strhne na­konec Tritona na Neptunův po­vrch, takže dojde к malé kos­mické katastrofě uprostřed na­ší sluneční soustavy. NEJMLADŠlM »NESMRTEL­NÝM« — členem literární sek­ce Francouzské akademie — se stal v ''в letech Maurice Druon, zvolený místo zemřelé­ho Georgese Duhamela. Volba autora, který je pokládán za módního spisovatele, vyvolala v Paříži značný rozruch, jenž se projevil i vlnou anonym­ních protestních dopisů. В POMOCNÝ FOND PRO ABER­­FANSKÉ DĚTI, které přežily říjnovou katastrofu, dosáhl už půldruhého miliónu liber šter­­linků. К vánocům nadto přišlo do Aberfanu 32 000 zásilek s hračkami. Převážná většina darovaných hraček byla proto rozdělena dětem v nemocni­cích a sirotčincích, poněvadž takové množství hraček nemoh­ly přeživší děti spotřebovat. Finanční výnos pomocného fondu bude rovněž mezi pc žené rodiny rozdělen jen tečně: z větší části bude použit pro vybudování sportovních a rekreačních zařízení pro aber­­fanské děti a pro založení sti­pendií, jež jim umožní vyšší vzdělání. UPROSTŘED SVÁTEČNÍ A NO­VOROČNÍ POHODY přišla smut­ná zpráva, že ve věku 83 let zemřel Josef Kopal, profesor francouzské literatury nejprve v Bratislavě a pak řadu let na Karlově universitě, člen kores­pondent ČSAV. Patřil mezi mladší spolupracovníky gene­race význačné jmény F. X. Saldy а V. Tilla, byl vrstev­níkem Otakara Fischera. I on spojoval svou práci literárního historika (monografie o Boi­­leauovi, Flaubertovi, Rollandovi aj.) s prací kritickou, editor­skou a překladatelskou. Kopa­­lovy Dějiny francouzské lite­ratury připravené za války a vydané r. 1949 byly sumou vě­deckého bádání několika gene­rací. Nové vydání jeho překla­du Jana Kryštofa přišlo na knižní trh několik týdnů před jeho smrtí. В V POZOSTALOSTI PAPEŽE JANA XXIII. se nalezla modlit­ba za židy, která prosí boha, aby katolické církvi odpustil utrpení, jež kdysi židům způ­sobila. DALSI FILM ZE SPESSARTU se připravuje v západním Němec­ku: po Hospodě ve Spessartu a Strašidlech ze Spessartu na­točí režisér Kurt Hoffmann ve­selohru To ještě byly časy ve Spessartu! O ději prozradil za­tím režisér jen tolik, že bu­de navazovat na dialog, který spolu vedou spessartská stra­šidla v raketě letící na Mě­síc. Hlavní ženskou roli má hrát opět Liselotte Pulverová. KULTURNÍ TVORBA ČÍSLO 1 / v

Next