Kulturní Tvorba, leden-červen 1968 (VI/1-26)
1968-01-04 / No. 1
T Bilance a perspektivy Při největší obezřetnosti а na základě pečlivého rozboru konstatovalo prosincové plénum ÜV KSČ nesporné pozitivní rysy ve vývoji našeho národního hospodářství, ačkoliv — dodejme ihned — řada vážných problémů v ekonomice, v oblasti zabezpečování životní úrovně přetrvává z minula a neřeší se vždy dost úspěšně. Šestiprocentní přírůstek průmyslové výroby opírá se především o rychlejší růst progresivních odvětví, zatímco např. v hornictví došlo к přírůstku již jen o 0,3 %. Objem stavební výroby se zvýšil o 7,3 °/o, výroba stavebních hmot o 7 °/o. Potěšitelné jsou výsledky v zemědělství. Loňský rok, kdy došlo ke zvýšení hrubé zemědělské výroby o 10 %, byl považován za extrémně příznivý a všechny předpovědi o možnosti dalšího přírůstku výroby v letošním roce byly velmi zdrženlivé. A přece došlo к dalšímu růstu o 3,5 % proti úrovni loňského roku. Přitom zemědělci uplatnili minimální požadavky na pomoc brigád. Úspěch zemědělství má nejen hmotný a hodnotový, ale i velký psychologický význam — nejen pro pracující v zemědělství. Nejvyšší produkce zrnin v poválečném období, nejvyšší hektarové výnosy v historii našeho zemědělství vůbec, několikanásobný vzrůst produktivity práce proti období individuálního hospodaření — to jsou velmi průkazné doklady o správnosti cesty nastoupené kolektivizací. Pětiprocentní přírůstek národního důchodu byl dosažen prakticky v plném rozsahu zvýšením produktivity práce. Tempo a kvalita ekonomického vývoje se projevily v pokračující stabilizaci a zlepšení vnitřního trhu. Na celkové zvyšování životní úrovně měl rozhodující vliv růst osobních příjmů obyvatelstva asi o 10,6 mld, tj. o 6,6 %. Za těchto okolností je možno považovat za přiměřený růst maloobchodních cen, jenž vedl ke zvýšení životních nákladů asi o 1,5 %, takže reálné mzdy vzrostly asi o 3,5 %. Mezi pozitivní jevy patří snížení výrobní spotřeby, к němuž došlo poprvé za 15 let, nejmenší přírůstek zaměstnanosti za posledních 5 let, rychlejší růst efektivních odvětví a omezení růstu hornictví, me: talurgie. Setrvalé negativní jevy se projevují ve vysoké investiční rozestavěnosti, v růstu zásob (hlavně hotové produkce); trvá napětí v zahraničním obchodě a poprvé za 5 let došlo v první polovině loňského roku к rozchodu vztahu tvorby produkce a výdělku. Očekávaný hospodářský vývoj v dalších letech navazuje na pozitivní tendence a počítá s možností rychlejší tvorby národního důchodu o 31—32 % proti 22—24 % podle původně schváleného 4. pětiletého plánu. Předpokládá se, že podíl investic na užitém národním důchodu nepřesáhne 30 %. Podíl nevýrobní spotřeby na užitém národním důchodu má růst rychleji než podíl investic. To umožňuje předpokládat zvýšení osobní spotřeby o 16—17 % místo původně plánovaných 10 % ve zbývajících třech letech 4. pětiletky. Vývoj instrumentů nové soustavy řízení povede к odčerpání přebytečných financí (v nových cenách, v tvrdším zdanění apod.). Administrativní restrikce se převádějí na ekonomické pole. Bude prohlubován zájem na efektivním vývozu a poroste preference exportně zdatných podniků. Dojde tedy к upevnění těch forem zbožně peněžních vztahů, které byly nastoleny v roce 1967. Předpokládaný ekonomický rozvoj umožňuje, aby se neprováděly rozsáhlejší změny maloobchodních cen a služeb. Určité změny u některých druhů spotřebního zboží a omezeného počtu potravinářských výrobků, к němuž v průběhu doby bude docházet, mají vést к odstranění cenových deformací a nebudou mít podstatný vliv na změnu struktury spotřeby. Jde o takový pohyb maloobchodních cen, jenž povede ke zvýšení cenové hladiny maximálně o 1 % ročně. Určitý předpokládaný pohyb volných a limitních cen ovlivní jejich růst maximálně o 0,5 % ročně, takže by měla být dodržena již dříve stanovená linie maximálního růstu maloobchodních cen o 1,5 % ročně. Při plánovaném přírůstku průměrné mzdy asi o 4 °/o ročně (v r. 1967 bylo dosaženo 5procentního růstu) je tímto vztahem zajišťován plánovaný přírůstek reálné mzdy asi o 2,8 % ročně. Rada významných pozitivních opatření byla ústředním výborem schválena v oblasti sociální politiky. Mezi přijatá opatření patří další zvýšení nejnižších důchodů (600 mil. v roce 1968), jednorázová úprava všech důchodů v roce 1969 (1,2 mld) a propracování systému, který by vedl к růstu mezd a zabezpečoval i zvyšování důchodů. Na podporu rodinám s dětmi zvýší se v roce 1968 mateřská dovolená na 26 týdnů a zvýší se i dávky nemocenského pojištění v této době. Dojde ke sjednocení a zvýšení přídavků na děti, na kterých má v budoucnosti záviset i zvýšení daně z příjmů obyvatelstva. Zvýšená pomoc rodinám s dětmi bude v roce 1968 činit kolem 2 mld Kčs. Současně se provádí i úprava nemocenského pojištění členů JZD. V průběhu letošního roku se má připravit a v r. 1969 provést další etapa zkracování doby na 42,5 hod. týdně, se zvýhodněnou délkou druhých a třetích směn a režimem 5denního pracovního týdne. Plán na příští rok a další léta počítá s plným zabezpečením výstavby 460 000 bytů ve čtvrté pětiletce, hmotným krytím příjmů obyvatelstva, se zvětšením počtu cest našich turistů do socialistických a kapitalistických zemí. Úkoly v oblasti životní úrovně jsou reálné a opírají se o výsledky dosažené v ekonomickém rozvoji. Záleží ovšem na vytváření trvalých zdrojů, což se týká hospodaření nejen státu jako celku, ale každého podniku a jednotlivce. w Doc. ing. Bohumil Šimon, CSc., vedoucí oddělení ÚV KSC pf pf pf pf pf pf pf pf... Po Bruselu přisel Montreal, po Montrealu Šťastni'/ a veselý nový rok 1968. Soudě podle množství novoročenek a rozsahu fantazie na nich projevené bude to muset být rok velice Slastný. Snad ještě nikdy nerozeslalo tolik lidí 'takové množství gratulací tolika jiným lidem. Kyvadlo se, jak je и nás obyčejem, prudce vychýlilo ze své polohy od těch dob, co к nám via Čierna pri Cope dojížděl až z Čukotky děda Mráz a péefovat si к novému roku byl buržoázni přežitek. Teď to doháníme a co do vtipu i vynalézavostí novoročenek jsme jistě evropštější než Evropa, neboť Západ zatvrzele holduje kýči a konzervatismu. Na novoročním nebi jsme se zaleskli i dík naši polygrafii, která ty hezké věcičky hezky vytiskla a dodala před novým rokem 1969. Zdvořilost se tedy и nás rozhojnila a v souladu s novým ekonomickým řízením i komercializovala. Doufám jenom, že stručné pf na kusu papíru nebude náhražkou za normální lidské vztahy ve zbývajících 365 obyčejných dnech. JIŘÍ HRONEK Metl námi: Připravuju revoluci. Sexuální. Tím člověkem byla dcera známého universitního profesora Pastrnka Marie Vetterová, také Mariana nebo Madam. Stala se středoškolskou profesorkou a vyučovala cizím jazykům. Velice záhy pochopila, že její žáci nejsou jen takoví, Byla to taková maličkost, bezvýznamný detail, který nikdo z osmičlenné studentské expedice do Lambaréné nemohl předvídat. Den před ohlášeným odjezdem z Československa, kdy už všechno bylo pečlivě zabaleno, přišel kdosi z nich na to, že lednu z beden by bylo možné umístit mezi řidičskou kabinou a masívní skříní jejich tatry ky«. Ale »stoosmatřicítbedna by musela být pevně přišroubovaná к rámu vozidla. Sehnat v Praze na Štědrý den — jako z udělání připadl na neděli — řemeslníka, který by byl ochoten jít do dílny, vytáhnout svářecí aparát a přivařit kovové držáky, se ukázalo stejně absurdní jako třebas koupit v obchodě kilo česneku. Ale Jirka Plaček dostal nápad. Zná prý jednoho obětavce v Kutné Hoře, který by jim docela určitě pomohl. A tak v době, kdy se většina lidí chystala ke štědrovečerní hostině, uháněla stříbřitá tatra s poznávací značkou AC 60-54 po pusté černokostelecké silnici, aniž by kdokoli tušil, jaké starosti, nepříjemnosti, zklamání a i slzy způsobí kousek zledovatělé vozovky pod jejími pneumatikami. Krátce před desátou hodinou večer dostal Jirka Plaček s vozidlem smyk. Zkušený šofér, který spolykal za volantem nákladáku tisíce kilometrů, vyvázl z převráceného vozu bez jediného škrábnutí. Okamžitě telefonoval z blízkého drůbežářského závodu do Prahy. Petr Bartůněk, vedoucí expedice, zvedl ve svém bytě telefonní sluchátko a málem dostal šok. Jenže na lamentace nezbýval čas. Zatímco nešťastný řidič sháněl v Kostelci traktoristu, který by mu pomohl postavit havarované vozidlo na vlastní kola, jel už Petr Bartůněk s Jirkou Stöhrem a Pepíkem Vavroušem na místo nehodv Pár minut po jedenácté všichni seděli v kanceláři - drůbežárny, kde je soudruh Kopecký uklidňoval povzbudivými slovy i silnou černou kávou. Ne, na tenhle Štědrý večer členové expedice asi do smrti ■ nezapomenou. Ještě po půlnoci vyjeli s poškozeným vozem z Kostelce do Vysokého Mýta a tam, sotva se božíhodově rozednilo, zburcovali technika místní Karosy, Oldřicha Fajfra, který speciální fatru pro expedici připravoval. »Ahoj, kluci!« přivítal je rozespale. Napadlo ho, že se u něj asi zastavili cestou z Holic, kam měli před odjezdem položit květiny к pomníku slavného cestovatele Emila Holuba. Kdoví, jestli vůbec pozdravili. ^Možná, že je v tu chvíli drtila představa hloučků zklamaných přátel, kteří se za chvíli shro--2 к jakým hovoří z katedry, ale že je musí znát s celým zázemím rodin, přátel, prostředí a soukromých názorů- Poznání společenského zázemí té doby ji přesvědčilo, že společnost je nedokonalá, že je nejenom třeba pomáhat studentům, ale že je potřeba onu společnost změnit. Tak se stala komunistkou. Její představa socialismu zahrnovala v sobě konkrétní činy, aktivní pomoc člověku, radost, pohyb, neklid, přemýšlení i sport. Neznala polovičatost, její byt se stal střediskem komsomolců, tam se dály přípravy pro hnutí a časopis Mladá kultura, které vybudovalo širokou protifašistickou frontu na obranu republiky, и ní se připravovaly akce pro španělskou republiku, tehdy už fašismem ničenou. Byla zatčena nacisty, vězněna v Terezíně, Osvětimi, Rawensbriicku. Přežila zánět myokardu. Po válce znovu vyučovala. A nejen to. jestli bylo Československo jednou z prvních zemí, kde byl vítězně vybojován boj proti dětské obrně, má na tom profesorka Vetterová velký podíl. Energii, jazykové znalosti, cele věnovala téhlě akci. Použila všech svých kontaktů a soudružských vztahů к akademikům, primářům, lékařům a dalším odborníkům. Nikdo z jejích »žáků* a »odchovanců« nedokázal odmítnout. Neměla klapky na očích, jako mívají lidé něčím zaujatí. »Někdy se mi zdá, že to, co dělám, je most stavěný к neznámému břehu,* říkávala. Ale stavěla dál, hnána produktivním neklidem, který otázku, co dělat s volným časem, učinil v jejím případě bezpředmétnóu. Stavěla do loňska, do svých 79 let, kdy zemřela. V tyto dny jí tedy nebude rovných osmdesát. Měla by zůstat vzorem a příkladem moudře řešeného života. io máždí na Staroměstském náměstí, aby se rozloučili s odjíždějící expedicí. »Oldo, my jsme to nabourali!« Myslel si, že vtipkují. »Dobrý, kluci, dobrý,« opakoval a pročesával si rukou vlasy. Vzápětí pochopil, co se přihodilo. Beze slova se oblékl, vyběhl к vozu a citlivýma rukama ohledával jeho šrámy. Pak vyslovil diagnózu: vůz příliš poškozený není, "dá se opravit v krátké době, ale bude nutná celková prohlídka, zda se nárazem nenarušila elektrická instalace a speciální citlivá zařízení, vmontovaná do karosérie. Svátek-nesvátek, s opravou bylo třeba začít okamžitě. A tak náhodný chodec na vysokomýtské ulici mohl vidět, jak proti spěchajícímu Fajfrovi kráčí vyparáděná rodina. »Kam letíš?« ptá se vyholený otec. »Za tebou,« vyhrkne Fajfr, »mám pro tebe něco ..: kdybys moh’ se mnou do dílny ...« Ten druhý se úkosem podívá na manželku, na děti, pak znovu na Fajfra a vidí, že je to vážné. »Tak jo, já jdu s tebou!« V dílně si natáhne přes sněhobílou nylonku umaštěné montérky a mizí pod podvozkem vozidla. Přišlo jich do Karosy to odpůldne po Štědrém večeru šest. Do jedné rodiny se přihrnuli členové expedice se soudruhem Fajfrem v půl osmé večer. Kolem domku tma jako v pytli, bláto. Domácí pán vyjde oslepen do obdélníku dveří a slyší Fajfrův hlas: »Pepo, nesu špatnou novinu. Lambaréné se nabourala!« »To už vím, teď to hlásili v televizi,« odpovídá vzrušeně ten v osvětlených dveřích. »Počítám, že zejtra tady budou jako na koni!« na. »Kdepak zejtra, oni už jsou tady, od ráPotřebujeme, aby nám taký s tou havárkou pomoh’!« Víc nebylo třeba agitovat. Další pár rukou uchopil své nástroje... • • • A československá studentská expedice do afrického Lambaréné — i když s týdenním zpožděním — přejela startovní čáru. JAN HAJNÝ VYZNAVAČI »KVĚTINOVÉ MOCI« — především z řad amerických »hippies« — putovali v celých houfech do himalájského království Nepálu, kde hodlali prakticky uplatňovat svou filosofii zen-buddhismu. Existovaly dokonce snahy vytvořit jakousi »hippieland« — »zemi hippies« — a chrám, v němž by mohli holdovat svému kultu. Nepálské vládě jsou však vlasatí apoštolově »nového způsobu života« na obtíž: vydala nařízení, že »hippies« mohou obdržet vstupní vízum jen na dobu jednoho týdne a že nesmějí pře-kročit obvod hlavního města Kátmándú. Několik příliš horlivých hlasatelů »květinové moci« bylo už dokonce z Nepálu deportováno. ■ měsíční moře a koryta mohla kdysi — podle nové, překvapivé teorie profesora Harolda Ureye z Jihokalifornské university — skutečně obsahovat vodu: profesor Urey soudí, že v raných fázích své existence byl Měsíc bohatě zavodněn. Voda se ovšem rychle vypařila, ale uchovala se pod jeho povrchem v podobě ledu, který později z nějakých důvodů — snad v důsledku zahřátí způsobeného srážkou s kometou — roztál. Voda opět pronikla na povrch v podobě prudkých bystřin, které po sobě zanechaly brázdy podobné říčním korytům, jejichž vznik se dosud připisoval sopečné činnosti. Sopečného původu nemijsí být ani měsíční krátery: podle profesora Ureye se nápadně podobají kráterovitým útvarům v tundrách Kanady a Sibiře, Jež vznikly táním ledu, smíšeného s horninou. Sopečnou činnost ovšem profesor Urey rovněž nevylučuje: poklá* dá však za nepravděpodobné, že by byla jedinou silou, která formovala měsíční povrch. RYCHLOSTNÍ REKORD POZEMNÍCH VZNÁŠEDEL vytvořil George Armitage na rozjezdové dráze letiště Elvington poblíž anglického města Yorku: se svým vznášedlem dosáhl hodinové rychlosti 78 kilometrů a na letmou míli dokonce hodinové rychlosti 80 kilometrů. ■ DO RANĚ DOBY ŽELEZNÉ se přenesla skupina dánských archeologů, která zhruba 40 kilometrů od Kodaně založila »vesnici doby železné«, v níž žije v primitivních podmínkách doby kolem roku 500 před naším letopočtem. Za vedení osmadvacetiletého Hanse Ole Hansena chtějí mladí dánští archeologové v praxi vyzkoušet teorie, které vesměs vznikly u konferenčního stolu: dobrovolní »lidé doby železné« nosí oděvy z vlastnoručně tkaných látek, obdělávají pole nástroji vypůjčenými z muzea a sami si na hrnčířském kruhu vyrábějí potřebné nádoby. Zřídili si i primitivní hutnické pece a sami v nich zpracovávají železnou rudu na železo. Už na základě prvních jejich zkušeností pozměnila některá skandinávská muzea své expozice z doby železné. ZEMI OBEPÍNÁ PÁS vysokého napětí o 50 000 voltech, nazývaný podle svého objevitele pás Van Allenův, který může v budoucnosti působit starosti při dálkových kosmických letech s lidskou posádkou. Podle teorie jeho objevitele Van Allena, zveřejněné nyní v USA, vzniká tento pás třením »slunečního větru«, proudu elektricky nabitých nukleárních částic vymrš ťovaných ze slunce, o magnetické pole země. Na denní polokouli země působí toto třeni kladný, na noční polokouli záporný náboj hraniční vrstvy zemského magnetického pole. ■ PRVNÍ ROMÁN ani <ého filmového režiséra řeckého původu Elii Kazana The Arrangement má v USA velký čtenářský úspěch a hollywoodská filmová společnost Warner Brothers nabídla nyní autorovi za právo к zfilmování milión dolarů. Režii filmu autor -— Ellia Kazan. má vést Román líčí příběh muže marně se vzpírajícího tlaku životních konvencí a platícího za únik z jejich sevření'svou kariérou. VZORKOVÝ CENSUS — sčítání lidu podle vybraných vzorků — byl uskutečněn ve Velké Británii v r. 1966 a podle jeho výsledků činí oficiální odhad počtu obyvatel Velké Británie 52 303 720, z čehož 5 168 210 žije ve Skotsku. Mužů je 25 319 330, žen o více než půldruhého miliónu více — 26 984 390. Cizinců žije ve Velké Británii kolem půldruhého miliónu, z toho »barevných« zhruba milión. Z cizinců pocházejících ze zemí, jež nejsou členy Commonwr a, je kupodivu nejvíce Něm — 134 000. Američanů žije v Británii 87 000. 1. LEDNA BY SE BYL DOŽIL OSMDESÁTI LET EDUARD BASS, NOVINÁR A SPISOVATEL (ZEMŘEL 1946). E. A. LONGEN HO NAKRESLIL V DOBĚ, KDY SPOLU PÜSOB1LI V KABARETU ČERVENÁ SEDMA. ■ SHERLOCKU HOLMESOVI, nejslavnějšímu románovému detektivovi světa, dosud dochází na jeho románovou adresu »Londýn, Baker-Street 221 B« několik set dopisů ročně, mnohé z nich se žádostí o pomoc, většina s prosbou o autogram. Stavební firma, která na této adrese sídlí, zdvořile odpovídá. »Litujeme, že vám musíme sdělit, že pověsti o smrti Sherlocka Holmese jsou ve zdejších' kruzích považovány za pravdivé.« Havárie před startovní čarou V čase, kdy naděje na odměnu o království nebeském jako pohon dobrých skutků značně vybledla, kdy jistý druh umění pod hesly: jsi holá, chabá existence, prach jsi a v prach sě obrátíš, marnost nad marnost, vyráží leckomu z ruky snahu a úsilí o cokoliv, je přímo nutné ■připomenout toho člověka.