Květy, duben-červen 1961 (XI/14-26)
1961-04-06 / No. 14
Dřevo samo básni KAKELKAPOUN FOTOGRAFIE VILÉMA REICHMANNA Jak prstík drží roucho zimy, jak prstík dřít sněžnou závěj. Není to zázrak? Hledíc na něj Je dávno mrtvý neho živý? Už starý je jak důchodce a ještě lidem sloužit chce, svolává ptáčky do náručí, pupeny ještě z něho puči. I v tomto věku techniky, kdy trčí jeřáb veliký a vzduchem letí samé dráty at roste, at se rozkošatí. Kde jen by nehnlzdili čápi? Zrovna jak člověk, zrovna tak. Divá se do kosmické mapy, usídli se i do oblak. Třeba i na hřbitovní zídce vyroste z pecky stromeček. On ví, že život trvá více než jeden krátký lidský věk.