Květy, červenec-září 1970 (XX/26-38)
1970-08-08 / No. 31
květy Fotografie Petra Molta Karel Šmejkal: Vroucí kotel Karel Fabián: špinavý bulvár ztracenců Jaroslav Vit: Festival Robinu Hoodů Karel Kratochvíl: Kde číhá smrt Richard Ponc: Kterak kohout o hřebínek přišel Jiří Samo: Noc pod Marble Arch V. P. Borovička: Diamantový skandál Ing. Josef Vágner: Simba a ti druzí V. K. Krofta: Literární objev Květů (2) Fotografie Martina Martinčeka (10) Slovo máte vy (11) Glosy a O čem se mluv! (36) Petr Smrž: Přísně tajný návrat (42) Film (44) Zahraniční zajímavosti (46) Kvítek (48) Móda (50) Jak se co dělá (51) Paní Květa vaří (52) Hobby a křížovka (54) Antonín Urbský: Tajemství písma (56) Televize (58) Milada Taterová-Jiří Novák: Smrt přišla za vteřinu (61) Od kolébky po dnešek (63) Kreslený humor Jiřího Vaňka (64) Z pokladů Národní galerie — Jan Zrzavý: Přítelkyně r ě t r j /■ v Ivan v tvar Slyšel jsem nedávno tichou poštou rozšířenou zprávu, le po stranících přijdou na řadu pohovory s nestraníky. Ten, kdo ji rozšířil, asi nepočítal s tím, íe opak se stane pravdou, totiž, že nestraníci budou sami kontrolovat důslednost nás, komunistů. A přece je to tak, strana veřejní řídí své vřci a je tedy nezbytní také v zájmu této veřejnosti, že poukazuje na nedůslednost tam, kde ji vidí, kde pohovory probíhly v duchu všeomlouvajícího smířlivectví a nikoli čistých, ale nade vším šikovní umytých rukou. Takových zpráv a dopisů přichází denní mnoho. Nepřál bych je číst tím, kteří doufají, že u nás lidé ještí pořád myslí po stáru. Leckterý nestraník pochopil naši politiku lépe, než mnozí majitelé členských průkazů strany, kteří je ztratili bíhem pohovorů. Jen občas človika zamrzí flinta zbytečně hozená do žita. Přijde třeba takový dopis: Soudruhu redaktore, nezlobte se, že Vám píši, ale dnešní Vaše chvilka Tváří v tvář mně něco připomněla — a že to píše železničář z Děčína, tak já jsem také z Děčína, ale jiného zaměstnání; už 25 let jako plavec tm dálkové plavbě. Prošel jsem většinu profesí, jako topič, lodník, šmírák a leta jako kormidelník. Jsem nestraník, ale o tom jsem se rozpisovat nechtěl. Dával jsem jako všichni dávali republice práci bez odmln, na které jsem nečekal, a na lodi je tvrdá práce za každého počasí, i noci nejsou u nás žádnou zvláštností, když se pracuje veskrz. Ale k věci: Byly u nás schůze, padala slova, ba i ostrá. No a já jsem se dokonce opovážil kritizovat některé hospodářské pracovníky, kteří si podle mého udělali ze stranické příslušnosti živnostenské listy. Myslím, že to byli lidé, kteří se dovedli právě tak dobře přetvařovat, jako mnozí dneska. No a pak přišel srpen, přijel jsem do Děčína, a našim vedoucím padaly slzy, zpívali hymny, vedli řeči, hlasovali za stávky a jiné. Myslím, že nejsou takové lilie, jako se z nich staly dneska. Ale teď jsou všichni dobří a hledají mezi námi, aby to svoje svedení zamazali. No, táta byl dělník a matka taky, vím, Že ze mne žádného reakcionáře neudělají, i když se to snaží udělat, ale já se v životě už potkal s dobrými i špatnými lidmi. Jinak se u nás nic nezměnilo, vedoucí zůstali, asi že byli všichni dobří, tak půjdeme my. Několik z nás psalo až na Prahu, máme možnost se odvolat, ale ono to stejně nebude nic platné, tak aspoň píšu Vám, poněvadž jste mi celkem sympatický ... Děkuji za důvěru, ale proč by to nebylo nic platné? Upřímnost za upřímnost — jeden takový příklad ze života: Nedávno byli u mne návštěvou horníci Z Kladna. Vyprávěli mi o člověku, který sám prověřoval. Byl vysokým funkcionářem revírního výboru a snad dosud ještě je poslancem ČNR. Patřil k těm, o nichž se zmiňuje citovaný dopis. Ale komunisté z dolu ho dobře znali a stačila jediná členská schůze, aby se před lidmi z člena komise stal prověřovaný — a neprošel. Řekli jsme přece, že se vyrovnáme se všemi, kteří zlou dobu našich národů zavinili — s komunisty pověřenými funkcí i s těmi bez funkce — a strana dodrží své slovo. Ze se období pohovorů uzavírá, není důležité. Socialismus není toliko věcí strany ani nějakého období, to už je dnešek — a v životě vede každý svůj pohovor dál a zde bude záležet, zda věci všech prospívá anebo škodí. Ti první naleznou své místo ve straně. Ti druzí je ve společnosti ztratí. KA REL V ALTERA TÝDENÍK PRO CELOU ROOINU ROČNÍK XX 3. SRPNA 1970 Přísně tajný návrat (36) Simba a tl druzí (30)