Lidová Demokracie, leden 1968 (XXIV/1-30)

1968-01-01 / No. 1

LIDOVÁ DEMOKRACIe ROC. XXIV. - С. 1 CENA 40 haléřů ORGÁN ČESKOSLOVENSKÉ STRANY LIDOVÉ Praha úterý 2. ledna 1963 Učiníme vše, aby naše republika vzkvétala Novoroční projev presidenta republiky Antonína Novotného VÁŽENI SPOLUOBČANÉ. SOUDRl A SOUDRUŽKY, PŘÁTELÉ, obracím se к vám první den no­vého roku, abych jménem ústřední­ho výboru Komunistické strany Čes­koslovenska, ústředního výboru Ná­rodní fronty, Národního shromáž­děni, vlády republiky 1 jménem svým vám popřál — dospělým mládeži — všechno nejlepší, hodně 1 zdraví, spokojenosti a Úspěchů v ži­votě i v práci at v závodech, v ze­mědělství, na stavbách, v dopravě • či ve vědě, kultuře, v umění, ve školách, prostě všude. Přeji vám, aby práce vám přinášela radost a byla prospěšná jak vám osobně, vašim nejbližším, tak celé socialis­tické společností. Současně bych vám dnes _ rád všem upřímně poděkoval za všech­no, co jste v uplynulém roce vyko­nali pro další rozvoj naší socialis­tické republiky. A nebylo toho má­lo, co se nám v uplynulém roce podařilo uskutečnit. Jak sami všichni víte, v minulém roce jsme již začali hospodařit po­dle zásad zdokonalené soustavy plá­novitého řízení národního hospodář­ství. Byla zvýšena pravomoc a od­povědnost hospodářských orgánů, průmyslových, stavebních, doprav­ních a jiných podniků a nově jsme také uspořádali organizaci a řízení v zemědělství a výrobě potravin. To všechno beze sporu má veliký význam pro celý příští vývoj naší socialistické repub­liky. Je to důležité i proto, že se tím ještě více otevře prostor pro iniciativu jak jednotlivců a pracovních ko­­■•A-tivů. tak i řídíCch orgánů v národním hospodář­ství národních výborů a podobně. Pochopitelně, že nový systém ještě neobsáhl všechny úseky že v plném rozsahu nedospěl až к nejzákladnějším člán­kům naší výrobní hospodářské základny, na každé pracoviště. To je úkol, který budeme uskutečňovat le­tos i v následujících letech. jsem přesvědčen, že je to začátek velkého pro­cesu všestranného rozvoje socialistické společnosti, že naše cesta je správná a že tak máme dál postupovat. V souvislosti s těmito opatřeními v ekonomice nutně bude docházet к dalšímu rozvoji i ,na ostatních úse­cích v celém společenském systému. Budeme plně vy­užívat zkušeností celé naší společností, abychom budo­vali úspěšně se rozvíjející socialistickou společnost Očekáváme v tomto směru mnoho od vedv, kterS !)* toho hodně vykonala, počítáme í s plnou účastí těch, kdož se starají o růst vzdělanosti našeho lidu, o vzdě­láni naší mládeže. . „ To vše samozřejmě souvisí s dalším prohlubováním socialistické demokracie* jež je přímo životně spjatá s veškerým děním naši společnosti, jejím postupem kupředu, musí být stále více uplatňována v celém životě, v práci lidí, orgánů a organizací. Náš další socialistlrký rozvoj — a to je treba si uvědomit - musí probíhat ruku v ruce s celou naší zahraničně politickou koncepcí, jejímž cílem je dale rozvíjet vzájemné přátelství, spojenectví a spoluprá­ci se Sovětským svazem a druhými socialistickými ze­měmi, spolu š nimi řešit problémy socialismu, pozná­vat navzájem své zkušeností, učit se jeden od druhé­­a tím přispívat ke společným úspěchům teorie a raxe socialismu, jakožto nového, spravedlivého, na vědeckých základech marxlsmu-leninismu založeného řádu lidstva. je samozřejmé, že naše snažení nemůže být odděleno od celosvětového vývoje, ale že musíme umět уУи~|‘ vat všeho kladného, všeho pokrokového, к čemu lid­stvo dospělo a co vytvořilo — a to i toho, co vzniká v zemích kapitalismu. Nemyslím jen na hospodářství, techniku, vědu, ale 1 na pokrokovou kulturu a umění. Na to, co může prospět socialismu, i co obohacuje náš život i prácí. V naší zahraničně politické koncepci provádíme po­litiku mírového soužití, jež je založena na míru a pře­konávání nebezpečí války, na přátelství národů, na podpoře všeho pokrokového, na úsilí o růst sil so­cialismu. Politiku mírového soužití ovšem nechápeme tán, že mlčky budeme přihlížet к tomu, co imperialistické velmoci provádějí proti zájmům lidského pokroku, proti malým národům, jak to vidíme například^ ve Vietnamu. Spojené státy americké tu svými válečný­mi činy porušuj! mezinárodní mírové zásady a svoji imperialistickou vůli prosazují válečnou agresí. Mírové soužití si nepředstavujeme ani tak, že by mohlo dojít ke smíření mezi buržoázni a socialistic­kou ideologií. Proto nadále povedeme otevřený ideo­vý boj a současně chceme svými výsledky na všech úsecích — od výroby až po vědu, kulturu, umění, uvě­domění lidu — dokázat přednosti socialismu. To všechno musíme mít na zřeteli, když uvažujeme o dalších krocích, které máme učinit, abychom rozví­řil naši socialistickou společnost, když při využívá­ní dosavadních zkušeností hledáme nové cesty, jež by vedly к dalšímu hmotnému 1 duchovnímu oboha­cování naší společnosti. Není a nebude to lehká cesta. Je proto třeba, aby s tímto vědomím se každý člověk podle svých zna­lostí, sil a schopností — ať už pracuje v závodě, v zemědělství, úřadě, či na vědeckém pracovišti — aktivně podílel svými náměty a návrhy na řešení na­šich problémů. Socialismus potřebuje, aby se lidé uvě­doměle zamýšleli nad politickými, státními, hospo­dářskými 1 kulturními záležitostmi, potřebuje, aby se přímo zúčastňovali jejich řešení. Taková iniciativa pomůže Komunistické straně Československa v plně­ni její úlohy vedoucí síly v Národní frontě a ve stá­tě, pomůže vládě republiky, národním výborům, Slo­venské národní radě i Národnímu shromáždění v plně­ní jejich odpovědných úkolů. Vstupujeme do roku 1968, na který připadají výročí událostí, které býly významné pro vytvoření naši re­publiky a pro její,socialistické zaměření. , V říjnu 1918, po staletích poroby, obnovila se samo­statnost obou našich národů, a to ve společném stá­tě Cechů a Slováků — Československé republice. Byl to velký pokrok v našem národním a společenském vývoji, což komunistická strana vždy vyzdviho­vala. Předmnichovská republika však jako republika ka­pitalistická, v níž vládu měla v rukou fakticky česká velkoburžoazie, nedovedla ani nechtěla řešit životní problémy pracujícího lidu. Nesplnila ani naděje slo­venského národa na skutečnou rovnoprávnost a vše­­: ranný rozvoj a nakonec nebyla ani s to zabezpečit nezávislost země před útokem hitlerovského Němec­ka. Byla to jedině Komunistická strana Českosloven­ska, která ze svých třídních pozic důsledně bojovala za zájmy dělnické třídy, pracujících, za národní práva i za nezávislost republiky. Stačí připomenout komu­nistický program povznesení slovenského národa, po­stoj komunistů v tragických dnech mnichovského dik­tátu i jejich boj za národní svobodu proti fašistic­kým okupantům. Proto bylo logické, že po osvobození naší republi­ky Sovětskou armádou chtěli dělníci, rolníci, inteli­gence po všech předchozích zkušenostech, aby opět svobodná republika byla republikou sociálně 1 národ­nostně spravedlivou, směřující к socialismu. Zde je také důvod, proč se lid postavil za politiku naší ko­munistické strany. V této nové republice Komunistická strana Česko­slovenska dělala všechno pro to, aby do důsledků by­la zabezpečena politická, ekonomická i kulturní rov­noprávnost obou národů i pracujících ostatních nío rodností, aby se plně zúčastnili na rozvoji celé re­publiky. Dnes můžeme říci, že 1 Slovensko žije novým živo­tem, jeho lid je rovnoprávný s češkým lidem, sloven­ský národ se rozvíjí v národním 1 socialistickém du­chu a rychlými kroky jde ve všech směrech kupředu. Také občané jiných národností mají možnosti žít a rozvíjet se na rovnoprávných zásadách včetně své kultury i tradic. Právě pevné bratrství a přátelství, spojení sil 1 spo-lupráce Čechů a Slováků i lidu dalších národností u nás — Maďarů, Poláků i Ukrajinců — při výstavbě jednotného státu i ekonomiky je neobyčejně důležitým a velkým úspěchem naší socialistické cesty. Tuto svor­nou spolupráci musíme dále upevňovat, protože to je jen a jen ku prospěchu nás všech. Neobyčejně významnou událostí nadcházejícího ro­ku je také dvacáté výročí Února. Vítězství pracujícího lidu nad reakcí v únoru 1948 bude v našich dějinách vždy zapsáno jako velké revoluční politické hnutí, jež definitivně rozhodlo o vývoji Československé re­publiky к socialismu. Pod vedením komunistické stra­ny se tehdy pozdvihla dělnická třída a spolu s ní jako její spojenci a pomocníci velká většina rolníků a inteligence, aby řekli své slovo ke snahám politic­ky zprofanované reakční buržoazie, která chtěla pro­vést pravicový puč a obrátit vývoj republiky zpět ke kapitalismu. Tímto jednoznačným vystoupením byl reakční nápor odražen a s konečnou platností se ote­vřela cesta к socialismu. V těch dnech vytvořená jed­nota dělnické třídy a pracujícího rolnictva i inteli­gence, jejímž výrazem byla obrozená Národní fronta Čechů a Slováků, se stala základnou, o niž se Ko­munistická strana Československa opírala při usku­tečňování velikých myšlenek socialismu. V letošním roce také půjdeme к volbám do zastu­pitelských orgánů — národních výborů, Slovenské národní rady i Národního shromáždění. Nové zásady, podle nichž se volby budou konat, jsou dalším krokem v prohlubování socialistické de­mokracie a záleží na všech voličích, aby vybírali a zvolili do svých zastupitelských orgánů ty nejlepší, nejschopnější, socialisticky nejuvědomělejší předsta­vitele, jimž zájem lidu, republiky a socialismu je na­devše. Znovu zdůrazňuji, že provádíme taková opatření, jež vedou к růstu pravomoci a odpovědnosti všech zastupitelských orgánů, které budou muset daleko ví­ce než dosud samostatně rozhodovat; mnohé z toho, co dříve bylo pravomocí nadřízených orgánů, mají nyní ve svých rukou okresní, městské i místní národ­ní výbory, a proto také budou muset za svou činnost mnohem bezprostředněji odpovídat svým voličům. Vážení spoluobčané, soudruzi, dovolte mi ještě několik slov к našemu hospodář­skému vývoji. Mnoho se hovoří o minulém i součas­ném stavu našeho hospodářství. Loni jsme hospoda­řili již zčásti podle zdokonalené soustavy, po novém a lépe než v předchozích letech. Je nesporné, že jsme dosáhli jak v roce 1966, tak hlavně v minulém roce, určitých dobrých výsledků — i když .Lada problémů trvá. Především se zvýšil národní důchod, a to nema­lou zásluhou pracujících v zemědělství. Půjde-li 1 le­tos hospodářský vývoj po této vzestupné cestě, mohli bychom dosáhnout ještě lepších výsledků. Nechci být příliš optimista, ale ani pesimista. Dí­vám se na naši situaci i perspektivy střízlivě. Chce­­me-lí dobře uspokojovat potřeby lidí, úspěšně prodá­vat, a to nejenom na domácím, ale i na zahraničním trhu, který je pro nás neobyčejně důležitý — pak musíme pochopit, že vše závisí na tom, jak budeme hospodařit, jak a za kolik budeme vyrábět, na jaké technické úrovni a jak kvalitní výrobky budeme na­bízet na domácím i zahraničním trhu, jak využijeme naší půdy к tomu, abychom z ní dostali co nejvíce zemědělských výrobků a nemuseli nakupovat na za­hraničním trhu tolik potravin. To vše je základ, na kterém spočívá další růst naší životní úrovně. Pokračování na str. 2 Čilý ruch mezi ČSSR a NDR (čtk): Za dva poslední dny před koncem roku od­bavili na celnicích Severočeského kraje - v Hřensku, Varnsdorfu a na Cínovci - oběma směry přes 5000 ob­čanů. Největší nápor čekal celníky ve Varnsdorfu. Kontrolovali přes 800 aut se 3000 pasažéry i autobuso­vé zájezdy, jež vypravil náš Čedok na Silvestra a skupi­ny pracujících z průmyslových závodů severních Čech, kteří za hranice odjížděli na pozvání svých přátel z družebních závodů Na celnici v Hřensku, kde v příštích dnech přivítají již milióntého turistu, byl včera už provoz slabší. Necelá stovka automobilů ces­tovala do NDR a Československa. Zato ^?ak připluly včera posádky 25 čs. plavidel. Vracejí se do Děčína z Hamburku a Magdeburku s nákladem obilí, rybí moučky, koksu, sójové mouky a dalších surovin pro náš průmysl. První železo a ocel z Ostravska (vk): V hutních kombinátech na Ostravsku první tav­bu surového železa vypustili v Nové huti Klementa Gott­walda z vysoké pece č. 1. Na nejvyšší vysoké peci č. 3 ve Vítkovických železárnách vytekly první tuny žele­za pět minut po půlnoci. Novoroční odpich provedl tavič Ignác Svitek. V Třineckých železárnách vypustili první železo nového roku v jednu hodinu po půlnoci. V Třinci také uskutečnili první tavbu oceli na Ostrav­sku. Odpich provedli na siemens-martinské peci č. 13 v prvních vteřinách nového roku. V největším hutníc­­ko-strojírenském kombinátě ve V2KG vypustili první tuny oceli na tandemové peci č. 8 v jednu hodinu de­set minut. V ostravsko-karvinském revíru se na Sil­vestra ani na Nový rok netěžilo. Na šachtách praco­valo jen kolem 200 údržbářů, kteří připravovali doly na plynulý nástup horníků a techniků v první pracov­ní den nového roku. Lidé. věci. události Novoroční ohňostroj - IX. symfonie Se starým rokem se Berltn rozloučil na blátě. Rozmoklé počasí, které občas prorazil déšf se sně­­hem, nemohlo však pokazit siloestrooskou náladu a radovánky silvestrovské noci. Ovodním taktem к nim byla řada tradičních zvyků. ■Jtl celá sobota probíhala ve znamení loučeni se starým rokem. V ulicích se dnem i noci ozývaly rány z bouchacích kuliček a svíticích nábojů, na něi si nervy berlínských občanů musely pro tyto dny zvyknout. Patří totil к obvyklé novoroční ná­ladě, a proto se nad tím nikdo nepohoršuje. Na ro­zích ulic vítaly občany Stánky s novoroční loterií a v obchodech s maškarními potřebami bylo ruSno. Ve východoberlínské katedrále sv. Hedviky vy­konal závěrečnou roční pobolnost nedávno jmeno­vaný berlínský kardinál, junior kardinálského va­tikánského sboru Aljred Bengsch. V divadlech byla většina představení posunuta al o dvě hodiny dří­ve, aby se Berlíňané mohli dobře a v klidné pohodě připravit na půlnoc. Rada význačných kulturních akcí měla totil na Silvestra premiéru. V hlavním městě NDR zahájila své měsíční turné francouzská lední revue. V zábavních lokálech účinkovaly me­zinárodni dlezové soubory, mezi nimi t čs. beat. V divadle Volksbühne provedl Berlínský rozhlaso­vý orchestr a sbor za řízení R. Kletnerta Beethove­novu Devátou symfonii se zahraničními sólisty. CSSR zastupovala členka Národního divadla v Pra­ze Ivana Mixová. Západní Berlín skýtal o silvestrovské noci dojem vylidněného města. Z divadel a koncertních sálů se diváci hrnuli přímo do velkých zábavních podniků nebo domů. Středem vrcholného zájmu byl v po­sledním dnu o roce koncert Berlínských filharmo­­niku s dirigentem Herbertem von Karajanem v no­vé koncertní hale. Umělecky patřil к nezapomenu­telným zátitkům. Kdy! se kolem 23. hodiny rozezvučely v katedrá­le císaře Viléma zvony, aby po celou hodinu zněly jako díkůvzdání starému roku, vytratil se ze zápa­­doberlínských ulic poslední život. Autobusy i pod­zemní dráha jezdily prázdné, v ulicích se potulovaly jen skupiny dlouhovlasých výrostků, kteří se sta­rali o ruch a zaměstnávali ojedinělé strážce pořád ku. U Paláce národů hrál smutnou melodii poslední flašinetář a ke vchodům přeplněných lokálů spě­chali tu a tam návštěvníci s kytici růli či karafiátu pro své milé. Televizní a rozhlasové pořady pak na chvíli ztich­ly, aby zanedlouho ohlásily dějinný okamžik, kdy se rok setkává s rokem. Když uhodila dvanáctá, číše se pozvedly к přípitku, ulice celého Berlína se rozzářily ohňostroji, světly a prskavkami, do je­jichž rytmu zaznívaly proudy hlasů a tisíce hlušt vých ran. Okna bytů se otvírala a lidé se radostně objímali. Přišel Nový rok 1968. Zdalipak splní vše­chna toužebná přání, která od něho tyto rozradost­něné zástupy očekávají? JIŘÍ V1TULA (Berlín) Berlin — Alexandrovo náměstí Zimní jitro Telegram sovětských představitelů (čtk): Do Prahy došel včera z Moskvy blahopřej­ný telegram к novému roku. Zní: „Prvnímu tajemní­kovi ÜV KSČ presidentu ČSSR soudruhovi A. No­votnému, předsedovi Národního shromáždění ČSSR s. B. Laštovičkovi, předsedovi vlády ČSSR s. J. Le­­nártovi, Praha. Jménem ústředního výboru Komu­nistické strany Sovětského svazu, presidia Nejvyš­­šího sovětu SSSR, rady ministrů SSSR, sovětského lidu i svým jménem posíláme Vám, drazí soudruzi, i všemu čs. lidu srdečná blahopřání к novému ro­ku. Uplynulý rok 1967 probíhal ve znamení dalšího postupu našich zemí po cestě budování socialismu a komunismu, všestranného rozšiřování sovětsko­­československé spolupráce. Sovětští lidé jsou pře­svědčeni, že v novém roce»1968 se bratrský svazek a přátelství, spojující Sovětský svaz a ČSSR, založe­ný na zásadách proletárskeho internacionalismu, na společných zájmech i cílech budou i nadále rozví­jet a upevňovat.pro blaho národů obou našich ze­mí v zájmu vítězství světlých ideálů komunismu. Přejeme Vám drazí soudruzi, i všemu bratrskému lidu socialistického Československa pevné zdraví, štěstí a velké úspěchy v boji za realizaci usnesení XIII. sjezdu KSČ. L. Brežněv, generální tajemník GV KSSS, N. Podgornyj, předseda presidia Nejvyšštho sovětu SSSR, A. Kosygin, předseda rady ministrů SSSR. Moskva, Kreml 31. prosince 1967.“ Blahopřání к 9. výročí osvobození Kuby (čtk): President republiky A. Novotný a před­seda vlády J. Lenárt zaslali presidentu Kubánské republiky dr. O. Dorticosovi Torradovi a předse­dovi revoluční vlády dr. F. Castrovi Ruzovi oiaho­­přejný telegram tohoto znění: „Vážení soudruzi, jménem lidu a vlády Československé sociab ické republiky i jménem svým Vám zasíláme u uříle­­žitosti 9. výročí dne osvobození soudružské po­zdravy a srdečná blahopřání. Vyslovujeme pře­svědčení, že přátelství a spolupráce mezi našimi zeměmi se budou i nadále všestranně rozvíjet к vzájemnému prospěchu našich národů, v zá­jmu boje , proti imperialismu, za svobodu národů, za mír a za socialismus. Přejeme Vám a všemu kubánskému lidu další úspěchy v úsilí o socia­listický rozvoj vaší země.“ Rovněž ministr zahra­ničních věcí V. David blahopřál ministru zahra­ničních věcí Kuby dr. R. Roa Garciovl. Mírová výzva papeže Pavia 1/1. Řím: Na Nový rok pronesl papež Pavel VI. dva pro­jevy, v chrámu sv. Petra a na svatopetrském náměstí, v nichž vyzval velmoci, aby využily všech možností к ukončení vietnamského konfliktu a zabránily v jeho rozšíření. Pavel VI. konstatoval, že problém kompli­kují nové strašné překážky. Patrné tím měl na myslí nebezpečí rozšíření vietnamské války na Laos a Kam­bodžu. V blízké budoucnosti není velká' naděje na mír ve Vietnamu, přesto, Jak prohlásil na tradičním požehnání věřícím, touha po míru Ještě nikdy nebyla tak silná. Podlé některých zpráv poselství se rovněž týká možnosti ukončení vietnamské války. В Patri­archa ruské pravoslavné církve Alexej navrhl ve svém vánočním poselství papeží Pavlu VI., aby obě církve spolupracovaly v zájmu zajištění světového míru. Text poselství bude zveřejněn dnes v Římě. M Podle týde­níku News Week nedávné setkání presidenta johnso­­na s papežem bylo „méně než srdečné“, protože ame­rický president odmítl papežovu žádost, aby vánoční příměří ve Vietnamu bylo prodlouženo a zastaveny ná­lety na VDR. Z DOMOVA I ZE SVETA A. NOVOTNÝ, president CSSR, zaslal předsedovi Nej­vyšší statní rady Súdánské republiky Sayedu Ismailu el Azhiarimu blahopřání ke státnímu svátku Súdánu. PRESIDENT REPUBLIKY zaslal blahopřejný telegram presidentu Federální republiky Kamerun Ahmadou Ahidjovi k$ státnímu svátku. VLÁDNÍ DELEGACE SSSR, již vede náměstek předse­dy rady ministrů V. N. Novikov, zúčastnila se v ne­děli v aule university v Tampere slavnostního shro­máždění na počest 50. výročí dne, kdy Sovětský svaz poskytl Finsku státní nezávislost. JUGOSLÁVSKÝ PRESIDENT maršál Tito přijal v ne­děli mimořádného a zplnomocněného velvyslance SSSR v Bělehradě I. Benediktova. Expedice Lambaréné na cestě (nel): V 10 hodin 23 minut prvního dne nového roku se dal do pohybu stříbřitě šedý vůz se sedmi vy­sokoškoláky - expedice Lambaréné. Na pražské Staro­městské náměstí přišly stovky Pražanů popřát hodně štěstí mladým cestovatelům. Byl mezi nimi i rektor Karlovy university prof. dr. Oldřich Starý. Promluvil určitě z duše všem přítomným, když vyjádřil víru v úspěch expedice, která se stává dobrou propagací našeho školství i zdravotnictví. Expedice veze do lam­­barénské nemocnice A Schweitzera léky a farmaceutic­ké potřeby. Během dlouhé cesty uspořádají její členo­vé přednášky a natočí filmy pro naši televizi.

Next