Lidová Demokracie, březen 1968 (XXIV/60-90)

1968-03-01 / No. 60

ROC. XXIV. - C. 60 CENA 40 haléřů ORGÁN ČESKOSLOVENSKÉ STRANY LIDOVÉ Praha pátek 1. března 1968 1 ŽT — -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------———— — LIDOVÁ D6MOKRACI6 OCTI/ÁMí МЛ UDflnČ Státní vyznamenání a čestná OtlIXHNI NA tlrcHUt uznání zasloužilým pracovníkům к 20. výročí sjezdu rolnických komisí v Praze (sv): Ve čtvrtek dopoledne v reprezentačních místnostech Pražského hradu se konalo slavnostní setkání к 20. výročí památného sjezdu rolnických komisí v roce 1948. Více než sto účastníků tehdej­šího sjezdu a manifestace přijali představitelé К omunistické strany Československa, členové a kan­didáti předsednictva ÜV KSČ Alexandr Dubček, Antonín Novotný, Jozef Lenárt, Josef Borůvka a Šte­fan Sádovský, tajemník OV KSS J. Janík a členové ÜV KSČ J. Havelka, K. Mestek a J. Smrkovský. Delegaci účastníků uvedl posil J. Nepomucký, tehdejší místopředseda Jednotného svazu českých zemědělců. Ve svém projevu vzpomenul, že histo­rické vítězství před 20 lety bylo výsledkem roz­hodného postoje dělnické třídy a aktivní účastí drobných a středních rolníků pod vedením KSČ. V uplynulých letech vzrostla a upevnila se hospo­dářská síla naší republiky. To sjíolu s výsledky, jichž bylo dosaženo v rozmachu zemědělství, po­tvrzuje správnost rozhodnutí rolníků v únoru 1948. V závěru svého projevu zdůraznil, že družstevníci vítají námět vedení KSČ, tlumočený sjezdu JZD A. Dubčekem, к dovršení demokratické organizace řízení zemědělství. Poté se ujal slova první tajemník ÜV KSČ A. Dubček, který vyzdvihl, že jednou z hlavních slo­žek únorového vítězství byla skutečnost, že pro­gram KSČ zahrnoval zájmy malých a středních rolníků a že před rozhodným střetnutím v únoru 1948 dokázala KSČ vytvořit pevný svazek dělníků a rolníků. Historický sjezd rolnických komisí a je­mu následující manifestace na Václavském ná­městí byly výrazem vůle malých a středních rol-nlků Jít vpřed pod vedením dělnické třídy. Bez pevného spojenectví obou tříd by nebylo možné uskutečnit převratné změny v našem zemědělství. Důsledkem velkých přeměn na vesnici je vznik a upevňování nové progresivní třídy družstevního rolnictva, jež představuje dynamickou sílu na|í společnosti. Při uskutečňování linie XIII. sjezdu bude třeba více vycházet z našich historických zkušeností, z uplatňování zemědělské a družstevní politiky a z dějinných přeměn, ke kterým na ven­kově došlo. Po pozdravném projevu A. Dubčeka byla přítom­ným zasloužilým zemědělským pracovníkům ode­vzdána vysoká státní vyznamenání a čestná uzná­ní. Rád republiky byl udělen F. Kutišovi, předsedo­vi historického sjezdu rolnických komisí, Rád prá­ce J. Borošovi, B. Junáškovi, J. Kalkusovi, J. Lupa­­čovi, V. Mandovcovi a dr. J. Zlesákovi. Mezi 91 pra­covníky vyznamenanými čestným uznáním bylí J. Ďuriš, J. Nepomucký, a další. Jménem vyznamena­ných poděkoval ředitel státního statku F. Kutiš. Po slavnostním aktu pokračovalo setkání přátelskou besedou účastníků s představiteli KSC. Na aktuální téma Zachytit iniciativu Zanedlouho tomu budou dva měsíce, co došlo к významným změnfim v životě naší společnosti. Změním, s nimiž je naše veřejnost postupně se­znamována. Po pravdě řečeno, veřejnost bývala informována pomalu a to pak mělo své důsledky v tom, že někteří lidé sháněli informace ze zahra­ničních novin a časopisů — mnohdy i zkreslené — jiní pak si to, co se odehrávalo na plenárních za­sedáních CV KSČ v prosinci a v lednu, interpreto­vali po svém. A samozřejmě, že nechyběly ani nejrůznější fámy či drby. Nepohotové informaci tak byla splacena určitá daů ve formě nedůvěry. Ale i v tom se ještě odrážel pozůstatek těch kon­zervativních sil, které chtěly řešit věci po starém. Teprve veřejné vystoupeni některých členů OV KSC na stránkách tisku — zde Je zejména třeba ocenit vystoupeni Josefa Smrkovského, Josefa Borůvky, Václa­va Slavíka, Jul. Ďuriše a Otty Sika — umožnilo, že se veřejnost dozvěděla o skutečné podstatě názorových sporů, které se projevily na posledních dvou zasedá­ních OV KSČ. Tato vystoupeni spolu s tím, že do funkce vedoucího tajemníka ÜV KSČ byl postaven — poprvé v historii strany — Slovák — Alexander Dub­ček, způsobila obrovský proces výměny 1 střetáváni názorů mezi konzervativními a progresivními sila­mi uvnitř naši společnosti na základní koncepční otáz­ky. Neni náhoda, že sférou, v niž se především toto střetáváni vede, je sféra politická. „Zde je také místo, odkud musíme začít, kde je po­třeba obratu a nápravy nejaktuálnějšl. Hada příznaků a signálů nám ukazuje, že tato potřeba byla a je po­ciťována v nejšlršl veřejnosti, v celé straně. A nejinak tomu bylo 1 ve vedeni strany, které také od říjnového pléna začalo o těchto věcech Intenzivněji diskutovat. Předmětem těchto diskusi nebyla Unie a usneseni XIII. sjezdu strany, které dávají dost širokou základ­nu к řešeni problémů, jež před námi stoji. Předmětem diskuse byly především způsoby práce, cesty našeho dalšího postupu, problém, zda nové úkoly XIII. sjezdu zvládneme starými metodami a zda by nás tyto meto­dy nezavedly do slepé uličky a ne vpřed ... Jaký byl výsledek anebo vlastně první výsledky, protože zde jde teprve o prvnt Цгок, po němž budou muset následovat kroky další? Myslím, že zvítězilo trávné a progresivní stanovisko, názor, že minulé ..odnoty nemůžeme zachovat jen tím, že je budeme prostě a neustále obhajovat, ale především’ tím, že se zpříma podíváme do očí novým problémům a budeme je řešit nově, tvořivě, na úrovni, jakou naše dnešní skutečnost vyžaduje.“ (Z projevu A. Dubčeka к 20. výročí Onora. Bylo by ovšem naivní se domnívat, že „bitva byla dobojována“, že by se konzervativní síly zcela vzdaly svých názorů 1 pozic. To konečně cítí 1 naše veřejnost, která na mnohých místech právem hovoří o obavách, aby tento celonárodní obrodný proces neskončil tak, Jako tomu bylo u nás po XX. sjezdu v roce 1956. Ne­lze totiž obejit fakt, že u nás období rozchodu s dog­matismem trvalo od prvních zmínek o „kultu osobnos­­tj“ na prosincovém zasedáni ústředního výboru KSČ v roce 1953 až do revize politických procesů — plných deset let. Celé toto období bylo poznamenáno nej­­rflznějšlml kompromisy a nedůslednostmi. Takže prá­vem teprve nyní obě plenární zasedáni OV KSČ mnozí lidé u nás kladou do analogie s XX. sjezdem KSSS. Vidi v nich opravdový mezník v dalším rozvoji naši společnosti. Ozývaly se také některé hlasy, že ve vo­láních po správných informacích je příměs senzace­­chtivosti. Snad tomu tak je ve výjimečných případech, ale poctiví občané naši republiky chtějí znát stano­viska a názory proto, aby mohli hodnotit, udělat st závěr a uvědomit si, co mají dělat. „Je právem a po­vinnosti členů strany i občanů státu znát, kdo a jak přispěl к tomu, že Jsme se dostali do dnešního stavu, že pracující lid říká »oni to dělají« místo »my to dě­lme« ... Takto též znemožníme, aby někdo své chyby aryl za stranu, anebo rčením, že mýlit se je lidské.“ (J. Ďurlš v RP, 21. 2. 1968.) Rozhodně nejde o nějaké „veřejné popravy“ těch, kteří mají být vystřídáni, ale o spravedlivý etický požadavek, který musíme také postupně i v politice uplatňovat. Je to opravdu trochu málo. jestliže tl, kteří se včera podíleli na deformacích, se dnes přihlásí к novému akčnímu programu. Pochopitelně, že v tomto procesu, který naše celá vlast dnes plně prožívá, nebude nouze ani o elementy. Pokračováni na str. 2 Jak dále ve Vysokých Tatrách (TsJ: Na svém posledním zasedáni se vláda zabývala 1 otázkou výstavby Vysokých Tater. O podrobnostech informoval novináře tiskový tajemník vlády Ing. F. Kouřil. Bylo konstatováno, že je vážně ohrožena vý­stavba některých vybraných objektů, např. sportovních zařízeni na Štrbském Plese, lanovkové sedačky na So­lisko a ke skokanským můstkům, telekomunikaci, me­zinárodního hotelu na Štrbském Plese a odbavovací haly na letišti Poprad—Tatry. Není zajištěno 1 ubytová­ni 2500 stavbařů a montérů, kteří by zde měli praco­vat, nedostává se deviz pro dovoz spojovacího zařízeni, přístrojů pro stavbu v obtížných terénech a zabezpe­čovací techniky pro letiště v Popradu. Pokud Jde o do­pravní systém, vláda souhlasila se závěry jednáni 18. II. v Bratislavě. V srpnu mají být vládě předloženy nejvýhodnějšl varianty dopravního systému ve Vyso­kých Tatrách. Doprava ve Vysokých Tatrách by jako okamžitou a naléhavou pomoc potřebovala nové třl­­dilné elektrické dopravní jednotky. V zévoílě ČKD'Pra­­ha jich mají letos dokončit pět kusů z celkového počtu sedmnácti. Hrozí však nebezpečí, že těchto pět bude dodáno až po sezúně. - Vláda dále jednala o rychlejším růstu výroby a národního důchodu na Slovensku, к této otázce se ještě vrátíme podrobnějším materiá­lem. - Pokud se týká dalšího bodu jednání - barevné televize, bylo konstatováno, že v letech 1988—1970 ma­jí zavést toto vysílání všechny evropské vyspělé země (v SSSR, Francii, NSR a Anglii již bylo vysíláni zahá­jeno). - U nás počítáme se zkušebním vysíláním pro Prahu, Bratislavu a Ostravu v roce 1971. Padesát let Sovětské armády (dk): Včera byla v Muzeu V. I. Lenina v Praze otevřena výstava nazvaná „50 let sovětských ozbro­jených sil“. Výstava podává ve zkratce historii So­větské armády. Jednotlivá období jsou doprováze­na zajímavými dokumenty, z nichž některé jsou unikátem, jako např. služební předpisy Rudé ar­mády, pocházející z roku 1919. Z fotografií a dal­ších dokumentů je patrno, že již před druhou svě­tovou válkou byly mezi čs. a Sovětskou armádou čilé styky. Scenáristou výstavy byl pracovník Vo­jenského historického ústavu dr. Vlád. Karlický. Adam Rapacki jedná v Praze (čtk): Včera před polednem přicestoval do Pra­hy ministr zahraničních věcí Polské lidové republi­ky Adam Rapacki. Na hlavním nádraží uvítal pol­ského hosta ministr zahraničních věci V. David s pracovníky ministerstva a polský velvyslanec v ČSSR Wlodzimierz Janiurek. V odpoledních ho­dinách byly v Černínském paláci zahájeny rozho­vory mezi oběma ministry. — Při příležitosti prv­ního výročí podepsání Smlouvy o přátelství, spolu­práci a vzájemné pomoci mezi PLR a ČSSR uspo. řádal včera ministr zahraničních věcí V. David v Černínském paláci v Praze slavnostní večer. Při­vítal na něm ministra zahraničních věcí PLR A. Rapackého a polského velvyslance v ČSSR W. Ja­­niurka. Naléhavé problémy novinářů a jejich organizace Stanovisko předsednictva ústředního výboru Svazu čs. novinářů Předsednictvo ústředního výboru Svazu československých novinářů se na své dnešní schůzi zabývalo pro­blémy a podmínkami činnosti novinářů a jejich organizace, a to pod zorným úhlem současného demokratic­kého procesu. Projednávalo přitom i Iniciativní návrhy, které došly z pražských redakci, z aktivů důvěrníků a předsedů klubů a sekcí. Vyslechlo rovněž zprávu o pondělním mítinku, který svolal Klub zemědělských novinářů do Slovanského domu a na kterém byla vznesena řada připomínek к práci svazových orgánů. Po obsáhlé diskusi, které se zúčastnili všichni pří­tomni členové, se předsednictvo usneslo, aby se břez­nové společné zasedáni ústředního výboru Svazu čs. novinářů a Svazu slovenských novinářů, plánované na dny 19. a 20. března v Brně, sešlo co nejdřív, pokud možno do 14 dnů, s tím, že jako jediný bod jednáni bude na toto společné zasedání předložena otázka: Zhodnocení závěrů V. sjezdu SČSN a dnešní naléhavé problémy novinářů a jejich organizace. (Stanovisko к tomuto návrhu projedná zítřejší schůze předsednictva SSN.J Předsednictvo OV SCSN se usneslo navrhnout ústřednímu výboru, který je vrcholným orgánem me­zi sjezdy, aby se na tomto zasedání otevřeně vyslovil к celému průběhu a dokumentům V. sjezdu, který se konal v nezdravé atmosféře v říjnu minulého roku a veřejně odvolal nesprávné stanovisko к administrativ­nímu zákroku proti Literárním novinám. V této sou­vislosti předsednictvo SCSN s politováním konstatovalo, že se dosud neuskutečnila dohodnutá schůzka s vede­ním Svazu čs spisovatelů, na níž ‘chtěla vedení obou svazů vyřešit nevyjasněné otázky a normalizovat vzá­jemné vztahy. Protože program příštího společného zasedáni ústřed­ních výborů SCSN a SSN Je zvlášť závažný, ustavilo předsednictvo zvláštní komisi. Má za úkol shromáždit a předložit ústřednímu výboru všechny podněty z re­dakcí, klubů a sekcí, krajských organizaci a jednotli­vých členů SČSN. Do práce v této komisi přizve před­sednictvo zástupce těch novinářských odboček, ze kte­rých vzešly hlavní návrhy. Předsednictvo doporučuje všem krajským výborům SCSN a SSN, aby urychleně, ještě před společným zasedáním ústředních výborů vyslovily své názory na všechny diskutované otázky. Za tajemníka této komise jmenovalo předšed nictvo F. Kauckého. Předsednictvo věnovalo obsáhlou diskusi také dalšímu zlepšeni metod práce ve Svazu a posíleni demokratických principů. Projednáváni všech těchto otázek by mělo podle ná­zoru předsednictva vyústit v přijetí akčního programu SČSN, kterým by novináři podpořili současné demo­kratizační úsilí strany a společnosti. Předsednictvo uvážilo také ostatní návrhy, jako je např. návrh na založení městské organizace v Praze, na svolání mimo­řádné konference či mimořádného sjezdu a rozhodlo se předložit tyto návrhy к rozhodnutí ústředních vý­borů obou svazů. V dalším jednáni se předsednictvo rozhodlo vyzvat všechny novináře, jimž bylo v minulých letech ukřiv­děno, aby se přihlásili, a aby se předsednictvo mohlo zasadit o jejich plnou rehabilitaci. Předsednictvo ulo­žilo své právní komisi, aby urychlila své práce na návrhu novely tiskového zákona tak, aby jej mohl po­soudit ústřední výbor Svazu na své květnové schůzi. Konstatovalo, že budou vyžadovat úprav 1 další záko­ny, to zákony o CTK. Cs. rozhlase a čs. televizi a roz­hodlo se podpořit tyto organizace v uvažovaných ná­vrzích. Z nich jako první je předkládán návrh noveli­zovat zákon o televizí. Ve smyslu usneseni V. sjezdu ČSM byl by vypra­cován návrh ustavit pracovní tým, který by prozkou­mal otázky modelu socialistického tisku a publicis­tiky, který by vycházel ze současného vývojového tren­du, a který by plně odpovídal demokratické a huma­nistické podstatě socialistického státu. Ve své. čtvrteč­ní schůzi předsednictvo SČSN schválilo zásady práce týmu a složení tři odborných skupin. Na žádost předsednictva SČSS se předsednictvo ÜV SČSN vyslovilo také к nedávnému vystoupeni prof. E. Goldstúckera v televizi - ve kterém vyslovil svůj názor na diskusi spisovatelů na jejich IV. sjezdu a v něm i stanovisko vedeni SČSS - a postavilo se za toto vy­stoupeni. Kromě jiných bodů, které byly na čtvrteční schůzi, předsednictvo schválilo návrhy na zvláštní ocenění novinářů, kteří významně přispěli к formování česko­slovenské vzájemností. Dále předsednictvo projednalo rozbory hlavních ne­dostatků v oblasti Informační činnosti a v činnosti mlse ustavené podle závěrů V. sjezdu SČSN a návrhy na jejich odstraněni adresovalo politickým a vládním orgánům. Zasedaly výbory NS (čtk): Dosavadní výsledky rozvoje domácího 1 za­hraničního cestovního ruchu v ČSSR a výhledy pro le­tošní rok byly hlavním bodem programu včerejší schů­ze zahraničního výboru NS, který zahájil v Praze dvou­denní zasedáni. Zprávu o výsledcích turistiky v loň­ském roce, který OSN vyhlásila Mezinárodním rokem cestovního ruchu, přednesl předseda Vládního výboru pro cestovní ruch, ministr vnitřního obchodu J. Uher. Poslanci A. Žiak, F. Zupka, L. Besserová, J. Peli­kán, J. Katolický, J. Gemrot a další kritizovali úro­veň služeb, poskytovaných domácím t zahraničním hos­tům, zejména nedostatky v pravidelnosti a čistotě že­lezniční dopravy, špatné zásobováni rekreačních stře­disek v letním období. Upozornili rovněž na skuteč­nost, že čs. lázně nehrají ještě v zahraničním cestov­ním ruchu takovou roll, pro jakou mají předpoklady. Po zahájeni odpoledního jednáni členové zahraniční­ho výboru NS vyslechli zprávu prvního náměstka mi­nistra zahraničních věci dr. J. Pudláka o posledním vývoji situace ve Vietnamu, kterou doplnil čs. vel­vyslanec ve VDR J. Melsner. Členové zahraničního vý­boru vyjádřili plnou podporu spravedlivému boji viet­namského lidu proti americké agresi. — V Praze včera začala též schůze výboru NS pro investiční výstavbu a stavebnictví. Poslanci se zabývali hodnocením byto­vé a občanské výstavby, především kontrolou usneseni, návrhů a doporučení přijatých výborem. První tajemník ÜV KSC A. Dubček předává J. Duří- Soví čestné uznání Foto čtk: i. rublic К prvnimu výročí čs.-polské smlouvy Výměna blahopřejných telegramů (čtk): Cs. představitelé A. Dubček, první tajemník ústředního výboru KSC, A. Novotný, president CSSR a J. Lenárt, předseda vlády ČSSR zaslali polským před* stavitelům W. Gomulkovi, prvnímu tajemníku ústřední­ho výboru Polské sjednocené dělnické strany, E. Ocha­­bovi. předsedovi státní rady Polské lidové republiky a J. Cyrankiewiczovi, předsedovi rady ministrů Polské lidové republiky telegram, v němž se praví: Drazí soudruzi, u příležitosti prvního výročí uza­vření Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné po­moci mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou zasíláme Vám a Vaším prostřednictvím polskému lidu srdečné soudružské po­zdravy s přáním dalších úspěchů v socialistické vý­stavbě bratrského Polska. Tato smlouva, podepsaná dne 1. března 1967 ve Varšavě, je výrazem shodné vůle našich národů neustále prohlubovat všestrannou vzá­jemnou spolupráci a upevňovat spojenecké českoslo­­vensko-polské svazky v zájmu lidu obou našich zemí, v zájmu společného boje za socialismus, mír a mezi­národní bezpečnost Při upevňování našich spojenec­kých svazků přispíváme společně к rozvoji spolupráce se Sovětským svazem a dalšími státy socialistického společenství, je upřímným přáním ústředního výboru Komunistické strany Československa, vlády ČSSR a všeho čs. lidu, aby ve všech oblastech vzájemných vztahů mezi ČSSR a PLR bylo dosaženo těch nejlep­ších oboustranně prospěšných výsledků. - Obdobný po­zdravný telegram zaslali čs. představitelům polští představitelé. Z DOMOVA I ZE SVETA PRESIDENT REPUBLIKY Antonín Novotný zaslal bla­hopřejný telegram Léopoldu Sédaru Senghorovl к je­ho znovuzvolení do funkce presidenta Republiky Se­negal. * A. KOSYGIN, předseda rady ministrů SSSR, zaslal následníkovi trůnu Kuvajtu šachoví Džabiru Ahmadu Sabahovl telegram u příležitosti státního svátku země. N. VORONOV, hlavni maršál dělostřelectva, hrdina SSSR, nositel šesti Leninových řádů, Rádu Říjnové re­voluce a dalších sovětských vyznamenáni zemřel ve středu v Moskvě. К 12. VtROČI vzniku Národní lidové armády NDR uspořádal včera v Praze vojenský přidělenec při vel­vyslanectví NDR v ČSSR podplukovník К. Griesbach přátelské setkání. POLITICKÝ PORADNI VÝBOR členských zemi Varšav­ské smlouvy je svolán na 6. března do Sofie. lidé. věci. události Jacquelinei obdivovala české šperky Kdy a kde vznikl první šperk, to se asi nedá zjistit. Pračlověk neznal výrobní příkaz a neza­kládal kartotéku objednávek. Snad ten den hrozně pršelo, a protože se pračlověčí rodina blesků a hromů bála, byli všich­ni zalezlí v koutě jeskyně. Už to trvalo moc dlouho a tak si někdo začal z dlouhé chvíle hrát s kouskem kovu. Kamenem vytepaný plíšek nebo kousek stočeného proužku — tak asi vypadal první šperk. Když za první republiky vzniklo zlatnické družstvo So­luna, navazovalo se na nejlepšl tradici českého šperkařství, kde každý zlatník byl nejen doko­nalým řemeslníkem, ale skuteč ným umělcem. Cit pro materiál, fantazie a vkus tvoří z mrtvého kovu a surového kamene ty nejkrásnější šperky, jacquelina Kennedyová jistě ve svém živo tě viděla mnoho nádherných a bohatých klenotů, ale v našem montrealském pavilóně obdivo­vala náhrdelník návrhářky Li­buše Hančarové stejně upřímně jako milióny návštěvníků z ce­lého světa. A je to vlastně jen třicet velkých českých granátů a pár gramů zlataI České šper­ky skutečně dobývají svět. V poslední době okouzlilo ná­vrháře celého světa stříbro. To je teď tak módní, že na Západě vytlačuje vzácnější kovy. A tak vedle manžetových knoflíků a běžných stříbrných ozdob se v jarní kolekci objevily moder­ně řešené šperky pro ženy. Dnešní móda dlouhých náušnic našla svůj konečný tvar ve stří­brné náušnici, kde neopracova­ný fialový ametyst je volně vlo žen do rafinovaně jednoduché klícky. Britové objednali v Soluně pro tento rok stříbrné manžeto­vé knoflíky, veliké jako polovi­na krabičky od sirek. Zákazní­kovo přání se ovšem respektuje, a. tak knoflíky, zdobené graví­­rováním a motovánim, i leště­né brzo poplují na druhou stra­nu La Manche. Švédsko, Norsko, Dánsko i Anglie mají velký zá­jem o stříbrnou bižutérii, která je levnější, protože se vyrábí na výkonných strojích. Mnohem pružněji může reagovat na změ­nu módy a nekomerční tvary umožňují vybrat přesně ten šperk, který vychází z celkové módní linie. Západní státy chrlí stříbrnou bižutérii v tako­vém množství, že vzory jsou módní třeba jen několik týdnů. Tady už často končí umění ře­mesla! Soluno spojila na tři sta zlat­níků a osm návrhářů, kteří roč­ně zpracuji dva metrické centy zlata, stovky kilograr ' stříbra a pěknou hromádku drahoka­mů. Při toulkách Vídní nebo San Remem vás klenotnické ob­chody omráčí přeplněnými vý­klady, obrovskými brilianty a perlami. Ve výkladech Soluny najdete spíš šperky jednodu­chých tvarů, kde bohatství ma­teriálu a velikost kamene mají rovnocenného partnera v doko­nalém vypracování. Ter mon­trealský klenot není výjimkou. Je stbptykem cesty, kterou na­še šperky nastoupily kdysi za­čátkem desátého století na Vel­ké Moravě„ V. ZAHOURKOVA

Next