Lidová Demokracie, duben 1968 (XXIV/91-119)
1968-04-01 / No. 91
LIDOVÁ PEMOKRACIe XXIV. - C. 91 CENA 40 haléřů___________________ORGÁN ČESKOSLOVENSKÉ STRANY LIDOVÉ__________________Praha pondělí 1. dubna 1968 Antonin Pospíšil předsedou ČSL Místopředseda: poslanec ing. M.Svoboda * Ústřední tajemník: J. Pauly (Id): V sobotu a v neděli zasedal v Praze ústřední výbor Čs. strany lidové, který řešil vnitrostranické problémy, jež vyvstaly v posledních měsi cích, zejména v souvislosti se stanovisky stranických organizací a orgánů, které vyjadřovaly nesouhlas s pasivitou vedení strany ve vztahu к závěrům prosincového a lednového pléna GV KSC а к následnému demokratizačnímu procesu. Zasedání zahájil místopředseda ČSL posl. A. POSPÍŠIL. Ovodnf projev přednesl předseda ČSL ministr, dr. J. PLOJHAR, který zrekapituloval vývoj v Čs. straně lidové od roku 1348 a odpověděl na řadu připomínek, jež byly vzneseny к jeho práci. Poukázal na kroky, které vedoucí orgány ČSL podnikly po prosincovém a lednovém plénu ÜV KSČ, uvedl však, že tyto kroky nebyly dostatečné a že byly proto podrobeny spravedlivé kritice. V diskusi, která se rozvinula, vystoupil nejprve místopředseda ČSL posl. A. Pospíšil. Hovořil o deformacích v životě strany a o cestách к jejich překonání, dal svou funkci v předsednictvu ÜV ČSL к dispozici ústřednímu výboru. V diskusi dále vystoupili členové dosavadního předsednictva: šéfredaktor Lidové demokracie F. T o u š k a, F. Brodský, dosavadní ústřední tajemník posl. V. Pacner, posl. inž. V. Červený, posl. J. Gemrot, V. Jakoubek, posl. F. Toman, posl. J. Hronovský a posl. J. Z á v ě t a. Všichni tito členové předsednictva dali své funkce к dispozici ústřednímu výboru. V diskusi dále vystoupili: A. Coufal (Severomoravský kraj), E. Holáň (Jihomoravský kraj), J. H u t у г a (Severomoravský kraj), V- J i r á n e к (Západočeský kraj), A. Kotáb (Západočeský kraj), V. Kyp ta (Praha), A. Mayer (Středočeský kraj), V. Novák (Jihočeský kraj), J. Palička (Severomoravský kraj), E. Pleska čová (Jihomoravský kraj), B. Piek (Praha), R. Rej hon (Středočeský kraj), B. Servus (Severomoravský kraj), J. Sláva (Severočeský kraj), B. Sluka (Západočeský kraj), inž. M. Svoboda (Středočeský kraj), J. Šamša (Středočeský kraj), V. Tomeš (Východočeský kraj), F. Zelenka (Severočeský kraj) a A. Zbořil (Jihomoravský kraj). V průběhu diskuse skupina členů ústředního výboru vedla jednání s dosavadním předsedou dr. J. Plojharem o možnostech jeho abdikace. Bylo dosaženo dohody, která je vtělena v usnesení ústředního výboru. J. Plojhar byl zvolen čestným předsedou ČSL. Ústřední výbor pak přikročil к volbě nových orgánů ČSL. Volební komise, složená ze zástupců všech krajských organizací, předložila kandidátku pro volbu předsedy, místopředsedy, ústředního tajemníka a dalších členů předsednictva. O kandidátce bylo hlasováno tajně. Bylo stanoveno, že kandidát je zvolen tehdy, jestliže získá 70 % nebo více hlasů. Tajnou volbou byly nové orgány Č&L zvoleny takto: předseda: místopředseda: ústřední tajemník: členové předsednictva: ANTONÍN POSPÍŠIL INŽ. MIROSLAV SVOBODA JAN PAULY JOSEF HRONOVSKÝ ANNA MÍKOVA JAROSLAV SLÄVA ANDĚLA SUKUPOVÄ JOSEF ŠKODA RICHARD ŠKROBÄNEK FRANTIŠEK TOMAN FRANTIŠEK TOUŠKA A, Pospíšil byl do funkce předsedy strany zvolen většinou 98 % odevzdaných hlasů. Ústřední výbor schválil usnesení a programové prohlášení. Usnesení ústředního výboru ČSL Ústřední výbor Československé strany lidové, který zasedal ve dnech 30. a 31. března 1968, u vědomi své odpovědnosti před stranou i veškerým lidem schvaluje programové prohlášeni československé strany lidové ze dne 31. března 1968, voli předsednictvo Ov ČSL ve složení: předseda strany br. Antonín Pospíšil, místopředseda strany br. Ing.' Miroslav Svoboda, ústřední tajemník br. Jan Pauly — členové předsednictva: br. Josef Hronovský, ses. Anna M I к o v á, br. Jaroslav Sláva, ses. Anděla S u k u p o v á, br. Josef škoda, br. Richard Š k r o b á n e k, br. František Toman, br. František T o u š к a. Volba Sekretariátu ÜV ČSL bude provedena na příštím zasedání OV ČSL. Dále voli: br. dr. h. c. losefa Plojhara čestným předsedou ČSL a souhlasí, aby nadále zastupoval CŠL ve vláde ČSSR. Zřizuje tři pracovní skupiny a volí jejích předsedy, a to: pracovní skupinu pro vypracování programu ČSL — předseda br. Jan Pauly, pracovní skupinu pro vypracování stanoviska ČSL a к akčnímu programu KSČ — předseda br. ing. Miroslav Svoboda, pracovní skupinu pro rehabilitaci členů a funkcionářů ČSL — předseda br. Bohuslav Rak. Ukládá předsednictvu GV ČSL: aby předložilo nejbližšímu zasedání OV ČSL v dubnu návrh na ustavení pracovních kolektivů pro přípravu organizačního a jednacího řádu ČSL, pro kulturně politické otázky, pro ekonomické otázky, aby předložilo nejbližšímu zasedáni OV ČSL v dubnu návrh na zajištění členských schůzí, okresních a krajských konferencí s volbou delegátů a na přípravu sjezdu ČSL, aby do 12. dubna 1968 projednalo návrh na úpravu soustavy informačních prostředků ČSL; se zřetelem к článkům 23. d) a 7. b) organizačního řádu ČSL všem členům a členkám ČSL, kteří jsou funkcionáři ústředních orgánů nestátních společenských organizací (dobrovolných organizací lidu aj.) a ztratili důvěru kolektivních řídících orgánů ČSL nebo nejsou funkcionáři ČSL, aby zvážili setrvání ve funkcích v těchto organizacích (netýká se funkcí v orgánech státní moci a správy); usnáší se prohlásit deník Lidová demokracie od 1. dubna 1968 za orgán odpovědný přímo ústřednímu výboru ČSL; doporučuje předsednictvu Národního shromáždění ČSSR, aby znovu uvážilo vhodnost termínu voleb do národních výborů a posunulo tento termín na pozdější dobu. Ústřední výbor ČSL vyslovuje neochvějné přesvědčení, že Československá strana lidová je a zůstane hodna důvěry členstva 1 všeho lidu naší socialistické republiky. Programové prohlášení Čs. strany lidové ÚSTREDNI VÝBOR ČS. STRANY LIDOVÉ jako nejvyšší orgán strany v období mezí sjezdy prohlašuje jménem členů Čs. strany lidové, že vysoce oceňuje důsledné uskutečňování široké demokratizace z podnětu ústředního výboru KSČ. Spojuje s tím pevné odhodlání Čs. strany lidové aktivně a iniciativně, na demokratických principech napomáhat rozvoji Československé socialistické republiky. Stojíme pevně na půdě našeho socialistického státu a chceme se na jeho rozkvětu plně podílet. Dnešní naše rozhodnutí, provázené opravdovou demokratizací v organizační výstavbě i metodách naší strany, považujeme za první, avšak rozhodný krok tímto směrem. Československou stranu lidovou budeme dále rozvíjet jako státotvornou a demokratickou politickou stranu rovnoprávných občanů socialistického státu, kteří se hlásí ke křesťanskému světovému názoru. Při jeho uplatňování vycházíme z vlasteneckých tradic naší strany a chceme stanovit její program ve shodě se současným stupněm vývoje společnosti. Hlásíme se к socialistickému zřízení, к budování naší socialistické společnosti, o jejíž plnou důvěru se opírá 1 KSČ. Také naše strana samostatným působením v Národní frontě jako svazku politických stran a ostatních dobrovolných společenských organizací vyjádří svůj podíl na výstavbě republiky, na tvorbě státní politiky; v této své činnosti spatřujeme i formu společenské kontroly, specifickou pro strukturu soclaiistického státu. Budeme dbát na dodržováni zákonnosti, všech občanských svobod a preventivně působit 1 aktivně vystupovat proti každé deformaci ústavy a ostatních právních norem. Čs. strana lidová se plně staví za úplnou občanskou rehabilitaci bývalých členů ČSL protiprávně odsouzených v politických procesech a v souvislosti s tlm zajistí 1 jejich rehabilitaci stranickou. Křesťanský charakter naší nekonfesní strany bude předpokladem nejenom úsilí o příznivý vývoj vztahů mezi státem a církvemi, nýbrž 1 naší péče o trvale zdravou církevní politiku podle ústavních zásad náboženské svobody a o moderní pojetí dialogu. S tím jsou nedílně spojeny otázky křesfanské etiky a morálky, jejichž uplatněním chceme iniciativně přispět к dalšímu ozdravění veřejného i soukromého života občanů a rodin v duchu zásady: spořádaná rodina — spořádaná obec — spořádaný stát. Zdůrazňujeme kulturní přínos humánních principů a tradic křesťanského pojetí života Jako pozitivní podíl na zdravém proudu naši pokrokové socialistické kultury. Tvůrčí činnost zaměříme na celospolečenský rozvoj. Naši funkcionáři 1 členové uplatní své schopnosti a síly jako rovnoprávní občané v orgánech státní moci a správy i na všech úsecích hospodářského života a naše organizace jako kolektivy budou spolupracovat s orgány socialistické samosprávy a pomáhat jim svými podněty 1 prací členstva. Podporujeme progresivní řešení socialistické hospodářské politiky, rozvoj družstevního podnikání 1 dalších forem účelně doplňujících socialistickou ekonomickou soustavu u nás. Cílem našeho společného úsilí budiž sociální dobro všech občanů, spravedlivé zvážení všech specifických potřeb, jež mají zejména důchodci a rodiny s četnými dětmi. Věnujeme pozornost podmínkám života všech společenských vrstev a skupin a při podnětech zaměřených na tyto cíle budeme přihlížet к oprávněným zájmům mladých lidí. Těm z nich, kteří se hlásí к našemu programu, dáme možnost plně se uplatnit při aktivní práci v naši straně a poskytneme jim к tomu vhodné podmínky. Chceme upevňovat bratrské svazky Cechů a Slováků. Zůstaneme věrni naší zahraniční politice, tradicím upřímného československo-sovětského přátelství a bratrského spojenectví s ostatními socialistickými zeměmi i čestné spolupráci mezi mírumilovnými lidmi ve všech zemích. Zachováme dosavadní součinnost s bratrskými hnutími a na křesťanská hnutí v západních státech budeme působit v souladu s československou zahraniční politikou a jejími clil. Učiníme všechno, co je v našich silách, pro politický i hospodářský rozkvět socialistického Československa. Nedáme se odvrátit od socialistické cesty a rozhodně zabráníme jakýmkoliv pokusům zneužít naší strany. Sdružujeme čestné a uvědomělé křesťansky smýšlející občany naší republiky a chceme jim vytvořit předpoklady pro nejširší uplatnění v politickém, veřejném a hospodářském životě. Při plnění stranického programu uplatníme demokratické metody kolektivního řízení a budeme se při jejich uskutečňování důsledně opírat o členstvo. ÚSTREDNI VÝBOR ČS. STRANY LIDOVÉ Hlasy ze zahraničí:Tisk i rozhlas komentují volbu čs.presidenta L Svoboda - symbol vlastenectví Ačkoliv většina světových deníků přinesla por tréty a životopis generála Svobody ještě den před jeho volbou presidentem, neboť se správně dom nívala, že jediný kandidát Gv KSČ bude přijat velkou většinou poslanců, neskončil zájem zahra ničního tisku a rozhlasu o osobnost nového presidenta ani v příštích dnech. Sobotní i neděini noviny a relace rozhlasových společností se к volbě L. Svobody stále ještě vracejí. Jejich komentáře vyznívají zcela kladně, a to jak v souvislosti s osobou zvoleného generála, tak 1 s výběrem kandidátů. Americký tisk si sice neodpouští poznámku, že Ludvík Svoboda se politicky v posledních dnech neangažoval, což však prý není na překážku, aby ze své nejvyšší státní funkce neovlivňoval politický vývoj ve prospěch národních záýmů Československa. New York Times přinášejí krátkou úvahu, v níž autor odpovídá na otázku, zda je Svobodova volba projevem těch demokratických sil v Československu, které se nespokojí pouze odstraněním A. Novotného. Autor dochází к závěru, že ve Svobodově osobě zasedla na presidentský stolec moudrá rozvaha, která sice neotevře volně dveře krajním radikálům, ale zároveň nebude brzdit oprávněné demokratizační požadavky. „Rozvaha se projevila v Československu hned na začátku a v jejích tendencích se bude zřejmě pokračovat i dále,“ píše komentátor New York Times. Chicago Tribune má na mysli i čtenáře českého a slovenského původu — Chicago je totiž městem s největším počtem Čechů a Slováků na světě — když zdůrazňuje: Ve staré vlasti mnoho našich spoluobčanů se chápe opět žezla demokracie. Není paradoxní, že se к demokracii vracejí mladí komunisté, kteří nezapomněli na dobré odkazy své země a dokázali si z nich vybrat ty, které jsou upotřebitelné i v socialistickém systému; komunisté i lidé bez komunistického přesvědčení se kdysi zrodili ze stejných demokratických Blahopřání L. Svobodovi (čtk): Srdečné pozdravy a blahopřáni zaslali armádnímu generálu L. Svobodovi u příležitosti jeho zvolení presidentem ČSSR první tajemník ÚV Bulharské komunistické strany a předseda rady ministrů BLR Todor ŽIVKOV a Georgi TRAJKOV, předseda presidia Lidového shromáždění BLR. Vůle a přání lidu se naplnilo (čtk): Množství srdečných pozdravů a gratulací к volbě s přáním mnoha úspěchů v práci a pevného zdraví, od československých i zahraničních občanů, ze závodů, od společenských organizací a institucí, měst i obcí z celé republiky, od spolubojovníků a přátel docházelo včera na adresu nově zvoleného presidenta ČSSR armádního generála Ludvíka Svobody na Pražský hrad. Neustále vzrůstající zástup Pražanů 1 cizinců se tísnil před naplněnou přijímací halou Kanceláře presidenta republiky na Pražském hradě, kde byly vystaveny gratulační archy. Do 17 hod. zde svým podpisem vyjádřilo svou důvěru v nového presidenta přes 5000 skupin a jednotlivců. Přesvědčení, že volba Ludvíka Svobody do nejvyšší státní funkce odpovídá přání lidu celé republiky, vyjadřují ve svých poselstvích i občané nejrůznějších národnostních skupin, věřící, mládež, děti, sportovci, vojáci, námořníci z čs. lodí a stovky dalších čs. občanů u nás i v zahraničí. tradic a shodli ее, že je budou dále potřebovat. Generál Svoboda, který se stal novým presidentem, spojuje svým vlasteneckým cítěním názory obou skupin. Mexický odpoledník El universal grafico věnuje vývoji v Československu komentář, v němž píše, že Pražané, Bratislavané i občané Jiných větších měst vytyčují hesla „humanismus“ a „demokracie“ jako projev neuhasitelného přesvědčení, že země bez těchto zásad nemůže prosperovat. Jiný mexický list Ultimas noticias si všímá klidné demonstrace pražských studentů, kteří byli nespokojeni, že strana nenavrhla jejich kandidáta, bývalého ministra školství dr. Císaře, postiženého A. Novotným, a dodává: Již tato demonstrace ukazuje, že demokracie se opět dostala na své místo. Byla to jen nespokojenost studentů, avšak nikoliv zásadní nesouhlas s volbou generála Svobody presidentem. Starý vojevůdce slučuje v sobě vlastnosti, které především mladí lidé ctí a milují. Má své vlastní zkušenosti a je jistě zárukou, že nedojde к neblahým přehmatům z minulosti. Nebude snad v plné míře rozhodovat o politice, ale je velmi jemným jazýčkem na váze, Jejíž misky „účelnost“ a „demokracie“ musí každý moderní pokrokový stát udržovat v dobrém vzájemném poměru. (zf) Poslední březnová neděle se vydařila •Jaro na postupu (ski): Vskutku ukázková neděle byla včera v celé republice. Jarní příroda probuzená přívětivým počasím posledních dnů se včera koupala v přívalu slunce a tak není divu, že velká města se již od rána vyprazdňovala a lidé vyjížděli ven. A Jako v pohádce bylo včera na Šumavě. Stovky lyžařů zaplnily svahy, pokryté místy ještě 30 až 40 cm sněhu. Kolem trati z Rýsovce do Měděnce se v Krušných horách ještě před několika dny vršily třímetrové bariéry sněhu. Slunce je však už plně likvidovalo. TI, kteří si vyjeli včera do hor, aby se opalovali, byli zklamáni. Po desáté hodině se obloha zatáhla a odpoledne v celém pásmu Krušných hor pršelo. A Bronz z Krkonoš pospíchaly nabrat hned od rána stovky návštěvníků. Lanová dráha na Sněžku vyvezla každou hodinu 250 lidí. Jaro se projevilo velmi intenzívně 1 v Orlických horách. V jejich podhůří, převážně v okolí Šedlvin, se rozložilo hektarové pole bílých květů bledulí. A Některé hrady a zámky otevřely včera brány návštěvníkům. Na hradě Kost zahájili letošní sezónu zahraniční turisté. Již v sobotu přijela výprava osmdesáti Angličanů, Němců, Francouzů a Švédů, v neděli pak první domácí návštěvníci. Letos se prohlídka tohoto gotického hradu rozšíří, bude zpřístupněna renesanční kuchyně a provádějí se úpravy v menší zbrojnici. Rovněž ve Středočeském kraji se včera otevřely brány 12 hradů a zámků. Nejznámější památky kraje — hrady Karlštejn a Konopiště — zahajují novou sezónu nově: »se zvýšeným vstupným. Prohlídky nyní stojí 5 Kčs. Důvodem je podle slov ředitele Střediska státní památkové péče ve Středočeském kraji F. Kubce růst nákladů na údržbu objektů, které značným provozem trpí. Matějská pouť v PKOJF v Praze začínala pod sněhem a skončila včera při krásném počasí. Výinamné zasedání v Praze Všekfesfanské mírové shromáždění zahájeno (jk): Více než 500 delegátů z 55 zemí sváta se včera odpoledne sešlo na slavnostním zahájení III. všekřesfanského mírového shromáždění ve Sjezdovém paláci FKOJF v Praze. Předtím se konaly bohoslužby v salvátorském chrámu. Delegáti zastupuji různé evangelické a pravoslavné církve pěti kontinentů. Na zasedání jsou přítomni jako pozorovatelé i katoličtí církevní hodnostáři. Po slavnostním zahájení bylo ustaveno šest komisí, které budou po šest dnů jednat o mezinárodních problémech z hlediska úsilí křesťanů o udržení světového míru. V popředí jednání pléna i komisí stojí tyto otázky: válka ve Vietnamu, napětí na Středním východě, situace v rozvojových zemích. Na odpoledním zasedání promluvil na téma „Usiluj o mír a následuj jej“ leningradský arcibiskup Michael. Potom pronesl zásadní projev předseda Křesfanské mírové konference prof. dr. J. L. Hromádka. Letošní pražské zasedání bylo svoláno pod heslem: „Zachraňte člověka — mír je možný.“ Také předchozí zasedání Vše-, lujesfanské mírové konference se sešlo v Praze — v le-j •‘-h 1981 a 1964. 1 (Klub politických vězňů ustaven j (pm): Pod označením К 231 (Klub 231) vznikl včera v Praze Klub politických vězňů vězněných v kon[centračních táborech v Jáchymově, Leopoldově aj. v letech 1948 a v letech následujících. Číslo 231 \je číslo zákona na ochranu republiky, podle něhož bylo právě mnoho lidí uvězněno a jehož bylo tolikrát zneužito. Gčeiem Klubu je, aby pomáhal vlastními silami к rehabilitaci všech postižených Klub, který začíná svou činnost takřka s holýma rukama, otevřel v bance své konto pod č. 405888. Prozatímní adresa Klubu 231 je Praha 4, Vavři nova 1117. Včerejšího shromáždění na Slovanském ostrově v Praze se zúčastnilo několik desítek stovek lidí. Pro nedostatek místa uvádíme jen několik myšlenek, které se při diskusi objevily: Chceme svými zkušenostmi přispět к tomu, aby se minulost nemohla nikdy opakovat. Ústava nesmí být pouze deklarací, ale zákonem zákonů. |e třeba vytvořit ústavní soud. Chceme pracovat pro blaho obou našich národů — Cechů i Slováků, ale dosud nejsme plnoprávnými občany. Naším programem je ochrana lidských práv. Je třeba se postavit proti zneužití moci. V rehabilitacích je síla národa. Jde o rehabilitaci člověka. • Dvacet let se naše oficiální místa starala o otroky v celém světě, jen ne ve vlastní zemi. • Bývalý gen. prokurátor dr. Bartuška říkal o nás (vězních), že my lidmi nejsme. В Ve věznicích bylo jedno, kdo kým dříve byl. Do všech nás kopali a zdůrazňovali nám, že jsme sem přišli zemřít. 1 Ze shromáždění byl odeslán telegram generálnímu tajemníkovi U Thantovi, presidentu republiky L. Svobodovi, prvnímu tajemníku ÚV KSC A. Dubčekov!, Národnímu shromáždění, vládě i Svazu protifašistických bojovníků. Shromáždění pak zvolilo výbor, jehož úkolem bude nyní mj. příprava celostátního sjezdu politických vězňů z let 1948 a následujících.