Lidová Demokracie, červen 1968 (XXIV/150-179)
1968-06-01 / No. 150
LIDOVÁ DfiMOmcífi ROC. XXIV. • C. 150 CENA 50 haléřů_________________NOSITEL RAPU PRÁCE — ORGAN ČS. STRANY LIDOVĚ__________ Praha sobota 1. června 1968 Diskuse ve Španělském sále Pražského hradu pokračuje Třetí den pléna UV KSČ MimořádnýXIV. sjezd KSČ 9.září* Stovky souhlasných telegramů (čtk): Plenární zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa pokračovalo včera ve Španělském sále Pražského hradu diskusí, v níž proneslo ve čtvrtek své názory 18 účastníků zasedání a počet přihlášených dostoupil к zahájení třetího dne 40. Jednání řídil člen předsednictva ÚV KSČ O. Švestka. V rozpravě třetího dne pléna 0V KSČ se soustředovala pozornost diskutujících na přípravu sjezdu, s jehož svoláním na 9. září účastnící pléna vyslovovali souhlas. Členové a kandidáti ÜV KSČ zdůrazňovali, že do přípravy sjezdu je třeba zapojit zkušené soudruhy z praxe, ze stranických organizací a z vědeckých pracovišť. Vedení strany musí bezpodmínečně zajistit vskutku demokratický ráz příprav sjezdu, zabránit všem kabinetním manévrům a manipulacím a nedůstojnému režírování, jak to bylo praktikováno v minulostí. Povinnosti ústředního výboru je zajistit, aby tento sjezd byl připraven tak, jak sl skutečně zaslouží jako nejvyšší orgán strany, která tak rozhodně vytyčila program demokratizace. Plenárnímu zasedání ÚV KSČ došlo po zprávě A. Dubčeka, který formuloval do osmi bodů nejbllžšl úkol strany, na 300 telegramů a více než 50 dálnopisných zpráv ze závodů a pracovišť celé republiky. Zástupci některých závodů zajeli se svými rezolucemi přímo na Pražský hrad, kde je odevzdali do rukou vedoucích funkcionářů strany. Všude vítají rozhodnutí svolat mimořádný XIV. sjezd na září. Vyslovují souhlas a podporu politice strany a opatřením, kterými se strana odděluje od svých politicky zdiskreditovaných funkcionářů. Pošta doručuje i osobní dopisy našich občanů s projevy důvěry v novou politiku strany. Na četné kritické připomínky z pléna odpovídali pak ústřední ředitelé Čs. televize, čs. rozhlasu a ČTK, kteří se účastní jednání ústředního výboru jako hosté. J. Pelikán konstatoval, že více než paušální kritika by pomohla častější osobní setkán! s komunisty - novináři jako s lidmi, kteří pomáhají utvářet veřejné mínění. Práce novinářů byla v minulosti vážně znesnadňována deformacemi, censurou a administrativními zásahy, které často znemožňovaly i pravdivou, potřebnou politickou informaci a publicistiku. Prostor, který byl vytvořen po lednovém plénu pro práci a působeni tisku, se nyní novináři teprve musí učit kvalifikovaně a politicky využívat, což se sice neobejde bez chyb a dílčích omylů, avšak oddanost komunistických novinářů straně, stejně jako projevená důvěra celé strany к tisku, pomohou sdělovacím prostředkům najít správné místo a působení v naší společnosti. Kritiku vyslovenou na adresu masových komunikací posledními aktivy 1 na tomto zasedání strany nutno přijmout, ky rozhlasu prohlásil M. Marko. „Myslím, že nedostatvšak nenarušují jeho celkový pozitivní přinos v demokratizačním procesu obrody socialismu. Kritické připomínky jsou předmětem diskusí komunistů rozhlasu a hledání cest к odstranění.“ M. Sulek připomněl, že minulé období deformací nejtíže postihlo čs. publicistiku z hlediska možnosti projevu svobody slova. Denně se v minulosti sváděl boj o možnost šíření faktických informací s hlavním cílem, aby o situaci v naší vlasti a faktech, ať už příjemných nebo nepříjemných, nebyl náš občan informován dříve z jiných pramenů než z našich československých. Pro ČTK plně platí, že je socialistickou tiskovou agenturou a tím je předurčen 1 obsah Jejího zpravodajství. „Díky tomu, že my, komunisté, jsme čestně, sami za své vůle, nehledě na jisté riziko, začali předlednovou krizi řešit, začíná se nám postupně vracet na místo staré, deformacemi otřesené autority nová, neformální autorita strany, která se nemusí jako v minulosti opírat o byrokratlckomocenské berle,“ prohlásil J. Smrkovský. „Celá země a strana se probudily z tíživé a znepokojující politické letargie. Začíná se rozvíjet aktivita, kterou si nikdo z nás ještě v únoru neuměl ani představit.“ J. Smrkovský plně podpořil hod-Pokračováni na str. 2 Sjezd ČSL svolán na 18. října Zasedání ÚV Cs. strany lidové • Založeno 200 nových organizací (hb): Včera se sešel v Praze ústřední výbor Cs. strany lidové. Na jednodenním zasedání byla podána informace o činnosti CSL od poslední schůze ÜV, projednán návrh programu strany i připomínky к akčnímu programu Komunistické strany Československa. Jednání zahájil předseda CSL posl. A. Pospíšil, který úvodem podökoval všem organizacím strany za dosavadní práci. O této činnosti obšírné hovořil ústřední tajemník CSL J. Pauly. Pak následovala diskuse. František Touška hovořil к pracovnímu programu CSL z hlediska Lidové demokracie, Bohumil Sluka navázal na jeho příspěvek a přimlouval se za podrobnější Informace z krajů. Antonín Zbořil vyslovil názor, že v závodech by neměly být organizace politických stran, ale pouze organizace ROH. Ing. Václav Červený hovořil o situaci v Praze, o tom, jak se formuje Národní fronta na základě rovnosti politických stran. Vyslovil požadavek, aby se poslanci NS - členové CSL poradili před projednáváním jednotlivých zákonů v parlamentě, což jim umožní vyslovit pak stanovisko strany. Josef Hutyra vyzývá členstvo к větší aktivitě к 50. výročí vzniku našeho státu. Josef Gemrot nesouhlasil s tím, že ve vládním výboru pro řešení státoprávního uspořádání jsou pouze zástupci CSL z Cech. Podle jeho názoru by tam měl být také zástupce Moravy. Rovněž žádal, aby na příští schůzi OV byla předložena zpráva o tom, jak vypadá hospodářská situace strany a přiklonil se к názoru Antonína Zbořila, aby na závodech nebyly zakládány organizace politických stran. -Miroslav Hudeček se přimlouval za výchovu a výuku nových členů ČSL. Růžena Pivoňková měla připomínky к akčnímu programu KSČ. Podle jejího názoru je kapitola týkající se zdravotnictví málo obsažná, je třeba připravit podmínky pro to, aby lékaři byli zbaveni přílišného úřadování. Emilie Pleskačová tlumočila připomínky lidovců z Jihlavska a přimlouvala se za náboženskou výuku na školách. Vlastimila PouPředseda ČSL A. Pospíšil hovořil nejprve o návrhu prdgramu Čs. strany lidové. „Nenecháváme nikoho na pochybách,“ prohlásil, „o křesťanském zaměření naší strany, o jejích cílech, ale ani o tom, že své zásady chceme uplatňovat demokratickou formou, podporou našeho socialistického státního zřízení 1 v plné shodě se zahraničně politickými vztahy naší země. Je zapotřebí zdůraznit, že současná politika ČSL se setkává s plným souhlasem členů, ať starších, či nedávno přihlášených. Z konkrétních zpráv víte o přírůstcích členstva 1 místních organizací, o oživení aktivity v dosavadních složkách i vzniku celých nových okresních organizací. Posílení naší strany a především růst aktivity a iniciativy je zároveň posílením myšlenky jednoty lidu, dosahované názorovou mnohotvárností.“ A. Pospíšil pak hovořil o některých aspektech zahraničních vztahů. „Vítáme,“ řekl, „že představitelé našeho státu a komunistické strany navázali v Moskvě přímý styk se sovětským partnerem. Bude jistě správné, aby к vyjasnění všech společných a vzájemných problémů bylí účastníky podobných jednání zástupci všech politických stran.“ A. Pospíšil v této souvislosti ocenil, že při sestavování parlamentní delegace do SSSR lová hovořila o obětavé práci úřednic aparátu strany a o tom, že je nutno na né pamatovat i při platových úpravách. Rudolf Rejhon navrhl, aby se příště dávaly materiály o činnosti strany písemně, aby zbylo více času na diskusi. Zabýval se otázkami přípravy sjezdu a navrhl, aby pro mladé členy strany byly uspořádány na podzim kursy. Vladimír Kratochvíl se zabýval problematikou nových členů strany. Stanislav Chytráček hovořil o připomínkách z veřejných schůzí, konstatoval, že se zlepšila spolupráce s národními výbory, NV doplňují členy rady o zástupce ČSL. Ing. Václav Kypta se zabýval otázkami koncepce Národní fronty v nových podmínkách; zaujal stanovisko, že na závodech by v zásadě neměly být organizace politických stran; pokud je tam však mají jiné strany, měla by je zakládat I ČSL. Jana Kranátová hovořila o problematice stranické práce v pohraničních oblastech. Stanislav Toms ml. pozdravil zasedání Jménem přípravného výboru mladých členů strany. Richard Pecina ocenil přínos vydavatelstva Lidové demokracie pro zabezpečení hospodářských potřeb strany. Také Václav Voronov vystoupil za přípravný výbor mladých členů strany. Bohumil Servus zaujal stanovisko к problematice vztahu duševně a manuálně pracujících. Antonín Mayer hovořil o organizačních problémech, odsoudil paušalizace, které vedou к podceňování odpovědné práce pracovníků Veřejné bezpečnosti. František Zelenka se zabýval zkušenostmi z veřejných schůzi ČSL. Na některé připomínky odpověděl ústřední tajemník Jan Pauly. Bohumil Piek pak přednesl návrh usnesení, který mezitím připravila návrhová komise. Usnesení bylo schváleno. Jednání uzavřel předseda ČSL Antonín Pospíšil. se již к tomuto požadavku přihlédlo; členem delegace bude i místopředseda NS J. Zedník. Když A. Pospíšil hovořil o vnitropolitických otázkách, uvedl, že ČSL chce říci své slovo к chystaným zákonům, к státoprávním změnám, к novému a lepšímu pojetí Národní fronty, к volebním přípravám a všemu, co nás čeká při provádění změn, za které se veřejné mínění v našem státě plnou vahou postavilo. V současné době se pracuje na koncepci Národní fronty a již i v krajích a okresech se naší funkcionáři podílejí na konzultacích o další spolupráci v Národní frontě. A. Pospíšil pokračoval: „Musí to být ovšem spolupráce rovnoprávná, která bude respektovat postavení politických stran a politických organizací Národní fronty v duchu Košického programu při naprosté dobrovolnosti členství všech politických a zájmových složek.“ „Počínající okresní konference,“ řekl A. Pospíšil v závěru, „na které navazují krajské konference a sjezd naší strany, musí se společným úsilím nás všech stát důkazem bratrské jednoty, aktivity a neustálého růstu naší strany. Musí přinést nové, tvůrčí myšlenky a podporu demokratickému vývoji u nás, který zaručuje budoucnost naší strany i všeho lidu.“ »■ pospíšil: pinó podporo demokratickému vývoji I- pmiuí: Roste aktivita organizací ČSL Ústřední tajemník ČSL J. Pauly podal zprávu o plněni usnesení ústředního výboru a o činnosti předsednictva i sekretariátu ÚV ČSL. Z jeho zprávy vyjímáme: PRÍPRAVA SJEZDU ČSL. Tento týden se konaly první okresní konference ČSL. Poněvadž vznikly a nadále vznikají stovky místních organizací, bylo nutno zvýšit počty delegátů. V četných okresech, jako je Kladno, Český Krumlov aj. se činnost strany obnovuje a konference budou o něco opožděny. Přesto budou dokončeny tak, aby do konce září byli také na krajských konferencích zvoleni delegáti na celostranlcký sjezd. Navrhujeme svolat je] na 19. a 20. říjen 1968 jako sjezd pracovní, který by především schválil program ČSL, organizační řád, jednací řád a zvolil nové ústřední orgány strany. POČET ČLENŮ. Směrnice o přijímáni členů se plní a výsledek je velmi kladný, obtíže nebyly hlášeny, s výjimkou např. okolí Prahy nebo jihočeského pohraničí, kde však nejde o administrativní překážky, nýbrž o psychologický nátlak na veřejnost negativním působením stoupenců konservativního směru v KSČ. К 15. květnu měla Čs. strana lidová 32 978 členů; což je o 55 °/o více než 1. ledna 1968. Vzhledem к tomu, že největší přírůstek byl zaznamenán v první polovině května — více než 7000 členů — lze předpokládat, že Čs. strana lidová má v těchto dnech 40 000 členů. Počet místních organizací ČSL vzrostl od začátku roku do 15. května o 200. MLADf ČLENOVĚ. Závažnou vnitrostranickou otázkou, kterou Je třeba řešit, je postavení a činnost mladých členů. Proti uplynulým létům nastal nyní jejich větší příliv. Je tedy naší povinností starat se o tyto mladé členy našimi specificky vnitrostranickými prostředky politické práce. Je to v zájmu nejen strany, nýbrž i spolupráce v Národní frontě. Je přece nutné, abychom z těchto mladých lidí vychovali stranické funkcionáře, ale i funkcionáře veřejné, kteří budou působit v národních výborech a jejich aktivech, družstvech, ve společenských a zájmových organizacích a dalších. Tak jako jsme 1 v minulosti vytvářeli komise, pracovní skupiny a aktivy poslán-Pokračování na sir ' V Usnesení ústředního výboru CSL Ústřední výbor Československé strany lidové 1. svolává celostranický sjezd ČSL na dny 18. až 20. října lS68’a pověřuje jeho organizací a přípravou aktiv pracovníků sekretariátu ÚV a krajských tajemníků ČSL; 2. ukládá předsednictvu ÚV ČSL aj pokračovat v jednání o pověření funkcionářů ČSL dalšími státními funkcemi e o koncepci Náro ní fronty, počítaje v to otázky závodních orgn ' ací politických stran a aparátu orgánů Ná. i.iií fronty, b) nejoltč ímu plenárnímu zasedání ÚV ČSL předložit návrh na složení komise pro politickou přípravu sjezdu ČSL, c) předložit ústřednímu výboru ČSL návrh na ustavení a složení stálých pracovních skupin ÚV ČSL, d) náplň ideové výchovy ČSL doplnit o připomínky z dnešního plenárního zasedání, e) připravit pro sjezd ČSL návrh na nový organizační a jednací řád a upravit prozatímní opatření s přihlédnutím к připomínkám z dnešního zasedání ÚV ČSL, h) f) projednat návrhy a doporučení ústřední revizní komise ČSL a urychleně zajistit opatření, která z nich vyplývají, svolat plénum ÚV ČSL nejpozději do 10. července 1968 a na základě materiálu připraveného za pomoci aktivistů, zhodnotit na něm průběh okresních konferencí, předložit zprávu o hospodaření strany a zprávu o plnění dnešního usnesení, projednat všechny náměty a připomínky z diskuse; 3. ukládá pracovním skupinám a sekretariátu ÚV ČSL zpracovat připomínky a doplňující návrhy к předloženým pracovním návrhům programu ČSL a stanoviska ČSL к akčnímu programu KSČ a informovat příští zasedání OV ČSL o průběhu diskuse к oběma návrhům; 4. ukládá redakci Lidové demokracie zavést denní rubriku „Hovoří strana“, která by obsahovala pravidelné zprávy z jednotlivých organizací; 5. bere na vědomí zprávu o činnosti předsednictva a sekretariátu ÚV ČSL a pracovních skupin a stanovisko к organizačním formám zapojení mladých lidovců do stranické práce. g) DNES V LISTĚ Biskup dr. F. Tomášek v Cs. rozhlase: NADĚJE PRO NOVÍ ŽIVOT CÍRKVI Ministerstvo národní obrany vysvětluje* PODROBNOSTI O CVIČENÍ BUDOU TAJNÉ i NOVĚ POLITICKÉ STRANÍ: ANO Cl NE? (Rozhovor s dr. V. Pavlíčkem z právnické fakulty KU ) Poslanci].Zedník a F.Toman v televizi (lk ]: Včera vystoupili v brněnské televizní Tribuně týdne představitelé jihomoravské organizace ČSL, místopředseda NS a krajský tajemník CSL J. Zedník a poslanec NS a krajský předseda ČSL F. Toman. Poslanci v besedě, kterou řidli dr. J. Vondráček, zdůraznili, že mají v jihomoravské televizi poprvé možnost vystoupit a hovořit o významu a programu ČSL. Lidová strana stojí na bázi socialismu a demokracie. Dialog mezi marxisty a křesťany je užitečný. Křesťané mají své místo také v socialistické společnosti a chtějí svým podílem přispět к obecnému blahu společnosti. Chceme v nejbližší době, uzavírali poslanci Zedník a Toman besedu, ustavit nový krajský výbor Národní fronty jako společnou základnu к plnění nové linie naší politiky, která má v Jihomoravském kraji předstih a zdravou a realistickou základnu. V moderní Národní frontě se podaří vytvořit takové síly, které urychlí náš demokratizační proces. Z DOMOVA I ZE SVETA PRB6IDENT REPUBLIKY L. SVOBODA zaslal presidentu Hablbu Burglbovl blahopřání ke státnímu svátku Tuniské republiky. M. GALUSKA, ministr kultury a informací, přijal v Praze generálního ředitele ministerstva kultury a umění PLR Stanislawa Wltolda Balického, který dlí v Československu při příležitosti hostování varšavské opery Velkého divadla. ING. J. BUSNIAK, náměstek ministra zahraničních věcí, přijal generálního tajemníka Světové federace sdružených měst se sídlem v Paříži J. M. Bressanda na závěr jeho pobytu v ČSSR. J. M. Bressand včera odcestoval. SLAVNOSTNÍ SETKANÍ uspořádal ve svém pražském sídle tuniský velvyslanec v ČSSR M. Sahli na počest dnešního státního svátku Tuniské republiky. Cs.-mongolská spolupráce ve zdravotnictví (dčj: V pátek byla na ministerstvu zdravotnictví slavnostně podepsána Úmluva mezi vládou ČSSR a vládou Mongolské lidové republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví. Úmluvu podepsali ministr zdravotnictví ČSSR dr. V. Vlček a ministr zdravotnictví MLR dr. B. Demberel. Slavnostnímu podpisu byli přítomni náměstek ministra zahraničních věcí K. Kůrka, velvyslanec MLR v ČSSR Z. Njamaa, náměstkové ministra a další vedoucí pracovníci ministerstva. Kromě toho byl na základě úmluvy dohodnut plán spolupráce mezi oběma ministerstvy zdravotnictví na léta 1968-89. ještě v letošním roce přijede do Československa dvanáct mongolských lékařů zvýšit si svou kvalifikaci v nejrůznějších oborech medicíny. Ministr dr. V. Vlček ve svém projevu u příležitosti podpisu úmluvy řekl mj„ že tato úmluva není jen formálním výrazem čs.-mongolského tradičního přátelství, ale že její výsledky jistě významně přispěji к dalšímu prohloubení péče o zdraví obyvatelstva obou spřátelených států. Rovněž ministr zdravotnictví MLR dr. В Demberel ve své odpovědí vyslovil přesvědčení, že podepsaná úmluva o vzájemné spolupráci mezi ČSSR a MLR v oblasti zdravotnictví povede к dalšímu utužení přátelských vztahů mezi oběma národy. lidé. věci. události Dnes zahajuje Ostrava 68 Na výstavišti Černá louka se otevřely brány celostátní výstavě Za socialistické životni prostředí. Letošní ročník ostravských výstav se trochu liší od předcházejících. Do ústředního hesla výstavy Za socialistické životní prostředí jsou v tomto roce pojata dvě témata, a to životní prostředí městských center a volný čas. Protože Jde o vysoce aktuální otázky, které nutno řešit na podkladě vědeckém, podílejí se letos poprvé na koncepci podstatné části výstavy v Ostravě také naše vědecké ústavy. ]e to především Čs. akademie věd — kabinet životního prostředí, dále Výzkumný ústav výstavby a architektury a Státní komise pro techniku, ministerstvo kultury a informací a další instituce. Letošní výstava má totiž vyjádřit vlivy hmotného prostředí na člověka a hlavní síly jeho působeni na hmotný svět v oblasti přestavby a rekonstrukce měst. Dalším posláním celostátní ostravské výstavy je vyjádřit možnosti čerpání osobního volného času, které bude na výstavě vyjádřeno tak, že výstava sama v určitých oddílech a zařízeních bude naznačovat možnosti organizované a volné zábavy. Vybraná témata pro letošní ročník Ostravy 68, rekonstrukce městských center a volný čas spolu úzce souvisejí mnoha vazbami. Charakter funkční organizace městských center bezprostředně ovlivňuje oblast volného času jednak přímo tím. že vytváří podmínky pro jeho prožití, jednak svým vlivem na ostatní mimopracovní čas, zejména na jeho spotřebu dopravou, službami, obchodem atd. Zde pomáhá celostátní výstavě v Ostravě sedm vybraných měst ČSSR. Jsou to Brno, Bratislava, Karlovy Vary, Tábor, Mladá Boleslav, Liberec a Ostrava. Každé z nich jako typ představuje jiný problém centra. Jedno řeší využití historického Jádra pro současný život, jiné přestavbu historické části v souvislosti s novou výstavbou, další rozvoj města s návaznosti na rozvoj průmyslu, jiné zeleň, volný čas, regtonalitu centra a další. Hlavní scenárista ostravské celostátní výstavy Ostrava 68 Jaroslav Smejkal v rozhovoru zdůraznil, že koncepce ostravské výstavy má mit dlouhodobý, perspektivní charakter. Základní téma se dělí na řadu dílčích, která budou určovat obsah jedotlivých ročníků výstavy. První etapa by měla vrcholit v roce 1970, kdy se jako akce UNESCO bude konat v naší republice světové sympozium o životním pro středí. Celá tato významná akce by měla své místo na ostravském výstavišti. Celostátní výstava Ostrava 68 potrvá celý červen. Její organizátoři se těší na své návštěvníky ze všech koutů naší republiky. Jvk)