Lidová Demokracie, prosinec 1968 (XXIV/318-341)
1968-12-02 / No. 318
NA OKRAJ UDÁLOSTÍ Od vnitra ke spravedlnosti V parlamentě se projednává návrh novely zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Charakter této novely je vyloženě organizační, neboť nejde o nic jiného než o převedení nápravně výchovných ústavů, věznic a Sboru nápravné výchovy z resortu ministerstva vnitra do resortu ministerstva spravedlnosti. Novel'* je tedy pouze prvním krokem komplexní úpravy celého trestního zákonodárství, jehož je zákon o výkonu trestu odnětí svobody součástí. Vzpomínám na diskuse, které se o tomto kroku vedly v parlamentě i na stránkách novin koncem jara a začátkem léta. Vedení Sboru nápravné výchovy i jeho příslušníci měli tehdy obavy o zachování svého postavení, práv a povinností, a velmi vehementně se hájili. Nevím, budou-li se debaty tentokrát opakovat; předpokládám však, že ne, neboť dosavadní charakter a postavení Sboru zůstává novelou zachováno, ba dokonce jsou práva jeho příslušníků i rozšířena (např. o právo stíhat prchajícího vězně i mimo objekt ústavu). Je však třeba naprosto otevřeně říci, že převedeni nějaké instituce z jednoho ministerstva do druhého ještě neznamená rapidní zlepšení práce této instituce. Nezákonnosti, které se děly pod hlavičkou ministerstva vnitra, se stejně dobře mohou dít pod hlavičkou ministerstva spravedlnosti. Ale o to nejde — je přece věcí nás všech, nakolik si dokážeme uhlídat běh událostí a zabránit recidivám minulosti, které by dnes měly ještě daleko tragičtější ráz, ne boť opakovat chybu je horší než se této chyby poprvé dopustit. A nakonec vůbec není záležitostí vedení věznice nebo příslušníků Sboru, jaké vězně jim soudy pošlou. Oni se o ně jen musejí starat. Mnohokrát už bylo řečeno, že smyslem trestu odnětí svobody v socialistické společnosti má být převýchova člověka. Jako četné další, i tento postulát zůstal obvykle pouze postulátem a jeho vztah ke skutečnosti byl velmi mlhavý. A to je druhá stránka věci. Uvažujme o normální situaci — tedy o tom, že do vězení se dostane pouze člověk, který spáchá nějaký trestný čin. Společnost má dva základní zájmy: zamezit tomuto člověku, aby v trestné činnosti pokračoval okamžitě (proto mu ukazuje, že je dostatečně silná, aby ho mohla dočasně zbavit svobody), a poznáváním povahy, motivace jednání atd. zapůsobit na provinilce — převychovat ho tedy, chcete-li — tak, aby ani po svém propuštění se trestných činů nedopouštěl. To druhé je záležitost psychologů, pedagogů, prostě ..odborníků na lidskou duši“. Pokud nebudeme mít mezi personálem dost takových odborníků a pokud oni nebudou mít dostatečné možnosti ke svému působení, jsou jakákoli slova o převýchově jen iluzí. Ani na tom kterémkoliv ministerstvo jako takové nemůže nic změnit. A přece přes všechno výše napsané je tento akt převodu aktem dobrým a spravedlivým. Odstraňuje totiž jednu základní vadu dosavadního systému: odsouzený se nevrací zpět к těm, kteří ho vyšetřovali a kteří by — řekněme teoreticky — mohli mít zájem na tom si ho v budoucnu nějak „podať1. Dává obviněnému více důvěry ve spravedlnost a v možnosti hájit se. Jak známo, kde není důvěry, není ani síly. Totiž delikventi jsou — ať se nám to líbí, nebo ne — našimi spoluobčany, jsou členy naší společnosti a o vlivu společnosti na dobré i špatné stránky člověka je toho už známo dost. Čili jinými slovy každá společnost je do určité míry vinna tím, jestliže se delikventi v iejím středu vyskytnou. A je za ně odpovědná. Zvláště pak je odpovědná za to, aby z vězení neodcházeli s pocitem křivdy a s tou hou se společnosti pomstít. Alena Smetanová Jundcký sněm v Bratislavě (čtk): Kolem 300 delegátů ze Slovenska se včera sešlo v Bratislavě na III. junáckém sněmu. Dvoudenního sněmu se zúčastnili představitelé Českého a Slovenského Junáka a četné delegace ze všech krajů republiky. Včerejší část sněmování měla především pracovní charakter. Hlavním bodem bylo projednání návrhu na začlenění Junáka v rámci federativního uspořádání Československé socialistické republiky do Svazu mládeže Slovenska a vytvoření celostátního orgánu Junáka. Očastníci III. junáckého sněmu v Bratislavě poslali ze svého zasedání pozdravné telegramy našim najvyšším politickým představitelům, v nichž je ujišťují, že Slovenský Junák jako socialistická organizace dětí a mládeže bude vychovávat oddané socialistické vlastence, na které se bude moci naše socialistická vlast vždy spoléhat. LIDOVÄ ремотдр. ROC. XXIV. - C. 318 CENA 50 haléřů_______________- ORGÁN ČESKOSLOVENSKÉ STRA NY LIDOVÉ Praha pondělí 2. prosince 1968 Za lásku člověka к člověku V Praze byla zahájena konference čs. mírového hnutí (hb): Delegáti mírového hnutí z Čech, Moravy i Slovenska se sešli v pražském hotelu International na dvoudenní konferenci, jejímž cílem je projednání návrhu akčního programu, schválení nového statutu a volba Československého mírového výboru, jenž má být vrcholným orgánem mírového hnutí v naší vlasti. Mezi 26 členy pracovního předsednictva zasedli ministr zdravotnictví dr. V. Vlček, tajemník ÚV Národní fronty posl. NS R. Rejhon, předsedkyně Čs. svazu žen M. Fischerová, předseda ÚV ČSM dr. Z. Vokrouhlický, člen předsednictva ÜV ČSL J. Sláva a další osobnosti našeho politického života. Mezi hosty byli rovněž prof. dr. J. Hájek a E. Zátopek. Hlavní referát přednesl člen předsednictva dosavadního Čs. výooru obránců míru dr. J. Štěpanovský, CSc. Úvodem zhodnotil téměř dvacetiletou činnost našeho mírového hnutí. Zdůraznil mj., že čs. mírové hnutí ani v jarních měsících, ani v srpnových dnech se nezpronevěřilo svým mírovým a demokratickým cílům, ani nezradilo zásadu internaciona ismu, ani neporušilo svou oddanost mírovému soužití, státní svrchovanosti a nezávislosti, jejichž důsledné respektování vytváří nezbytné předpoklady pro mírové vztahy mezi státy a národy. Svým zásadovým postojem v srpnu letošního roku sl uchovalo čistý štít a upevnilo svou autoritu doma i za hranicemi. Bylo by chyba — řekl dr. Štěpanovský — své síly a možnosti přeceňovat, ale ještě větší chyba by bylo těchto možností nevyužívat. Po lednu nastoupený proces — přes úsilí některých kruhů a sil zvenčí — se nezastavil a viděno v delším časovém úseku — ani se zastavit nemůže. I nadále se bude čs. mírové hnutí řídit zásadou mírového soužití, boje za právo a sebeurčení, boje proti všem formám útlaku, vykořisťování, agrese, boje proti porušování státní svrchovanosti a národní nezávislosti. V diskusi, která následovala, vyslechli přítomní delegáti pozdravné dopisy presidenta Ludvíka Svobody, prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka a předsedy OV NF Evžena Erbana s přáním úspěšného jednání. Pozdravný dopis zaslalo 1 předsednictvo ÚV Čs. strany lidové. V tomto dopise je ujištění, že členové ČSL budou úzce spolupracovat s čs. mírovým hnutím. Diskuse pak rozvíjela myšlenky hlavního referátu. Někteří řečníci se věnovali i jednomu z námětů, a to zrušení trestu smrti za politická, provinění. Jménem předsedy ÚV NF E. Erbana promluvil tajemník ÚV NF br. posl. Dnes prvně pod zemí (pm): Dnes dopoledne bude slavnostně uveden do provozu podchod na Václavském náměstí v Praze. Původně stanovený termín otevření - 28. října - nebylo možno dodržet, srpnové události totiž prácí na podchodu zkomplikovaly a zdržely. Vlastní podchod je tvořen rozsáhlou halou o rozměru 50X65 metrů a z ní ústí východy a vchody na nároží ulic Vodičkovy i Jindřišské i do prostoru Václavského náměstí. Vstup do podchodu z míst bývalého Mainlova domu však nebude v provozu, protože tento prostor se stane staveništěm Domu služeb. Osm z deseti vstupů do podchodu je vybaveno pohyblivými schodišti, avšak ta jsou určena pouze pro výstup, nikoliv pro sestup. Vnitřní prostor haly je vybaven několika prodejními stánky. Aby se podchod nestal pro chodce tím, čím od počátku byl Letenský tunel pro motoristy, totiž plynovou komorou a udírnou, bylo tu instalováno klimatizační zařízení. Nezapomnělo se ani na výtvarnou výzdobu. Po stranách vchodů jsou kovové reliéfní panely sochaře Buňky, autorem návrhu na keramickou stěnu u středního vstupu je sochař K. Velický, dvě reliéfní stěny v centru jsou dílem malířů V. Dydka a F. Bílka. Autorem světelných mostů při vchodech jo A. Kůrka. Výtvarníci vyřešili také přilehlé podloubí v Jindřišské ulicí. Opartové keramické stěny jsou od malířky Z. Sýkorové, keramickou mozaiku vytvořil P. Rada a ing. V. Svačina. R. Rejhon. Ujistil shromáždění, že Národní fronta jako celek podporuje úsilí mírové organizace, kterou pokládá za jednu ze svých mimořádně významných složek. Předseda České mírové rady prof. A. Stejskal zdůraznil, že ČMR bude neustále hledat cesty, jak prostřednictvím svých složek vštěpovat myšlenky mírového soužití všem čs. občanům. Předseda Pražské mírové rady dr. R. Málek se zmínil o naší historii, z níž neustále můžeme čerpat poučení. Vztah mezi lidmi — pravil — skutečný socialistický humanismus by měl být jedním z hlavních motivů činnosti čs. mírového hnutí. Člen předsednictva ÚV ČSL br. J. Sláva řekl mj., že žijeme v atomové době — a že tato doba nebyla nazvána podle první atomové elektrárny, ale — bohužel — podle první atomové bomby, která dopadla na svět. Nikdo se veřejně nepřizná, že chce válku, ale přesto „řeči o míru“ by byly jen planými proklamacemi, kdyby nebyly podloženy úsilím mír skutečně zachovat. Proto nemají-li se obránci míru zpronevěřit svým cílům, musí ještě pevněji semknout své řady. Dále br. Sláva ujistil přítomné, že členové ČSL jsou a budou vždy na straně těch, kdo si přejí mír, protože mírové snahy jsou blízké zásadám křesťanství, Jeho hlavní myšlence o lásce člověka к člověku. Tolik v kostce ze včerejšího jednání. Schůze dnes pokračuje. Jubilejní shromáždění evangelické českobratrské církve (čtk): Příslušníci evangelické českobratrské církve se včera sešli na jubilejním shromáždění ve Sjezdovém paláci v Praze, aby si připomněli 50 let od sjednocení dvou naších reformačních církví ve společnou církev evangelickou českobratrskou a formulovali své poslání v národě a další činnost. Ve svém středu uvítali účastníci shromáždění zástupce generálního tajemníka Světové rady církví J. Thomsena a další zahraniční i domácí představitele církevního života. V přijatém prohlášení se všichni přítomní v duchu pokrokových husitských a bratrských tradic přihlásili k obrodnému úsilí v národním a politickém životě. V demokratickém socialismu a humanismu spatřují Českobratrští evangelíci velkou příležitost, v níž se uskutečňuje sociální spravedlnost, svoboda Svědomí a projevu, právní jistota a plná svoboda náboženská. V závěru zasedání účastníci shromáždění poslali pozdravný telegram presidentu republiky L. Svobodovi. Telegramy zaslali rovněž představitelům čs. studentského hnutí a Svazu čs. spisovatelů. Vrah dopaden na místě činu (ký): V Havířově 2 byla ve svém bytě zavražděna Helena Sasynová. Vrah ji usmrtil dvěma bodnými ranami. К ženě přišla na návštěvu její sestra, ale zjistila, že byt je zevnitř uzamčen, ale nikdo nepřišel otevřít, ani se z bytu neozval. Po násilném otevření za asistence přivolané VB byla majitelka bytu H. Sasynová nalezena mrtvá na gauči. V bytě byl zastižen zároveň i její manžel, který 'policii předběžně doznal, že svou bývalou manželku zavraždil. Anténa radiokomunikačního zařízení pro výzkum vesmíru v britském Goonhilly Downs má 27 metrů v průměru a musí být smontována s přesností na leden milimetr — muže, který ]i kontroluje, nese na laně helikoptéra. Foto: BIS - LONDÝN Předvánoční čas rozzáří stromy republiky Sta dopisů docházela v posledních dnech do redakcí: jejich obsah shodně mluvil o vzpomínce z dětství, kdy na náměstích měst zářila světla na větvích stromů republiky a hlásala všem „Pokoj lidem dobré vůle“. Autoři dopisů toužili znovu spatřit tato světla. Letos se přání mnohých vyplní. V Praze bude vztyčen strom republiky po prvé po dlouhých letech z geografického středu města — železného kruhu u Husova pomníku na Staroměstském náměstí. Slavnostního aktu rozzáření stromu se ujme primátor města za čestné účasti pravděpodobně paní Svobodové, paní Dubčekové, paní Černíkové a paní Smrkovské. Model vesničky SOS připomene těm, kteří přispějí do pokladničky pod stromem, že peníz přijde na záslužný účel. A jak to bude v jiných městech? Zde jsou údaje, které jsme telefonicky vyšetřili. Bratislava: Samozřejmě, strom bude. Čtyři sta světel, výška dvacet metrů, podniky budou pod stromem vystavovat své zboží. Na shledanou, mějte se moc hezky. Horší to bylo v Plzni. Tamější MěstNV doporučil ONV1 Plzeň, aby se touto otázkou zabýval, dále však nejsou informováni a dokonce ani neměli čas dále hovořit. I předvánoční čas má své chmury. V Brně nás potěšili; mají už pevné datum, strom bude vztyčen 5. prosince, snad jen za nepříznivého počasí se toto datum o tři dny posune. Zatím už mají připravenou třímetrovou jámu. V Ostravě velmi doporučovaly postavení stromu republiky občanské výbory a hlásili se i jednotliví občané dopisy. Takže strom tam také bude. V jihočeské metropoli — Českých Budějovicích — zatím ještě úřadují: příslušný referent prý dostal připiš, aby vypracoval návrh a předložil jej radě národního výboru. Výsledek lze čekat během čtrnácti dnů. V Karlových Varech se ujal celé akce OV ČSM a strom vztyčí v předvánočních dnech. Jak je tomu v menších městech a vesničkách, zatím nevíme. Snad i tady si vzpomenou na svá dětská léta • ozdobí svou obec ve vánočních dnech zeleným poslem přátelství a lásky mezi lidmi. Jménem ostatních čtenářů i svým se za to přimlouváme. (jr) Z DOMOVA I ZE SVETA DO PRAHY se včera vrátila po týdenní návštěvě norského hlavního města Oslo delegace NVP, kterou vedl pražský primátor Ludvík Černý. K. POLAČEK, předseda ÜRO, se vrátil z Vídně, kde byl na pozvání rakouských odborů. PAPEŽ PAVEL VI. oznámil, že bude o letošních vánočních svátcích sloužit půlnoční mši v ocelárnách města Taranto v jižní Itálii. Manifestace bojové d.užby (čtk): Oslavy 25. výročí vzniku 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova v Jugoslávii byly včera v Míšovicích a v Jiřících na jižní Moravě. President ČSSR armádní generál Ludvík Svoboda zaslal účastníkům oslav osobní dopis se soudružskými pozdravy. Oslavy začaly položením věnců u památníku padlých účastníků čs. odboje v Jugoslávii v letech 1941-45 v Míšovicích. Na manifestaci v Jiřících promluvili předseda ÚV Svazu protifašistických bojovníků Josef Hušek a vedoucí delegace jugoslávské odbojářské organizace „Subnor“ Franz Leskovek. Připomněli, že 1. čs. brigáda Jana Žižky z Trocnova měla až 1200 bojovníků. V řadách brigády jich asi 700 padlo. V těžkých bojích se společným nepřítelem se zpečetilo krví tradiční přátelství lidu obou bratrských zamí. V červenci 1945 se část čs. bojovníků vrátila do Československa. Většin*, 7 nich se usídlila v Jiřících a Míšovicích. kde jejich přičiněním vznikla vzorná JZD. Josef Hušek odhalil po slavnostních projevech památník příslušníkům 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova, který je dílem Rudolfa Hadravysochaře Josefa Adámka a architekta Dva uspěly9 třetí zklamal Adelaide: První velký „evropský“ pokus o proniknutí do vesmíru, uskuteěněný 30. listopadu časně ráno ve Woomeře v Austrálii, se podle zpráv západních tiskových agentur zcela nezdařil, když krátce po startu selhal třetí stupeň rakety, vyrobený v NSR. Raketa s družicí vážící 250 kilogramů se v důsledku toho nedostala na oběžnou dráhu kolem Země. Mnoho toho bylo řečeno к nedávno uplynulému jubileu padesátiletí Československé republiky, mnoho toho ovšem také dík nenadálému kvasu doby řečeno nebylo. Připravovala se například rozsáhlá expozice, která měla zachytit co možná všeobsažně toto pro nás tak významné půlstoletí, desítky, ba stovky a možná že i více li dí zasílalo libretistům výstavy své vzpomínky a upomínky na první dobu československé samostatnosti, aby výstava mohla opravdu svou šířkou i hloub kou dokumentovat, co 28. říjen 1918 znamenal a znamená pro naše národy. Žel, ne z naší viny к výstavě nedošlo. Přesto však je v Praze výstava, která sice není zvláště rozsáhlá, ale řadou shromážděných materiálů a svým obsahem je vlastně jedinou své ho druhu, která к 50. výročí vzniku našeho samostatného státu je v Praze instalována. Uspořádalo ji ze svých sbírek a ze zapůjčených materiálů Muzeum hlavního města Prahy ve své budově Na poříčí ve Švermových sadech a nese název, který ani jiný být vzhledem к pořadateli nemohl — Praha a vznik ČSR. V časopise Listy napsal minulý týden Jiří Mucha pozoruhodný a životni zkušeností naplněný článek Slovo o knize. К čemu se člověk vrací, když je v úzkých? Ne к románům, spíše к poezii, „ale na čem ruka vždycky utkví, Jsou věcí plynoucího života“. Dějiny světa, dějiny zemí, dějiny válek, dějiny spálených míst, dějiny vln útočníků. „Nejsou to knihy o hrdinství..., ale knihy o čase,“ podotýká ]. Mucha. o A právě tak je možno hovořit zachovaných písemnostech v muzeích a archívech. 1 ony dávají zpětným pohledem nahlédnout pod vnější povrch současnosti, kterou prožíváme pocitujeme a vnímáme, ale kterou mnohdy málo chápeme a vidíme. Patří proto pracovníkům městského pražského muzea dík i za to málo, co výstavkou nabídli. Expozice začíná oním známým „Tak nám zabili Ferdinanda“ a přes osudný a neméně známý manifest Františka Josefa Mým národům vede к dokumentům, které s historickou strohostí ukazují válečná léta v Praze, předvádějí, které to byly vlastně síly, jež pomáhaly naklonit a svrhnout habsburský trůn a vytvořit samostatný stá i Čechů a Slováků. Vyvrcholeni výstavy je zachyceno v doku mentárních snímcích návratu muže, jenž pak z vůle cetéhc národa stanul včele samostatného státu - T. G. Masaryka. Ale vratme se ještě к některým historickým exponátům. Člověk při pohledu na ně cítí chvílemi až fyzicky mrazivý dech v zádech. Např. při čtení příkazu c. k. místodržitelství, které nařizuje školám, že žáci nesmějí používat rozvrhů hodin v barvách bílé - červené - modré, při pohledu na fotokopii výstřižku z Národní politiky z 10. ledna 1916, kde je napsáno, že „C. k. zemský jako tiskový soud v Praze zakázal další rozšiřování neperiodických, ve Velvarech vydaných zpěvníků, a to аI Zpěvníku českých junáků, b) Nejnovějšího sokolského zpěvníku a cj Vojenského zpěvníku“. Obsahovaly totiž např. písně: černohorské, francouzské, Hlídka na Vyšehradě, Ho], vstává národ, Hranice vzplála, Hymna sokolů a jiné texty. Iptn] - UDÉ^VĚCiUDÁLOSTI vnliÉr f.i Praha a vznik ČSR