Lidová Demokracie, únor 1971 (XXVII/26-49)

1971-02-25 / No. 47

25. února 1971 Energetický most mezi východní a západní Evropou Plynovod dlouhý jedenáct set kilometrů největší stavbou Československa Potkalo mne to štěstí, že jsem se stal očitým svědkem zahájení i průběhu prací na všech nej­větších stavbách v Československu, at už šlo o Kunčice, Trat družby, Slapy, Orlík, Lipno, Oravu a další průmyslové, energetické a dopravní kolosy. Říkali jsme jim stavby socialismu. Nejen pro­to, že měly vytvářet ekonomické předpoklady pro budování socialismu v této zemi, ale zejména z to­ho důvodu, že přímo na nich vyrůstali pionýři so cialistického zítřku. Byla to v tomto směru velká doba s velkým cílem, s jarní mízou nově rašícího národa, plná optimismu mládí ve svazáckých modrých i v trampských kostičkovaných košilích, plná důvěry v sehe sama i ve šťastný zítřek, který bezprostředně symbolizovaly ty obrovité stavby. A nyní tu přede mnou leží plán i první část staveniště dalšího díla, před nímž — alespoň v technických parametrech — všechny velké stav­by minulosti ustupují do pozadí. Vždyť jen pro tuto stavbu má pardubická Tesla dodat do kuňce dubna několik desítek radiostanic. To je jistě vý­mluvný fakt bez ohledu na přidruženou, zdánli-vě podružnou, avšak do značné míry varovnou skutečnost: Výroba těchto radiostanic nemohla být dosud zahájena, protože stále ještě nebyly urče­ny příslušné kmitočty... A to už známe odjinud, že maličkosti a zdánlivé prkotiny mohou narušit a ohrozit zdar velkého díla v plánovaném termi­ni-Onou stavbou, která pohltí okolo deseti mi­liard korun, je tranzitní plynovod, obrovský oce­lový had, který se po­ti vine z Tumeňské oblas­v Sovětském svazu přes Československo do NDR s odbočkami do NSR, Rakouska a Itálie. Na našem území do­sáhne délky 1100 km a po dokončeni jím bude rok co rok proudit 30 mld m3 zemního plynu. Třicet miliard kubických metrů nejušlechtilejšího zdroje energie představuje také největší tranzit­ní obchod, jaký jsme kdy uzavřeli. Za dopravu plynu budeme ve formě zemního plynu dostávat z SSSR tranzitní' poplatky, odvozené od světo­vých cen služeb tohoto druhu. Je vypočítáno, že během životnosti se investovaná částka bude amortizovat a navíc nám přinese pres osm mi­liard korun čistého zisku. Znamená to tedy fi­nanční přinos, který je ovšem úměrný velikosti a významu velkolepého díla. TUNEL PRO NEVIDITELNÝ EXPORT Obrovitý ocelový klikatý had, jimž léta ve dne v noci bude tiše proudit zemní plyn, vstoupí na území CSSR na východhích hranicích těsně u Rus­­ské v předávací stanici, která se v podstatě po­dobá velikérpu plynoměru. Po překročení Výcho­doslovenské nížiny narazí na první kompresní stanici, jakých je po celé československé trase celkem jedenáct. Plyn s ohledem na terén plyno­vodu a na tření potřebuje pro dopravu jistou energii právě tak, jako je tomu při každé potrubní dopravě. Trasa tranzitního plynovodu je vytyčena přes níže položené oblasti jižního Slovenska až к Jablonici, kde se poprvé dělí. Zatímco Jedna vě­tev pokračuje dál jižní Moravou a přes Vysočinu přibližně v trase dálnice ež na západ od Pra­hy, druhá větev směřuje к Bratislavě, kde je dal­ší předávací stanice. Od ní pak pokračuje jedna větev na západ do Rakouska a druhá jihozápad­ně do Itálie. Hlavní trasa tranzitního plynovo­du pak končí u Zlonic na západ od Prahy, kde se opět štěpí na dvě větve. Plynovod až do Jabloní­­ce bude položen z potrubí o světlosti 1220 mm, propočítané na tlak 75 atm. Zbylá část trasy bude z potrubí o průměru 920 mm. Od Zlonic smě­řuje jedna trasa západně od Středohoří к Záluží na Mostecku a hranici do NDR překračuje v zá­řezu Krušných hor nedaleko Hory sv. Kateřiny, kde bude předávací stanice. Poslední předávací stanice je projektována na hranici s NSR těsně u Rozvadova, kam povede plynovod ze Zlonic. Podle současného výhledu se největším odběrate­lem sovětského zemního plynu stane Itálie, která počítá s 10 miliardami kub. metrů ročně, pro CSSR je v propočtu rezervováno 3 a půl mld m3. К tomu dlužno připočíst čtyři miliardy kub. metrů zemního plynu, který dostáváme plynovodem Bra­trství; budeme proto těsně před NDR d/uhým nej­větším odběratelem. ZA PLANEM nasleduje prace Plán výstavby tranzitního plynovodu je tedy de tailně vypracován na základě mezinárodních do hod, vlastní práce na nejdůležitějším úseku všai čekají naše podniky, zejména Plynostav Pardubí ce. Není to nikterak snadný úkol. Vždyť běhen stavby bude přepraveno, uloženo, svařeno, izolo váno a nakonec spojeno 600 tisíc tun trub. Pro­tože potrubí většinou povede pod úrovní terénu bude zapotřebí manipulovat asi se čtyřmi mill óny kubických metrů zeminy. Rýha pro potrub' bude v četných místech až na tři metry hluboká s hořejškem širokým tři a půl metru — к jejími vyhloubení proto nestačí běžné rýhovače, a pro to musíme za 400 miliónů korun nakoupit v za­hraničí speciální stroje. První plyn tranzitním ply­novodem sice projde už v lednu 1973 na trase do Rakouska a Itálie, v dubnu do NDR a v řijni do NSR, avšak pouze s roční kapacitou šesti mi­liard, protože kompletní výstavba se všemi kom­presními stanicemi je rozvržena na deset let. Nic­méně dvě třetiny investic sl vyžádá již během té­to pětiletky, OCELOVÝ MOST MEZI NÄRODY Mezinárodnost tranzitního plynovodu charakte­rizuje nejen jeho poslání, ale také účast dodava­telů. Roury o světlosti 1200 mm dostaneme pro­střednictvím SSSR od západoněmecké firmy Man­nesmann, roury 920 mm nám dodá NDR. Významná bude pomoc ze Sovětského svazu, kde s kladením plynovodu mají velké a dlouholeté zkušenosti. So­větský partner nám podle dohody dodá nejen technologické postupy, ale také speciální staveb­ní mechanismy a jejich odborníci zaučí naše pra­covníky na výstavbě díla, které svým významem přesahuje rámec mezinárodní ekonomiky. Stává se i velkým dílem dobré vůle mezi národy. (n) STAVBA ZA DESET MILIARD Termín dokončeni 1.10 1973 ZLONIC LITVÍNOV tOZVADOV PRAHA Termin dokončeni I. 1. 1975 •Termín (ЦапсепГ rok 1973 kólie 1*BRAT1SLÍ BLONICA SSSR Stále živý zdroj poučení Post. dr. J. Plojhar besedoval se studenty íev): Socialistický svaz mládeže na gymnasiu Na vítězné pláni v Praze 4 uspořádal včera besedu к 23. výročí únorového vítězství pracujících. Předsedkyně SSM na gymnasiu Zoja Košfálková uvítala na besedě poslance FS dr. J. Plojhara. Uvedla, že ho vítá jako politika, který v historických únorových dnech stál po boku dělnické třídy, a který spolu s národem pro­žil dobré 1 zlé. Posl. dr. J. Plojhar pak seznámil mla­dé posluchače s politickým vývojem v prvních pová­lečných letech, který vyústil v únorové měření sil. V únoru 1948 se reakční síiy pokusily o ko-ntrarevo­­lučn: zvrat. Tento záměr se však nezdařil, neboť ko­munistická strana získala pro svou politiku nejširší vrstvy našich národů. Pro podporu politiky KSČ a pro spoluprácí v obrozené Národní frontě se vyslovila i levicová křídla nekomunistických stran. Posl. dr. J. Plojhar v této souvislosti vzpomněl rozhovorů, které tehdejší předseda vlády Klement Gottwald vedl s před­staviteli levicového křídla v Čs. straně lidové. Úno­rové vítězství otevřelo prostor pro další socialistický rozvoj naší vlasti. V následujících desetiletích se ne­sporně staly i chyby. Nelze je však generalizovat, 'ako se to dělo v letech 1988—1969, ale je třeba chyb se vystříhat a navázat na vše pozitivní, co jsme v po­únorovém období vykonali. A toho není málo, jak o tom svědčí dosažený stupeň rozvoje naší repubJiky. Pósl. dr. J. Plojhar pak zodpověděl dotazy mladých posluchačů. Studenti poděkovali za besedu dlouho­trvajícím potleskem. Besedy se zúčastnili i ředitel školy prof. Zd. Hikyška a jeho zástupkyně prof. Da­­•1Я Martínková, Výměna zboží s Polskem (čtk): Při příležitosti zasedání čs.-polské pracovní skupiny pro otázky vnitřního obchodu podepsall v Praze ministr vnitřního obchodu PLR E. Sznajder a ministr obchodu ČSR Š. Horník protokol o výměně spotřebního zboží a vědeckotechnické spolupráci na rok 1971. К obohaceni sortimentu na vnitřním trhu ibou zemi budou vzájemně vyměněny některé druhy kosmetiky, obuvi, hraček, textilu a nábytku. Z Polska dovezeme šicí stroje, ponorné a elektrické vařiče, ploché baterie a velopláště. ČSSR naproti tomu vy­veze do Polska koženou galanterii, elektrické ventl­­átory, vysoušeče vlasů, rybářské potřeby a trvanlivé >ečivo Zemědělská mládež navštíví Prahu (sto): Příští úterý přivítá Praha na 400 mladých zemědělců, členů SSM, kteří se ve dnech 3. až 3. března zúčastní 7. celostátního setkání zemědělské mládeže. Letošní setkání je ve znamení oslav 50. výročí vzniku KSČ. Jeho smyslem je podpořit pracovní, po­­itickou, společenskou a kulturní aktivitu této mládeže. 3ohatý program setkání začne 3. března prohlídkou 3rahy a výstavy к 50. výročí KSČ, besedami se za­kládajícími členy KSČ a čs. Komsomolu, přijetím 30 děvčat v Radě žen a návštěvou divadelního před­stavení Evžen Oněgin. Druhý den zavítají mládežníci do pražských redakcí novin, rozhlasu a televize, še­dou se i s předními sportovci a budou přijati před­staviteli KSČ a vlády. V pátek 5. března se bude ve Slovanském domě konat celodenní aktiv к rozvoji ak­­ivity a iniciativy. Večer se mladí zemědělci sejdou na ilese. Výstava sovětské poštovní známky (jhc): Ve Slovanském domě byla ve středu otevřena výstava sovětské poštovní známky, která potrvá do 2. )řezna. Kromě nové sovětské známkové produkce vě­nují se jednotlivé exponáty tematice sjezdů KSSS, jak sou znázorněny na známkách, i jiným zajímavým po­hledům na sovětskou známkovou tvorbu. Jsou to zvláš­­‘ě tři výstavní celky našich sběratelů: Fr. Aujeský tu podává ve své sbírce „Lenin“ obraz života a díla to­­loto revolučního představitele, Vr. Novák vystavuje doklady o československých motivech na sovětských známkách a J. Hoffman 1 J. Sůva v ukázkách ze svých větších sbírek přinášejí některé vzácné a poutavé ma­teriály o známkách a dopisech SSSR a RSFSR. Na tis­kové konferenci, která předcházela výstavě, se novi­náři dozvěděli, že v SSSR vychází ročně 120 až 140 známek, a že se к nám nyní dováží přes 11 miliónů sovětských známek. Také sovětští sběratelé mají znač­ný zájem o československé známky, jak o tom svědčí náš známkový export, který do SSSR vyváží za 2 mi !iónv čs. známek l/siná hromada Čs. obchodní komory (čtk): Za účasti ministra zahraničního obchodu ;ng. A. Barčáke se včera sešla v pražském hotelu ’nternational řádná valná hromada fis. obchodní ko­mory. Ministr zahraničního obchodu v hlavním proje­vu nastínil program práce CSOK v příštím funkčním obdob! a zdůraznil zejména nutnost užší spolupráce členských států RVHP. Po volbě nového představen­stva a po zprávě revízni komise byl jednomyslně schválen dopis ÚV KSfi, )ímž se CSOK přihlásila к hlavním úkolům čs. hospodářské politiky v oblasti zahraničního obchodu. L I D О V A DEMOKRACIE Záměry z prostějovského okresu Bohatá historie dělnických bojů za sociální spra­vedlnost v Prostějově má neméně aktivní odraz v uzavírání závazků a v přípravě akcí к 50. výročí založení KSC v celém prostějovském okrese. Český svaz požární ochrany bude budovat nejen další vlastní zařízení, ale jeho členové slíbili odpracovat téměř 16 tisíc brigádnických hodin v různých zve­­lebovacích akcích a v zemědělství. V Hamrech a Zároviclch dobudují např. výletní střediska, v Ochozu se zúčastni opravy školy, ve Štarnově se budou podílet na výstavbě osvětlení a kana­lizaci. Obdobně členové Českého mysliveckého svazu odpracuji v zemědělství 7500 hodin, v akci Z 3500 hodin a vysadí nejméně 10 tisíc lesních stromků. Na políčkách mezi lesy si vypěstují co nejvíc krmlv pro zvěř, vysadí remfzky a prutníky к ochraně zvěře, uspořádají výstavu loveckých trofeji spárkaté zvěře, ulovené v roce 1970, aj. Okresní výbor Socialistického svazu mládeže vy­hlásil soutěž Mládi Prostějovská ke slavným vý­ročím. Pro první tři vítěze jsou připraveny věcné ceny. Členové základni organizace svazu na stát­ním statku v Konici např. se přičiní, aby do 31. května byla dokončena výstavba jídelny a uby­tovny. Celoškolská organizace na gymnasiu v Pro­stějově upraví mj. hřiště u školy, organizace na střední ekonomické škole v Prostějově bude pra­covat na výstavbě turistické základny svazu, orga­nizace v Určících zřídí na půdě Klubu sportovní místnost. Do závazkového hnuti se zapojilo rovněž více než tisíc chlapců a děvčat ze 72 kolektivů Pionýrské organizace. Kolektiv žáků z devitiletky v Čelčicích se rozhodl pečovat o hrob Neznámého vojína a o památky obětí obou světových válek. (mv) Sándor Nagy, vedoucí brigády socialistické práce ve 42. dílně telekomunikačního závodu v Budapešti Foto: ČTK-MTI Strana S Naše poznámka Občané к 50. výročí KSČ Také v Severomoravském kraji vrcholí nebývalá iniciativa občanů, kteří svými socialistickými závazky na počest 50. výročí založení Komunistické strany Československa zdůrazňují podporu politické a hospo­dářské konsolidaci. V čele hnutí к 50. výročí KSC jsou především národní výbory, které v celoobecních závazcích získaly statisíce občanů kraje к tomu, aby přiložili ruce ke společnému dílu. již v říjnu minulého roku rada severomoravského KNV vyzvala všechny národní výbory v kraji, aby rozvinuly a organizovaly pomoc občanů a zaměřily ji jak na úkoly politické a hospodářské, tak na další zvelebování měst a obcí. Nejaktivnějším národním výborům přislíbila rada KNV hmotnou podporu ve formě finančních příspěvků a dotací na financováni akcí, zahrnutých do závazků. Jaký je obsah celoobecních závazků na severní Mora­vě? Především jsou to úkoly politické konsolidace společnosti, kulturně výchovné akce к rozvinutí a prohloubení vztahů přátelství к Sovětskému svazu a ostatním socialistickým zemím, kulturně politické akce zaměřené svým programem к 50. výročí založení KSC a celá řada dalších úkolů vedoucích ke zvelebení a zkrášlení měst a obcí. Národní výbory v Severomorav­ském kraji věnují masově politické a výchovné prá­ci stejnou péči jako úkolům v oblasti péče o životní prostředí a hmotné životní podmínky. Národním výbo­rům v jejich práci pomáhají též společenské organizace Národní fronty. Také příslušníci Cs. strany lidové v Severomoravském kraji se připojují svou iniciativou к hnutí závazků na počest 50. výročí založení KSČ a chtějí svým co největším podílem přispět к splnění vytčených cílů. Závazky národních výborů ke zvele­bení měst a obcí jsou orientovány hlavně na moder­nizaci školských zařízení a škol. Zde hodnota závaz­ků představuje 60,5 miliónu korun. Dále jsou zaměře­ny na výstavbu a zlepšení kulturních a tělovýchov­ných zařízení určených mládeži, na zlepšení obchodní sítě, rozvoj provozoven služeb, estetizael obcí, na záchranu vzácných památek apod. (vk) Snímek B. Novotného Nebudeš sám z výstavy fotoreporté­ru časopisu Zápisník 71 v pražské výstavní síni Foto­­chemy na pražském jungmannově náměstí. Výstava, kte­rou navštívilo už téměř 20 U00 osob, potrvá do neděle Dostatek osiv a sadby pro jarní práce (dk): Pracovníci oborového ředttelsťví zemědělského zásobování a nákupu v Рг-aze informovali včera novi­náře na tiskové besedě, jak budou zemědělské podni­ky zásobeny osivy a sadbou. Smluvně zajištěná osiva jařin, která si objednaly zemědělské podniky na plá­novanou obměnu, se již začala vydávat a celkem jich bude 12 650 vagónů. Osivo pšenice je připraveno pro plochu 52 200 ha. Nejpodstatnější část tvoří naše odrůda Zlatka. Pro širší provozní pokusy na 850—900 ha isou určeny západoněmecké odrůdy Janus a Solo, které naši Zlatku předčí až o 20 proč. Sovětské od­růdy pšenice jsou na našich plochách zastoupeny 38 proč. V osivu jarního ječmene, připraveného pro 230 000 ha, tj. 50 proč. celkové plochy, převládají od­růdy Diamant, Dvora a Denár. Kromě toho na letošní rozšíření ploch jarních obilovin o 40—50 tis. ha bylo ze státní bilanční rezervy uvolněno 530 vagonů osiva jarního ječmene, což postačí na dvě třetiny těchto ploch; zbytek mají zemědělské podniky dosít z vlast­ních zdrojů osiv. V osivech ovsa je letošní novinkou rozšíření odrůdy Diadém na 34 proč. ploch proti loňským 3 proč. na úkor staré odrůdy Český žlutý. Osivo ovsa bude dodáno na plochu 158 000 ha. Země­dělské zásobovací a nákupní závody mají dostatek osiva kukuřice z naší produkce a tradičního dovozu z Maďarska; i mimo smlouvy mohou dodat osiva slu­nečnice, hořčice, červeného jetele, vojtěšky a všech semen travin. Sadby okopanin je rovněž dostatek. CO VÁS ZAJÍMÁ Rodiče jsou často rozmrzelí, když jejich děti pochvalně hovoří o tom, co viděly, sly­šely, zažily nebo jedly u svých kamarádů, a považují to za nepřímou kritiku domova a sebe samých. Velmi často to dokonce dávají dětem najevo a netají se tím, že pro domov vyžaduji jiné měkčí měřítkn. Mladí lidé však nemají chuť, ani náklonnost komplikovat si život a napříště prošlé to či ono zamlčí. A netrvá dlouho a rodiče si stěžují, že jejich děti jsou tajnůstkářské a že к nim nemají důvěru. Málokdy si však uvědomí svou vlast­ní chybu. Většina dětí má o svých rodičích vysoké mí­něni, tak vysoké, že to možná ani rodiče sami ne­tuší, a je ochotna je proti komukoli hájit. Tím větší šok prožívá mladý člověk, když svůj ideál srovnává se skutečností a přesvědčí se, že sku­tečnost za ním značně pokulhává. Mladý člověk však miluje upřímnost. Jsou-li jeho otec i matka na takové výší, že dovedou otevřeně přiznat své omyly a nedostatky, je dobře. Mládí chyby omluví a odpustí zejména tomu, koho si váží a miluje. Co však neodpustí nikdy, je zapírání omylů nebo dokonce jejich glorifikace. Mezi rodiči a dětmi (a stejně tak i mezi žáky a učiteli) dochází pak ke ztrátě důvěry a vzájemná láska se změní v lhostejnost, pohrdání nebo dokonce v nenávist. A přece mladý člověk nemůže žit bez lásky. Možná, že mu my dospěli nerozumíme, ale nesmí me ho přitom přestat mít rádi. Neboť pak může mladý člověk ztratit pevnou půdu pod nohama a propadá zoufalství. Mladí lidé činí často ukva­pené závěry a extrémy nejsou vyloučeny. V Janu Kryštofovi je scéna, kdy mladý hudebník je svěd­kem pohanění své prvotiny, své mladické symfo­nie: neschopný orchestr pod vedením lhostejného dirigenta jí zbabrá a dílo propadne. Mladý skla­datel propadá zoufalství: chtěl by se pomstít, chtěl by vraždit. Cítil se ztracen, a když „zpozo­roval, že přišel ke břehu mlýnské strouhy, к mís­tu, kde se před několika lety utopil jeho otec, Za trochu lásky... Prof. JAN MACHAC rázem ho napadlo, aby se také utopil. Nečekaje ani minutu, přichystal se ke skoku. Ale když se skláněl nad hrází, oslněn klidem a jasným vzhle­dem vody, maličký ptáček na sousedním stromě se dal do zpěvu — vášnivého zpěvu. Voda šumě­la. Bylo slyšet záchvěvy kvetoucího obilí, vlnící­ho' se pod měkkými pocely vzduchu; topoly se pozachvívaly ..Kryštof byl překonán krásou jar­ní země a mír přírody ho ovládl a pomohl mu překonat krizi. „Políbil opojen zemi. Ubal život: Mám tě! Nemohou ml tě vzít, af dělají co dělají, Af mi působí trápení! ... Trpět, tot ještě žiti“ Všechny krize mládí nekonči tak šťastně. Za­čteš-li se do historie, vzedme se v tobě nejednou hořkost nad koženým, často až nelidským vzta­hem, jaký býval mezi rodiči a dětmi pravidlem ještě před méně než sto lety, a Ještě dnes dove­deš zatesknit nad osudem nešťastných milenců ze vsi Votína na Moravě, jimž rodiče bránili v lás­ce, takže nešťastný syn, .flintu na rameně majíc, к Božím mukám pospíchajíc, to к svému zahu­beni: tam šednouce, se střelíce, to s těma dvou­­ma kulkami“. (Špalíček písniček jarmarečních.) Mohu bohužel doložit t ze své učitelské praxe podobné krize, vzniklé ze — špatných známek ve škole. A ještě dnes dvakrát za rok, když se roz­dá vysvědčení, vyskytují se ojedinělé zprávy o tom, že ten či onen mladý smolař se pokusil o sebevraždu spolykáním většího množství hoř­kých pilulek, protože se bál domácí výtržnosti. A přece je možné, že za ty trojky nebo čtyřky ne­mohl, stačilo mu říci: „Vím, že jsi dělal co jsi mohl, nu snad to příště dopadne lépe,“ aby se znovu s chutí pustil do práce. To vše jsou doklady toho, že bez lásky a po­rozumění nelze mladé lidi vychovávat, a nejeden „otrlý“ nebo „drsný“ výrostek už roztál pod přá­telským slovem. Ano, často stačí s nimi hovořit a nezakrývat se výmluvami, že „teď nemám čas“ nebo „mám mnoho práce“ {obyčejně nemáte!). Důvěra mladého člověka je choulostivá květina a necitlivý přístup jl snadno spálí. Pozor na to, ne­boť stejně tak snadno, jako je mládež ochotna vám dát za trochu lásky své srdce, stejně tak snadno její lásku můžete ztratit, nemáte-li jí za ni co dát.

Next