Lidová Demokracie, červen 1974 (XXX/128-152)
1974-06-01 / No. 128
LIDOVÁ D6MOKRACI6 r---^--- . . __________i_____________________________________________ ______________i__________________' *__________ j ROČ. XXX. - C. 128 CENA 1 Kčs_____________ ORGÄN CS. STRANY LIDOVÉ — NOSITEL RADU PRÄCE Praha sobota 1. června 1974 Pozdrav budoucnosti MEZINÁRODNI DEN DĚTI. Čtyřiadvacet hodin zasvěcených šťastné bezstarostnosti, smíchu a hrám těch nejmenších. Je to vlastně jenom pouhý zlomek času, ale právě jím si lidé každoročně připomínají, že i na pokraji atomového věku zůstává nadále tím největším zázrakem narození dítěte. Pro toho malého človíčka je tento den stejný jako každý jiný: od samého rána bude zase donekonečna opakovat své „a proč ...“ nebo „jaktože“, zaujatě rozebírat pomocí lžíce a zlomené tužky zbrusu nového budíka, rozumovat nad takřka vystydlou polévkou, popřípadě ... ale ne, vždyť každý z vlastní zkušenosti ví, jak normální den takového dítěte vypadá. Jenže žádné tohle mrně neví, že má 1. června spolu s ostatními svátek, jeho se to netýká. A také neví nic o světě, do jakého se narodilo; slovo budoucnost pro ně zatím nemá žádný význam. Je spokojené, když se na ně někdo usmívá, hraje si s ním, když dostane napit a když nemá hlad. Ale všechny tyto pojmy mají přesný a konkrétní význam pro dospělé, jsou součástí složitých vztahů a vazeb, jsou ohraničeny možnostmi, které často daleko přesahují i tu sebevětší snahu a odhodlání jednoho člověka. Je přirozené, že má-lí matka dva koláče, dá ten větší a napohled lepší svému dítěti. Ale na tomto světě jsou stále ještě země, kde je tato lidská přirozenost problémem, kde není co dát. A tak je Mezinárodní den dětí především stimulem pro dospělé, připomínkou, že smích a bezstarostnost ještě nejsou všude samozřejmostí, že neplatí pro všechny a že takovouhle záruku může poskytnout jen společnost, jejímž zásadním programem je plynulý a harmonický růst životní úrovně každého občana, ve které slovo budoucnost není spojováno s obavami, sociálními nejistotami a existenčními starostmi. A tyto možnosti bez rozdílu všem může dát jen socialistický stát. Není toho málo, co je potřeba každoročně vynaložit, aby rodinám byly poskytnuty dobré podmínky, aby se podařilo zajistit požadavky, které by odpovídaly potřebám vývoje dětí v naší společnosti. Tím spíše, že ještě před nedávném byla právě v této oblasti řada citelných nedostatků. Vždyť v roce 1969 se nedosahovalo v ČSR ani prosté reprodukce obyvatelstva a v počtu živě narozených dětí na 1000 obyvatel byla naše republika na posledním místě v Evropě. Dnes už je situace jiná. V loňském roce se narodilo na 1000 obyvatel 18,3 dětí, a to je ve srovnání s rokem 1968, kdy byl tento podíl nejnižší, o 44 000 dětí více. Již tato fakta sama o. sobě svědčí, že se v průběhu těch posledních pěti let pro populační vývoj něco udělalo. Že byly vytvořeny určité předpoklady pro zlepšení životních podmínek a zvýšení Standardu rodin s dětmi. Samozřejmě, dítě, to znamená pořád nějaké vydání. Od nákupu plen, přes oblečení až po hračky. A nic dlouho nevydrží. Ale to je řeč jenom o jednom dítěti, jenže v současné době se jich ročně v naší republice narodí zhruba dvě stě sedmdesát pět tisíc. O tom, co to znamená pro stát, o úrovni jeho přímé i nepřímé pomoci rodinám s dětmi hovoří několik následujících údajů. Tak třeba skutečnost, že v naší republice trvá placená mateřská dovolená 26 měsíců — to je mimochodem jedna z nejdelších nejen v Evropě, ale, na celém světě — představuje ročně částku ve výši jedné miliardy čtyř set miliónů korun. Přitom stát pamatuje i na to, že žena v průběhu těhotenství nemůže mnohdy vykonávat svou dosavadní práci, respektive ne v plném rozsahu a má proto i nižší výdělky. Náklady na vyrovnávací příspěvky činí v těchto případech více než 20 miliónů korun. Vědle toho je nutno pamatovat na pětistokorunové částky, které poskytuje stát ženám pečujícím o druhé či další dítě až do dovršení dvou let jeho věku. Souhrnná bilapce těchto příspěvků přesahuje opět jednu miliardu korun ročně. A to jsou jen ty základní položky, které vyplývají z přijatých sociálních a populačních opatření. Vedle nich existuje pochopitelně celá řada dalších. Bylo by možné jmenovat a vyčíslit částky vynakládané na podporu při onemocnění dítěte, na služby v kojeneckých ústavech, jeslích a mateřských školách, popřípadě ty příspěvky, které musí dávat národní výbory tam, kde rodiče zanedbávají péči o své děti. A to je stále jenom oblast přímé pomoci státu. Kromě ní je zde ještě nepřímá, vyjádřená např. formou různých slev z daní ze mzdy, z cen dětského odívání a obuvi, z jízdného ve veřejných dopravních prostředdch apod. Když se to všechno sečte dohromady, je konečný výsledek takřka ohromující. Tyto různé formy hmotné pomoci, kterou stát poskytuje rodinám s dětmi, představují každoročně částku vyšší než 24 miliard korun. A to přitom v této astronomické cifře nejsou zahrnuty výdaje na řadu dalších věcí, které dnes jíž přijímáme automaticky a jako napiostou samozřejmost. ‘Třeba ochranné očkování proti dětským nemocem, obrně, záškrtu, spále atd. To už totiž spadá do sféry preventivní zdravotnické péče. S takovouto výší prostředků vynakládaných ve prospěch dětí se dnes nelze setkat v žádné, ani v té nejvyspělejší kapitalistické společnosti. To je privilegium, které svým občanům může poskytnout jen socialistický stát. Právě proto, že je dává všem, že chce, aby každé dítě bylo zdravé a mělo dobré podmínky ke svému vývoji. Mezinárodní den dětí je tedy vlastně do jisté míry pozdravem budoucnosti, protože až dnešní děti vyspějí a zaujmou naše místa, budou společnosti vracet tím více, čím vyšší byl počáteční vklad. A snad také je, v tom mezinárodním měřítku, i něčím málo víc. Je v něm totiž kus optimismu i naděje pro tento svět. Každý přece chce, aby se jeho dětem dařilo a žilo lépe než jemu samotnému. A není těžké si uvědomit, že ke splnění tohoto přání vede pouze jediná cesta. PETR RAMPÍR Dnes a zítra patří Praha pionýrům Člen předsednictva ÚY KSČ K. Hoffmann přijal delegace mládeže (čtk): U příležitosti oslav 25. výročí Pionýrské organizace přijal včera v Praze člen předsednictva ÜV KSČ a předseda ÚRO K. Hoffmann v přítomnosti tajemníků ÜRO B. Kačírka a VI. Maříka vybrané pionýry a pionýrské pracovníky z celé republiky. Přijetí se zúčastnil předseda ÚV SSM J. Poledník a další představitelé ÜV SSM a jeho PO. Setkání, které se uskutečnilo v předvečer Mezinárodního dne dětí jako součást akce Praha patři pionýrům, mělo za cíl vyjádřit dobrý vztah odborů к PO а к dětem vůbec. Stalo se součástí cílevědomé práce odborů s nejmiadším pokolením, které v duchu závěrů XIV. sjezdu KSČ a Vlil. všeodborového sjezdu se úspěšně promítá v denní práci našich orgánů a organizaci. Za obětavou práci v PO SSM předal předseda ÜRO K. Hoffmann pěti pionýrským vedoucím odborářské vyznamenání, čestbý bronzový odznak „Za odborářskou práci“. Pionýři ze všech krajů ČSSR, kteří přijeli do hlavního města na celostátní setkání Praha patři pionýrům, byli odpoledne hosty svých kamarádů v jed-Z DOMOVA 1 ZE SVÉTA notlivých pražských obvodech. Delegaci ze Severomoravského kraje uvítaly 1 letos děti z Prahy 5. Společně se svými průvodci navštívili hosté také Státní závodiště v Chuchli. Patronát nad pionýry Západoslovenského kraje převzala Praha 8. Hezky zážitek sl odnesli pionýři z Jihočeského kraje a obvodu Prahy 1, kteří si pobesedovall s tvůrci známého televizního pořadu „Piškvorky“. Večer se děti sešly při slavnostní večeři s pražskými herci, sportovci, zpěváky a budovateli metra. Krásné počasí a rozkvetlé parky lákali ke hrám ty nejmenší „budovatele“. Zatím stavětí jenom z písku, avšak zanedlouho převezmou štafetu v uskutečňování těch nejsmělejších plánů naší společnosti Foto: ČTK - M. Kalina PREDSEDA VLÁDY ČSSR dr. L. Štrougal zaslal v zastoupení presidenta CSSR blahopřejný telegram presidentu Giovannimu Leonovi ke státnímu svátku Italské republiky. Současně zaslal blahopřejný telegram presidentu Habíbu Burgibovi a předsedovi vlády Hádímu Nuirovi ke státnímu svátku Tuniské republiky. INDICKÝ STÁTNÍ MINISTR školství, kultury a sociálních věcí prof. dr. Nurul Hasan se včera setkal v Praze s ministrem školství ČSR ing. J. Havlínem. R. Nixon navštíví SSSR Moskva: V Moskvě a Washingtonu bylo včera současně oznámeno, že americký president R. Nixon odjede 27. června na oficiální návštěvu do Sovětského svazu. V oznámení se uvádí, že návštěva presidenta Nixona se koná na základě dřívější dohody o pravidelných sovětsko-amerických schůzkách na nejvyšší úrovni. Klid no Golonských výšinách Podpis v Ženevě Ženeva: V ženevském Paláci národů byla včera dopoledne podepsána dohoda o odpoutání syrských a Izraelských vojsk na golanské frontě předpokládající okamžité zastavení palby, rozdělen! vojsk a zbraní a výměnu válečných zajatců. Dohodu a příslušný protokol týkající se vytvoření pozorovatelského orgánu OSN pro odpoutáni a jeho úkolů podepsali vojenští představitelé obou zemi — syrský generál Tajrá a izraelský generál Šafir. Aktu se dále zúčastnili představitelé OSN — vrchní velitel mimořádných ozbrojených sil OSN na Středním východě finský generál Siilasvuo a osobni zmocněnec generálního tajemníka OSN R. Guyer, dále velvyslanci SSSR a USA V. Vinogradov a E. Bunker ve funkci společných předsedů ženevské mírové konference o Středním východě a egyptský generál T. Maghub. Půl hodiny po ženevském podpisu dohody o odpoutání syrských a Izraelských vojsk ustala palba na Golanských výšinách. Oznámilo to v Damašku syrské vojenské velení. (Podrobnosti na str. 2.) Pozdravné poselství do Finska (čtk): Ústřední výbor KSČ zaslal Komunistické straně Finska při příležitoseti 30. výročí zahájení její legální činnosti pozdravné poselství, v němž se mj. praví: Pro všechny demokratické a pokrokové síly ve Finsku, které každodenním mírumilovným úsilím spoluvytvářejí historii své země, je 30. výročí zahájení legální činnosti KS Finska významným jubileem. U jeho zrodu leží historické vítězství SSSR a jeho armády nad hitlerovským fašismem, které otevřelo před finským lidem nové perspektivy trvalého mírového a demokratického rozvoje, za který především finští komunisté vždy obětavě a vytrvale bojovali. V tomto urputném třídním a politickém boji s nepřáteli pokroku, demokracie a míru si KS Finska za 56 let své existence získala úctu a aktivní podporu stále větší části finských pracujících. Stala se pro ně vzorem organizace vyznačující se revoluční Obětavostí, disciplínou, oddaností věci socialismu a zájmům finského národa. Politická a výchovná práce SČSP (čtk): Očastl české organizace SČSP na dalším rozvoji pracovní Iniciativy, rozšiřováni zkušenosti zp sovětských průmyslových a zemědělských závodů a plněni dalších celospolečenských úkolů se včera v Praze zabývalo plenární zasedání ČÚV SČSP. 72 nejúspěšnějšich kolektivů a brigád čs.-sovětského přátelství, usilujících v roce 1973 o rozvoj socialistického soutěženi, na něm převzalo putovní standarty a diplomy ČÚV SČSP a 18 hrdinů socialistické práce — členů SČSP bylo dekorováno čestným odznakem SČSP I. stupně. Jednáni pléna, které řidli předseda české organizace SČSP a ministr spravedlnosti ČSR dr. J. Němec, byli přítomni předseda Ov SČSP a předseda SL FS V. David, ministr kultury ČSR doc. dr. M. Klusák a představitelé společenských organizací. Vedoucí tajemník ČOV SČSP M. Grande připomněl, že stále nejdůležltějšt oblasti působení české organizace SČSP zůstává politíckovýchovná práce. Ještě všestranněji a přitažlivěji musí přibližovat téměř miliónové členské základně Svazu v ČSR i ostatním občanům výsledky sovětské společnosti v oblasti ekonomiky, kultury a vědeckotechnického pokroku, mj. prostřednictvím akce „Věda a technika SSSR v praxi“. M. Grande vysoce ocenil iniciativu a pracovní úspěchy kolektivů čs.-sovětského přátelství. V české organizaci jich působí přes 2000. Festival Pražské jaro 1974 vrcholí Přátelské setkání ve Valdštejnském paláci • Udělení pamětních medailí B. Smetany (čtk): Pražské jaro 1974 vstoupila do své závěrečné fáze. Ministr kultury ČSR dr. M. Klusák uspořádal v reprezentačních místnostech Valdštejnského paláce v Praze při příležitosti letošního Mezinárodního hudebního festivalu přátelské setkání. Mezi hosty byl indický státní ipinistr školství, kultury a sociálních věcí prof. dr. Nurul Hasan, představitelé festivalového výboru Pražského jara a účastníci festivalu, vedoucí osobnosti Svazu českých skladatelů a koncertních umělců a našeho hudebního života. Setkáni se rovněž zúčastnili členové pražského diplomatického sboru. Před tím předal ministr kultury\ČSR doc. dr. M. Klusák významným osobnostem naší hudební kultury pamětní medaile vydané к 150. výročí narození Bedřicha Smetany. Večer se konalo v pražském Národním divadle slavnostní představení opery národního umělce Jána Cikkera Coriolanus, které bylo součástí operního cyklu Pražského Jara. Představení mj. zhlédl i indický ministr dr: N. Hasan. V Domě umělců vystoupila s písňovým recitálem A. Reynoldsová a ve Smetanovi síni se konal koncert Symfonického orchestru Čs. rozhlasu. Věk horské zralosti TRI NEJEDLO Když je někomu čtyřicet, hovoří se o mužnosti, zralosti a neflepších letech. Přesně taková je Horská služba v Krkonoších. Přišla na svět v roce 19?4, a když se vzpomíná na začátky, vystupuje jako nejsvětlejší moment úmysl dát dohromady hrstku chlapců, aby pomáhali lidem na horách v nouzi. Tenkrát tomu předcházela celá série velkých horských tragédií. A pak pár statečných dobrovolníků dělalo, co jim velelo svědomí, a dělali to moc dobře, uvážíme-li, že vlastně jenom dávali a nic nedostávali. I ty kasičky, které nosili, aby bylo na činnost, zely často prázdnotou. Omysl zachraňovat člověka z nebezpečí a ustavit příslušnou organizací, měl vlastně své inspirační předaktí už v roce 1913, kdy se Vrbata vydal hledat svého kamaráda Hanče v prostoru Harrachovských kamenů. To byl vůdčí motiv, jenž se potom z osobních vztahových rovin rozšířil na obecně lidské, humanistické. Poprvé jsem se setkal s Horskou službou až po druhé světové válce. To už měl sbor za sebou potíže růstu, jinak, nazývané reorganizace, a taky už mu napsali konečné jméno v křestním listě. Tenkrát taky začala Horská služba pronikat do prostředků sdělování jako pojem a bezpochyby působily články o jejích činech poměrně zajímavě na novinových stránkách. Dokonce si trochu myslím, že v té době spadla na horské služebníky jakási glorioly, za niž oni nemohli a kterou zavinila snad výlučnost jejich lidského řemesla, snad to, že najednou byli tady a patřili všem. Prostě mohlo se tehdy zdát, že to jsou skoro nějací „supermani“, když se tak směle a samozřejmě vrhají do nebezpečí a vycházejí z něho s úsměvem ve tváří nebo nějakým silným slovem v ústech. A míjely tehdy na Krkonoších opravdu dramatické roky, hledačka stíhala hledačku, zimy měly tvář silně zakaboněnou, tragické události se zapisovaly и Výrovky, na sedle Kozích hřbetů. V pozdějších letech — bylo to myslím 1966 — si vzpomínám na pifběh v Malé sněžné jámě s' fantastickým nočním sólem Ládi Krupičky, který slanil do jámy, kde se to všechno mohlo najednou utrhnout, protože byla přímo čítanková lavinová situace, a odtud vytáhl Ing. Vlchera. Ale takových Krupičků naleznete mezi červenými větrovkami něco přes dvě stě, přesně 209. ?olik je totiž členů HS v Krkonoších. Šestnáct vykonává práci profesionálně, ostatní jsou dobrovolníci. Supermani? Ne, zcela ■-bjfčel.if lidé, kteří mají různé vášně a záliby, kteří raději činí, než mluví, a věcem dávají skromná jniéna i rozměry. Takže když na horách je všechno v divokém pohybu, že bys psa nevyhnal, hovoří o větru střední síly a mírných závějích. Snad [aby se to nezveliětlo, nebot je známo, že jama crescit eundo, a oni se stali přímo zavilými nepřáteli jakékoliv nadsázky. Do hor chodí po zaměstnání, jež je různé, a manželky je zpravidla dost netrpělivě očekávají, což je přirozené. V jednom bych je rád uvedl mezi vzorné, 1 když vím, že je možná dostanu do stavu mírné podrážděnosti z důvodů, uvedených v předešlé větě: oni totiž všechny nové krkonošské obyvatele na míle předešli ve vztahu к tomu moc pěknému kousku naší země. Krkonoše se jim staly skutečným domovem, poutem začínajícím v srdci, a nikoliv bydlem přechodným, a vztahem, jenž zpravidla končí v okamžiku, kdy se kapsa dostatečně naplní činností v různých službách, což zatím platí pro převážnou část populace přicházející do Spindlu, Pece, Harrachova a Janských Lázní za zaměstnáním. Do Krkonoš přichází ročně bratru takových sedm miliónů lidí. Myslím, že by se mohly prizdobil prvenstvím nejnavštěvovanějšího horstva na světě, kdyby o to nějak hlasitě usilovaly. Zhruba desetinásobky počtů, jež přicházely do hor\před válkou, nacházíme ve stpjných horách (žel i zhruba stejně vybavených) dnes. Invázni rozměry návštěvníků způsobují mnohé jizvy na tváři hor. Ale to by byla jiná kapitola. Zůstaňme и Horské služby ve vztahu к těm obrovským přírůstkům. Ona se taky rozkošatila. Už se netísní v Olympii, nejezdí na velocipédu nebo na motocyklu značky Ogar zd „případem“. Dnes má velmi slušný park vozidel i techniky a vlastní „domeček“, který by jí mohl kdekdo závidět. A taky kádrově nabyla, byt její násobky vypadají úplně zanedbatelně vedle těch návštěvnických. A přece se na horách něco změnilo. Nezdá se vám, že ohěch dramatických příběhů, hledaček, záchranných operací, utěšeně ubývá? Poplachová siréna ve Spindlu si už dlouho pořádně nezakvílela. Pravda, platí se daně horám, a lyžařské úrazy, včetně smrtelných, se stále zařazují do černé kroniky. Svědomí hor ztělesněné v osobě starostlivého hlavního náčelníka HS Otakara Štětky stále má svůj prst varovně vztyčený a důrazně připomíná, že osvěty mezi návštěvníky nikdy nebude dost. Musíme však na druhé straně připustit, že osvěta už také osvítila a že to bylo právě ono její varovné slovo, které přivedlo mnohé návštěvníky к rozumu a к poznáni, že bude určitý rozdíl mezi krkonošským hřebenem a Václavským náměstím, nikoliv z hlediska frekvence, ale podle stupně objektivního nebezpečí, a že se tam nahoře musí respektovat některé normy, aby se sám Člověk nestal největším zdrojem nebezpečí a tragédií —, svou neuvážeností. A tohle slovo šířili lidé z HS od úst к ústům, v zotavovnách, když se školy přestěhovaly do hor, tohle slovo tlumočili přes noviny a rozhlas do povědomí veřejnosti. Takže tohle slovo — někdo tomu třeba říká prevence — představuje nejskvělejší ovoce, které dnes věnčí hlavu čtyřicátníka. Jsou to prostě nejlepší léta, je to Věk zralostt. Mám pocit, že mi za tohle zase řeknou několik drsných s[ov, až se s nimi opět setkám, a pak st půjdeme vypít grog.,.