Lidová Demokracie, březen 1975 (XXXI/51-75)

1975-03-01 / No. 51

Ш0УШМ0К1 М6 ROC. XXXI. - C. 51 CENA 1 K-~-_______________ ORGÁN CS. STRAN |Y LIDOVÉ — NOSITEL RÄDU PRÁCE______________Praha sobota 1. března 1975 Společný úkol DNES JSOU TOMU právě dva měsíce, kdy začal poslední rok této pětiletky; ten rok, o kterém se Již předem vědělo, že z hlediska výroby bude tím dosud nejnáročnějším. Pravda, v průběhu těch pě­ti let se již víceméně vžilo charakterizovat právě tímto slovem nové, nadcházející úkoly. A opráv­něně: dynamika růstu produkce si udržuje své vysoké tempo, tvorba národního důchodu převy­šuje plánovanou úroveň, přírůstky objemu výroby pokrývá z převážné části vyšší produktivita prá­ce, zrychluje se proces tvorby zdrojů — stručně řečeno úkoly, se kterými se naše ekonomika v daném období musí vypořádat, jsou skutečně rok od roku stále náročnější. A přece, se letošních dvanáct měsíců v něčem odlišuje od těch předchozích. Je to především v přístupu к problematice vý­robního procesu. V popředí zájmu stojí otázky efektivnosti, úspor, náhrady dovážených surovin vlastními, snižování nákladů, kvality výrobků, pro­gresivních metod práce. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že ani zdalekp není náhodná skuteč­nost, že právě v tomto roce se důrazně prosazuji tyto kvalitativní ukazatele plánu a podtrhuje je­jich význam. Je to logiiké vyústění cílevědomě řízeného vývoje naší ekonomiky, prosté, harmonic­ké pokračování procesu, jehož základy již vlastně stanovila koncepce tohoto pětiletého plánu. Úspěšné splnění záměrů páté pětiletky — tedy stoprocentní' zabezpečení plánovaných úkolů to­hoto roku — je dnes samozřejmě prvořadou sna­hou všech podniků a organizací, ale uskutečněni tohoto cíle neznamená v praxi nic jiného, než vy­tvoření určité základny pro další rozvoj národní­ho hospodářství, pro harmonický růst životní úrov­ně. A je naprosto jasné, že bez hospodárnosti a efektivnosti výroby se vývoj naší ekonomiky v příštích létech nemůže obejít. V táto sféře jsou jeho největší zdroje a odtud se také musí čer­pat. Konečně stačí se pozorně rozhlédnout kolem, zamyslet se nad- dosahovanými výsledky. Fakta dokumentující vývoj našeho národního hospodář­ství hovoří jednoznačně o jeho životaschopnosti a dynamice, ale ha druhé straně ukazují také na určitá citlivá místa. Některým podnikům se v loň­ském roce nepodařilo splnit nlán. vedle výrobků, které ve svém sortimentu představují světovou špičku, je však stále mnoho takových, které lze stěží dnes označit i za průměrné, nedostatky je možné najít ve sféře dodavatels.ko-odběratelských vztahů, v řízení a organizaci práce, ve využívá­ní fondu pracovní doby a přes určité zlepšení se stále setkávají podniky s obtížemi v oblastí ma­teriálového zásobování. Stačí jako příklad uvést, že v loňském roce pře­sáhl objém zmetkové výroby ve stavebnictví lOt) miliónů korun. To je prakticky ztráta produkce závodu s 600—700 zaměstnanci. A to se týká pou­ze jednoho resortu našeho národního hospodář­ství. S podobnými problémy je možné setkat se i jinde. Co všechny tyto negativní faktory zname­nají v souhrnu pro naši ekonomiku, o jaké hodno­ty ochuzují náš společný stůl a snižují tempo roz­voje, to není třeba nikterak zvlášť zdůrazňovat. Tyto otázky také s plnou vahou odezněly na jednání listopadového pléna ÚV KSÚ v loňském roce a jejich řešení naznačují přijaté závěry. Hos­podárnost a efektivnost se staly naším společ­ným a prvořadým úkolem. Racionalizace práce, využívání poznatků vědeckotechnického pokroku, moderní technologie a operativní spolupráce jsou prostředky к jeho úspěšnému zvládnutí. V této souvislosti je třeba zvlášť podtrhnout význam, který zde sehrávají iniciativa pracují­cích, socialistické soutěžení a závazky přijímané na počest 30. výročí osvobození naší republiky So­větskou armádou. Je nejlépe vidět z početných ohlasů, jimiž se podniky připojují к výzvě bra­tislavského Slovnaftu ze začátků letošního roku. Kupř. pracovníci Severočeských tukových závodů v Ústí nad Labem chtějí letos dodat za půldru­hého miliónu Kčs výrobků navíc a rozšířit sorti­ment zboží o deset novinek. Vedle toho slibují u­­šetřit více než milión korun na dovozu fosfátů, které nahradí vlastními surovinami. Počítají také s tím, že materiálová spotřeba bude o 2,5 miliónu korun nižší, než jim určuje státní plán. Ve slévárně n. p. MEZ v Mohelnici zase začali uplatňovat zcela novou metodu odstředivého koki­lového lití koster statorů pro elektromotory, která je světovým unikátem. Nový originální stroj vy­produkuje při pětinásobném snížení počtu pracov­níků až 600 000 kusů v roce — a to je o 170 000 kusů více, než je v současných možnostech mohel­nických slévačů. Přitom pracnost výroby klesá o 12 proč. a při perfektní povrchové úpravě je vá­ha odlitku nižší asi o jednu pětinu. Ve stavebních podnicích se \te stále širším mě­řítku zavádí Zlobinova metóde, jejíž největší pří­nos spočívá v tom, že při vysokých požadavcích na efektivnost a kvalitu výroby zapojuje stále šir­ší kolektiv pracovníků do realizace finálního díla. Zatímco v loňském roce používalo ve stavebních podnicích na území ČSRWéto metody celkem 51 kolektivů, rozšíří se letos jejich počet o dalších šedesát pět. Neméně významné je i to, že vedle bytové výstavby — kde se doposud vesměs uplat­ňovala se jl kupř. Stavby silnic a železnic sna­ží zavést i do budování inženýrských objektů a v průmyslu stavebních hmot připravuje VHJ Ce­mentárny a vápenky Praha podmínky pro její použití u šesti brigád. Snaha o vyšší hospodárnost není žádnou jedno­rázovou nebo „módní“ akcí. Je dlouhodobým pro­cesem úzce souvisejícím s vnitřními strukturál­ními změnami v národním hospodářství. A proto se i výsledky musí dostavovat postupně. Tak, jak budou plněny jednotlivé etapy tohoto společného úkolu všech podniků a organizací. PETR RAMPlR I Chvíle, kdy bereme do rukou knihu, patří bezesporu к nejhezčím okamžikům i toho nejvšednějšího dne. Kniha, plným právem nazývaná „nejvěrnějším společníkem“, obohacuje nesmírně náš íivot Foto: LD — J. ŽAČEK Rozvoj bratrské spolupráce ČSSR-NĎR Přijetí 0. Fischera na 5NR m Odlet vzácného hosta do Sofie (čtk): Ministr zahraničních věcí NDR Oskar Fischer se včera dopo-ledne v Bratislavě na Slavíně poklonil památce sovětských hrdinů, kteří před 30 lety položili své životy v boji proti fašismu. Pietního aktu se zúčastnil místopředseda vlády SSR J. Hanuš, ministr vnitra SSR Š. Lazar, bratislavský primátor L. Martinák a další. Vzácný host si poté prohlédl památky a novou vý­stavbu Bratislavy. Se zájmem se seznámil s rozvojem Slovenska' v socialistickém Československu na jubU lejní výstavě к výročí Únorového vítězství, instalo­vané na Bratislavském hradu. Potom přijal ministra zahraničních věcí NDR O. Fischera místopředseda SNR J. Štencl. Hosta dopro­vázel ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupek a velvyslanci obou zemí. Přítomen byl generální konzul NDR v Bratislavě F. Pokiser. Ján Stencl zdůraznil význam spolupráce mezi CSSR a NDR pro úspěšný rozvoj .obou zemí. Ministr zahra­ničních věcí NDR O. Fischer hovořil o svých dojmech z návštěvy a vyslovil uznání budovatelům Bratislavy. Odpoledne ukončil ministr zahraničních věcí NDR O. Fischer svůj pobyt u nás. Na bratislavském le­tišti, odkud vzácný host odletěl do Sofie, se rozloučil ministr zahraničních věcí CSSR B. Chňoupek, velvy­slanec ČSSR v NDR R. Dvořák a velvyslanec ^ÍDR v CSSR G. König. Ministra zahraničních věcí NDR přišli na bratislavské letiště vyprovodit člen předsednictva a tajemník ÚV KSS J. Janík, místopředseda vlády SSR J. Hanuš, mi­nistr vnitra SSR Š. Lazar, primátor hlavního města Federální shromážděni ČSSR svoláno (čtk): Předseda federální vlády Lubomír Strou­­gal v zastoupení presidenta republiky oznámí! svým dopisem předsednictvu Federálního shro­máždění Československé socialistické republiky, že podle článku 61 ústavního zákona o čs. federa­cí svolává dnem 1. března 1975 Federální shro­máždění ČSSR к jarnímu zasedání. Závazek budovatelů metra (čtk): Sdružený socialistický závazek na splněni úkolů letošního roku i páté pětiletky odevždali včera zástupci 24 zúčastněných podniků na výstavbě praž­ského metra členu předsednictva ÚV KSC a vedoucí­mu tajemníku MV KSČ v Praze A. Kapkoví. Plán ukládá vyrazit v tomto roce je-ště 4145 metrů tu-nelů. Z toho na trase A je třeba zajistit 800 metrů stanič­ních a 164 metrů eskalátorových tunelů. Je to práce technicky velmi obtížná a její kvalitní a včasné pro­vedení zaručí rychlejší postup v budování náročné stavby linky A pražského metra. SSR L. Martinák a vedoucí Úřadu vlády SSR D. Ma­tějko. Přítomen byl generální konzul NDR v Bratislavě F. Pokiser a vedoucí dalších konzulárních úřadů v Bratislavě ZPRÄVA O OFICIÁLNÍ NÁVŠTĚVĚ MINISTRA ZAHRANIČNÍCH VĚCI NDR O. FISCHERA v ČSSR Na pozvání ministra zahraničních věcí ČSSR В. Chiftupka dlel od 26. do 28. února 1975 v ČSSR na oficiální přátelské návštěvě ministr zahraničních věcí NDR O. Fischer. Za jeho pobytu v Praze jej přijal generální tajemník ÚV' KSČ G. Husák a člen před­sednictva a tajemník ÚV KSČ V. Bilak. V Bratislavě byl O. Fischer přijat členem předsednictva ÚV KSČ a prvním tajemníkem ÚV KSS J. Lenártem, členem předsednictva ÚV KSČ a předsedou vlády SSR P. Co­­lotkou a v zastoupení předsedy SNR jejím místopřed­sedou J. štenclem. Oba ministři jednali o rozvoji vzájemných' vztahů a vyměnili si názory na důležité mezinárodní otázky. S velkým uspokojením konstatovali, že -se všestranně rozvíjí bratrská spolupráce mezi oběma státy v linii usnesení XIV. sjezdu KSČ а VIII. sjezdu SED. Novými významnými Impulsy pro její prohloubení a rozšíření se staly závěry z jednání stranických a vládních de­legací ČSSR a NDR v čele s generálním tajemníkem ÚV KSČ (}. Husákem a prvním tajemníkem ÚV SED E. Honeckerem v říjnu 1974 v Praze. Společným úsilím lidu obou zemí jsou úspěšně uváděny v živqt. Pokračován! na str. 2. Bratr dr. J. Srb v Jihlavě (re): Místopředseda FS a člen PÚV CSL br. JUDr. J. Srb navštívil včera Jihlavu. V doprovodu předsedy OV ČSL, poslance KNV br. F. Mifky a tajemníka OV ČSL br. Fr. Tomečka se setkal s představiteli okresu tajemníkem OV KSČ J. Čížkem, tajemníkem OV NF J. Babčickým, předsedou ONV J. Svěrákem, tajemníkem ONV M. Holzbauerem a předsedou OOR J. Strakou. Tajemník ONV M. Holzbauer ho informoval o práci národních výborů v okrese. t)tázkami spolupráce slo­žek Náródoí fronty se zabýval tajemník OV NF M. Babčický. Po besedě se br. dr. J. Srb účastnil aktivu funkcionářů ČSL, kde se seznámil s činností lidovců v okrese. Belgická delegace jednala v Praze (čťk): Delegace belgického ministerstva zahranič­ních věcí, vedená velvyslancem F. M. Herplnem, Jed­nala ve dnech 27.-28. února v rámci mezlmlnister­­ských konzultací s delegací federálního ministerstva zahraničních věcí ČSSR, vedenou náměstkem mi­nistra- M. Růžkem. Předmětem jednáni byly otázky vzájemných čs.-belgických vztahů a některé otázky mezinárodní, zejména problematika evropské bezpeč­nosti a spolupráce. w Z DOMOVA I ZE SVETA MÍSTOPŘEDSEDA VLÄDY CSSR R. Rohlíček přijal včera v Praze delegaci vedoucích představitelů so­větské statistiky. NA POZVÁNI guvernéra Italské ústřední banky od­letěl včera z Prahy ďo Itálie předseda Státní banky československé S. Potáč. Z PRAHY do vlasti včera odletěla studijní delegace Fronty národní jednoty PLR. Delegace studovala v ji­hočeském kraji problemattku volebních programů NF a akce Z. Most má novou nemocnici (zk): V Mostě bude dnes slavnostně otevřena nová nemocnice, která patři к nejmodernéjšlm v naší re­publice. Do plného provozu bude dáno pět objektů — poliklinika, okresní hygienická stanice, hospodářská budova a dva bloky lůžkových oddělení. Pacientům je zde zatím к dispozici 1110 lůžek. Ze staré'nemoc­nice budou nemocní postupně převezeni během měsí­ce března. Do konce letošního roku bude zde vybu­dován I Infekční pavilón a oddělení resplračních ne­mocí, kde bude místo pro 1300 ležících pacientů. Salima splnila všechny předpoklady Rozvije! specializaci a kooperaci v potravinářství států RVHP (ot): Včera skončil na brněnském výstavišti II. ročník Mezinárodního potravinářského salénu Salima 75. již předběžné hounocení naznačuje, že splnil hlavní cíle, přispěl к rozšíření obchodních kontraktů a stal se přínosem pro plánovanou rekonstrukci ěs. potravinářství, která se chystá v nejbližších letech. Celkový objem pevných kontraktů, uzavřených na Salimě 75, představuje 1 miliardu 614 miliónů korun, z toho dovoz činí 1 miliardu 11 miliónů a vývoz 503 milióny. Ve výši 100 miliónů jsou rozpracovány další kontrakty. Ani tyto údaje nejsou ještě konečné. Potraviny a zemědělské plodiny se podílejí na cel­kovém objemu kontraktací 1 miliardou 410 milióny korun. V fis. exportu převládají tradiční produkty, jako cukr, chmel, nové 1 práškový chmel, který zís­kal letos Zlatou Sallmu, zeleninové konzervy, ovoce, kachny, krůty atd. Čs. dovoz se orientuje na položky surovinového charakteru, některé zemědělské plodi­ny, například kukuřici, proso, kakaové boby. Ve větší míře byla letos zastoupena potravinářská technika, jejíž podíl se bude zvyšovat 1 v příštích ročnících. Čs. stroje a zařízení mají podle hodnoceni odborníku vysokou úroveň. Branami výstaviště prošlo letos na 100 tisíc osob. S ohlasem se setkal 1 prodej potravin v pavilónu G. Sallma je jediným mezinárodním salónem v zemích RVHP. К jejím hlavním cílům patří tedy rozvíjení specializace a kooperace v široké oblasti potravinář­ství států tohoto společenství. Pocta knize VĚROSLAV MERTL V jedné ze svých nejlepších povídek Hlídač le­­sá, popsal dnes ui mrtvý americký autor Kerouac příběh mladého nekonformního mute, který se nechal najmout jako požárník vysoko do hor, kde v naprosté samotě hlídači větě prožil několik měsíců svého života. Ohně lesů sice nevzplály, tím spíše se však zde mohl ponořit do závratných hloubek bytí, jak mu zřejmě člověk porozumí jen tehdy, když může na chvíli poodstoupit od lidské­ho hemžení, spatřit svět takříkajíc z ptačí perz spektivy a prost všech ctižádostí, obdivovat jej ja­ko dítě. U nás ještě neznámý sovětský autor Vastlij Suk* šin, který zemřel lont a kterého nám letos, před­­stavL Odeon, napsal zase skvělou povídku o osu­du starého vysloužilce Filipa, muže, který dělal revoluci, zakládal kolchozy, prošel válkou a kte­rý nyní, na konci života, jako převozník převáží na svém voru rakev s Marjou, s níž se v mládi nerozumně rozešel, již však nepřestal nikdy milo­vat a teprve jejíž smrt prosvětlila v jediném oka­mžiku celý jeho život zvláštním, nevyslovitelným poznáním. Nepřipomínám oba autory proto, že jeden byl z Ameriky a druhý ze Sovětského svazu, či že je­jich velký talent přervala předčasně totož­ná smrt. Spíš mě uchvacují oba svým blížч kým moudrým pohledem, ale také tím, jak na příbězích navýsost všedních postihli jakýsi pr.apo­­hyb lidské duše a tak stvrdili jedinečnou povahu básnického poselství, o jehož smyslu právě na pozadí naší vědecké a technické revoluce jsme ochotni často i vážně pochybovat. A není divu: člověk přistává na Měsíci, kosmonauti oblétávajt jako svatojanské mušky naši planetu, na níž se zatím vedou války, propukají sociální a politické revoluce, zbrojí se, jedná o míru, dvě třetiny lid­stva trpí podvýživou a kybernetické počítače chr-lt na plné obrátky nejvhodnější alternativy ekono­mických řešení, na nichž snad záleží budoucnost nás všech. Nuže, co tedy v této pragmatické epo­še může znamenat pouhá povídka, román, báseň, zvlášt když jsou tolikeré oči tak obdivné zahledě­ny do tak výkonných strojů, plných všelijak mrka­jících kontrolek á plodících hory štítků a pásek, nad jejichž vydírkovanými depešemi zůstává lai­kovi rozum stát? Jakpak by se v sousedství tak účinných „mystérií“ nejevila někdy krásná lite­­. ratura jako cosi zastaralého a zbytečného, zejmé­na, když postrádá jakákoliv statistická data a fak­ta, obohacující naše poznání? К čemu tu tedy, pro­boha. vůbec ještě je? Sáhnu teď raději pro jadrný výrok jednoho své­ho přítele, který na takovouto úzkostnou otázku bohorovně odvětil, že uprostřed světa, v němž je téměř všechno určeno к něčemu, leží zřejmě cena literatury právě v tom, že ona samojediná sl může dovolit být úplně к ničemu. Samozřejmě, že jeho bonmot nelze brát doslova; ostatně každý z nás za ním jistě naopak tuší cosi až radostně nedó­­povězeného, totiž, že existence krásné literatury je jen jakoby к ničemu, čímž si neméně vysluhuje mezi všemi rozumnými lidmi své výsadní postave­ní. Vždyí takový Kerouacův hlídač lesů nebo Sukг šinův starý Filip, ryáme-li už zůstat и těch dvou, přece nejsou jenom kupou uhrančivých slov nebo nějakou blábolivou smyšlenkou; svou výpovědí osobních i společenských pocitů zastupují i nás, čtenáře, úplně obyčejné lidi, kteří st jednání a myšlení jejich postav nejdřív dobře zftltrujeme vlastní zkušeností, než přitakáme a než se nako­nec necháme navždy provanout jejich dávnou moudrostí. Zná však ale někdo stroj nebo nějaký kybernetický mechanismus, který by to také tak dokázal a měl nad námi takovou moc? To samo o sobě ale neznamená, že by také au­toři knih nepodléhali marnosti., „Cas od času mě ten balbylón knih zmůže,“ hořekuje kdesi Sa­royan, „a to se mi stalo včera v noci: šíje mi trnula návalem žalu, nicotnosti, hněvu a lásky. Kdykoliv mě takhle trne v šíji, vím, že je ml zase špatně z knih. Vím, že se mně zmocňuje po­cit zbytečnosti a že teď nebude lehké psát, přidá­vat svou trošku к tomu všemu, co bylo napsáno.“ Ptá-li se však někdo, proč tedy autoři tahle mu­ka podstupují, nezbývá než odkázat ho na nezdů­­vodnitelnou nutkavost к psáni, čímž se jen stvr­zuje potřebnost literatury, jejíž bytí je spjato zřejmě s bytím vůbec, a naopak. Stastní tedy ti, kteří tohle vědí a kteří st prá­vě díky krásné literatuře uhájili i uprostřed na­šeho pozemšíanství smysl pro prostotu, sílu a sla­bost 'člověka; a také pro ticho, bez něhož se snad ani s literaturou nedá obcovat. A v tom tkví zá­sluha každé velké, zanícené knihy, že nás pod­textem svého příběhu nebo verše nechá doputovat až к sobě, že najednou mnohem jasněji naslouchá­me tikotu našeho času, a že i poněkud laskavějí rozumíme lidem a světu než ti, kteří jsou s li­teraturou z důvodů shora napovězených jaksi na štíru. Jejich škoda. Zajímalo by mě však, co ří­kají počínání kosmonautů, které můžeme jistě všichni považovat za prototypy naší epochy, a kteří si na palubách svých hvězdných korábů ne­jen zpívali, ale i recitovali básně, četli a krásně meditovali. Nezdá se nám teď už, že právě oni tak vlastně nejvíc ze všech našich současníků reha­bilitovali krásnou literaturu a poezii tím nejneoče­­kávanějším a nejfantastičtějším způsobem? Před všemi lidmi tak doznali, že ty miliardy psaných slov jsou vlastně tkání světa, póry, bez nichž se nedá dýchat tady dole ani tam nahoře, a to je tuším, nejen pocta, ale t ten nejkrásnější příběh knihy v její dosavadní históriu

Next