Lidová Demokracie, červenec 1975 (XXXI/152-178)
1975-07-01 / No. 152
■ 'vvrirpi/irQ. LIDOVÁ D GMOKRACie ROC. XXXI. C. 152 CENA 50 hal. ORGÁN CS. STRANY LIDOVfi — NOSITEL ft A D ü PRACE__________________Praha átér? 1. Cervence 1975 Xa aktwální téma Mobilizujfcí vzpomínka DéSf a olovéná obloha, pod kterou se Praha probudi 1 a do pondélního rána, jako by vyvolávaly pocit srautku. V nedéli Cs. spartakiáda 75 vyvrcholila a najednou, z niceho nic je tu vsední den, jakym u2 obyvatelé hlavního mésta pomalu ndvykli. Ceiy tyden byla is. metropole domovem statisícu cvicencü a cviCenek, hostü spartakiády, a kazdy z téchto sedmi dnű byl svátkem, prinásejícím néco novéhu. At uz to bylo pri kaídodenních setkáních na uiici, pH cesté do práce, pri procházkách. Mlady duch se zmocnil letité Prahy, at chtéla ői nechtéla. Od první chvile Prazané zahrnuli návstévníky péöí i pozorností, uskrovnili se ve svém vlitém pnhodlí, nadsené cviéencűm tleskali pri zkouskách, generálkóch i samotnych hlavních dnech. Atmosféra druznosti nakazila kazdého. Obyvatelé hlavního mésta se stali prüvodci ztracen^ch v bludisti ulic i dopravy, ochotnymi infurmátory skupinkám, hledajícím prazské památky a místa slavn^ch revoluiních tradic, ale i pefiuvateli, kdy2 si pofiasí s cvicenci nebo malomi turisty kruté zasprymovalo. A tak dny vyvrcholení CSS 75, jíz se k oslavám 30. vyrocí osvobození Ceskoslovenska Sovétskou armádou pripojilo téluvychovné hnutí, vyznély jako ímperativ: Jsou-li nasi lidé schopni ukázat svétu takovou manifestaci mírového zivota a takovou prehlídku zdraví a síly, néni pfed nimi pFekázka, kterou by neprekunali. Ale jenom z nebe samo od sebe to nespadlo. V socialistické éré dosáhlo ceskoslovenské télov^chovné hnutí nebyvalého rozmachu a mohlo si dovolit plny rok trvalé intenzívní spartakiádní prípravy ve velkych méstech i vesnickách v célé republice, která pFivedla do télocvicen statisíce nov^ch cvicencü a cviüenek bez rozdílu véku. Spartakiádní dílo je podchytilo natolik, ze mohli pred celym svétem demonstrovat jednotu vseho lidu v budovatelském úsilí i víru v mo2- nost mírového 2ivota. Jak silny sjednocovací motiv se skryvá v télov^chové dokumentoval i nedélní spartakiádní prüvod Prahou. Kráéeli v ném cviöenci stejné jako élenové spartakiádních stábu, slozenych z predstavitelü vsecli slozek Národní fronty. I to bylo symbolické, protuze bez vselidového zaujetí pro véc, bez podpory nárudních vyborü, skol, bez dobré vüle a ochoty v^robních podnikü a závodü nikdy by se nepodaFilo na Strahové to, nad Cím se statisícüm domácích i zahranicních návstévnfkü tajil úzasem dech. Právé tím propojením celého národa, ohlasem, jakéin pronikla CSS do ka2dé ceské a slovenské rodiny, predstavovala spartakiáda víc, néz fyzickou zdatnost cvicencü. Celému svétu, ale i sami sobé jsme predvedli netusené organizaCuí schopnosti a muráim vlastnusti lidí nasich národü, jimz zádny cíl néni dóst vysoky a pFekázka neprekonateiná. Jestlize Strahov byl barevnym exportním kaleidoskopem, pák se nesmí zapomínat, ze myslenka spartakiádní síly byla dokumentována u2 v „pfedpremlérách" na masov^ch okresnícb spartakiádách. Jen zlomek nadsen^ch se mohi dustat do Prahy: PFípravy na tuto jednu z mnoha akcí, jimiz jsme v první in pololetí bilancovali své úspéchy, podnítily tak obrovskou télovychovnuu i spolecenskou aktivitu, jíz by ani nejvétsí stadión svéta nestacil. Pondélkem nastaly vSední dny a és. spartakiáda züstane mobilizující vzpomínkou. Desetitisíce mladych i starsích se dostalo do télocviéen a k pravidelnému provozování télovychovy, pro statisíce, které promeskaly svou prílezitost, se stali vzorem a pííkladem hodnym následování. A jestlize se nám dnes a zítra podarí zachytit spartakiádní elán ve v§ech prostorách, do kterych spartakiádní mySlenka zasáhla, bude to stát za to. Jde pfece o zdraví národa, a o to, 2e jen zdravy, silny národ je schopen plnit a dosáhnout cíle, ke kter^m ho cesta socialismu zavazuje. (em) M. Cmejla ze Státníhn statku Rourinice se sídlem v Brozanech mél v minulynh dnech napit no. 2acím mackacím strojem E 301 sklizel vojtésku. Jehn rienní vykon pri prodlouienych sménách byl prúmérné 20 hektáré Foto: CTK • 0. HOLAN Vzácní hosté u prezidenta republiky G. Husák prijal I. I. Jakubovského a S. M. Stemenka Yyznamenání P. F. Tjurnéva • E. Kardelj odletél do vlasti (étk): Generálni tajemník ŰV KSC a prezident Ceskoslovenské socialistické republiky Gustáv Husák pFijal vcera na Prazském hradé hlavního velitele spojen^ch ozbrojen^ch sil státü Vargavské smlouvy, dvojnásobného hrdinu SSSR a hrdinu CSSR, marsála Sovétského svazu I. I. Jakubovského a náéelníka stábu spojenych ozbrojenych sil státü Varáavské smlouvy generála armády S. M. Stemenka, ktefí jsou v téchto dnech na krátké návstévé v CSSR. V pfátelské besedé byly pfedmétem rozhovoru nékteré otázky prohlubování spolupráce mezi bratrsk^mi armádami Sovétského svazu a Ceskoslovenska. Pfijetí se zúcastnil mlnistr národní obrany CSSR armádní generál M. Dzúr, první náméstek ministra národní obrany a nácelník generálního Stábu Ceskoslovenské lidové armády genplk. K. Rusov, predstavitel hlavního velitele spojen^ch ozbrojenych sil státü VarSavské smlouvy v CSSR, genpor. A. I. Sostakov. Pfítomen byl rovnéá velvyslanec SSSR v CSSR Vladimír Vladimlroviő Mackevic. Vcera pfijal také generálni tajemník ŰV KSC a prezident CSSR G. Husák na Praíském hradé pFedstavitele hlavního velitele spojen^ch ozbrojenych sil státü VarSavské smlouvy v CSSR, hrdinu SSSR genpor. P. F. Tjurnéva. PFedal mu vysoké státní vyznamenání, Rád bílého lva druhé tfídy, které bylo P. F. Tjurnévovi propüjéeno za prohlubování pFátelství a bratrského svazku mezi armádami a Üdém CSSR a SSSR. Pri jeti se zúéastnil mlnistr národní obrany CSSR Martin Dzúr a nácelník HPS CSLA genpor. V. Horáéek. PFÍtomen byl rovnéí velvyslanec SSSR v CSSR V. V. Mackevié. . Clena pFedsednictva 0V Svazu komunistü Jugoslávie a élena prezídia SFRJ Edvarda Kardelje pfijal véera Spartakiádní setkání v Lucerné (étk): Ve velkém sálé Lucerny se vcera konalo prátelské setkání praEskych cviöitelű, élenű spartakiádnlch Stábé a organizátorü oblastních í Ceskoslovenské spartakiády 1975. Slavnostního vecera se zúcastnil élen pFedsednictva ŰV KSC a vedoucí tajemník MV KSC v Praze A. Kapek, prazsky primátor Z. Zuska, pFedseda ŰV CSTV A. Himl a místopfedseda ŰV CSTV a pFedseda ústredního Stábu CSS 1975 J. Chvalny. A. Kapek ve svém podékování vyzdvihl pFedevSím atmosféru, kterou hlavní mésto pFipravilo spartakiádním hostűm, a ocenil aktivní pfístup obéanü ke vSem úkolüm vypiyvajícím z chodu mésta ztlZenym mimoFádnymi podmínkami této sportovní slavnosti. PraSskym cviéitelüm i organizátorűm pák podékoval za prácl v pFípravé cviéencű, i v oSivení pokrokovych tradic és. télovychovy. Predseda ÜV CSTV A. Himl, jako vyraz díkű za prostFedí Praáany vytvoFené, i za bezchybny chod vSech méstskych systémű, pFedal A. Kapkovi soSku, symbolicky dárek hlavnímu méstu. Po oficlální éásti následoval kulturní program, ktery pro pFítomné pfipravili pFední praíStí umélcl. na Praíském hradé generálni tajemník ÜV KSC a prezident republiky G. Husák. V pfátelské besedé sl vyménlll názory na daláí rozvoj spolupráce mez! KSC a SK], posoudül moínosti dalSIho vyvoje vztahfl mezi CSSR a SFRJ a problémy vystavby socialismu v obou zemlch. Rozhovor problhal v otevfeném ovzduél. PF1- jetí se zúcastnil élen pFedsednictva a tajemník ÜV KSC V. Büak a vedoucí Kanceláre prezidenta republiky J. Pudlák. PFÍtomen byl téí velvyslanec SFRJ v CSSR M. Veniánlk. V budové ÜV KSC pfijal élen pFedsednictva a tajemník ŰV KSC V. Büak élena pFedsednictva OV Svazu komunlstfi Jugoslávie a élena prezídia SFRJ E. Kardelje. V srdeéném a pFátelském rozhovoru sl pFedstavttelé obou bratrskych stran vyménlli zkuéenostl z rozvoje socialistické spoleénostl v CSSR a SFRJ a názory na dalsí rozvoj vzájemné spolupráce mezi obéma stranami a zeméml, jakoí 1 na aktuálnl otázky vyvoje mezinárodnlho komunistického a délnického hnutí. PFljetl se zúéastnili vedoucí oddéleni mezinárodní polltiky OV KSC A. VavruS a velvyslanec SFRJ v CSSR M. Venlénik. Po skonéenl pfátelské návstévy CSSR odletél véera z Prahy élen pFedsednictva OV Svazu komunistü ]ugoslávte a élen prezídia SFRJ E. Kardelj s chotl a doprovodem. V Ceskoslovensku byl na pozvání ÜV KSC. Na ruzyfiském letláti se s nlm rozlouélli élen pFedsednictva a tajemník ŰV KSC V. Büak a dalét vedoucí pracovnlcl ÜV KSC. PFÍtomen byl téí velvyslanec SFRJ v CSSR M. Vonléntk. Prijetí u predsedy FS (étk): Clen pFedsednictva 0V KSC a pFedseda FS Indra pfijal véera élena pFedsednictva strany BAAS pfedsedu syrsko-Cs. skuplny pFátelství T. Chajráta - élena pFedsednictva syrsko-Cs. skuplny pFátelství A. Agha, ktefí dlí na návstévé v CSSR jako hosté Cs. spoleénostl pro mezinárodní styky. PFljetl byl pfítomen syrsky velvyslanec v CSSR A. R. Farzat. Loutkári opét do Chrudimi (étk): V Chrudlmt véera byla za úéastl náméstka ministra kultury CSR V. Kovafíka slavnostné zahájena celostátní pfelüldka loutkárskych amatérskych souborfl — 24. loutkáfská Chrudlm. Je pofádána v rémet festlvalu zájmové a umélecké élnnostl vénovaného letos 30. vyroéí osvobození Ceskoslovenska Sovétskou armádou. Jako první se dívákéin pFedstavil pohádkou J. Kákoée O tfech krásách svéta brnénsky soubor jltfenka. Hosté cbrudlmského festlvalu, profestonální loutková scéna Marctnek z polské Poznané, krajské dlvadlo z Banské Bystrlce a královéhradecky Drak, pák uvedll premléru trlptychu jánoálk. Kaidé z téchto tfí dívádéi hrálo svym speclflckym stylem, druhem loutek 1 vlastním jazykem jednu éást inscenace. Po ceiy tyden budou v Chrudimi v odpoledních a veéerních pfedstavenlch vystupovat pFeváiné s pohádkaml souéasnych autorfl amatérétl loutkáft z Prahy, Brna, Bratislavy, Ostravy, KoSIc, Kraslic a Litvínova. Na programú je také semínáf űéastnlkö chrudimské pfehlldky O rozvojl éeskoslovenského amatérského loutkového dlvadla ve 301etém obdobl budování soclallstlcké spoleénostl, dále pák dlskuse o pfedstavenlch a daléi odborné 1 spoleéenské akce. Haskova Lipnice zahajuje (vn): Haékova Ltpnlce uvádf XVII. roéntk humoru a satlry poprvé pfehlidkou éeskych filmovych veseloher, která zaélná ui dnes és. premlérou „Hodlme se k sobé, miláéku ...?“ Návétévníky hlavních festivalovych dnfl v Haékové Lipnicl 5. a 6. éervence pobav! novy pofád stryéka Jedliéky „Je nám dobfe na, svété", kabarét Dikobrazu „Sloni jsou nakaillvl", Kruénohorské dlvadlo premiérou hudebnl komedle B. Nádvorníka „Zpívajlcl kfídlovky", hudebnl a daléi umélecké soubory. Znalcl dfla J. Haéka se opét utkajl v populárnl soutéil o Haéküv dibánek. Z DOMOVAI ZE SVÉTA PREDSEDA ŰV SSM J. Poledník pfijal vöera pFedstavitele mláde2nick?ch organizací socialistick^ch zemí, úCastníky Ceskoslovenské spartakiády 1975. ÍESKOSL0VENSKO navőtívil ve dnech 26.—30. öervna fillpínsky ministr plánování a generálni sekretáF ú|adu národohospodáFského rozvoje Gerardo P. Sicat. Okresní lidová knihovna v Klatovech patFí mezi velml ágiini osvétová zarízení. Dobrou praeí klatovskych knihovníkű se podstatné zvyáil poéet stálych ctenárű -• dnes jieh má knihovna vice nei 3UÜU Foto: CTK — Z; 1 HUMPALOVA Pripravují sjezd rodákú (ej): V DobFívé na Rokycansku oslaví obéané 5. a 6. éervence 650 let trvání své obce. PFi té pFíleíitosti pfípravují sjezd rodákú a Fadu kulturních i sportovních akcí. DobFív má velml starou tradicl ve vyrobé 2eleza; známy hamr s buchary pohánényml vodou z náhonu je zajímavou technickou památkou. K dal- Sím památkám Dobfíva patFí klenuty stFedovéky kamenny most prés Cerny potok a dFevéné roubené chalupy véetné Staré hospody, spjaté se jménem slavného éeského herce JindFicha MoSny, ktery se o2enil s dcerou zdejSího hostinského Jedliéky. V posledním tFicetiletí zregulovali obéané potok Kudibal, postavili nákupní stFedisko prümyslového zbozí, sokolovna po rozsáhych rekonstrukcích má dnes ústFední topení a turlstickou ubytovnu. TéméF vSechny místní komunikace jsou vyasfaltovány, nechybí vybojkové osvétlení, postavilo se mnoho novych rodinnych domkü. K DobFívu natFí rovnéá osady Janov, kde se plicní sanatorium rozrostlo v moderní zdravotnicky ústav s operaéními sály, a Pavlovsko, kde v rámcí volebního programú pfipadá na kaZdého ze 168 obéanü za mlnuiy rok dílo v hodnoté bezraála 3000 Kés. Kombajny jedou na Slovensko Jiliomoravské starosti s obilím • Picnlny z poli sklizeny (ítk): Podle sraluv s odbératell postupuje » CSR skllzen ranjch brambor. Oosud byly vybrané i 2322 ha, to znamená, ie je sklizeno 24 procent jejich celkové plochy. Zatlm nejlépe si vedou zemSdeici Stredoüeského kraje, kteff majf sklizen hotovou ze 42 procent. Do vCerejSka spinül zemgdélcl skllzeft vícelet^ch plcnln na 102,3 proc., tedy z 308 171 ha. Skllzeft pícnln neukoníllt zatlm pouze v Západoceském krajl: ke stoprocentnlmu spinén! jlm zbyvá jeété 6,2 proc. Také senoseé na loukách se dostala do dobrého tempa. Nejlépe si do véerejéího rána vedli v Jihomoravském kraji (93,9 proc.) a v Severomoravském (92,4 proc.). Ponékud pomaiejé! jsou se senoseé! v Západoéeském (63,4 proc.) a v Severoéeském krajl (65,5 proc.). Celkem bylo v CSR sklizeno seno z 329 667 ha luk, to je z 81,1 proc. ploch. Zeslláíována byla pice ze 148 244 ha, Clmü zemédélcl spinül úkol na 119,7 proc. Dále usuSlll ptcnlny ze 155 964 ha — 62,2 proc. ploch. V horkovzduénych su- Sárnách, kterych je v soutasné dobé v CSR v provozu 282, vyrobill do koncé Cervna 141 599 tun úsuékfl. Crodu asl o 2500 vagönü oblll vétél ne2 lőni oíekávaji letos zemédélcl produkénlho pohranlénlho znojemského okresu, ktery mél v uplynulych letech nl2SÍ vynosy nedostatkem sráíkové vody. V této obllnlcl Jlhomoravského kraje s 53 370 zasetymi hektary chtéjí nékterá JZD sklízet pfes 50 centü zrna po hektaru. Mechanizátofi véak majl k dispozlcl skoro dvé tíetlny kombajnfl typu SK-3 a 4, které nejsou stavény na takové vf’kony. Na nedévném aktlvu se proto kombajnéfl dohodli, te v lánech s nadprúmérnyml vynosy pflzpüsobt technlku pokosu stavu porostu, sniíl pojezdovou rychlost a at na polovinu zmenéi zábér kosy. Letoéní íné v Jlhoéeském krajl budou daléím stupném k fdéenl postupné sobéstaénosti ve vyrobé a spotfebé oblll. Okol zni — sklldit 230 221 hektarü obtlovln. Podle reálnych pfedpokladfl bude pro letoénl íné k dispozlcl v jlhoéeském krajl 1660 vlastnlch kombajnfl, smluvné je zajléténa kooperaőnt vypomoc 343 sklízecích strojfl ze Stfedoéeského, Jlhomoravského a Západoslovenského kraje. Naopak z jlhu Cech uí v tomto tydnu odjedou první kombajny na Slovensko, aby v poétu téméF stovky strojfl pomohly tamnlm zemédélcflm sklldit letoéní ürodu oblll. Blahoprejné telegramy prezidenta republiky (étk): Prezident republiky Gustáv Husák zaslal generálntmu guvernéru Kanady Julesu Légerovi blahoprejny telegram u pfíleíitosti státního svátku jeho zemé. — Prezident republiky G. Husák zaslal véera také blahopfejny telegram prezldentovi Rwandské republiky a píedsedovi mírového vyboru Národní jednoty genmjr. J. Habyalimanovi ke státnímu svátku Jeho zemé. — Daláí telegram zaslal prezident republiky G. Husák píedsedovi NejvySSl revoluCní rady Somálské demokratlcké republiky genmjr. M. S. Barremu ke státnímu svátku Jeho zemé. Budovatelé papírenského kombinátu Stétí II vstoupill do závéreünych príprav k uvedení posledního zarízení — rychlnbézného papírenského stroje na vyrobu sulfátov^ch pytlovych papírú — do zkuSebního provozu. Na snímku první papír na vystupní cásti rychlobéíného papírenského stroje Foto: CTK • O. HOLAN Propustit L. Corvalána (étk): Rozhodnymt protesty protl véznénl generál* ního tajemníka 0V KB Chile L. Corvalána a daléfeh chllskych vlastencfl faélsttekou Juntou se pfipojujl k hlasúm pokrokové svétové vefejnostt také pracujícl Jlhomoravského kraje. Poíadavek, aby L. Corvalán byl propuétén na svobodu, vyslovllo 400 úíastníkü schflze zemédélského stavebního sdruiení ve Zdáru nad Sázavou. Barbarsky postup vojenské junty, která pFevezla L. Corvalána do koncentracního tábora Trés Alamos, odsuzují zaméstnanci uherskobrodského závodu Jlhomoravskych plvovarfl. Protest protl teroru junty v Chile, sympatle se stateéností chllského lidu a pfesvédéení, íe svym vytrvaiym bojem dosáhne vltézstvl, vyjádFlll ve svych rezolucích pracovnlcl Tesly v Uherském Brodé a élenky brlgády socialistické práce Jihomoravskych drflbeíáfskych závodfl v térnie mésté. ÚV SAK SSR a její élenové s váinym znepokojením sledují rostoucl náslll a teror, jemuí je vystaven chllsky lid. Socialistické akademie SSR — Fekl pFedseda ÜV SAK SSR PhDr. P. Paéka — plné podporuje rezoluci pFedsednictva Svétové rady mlru o svolání svétové konference soltdarlty s lldem Chile. Zpráva o pfevozu L. Corvalána do vyhlazovacího tábora Trés Alamos vzbudlla rozhoféen! u véech mírumüovnych Ildi, praví se v protestnlm doplse komlse ien pfl ZV ROH v gottwaldovském Svltu. Den pionyrú v Hradci nad Moravicí (Ctk): Na turistické, orientaCní a Stafetové závody se vőera rozbéhla dru2stva úcastníkü celostátního setkání pionyrú v Hradci nad Moravicí. Své dovedhosti v pFírodé prokázaly déti také pFi absolvování píon^rské stezky odvahy, stavbé stanü na Cas a v Fádé daléích drobnych souté2í. Ve volnych chvílích si pionyri provéFili svüj um také v cyklistické jízdé zrucnosti, prohlédli si hradecky zárnék i jeho síft tradic PO SSM, bojovali o postup do finálov^ch soutéíí spartakiádní Ügy a plnili jednotlivé disciplíny spartakiádního odznaku setkání. Hravy den, . nazvany V cíli expedice 30 silní a zdatní, ukonőil vecer recitací k 30. vyroéí osvobození Ceskoslovenska. LIDÉ* VÉCI • UPÁLOSTI Spolupráce prazské a lipské prodejny fjr): Prodefna vzácného koferú drulstva Dru- Chema U Salvátara v Mostecké ulict na Starém Místé se za pét let svého trvánl dobfe zapsala do povédomí a zájmu zákaznlkú naSich I zahraniéních. V soutasné dobi doSlo k prvntm kroküm zajímavi spolupráce s lipskou prodejnou tohoto druhu, která byla zalolena pred rokem právi po vzoru naSl praiské U Salvátora. Lipská prodejna na Altmarku dlsponuje sto osmdesáti druhy kofení, hoftice a protlakú a v téchto dnech byla v Lipsku otevfena i specializovaná prodejna se sáékavaníjmi polévkami. Prodejna U Salvátora si zakládá zejména na osvédtenych smésích: btlá Ideál je uröena napfiklad k úpravé svétltjch más a polévek a obsahuje susenou korenovou zeleninu, suSené mléko a dalit pfísady, tmavé smési, obsahujícl ternij a svétly pepf, nővé kofení, zázvor a kvét se ulívá pfedeviím pro úpravu rostének a hővézích plátkű, v guláiové smési najdeme mimo ul uvedenijch druhű kofení také papriku, oblíbená u zákazníkü je i angula pro úpravu dobrého gutáié. Posledni novinkou pralského drulstva je grilovací smés pro pfípravu kufat. Prodejna U Salvátora, kam mífí kroky nejen stálfoh zákazníkü, ale která je pro svou exkluzívnost vyhledávána t turisty naiimi t zahranitními, vychdzela svjjm pfíznivcúm vstfíc a v pfedspartakiádním tydnu i v dobé spartakiády upravila svou otevírací dobu od 9 do 20 hadin, (jr) Porada odbornikö — vedoucí prodejny vzáenéha kőién! v Llpsku Elisabeth Götz a veduucího praiské prodejny D Salvátora Zd. Gerltckého. Setkání v lipské prodejné se zúéastnili 1 zástupci Konsum Lipsko.