Lidová Demokracie, únor 1976 (XXXII/27-50)

1976-02-02 / No. 27

LIDOVÁ DEMOKRACI6 ROC. XXXII. • C. 27 CENA 50 hal._______________ORGÁN C S. STRANY LIDOVÉ — NOSITEL ŘADU PRÁCE______________Praha pondělí 2. února 1976 Náš pondělní rozhovor Největší staveniště Pražané si na to už dávno zvykli: rozkopané ulice fežatá strniště lemující domy, loudavá doprava, nová sfdliště plná mazlavého bláta... Po létech klidu se z hlavního města stalo největší staveniště v republi­ce. Žít a pracovat zde vyžaduje od každého občas kus sebezapření; není vždycky všechno pohodlné. Ale je to jediná cesta, jak opět udělat z Prahy živé, moderní velkoměsto, které bude splňovat dnešní nároky a před­stavy o dobrém životním prostředí. V této pětiletce do­sáhnou investice vložené do Prahy 60 miliard korun; má být postaveno 58 000 nových bytu, z toho 48 000 dodavatelským způsoben. A je zde metro, průmyslové a občanské stavby, budují se nové komunikace. Co všechno nového přinese jen letošní rok, jaké jsou ob tíže a co naopak jde dobře, to je téma, které jsme zvolili jako námět rozhovoru s člověkem, který je v této problematice jedním z nejpovolanějšlch: gene rálním ředitelem Výstavby hlavního města Prahy ing. OLDŘICHEM PÁNKEM. _______ ' JAKÉ ÜKOLY CEKAJÍ V LETOŠNÍM ROCE NA TY, KTEŘÍ SE PODÍLEJÍ NA VŠECH TĚCH PROMĚNÁCH NAŠEHO HLAVNÍHO. MĚSTA? Začnu takto: je toho hodně a letošní rok vlastně uká­že, jak plynule poběží nebo jaké problémy můžeme očekávat v průběhu výstavby v celé pětiletce. Do uží­vání má být odevzdáno 8500 nových bytů; těžiště vý­stavby se přitom přesunuje na jih — do oblasti Jižní ho Města. Vedle bytů se pozornost soustřeďuje na ob­jekty občanské a technické vybavenosti: školy, školky, jesle, distribuce, služby. Dohromady jich bude za více než 400 miliónů korun. Do provozu bude uvedeno kupř. velké středisko obchodu a služeb v Bohnicích, zdra votnické středisko v Čimicích, nové školy apod. Expe­rimentálně chceme při výstavbě školy v Jižním Městě použít prvků systému VVÜ — ETA, abychom pomohli řešit zatím nedojasněné otázky v materiálové a tech­nické základně pro občanskou vybavenost v Praze. Ostatní typy investic běží v podstatě podle připrave­ného harmonogramu: pokračuje výstavba trasy A praž­ského metra, letos bude dokončena hrubá stavba pře­mostění nádraží Praha-střed, rozbíhá se výstavba Sjez­dového paláce, kde má být udělána práce v hodnotě asi 100 miliónů korun, provoz zahájí i některé nové nemocnice (například urologická klinika v Praze 2), začalo se s výstavbou dvou nových poliklinik a dal Ších zdravotnických zařízení. V této souvislosti je také třeba připomenout, že bude dána do užívání řada spor­tovních staveb. Jen namátkou: několik plaveckých ba­zénů, hala na košíkovou na Folimance, probíhá pře­stavba strahovského areálu, kde na stadiónu Evžena Rpšického bude za tři roky mistrovství Evropy v leh ké atletice Suma sumárum to reprezentuje práce v hodnotě přesahující 5,5 miliardy korun. TO JE NA JEDEN ROK A JEDNO MĚSTO CÄSTKA ÚCTY­HODNÁ. JAK JE NA TOHLE OHROMNĚ MNOŽSTVÍ PRA­CE PŘIPRAVENA VLASTNI VÝSTAVBA HLAVNÍHO MĚS­TA PRAHY? VýsUvba hlsvatho města Praby zde funguje jako nejvyšší koordinátor. To rozhodně není snadné. Postu­pujeme podle zpracovaného generelu výstavby, který se každého půl roku i^přesňuje. A právě při * tom je možnost posoudit vzájemné a složité vazby; zjistit, jak to všechno dohromady hraje a popřípadě se zaměřit na ta slabší místa. Pochopitelně, při současné výstav­bě tak velkého komplexu různých investic, které v sou­hrnu představuje naše hlavní město, je i celá řada problémů. К nim patří třeba schvalování projektové dokumentace před zahájením prací na nových sídliš­tích. Často nejsou vyřešeny všechny majetkoprávní otázky. Starosti nám také dělá nerovnoměrná rozesta­věnost bytů; většina bytových staveb je teprve v prv­ním a druhém stupni: to znamená připravit taková mimořádná opatření, aby se odevzdávání nových byto­vých jednotek nekumulovalo ke konci roku. Problémy jsou i s materiálovou a technickou základnou: zatím probíhají jednání, která mají upřesnit kdy, kde v jakém rozsahu budou budovány nové kapacity pro a výstavbu Prahy. Vcelku je možno však říci, že staveb­ní ruch a veškeré příslušné práce probíhají podle schválených harmonogramů. Ovšem čím více úkoly narůstají, tím více je také třeba dbát, aby na žádném úseku nedocházelo ke zpoždění. (ri) Opravy fasád bez vypínání proudu (zh)r Pfl opravách domovních fasád, v jejichž těs­né blízkosti je často vedeni nízkého napětí, se musí například při stavbě lešení ap. vypínat proud, nebo se vedeni musí překládat. Zaměstnanci rozvodného zá­vodu JCE v Jindřichově Hradci zavedli jako první v Jihočeském kraji novinku. Na vedeni nasunuji spe­ciální Izolační tyč, která pak umožňuje veškeré práce bez přerušeni dodávky elektrické energie. O tuto no­vinku, která přináší značné finanční úspory, je velký zájem. Předsjezdové bilancování komunistů Na městských a celozávodních konferencích přítomni přední představitelé KSČ (čtk): Ve všech krajích naší republiky se v sobotu sešli komunisté na městských a celozávodních kon­ferencích KSC. Hodnotili výsledky, jichž bylo dosaženo při plněni závěrů XIV. sjezdu KSC, a zabývali se úkoly, které komunisty a celou naši společnost čekají v průběhu 8. pětiletého plánu. Člen předsednictva 6V KSČ a předseda Federální­ho shromážděni ČSSR A. Indra spolu s ministrem průmyslu ČSR O. Svačinou se zúčastnili celopodni­kové konference KSČ v jedné z největších stranic­kých organizací Jihomoravského kraje — v n. p. Svit v Gottwaldově. Bilancováni obuvníků ukázalo, že při realizaci zá­věrů XIV. sjezdu KSČ se jim podařilo zvýšit objem produkce koncem páté pětiletky, ve srovnáni s je­jím zahájením, asi o 750 miliónů korun. Stranické, odborové i hospodářské orgány věnovaly maximální pozornost zlepšováni pracovních a sociálních podmí­nek lidi. Svědčí o ,tom více než 1100 dokončených podnikových a družstevních bytů, rekonstrukce dívčí­ho domova na mateřskou školu pro 120 děti, vý­stavba pionýrského tábora na Léskové a Třemešku 1 jiné akce. Najlř. loni poskytli v n. p. Svit 2,1 mi­liónu Kčs ná vylepšeni zařízení ve společných uby­tovnách a ročně vynakládají na závodní stravováni přes 6,5 miliónu korun. Celkem 363 BSP a 22 kom­plexních racionalizačních brigád se zasloužilo o to, že jen cestou racionalizačních opatření dosáhl podnik V průběhu páté pětiletky celkového zhospodárnění produkce skoro o 414 miliónů Kčs. tz diskusi promluvil к delegátům konference A. Indra. Řekl, že schůzemi komunistů vrcholí údobí velkého hodnoceni splněných záměrů, údobí před XV. sjezdem KSČ. „jak hospodářské výsledky, tak 1 pří­znivá politická atmosféra dokazuji reálnost a kon­krétnost programu KSČ, v duchu zájmů dělnické tří­dy,“ zdůraznil předseda FS ČSSR. Mezi delegáty výroční celozávodnl konference KSČ oborového podniku ČKD Praha — závod Slévárny byl předseda ústřední kontrolní a revizní komise KSČ M. jakeš. Hovořil o některých otázkách mezinárod­ních vztahů, zejména cílevědomého' boje za mír, je­hož iniciátory jsou socialistické země v čele se So­větským svazem. Déle se zabýval otázkami stranické práce v duchu Dopisu ÚV KSČ, především dalším zkvalitňováním a uplatňováním vedoucí úlohy KSČ a dalšími souvisejícími zvýšenými nároky na výthovu kandidátů a mladých členů. jednáni komunistů na ministerstvu zahranič! v Pra­ze se zúčastnil vedoucí odděleni mezinárodni poli­tiky ÜV KSČ A. Vavruš. V diskusi ke zprávě celo­­závodnlho výboru KSČ vystoupil člen ÜV KSČ a mi­nistr zahraničí B. Chňoupek. Konstatoval, že v uply­nulém období došlo к historickým změnám v mezi­národni situaci, к posíleni vlivu zemi socialistického společenství na světový vývoj, к upevněni všech po­krokových a demokratických sil. V důsledku toho byly prosazeny leninské zásady mírového soužit! stá­tů s rozdílným společenským zřízením. Úspěšně se naplňoval konkrétními činy grandiózní program mí­ru, přijatý na XXIV. sjezdu KSSS, к němuž se přihlá­sil 1 XIV. sjezd KSČ, a který se stal 1 našim zahra­ničně politickým programem. Zdůraznil dále, že Čes­koslovensko má dnes sympatie všech revolučních a demokratických sil ve světě a je uznávaným a dů­stojným partnerem všech zemi.' Blahopřáni francouzskému prezidentu (čtk): Prezident ČSSR G. Husák zaslal blaho­přejný telegram prezidentu Francouzské republiky Valéry Giscardu d’Estaing při příležitosti jeho 50. narozenin. Při stejné příležitostí zaslal blahopřej­ný telegram také předseda vlády ČSSR L. Štrougal. Příkladná práce sakmarovců (čtk): Hodnocením výsledků rubáňového kolektivu L. Sakmara z Dolu Ostrava, závod Zárubek, v páté pětiletce a plněním jeho socialistického závazku se za­bývala sobotní slavnostní schůze. V uplynulé pětiletce vytvořili sakmarovcl pět československých a revír­ních rekordů a jeden podnikový. Před třemi roky do­sáhli nejvyšší těžby za 24 hodin v historii celého zá­vodu, když narubali 2252 tun. Sakmarovcl nezůstávají pozadu ani v polltlcko-společenské angažovanosti. Maji družbu s tkadlenaml ze závodu Frýdek-Mlstek. Navště­vuji také pravidelně pionýrský oddíl Táborlté v Ostra­­vě-Radvanicích. Loni byl Sakmarův kolektiv iniciátorem výzvy ke zvýšeni pracovní iniciativy na počest XV. sjez­du KSČ a odevzdal svůj socialistický závazek předse­dovi federální vlády L. Štrougaloví. První dvě etapv nejen splnil, ale i překročil, a ve třetí má v období od 1. října 1975 do 31. května 1976 narubat 100 000 tun uhlí. Lyžařské začátky bývají vždy těžké, ale kdo vf, co z něj bude za pár let... (Náš snímek byl pořízen v okolí Budapešti.) Foto: ČTK - MTI Sníh přináší radost i starosti Víkend na botách (ski): V sabatu a v neděli ožily Krušné hory množ­stvím lyžařů, kteří plně vychutnávali slast tohoto zim­ního sportu. Podmínky к tomu měli ideální, přestože bylo v sobotu trochu zataženo při teplotě —16 st. C. Dobrou pohodu vytvořila i vydatná sněhová vrstva (v průměru 180 cm) na Klínovci. Příjezdové cesty byly v naprostém pořádku a také vleky se nezastavily. Rovněž Šumava skýtala tisícům lyžařů pěkné víken­dové dny. V neděli již od rána svitilo slunce a zpří­jemňovalo pobyt návštěvníkům. V okolí Železné Rudy leži v průměru 70 cm, ve vyšších polohách až 120 cm pěkného sněhu. Bohatá sněhová nadílka vylákala o víkendových dnech stovky pracujících ostravské průmyslové aglo­merace za čerstvým vzduchem, sportem a rekreaci do , horských oblastí Beskyd a Jeseníků. Většina re­kreačních chat a středisek průmyslových podniků kraje slouží v těchto dnech lyžařskému výcviku mlá­deže ze základních a středních škol celé republiky. Např. ve středisku Železáren a drátoven Bohumín na Ondřejníku ve, Frýdlantě nad Ostravicí tráví tyto dny 60 učňů podniku, v oblíbené rekreační oblasti na VI- salajlch se učí týdně lyžovat kolem 170 děti ze zá­kladních devítiletých škol z Gottwaldova, Kroměříže a dalšlch»jihomoravských měst. Představy o klidném víkendu, které měli jihomorav­ští silničáři ještě v sobotních dopoledních hodinách, se nž v poledne rozplynuly. Sobotní odpoledne i noc na neděli důkladně prověřily jejich pohotovost. V ce­lém kraji silničáři do rána prohrnnli 144 pluhy a radličkami 5320 km a posypali 112 posypovými mecha­nismy 2800 km vozovek. Spotřebovali 840 tun škváry, 230 tun drti, 130 tun pisku a 1823 q soli. Nejvíce prá­ce měli na Českomoravské vrchovině. Dynamický rozvoj sovětského hospodářství Výsledky plněni slátniho plánu v uplynulém roce MOSKVA: jak oznámil Ostřednf statistický úřad při radě ministrů SSSR, základní společensko­­hospodářské úkoly 9. pětiletky (1971—1975) byly podle předběžných údajů splněny. duktů. Loni bylo vyrobeno 1 bilión 38 miliard kWh elektrické energie, 491 milión tun ropy, 289 miliard m5 plynu, 141 milión tun oceli a 1 milión 201 tislo osobních automobilů. ZEMĚDĚLSTVÍ Hodnota sovětské zemědělské výroby dosáhla v ro­ce 1975 90 miliard rublů. Loni byly mimořádně ne­příznivé povětrnostní podmínky na většině území SSSR, což znamenalo nižší sklizeň oblil a některých dalších produktů. Třebaže bylo dosaženo nižšího obje­mu výroby než v roce 1974, byl tento objem o 12 procent vyšší než průměrná roční výroba během osmé pětiletky. Loni bylo sklizeno 140 miliónů tun obilnin. Surové bavlny bylo vyrobeno 7,9 miliónu tun, to znamená víc, než stanovil plán. Poprvé byly sklizeny 2 milióny tun rýže. Investice do zemědělství se ve srovnáni s ro­kem 1974 zvýšily o 9 procent a dosáhly 31. miliardu rublů. Do zemědělství bylo dodáno 370 000 traktorů, 269 000 automobilů, přes 200 000 různých kombajnů a další stroje. INVESTIČNÍ VÝSTAVBA V roce 1975 hylo v SSSR uvedeno do provozu přes 300 nových velkých průmyslových podniků. Celková Pokračováni na $tr, 2 V sobotu byla uveřejněna oficiální zpráva, které shrnuje výsledky plněni státního plánu rozvoje so­větského národního hospodářství v roce 1975. Uvádí, že národní důchod dosáhl 362 miliard rublů a za rok stoupl o 14 miliard rublů. Asi čtyři pětiny národního důchodu byly určeny na zvyšováni životni úrovně li­du. Počet obyvatel SSSR dosáhl к 1. lednu 1976 255,5 miliónů. Roční přírůstek činil 2,2 miliónů lidi. PROMYSL Průmyslová výroba se v SSSR v roce 1975 zvýšila ve srovnání s předešlým rokem o 7,5 procenta, za­tímco plán stanovil přírůstek 8,7 procenta. Produkti­vita práce v průmyslu za toto obdob! stoupla o 5,9 procenta, zatímco plán stanovil přírůstek 5,7 procen­ta. Osmdesáti procent přírůstku objemu výroby bylo dosaženo zvýšením produktivity práce. Roční plán realizace výroby byl překročen. Nad plán byly realizovány výrobky za 6,8 miliardy rublů. Loni bylo postaveno a uvedeno do provozu přes 300 velkých průmyslových závodů. Zvlášť rychle se rozvíjela nejdůležltějšt průmyslová odvětvi, průmysl chemický a petrochemický, strojí­renský a kovoprůmysl. Značného přírůstku bylo do­saženo ve výrobě osobních automobilů, nábytku, te­levizorů, praček, a rovněž masa, vajec a jiných pro­ RB OSN: Odsouzení JAR New York: Na závěr jednáni o situaci v Namibli při­jala Rada bezpečnosti OSN jednomyslně rezoluci, v niž odsuzuje nezákonnou okupaci tohoto území Jihoafric­kou republikou, jeho militarizaci a využíván! к agresi proti sousedním státům a uplatňováni rasistických dis­kriminačních zákonů proti obyvatelům Namible. Rezo­luce vyzývá jihoafrický režim, aby umožnil, uspořádáni svobodných voleb v Namlbil pod záštitou a kontrolou OSN, aby se podrobil rozhodnuti Mezinárodního soud­ního dvora i předcházejícím rezolucím OSN a předal moc do rukou namibljského lidu. Rezoluce dále žádá jihoafrický režim, aby propustil na svobodu všechny namlbijské politické vězně a umožnil návrat všem po­litickým uprchlíkům. Rada bezpečnosti OSN se znovu sejde nejpozdějl do 31. srpna letošního roku, aby zhod­notila, jak JAR závěry této rezoluce plni. Káblo Kladno vyváži své výrobky do 32 zemí svě­ta. К jeho nelvýznamnějším zákazníkům patří SSSR. Silové kabely, dodané z Kladna během uplynulých 25 let do SSSR, by obepnuly naši planetu kolem rovníku. Stáčení kabelové duše lna snímku) je jednou z nejnáročnějších operací * Foto: CTK — I. ŠAROCH Pozdravné poselství G. Husáka (čtk): Generální tajemník OV KSČ a prezident ČSSR G. Husák zaslal pozdravné poselství mezinárodni kon­ferenci na podporu Angolské lidové republiky, jež sa z Iniciativy Organizace solidarity národů Afriky a Asie koná ve dnech 2.-4. února v Luandě. V poselství se m). uvádí, že ČSSR podporuje zákonnou vládu Angol­ské lidové republiky, MPLA a všechny pokrokové sily země v Jejich boji za zajištěni skutečné nezávislosti, územní celistvosti a národní jednoty, jakož 1 práva samostatně rozhodovat o budováni nového života v pod­mínkách míru a svobody. Rozhodně odsuzuje pokusy reakce zvrátit pozitivní vývoj v Angole a požaduje okamžité zastaveni ozbrojené agrese Jihoafrické repub­liky a vměšováni Imperialismu do vnitřních záležitosti země. československý lid s nejvřelejšlm! sympatiemi stoji na straně hrdinného angolského lidu a věří, že jeho spravedlivá věc zvítězí. Havíři v cíli (čtk): Havíři Severočeského hnědouhelného revíru se úspěšně vyrovnali s úkoly prvního měsíce šesté pětiletky. V lednu vytěžili 5 218 000 tun uhlí a navíc dali 66 000 tun paliva. Zasloužili se o to zejména hor­nici z hlubinného koncernového podniku Doly Vítěz­ného února a uhelných lomů koncernových podniků Doly Ležáky v Mostě a palivového kombinátu A. Zápo­tockého v Ustl nad Labem. Stejné jako v těžbě phlí sl severočeští havíři vedli 1 v odklizu uhelného nad­loží. Z hnědouhelných zásob skryji, přemístili a zalo­žili do výsypek 11 928 000 m3 zeminy. Státní plán tím překročili o 218 000 kubíků. Zásluhu na tom mají především pracovnici skrývkových provozů koncerno­vých podniků Doly J. Fučíka v Bílině a Doly Nástup v Tušlmlclch. Objev olomouckých archeologů (čtk): Olomoučtí archeologové ukončili v historic­kém centru města po pouhých osmi dnech naléhavý záchranný výzkum základů stavebního komplexu augus­tiniánského kláštera založeného ve 13. století. Na ob­jev se přišlo zcela náhodou při rekonstrukci plyno­vého vedeni. Zároveň byly zkoumány 1 zbytky nejstar­­šlho městského opevněni včetně původní přístupové cesty к městské bráně. Tento ojedinělý a překvapivý objev slovanských vrstev, pravděpodobně až z 9. sto­letí, přispěje závažnou měrou к řešeni složité proble­matiky stáři a charakteru tzv. olomouckého podhradí. Na zkoumaných místech byla nalezena slovanská ke­ramika, zvířecí kosti, zajímavé skleněné korálky a různé výrobní nástroje. LIDÉ ‘VĚCI • UDÁLOSTI Poustevník z bivaku Solisko nad Štrbským plesem se stává sna^d nejnavštěvovaněj­­ším lyžařským svahem ve Vy­sokých Tatrách. Nahoru vás do výšky 1800 metrů dopraví se­dačka asi tak za 18 minut, col je příhodná doba к tomu, aby jeden pořádně promrzl a aby pocítil potřebu vrátit tělu tep­lo. To se nabízí skoro na do­sah ruky. jen sestoupit z ploši­ny horní stanice výtahu, pro­drat se skrze sněhové závěje kamsi do suterénu... a jsme v útulném Bivak Clubu. Nabízí se tu čaj a jiné teplé nápoje, a je-li příchozí silná povaha a silně prokřehlá, může si teplo znásobit skleničkou ru­mu, t když se to příliš nedopo­ručuje. Tusculum, do něhož ve­jdete, je výtvarně pojednané různými nápisy a poučkami, proste leč vkusné zařízené a v návštěvníkovi vzbuzuje pocit, jako by se rázem ocitl ve vý­lučném hájenstvi horolezců. Caj a jiné tekutiny vydává и výdejního pultu člověk, pro něhož se zdají rozměry bivaku příliš těsné, a musí se pořádně předklonit, abychom mu viděli do obličeje. Má takové dva met­ry výšky, statný chlapík se zá­stěrou různě pomalovanou, před časem vynikající reprezentant sboru zachránců z tatranské HS, dnes vedoucí Bivak Clubu na Solisku. Oraz stál na počátku jeho promény. „Pět roků jsem tady byl sám na všechno ve dne l v noci, tert ml dali pomocníka, mladěho Puškáše. Zdraví už tolik neslou­ží a nemám prý nic těžkého zvedat. A tak sl tady iiju s lid­mi, co přijdou, a s přírodou, kterou mám z první ruky. Ta­ková výsada není к zahození. Dívám se na Královu holu, na Satany nebo na Kriváň, píská na mě svišf a přibližují se kam­zíci. Nejsem tak úplné sám..." Nahoře zůstává také proto, aby pomohl lidem v nouzi, col nebývá zřídka. Stále je ještě dobrovolným členem Horské služby a dobře ví, co se sluší. A pak vysunuté pracoviště, jako je tohle, se nemá opouštět. Bi­vak Club. Proč vůbec zrovna takový název? „To máte tak. Z těch 2500 It­­df, co se 'taky nahoře otočí za víkend, ví sotva polovina, co to vůbec bivak je. Tak jsme ten název vymysleli, aby lidi byli zvědaví a aby se trochu poučili. Prostě trochu osvěty a trochu obchodního důmyslu.“ Vštchni lyžaři už odjeli, kola výtahu se přestala točit a věrný strážce bivaku zůstal s příro­dou, již má'z první ruky. Usmí­val se jako štastný člověk... (njf Foto: J. NEJEDLO

Next