Lidová Demokracie, srpen 1976 (XXXII/182-207)

1976-08-02 / No. 182

IIDOVA D6MOKRACI6 ROC. XXXII. ■ C. 182 JENA 50 hal.___________ ORGÁN 6 S. STRANY LIDOVĚ — NOSITEL ŘÁDU PRÁCE______________Praha pondělí 2. srpna 1976 Nóš pondělní rozhovor ■> v v. ■ ■ ■ «н .r, r a r a r g Letní aktivita studentů JlZ CfVľtlItô ODlIl V6 Státních SypKäClI Dnes začíná druhý turnus letní aktivity studen* tů vysokých a středních škol. První turnus pro­bíhal od 11. do 30. Července. V této chvíli mají organizátoři již určité zkušenosti z letošního — již sedmého — ročníku, a proto jsme požádali JANA SRUBANÉ, vedoucího pražského městského štábu letní aktivity studentů, o rozhovor. * Jaké jsou výsledky prvního turnusu? Myslím, že vcelku můžeme být spokojeni. Prvního turnusu se zúčastnilo tři tisíce šest set padesát šest vysokoškoláků a středoškoláků. Pracovali převážně v Praze, ale také v AZNP Mladá Boleslav, SONP Klad no. ve sklárnách Kavalier Sázava, na stavbě vodního díla Staňkovice a Přísečnice i na celostátní stavbě mlá­deže Mělník 1П Spolu s našimi studenty se letní ak­tivity zúčastnilo v rámci mezinárodních studentských výměnných brigád tři sta padesát studentů ze Sovět­ského svazu. Bulharska, Polska a NUR. • Jak přijímají podniky studentské brigádníky? Převážně velmi dobře. Jak se ukázalo v průběhu prv­ního turnusu, většina podniků se připravila na přijeti brigádníků lépe než loni. Zlepšila se organizace práce na pracovištích, především ve stavebnictví, zvýšila se pracovní kázeň brigádníků a ubylo i neproduktivních prací. Výrazně se zlepšila i péče podniků o brigádní­ky. Takovým příkladem by mohl být podnik Vodní stavby, kde vycházeli všem našim požadavkům vstříc. Dobrá spolupráce je i s Inženýrskoprůmyslovými stav­bami a Stavoservisem. Práce je dobře zorganizována a zaměstnanci se snaží připravit studentům příjemné ovzduší a starají se i o jejich mimopracovní činnost. Ve vlastní režii podnikají například zájezdy do okolí Prahy, do jižních Čech a na další zajímavá místa. • Znamená to snad, že všechno všude klape na jed­ničku ... Máme některé problémy s nedodržováním smlouvy, týká se to především Armabetonu a do jisté míry AZNP Mladá Boleslav. Právě v současné době řeší náš štáb situaci ve zmíněných automobilových závodech, kde do dnešního dne neexistuje ideově výchovný program. Tím se dostává letní aktivita studentů fakulty strojní­ho inženýrství na úroveň pouhé brigády. Věřím však, že se i tyto zbývající těžkosti podaří uspokojivě vy­řešit. Mezi brigádníky probíhá také socialistická soutěž. Znáte liž výsledky prvního turnusu? Ano, jako nejlepší byla vyhodnocena 25. četa brigád níků, která pracovala v podniku Sady, lesy, zahrad­nictví, dále pak studenti ze Slovenska, ti pomáhali v dejvické menze, a tři čety sovětských a našich bri­gádníků kteří pracovali na vodních dílech Přísečnice a Staňkovice na Karlovarsku. Zvlášť u čet, které po­máhaly při výstavbě zmíněných vodních děl, jsou tyto výborné výsledky o to cennější, že byly dosaženy za velmi nepříznivých terénních podmínek a a vysokým pracovním úsilím celého kolektivu. ► Letní aktivita studentů neznamená však Jen pra­covní výsledky, ale má i jiné cíle — velký důraz se klade na Ideově výchovný program ... Myslím, že tady jsme nezůstali nic dlužni. Besedy na různá aktuální politická témata — volby, závěry XV. sjezdu KSČ, mezinárodní situace — se střídaly s hudebními pořady, filmy a recitály našich předních zpěváků. Zájem byl tak velký, že se před třeini stra­hovskými kluby tvořily fronty ještě dlouho před ote­vřením. Velmi populární se staly koncerty pod širým nebem. Uspořádali jsme rovněž dva večery solidarity s lidem Kypru a Chile. Na obou mítincích schválili účastníci rezoluce, v nichž slibují, že budou studovat a pracovat tak, aby se stali co nejplatnějšími členy společnosti a že vždy budou stát v prvních řadách boje za sociální pokrok a spravedlnost po boku po­krokové mládeže celého světa. Rozhovor připravila JARMILA KRATOCHVÍLOVÁ DO PRVNÍHO SRPNOVÉHO DNE vstupovala nákupní střediska v jednotlivých krajích s následujícím sta­vem: na jižní Moravě měla nakoupeno již 80 proč. obilí, v severních Čechách téměř čtvrtinu, na severní Moravě a ve středních Čechách téměř pětinu. Ve Vý­chodočeském kraji překročila první desetinu z plá­novaného úkolu, v Západočeském to bylo 8 proč. a v Jihočeském zatím 4.5 proč. Úspěšně pokračoval ná­kup řepky.. Od čtvrtka do soboty večer jí v ČSR při­bylo téměř 30 proč. a do konce července činila bi­lance přes 66 330 tun — zhruba 73 proč. V NEDĚLI DOPOLEDNE krajské zemědělské správy sdělily stav sklizně do konce července. Ze součtu vy­plývá. že zrniny byly zatím sklizeny z 319 340 ha, což se blíží první pětině z celkové plochy obilia luštěnin v ČSR. Z toho téměř polovina — 150 000 ha — připa­dá na Jihomoravský Цгаj, kde se tak žně dostaly do třetí pětiny. V Severočeském kraji bylo sklizeno G. Husák se vrátil z SSSR (čtk): Generální tajemník OV KSC a prezident ČSSR Gustáv Husák, který trávil na pozváni ÜV KSSS dovolenou v Sovětském svazu, se včera vrá­til do vlasti. Protestní rezoluce к situaci v Chile (čtk): Na nová svědectví o utrpení chilského lidu reagují českoslovenští pracující další vlnou protest­ních dopisů a rezolucí, ve kterých jednomyslně od­suzují politiku režimu generála Pinocheta. „S rozhoř­čením sledujeme vývoj událostí v Chile. Protestujeme proti nové vlně krutého teroru, který rozpoutala chil­ská vojenská junta proti chilským vlastencům. Žádá­me osvobození všech politických vězňů v Chile a ná­vrat svobody do této země“, píší v rezoluci účastníci konference MV NF v Nýdku v okrese Frýdek-Místek. Své hlasy na podporu spravedlivého boje Chílanů po­slali i odboráři závodu Nářadí o. p. Škoda Plzeň, sva­­záci ze ZO SSM v Hruškách v okrese Břeclav, členové BSP při operačním sále a anesteziologickém oddělení OÚNZ Vyškov a další. Letošní LVT uzavřely brány (čtk): V Liberci skončil včera XI. ročník naší nej­větší přehlídky módy a odívání — Liberecké výstavní trhy 1978. Zhlédlo ji vlče než 388 000 návštěvníků, kteří sl odnesli zboží v hodnotě přesahující 103 mi­lióny korun. Největší zájem byl o pletené zboží, obuv, koženou galanterii a módní dpplňky. Do soutěže o me­daili přihlásilo celkem 81 podniků 772 výrobků. Sou­těžní porota vyhodnotila 143 exponáty. Mnohé z nich byly už na výstavišti v prodeji. Auta z Pragocaru se nezastaví (čtk): Pragocar je nejen největší půjčovnou auto­mobilů v naší republtce, ale patří mezi pět největších půjčoven tohoto druhu v Evropě. Disponuje 1100 osob­ními a nákladními vozy a 100 obytnými přívěsy. Za rok obslouží 15 000 zákazníků a jeho auta najezdí přes 20 miliónů km. Nejvíce se žádají auta na dobu dvou až tří dnů. ale velmi oblíbené jsou také čtrnáctidenní a třítýdenní lhůty. Přívěsné vozy se půjčují v letošní sezóně poprvé. Pragocar poskytuje také veřejnosti diagnostickou a mycí linku, na nichž se denně vy­střídá 70 až 80 automobilů. 30,7 proč., ve Středočeském 19,5 proč., v Severomo­ravském 12 proč., ve Východočeském 11 proč., v Zá­padočeském 6 proč. a v Jihočeském 3,5 proč. zrnin. Zemědělské podniky Severočeského kraje pokročily v dodávkách obilí do státních fondů téměř na 20 proč., ve Středočeském kraji na 14,8 proč., v Severomorav­ském (kde byl druhý nejvyšší denní přírůstek — 10 proč.) na 12.8 proč., ve Východočeském na 7,5 proč., v Západočeském na 5,3 proč. a v Jihočeském na 2,8 procenta. MÍSTNÍ BOUŘKY A DESTE o víkendu znemožnily kombajnérům pokračovat v pátečním vystupňovaném tempu žní. V sobotu a ze soboty na neděli pršelo nej­víc na Břeclavsku, Hodonínsku, Kroměřlžsku, Prostě­­jovsku, v okresech Tachov, Domažlice, Plzeň-jlh, Chrudim. Trutnov, Hradec Králové, Louny, Litoměřice, Ostí nad Labem, Liberec a Jablonec. Zatímco v pátek sklízelo úrodu 10 500 kombajnů, v sobotu vyjeli kom­bajnéři s 10 048 stroji a v neděli se jejich počet zna­telně snížil, protože mohli vyjet do polí jen tam, kde terén nebyl rozmoklý a vlir obili vysušil. NA PROVOLANÍ OV KSC a vlády CSSFt ke žním od­pověděli také na Karlovarsku pracujíc! průmyslových závodů, výrobních družstev I mládež. Např. kolektiv centralizované údržby závodu Medard Dolu Pohraniční stráž v Březové odpověděl na výzvu ustavením pra­covní čety, která je kdykoliv připravena pomoci ze­mědělským závodům při sklizni obili. Pří sklizni obi­lovin pomáhají také dopraváct z karlovarského zá­vodu ČSAD. Dobrovolné směny odezvou pracujících na Provolání ÚV KSČ (čtk): Více než čtvrtina obilí — téměř 548 300 tun, což je 26,2 proč. — se dostala do státních sýpek v ČSR do konce července. Z letos dosud největšího pátečního přírůstku 8,6 proč. poklesl v sobotu příjem zrna na 5,4 pruc., přibyly však další okresy — Brno-venkoV, Znojmo a Uherské Hradiště, kde zemědělské podniky nákupní úkoly splnily. V hlavním městě Konžské lidové republiky Brazzaville se za pomoci Sovětského sv§zu dokončuje výstavba výzkum­ného veterinárního ústavu Foto: ČTK — TASS Velkou péči výchově předškolních dětí věnuje obec Kočí* Topol na Chrudinisku. Občané zde starou školu /adapto­vali na mateřskou školu, do které chudí děti zaměstnanců Státního statku Kočí Joto: ČTK — |. SOUREK V Severočeském kraji Ceká na sklizeň téměř 143 tisíc ha obilovin. Jedním z důležitých okresů Je Li­toměřicko, kde se obiloviny pěstují na 30 041 ha. Avšak i kombajnéři a traktoristé mají nárok na chl/ilku odpočinku Foto: CTK — O. HOLAN Za život v míru a pokoji Představitelé veřejného života vyslovují plnou podporu Nové stockholmské výzvé (vpo): Ze všech koutů naší republiky denně přicházejí důkazy o tom, že českoslovenští pra­cující plně podporují myšlenky Nové stockholmské výzvy. Zpravodaj CTK se zeptal některých našich veřejných činitelů na jejich názor. Dr. JOSEF MUDROCH, úřadující místopředseda Cs. mírového výboru: Československé mírové hnutí se obrátilo počátkem června na všechny naše občany s výzvou, aby prací a podpisy podpořili Novou stock­holmskou výzvu Světové rady miru. informace, která docházejí na Cs. mírový výbor, svědčí o tom, že ohlas mezi naší veřejností, který následoval po výzvě na podporu kampaně za odzbrojení, byl obrovský a spon­tánní. Desítky tisíc podpisů již byly sebrány na růz­ných místech, shromážděních, schůzích, denně к nám docházej! stovky rezoluci z továren, družstev, vědec­kých praccvlšř, ze společenských organizací atd. A nejen podpisy reagují naši lidé na mírovou kampaň; pracující přijímají závazky, kterými v duchu hesla .buduj vlast — posílíš mír“ chtějí vyjádřit své poli­tické uvědomění a odhodlán! bránit mír upevňováním hospodářského a obranného potenciálu naší vlasti. V tom vidím praktické naplňování programu XV. sjez­du KSC který plně podpořil mírové návrhy XXV. sjez­du KSSS. PARASKA STOUDKOVA, dělnice n. p. Metro Blansko, členka Cs. mírové rady: Jako mladá děvče jsem se zú­častnila osvobozovacích bojů v Československu. Právě z této doby mi utkvěly v mysli vzpomínky na váleč­né útrapy. Viděla jsem umírat mladé lidi, viděla jsem nesmyslné bombardování měst, zabíjení bezbranných. Nechtěla bych to znovu prožívat. A proto plně sou­hlasím se všemi požadavky Nové stockholmské výzvy a přeji sl, aby byly v co nejkratšl době realizovány, aby už nikdo nikdy nemusel poznat hrůzy války. PŘEMYSL KOCI, zasloužilý umělec, ředitel Národní­ho divadla: Přirozenou touhou člověka je prožit svůj život plně a ne ve strachu z válečných hrůz. Války v celé historii lidstva patřily к nejstrašnějštm po­hromám brzdícím pokrok a rozvinutí lidské osobnosti. Po zkušenostech z poslední války, která svou zrůd­­nostl předčila všechny ostatní, a při vědomí, jak ni­čivé zbraně se vyvinuly a vyvíjejí, je přirozené, že vzniklo hnuti na podporu míru, jež má své stoupence na celém světě. Bok po boku v něm pracují lidé růz­ných barev pletl, světového názoru 1 povolání. Patřím к těm, kdož mají rádi život a vědí, že jen v klidu a míru se dá tvořivě žít a pracovat. Nepochybují o tom, že by se miliardy vynakládané na zbrojení daly vy­užít pro blaho utlačovaných národě. Proto bezvýhrad­ně podporují Novou stockholmskou výzvu. Olympijské hry v Montrealu skončily V sobotu získala Helena Fibingerová čs. atletice jedinou medaili (s): XXI. letní olympijské hry v Montrealu skončily. I když reportáž ze závěrečného ceremoniálu, kte­rý začal až dnes po půlnoci, přineseme v zítřejším vydání, byl poslední olympijský víkend doslova nabitý finálovými boji. Radost nám udělala koulařka Helena Fibingerová, která získala za vítěznou Christovovou (Bulb.) a ČiŽovovou (SSSR) bronzovou medaili. Je to jediný výrazný úspěch čs. atletiky v Montrealu. Strhující byly závěry atletických běžeckých disciplín, Novozélanďan John Walker potvr­dil roli favorita na 150Ü m a zví­tězil v těsném časovém rozdílu před Belgičanem Daramem. Ve šta­fetách na 4X100 m a 4X400 m do­minovali muži USA a ženy NDR. Nadšené přivítání 72 000 diváky se dostalo překvapujícímu vítězi ma­ratónu Waldemaru Cierpinskému z NDR. V nepříjemném dešti se dlouho rozhodovalo mezi ním a Američanem Shorterem, který se dvakrát pokusil o „trhák“. Oba unikli na 30. km vedoucí skupině, v níž byli další Američan Rodgers, Ind Singh, Švéd Bengts­­son, Fín Viren, Ital Cindolo. Po 30. km začal od­­padávat Fin Lasse Virén. Jeho sen napodobit Zátop­­kův „zlatý hat-trick“ z ОН 1952, kdy náš běžec vy­hrál 5, 10 km a maratón, se rozpadl. Na 33. km se začal Clerpinskl vzdalovat Shorterovl, vítězi marató­nu v Mnichově 1972, a objevil se první v bráně olym­pijského stadiónu. Desetiboj skončil po napínavém prů­běhu úspěchem Jennera (USA) před Kratschmerem (NSR) a Avilovem (SSSR). Čechoslovák Pernica byl až třináctý. Senzací skončil také skok vysoký, v němž Polák Wszola porazil všechny favority v čele s Ame­ričanem Stonesem. Letadlo NSR narušilo čs. prostor (čtk): Dne 31. července v 9.05 hod. narušil čs. vzdušný prostor na západní hranici civilní letoun typu Dornler-27 opatřený znaky NSR. Československé vzdušné síly letoun Ihned po proniknuti na čs. území vyzvaly к přistání, čehož pilot neuposlechl. Minis­terstvo zahraničních věci ještě téhož dne předalo chargé d’affaires velvyslanectví NSR nótu, kterou protestovalo proti hrubému narušení čs. vzdušného prostoru. Současně vyslovilo očekávání, že příslušná místa NSR učiní taková opatření, aby к podobným případům v budoucnosti nedocházelo. Pronikavého úspěchu dosáhli vodáci SSSR (6 zla­tých!), boxeři USA (5 zlatých) a volnostylarl SSSR (5 zlatých). Náš Drozda obsadil ve váze do 100 kg cenné čtvrté místo. O překvapení nebyla nouze v kolektivních sportech. Fotbalisté NDR zdolali 3:1 obhájce olympijského titu­lu Polsko, odbíjenkáři Polska zvítězili 3:2 nad SSSR a ve „finále outsiderů“ v pozemním hokeji porazil Nový Zéland 1:0 Austrálii. Dnes už olympijský stadión, haly a ostatní sporto­viště osiřela. Zahraniční výpravy opouštějí také olym­pijskou vesnici. XXI. letní olympijské hry se staly triumfem sportovců SSSR, NDR před USA v medailo­vém hodnocení národů. Již dnes, několik hodin po ukončení her. myslí všichni na Moskvu, dějiště pří­štích her v roce 1980. Podrobné zpravodajtví z posledních dvou dnů závě­rečných bojů v Montrealu čtěte ve sportovní části na­šeho listu. L. Štrougal к odpovědím L. Brežněva na otázky zpravodaje Pravdy MOSKVA: Sovětské ústřední deníky uveřejnily pro­hlášení člena předsednictva ÜV KSČ a předsedy vlá­dy ČSSR L. Štrougala pražskému zpravodaji TASS к odpovědím generálního tajemníka ÜV KSSS L. Brež­něva na otázku zpravodaje Pravdy к prvnímu výročí konference o evropské bezpečnosti a spolupráci. Nelze přesněji, jasněji a hlouběji charakterizovat význam konference o evropské bezpečnosti a spolu­práci než slovy, obsaženými v odpovědích L. Brežně­va na otázky zpravodaje Pravdy, prohlásil L. Strou­­gal. Slova generálního tajemníka ÜV KSSS, že se konferenci podařilo vyjádřit vůli národů o mír, že výsledky dosažené v Helsinkách budou mít dlouhé trvání, vyjadřují neochvějný realismus a záro*veň i zcela oprávněný optimismus sovětské zahraniční mírové politiky, zdůraznil L. Štrougal. Konference o evropské bezpečnosti a spolupráci vskutku jasně vyjádřila touhu evropských národů po míru, po dobré spolupráci. Nyní se už mír v Evropě Pokračováni na str. 2 montred7Ó LÍDĚ « VĚCI • Co umí laser .Olympijský oheň v Montrea­lu byl sice zažehnut pomocí laseru, ale tenhle přístroj vám nic neudělá,“ usmíval se ing. Mejvald a nastavil dlaň úzké­mu červenému paprsku, který neslyšně vyzařovalo maličké kulaté okénko té záhadné věci. Ve Výzkumném ústavu Po­zemních staveb IVÜPS) se za­čali zabývat lasery již před de­seti lety. Usilovná práce a dlou­hé hodiny přesčas přinesly na­konec své ovoce: společně s Vý­zkumným ústavem vakuové elektrotechniky jVOVETj upra­vili pro účely stavebnictví lé­kařský laser typu TKG 203 a tím vznikl první stavební laser v Československu. Dostal ozna­čení TKG 205. Po něm následo­val v současné době nejnovější typ tohoto druhu laseru TKG 206. Dnes už pomáhá našemu hospodářství na dvě sté laserů. Například IPS Praha používají laserů při kladení potrubí. Vo­dohospodářské stavby v Brně a Ostí nad Labem na protlačová­ni potrubí, v Metrostavu slouží laser při vyměřování tras a me-chanizovaný štít by bez laseru dokonce nemohl pracovat. Laser také může řídit stavební stroje, při kladení inženýrských sítí usnadní průběh celé akce tím, že značně urychlí veškeré prá ce: není zapotřebí soustavně přeměřovat výšku potrubí a sta­veniště se nemusí rozkopávat. Stavební lasery nacházejí uplat­nění také v hornictví, při geo­detických pracích a v zeměděl­ství. Ve VOPS dobře vědí, že ve výzkumech v oblasti laserové techniky nesmějí ztratit ani jedi­ný rok, pokud chtějí se ctí ob­stát před zahraniční konkuren­ci. O tom, že se jim to daří, svědčí fakt, že ušetři každoroč­ně našemu hospodářství cenné devizy, protože и nás vyrobený laser je třikrát levnější než laser zakoupený v zahraničí. Jediný problém, se kterým se potýkají pracovníci VOPS spo­lečné s VÜVET, mají s optický­mi přídavnými zařízeními, pro­tože jejich dodávky jaksi „váz­nou". V současné době se zde zabývají zdokonalením automa­tických snímačů, umožňujících naprosto přesnou práci. O laserech jsme už hodné sly­šeli a ještě více četli, ale široké možnosti využití laserů nejsou ještě úplně známy. Stále se ob­jevují nové oblasti védy a tech­niky /z poslední doby např. ho­­lograjiej, kde se mohou lasery uplatnit. HANA FORMÁNKOVA UDÁLOSTI Stavební laser při kladení potrubí Foto: ING. J. VAVROCH

Next