Lidová Demokracie, únor 1977 (XXXIII/26-49)

1977-02-01 / No. 26

UDOVA DEMOKRACIA ROC. XXXIII.­­ C. 26 CENA 50 hal. ORGÁN C­S. STRANY LIDOVÉ — NOSZTEL RÁDU PRÁCE Praha úterý 1. února 1977 Г"*«111' ...................... 1­1 ' ■ ' ■ [UNK] ------ - ■ - - ■ ■ [UNK] ----- - - Уа aktuální téma Odpovědnost naší kultury V budově, kterou kdysi postavil „národ sobě“ u vě­domí toho, že jeho existence národní není myslitelná bez nejtěsnějšího spojení s duchovními plody lidu, v budově našeho Národního divadla v Praze se sešli přední představitelé kultury, aby před nadcházející­mi sjezdy tvůrčích svazů bilancovali dosavadní oráči a vyljUlll 1*4lB*tí perspektivy. Veliké úkoly, které náš lid za uplynulých třicet let splnil, splnil za účinné pomoci našich kulturních pracovníků. Stejně tak úko­ly, před nimiž dnes stojí, může s plným zdarem na­plnit jen tehdy, jestliže mu i nadále budou účinnými pomocníky pracovníci ducha. Jejich setkání a vystou­pení v Národním divadle manifestačním způsobem po­tvrdilo jejich vůli podílet se na oné veliké přeměně našeho světa. Ükoly umělců jsou velké v každé době, ale obzvláště je jejich působení důležité v době proměn a revoluč­ních výbojů, v d-obě, kdy svět je v pohybu a kdy jeho pozornost je upřena spíše к věcem vnějším než vnitř­ním. „jsme si vědomi toho,“ praví se v Provolání čs. výborů uměleckých svazů, „že trvalá postupující pro­měna světa ve svět stále lepší vyžaduje i naši účast. Umělec není vyvolený nadčlověk, představitel jakési nadřazené elity, ale je součástí širokého dělného ko­lektivu s významným nezastupitelným posláním, jež spočívá v tom, aby svým dílem obohacoval člověka novými myšlenkami, novou krásou, pěstoval v něm vyspělé společenské vědomí a dělnickou solidaritu, povznášel ho morálně i citově, tříbil jeho vnímavost, zušlechťoval ho v jeho lidských vztazích, přinášel mu potěšení a radost, pocit životní plnosti, aby šířil myšlenky bratrství a mírové spolupráce mezi národy..“ Jsou to jistě úkoly nemalé a na jejich významu se nic nemění tím, že je umělci realizují často velice nená­padně, že nejsou tak zjevné jako proměny vnější, ma­nifestující se novými stavbami a ohromujícími výko­ny, technickými vynálezy a vědeckými objevy. Aby vše­chny ty technické vymoženosti a nové vědecké po­znatky měly trvalou platnost, aby sloužily člověku a neobrátily se jednoho dne proti němu, к tomu je prá­vě zapotřebí umění a jeho nabádavého poslání. Umění je tu proto, aby životu pomáhalo, aby jej hájilo; aby ukazovalo člověku jeho etické poslání; aby akcento­valo hodnoty, bez nichž nemá žádný svět, byť byla jeho civilizace po technické stránce sebevyspělejší, pevně základy; aby prohlubovalo v člověku jeho mrav­ní a citové zázemí, bez něhož se může velice lehce stát povolným nástrojem sil, jež je manipulují jiným směrem, než kterým se chce ubíhat. Zde je nejdůleži­­žitější vrstva tvůrčího ingenia, prazákladní hmota exis­tence umělecké, jež z těchto neviditelných hloubek míří к těm nejzřetelnějším imperativům života — к za­bezpečení lidského bytí v pokoji a míru. Teprve pevné sepětí s těmito základními mravními imperativy umož­ňuje umělci plnění všech oněch úkolů dalších, oboha­cování života o nové krásy, o nové myšlenky, o novou solidaritu, tříbení vnímavosti a zušlechťování vztahů — slovem všeho toho, co se může realizovat za onoho základního předpokladu, jímž je všeobecný mír. Není pochyby, že právě naše století, jež odhalilo tak velké tajemství hmoty, uvědomuje si potřebu míru mno­hem naléhavěji než kterákoli doba předcházející. O to větší je ovšem odpovědnost umělců a kulturních pra­covníků. Odkaz Velkého Října, v jehož nadcházejícím jubilejním roce se umělci sešli, je odkazem nejen poli­tickým, ale především mravním. Naši umělci si tu uvědomují a manifestačné se přihlašují к cestě šťast­né budoucnosti, kterou Říjen otevřel. (Id) Sokolovští havíři plní plán (čtk): Jedním z prvních podniků Západočekého kra­je, který se úspěšně vyrovnal s lednovými úkoly, je koncern Hnědouhelné doly a briketárny Sokolov. Nad plán vyrúbali 28 000 tun uhlí, odklidili přes 200 000 kubíků nadložní zeminy a spotřebitelé dostali navíc kolem 7000 tun briket. Překročením všech hlavních ukazatelů plánu si 14,5tisícové armáda sokolovských horníků, skrývkařů, plynařů a dalších zaměstnanců vytvořila předpoklad pro- splnění svého závazku do­sáhnout v prvním čtvrtletí nejméně 26 procent z ce­loročního úkolu. Originálni řešeni Sjezdevéltn paláce (čtk): Stavba Sjezdového paláce CSSR v Praze představuje ve svém souhrnu množství samostatných objektů, jež jsou rozčleněny na sedm oddělených celků. Použité řešení a konstrukce nemá v ČSŠ'R ob­doby. Např. pracovníci závodu Ü7 VHJ Vodní stavby Praha postupně zavádějí 760 základových pilot do dna stavební jámy a tento počet není ještě konečný. O přesnosti prací při výstavbě Sjezdového paláce svědčí mj. i přesnost vytyčovacích pilířů, jejichž bloky jsou určeny s tolerancí plus minus jednoho mi­limetru. S vysokou přesností je dále osazeno 36 oce­lových sloupů dodaných VTŽ Chomutov, založeno tě­leso vzduchotechnického kanálu, obě strojovny všechny milánské stěny, jež zpevňují stavební jámu i o rozměru 40Ókrát 400 metrů, z níž bylo vyvezeno na 250 000 kubických metrů zeminy. Světodějný význam Velkého října Usnesení ústředního výboru KSSS к šedesátému výročí YŘSR MOSKVA: Tisková agentura Sovětského svazu uveřejnila text usnesení ÜV KSSS z 31. ledna 1977 к ВО. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Z usnesení přinášíme podstatný výtah. Dne 7. listopadu 1977 uplyne" 60 let od Velké říjno­vé socialistické revoluce. Sovětští lidé vítají slavné jubileum Října s nesmír­ným morálně politickým elánem, novými vlastenec­kými činy, jimiž plní historická usnesení XXV. sjez­du rodné komunistické strany. Vítězství Října je hlavní událostí 20. století, která od základu změnila vývoj všeho lidstva. Velká říjno­vá socialistická revoluce byla zákonitým výšledkem soolečenského rozvoje, třídního boje v podmínkách monopolistického kapitalismu. Zásluhou jejího vítěz­ství vznikl první socialistický stát na světě. Sovětská moc ukázala všem národům světa jedině správné východisko z krvavého chaosu válek, do nichž je vháněl vykořisťovatelský řád. Prvním státním aktem nastolení nové moci se stal leninský Dekret o míru, který vyhlásil jasný a přesný program boje za spravedlivý, demokratický a všeobecný mír. Veli­ký říjen zahájil novou epochu — epochu přechodu lidstva od kapitalismu к socialismu. V Říjnové revoluci se hluboce a všestranně proje­vilo velké světodějné osvobozenecké poslání dělnické třídy. Vítězství Října znamenalo historický zvrat v osu­dech národů naší země. Zachránilo naši vlast před hrozící katastrofou, к níž ji vedla zločinná politika vládnoucích vykořisťovatelských tříd — statkářů a buržoazie, vyvedlo ji na cestu skutečně nezávislého rozvoje, všestranného společenskoekonomického a kul­turního pokroku. Nastolení a upevněni sovětské moci jako jedné z forem diktatury proletariátu zajistilo v praxi ne­vídanou svobodu a demokracii pro obrovskou pracu­jící většinu, takovou demokracii, jaká není možná v žádné kapitalistické zemi. Pod vedením komunistické strany se pracující naší země úspěšně vypořádali sjílavními a nejsložitějšími úkolem socialistické revoluce — s úkolem budovatel­ským. Sočlallstlcká industrializace a kolektivizace země­dělství, kulturní revoluce a spravedlivé vyřešení národ­nostní otázky změnily naši vlast v historicky krátké době v mohutnou socialistickou velmoc. Věrolomný útok fašistického Německa zmařil míro­vou práci sovětského iidu. V dlouhé válce, nejtěžší v dějinách naší vlasti, prokázal sovětský lid hrdin­ství, jaké lidstvo dosud nepoznalo. Dokázal nejen uhá­jit svou svobodu a nezávislost, ale přispěl také roz­hodující měrou к záchraně evropské a světové civili­zace před zničením fašistickými barbary. Úspěchy vlasti Října za šest desetiletí jsou pře­svědčivým důkazem toho, že socialismus zajistil takové tempo rozvoje všech stránek života společnosti, jaké dějiny nepoznaly. К nepoznání se změnilo naše národní hospodářství. Přesto, že ze šedesáti let existence sovětského státu připadlo asi 20 let na války, které byly našemu Pokračování na str. 2 F. svoboda a J. Beneš opravují přeivodní skříně speciálního traktoru ve středisku těžké mechanizace státního statku Bor u Tachova. Posezónni opřavy závěsných strojů tu již dokončili a připravili pro jarní setí Foto: ČTK TŘEŠTÍ Most ve Hvězdontcích, dlouhý 462 m, který je za­tím naším nejdelším dálničním mostem, budují pracovníci n. p. Stavby silnic a železnic. Do pro­vozu bude uveden v červenci spolu s úsekem dál­nice Mirošovice—Soutice—Hořice Foto: CTK—I. Sf BEK Uvědomělá práce pro rozvoj naší vlasti Závazky na počest sjezdu ČSL a 60. výročí VŔSR z okresních konferencí naší strany (ld): Důležitou etapou příprav na letošní sjezd Cs. strany lidové jsou okresní konference ČSL, které se závěrem minulého týdne konaly v dalších místech českých krajů. Byly opět důkazem činorodého úsilí našich členů, kteří angažovaně dávají socialistické společnosti všechny své schopnosti v zájmu jejího dalšího roz­voje. Proto mistni i okresní organizace ČSL kladou velký důraz na kvalitu veřejně prqspěšné práce a v tom­to smyslu zaměřuji I své závazky na počest našeho sjezdu a 60. výročí Velkého října. Význam jednání okresních konferencí podtrhla i účast předsedy ČSL, ministra vlády ČSR br. R. Petery. Delegáti okresní konference naší strany v Havlíčko­vě Brodě srdečně přivítali předsedu ČSL, ministra vlády ČSR br. R. Peteru. První okresní konference ve Východočeském kraji se dále účastnil předseda KV ČSL br. F. Tománek, vedoucí tajemník KV ČSL a po­slanec ČNR br. S. Chytráček a člen PKV ČSL br. L. Kosař. Uvítána byla také delegace okresního výboru NF — jeho tajemník J. Jandora a tajemník ONV K. Dvořák. Ve zprávě o činnosti, přednesené br. F. Jelín­kem, se uvádí, že budovatelské úsilí našich členů od sjezdu ČSL představuje dílo v hodnotě vlče než čtyři milióny korun, vytvořené při plněni volebních pro­gramů NF. S velkou pozorností byl vyslechnut projev předsedy ČSL ministra vlády ČSR br. R. Petery. Úvo­dem hovořil o dobrých výsledcích dosažených ve vý­stavbě havličkobrodského okresu, na nichž se čest­ně podílejí také členové ČSL. Dále bratr předseda strany zdůraznil, že po výročních členských schůzích Jsou zdařilé okresní konference významným článkem příprav sjezdu ČSL. Zabýval se polltickovýchovnou prací v řadách členů ČSL a zdůraznil, že každý náš funkcionář musí věnovat všechen elán této činnosti, která patři к základům dalších pokroků v budováni socialismu v naši vlasti. Zvláštní pozornost věnoval ekonomickým otázkám a znovu připomněl nutnost za­měřit se na efektivnost a kvalitu při plněni každého úkolu XV. sjezdu KSČ. V diskusi promluvilo 10 účast­níků konference. Hovořili především o aktivitě MO ČSL a závazcích к sjezdu ČSL a 60. výročí VfiSR. Ses. J. Adamcová informovala o práci MO ČSL ve Věži, která za výsledky v péči o životní prostředí získala čestné uznání MV NF- a MNV. Br. M. Zich se věnoval otázkám zemědělské výroby. Tajemník OV NF J. Jan­dora ocenil aktivní podíl členů ČSL na výstavbě okresu. Tajemník ONV K. Dvořák poděkoval za účin­nou pomoc našich členů obcím a městům okresu. Na konferenci bylo uděleno 12 čestných uznáni a odměn, Pokračováni na štr. 3 Podporo politice uvolňováni napětí Rozhovor s ministrem zahraničních věci ČSSR B. Chňoupkem (Čtk): Ministr zahraničních věcí ČSSR В. Chňoupek poskytl ČTK rozhovor o dosavadních výsledcích, dosa­žených na evropském mezinárodním fóru od podepsání Závěrečného aktu v Helsinkách a o současné čs. diplomatické aktivitě. Z rozhovoru přinášíme podstatný výtah. Od helsinské konference o bezpečnosti a spolu­práci v Evropě uplynulo už půldruhého roku. Jak hodnotíte, soudruhu ministře, výsledky, kterých bylo dosaženo na našem kontinentu od podepsání I Závěrečného aktu? Především: jednoznačně se ukázalo, že tento kolek­tivně vypracovaný, dokument otvírá dlouhodobou perspektivu realistického, zodpovědného přístupu ve vztazích mezi státy. Jasné vede ke zmírňování mezi-národního napětí, к zastaveni nebo odvrácení vojen­ských konfliktů а к rozvoji mírové rovnoprávné spo­lupráce států v různých oblastech. Roste vzájemné po­rozuměni, zlepšují se vzájemné vztahy a rbzšířuje se spolupráce mezi evropskými státy. Není však možné přehlížet 1 skutečnost, že výsledky KBSE Jsou nadále terčem zuřivých ůtoků reakčních sil a nepřátel míru. Zpochybňují samotný smysl kon­ference. Snaž! se popírat Její význam. Snaží se vnutit veřejnosti západních zemi myšlenku, že Závěrečný akt je „dokumentem spíše slavnostním než skuteč­ným“. Tvrdl, že na KBSE získaly Jen socialistické ze­mě. Snaží se vytrhávat ze Závěrečného aktu Jen Jeho Jednotlivé části, přičemž к takovéto „výběrové" tak­tice Inklinuji na Západě nejen některá masová média, ale 1 mnozí veřejní činitelé. Není snad dostatečnou od­povědi na zpochybňováni výsledků z Helsink už ho­lé skutečnost, že za poměrně krátkou dobu, která od konference uplynula, se mezi evropskými státy nor­malizovaly vztahy a rozvinul plodný dialog přináše­jíc! všem užitek? Co se týká nás, jsme od samého začátku přesvěd­čeni, že výsledky konference znamenají novou etapu v životě Evropy a mohou být východiskem pro další uvolňování mezinárodního napětí I v ostatních ob­lastech světa. Vždy jsme byli a jsme pevně rozhodnuti Pokračování na str, 3 Umělci se hlásí к Prohlášení Další podpisy pod manifest příslušníků naši kulturní fronty (čtk): Uveřejňujeme jména dalších umělců, kte­­připojili své podpisy к Provolání českosloven­­kých výborů uměleckých svazů: SPISOVATELÉ: Zasloužilý umělec Miroslav Florián, Zasloužilý umělec Václav Kaplický, zasloužilý umělec iFranttšek Nechvátal, zasloužilý umělec Zdeněk Pluhař, zasloužilý umělec Ladislav Stehlík, zasloužilý umělec Jaromír Tomeček, zasloužilá umělkyně Jarmila Urbán­ková, zasloužilý umělec J. R. Vávra, zasloužilý umě­lec František Kožík, zasloužilá umělkyně Miroslava Tomanová, zasloužilý umělec Čestmír Jeřábek, Jarmila Otradovlcová, Vojtěch Steklač, Eduard Petlška, Voj­těch Trapl, Markéta Zinnerová, Petr Burda, Karel Bod­lák, Otakar Chaloupka, Milan Cals, Kamil Mařík, Da­niela Dušková, Vladimír Stuchl, dr. F. Kafka, Helena Llslcká, Dušan Jeřábek, Vladimír Pazourek, Josef Hra­­bák. VÝTVARNÍ UMĚLCI: Jiří Michálek, Jiří Mikula, Jan Mikeš, Jozef Němec, národní umělec Vilém Nqwak, národní umělec Karel Pltcka, zasloužilý umělec Ařnošt Paderlfk, zasloužilý umělec Jaroslav Smfdra, Sauro Ballardlnl, Ferdinand Kotvald, Josef Semln. HUDEBNÍ UMĚLCI A KONCERTNÍ UMĚLCI: Vla­dimír Bor, Rudolf Srubař, Zdeněk Jonák, Arnošt Košťál, Jiří Majer, Ivan Řezáč, Miloš Vacek, ná­rodní umělec Václav Dobiáš, zasloužilý umělec Zdeněk Košler, zasloužilý umělec Josef Suk, za­sloužilý umělec František Hanták, Ilja Hurnlk, Petr Hannlg, Jiří Dvořáček, Svatopluk' Havelka, Jaromír Křiž, Miloslav Masier, Milan Slavtcký, Jindřich Prave­­ček, Jan Tausinger, Oldřich Flosman. DRAMATIČTÍ UMĚLCI: Zasloužilá umělkyně Lída Pla­chá, Oldřich Augusta, zasloužilý umělec Stanislav Lá­tal, zasloužilý umělec Adolf Wenig, Evžen Sokolov­ský, zasloužilý umělec Jiří Sovák, Jaroslav Hužera, Miloš Kopecký, Čestmír Randa, zasloužilý''umělec Jo­sef Větrovec, Bohumil Švarc, Milada Albínové, Jindřich Dvořák, Jaroslav Moučka, Ivan Koudejka, Josef Velda, Luděk Kopřiva, Václav Tomšovský, Milan Riehs, Vládi-mir Vodička, Miroslav Doležal, Soběslav Šejk, zaslou­žilý umělec Viktor Malcev, zasloužilý umělec Vladi­mír Čech, Jaroslav Dudek, zasloužilá umělkyně Vlasta Fabiánová, zasloužilá umělkyně Dana Medřická, Milan Macků, zasloužilá umělkyně Nelly Galérová, Milan Frledl, zasloužilý umělec Václav Hanuš, JIM Vala, Ivan Zmatlík, Milada Davidová, Bořivoj Horák, Josef Mach, Oldřich Musil, Vladimír Brabec, Věra Jordánová, Libuše Havelková, zasloužilá umělkyně Jaroslava Ada­mová, zasloužilý umělec Ján Strejček, Jindřich Janda, Stanislava Bartošová, Karolina Slunéčková, lva Janžu­­roVá, Stanislav Remunda, Petr Kaňlčinec, František Laurln, Miloslav Česal, Hana Talpová, Jan Bonaven­­tůra, zasloužilý umělec Stanislav Vyskočil, národní umělec Jan Škoda, zasloužilý umělec Karel Kalaš, za­sloužilá umělkyně Mira Holzbachová, zasloužilá uměl­kyně Věra Krilová, zasloužilá umělkyně Miloslava Fidlerová, Vlastimil Slezák, Stanislav Strnad, Alexandr Rašilov, Vlasta Vlasáková, Antonín Jedlička, Hynek Matuška, Milan Mach, Oto Ševčík, Bedřich Pilný, Jaro­slav Klima, Jiří Kafka, Roman Hlaváč, Milan Cikánek, Josef Pala, Karel Martinek. Souhlas s Provoláním ,čs. výborů uměleckých svazů přijatým na slavnostním zasedáni v Národním divadle v Praze vyjádřili svými podpisy na sekretariátu Svazu slovenských spisovatelů tito členové spisovatelské or­ganizace: národní umělec Andrej Plávka, předseda Pokračování na str. 3 Z DOMOVA I ZE SVĚTA PŘEDSEDA VLÁDY CSSR L. Štrougal přijal v Pra­ze Vladimíra Žáka v souvislosti s jeho nástupem do funkce čs. velvyslance v Libanonu. ZA, ÚČASTI prvního tajemníka ÚV KSS J. Lenárta­­a předsedy vlády SSR P. Colotky odevzdal předseda SNR a místopředseda Cs. společnosti pro mezinárod­ní styky V. Salgovič Zlatou medaili se stuhou ge­nerálnímu konzulovi PLR v Bratislavě Boleslawovi Bendekovl při příležitosti jeho 70. narozenin. DELEGACE portugalského Lidového demokratického hnutí, která dlela v Československu na pozvání ÜV Národní fronty CSSR, odletěla zpět do vlasti. S dele­gací se na letišti rozloučili představitelé ÚV NF CSSR. V rozporu se zájmy našeho lidu Generální prokuratura ČSSR к t ж v. „chartě ¥7“ (čtk): Dne 31. ledna t. r. byl na generální prokuratuře CSSR proveden pohovor s dr. Jiřím Hájkem a dr. Janem Patočkou. Představitel generální prokuratury upozornil dr. J. Hájka a dr. J. Patočku, kteří vy­stupují jako mluvčí tzv. „prohlášení charta 77", že toto prohlášení, i činnost na něj navazující, jakož i jejich rozšiřování doma i v zahraničí json činností, která je v rozporu s platnými československými zá­kony. Zmíněné „prohlášení charty 77" nelze považovat za uplatnění petičního práva podle Ústavy CSSR. Bylo připomenuto, že naše ústava у článku 28 za­ručuje svobodu projevu ve všech oborech života spo­lečnosti a podle článku 29 mají občané i. organizace právo obracet se к zastupitelským sborům а к ostat­ním státním orgánům s návrhy, podněty a stížnostmi. Toto právo však musí být podle naší ústavy uplatně­no v souladu se zájmy pracujícího lidu a dále s člán­kem 34 Ústavy, který stanoví: „Občané jsou povinni zachovávat Ústavu 1 ostatní zákony a dbát ve všem svém konání zájmů socialistického státu a společnosti pracujících." Tzv. „charta 77“ je sice adresována formálně čes­koslovenským státním .orgánům, avšak předem byla zaslána západním agenturám a publikována v buržoaz­­ntm tisku. Až po zveřejněni na Západě byla zaslána také některým čs. státním orgánům. Autoři a organi­zátoři tzv. „charty 77" rekrutující se z řad různých protisocialistických elementů a skupiny zkrachova­ných politiků, odpovědných za rozvrat z let 1968—69, pod licoměrnou záminkou ochrany lidských práv vě­domě a hrubě falšují pravdu o životě a skutečné si­tuaci v Československu, nenávistně pomlouvají naše státní a společenské zřízení a jeho orgány. Popírají vedoucí úlohu KSC, která je zakotvena v článku 4 čs. ústavy. Znevažuji výsledky revolučního zápasu a dlouholeté, obětavé práce našich dělníků, rolníků a inteligence pří budování socialismu v CSSR. Ve svém souhrnu dali nepřátelským centrálám podklady pro rozpoutání nenávistné antlkomunlstické, prottčeskoslo­­venské kampaně, které je součástí jednotně koordi­novaných nepřátelských útoků proti společenství so­cialistických zemí. Toto vše Je v příkrém rozporu se zájmy našeho pra­cujícího, lidu, s československými zákony 1 s principy Závěrečného aktu helsinské konference, jež zdůraz­ňují také zásady nevměšování do vnitřních věcí jed­notlivých států a respektování platných zákonů kaž­dé země. Dr. J. Hájkovi a dr. J. Patočkovi byla dána generál­ní prokuraturou CSSR úřední výstraha ve smyslu usta­novení paragrafu 1, odst. 1 a paragrafu 2, odst. 3 zá­kona o prokuratuře s upozorněním, že tzv. „prohláše­ní charty 77“ a činnost na ně navazující Jsou v roz­poru s platnými československými zákony. Kdo se ta­­, kovéto činnosti dopouští, musí počítat s tím, že z ne­dodržení československých zákonů vyplývají příslušRé trestné sankce. Rozpočet Severočeského KNV (čtk): Prováděcí plán a rozpočet pro hospodářství řízené národními výbory v Severočeském kraji schvá­lilo za účasti místopředsedy vlády ČSR Š. Horníka plénum KNV v Ústí n. Labem. Dokument věnuje prvo* řadou pozornost komplexní bytové výstavbě. Letos bude na séveru Cech postaveno 10 195 bytů. Přednost­ním budováním mateřských škol se zvýší jejich kapa­cita o 3690 míst. Rozpočet Severočeského KNV před­stavuje téměř 8 mld Kčs.

Next