Lidová Demokracie, červenec 1978 (XXXIV/153-178)
1978-07-01 / No. 153
Hisste * té o f isé 'S LIDOVÄ D6M0KRACI6 ROC. XXXIV. ■ C. 153 CENA 1,— Kčs_______________ORGÁN C S. STRANY LIDOVĚ —• NOSITEL SÁDU PRACE____________Praha sobota 1. července 1978 Pro mírové soužití FRANTIŠEK TOMAN Sovětský svaz spolu s dalšími zeměmi socialistického společenství neustále uskutečňuji velkolepé plány mírového soužití všeho lidstva. Denně jsme svědky toho, že koordinovaná zahraniční politika zemí socialismu vychází ze zahraničně politického programu XXIV. а XXV. sjezdu KSSS. Tento program lidé dobré vůle celého světa právem nazývají leninským programem míru. I v těchto dnech sl uvědomujeme velikost slov L. I. Brežněva: „Nikdo sl nepřeje víc než Sovětský svaz, který byl nejtíživěji ze všech postižen druhou světovou válkou, aby mír v Evropě nebyl již nikdy porušen, aby se Evropa navždy stala světadílem trvalého míru a mírové spolupráce. A snad žádný stát neudělal pro to tolik, jako Sovětský svaz.“ Lidé všech kontinentů stupňují odpor proti agresivním plánům světového imperialismu a podporují mírové sovětské tendence, které žádají skoncovat s neplodnými diskusemi a snížit zbrojení. Svědčí o tom 1 letošní mezinárodní konference nevládních organizací o odzbrojení v Ženevě a jednání ve Vídni ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o otázkách jejího mírového využití. Mimořádný význam a metinárodní ohlas mělo i jednání Mezinárodního fóra proti neutronové bombě, které se konalo v polovině března v Amsterodamu. Vždyť na základě tohoto jednání vznikly široké protestní akce proti záměrům vlády USA vyrábět neutronovou zbraň. Dubnové zasedání byra Světové rady míru v Helsinkách opětovně vyzvalo celou světovou veřejnost к dalšímu intenzivnímu boji proti horečnému zbrojeni. Velmi významným podnětem v boji proti válečné imperialistické politice se stalo zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN. Sovětský svaz jako první velmoc světa předložil lidstvu komplexní akční program boje za úplné a všeobecné odzbrojení. Navrhuje zastavit výrobu všech druhů jaderných zbraní, zastavit výrobu všech ostatních druhů zbraní hromadného ničení. Žádá jejich zákaz • rovněž požaduje zastavit vývoj nových druhů konvenčních zbraní velké ničivé síly. К těmto mírovým návrhům patří požadavek na snížení vojenských rozpočtů a využití takto získaných zdrojů pro pomoc rozvojovým zemím. Světová veřejnost právem očekává, že konečné výsledky tohoto jednání přispějí к řešení nejnaléhavějšího úkolu lidstva — mírového soužití. Nedávná jednání mezi stranickými a vládními delegacemi SSSR a CSSR v Praze se stala opětovně velkou mírovou výzvou celému světu. Všichni pokrokoví a realisticky smýšlející lidé sl opětovně uvědomují zásadní rozdíl mezi politikou socialistických zemí v boji za odzbrojení a politikou Imperialistických států. Vždyť lidstvo ve své zdrcující většině sl přeje skutečně žít v míru a to bez hromadění zbraní a válek. Právě od socialistického světa očekává bezpečnost, společenský pokrok a štěstí národů. L. I. Brežněv při své návštěvě v Praze znovu zdůraznil, že socialistický svět tuto víru nezklame a že boj za mír a bezpečnost národů je obrovská a neocenitelná služba, kterou reálný socialismus poskytuje všemu mírumilovnému lidstvu a to bez ohledu na jejich politické a ideologické či jiné zájmy. A právě tuto skutečnost potvrzuje i nedávné Všekřesfanské mírové shromáždění v Praze. Nebezpečí světové termojaderné katastrofy způsobilo vznik různých hnutí, kterých se aktivně zúčastňují představitelé různých sociálních vrstev. Svědčí o tom činnost Křesťanské mírové konference, která vznikla před dvaceti léty s cílem „vyzvat církve к odpovědnosti za mírovou budoucnost lidstva“. Je třeba zdůraznit, že iniciátorem této akce byla tehdejší Ekumenická rada církví v Československu. Páté všekřesfanské mírové shromáždění opětovně dokazuje, že chce mobilizovat křesťanské církve, skupiny a jednotlivce к dalším činům ve prospěch boje za zachování a upevnění míru, spravedlnost a vzájemné porozumění mezi národy. V dopise, který prezident CSSR G. Husák zaslal Všekřesťanskému mírovému shromáždění se zdůrazňuje, že naše národy jíž mnohokrát zakusily hrůzy války a tím více oceňujeme skutečnost, že se můžeme věnovat nové tvůrčí práci v mírovém rozvoji naší socialistické společnosti. Dále se v dopise zdůrazňuje, že pracující naší vlasti budují sociálně spravedlivou společnost, vážící sl práce všech poctivých občanů nezávisle na jejich společenském postavení, národnosti či náboženském vyznání. V závěru vyslovuje prezident republiky přesvědčení, že i toto jednání významně přispěje к naplňování humánních a ušlechtilých cílů vedoucích к posílení trvalého míru a pokroku ve světě. Pro mírové soužití chceme vytvářet i ty nejlepší podmínky mezi našimi západními sousedy. Proto v poslední době usilujeme o vytvoření trvale dobrých sousedských vztahů mezi CSSR a Německou spolkovou republikou. Jsme si vědomi toho, že vzájemné vztahy těchto zemí vždy ovlivňovaly celkovou mírovou situaci v Evropě a je potřeba také vidět, že jde o rozhraní mezi dvěma různými společenskými systémy v Evropě. Obě země totiž patři к odlišným politickým, hospodářským a také vojenským seskupením. Proto také jejich spolupráce napomáhá vytvářet podmínky pro mírové soužití našeho světadílu. Tímto duchem byla také vedena nedávná návštěva generálního tajemníka ÜV KSČ a prezidenta ČSSR Gustáva Husáka v Německé spolkové republice. Závěrem této oficiální návštěvy byla podepsána společná deklarace jako rozsáhlý dokument, který ukazuje na současný stav vzájemných vztahů, ale který současně vyjadřuje i stanoviska obou států к základním politickým otázkám pro rozvoj vzájemných styků. Především obsahuje stanoviska к nejzákladnějším mezinárodním otázkám a vyjadřuje společnou vůli Pokračováni na str, 3 Každoroční epidemie prvních prázdninových dnů - cestovní horečka... Foto: LD — M. DVOŘÁKOVÁ Sklizeň řepky už za dveřmi Příprava žňové techniky vrcholí • Středočeši končí sklizeň sena fre): Bývá vátsinou pravidlem, že žni začínají nejdříve ne Žitném ostrově. Umožňuji to jeho klimatické podmínky 1 nejvýhodnějst odrůdové složeni výsevu obilovin. Podle všech předpokladů by tomu tak mělo být i letos, 1 když oproti loňsku se letošní sklizeň oblil na ostrově opozdi přibližně o dva týdny. Zemědělci Západoslovenského kraje chtěji letos vyprodukovat 2,5 mil. tun obilovin. Zlepšenou agrotechnikou dosáhli u hustě osetých obilovin lepšího stavu porostů než loni. Z celkové výměry přes 200 000 ha ozimé pšenice je 75 procent porostů ve velmi dobrém stavu, ostatní jsou kompletní s dostatečným počtem dobře vyvinutých klasů. Ze sovětských odrůd pšénice má největší zastoupeni Jubilejní a Mironovská. V jižních oblastech kraje Je asi z 20 druhů ozimé pšenice na poměrně velké výměře oseta odrůda Sáva, především pro její včasná dozráváni. Sklizeň ozimé řepky je už přede dveřmi. Na západním Slovensku chtějí tuto olejninu z celé výměry 8000 ha sklidit do začátku žni. Připraveností žňové techniky na letošní sklizeň obilovin v Jihomoravském kraji se včera v Brně- zabývala Krajská komise pro řízeni zemědělských prací. Z jednáni mj. vyplynulo, že na jižní Moravě dosud není opraveno 25 kombajnů a 33' vysokotlakých- lisů. Nejhorší je situace na Prostějovsku, kde je nepojízdných 12 sklízečích mlátiček, po čtyřech pak na Brněn, sku a Žtfársku. Podle vyjádřeni komise bylo do včerejška, kdy skončily kontroly připravenosti sklizňové techniky, neopraveno také přes 130 samosběracích vozů. Radu problémů vyřešila v uplynulém týdnu úzká spolupráce mezi Ústředním podnikem zemědělské techniky, STS a zemědělskými podniky, které přenechaly své náhradní dily tam, kde je nezbytně potřebovali pro dokončení oprav. Komise doporučila všem okresům kraje, aby prohloubily kooperaci v prostředcích na úklid slámy. Současně jim určila, aby zemědělské podniky pořádaly tzv. předžňové prohlídky celé sklízeči techniky alespoň týden před zahájení skllz. ně. Konstatovala, že chybí ještě kombajnéři-brlgádnícl pro 120 mlátiček. Své úkoly ve sklizni víceletých pícnin překročili středočeští zemědělci к věerejšímu dni na 105.1 procenta, když posekali 40 045 hektarů. Tradičně na seno byla zpracována pice z více než 21 000 hektarů a na senáž z téměř 11 000 ha. Pícniny z více než 8000 hektarů byly usušeny v horkovzdušných sušárnách, kde se z nich vyrobilo na 24 000 tun senných a vitamlnózntch mouček. К závěru se blíži 1 sklizeň luk a pastvin. Dosud je posečeno 36 483 hektarů — 96.4 procenta letošního úkolu. Na sto procent již splnili úkol zemědělci okresů Kladno, Kolín, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk a Rakovník. Dobře pokračuje i skli. zeň sena z nezemědělských a mechanizačně těžko přístupných ploch. Z vlče než 6300 hektarů bylo získáno přes 11 300 tun sena. V šesti polabských okresech pokračuje i sklizeň raných brambor. Ke včerejšímu dni bylo vyoráno 645 hektarů — vlče než pětina plánovaných ploch. Blahopřejné telegramy 6. Husáka (ětk): Prezident Československé socialistické republiky G. Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentovi Somálské demokratické republiky maršálu Mohamedu Sladoví Barremu u příležitosti státního svátku jeho .země. Dále poslal prezident ČSSR G. Husák blahopřejný telegram prezidentu Burundské republiky plk. Jeanu-Baptlstovt Bagazoví u příležitosti státního svátku jeho země. Blahopřejný telegram poslal prezident ČSSR G. Husák také prezidentu Rwandské republiky generálmajoru Juvénalu Habyalimanovl u příležitosti státního svátku jeho země. Prezident ČSSR G. Husák rovněž zaslal blahopřejný telegram generálnímu guvernéru Kanady Julesu Légerovl u příležitosti státního svátku jeho země. Program odzbrojení NEW YORK: V New Yorku skoněilo zvláštní zasedáni Valného shromáždinl OSN o odzbrojeni. Přijalo závěrečný dokument, který obsahuje 123 bodů a zahrnuje deklaraci, program akcf a mechanismus odzbrojovacích |ednánl. Dokument je souhrnem výsledků šestitýdenního jednáni tohoto nejvyššiho světového tóra. (Další zprávy na str. 2.) Velvyslanci u B. Chňoupka (ětk): Velvyslance Spojených států mexických v CSSR Joaqulna Bernala Gardu Plmentela přijal včera v Praze ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chftoupek u příležitosti jeho nástupu do funkce. V průběhu rozhovoru byly posouzeny některé otázky vzájemných čs.-mexických vztahů a možnosti Jejich dalšího rozvoje. Ministr B. Chňoupek také včera přijal mimořádného a zplnomocněného velvyslance Mongolské lidové repub. ltky v ČSSR Z. Eneblše v souvislosti s ukončením jeho diplomatické mise. V přátelském rozhovoru B. Chňoupek vysoce ocenil osobni přínos velvyslance к rozvoji vztahů přátelství a všestranné spolupráce mezi ČSSR a MoLR. B. Chňoupek dále přijal mimořádného a zplnomocněného velvyslance Turecké republiky Mehmeta Haluka-Saylnsoye v souvislosti s ukončením jeho diplomatické mlse v ČSSR. В.-Chňoupek přijal včera rovněž nového mimořádného a zplnomocněného velvyslance Alžírské demokratické a lidové republiky v ČSSR Nourredtna Delleclho v souvislosti s nadcházejícím předáním pověřovaclch listin prezidentu republiky. Výstavba mostu pod Barrandovem Slavnostní položení základního kamene • Další miliardová investice v Praze (ri): Tradičním poklepem na základni kámen byla včera v Praze-Branlku v prostorách někdejší plovárny Na mlejnku zahájena přípravná etapa výstavby barrandovskéhn mostu. Slavnostnímu aktu byli přítomni místopředseda vlády ČSR a předseda Caské plánovací komise ing. S. Rázl, federální ministr dopravy V. Blažek, ministr výstavby a techniky CSR ing. F. Šrámek, minlatr stavebnictví ČSR K. Polák a další představitelé veřejného života. Dnešním dnem tedy začíná výstavba desátého silničního mostu v hlavním městě, a zároveň také největšího. A to nejen v Praze, ale v celé republice. Jen pro zajímavost: most pod Barrandovem je dvoudílný a měří 351 metrů. Osmiproudá vozovka (v každém dílu jsou tří dopravní a jeden odstavný pruh) vede v osmnáctlmetrové výši nad hladinou Vltavy a je široká 41,5 metru. Celková plocha barrandovského mostu se všemi rampami a nájezdy jednotlivých mimoúrovňových křižovatek dosáhne zhruba 40 000 čtverečních metrů. V tomto ohledu je tedy nový most ast čtyřikrát větší než známý most Klementa Gottwalda spojující oba břehy nuselského údolí. Tolik základní technická data. Pro doplnění snad jen to, že rozpočtové náklady stavby přesahují 1 miliardu 215 miliónů korun a oficiální termín otevřeni první poloviny mostu je stanoven na říjen roku 1983. Jak ovšem řekl ve svém krátkém vystoupeni ministr stavebnictyi K. Polák, učiní stavbaři a zejména generální dodavatel této Investice Stavby silnic a železnic Praha všechno pro to, aby nový most sloužil dopravě již v roce 1982. Napohled se může zdát, že je to relativně dlouhá doba. Jenže ve skutečnosti jde zhruba o něco více než čtyři roky. A vzhledem к tomu, že se tento mostní gigant bude stavět v podstatě tradiční technologii, je to při objemech materiálu, který stavba spotřebuje, rázem časově velice „našlapaný“ program. Nový most bude mit zásadní význam pro řešeni dopravní situace v hlavním městě. Je jedním z klíčových bodů funkce středního okruhu základního komunikačního systému. Umožni zrychlení pohybu vozidel do příměstských rekreačních oblasti, svým způsobem propojí dálniční tahy Praha—Brno a Praha—Plzeň a sehraje rozhodující roli při výstavbě Jihozápadního Města. Tudy se prakticky bude vozit převážná část stavebních materiálů pro poslední velké stodvacetltlsícové pražská sídlišti. O dětství VĚROSLAV MERTL Dětství! Říkává se: jen sen, kus iluze, bláhoví nostalgie. A přece je to ta nejvážnější a nejdárnější doba lidského života, skutečnější snad neí ty kamenné tarasy, co roubívají naše horské cesty. Myslívám-li někdy na dětství, říkávám si: všichni jsme vlastně pořád živi jen tím, co jsme v tomto nenavratitelném čase v sobě nashromáždili, a také naše vidění, názory, city a touhy modeloval právě tenhle „ztracený čas“ svýma neviditelnýma rukama. Opravdu ztracený čas? Ze by nám snad nepatřil jen proto, že uplynul? Vždyt pokud přece pořád vidím svou maminku se schýlenou hlavou, jak látá mé věčně roztrhané punčochy, pokud slyším její hlas a cítím (jako by to bylo včera], jak věrně sedí na pelesti mého lůžka a přemítá o mně a mé budoucnosti, co je vlastně na dětství ztraceného? Pouze o jedno jsem ted bohatší, vím totiž, jak o mně maminka přemítala - tak jak se nabírá voda džbánem ze džberu, nebo příhodněji řečeno, onou nepostižitelnou transfúzí něhy a starosti, která neustále proudila z je/t do mé duše a kterou teprve ted jinak oceňují a chápu. A co tatínek! Jeho přísně vysoká postava, jeho vyprávění a stín pohybujících se úst na stropě, co vyluzoval hořák lampy, jeho krok s pláštěnkou, pod níž jsem se choulil, když jsme se vraceli okresní silnicí do naší vsi a jeho šavle blýskala po mém boku! A večery - bez rádia, bez televize, a přece každý z nás byl současně jejich scenáristou, režisérem i hercem, ticho se klenulo nad námi jako podloubí, a letní řeka, pár metrů za naší zahradou, šuměla tak sugestivně, že nebylo důvodu nevěřit jí, že šeptá cosi věčného a tedy pravdivého, něco, co v člověku vždycky vyvolává náklonnost к věcem, které sice mírně, ale o to trpělivěji plynou všemi časy. Zajisté, každý z nás by mohl nekonečně popisovat těch prvních osm, devět let svého dětství písmem tak sytým, že by je nedokázala vymazat ani zlá předzvěst války, cvičení CPO, zatemnění, tehdejší strach, co s námi bude, tedy vše, co už patři navždy к dětství mé generace a co našim dětem zní možná už trochu jako literatura. A přece to není žádný dávnověk, žádný sen či nostalgie; všechno, co nám bylo dětstvím naděleno, dobré i zlé, jak doby a události šly, v nás kupodivu stále trvá jako krásné jezero, jehož vody nás zvnitřku neustále oblévají a také občerstvují, jakkoliv je těžké dát jim nějaký všeplatný básnický či filozofický výraz. Dobře však vím, že se to netýká jen nás. Když vždy znovu pátrávám и lidí, kteří si do dlouhého pozdního věku udrželi jarost ducha a nezahořklý pohled, po zdrojích jejich elánu, když se jích ptávám, jak to, že sl zachovali takový neutuchající zájem o svět, či že se dokonce dokážou účastnit tvorby vezdejšího života, byt by šlo o příspěvek sebeskromnější, vždy znovu se v jejich výpovědi objeví právě to nejdůležitější svědectví, o něž mi jde: na pozadí jejich životadárné síly se vždycky zaskví jejich vlastní dětství, A právě z něho ti nejmoudřejší a nej shovívavější cítí vyzařovat cosi jako blahodárné pulsary, řečeno pojmem astronomů, pulsary z hvězdy sice vzdálené, nicméně přece jen té, která nikdy nemizí a neustává vydávat ani nejpodzimnějším dnům jejich životů posilňující a zteplující signály. Raný věk těch dnešních šedesátníků či sedmdesátníků, které mám nyní na mysli, sice nikdy nepřetékal takovou hojností, jako je tomu и našich dětí, často jim i kručívalo hlady v břiše, nikdo z nich neusínal na gaučích s molitanovými matracemi, spíš v „šublkostnech", které se na noc otvíraly jako pyramidy, nicméně všichni přece jen tvrdívají, že tu bylo „něco navíc“, a myslí tím hlubší pocit domácího bezpečí, které je jako dětí obklopovalo, pevný, ale láskyplný řád jejich rodin, nepsaná záruka, o níž nikdo nepochyboval, jak podivuhodné pro nás, že tyto chudé nebo dokonce i ubohé oázy, tato šutrovitá řečiště tvrdého života, dokázalo lehkovážně opusit tak málo matek a otců? Samozřejmě, to je spíš otázka pro sociology, a oni ji jistě zkoumají i z tohoto hlediska, především v zájmu dnešních dětí a tím l celé společností. Nebot je-li rodina demolována, trpí tím nejdřív ti nejnevinnější, ale v pozadí jejich utrpení se objevují tJhlinky na tváři celé lidské obce, jejíž budoucnost je tak ochuzována o jedince silné, jež formuje právě pevné zázemí domova. Zabezpečit je, to však není jen věcí zákona; jako že každý lidský objev je poznamenán bolestným hledáním, můžeme doufat, že stejným procesem dospějeme к východisku i z toho, co se nyní nazývá krizí současné rodiny. Nenahraditelně důvěrný šepot matek и postelí dětí čt mravní autorita otců nemůže být věru záležitostí žádného příkazu - to by bylo to nejjednoduššt, jakkoliv například zákon o rodině prozíravě rodinu chrání aspoň preventivně. Nicméně к harmonii rodinných vztahů a jejich pevnosti musíme spíš dospět zvnitřku, třeba mučivým znovuobjevováním zdrojů, jež jsou v nás zakotveny, i když je nedokážeme pojmenovat, uplatnit či odvážně přijmout a které platí i bez paragrafů. Včera skončil našim dětem školní rok - rok práce, jejíž význam většinou ve svém věku ještě ani nedovedou docenit. Škola je jistě jedním z nejdůležitějších činitelů na cestě, po které se dnerri svého narození každý z nás vydá. Avšak je na nás na všech, abychom alespoň někdy, třeba právě dnes, o dětech a jejích údělu víc přemýšleli. Nebot dětem koneckonců jde nakonec hlavně jen b ty dvef konce jedné kotvy, jíž vytvářejí otec a matka, nebo chcete-lí, o to jezero bezpečného dětství, které by v nich nemělo nikdy vyschnout V zájmu jejích, f budoucnosti světa.