Lidová Demokracie, prosinec 1978 (XXXIV/284-308)
1978-12-01 / No. 284
í ДОС. ЯШУ. - C. 2S4 CENA 1,— Kfii ORGAN C S. STRANY LIDOVĚ — NOS7TEP ЙАРО PRACE , - Praha pálek Prvořadý cíl - mír TĚŽKO BY SE NĚKDO rozumný odvážil popírat, že je to úkol důležitý pro celé lidstvo. Na jedna clm pořadu nynějšího 33. zasedání Valného shro máždění Organizace spojených národů je přes 130 otázek. Každý z jeho účastníků má své rlárodní problémy. Ale řešení všech těchto otázek nakonec závisí na tom, zda bude odvrácena hrozba nového světového konfliktu, který by se s největší pravdě podobností vyvíjel v jaderné podobě. Odstranit to to nebezpečí, stejně jako usilovat o další uvolilo vání, je prvořadým úkolem světové politiky. O její praktickou realizaci usilují aktivně již řa du let země socialistického společenství, které si stanovily za cíl dosáhnout toho, aby se mír stal jedinou normou mezinárodních vztahů, přirozenou a trvalou formou života národů. Novým potvrzením této zásady se staly výsledky nedávného jednání politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy v Moskvě. Účastníci zasedání, kte ré se konalo na nejvyšší úrovni, si vyměnili názo ry na široký okruh otázek, které před jejich země postavila doba a život. Podrobili hlubokému rozboru vývoj ve světě v období, které uplynulo od předešlého zasedání v Bukurešti před dvěma roky Toto období charakterizuje růst odhodlání národů a všech pokrokových sil skoncovat s agresivní politikou imperialismu, kolonialismu a neokolonialismu, další rozvíjení boje za mír, uvolnění napětí, za svobodu a společenský pokrok. Současně s tím však vzrostla aktivita reakce, která podněcuje horečné zbrojení, hrubě se vměšuje do vnitřních záležitostí jiných států, což ohrožuje proces uvolňování mezinárodního napětí. Imperialismus postupně ztrácí jednu pozicí za druhou. To vyvolává zvýšenou aktivitu politických i vojenských „jestřábů“. Vůbec se nepoučili tím, že se neúspěšně pokoušeli vyčerpat a vysílit socialistické země úmornou „studenou válkou“, tvrdou konfrontací a hospodářskou diskriminací. Dosáhli pravého opaku. Přesto se dnes znovu chtějí vydat starou cestou, i když elementární logika a vývoj událostí v poválečné době by jim měly napovědět, že cíle, jichž se jim nepodařilo dosáhnout v padesátých a na začátku šedesátých let, nejsou o nic reálnější ani v poslední čtvrtině tohoto století. Avšak jejich touha po odvetě za neúspěchy je příliš silná. Mimo to se v jejich kalkulacích objevil i jakýsi nový prvek: druhou „studenou válku“ se rozhodli vést na širším úseku než předchozí a zapojili do ní nové spojence. A tak „jestřábi“ se snaží zmobilizovat pod své prapory ty, kteří jsou na Západě z určitých důvodů zklamáni a neuspokojeni politikou uvolňování. V očích stoupenců návratu к „tvrdému kursu“ stoupají i akcie Pekingu na antikomunistické burze. Severoatlantický pakt se ani nesnaží skrývat, že Číně se přisuzuje úloha „protiváhy“ socialistického společenství. Spojené státy, západní Evropa a Japonsko začaly znovu soupeřit — tentokrát 0 „kus koláče“ z obchodu s Čínou. Dokonce se chystají velmi široce otevřít „novému spojenci“ brány svých vojenských arzenálů. A kolo horečného Zbrojení, které je bez přehánění největší metlou naší doby, se hrozivě roztáčí dál. Washingtonské zasedání rady NATO se usneslo zvýšit výdaje na vojenské účely o mnoho desítek miliard dolarů, rozvíjet ozbrojené síly a vybavit je stále účinnějšími druhy zbraní hromadného ničení, jakož i o dalších akcích NATO, jež mají charakter vojenských provokací, jejichž cílem je dosáhnout vojenské převahy nad socialistickými 1 jinými zeměmi světa ve snaze diktovat vlastní vůli nezávislým státům a potlačit boj'národů za národní a sociální osvobození. A to vše probíhá v době, kdy propast mezi tempem rozvíjení zbrojní technologie a tempem jednání o odzbrojení se stále prohlubuje. Vzniká oprávněný dojem, že někteří činitelé na Západě se příliš nesnaží tuto nebezpečnou propast překlenout. Ale za průtahy je třeba platit obrovskou cenu. Jestliže odzbrojovací jednání zůstávají stát na mrtvém bodě a nejsou přijímána další efektivní opatření v této oblasti, zbrojařské výrobní pásy nestojí. Je na čase, aby všichni odpovědní politikové si uvědomili, že vojenská rovnováha ve světě i na jednotlivých kontinentech musí být udržována nikoliv hromaděním výzbroje, ale jejím snižováním a rozhodným přechodem ke konkrétním akcím pro odzbrojení. Realizace odzbrojovacích opatření nejenže pomůže omezit horečné zbrojení, ale také uvolní obrovské prostředky pro mírové účely — pro rozvoj ekonomiky, vědy, kultury, a osvěty, na zvýšení pomoci rozvojovým státům a na ochranu životního prostředí. Vezmeme-li v úvahu chronické, hospodářské potíže v kapitalistickém světě i jeho politickou labilitu, která z nich vyplývá, je jasné, že uvolnění potřebuje Západ neméně, ba snad ještě více než Východ. Přes tyto komplikace v mezinárodní situaci hodnotili účastnící moskevského zasedání nynější situaci optimisticky: možnosti к dalšímu ozdravění mezinárodního politického ovzduší existují, a jsou reálné. Musí však být vynaloženo veškeré úsilí к tomu, aby se tato možnost stala skutečností. V této souvislostí se země Varšavské smlouvy obrátily ke všem státům a národům světa s výzvou, jejímž nejcharakteristíčtějším rysem je pokračování v cestě důsledné politiky podpory míru, uvolňování napětí, zřeknutí se použití nebo hrozby silou v me zinárodních vztazích, zastavení horečného zbrojení a úplného vyloučení válek mezi státy ze života lidstva. „V zájmu uskutečnění těchto ušlechtilých cílů jsou země socialistického společenství připraveny vést konstruktivní dialog se socialisty a sociálními demokraty, s křesťanskými demokraty, církevními činiteli a organizacemi, s každým společenským hnutím . . Učiní tedy vše pro to, aby tento velký úkol byl splněn a aby lidstvo vstoupilo do XXI. století v podmínkách trvalého míru a rozsáhlé me »inárodní spolupráce.“ J. KUNC Vzácní hosté v Motorletu Jinonice Mengistu Haile Mariam v doprovodu G. Husáka v závodě J. Svermy • Uvítání na Staroměstské radnici (iítk): Předseda prozatímní vojenské správní rady a předseda rady ministrů Socialistické Etiopie podplukovník Mengistu Haile Mariam, který je v ČSSR na oficiální přátelské návštěvě, zavítal včera dopoledne spolu s generálním tajemníkem ČV KSČ a prezidentem ČSSR Gustávem Husákem do n. p. Motorlet, závadu Jana Švermy v Praze-Jinonicích. Ve významném moderním strojírenském závodě očekávali vzácné hosty člen předsednictva ÜV KSČ a vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze A. Kapek, dále ministr všeobecného strojírenství ČSSR P. Bahyl a zástupci obvodních stranických a státních orgánů a národního podniku Motorlet. Pionýři z pátého pražského obvodu předali nejvyšším představitelům ČSSR a Socialistické Etiopie kytice rudých karafiátů. Po uvítání podnikovým ředitelem n. p. Motorlet Z. Hořčíkem se hosté odebrali na prohlídku závodu, který byl založen již v roce 1911 a nyní produkuje především turbovrtulové letecké motory. Nejdříve se seznámili s expozicí nejlepších výrobků, mezi nimiž Jsou 1 motory pro letouny L-410 turbolet a L-29 Delfín, a pak zavítali mezi pracující hlavních provozů. V montážní hale a v dalších odděleních se často zastavovali s dělníky a techniky, kteří je srdečně pozdravovali. Zapsali se zde do kroniky brigád socialistické práce, hovořili s pracujícími jednotlivých cechů. Se zájmem zhlédli práci v měřící laboratoři leteckých motorů, ve středisku numericky řízených obráběcích strojů 1 v oddělení přesného lítí. Představitelé n. p. Motorlet informovali vzácné hosty také o revolučních tradicích závodu, který byl Pokračování na str. 3 Mengistu Haile Mariam se zapisuje do Jcroniky BSP během návštěvy v n. p. Motorlet, závod Jana Švermy v Praze-Jinonicích Foto: Ctk — j. kruiiš Plnou podporu moskevské deklaraci Ze zasedání předsednictva OV ČSL (re): Zasedání předsednictva ÜV Čs. strany lidové, které se konalo včera, řídil předseda ČSL a ministr vlády ČSR bratr Rostislav Peterě. Hovořil úvodem o významném jednání politického poradního výboru Varšavské smlouvy v Moskvě a vyjádřil plnou podporu naší sírany přijaté deklarací a jejím cílům, které mají obrovský význam pro upevnění míru a věc pokroku na celém světě. Předseda strany hovořil dále o vystoupení L. I. Brežněva na nedávném zasedání ústředního výboru KSSS a vyzvedl závažná místa z jeho podnětného projevu. Politickou Informaci br. R. Petery, v níž hovořil i o návštěvě delegace strany v Berlíně, doplnili další členové předsednictva zprávami o akcích a jednáních, Jichž se v uplynulém období zúčastnili. Předsednictvo OV ČSL pak jednalo o přípravách lednového zasedání ústředního výboru ČSL a chystaném aktivu poslanců národních výborů — členů ČSL. Ovodní slovo к této problematice přednesl ústřední tajemník ČSL br. J. Andrš. Dále byla podána zpráva d stavu- rozpracovaností závěrů 11. zasedání OV KSČ do činnosti místních organizací náší strany a projednány ekonomické záležitosti a kádrové 1 osobní věci. Rozvoi vztahů mezi ČSSR a Jamajkou (čtk): Předseda vlády ČSSR L. štrougal přijal včera v Hrzánském paláci v Praze náměstka předsedy vlády Jamajky a m.lnlstra zahraničních věcí, průmyslu, obchodu a turistického ruchu Perclvala jamese Pattersona, který je v těchto dnech na oficiální návštěvě v Československu. Předseda federální vlády .uvítal návštěvu náměstka předsedy vlády Jamajky jako důležitý Pokračování na str. 3 Před významným jednáním v Berlíně (čtk]: V první polovině prosince 1978 se bude konat "V hlavním městě NDR Berlíně řádné zasedání výboru ministrů obrany členských států Varšavské smlouvy. Na zasedání budou posouzeny otázky běžné činnosti vojenských orgánů Varšavské smlouvy. A. Indra se ve čtvrtek setkal v Tokiu s japonským ministrem zahraničí Sunaem Sonodou Telefoto: ČTK Zájem o všestranně dobré styky Setkání čs. a japonských poslanců • A. Indra jednal se S. Sontfdou TOKIO: Delegace Federálního shromáždění ČSSR. které je na oficiální návštěvé v Japonsku, včera v Tokiu jednala se skupinou poslanců Sněmovny reprezentantů japonského parlamentu. Vedouc! ěs. delegace, člen předsednictva GV KSČ a předseda FS ČSSR A. Indra a místopředseda sněmovny Š. Mijake během rozhovorů zdůraznili opravdový zájem obou zemi o mnohostranný rozvoj teskoslovensko-japonských styků a zvléšf ocenili živé vztahy mezi parlametny obou lemi. Poté se čs. poslanci sešil se skupinou Japonsko-československého přátelství v japonském parlamentu. Skupina byla založena v únoru 1973 a v současnosti sdružuje 59 poslanců různých japonských politických stran. Během velmi srdečného setkáni A. Indra odevzdal předsedovi skupiny, poslanci vládní Liberálně demokratické strany T. Sintanlmu zlatou medaili Čs. společnosti pro mezinárodni styky. Poděkoval zároveň skupině přátelství za Jej! záslužnou prácí ve prospěch Československa. Clen předsednictva ÜV KSČ a předsedá FS ČSSR A. Indra se setkal v Tokiu s japonským ministrem zahraničí S. Sonodou. japonský politik v rozhovoru vysoce ocenil výsledky své nedávné návštěvy v ČSSR a zdůraznil, že pro další pozitivní vývoj vztahů mezi oběma zeměmi má velký význam 1 nynější pobyt čs. parlamentní delegace v Japonsku.A. Indra a S. Sonoda si vyměnili názory na aktuální problémy mezinárodní situace a konstatovali, že ČSSR a Japonsko mají shodné názory a stanoviska v klíčových otázkách, jako je uvolňováni mezinárodního napětí, zastaveni horečného zbrojeni, «všeobecné úplné odzbrojeni a upevňováni bezpečnosti a míru a ve světé. Oba státnici také ocenili rozvoj vztahů mezi ČSSR a Japonskem. Zdůraznili, že další prohlubováni politických, hospodářských a kulturních styků je v zájmu lidu obou zemi a slouží míru a mezinárodnímu uvolňováni. Velvyslanec ČSSR v Japonsku K. Houška uspořádal včera večer v Tokiu recepci na počest čs. parlamentní delegace. Luzanská ladění JAN B. PARMA Nad Lužanským potokem, jeni tvoří nádhernou stříbrnou osu podmanivého Lulanského pralesa, jsou dva neobyěejné buky, podivuhodná přírodní zvláštnost ' Dva objímající se buky, tak je^nazvali vesniCané z nejbližších dědin, Širokého Luhu a Novoselic. Dva objímající se buky, symbol lásky a přátelstvíI Tito statní stromoví blíženci kdysi vyklíčili těsné vedle sebe. Později jejich kmeny и země srostly, ale ve výšce se kolem sebe ovinuly a navzájem propletly, jako by jeden druhého chtěl podepřít, aby lépe odolával vichřicím. Velkolepost rozlehlého Lulanského pralesa je strhující. Všude nás obklopují huky s kůrou hladkou a stříbrošedou, buky ztepilé a sliCné. Některé z nich vyspěly do překvapivé mohutnostt kmenů s bizarně vystupujícími kořeny, proniklými hustým mlázím. Jiné, s mladistvě útlými kmeny, se staly nadějným příslibem nepomíjejícího trvání tohoto úchvatného pralesa v srdci Zakarpatské oblasti Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Buk! Je to strom stále vzpřímený, strom vzbuzující úctu, strom velebný. Má zvláštní půvab zjara, kdy raší jeho naéervenalé mladé listy a kdy slu neční paprsky, prostupující světlou korunou, kreslí na půdě probouzejícího se pralesa neuvěřitelně sugestivní obrazce, těkavé a rozptylující se. Je obdivuhodný v létě, kdy se jeho větvitá koruna oděje hustou zelení. Uvnitř koruny, kam slunce nesnadno proniká, jsou listy nejmenší. Ale Cím blíže к světlu, tím jsou listy větší a největší jsou na obvodu koruny, kde jsou nejblíže slunečním paprskům. Na podzim vyniká měnivá barvitost bukových listů, nakonec přecházejících do zlatohněda, někdy i s rudým nádechem. Ale i v zimě, kdy se holý strom objevuje před našimi zraky s viditelnou komparserií svého Členitého větvení, má buk svou osobitou krásu. A což když na jeho větve napadne sníh, nebo když na nich jinovatka vykouzlí pohádkové třpytyi Buk se dožívá sto dvaceti, ale někdy i sto šedesáti let. To mu již Casio vrcholek usychá a jádro dřeva doupná. Tlení pak postupuje od koruny dolů celým jeho pněm. Zchátralý buk, jeni se stal ubohou troskou, odevzdaně čeká na milosrdný dech větru, jenž nejen rozsévá život rostlin, ale i vyvrací vetché stromy, aby zemi odevzdal to, co z ní jaka pouhé símě kdysi vzal. A do hustého listového opadu Lužanského pralesa padají odumřelí stromoví obři, buky ztýřelé a ztrouchnivělé, obrostlé vrstvitými choroši. Výjimečným zjevem jsou ojedinělí „stromoví starci“, jejichž věk přesahuje několik století. Věkovitý buk velikán je v Lužanském pralesu na Sčavném potoku pod Šeredným gruněm. Obvod kmene, na němž nenajdeme viditelných stop postumijícího doupnání, dosahuje v prsní výšce člověka sedmi metrů. Stáří tohoto stromového kolosu se odhaduje na šest set let. Vysoko nad Lužanským pralesem, plného tajemných ohlasů a ozvů, se v průsvitném úboru bělostných mlh vznáší к obloze jako snový přelud bájná hora Strlnga. Smavý hřeben majestátního, Menčulu se leskne v opalizující mlžné cloně, prozářené vycházejícím sluncem. A na východě prales vystupuje na táhlou horu, jejíž název Vudnoha zní jako Ubdzvučná ozvěna z hrdinských ukrajinských bájí. Nad Vudnohou%se vypíná vysoko až к oblakům, jež zrůžověly odleskem ranních červánků, legendární hora Ruža. Až к ,ní jsou rozepjaty citlivé ~štruny lužanských ladění. Stáváme se nejen vděčnými hosty a užaslými diváky, ale i vnímavými účastníky velkolepého divadla přírody, jemuž Lužanský prales propůjčil skvostné kulisy. Jdeme naučnou stezkou v pralesní reservaci zaujati pozorováním přírody. Jdeme po měkkém koberci, který zde rozestřely opadalé žlutohnědé listy, připomínající barvu mědi. Ale slunce, Jež se prodralo zpola opadanými korunami lužanských buků, mění matně měděnou barvu listového opadu v blýskavě zlatou. V takové chvíli, když i vítr utichne a naši mysl ovládne povzbudivé bublání Lužanského potoka, Jehož vody spěchají do řeky Terešvy, opouští nás únava z dlouhého pkchodu, ale přesto usedáme к úlevnému odpočinku. Tehdy jpem jedl nedostižně chutné horalské jídlo novosedlických dřevařů, roštěnec opékaný na bukovém prknu, kladeném přímo do ohniště v lese - rozumí se již mimo pralesní rezervaci. Lužanský prales nikdy neztrácí svou krásu. V každé roční době je proniknut poeztí. Od něžných sněženek v raném předjaří až do pozdního října, kdy v pralesní bučině ještě záři- žluté kvéty okázalých jestřábníků a skromných starčků, není Lužanský prales bez květů. Za časného jara, kdy se ještě klenba pralesa neuzavírá bohatou lis tovou zelení, kvete pod holými buky nažloutle dymnlvka dutá, žlutě sasanka pryskyřníkoviíá a modře ladoňka dvoulistá. Tyto a další květy časného jara však_ ustupují, když se po olistění klenba bukového pralesa uzavře. Vykvétají pak rostliny pozdního jara, milující stín. Mezi nimi se zaskví světle fialovými květy kyčelnice cibulkonosná, bledě žlutými květy kostival hlíznatý a bílými květy mařinka vonná. Ale již v červnu nastupují květy rostlin letního aspektu, к nimž náleží bílé květy jarmanky větší, modré květy dřípatky karpatské i zvonku kopřivolistého a červenofialové květy vrbovky horské i věsenky nachové. Z rostlin kvetoucích až do října uveďme červeno-jialový kákost smrdutý a azurově modrý hořec tolitovitý. Dávno jsem opustil Lužanský prales, ale stále ovládaly mou mysl nepřekonatelné dojmy z pralesní bučiny, do které jen málokde je utroušena bříza, jedle nebo smrk. 1 dnes ke mně na vzrušujících strunách lužanských ladění kouzelný prales promlouvá: „Sám vítr probírá mé kmeny, sám vítr rozsévá má semena. Jsem prales, věčný, nezanikající, protože všechno, co ve mně žije, pokračuje dál."