Lidová Demokracie, prosinec 1978 (XXXIV/284-308)

1978-12-01 / No. 284

í ДОС. ЯШУ. - C. 2S4 CENA 1,— Kfii ORGAN C S. STRANY LIDOVĚ — NOS7TEP ЙАРО PRACE , - Praha pálek Prvořadý cíl - mír TĚŽKO BY SE NĚKDO rozumný odvážil popírat, že je to úkol důležitý pro celé lidstvo. Na jedna clm pořadu nynějšího 33. zasedání Valného shro máždění Organizace spojených národů je přes 130 otázek. Každý z jeho účastníků má své rlárodní problémy. Ale řešení všech těchto otázek nakonec závisí na tom, zda bude odvrácena hrozba nového světového konfliktu, který by se s největší pravdě podobností vyvíjel v jaderné podobě. Odstranit to to nebezpečí, stejně jako usilovat o další uvolilo vání, je prvořadým úkolem světové politiky. O její praktickou realizaci usilují aktivně již řa du let země socialistického společenství, které si stanovily za cíl dosáhnout toho, aby se mír stal je­dinou normou mezinárodních vztahů, přirozenou a trvalou formou života národů. Novým potvrzením této zásady se staly výsledky nedávného jednání politického poradního výboru členských států Var­šavské smlouvy v Moskvě. Účastníci zasedání, kte ré se konalo na nejvyšší úrovni, si vyměnili názo ry na široký okruh otázek, které před jejich ze­mě postavila doba a život. Podrobili hlubokému rozboru vývoj ve světě v období, které uplynulo od předešlého zasedání v Bukurešti před dvěma roky Toto období charakterizuje růst odhodlání náro­dů a všech pokrokových sil skoncovat s agresivní politikou imperialismu, kolonialismu a neokolonia­­lismu, další rozvíjení boje za mír, uvolnění napětí, za svobodu a společenský pokrok. Současně s tím však vzrostla aktivita reakce, která podněcuje ho­rečné zbrojení, hrubě se vměšuje do vnitřních zá­ležitostí jiných států, což ohrožuje proces uvolňo­vání mezinárodního napětí. Imperialismus postupně ztrácí jednu pozicí za druhou. To vyvolává zvýšenou aktivitu politických i vojenských „jestřábů“. Vůbec se nepoučili tím, že se neúspěšně pokoušeli vyčerpat a vysílit socia­listické země úmornou „studenou válkou“, tvrdou konfrontací a hospodářskou diskriminací. Dosáhli pravého opaku. Přesto se dnes znovu chtějí vydat starou cestou, i když elementární logika a vývoj událostí v poválečné době by jim měly napovědět, že cíle, jichž se jim nepodařilo dosáhnout v pade­sátých a na začátku šedesátých let, nejsou o nic reálnější ani v poslední čtvrtině tohoto století. Avšak jejich touha po odvetě za neúspěchy je pří­liš silná. Mimo to se v jejich kalkulacích objevil i jakýsi nový prvek: druhou „studenou válku“ se rozhodli vést na širším úseku než předchozí a za­pojili do ní nové spojence. A tak „jestřábi“ se snaží zmobilizovat pod své prapory ty, kteří jsou na Západě z určitých důvo­dů zklamáni a neuspokojeni politikou uvolňování. V očích stoupenců návratu к „tvrdému kursu“ stoupají i akcie Pekingu na antikomunistické bur­ze. Severoatlantický pakt se ani nesnaží skrývat, že Číně se přisuzuje úloha „protiváhy“ socialis­tického společenství. Spojené státy, západní Evro­pa a Japonsko začaly znovu soupeřit — tentokrát 0 „kus koláče“ z obchodu s Čínou. Dokonce se chys­tají velmi široce otevřít „novému spojenci“ brány svých vojenských arzenálů. A kolo horečného Zbrojení, které je bez přehá­nění největší metlou naší doby, se hrozivě roztáčí dál. Washingtonské zasedání rady NATO se usnes­lo zvýšit výdaje na vojenské účely o mnoho desí­tek miliard dolarů, rozvíjet ozbrojené síly a vyba­vit je stále účinnějšími druhy zbraní hromadného ničení, jakož i o dalších akcích NATO, jež mají charakter vojenských provokací, jejichž cílem je dosáhnout vojenské převahy nad socialistickými 1 jinými zeměmi světa ve snaze diktovat vlastní vůli nezávislým státům a potlačit boj'národů za národní a sociální osvobození. A to vše probíhá v době, kdy propast mezi tempem rozvíjení zbrojní technologie a tempem jednání o odzbroje­ní se stále prohlubuje. Vzniká oprávněný dojem, že někteří činitelé na Západě se příliš nesnaží tuto nebezpečnou propast překlenout. Ale za průtahy je třeba platit obrovskou cenu. Jestliže odzbrojovací jednání zůstávají stát na mrtvém bodě a nejsou přijímána další efektiv­ní opatření v této oblasti, zbrojařské výrobní pásy nestojí. Je na čase, aby všichni odpovědní politiko­vé si uvědomili, že vojenská rovnováha ve světě i na jednotlivých kontinentech musí být udržová­na nikoliv hromaděním výzbroje, ale jejím snižová­ním a rozhodným přechodem ke konkrétním ak­cím pro odzbrojení. Realizace odzbrojovacích opatření nejenže po­může omezit horečné zbrojení, ale také uvolní obrovské prostředky pro mírové účely — pro roz­voj ekonomiky, vědy, kultury, a osvěty, na zvýše­ní pomoci rozvojovým státům a na ochranu život­ního prostředí. Vezmeme-li v úvahu chronické, hos­podářské potíže v kapitalistickém světě i jeho po­litickou labilitu, která z nich vyplývá, je jasné, že uvolnění potřebuje Západ neméně, ba snad ještě více než Východ. Přes tyto komplikace v mezinárodní situaci hod­notili účastnící moskevského zasedání nynější si­tuaci optimisticky: možnosti к dalšímu ozdravění mezinárodního politického ovzduší existují, a jsou reálné. Musí však být vynaloženo veškeré úsilí к tomu, aby se tato možnost stala skutečností. V té­to souvislostí se země Varšavské smlouvy obrátily ke všem státům a národům světa s výzvou, jejímž nejcharakteristíčtějším rysem je pokračování v ces­tě důsledné politiky podpory míru, uvolňování na­pětí, zřeknutí se použití nebo hrozby silou v me zinárodních vztazích, zastavení horečného zbro­jení a úplného vyloučení válek mezi státy ze ži­vota lidstva. „V zájmu uskutečnění těchto ušlechtilých cílů jsou země socialistického společenství připraveny vést konstruktivní dialog se socialisty a sociálními demokraty, s křesťanskými demokraty, církevními činiteli a organizacemi, s každým společenským hnutím . . Učiní tedy vše pro to, aby tento velký úkol byl splněn a aby lidstvo vstoupilo do XXI. století v podmínkách trvalého míru a rozsáhlé me »inárodní spolupráce.“ J. KUNC Vzácní hosté v Motorletu Jinonice Mengistu Haile Mariam v doprovodu G. Husáka v závodě J. Svermy • Uvítání na Staroměstské radnici (iítk): Předseda prozatímní vojenské správní rady a předseda rady ministrů Socialistické Etiopie pod­plukovník Mengistu Haile Mariam, který je v ČSSR na oficiální přátelské návštěvě, zavítal včera dopo­ledne spolu s generálním tajemníkem ČV KSČ a prezidentem ČSSR Gustávem Husákem do n. p. Motorlet, závadu Jana Švermy v Praze-Jinonicích. Ve významném moderním strojírenském závodě oče­kávali vzácné hosty člen předsednictva ÜV KSČ a ve­doucí tajemník městského výboru KSČ v Praze A. Ka­pek, dále ministr všeobecného strojírenství ČSSR P. Bahyl a zástupci obvodních stranických a státních orgánů a národního podniku Motorlet. Pionýři z pá­tého pražského obvodu předali nejvyšším představite­lům ČSSR a Socialistické Etiopie kytice rudých kara­­fiátů. Po uvítání podnikovým ředitelem n. p. Motorlet Z. Hořčíkem se hosté odebrali na prohlídku závodu, kte­rý byl založen již v roce 1911 a nyní produkuje pře­devším turbovrtulové letecké motory. Nejdříve se se­známili s expozicí nejlepších výrobků, mezi nimiž Jsou 1 motory pro letouny L-410 turbolet a L-29 Delfín, a pak zavítali mezi pracující hlavních provozů. V mon­tážní hale a v dalších odděleních se často zastavovali s dělníky a techniky, kteří je srdečně pozdravovali. Zapsali se zde do kroniky brigád socialistické práce, hovořili s pracujícími jednotlivých cechů. Se zájmem zhlédli práci v měřící laboratoři leteckých motorů, ve středisku numericky řízených obráběcích strojů 1 v oddělení přesného lítí. Představitelé n. p. Motorlet informovali vzácné hos­ty také o revolučních tradicích závodu, který byl Pokračování na str. 3 Mengistu Haile Mariam se zapisuje do Jcroniky BSP během návštěvy v n. p. Motorlet, závod Jana Šver­­my v Praze-Jinonicích Foto: Ctk — j. kruiiš Plnou podporu moskevské deklaraci Ze zasedání předsednictva OV ČSL (re): Zasedání předsednictva ÜV Čs. strany lidové, které se konalo včera, řídil předseda ČSL a ministr vlády ČSR bratr Rostislav Peterě. Hovořil úvodem o významném jednání politického poradního výboru Var­šavské smlouvy v Moskvě a vyjádřil plnou podporu naší sírany přijaté deklarací a jejím cílům, které mají obrovský význam pro upevnění míru a věc pokroku na celém světě. Předseda strany hovořil dále o vy­stoupení L. I. Brežněva na nedávném zasedání ústřed­ního výboru KSSS a vyzvedl závažná místa z jeho podnětného projevu. Politickou Informaci br. R. Pete­ry, v níž hovořil i o návštěvě delegace strany v Ber­líně, doplnili další členové předsednictva zprávami o akcích a jednáních, Jichž se v uplynulém období zúčastnili. Předsednictvo OV ČSL pak jednalo o pří­pravách lednového zasedání ústředního výboru ČSL a chystaném aktivu poslanců národních výborů — čle­nů ČSL. Ovodní slovo к této problematice přednesl ústřední tajemník ČSL br. J. Andrš. Dále byla podána zpráva d stavu- rozpracovaností závěrů 11. zasedání OV KSČ do činnosti místních organizací náší strany a projednány ekonomické záležitosti a kádrové 1 osob­ní věci. Rozvoi vztahů mezi ČSSR a Jamajkou (čtk): Předseda vlády ČSSR L. štrougal přijal včera v Hrzánském paláci v Praze náměstka předsedy vlády Jamajky a m.lnlstra zahraničních věcí, průmyslu, ob­chodu a turistického ruchu Perclvala jamese Patterso­­na, který je v těchto dnech na oficiální návštěvě v Československu. Předseda federální vlády .uvítal ná­vštěvu náměstka předsedy vlády Jamajky jako důležitý Pokračování na str. 3 Před významným jednáním v Berlíně (čtk]: V první polovině prosince 1978 se bude konat "V hlavním městě NDR Berlíně řádné zasedání výboru ministrů obrany členských států Varšavské smlouvy. Na zasedání budou posouzeny otázky běžné činnosti vojenských orgánů Varšavské smlouvy. A. Indra se ve čtvrtek setkal v Tokiu s japonským minis­trem zahraničí Sunaem Sonodou Telefoto: ČTK Zájem o všestranně dobré styky Setkání čs. a japonských poslanců • A. Indra jednal se S. Sontfdou TOKIO: Delegace Federálního shromáždění ČSSR. které je na oficiální návštěvé v Japonsku, včera v To­kiu jednala se skupinou poslanců Sněmovny reprezentantů japonského parlamentu. Vedouc! ěs. delegace, člen předsednictva GV KSČ a předseda FS ČSSR A. Indra a místopředseda sněmovny Š. Mijake během roz­hovorů zdůraznili opravdový zájem obou zemi o mnohostranný rozvoj teskoslovensko-japonských styků a zvléšf ocenili živé vztahy mezi parlametny obou lemi. Poté se čs. poslanci sešil se skupinou Japonsko-čes­­koslovenského přátelství v japonském parlamentu. Skupina byla založena v únoru 1973 a v současnosti sdružuje 59 poslanců různých japonských politických stran. Během velmi srdečného setkáni A. Indra odevzdal předsedovi skupiny, poslanci vládní Liberálně demo­kratické strany T. Sintanlmu zlatou medaili Čs. spo­lečnosti pro mezinárodni styky. Poděkoval zároveň skupině přátelství za Jej! záslužnou prácí ve prospěch Československa. Clen předsednictva ÜV KSČ a předsedá FS ČSSR A. Indra se setkal v Tokiu s japonským ministrem za­hraničí S. Sonodou. japonský politik v rozhovoru vy­soce ocenil výsledky své nedávné návštěvy v ČSSR a zdůraznil, že pro další pozitivní vývoj vztahů mezi oběma zeměmi má velký význam 1 nynější pobyt čs. parlamentní delegace v Japonsku.­A. Indra a S. Sonoda si vyměnili názory na aktuální problémy mezinárodní situace a konstatovali, že ČSSR a Japonsko mají shodné názory a stanoviska v klíčo­vých otázkách, jako je uvolňováni mezinárodního na­pětí, zastaveni horečného zbrojeni, «všeobecné úplné odzbrojeni a upevňováni bezpečnosti a míru a ve světé. Oba státnici také ocenili rozvoj vztahů mezi ČSSR a Japonskem. Zdůraznili, že další prohlubováni poli­tických, hospodářských a kulturních styků je v zá­jmu lidu obou zemi a slouží míru a mezinárodnímu uvolňováni. Velvyslanec ČSSR v Japonsku K. Houška uspořádal včera večer v Tokiu recepci na počest čs. parlamentní delegace. Luzanská ladění JAN B. PARMA Nad Lužanským potokem, jeni tvoří nádhernou stříbrnou osu podmanivého Lulanského pralesa, jsou dva neobyěejné buky, podivuhodná přírodní zvláštnost ' Dva objímající se buky, tak je^nazvali vesniCané z nejbližších dědin, Širokého Luhu a Novoselic. Dva objímající se buky, symbol lásky a přátelstvíI Tito statní stromoví blíženci kdysi vy­klíčili těsné vedle sebe. Později jejich kmeny и ze­mě srostly, ale ve výšce se kolem sebe ovinuly a navzájem propletly, jako by jeden druhého chtěl podepřít, aby lépe odolával vichřicím. Velkolepost rozlehlého Lulanského pralesa je strhující. Všude nás obklopují huky s kůrou hlad­kou a stříbrošedou, buky ztepilé a sliCné. Některé z nich vyspěly do překvapivé mohutnostt kmenů s bizarně vystupujícími kořeny, proniklými hustým mlázím. Jiné, s mladistvě útlými kmeny, se staly nadějným příslibem nepomíjejícího trvání tohoto úchvatného pralesa v srdci Zakarpatské oblasti Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Buk! Je to strom stále vzpřímený, strom vzbuzu­jící úctu, strom velebný. Má zvláštní půvab zjara, kdy raší jeho naéervenalé mladé listy a kdy slu neční paprsky, prostupující světlou korunou, kres­lí na půdě probouzejícího se pralesa neuvěřitelně sugestivní obrazce, těkavé a rozptylující se. Je ob­divuhodný v létě, kdy se jeho větvitá koruna oděje hustou zelení. Uvnitř koruny, kam slunce nesnadno proniká, jsou listy nejmenší. Ale Cím blíže к svět­lu, tím jsou listy větší a největší jsou na obvodu koruny, kde jsou nejblíže slunečním paprskům. Na podzim vyniká měnivá barvitost bukových listů, nakonec přecházejících do zlatohněda, někdy i s rudým nádechem. Ale i v zimě, kdy se holý strom objevuje před našimi zraky s viditelnou kom­­parserií svého Členitého větvení, má buk svou oso­bitou krásu. A což když na jeho větve napadne sníh, nebo když na nich jinovatka vykouzlí pohád­kové třpytyi Buk se dožívá sto dvaceti, ale někdy i sto šede­sáti let. To mu již Casio vrcholek usychá a jádro dřeva doupná. Tlení pak postupuje od koruny dolů celým jeho pněm. Zchátralý buk, jeni se stal ubo­hou troskou, odevzdaně čeká na milosrdný dech větru, jenž nejen rozsévá život rostlin, ale i vyvra­cí vetché stromy, aby zemi odevzdal to, co z ní jaka pouhé símě kdysi vzal. A do hustého listové­ho opadu Lužanského pralesa padají odumřelí stro­moví obři, buky ztýřelé a ztrouchnivělé, obrostlé vrstvitými choroši. Výjimečným zjevem jsou oje­dinělí „stromoví starci“, jejichž věk přesahuje ně­kolik století. Věkovitý buk velikán je v Lužanském pralesu na Sčavném potoku pod Šeredným gru­­něm. Obvod kmene, na němž nenajdeme viditel­ných stop postumijícího doupnání, dosahuje v prs­ní výšce člověka sedmi metrů. Stáří tohoto stro­mového kolosu se odhaduje na šest set let. Vysoko nad Lužanským pralesem, plného tajem­ných ohlasů a ozvů, se v průsvitném úboru bělost­ných mlh vznáší к obloze jako snový přelud bájná hora Strlnga. Smavý hřeben majestátního, Menčulu se leskne v opalizující mlžné cloně, prozářené vy­cházejícím sluncem. A na východě prales vystu­puje na táhlou horu, jejíž název Vudnoha zní jako Ubdzvučná ozvěna z hrdinských ukrajinských bájí. Nad Vudnohou%se vypíná vysoko až к oblakům, jež zrůžověly odleskem ranních červánků, legen­dární hora Ruža. Až к ,ní jsou rozepjaty citlivé ~štruny lužanských ladění. Stáváme se nejen vděčnými hosty a užaslými di­váky, ale i vnímavými účastníky velkolepého di­vadla přírody, jemuž Lužanský prales propůjčil skvostné kulisy. Jdeme naučnou stezkou v prales­ní reservaci zaujati pozorováním přírody. Jdeme po měkkém koberci, který zde rozestřely opadalé žlutohnědé listy, připomínající barvu mědi. Ale slunce, Jež se prodralo zpola opadanými korunami lužanských buků, mění matně měděnou barvu lis­tového opadu v blýskavě zlatou. V takové chvíli, když i vítr utichne a naši mysl ovládne povzbudi­vé bublání Lužanského potoka, Jehož vody spě­chají do řeky Terešvy, opouští nás únava z dlou­hého pkchodu, ale přesto usedáme к úlevnému od­počinku. Tehdy jpem jedl nedostižně chutné horal­ské jídlo novosedlických dřevařů, roštěnec opéka­ný na bukovém prknu, kladeném přímo do ohniště v lese - rozumí se již mimo pralesní rezervaci. Lužanský prales nikdy neztrácí svou krásu. V každé roční době je proniknut poeztí. Od něž­ných sněženek v raném předjaří až do pozdního října, kdy v pralesní bučině ještě záři- žluté kvé­­ty okázalých jestřábníků a skromných starčků, ne­ní Lužanský prales bez květů. Za časného jara, kdy se ještě klenba pralesa neuzavírá bohatou lis tovou zelení, kvete pod holými buky nažloutle dymnlvka dutá, žlutě sasanka pryskyřníkoviíá a modře ladoňka dvoulistá. Tyto a další květy čas­ného jara však_ ustupují, když se po olistění klenba bukového pralesa uzavře. Vykvétají pak rostliny pozdního jara, milující stín. Mezi nimi se zaskví světle fialovými květy kyčelnice cibulko­­nosná, bledě žlutými květy kostival hlíznatý a bí­lými květy mařinka vonná. Ale již v červnu na­stupují květy rostlin letního aspektu, к nimž náleží bílé květy jarmanky větší, modré květy dřípatky karpatské i zvonku kopřivolistého a červenofialo­­vé květy vrbovky horské i věsenky nachové. Z rost­lin kvetoucích až do října uveďme červeno-jialový kákost smrdutý a azurově modrý hořec tolitovitý. Dávno jsem opustil Lužanský prales, ale stále ovládaly mou mysl nepřekonatelné dojmy z pra­lesní bučiny, do které jen málokde je utroušena bříza, jedle nebo smrk. 1 dnes ke mně na vzru­šujících strunách lužanských ladění kouzelný pra­les promlouvá: „Sám vítr probírá mé kmeny, sám vítr rozsévá má semena. Jsem prales, věčný, neza­nikající, protože všechno, co ve mně žije, pokraču­je dál."

Next