Lidová Demokracie, červenec 1980 (XXXVI/153-179)

1980-07-01 / No. 153

Miss/Nô LI D OVÄ D 6M0KRACI ё ROC. XXXVI. - Č. 153 CENA 50 hal. ORGAN Č S STRANY LIDOVÉ — NOSITEL ŘADU PRACE Praha úterý 1. бегтйпсе 1960 K Souboru ekonomických opolrent Výzkum a efektivnost lednfm x faktorii, které mají rozhodujícím způsobem ovlivnit zvýšeni efektivnosti našeho národního hospo­dářství, je urychleni vědeckotechnického pokroku. Sou­­bor opatřeni ke zdokonaleni soustavy plánovitého řízeni po r. 1980 vytváří pro vědeckotechnický rozvoj nové podmínky. V podstatně větší míře než dosud orientuje na vynžlvánl výsledků vědeckovýzkumného rozvoje všechny nástroje soustavy řízeni, jen touto cestou — cestou uplatňováni nejnovějšich poznatků vědy a vý­zkumu v praxi, se nám podaří plně přejit na intenziv­ní formy růstu ve všech oblastech ekonomiky. Je zná­mo, že naše výzknmná a vývojová základna řeší znač­­ný poěet úkolů výrobkového -a technologického cha­rakteru, ale ne vždy se v plné míře realizuji. Soubor opatřeni vychází z principu, že má li se do­sáhnout účinnějšího prosazováni vědeckotechnického rozvoje do praxe, je především nntno zabezpečit, aby úkoly piánu vyjadřovaly technickou progresi. Neboli jinými slovy — aby plánované úkoly výroby byly vy­jadřovány konkrétními ukazateli rozvoje technicky progresivních výrobků, ukazateli zvyšováni jejich kva­lity, parametrů užitkovosti apod. Také ostatní ukaza­telů piánn, například snižováni materiálové a energe­tické náročnosti výroby, snižováni pracnosti, moderni­zace výrobního procesu atd„ musí být v souladu s technickým pokrokem. Soubor opatřeni zabezpečuje, aby tento princip byl prosazen do funkce plánu na všech stnpnfch řízeni. Každý podnik i VH) by si měly sestavit koncepci. rozvoje příslušných výrobních pro­gramů, které by měly vycházet ze světového sruvnánl technické i ekonomické úrovně vyráběných výrobků. Dosahováni špičkových parametrů se musí stát jedi­ným kritériem kvality vyráběné produkce. Gěinnému zvyšováni efektivnosti má přispět I v sou­časné době zaváděná soustava norem. Normy a jejich trvalé zpevňováni umožni, aby se vědeckotechnický pokrok orientoval na řešeni klíčových národohospo­dářských úkolů. Pro jednotlivé podnikové útvary by bylo prospěšné, kdyby sl sestavily programy všestran­ného normativního podloženi rozvoje výroby, aby si tak zajistily přímé vazby mezi úkoly ve zvyšováni efektivnosti výroby a normami spotřeby živé práce, materiálů, energie, základních výrobních fondů apod. Soubor opatřeni ke zdokonaleni soustavy řízeni po roce 1988 tedy zabezpečí, že vzájemné vazby mezi vý­zkumem a výrobou bndon mit v plánu přesnější a jednoznačnější vymezeni i že bude soustavně posilo­ván vliv vědeckotechnického rozvoje na efektivnost. Dosud ze leště velmi často setkáváme s nedostateč­ným zájmem podniků realizovat poznatky výzkumu. Proto Soubor opatřeni počítá s tlm. že hospodařeni podniků a hodnoceni kolektivů a jednotlivců bude úzce spojeno s plněním ukazatelů jejichž společným jmenovatelem bude účinnější ohodnoceni výsledků vlastni práce, efektivnost a technický pokrok. Tady je vědeckotechnický rozvoj významným zdrojem, nebof jeho realizaci sa dosáhne vyšších vlastních výkonů a tedy I vyššího zlskn, což je vlastně finanční základ­na pro lepši uspokojováni potřeb (například dotace tondn odměn apod). Závaznými se stanou rovněž uka­zatelé vlastních výkonů a rentability к výrobním fon­dům. Jejich plněni bude zase tím příznivější, čim vlče se budou v podniku využívat moderní metody práce, zavádět nové poznatky vědy a výzkumu. Vědeckotechnický rozvoj je v nynější době alfon a omegou veškeré úspěšné činnosti. Výraznějších efek­tů lze dosáhnout jedině tak, že všestranně podpoříme vytvářeni podmínek pro jeho uplatňováni Bez vědec­kotechnického pokroku nelze dosáhnout vyšší efek­tivnosti, nelze zvýšit exportní výkonnost naši ekono­miky. len®' Pracovnici fZD Květen Nebvlzdy se sídlem v Sešla jo vlcích na okrese Praha — východ sklízej! víceleté pícniny z 919 hektarů Představnje lo v krmné dávce 5 kg sena na leden kas a den a 1700 kasů krav letošní průměrnou dojlvosf 10,55 I aa dojnici, což je neilepšl dojlvost na okrese Foto- CTK - К VtCFF Zápas s počasím pokračuje První seč pícnin končí • Opět „moderní" seno (re): Přestože počasí zemědělcům stále nepřeje, první seče víceletých pícnin, ale i luk a pastvin už konči. Zemědělci si letos svou práci dobrovolně ztížili úsilím o Co nejvyšší kvalitu a hospo­dárnost současně. Pět okresů v Severomoravském kraji se vyrovnalo se sklizni víceletých pícnin z orné půdy. V kraji tak zbývá sklidit picl ještě z 10 procent ploch, přičemž největší množství čeká na pracovníky závodů Státních statků Bruntál. Dlspečerka krajské zemědělské správy tng. S. Němqcká v rozhovoru se zpravodajem CTK řekla, že letošní první seče jsou v porovnán! s loň ským rokem značně opožděny. Například luk a past­vin bylo loni sklizeno už 85 %, letos je to teprve 60 %. Hlavni příčina zpožděni la ve špatném počasí a častých dešťových přeháňkách, které také znemož­ňuji sušeni a sběr sena. Zatím je ho na severu Mora­vy vykoupeno téměř o 4490 tun, to Je více než 17 %. Prvenství sl v kraji drží Opavští, kteří sklidili seno ze 60 % nezemědělských ploch, ale jsou také okresy, které maj! hotovu necelou třetinu sběru. Na Přerov­sku vydatně pomáhají členové organizaci NF. Z cel­kového úkolu 740 hektarů posekali 500 hektarů a do výkupu dodali 189 tun sena. Nejaktlvnějšíml jsou čle­nové Aeroklubu Hranice se 14 tunami, svazácl z jZD Partutovlce se 7,5 tunami, mládežnici ze Špiček a BSP mostního oddílu ČSD v Brodku. Nepříznivé povětrnostní podmínky na západě Cech způsobily opětné přerušeni tempa skllzňových pra­cí. Víceletých pícnin je v kraji pokoseno 97,4 % z cel­kového úkolu a sklizeno 88 %. Z toho usušeno na seno Je 8 %, horkovzdušně 11 % a senážováno 74 °/o. Po dokončeni sklizně v okresech Domažlice, Klatovy a Plzeň — jih se к nim tento týden přidají na Karlo­varsku. Plzni — severu. Rokycansku a Tachovsku. Luk je v Západočeském kraji posekáno 70 °/o. sklizeno 55 %, usušeno na seno 35 °/o, senážováno 73 %. V po­předí těchto prací jsou na Rokycansku, Domažlicku a Plzní — jihu. Odbornici jsou toho názoru, že je tře­ba, aby se zemědělci zaměřili na kvalitu práce, na snižováni ztrát po pokosu a sběru při sklizni a urychlili tempo, zejména při sklizni luk. Generální tajemník Ov KSSS a předseda prezídia Nejvyšší­­ho sovětu SSSR L. Brežněv vitá po příletu spolkového kane léře NSR H. Schmidta Telefoto: CTK Žluté kruhy zůstanou na památku nezapomenutel­né Československé spartakiády 1980. Mladší táct z Uhlířských Janovic se loučí s Prahou Foto: LD — M. OVOfiAKOVŠ Blahopřání к svátku Kanady (čtk): Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal blaho­přejný telegram generálnímu guvernérovi Kanady Ed­wardu Richardu Schreyerovl při- příležitosti státního svátku jeho země. Zástupce OSN v ČSSR (čtkj: Na neoficiální pracovní návštěvu CSSR přiletěl na pozváni náměstka ministra zahraničních věcí M. Vejvody výkonný tajemník hospodářské a sociální ko­mise pro Asii a Tichomoří' při hospodářské a sociální radě OSN johan Maramls s doprovodem. Českosloven­sko se v rámci svých možnosti aktivně podílí na práci této regionální komise. Hospodářské vztahy naši ze­mě se státy této oblasti se v posledním období úspěšně rozvíjejí. Po dobu své návštěvy bude ]. Maramls jednat s příslušnými čs. představiteli o možnostech dalšího rozvoje spolupráce s hospodářskou a sociální komt-d pro Asii a Tichomoří. J.Vrhovec uvítán v Praze (čtk): Na pozván! ministra zahraničních věci , B. Chňoupka přiletěl na oficiální přátelskou pávštěvu CSSR svazový tajemník zahraničních věcí Socialistické federatívni republiky Jugoslávie Josip Vrhovec. Na ru­zyňském letišti vzácného hosta uvítal ministr B. Chňoupek, Přítomen byl též velvyslanec SFR1 M. Vla­­hovlč. Na počest J. Vrhovce uspořádal večer B. Chňou­pek slavnostní večeři. Zúčastnili se jí dále místopřed­seda vlády CSSR ). Zahradník, místopředseda FS V. David, místopředseda Ov NF CSSR T. Tráv­níček a další osobnosti. Přítomni byli rovněž velvy­slanec CSSR v SFRj O. Pavlovský a velvyslanec SFRJ v CSSR M. Vlahovlč. V průběhu večera pronesli oba představitelé přípitky. Cvičenci odjíždějí (čtk): Mimořádné spartakiádní vlaky odvezou za tři dny z Prahy 135 000 cvičenců. Z devíti pražských ná­draží jich bylo v neděli vypraveno 42, včera 83 a dnes, kdy vyjedou poslední, 42. Domů, do 48 míst ČSSR, jimi pojede o 5000 Udl méně než přijelo, neboť hlavni město jim natolik učarovalo, že se rozhodil v něm ještě ně­jaký den pobýt. Pionýři památce hrdinů války (čtk): Cčastnlcl celostátního setkáni pionýrů v Hrad­ci nad Moravici se přišil poklonit hrdinům bojů proti fašismu ve druhé světové válce. Po položeni věnců u Památníku ostravské operace v Hrabynl sl prohlédli leho Interiér. Prohlídku Památníku ostravské operace v Hrabynl pionýři zakončili návštěvou symbolického hřbitova, v ]ehož středu na paměť bojovníků proti fa­šismu hoři věčný oheň. Očasjnlcl celostátního pionýr­ského setkáni sl také prohlédli skansen bojové tech­niky, zhlédli filmové představeni Tanková brigáda a večer svou dovednost prokáži v branné hře. Celý svět poznal krásu naší spartakiády Vítězové zahraniční ankety v Praze Reportáže a televizní šoty do řady států (čtk): Průběh strahovského finále Československé spartakiády 1980 sledovaly nejen tisice hostů a náv­štěvníků spartakiádní Prahy, ale I milióny zahraničních čtenářů, diváků a posluchačů, kteří byli o spar­takiádním děni každodenně pohotově informováni prostřednictvím zahraničního servisu ČTK i pořadů Čs. televize a Čs. rozhlasu. ČTK zařazovala do svého zahraničního vysíláni ne­jen reportáže o průběhu hlavních odpoledních pro­gramů, ale poskytovala svým zahraničním odběrate­lům i rozhovory se spartakiádními hosty ze socialistic­kých, kapitalistických a rozvojových zemi. Každý den vysílala ČTK ruský, anglicky, francouzský a Španělsky do zemi Evropy. Asie. Afriky a Latinské Ameriky a poskytovala 1 speciální servis podle zájmu jednotli­vých zahraničních sdělovacích prostředků. Cs. televize připravovala pro diváky v zahranič! ho­dinové sestřihy ze Strahova pro potřeby televizních stanic členských států intervlze, ale 1 pro televize v Kanadě, Libanonu, Sýrii, Alžírsku a dalších státech. Poskytovala rovněž službv televizním pracovníkům z Japonska NSR a dalších zemi, které do Prahy vy­slaly své zvláštní štáby, a podílela se na výrobě ko­­produkčnlch filmů pro britskou televizní společnost BBC a kanadskou CTV. Prostřednictvím zahraničního vysíláni Cs. rozhlasu byli o průběhu spartakiády Informováni posluchači prakticky na všech kontinentech. Rozhlas vysílal v je­­derbáctl jazycích do všech evropských států, USA, Ka­nady, Latinské Ameriky, ale 1 do Austrálie, Afriky a Tichomoří. Na vlastni oči se mohlo o úrovni českoslo­venské masové tělovýchovy přesvědčit deset zahra­ničních výherců ankety, kterou Čs. rozhlas uspořádal při příležitosti 35. výročí osvobozeni Československa Sovětskou armádou. Reportáže ze spartakiády vysílali do svých zemi 1 zpravodajové zahraničních sdělovacích prostředků, kteří jsou v Praze trvale akreditováni. Ospěch minu­lých spartakiád natolik pronikl do povědomí světové veřelnostl, že letos byl v zahraničí zájem o Informace ještě větší, než před pěti lety ... Setkáni L. Brežněva s H. Schmidtem Uvítání na letišti v Moskvě * Zahájeny sovětsko-západoněmecké rozhovory MOSKVA: Na pozváni sovětské vlády včera přiletěli do Moskvy spolkový kancléř NSR Helmut Schmidt a vicekancléř a ministr zahraničních věci NSR Hans-Dietrich Genscher. Na letišti, vyzdobeném státními vlajkami NSR a SSSR, uvítali hosty generální tajemník ÜV KSSS a předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR Leonid Brežněv, před­seda rady ministrů SSSR Alexej Kosygin, první ná­městek předsedy rady ministrů SSSR Nikolaj Tlchonov, ministr zahraničních věci SSSR Andrej Gromyko a další oficiální osobnosti. • V moskevském Kremlu byly včera zahájeny rozho­vory mezi generálním tajemníkem OV KSSS, předsedou prezídia Nejvyššího sovětu SSSR L. Brežněvem, členem politického byra OV KSSS, předsedou rady ministrů SSSR A. Kosyglnem, členem politického byra ĎV KSSS, ministrem zahranič! SSSR A. Gromykem a spolkovým kancléřem NSR H. Schmidtem a spolkovým vlcekancié­­řem, ministrem zahranič! NSR H.-D. Genscherem, Obě strany sl otevřeně a zevrubně vyměnily názory na klíčové otázky nynější mezinárodní situace a na dvoustranné vztahy mezi SSSR a NSR. L. Brežněv poukázal na důslednost sovětské zahra­niční politiky zaměřené na zajištěni světového míru a bezpečnosti a na zachováni uvolňováni napětí jaké hlavni tendence mezinárodního vývoje 1 v osmdesátých letech. Vyslovil se pro pokračováni vývoje, který byl zahájen na konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a pro další kroky к prohloubeni důvěry a vzájemného porozuměni mezi státy, které podepsaly Závěrečný akt. Hovořil dále o otázkách týkajících se svoláni konference o vojenském uvolněni a odzbrojeni, jež by se mohla stát významnou etapou v upevňováni míru v Evropě. V souvislosti s vídeňským jednáním o sníženi stavu ozbrojených sil a výzbroje ve střední Evropě potvrdil pevné odhodláni SSSR usilovat o taková řešeni, jež by nepoškodila bezpečnost žádné strany. Vyjádřil odhod­láni sovětské strany učinit vše, aby vídeňské rozhovo­ry byly aktivnější a konstruktivnější. L. Brežněv zdůraznil, že představy jistých západ­ních kruhů o událostech kolem Afghánistánu nevychá­zejí ze skutečnosti, ale ze zaujatého postoje к těmto událostem. Okolnosti se vyvíjely tak, že SSSR nemohl spřátelené sousední zemi, jejíž nezávislost byla ohro­žena, odepřít pomoc. L. Brežněv se vyslovil pro poli­tické řešeni situace kolem Afghánistánu na základě příslušných návrhů afghánské vlády. V kontextu to­hoto politického urovnáni se bude řešit také otázka staženi sovětských vojsk z Afghánistánu. H. Schmidt konstatoval, že vláda NSR nemá zájem na zvyšování mezinárodního napětí a na tom, aby za­­aáhlo další sféry a oblasti. Řekl, že pokračováni v po­litice uvolňováni zůstává 1 pro vládu NSR důležitým cílem, a vyslovil se pro zachováni kontaktů a pokra­čováni dialogu v -zájmu rozšířeni rámce spolupráce mezi Západem a Východem. Spolkový kancléř vyjádřil úmysl NSR napomáhat pokroku v úsilí o odzbrojeni. Řekl, že NSR má zájem na ratifikaci smlouvy SALT 2 1 na úspěchu vídeňských jednáni, ťokraíováni na str. 2 Delegace FS do Mongolska (čr): Na pozváni Velkého lidového churalu Mon­golské lidové republiky odletěla z Prahy do Ulánbá­taru na oficiální přátelskou návštěvu Mongolska de­legace FS, vedená členem předsednictva UV KSČ a předsedou FS A. Indrou. Na ruzyňském letišti se s de­legaci rozloučili místopředsedové FS V. David, br. J. Srb, B. Kučera a M. Žákovlč a místopředsedové obou sněmoven FS, místopředseda vlády ČSSR K. Laco а další představitelé. Přítomen byl rovněž velvyslanec MoLR v ČSSR Ö. Dordž. Půlstoletí první linky do ciziny (mb): Dnešního dne s! Cs. aerolinie připomínají půl­století pravidelného leteckého spojeni s Jugoslávii. První let Praha—Bratislava—Záhřeb se totiž uskuteč­nil už 1. července 1930. Byla to první mezinárodni lin­ka v historii ČSA. Dnes létají letadla ČSA do 48 měst 40 zemi, denně také na Unce Praha—Záhřeb—Běle­hrad, která Je provozována ve spolupráci s jugosláv­skou leteckou společnosti JAT. Letos dokončily ČSA vybaveni parku dálkových letadel, a to letouny IL-62, IL-62 M a TU;134. Loňského roku přepravily ČSA vlče než dva milióny osob na pravidelných linkách 1 zvláštních letech s čs. turisty, které 1 v letošním ro. ce jsou připraveny pro ty, kteří sl rychlým cestová­ním chtějí prodloužit dovolenou. Počítá se, že v letoš­ní sezóně se uskutečni 1500 zvláštních letů pro 150 tisíc čs. turistů. LIDÉ » VĚCI « UDÁLOSTI V Hříšici to dokázali Hřtštce na Jlndřtchohradecku letí na samém rozhraní Jihočes­kého a Jihomoravského kraje. Je to malá obec, sama má pou­ze 220 obyvatel, a přesto patří к nejlepším a nefvyspěletšlm v okrese Cím? Především pílí svých občanů, kteří jí promě­ňují o tedtnou rozkvetlou za­hradu. -Vezměme třeba náves. To už tottl dávno není náves o tom pravém slova smyslu, to Je ná­městí, га které by se nemuselo stydět ant velké město. Jeho ob­délníkový střed zaplňuje krásně udrtovaný park s lavičkami a desítkami růlí, které se právě teti chystají к rozkvětu. V Jeho spodní částí Je pěkný rybníček, Jehol břehy o současně době zpevňuji občané kamennou dlat­­bou Od loňska Je celé náměs­tí dokonce vyasfaltováno. ,Však nám to dalo zabrat,* říká tajem­ník MNV B. Trojan, .všechny obrubníky Jsme totll museli lo­ni během 14 dnů vykopat a zvednout Náměstí uzavírá víceúčelová budova s kancelářemi MNV, JZD, restaurací a obchodem Jednoty. Na ní navazuje kulturní sál pro 600 návštěvníků. Ve spojovací budově Je pod pHsálím kuchyně a jídelna JZD. Pod sálem Je sklad n. p. Zelenina pro 36 vagónů kořenově zeleniny, mrkev, petr tel, pastlňák a cibuli, kterou pěstuje na 14$ ha místní JZD A to všechno vybudovali v akcí Z místní občané svépomocí za posledních osm let. Jen při vý stavbě kulturního sálu, který byl otevřen lont koncem srpna, od­pracovali 36 tisíc brigádnických hodin. .V těch posledních tý­dnech před otevřením Jsme na stavbě pracovali doslova od rú­na do večera a někdy i v noci,“ vzpomíná člen rady MNV br P. Norbert, .Dokonce přijížděli zvědavci a když viděli, kolík máme ještě práce, tvrdili, že to nemůžeme v žádném případě stihnout Málem chtěli uzavíral sázky. Dva dny před termínem dokonce přijel zástupce ONV aby se přesvědčil zda к slav­nostnímu otevření vůbec dojde. Nu, nakonec Jsme všechno stih­li a sláva to byla opravdu veli­ká“ Poctivou práct občanů ocenila I rada ONV v Jindřichově Hrad­ci, která letos udělila MNV v Hříštct Čestné uznáni za nej­lepší výsledky v socialistické soutéžt národních výborů v ro­ce 1979. A mezí těmi, kteří zase obdrželi čestné uznání MNV HH šice za loňský rok, Jsou i čteno vé CSL, bratři F, Norbert, J. Py kal, F. Novák a A. Novák. HH šlčti však na vavřínech neusnu li. Letos 1. července začínaj s výstavbou mateřské školy pro 30 děti a do konce roku Jí chtě­jí mít pod střechou. Jzh) V Cele překrásnC opravená návsi 9 obci HříStce stop dům s kancelá řeml MNV, fZD, restauraci a prodej non tednoty; ca ním 1e kulturní dům

Next