Lidová Demokracie, únor 1982 (XXXVIII/26-49)

1982-02-01 / No. 26

LI D OVÄ D 6MOKRACI6 ROČ. XXXVIII. - C. 2B CENA 50 hal._________________ORGÁN Č S. STRANY LIDOVĚ - NOSITEL RADU PRÁCE___________Praha pondělí 1. února 1982 Maš pondélni rozhovor Úspešná bilance žen V těchto dnech vrchol! na úieml Českí socialistic­ké republiky obdob! výročních členských schůzi zá­kladních organizaci Českého svazn žen: do konce led­na se uskutečnily ve vlče než 7780 organizacích sdru­žujících na 561 tisíc členek. Tomnto aktuálnímu té­matu je věnován 1 nái rozhovor s předsedkyni MěstV Csž v Praze a ředitelkou Pedagogického ústavu NVP Ing. Marií RULÍKOVOU. • Jaký byl průběh výročních členských schůzi praž­ských žen? Naše členky a lunkclonářky hodnotily svou práci za uplynulé dva roky a radily se o plánech činnosti na další období. Každá organizace hledá způsob, jak přispět к plnění závěrů XVI. sjezdu KSC ve svých podmínkách — v místech bydliště, kde je těžiště čin­nosti svazu. V Praze máme 23 tisíc členek — a v loň­ském roce jsme jich nově přijali vice než 1500, pře­devším na nových sídlištích. V současné době jich tam pracuje 5,5 tisíce. Zeny s„ podílejí na plněni vo­lebních programů a uvědoměle pomáhají ve všech oblastech našeho národního hospodářství. Cílevědomě zvyšujeme politickovýchovnon práci a oceůnjeme po­díl základních organizaci CsZ na rozvoji kulturního a společenského života 1 spolupráci s národními vý­bory a společenskými organizacemi Národní fronty, je třeba soustavně získávat ženy pro řešeni otázek týkajících se základních potřeb života rodin, děti a starší generace, získávat je pro upevňpváni socia­listického charakteru rodiny a jej) výchovné funkce. Výroční členské schůze byly t vhodnou příležitosti bliže seznámit členky Svazn s výsledky Světového kongresu žen a VIII. kongresu MDFŽ konaného lont v Praze. Československé ženy chtějí žit a pracovat v míru — proto jednoznačně podporuji mírové úsilí SSSR a Jeho zásadní postoje na obranu před hrozbou nové války. • Tradiční dobré výsledky mají organizace CsZ v sociální oblasti. Můžete uvést konkrétní příklady? V souladu s úkoly volebního programu Národní fronty pražské ženy v uplynulém období velmi dobře plnily úkoly t v oblasti sociální, kde se jejich čin­nost v porovnání s výsledky roku 1979 téměř ztrojná­sobila. Ze svých řad získaly dalšioh 50 bezplatných pečovatelek a v rámci těchto služeb věnovaly star­ším a nemocným spoluobčanům téměř třicet tisíc hodin volného času. Rozšířila se také spolupráce jed­notlivých základních a obvodních organizací CSZ s domy pečovatelské služby, domovy a kluby důchod­ců. Příkladnou činnosti se mohou pochlubit ženy z 22. základní organizace ČSZ, které v Domě soustředěné péče v Praze 3 pořádají pravidelně přednášky, kul­turní programy i letní zájezdy do okolí na sběr lé­čivých rostlin. Nejpočetnějšlho pomocníka v sociální oblasti má odbor sociálních věci ONV v Praze 7, kde ženy v pečovatelské službě odpracovaly vlče než de­vět tisíc hodin. Velká pozornost je našimi pražskými členkami věnována zdravotně postiženým občanům a jejich zapojeni do společenského života. Naše zá­kladní a obvodní organizace se často podílejí na řadě akcí, které ani nevykazuji, např. v rámci tzv. sousedské výpomoci, protože to považují za svou mo­rální povinnost a samozřejmost. • jakým způsobem se budou ženy v Praze podílet na dlouhodobém celospolečenském programu Octa ke stáři? Už v minulých letech byly uzavřeny dohody mezi MěstV ČSZ a odborem sociálních věci NVP a mezi okresními výbury ČSZ a odbory sociálních věci a zdra­votnictví ONV ve všech pražských obvodech. Členky naší sociálně právní komise rozpracovaly program Octa ke stáři do podmínek městské organizace. V naši společnosti se řešeni problematiky starých občanů právem stalo součástí komplexního pojetí sociální po­litiky, jejímž cílem je všestranný a harmonický rozvoj každého občana, je to jeden ze základních úkolů této doby — a naše členky a funkcionárky к jeho plněni přistupují se zaujetím a velkou odpovědnosti. (kon) Pokračování vídeňského Dialogu Vídeň: Ve Vídni pokračovala mezinárodni konferen­ce pod názvem „Dialog o odzbrojeni a uvolňováni", které se účastní i čs. delegace, vedená členem ÜV KSC, prvním místopředsedou FS ČSSR J. Markem. Na kon­ferenci, kde na 350 představitelů politických stran, mezinárodních organizaci a dalších hnutí zastupuje 55 států, pokračovala v sobotu 1 včerac široká diskuse o všech aspektech odzbrojení, mezinárodni bezpečnosti, sociálních a ekonomických následcích horečného zbro­jení a vytváření bezjaderných pásem. Jedna schůze by­la plně věnována přípravě druhého zvláštního zase­dání VS OSN o odzbrojeni, o němž řečnici prohlásili, že je velmi důležitým prostředkem pro ozdravěni mezi­národní situace. Včera se uskutečnila rozsáhlá výmě­na názorů a zkušeností v pěti komisích a dnes se opět uskutečni plenární zasedáni. Za vyšší úroveň práce ROH Krajské všeodborové konference jednaly v duchu kritické náročnosti • Vystoupení předsedy ÚRO K. Hoffmanna v Plzni (ski): V deseti krajích ČSSR a v Bratislavě se v sobotu konaly krajské a městská všeodbarová konferen­ce. jednáni se účastnily delegace Ostřednl rady odborů, krajských výborů Komunistické strany Českoslo­venska a představitelé státních a společenských orgánů a organizací jednotlivých krajů. Na svém Jednáni uvítali odboráři v Plzni delegaci ÜRO, vedenou členem předsednictva ÜV KSČ a před­sedou ÜRO K. Hoffmannem. Zpráva sl především vší­mala růstu celospolečenské angažovanosti členů ROH v Západočeském kraji. Svědčí o tom mj. výsledky pra­cujících Hnědouhelných dolů a briketáreň v Sokolově, kteří loni dosáhli rekordní těžby uhlí, a to přes 22 miliónů tun. Příkladně sl vedou rovněž pracující kon­cernu Skoda Plzeň. Každý druhý odborář v západních Čechách uzavřel socialistický závazek a počet členů BSP dosáhl 140 tisíc. V diskusi promluvil rovněž člen předsednictva ÜV KSČ a předseda ÜRO K. Hoffmann. Ocenil zejména snahu odborářů o odhalování příčin do­savadních nedostatků 1 jejich přístup к úkolům, jež Je třeba řešit. Konstatoval, že к X. všeodborovému sjezdu přistupuje ROH s dobrou bilancí. Období Jeho příprav práce na programu pro další období však ani na oka­mžik nesmí odvést pozornost od toho, co je na pořa­du každého dne, tj. od boje za splnění plánu, za hos­podárnost a vyšší kvalitu práce a výroby, jde o to, dokázat, že odboráři Jsou schopni účinně přispět к dalšímu rozvoji ekonomiky a celé společnosti. Rozborem podílu odborářů na rozvoji ekonomiky, zlepšovatelského a vynálezeckého hnutí, zkvalitňová-ní socialistické soutěže a prapovni iniciativy se v Ostra­vě zabývala všeodborové konference Severomoravské­ho kraje. Zásluhou Iniciativy BSP vzrostl v kraji objem průmyslové produkce v šesté pětiletce o 18,2 procenta. Jak vyplynulo ze zprávy, podtivé úsilí pra­cujících dokumentují rovněž výsledky prvního roku sedmé pětiletky. Průmyslová výroba byla proti plánu vyšší o 527 miliónů korun, ostravsko-karvlnští havíři vytěžili navíc 14 600 tun uhlí. Ospěšně byly splněny dodávky pro vnitřní trh, Investiční výstavbu 1 export do socialistických zemí. Plnění úkolů hospodářské politiky KSC, zvláště pak v těch oblastech, které ovlivňují celkovou ekonomiku ČSSR, byla věnována velká část bilance práce severo­českých odborářů na krajské všeodborové konferenci v Ostí nad Labem. Zpráva o činnosti členů odboro­vého hnutí na severu Cech vyzdvihla především úsilí pracujících к odstranění výpadků ve výrobě а к zabez­pečení plánovaných úkolů loňského roku, к němuž dali podnět havíři koncernového podniku Doly Nástup v Tušlmicích. Na Jejich výzvu reagovalo zpevněním závazků 1186 podniků, závodů a kolektivů. Na bilanci úkolů ROH v uplynulém období a vyty­čení dalších cílů zaměřila hlavni pozornost krajská všeodborové konference v Hradci Králové. Zpráva KOR konstatovala, že se prohloubila účast pracujících na řízení i tvorbě plánů. Jen v první polovině loňského roku se uskutečnilo na 95 000 výrobních porad, na nichž pracující vznesli bezmála 52 000 námětů. Zkva­litnila se 1 činnost více než 14 000 BSP s ťéměř 184 000 členy, kteří se postavili do čela úsilí za splně­ní a překročen! výrobních úkolů, snižování nákladů a šetření materiálem a energií. Celkem je do některé z forem socialistické soutěže zapojeno kolem 86 pro­cent pracujících kraje. Foto: CTK — *. PETRAS Spojenecké cvičeni „Družba 82“ bylo I příležitosti pro přá telská setkání vojáků zúčastněných armád. Na snímku pří­slušník ČSLA v rozhovoru se sovětským vojákem Fotu: ČTK - L. HAjSKÍ Do konce roku překlenout hlavním mostním objek­tem Dunaj - to je jedno z předsevzetí budovatelů, dálničně železničního mostu v Bratislavě. Montáž­ní práce nad pilířem číslo II (na obr.] provádějí pracovníci Hutních montáží Ostrava Skončilo cvičení Družba 82 Ičtk): V poslední den cvičeni Družba 82 se v so­botu konal mítink příslušníků pozemních vojsk a le­tectva Cs. lidové armády. Sovětské armády a Ma­­tfarské lidové armády, jednotky bratrských armád, nastoupené před svými tanky, bojovými vozidly pě­choty a další vojenskou technikou, pozdravil mi­nistr národní obrany ČSSR armádní generál M. Dzúr. Shromážděni byli přítomni náměstek ministra ná­rodní obrany MLR genpor. J. Pacsek, starší předsta­vitel hlavního velitele Spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy při ČSLA genplk. D. Lltovcev a představitel štábu Spojených ozbroje­ných sil členských států Varšavské smlouvy genplk. M. Těreščenko a další osobnosti. Ministr M. Dzúr uvedl, že v průběhu cvičení se podařilo úspěšně spl­nit náročné učebni eile a dosažené výsledky jsou dalším vkladem do bohatých tradic vzájemné spolu­práce bratrských armád Varšavské smlouvy při pří­pravě vojsk na obranu socialismu. Připomněl pak. že název cvičení symbolicky vyjadřuje Internacionální vztahyN mezi národy zemi socialistického společen­ství, založené na přátelství a spojenectví se Sovět­ským svazem. V závěru poděkoval všem příslušníkům cvičících jednotek za úspěšné splnění náročných úkolů. Společné cvičení Družba 82 v prostoru Litomě­řice, Liberec, Praha, Plzeň, Karlovy Vary skončilo dne 30. ledna 1982. Cíle cvičení byly splněny a vojska, která se jej zúčastnila, se vracejí do svých posádek. Uhlí se opět plaví do Chvaletic (čtk): První lodě s energetickým uhlím začali vče­ra vykládat po téměř třítýdenní přestávce v přístavu u největší východočeské elektrárny ve Chvaleticích. Příčinou dlouhé výluky na labské vodní cestě mezi Lovosicemi a Chvaleticemi byly silné mrazy. Koncem ledna zůstalo ve Chvaleticích na skládkách zhruba 240 000 tun uhlí, což je postačující množství к 16den­­nímu provozu této elektrárny při nasazení všech bloků. Zvýší svůj podíl na rozvoji společnosti Skončila konference ČSS • Předsedou strany opět B. Kučera (b): Přijetím dokumentů, jimiž se bude řídit práce strany v nadcházejícím období, a volbou nových ústředních orgánů skončila v sobotu v Paláci kultury v Praze VIII. celostátní konference Cs. strany so­cialistické. I závěrečného Jednáni se zúčastnila deltgace OV KSC a 0V Národní fronty ČSSR a CSR, vedená členem předsednictva 0V KSC a předsedou vlády CSR J. Kor­­čákem, delegace Cs. strany lidové — předseda CSL, místopředseda CNR br. Zb. 2alman a ústřední tajem­ník CSL, poslanec FS hr. J. Andrš — a vedou­cí představitelé Liberálně demokratické straně Ně­mecka a Demokratické strany Polska. Dopoledne byla uzavřena diskuse, v niž během tři dnů promluvilo 47 delegátů a hostů. Potvrdila, že čle­nové CSS přistupuji s tvůrčí odpovědnosti к řešení svých úkolů při budován! rozvinuté socialistické spo­lečnosti a že jsou odhodláni pod vedením KSC zvýšit svůj podíl na dalším rozvoji všech oblasti společen­ského Života v CSSR. V uzavřeném zasedáni zvolili delegáti Členy a kan­didáty nového ústředního výboru CSS a ústřední re­vizní komise. Jednomyslnou volbou se předsedou Cs. strany socialistické stal opět B. Kučera, místopředse­dou strany K. Löbl a ústředním tajemníkem J. Fley­­berk. Přes 400 delegátů celostátní konference schválilo text dopisů 0V Národní fronty CSSR a CSR a Svazu sovětských společností pro přátelské a kulturní sty­ky se zahraničím, vyslovilo souhlas se změnami orga­nizačního řádu strany a přijalo usnesení. . V závěrečném projevu předseda strany B. Kučera mj. řekl: „Vstupujeme do období, které složitostí úkolů, jež musíme řešit, vyžaduje aktivitu, rozhodnost a cíle­­vědomost. Průběh VIII. celostátní konference ukázal, že pro takovouto práci máme předpoklady. Můžeme se při své nadcházející činnosti opřít o ideovou jednotu našich řad, o činorodou aktivní práci našich členů i stranických organizací a orgánů. Jednání konference Jednoznačně potvrdilo, že Jsme konsolidovanou stra­nou, pevnou součásti Národní fronty.* Dobré výsledky pracovního úsilí Ze závěrečného jednáni okresních konferencí Čs. strany lidové (Id): V sobotu a v neděli se konaly poslední okresní konference Cs. strany lidové. Další závažná etapa příprav na III. sjezd strany je tedy uzavřena. Bilance činnosti okresních a obvodních organizaci naší stra­ny je úspěšná — v minulém období dosáhli jejich členové dobrých výsledků na všech úsecich veřejně prospěšné činnosti. Tyto výsledky však zavazují do budoucna, kdy před celou naši socialistickou společ­nosti jsou náročné úkoly, na jejichž splnění s^ budou aktivně podílet i členové ČSL. OLOMOUC. Delegáti okresní konference přivítali mís­topředsedu ČSL, ministra vlády ČSR br. L. Kopřivu, delegaci KV ČSL ve složení br. J. Bezpalec a br. J. Škrobánek, dále tajemníka OV NF Zd. Kotyzu, tajemní­­níka ONV A. Žákovského a zástupce OV ČSS D. Sane­­trníka. Lidovci Olomoucká každoročně vysoko překra­čovali své závazky — od roku 1977 vytvořili dílo v h d­­not téměř 5,5 miliónu korun. Na počest III. sjezdu ČSL se zavázali odvést brigádnickou práci za více než milión korun. Počet členů strany zapojených do BSP vzrostl na dvojnásobek — je mezi nimi také 11 ve­doucích kolektivů. Tři naši členové pracují v kom­plexních racionalizačních brigádách. Br. L. Kopřiva hovořil v diskusi o aktivním a tvořivém podílu lidovců na plnění současných úkolů. Zd. Kotyza tlumočil de­legátům pozdrav vedoucího tajemníka OV KSČ’ M. Komolého a věnoval pozornost rozvoji okresu. Čestné uznání KV ČSL bylo odevzdáno bratřím J. Andreášqvi, J. Horákovi, J. Kaderkovi, A. Pospíšilovi a Fr. Pospíši­lovi. OV NF ofcenil čestným uznáním aktivitu a anga­žovanost MO ČSL' Bouzov, Březové a Náklo a devíti bratří a sester. Předsedou OV byl zvolen br. F. He­­lekal. NÁCHOD. Mezi delegáty zavítali člen předsednictva 0V ČSL, místopředseda FS ČSSR br. J. Srb, člen před­sednictva OV ČSL, místopředseda východočeského KV ČSL, poslanec FS br. V. Simek, člen předsednictva KV ČSL br. S. Desenský, tajemník OV NF J. Stehlík a ta­jemník ONV F. Seidl. Členové okresní organizace patří tradičně к nejpllnějšlm ve výčhodních Čechách; za uplynulých pět let např. přispěli dílem v hodnotě 1780 000 Kčs, když při plnění volebních programů NF a dalších budovatelských akcích odpracovali přes 94 a půl tisíce brigádnických hodin. V této souvis­losti zpráva vysoce ocenila angažovaný přístup členů ČSL z Červeného Kostelce, Police n. Metují, Jaroměře, Březové, Lípl, Dobrošova, Bohuslavlc n. Met., Olešnice a řady dalších míst. Každoročně věnuji členové ČSL z Náchodská také průměrně 4900 hodin pomoci země­dělství a odevzdávají 600 až 700 q sena; uznání za tu­to pomoc sl zaslouží především MO ČSL v Křinlcích a bratři B. Andrys, j. Tomek a R. Král, ale 1 lidovci z Bohuslavlc a Hvězdy, br. J. Martinec, vedoucí BSP ČSČK v JZD Bor ses. L. Vernerová a mnozí další. Oce­něni patři též br. J. Samkovi a br. J. Blttnarovi za celospolečenský přinos ve zlepšovatelském a vynále­­zeckém hnutí, br. J. Hurdálkovi, který již.obdržel zla­tou Janského plaketu za dobrovolné dárčovstvi krve, ses. S. Grlmové a br. J. Jansovi za pečovatelskou služ­bu atd. Za tuto příkladnou práci poděkoval náchod­ským lidovcům 1 tajemník OV NF J. Stehlík. V průbě­hu jednání převzala ses. J. Príknerová z rukou br. Pokračování na str. 3 Plynulá vykládka v hutích (čtk): Pracující největších hutních podniků ostrav­ské aglomerace — NHKG, Vítkovic — Železáren a strojíren Klementa Gottwalda a Třineckých železá­ren VRSR pokračovali i o této sobotě a neděli ve vykládce a nakládce hutního materiálu. Přes poměrné oteplení pracovaly rozmrazovny všech tří podniků naplno. Z minulých dnů čeká na vlečkách zamrz­lých Ještě kolem 1500 vagónů. LIDÉ « VĚCI « UDÁLOSTI Schröderovy loutky v Praze Tak, jako je naše soudobě lout­kářství v mnohém zavázáno Jo­sefu Skupovi (a sovětské Serge­ji Obrazcovovi), loutkové diva­dlo v NDR vděčí za svou obro­du Carlu Schröderovi • pokra­čovateli slavné tradice saského lidového loutkářství. Narodil se roku 1904 v Kötitzu u Coswigu a vyučil se zámečníkem. K jeho prvnímu seznámení s loutko­vým divadlem došlo na berlín­ské výstavě Nová mládež v ro­ce 1928. O rok později už Schrö­der stojí se svou ženou Henny • pozdější významnou loutkohe­­rečkou a kostymérkou • v čele loutkářského souboru v Rade­­beulu. Výtvarné nadání, tak pa­trné u Schrôdera-výrobce lou tek, si ještě prohloubil studiem na grafické škole. Největší vliv na něho měl i и nás dobře zná mý secesní malíř Emil Orlik O své umělecké dráze Schröder říká: „Měl jsem ještě štěstí uvi­dět inscenace Maxe Reinhardta, Gustava Gründgense, Fritze Kortnera, Heinze Arnolda a ji­ných. V překladech jsem studo­val dramatickou literaturu, kla­sickou stejně jako současnou, a hledal pak její zvukové a zra­kové znovupodání velkými herci a spíkry, jako jsou Erich Pon­­to, Horst Caspar, Fred Düren, Helena Weiglová a Elsa Grube­­rová-Deisterová. Sbíral jsem desky s jejich hlasy a během práce na inseenacích je přehrá­val loutkohercům, abych doka­zoval naléhavou nutnost lepší péče o jazyk...“ Na výstavě, kterou v Kultur­ním a informačním středisku NDR v Praze připravila národní střediska CSSR a NDR při mezi­národní organizaci UNIMA a pražský Divadelní ústav, se shledáváme s loutkami a scé­nickými návrhy z nejvýznač­nějších Schrôderových inscena­cí poválečného období, jak je uchovává sbírka Německo-srb■* ského lidového divadla v Budy- Síně. Jsou zde Faust, Cert s tře­mi zlatými vlasy (podle bratří Grimmů), Sedlák milionář (po­dle Raimunda] t mistr František z pohádky J. a H. Lamkových, Schröderovy marionety a hůl­kové loutky jsou expresívně tvarované, barevně působivé a technicky mistrovsky provede­né. Poznali je diváci při živých vystoupeních v Polsku, Itálii, NSR a Frančtí (Schröderüv soubor tam vystupoval na Diva­dle národů], obdivovali je ná­vštěvníci výstav v Sovětském svazu, Rumunsku, Finsku a ■Egyptě. Ant и nás nejsou žád­nými nováčky. V letech 1962 á 1964 byly vystaveny v Praze, v roce 1972 v Ostravě. Nynější * v pořadí tedy už čtvrtá výstava Carla Schr.ödera v Českosloven­sku • je přístupná malým t vel­kým ctitelům dřevěné Thálie do 12. února t. Га (fk) _

Next