Lidová Demokracie, březen 1982 (XXXVIII/50-76)

1982-03-26 / No. 72

-......... t____________________________________________ ■ ___________________________i_____________________________________________i— ROČ. XXXVIII. - C. 72______CENA 1 Kčs________________ORGÁN Č S. S T Ŕ A N Y LIDOVÉ — NOSITEĽ RÁDU PRÁCE_______ Praha pátek 26. března 1982 Zájem míru ZNÄMÝ sovětský spisovatel Ilja Erenburg citu­je ve své vzpomínkové knize Lidé, roky, život ná­sledující slova nositele Nobelovy ceny za fyziku, známého mírového Činitele a jednoho ze zaklada­telů a předních představitelů organizovaného svě­tového mírového hnutí Fréderika Joliota-Curie: „Někteří lidé, mající bohužel velkou moc, nema­jí ani morální zábrany, ani elementární znalosti — představují si, že uvolnění atomové energie je pouhý další vynález, něco jako parní stroj nebo spalovací motor.“ Citát pochází z počátku pade­sátých let, z období, kdy se milióny a milióny li­dí podepisovaly pod první Stockholmskou výzvu, požadující zákaz nukleárních zbraní, kdy studená válka se všemi svými negativními projevy otravo­vala atmosféru naší planety, kdy prezident USA H. Truman se svými poradci uvažoval o použití atomové bomby v Koreji. Lidstvo se pohybovalo na pbkraji třetí světové války. ' Naštěstí jak tehdy, tak v následujících třiceti letech к „velké“ válce nedošlo. Nebezpečí defini­tivního zániku bylo příliš velké a dnes snad ne­existuje nikdo, kdo by nevěděl, že uvolnění ato­mové energie je vskutku něco víc než pouhý dal­ší vynález — že jím si lidé vytvořili nejmocněj­šího pomocníka, ale také největší hrozbu v celých svých dosavadních dějinách. Žádný politik, žád­ný generál se nemůže dožadovat víry pro tvrze­ní, že rozpoutanou ničivou sílu jaderné energie je možné zastavit; když se o to pokouší Wash­ington se svou teorií „omezené nukleární války“, odpovídají mu statisícové protestní demonstrace. Od počátku padesátých let se zvětšil jak počet vlastníků atomových zbraní, tak především množ­ství a kvalita těchto zbraní — a to tak, že sou­dobý nukleární potenciál představuje ekvivalent více než miliónu bomb toho typu, jaké byly svr­ženy na Hirošimu a Nagasaki. Oč aktuálnější je tedy požadavek zastavit zejména jaderné zbrojení nyní, na počátku let osmdesátých ... Zvláště pro­to, že imperialistické síly se zaktivizovaly a že prožíváme velice složité období, které řadou ne­gativních projevil v lecčems připomíná doby stu­dené války. Hovoří a píše se hodně o nezbytnosti zastavit probíhající zbrojní závodv. Důvod je nasnadě — za zápasem o jejich zastavení se skrývá zánas o samotné zachování lidského rodu a jeho nezbyt­nou podmínku — mír. Vvhrají-11 sílv prosazující další, a další kola horečného zbrojení, prohraje svět sám sebe. Boj za zastavení zbrojení je bo­jem mezi linií života a smrti. Prozatím alespoň ne­rozmnožovat současný nukleární arzenál a co ne|­­dříve jej nnstupně likvidovat je prvořadým ooža­­davkem. Kdo to nechápe nebo odmítá, objektivně se staví na onu linii smrti. Buďme konkrétní. V nedávných dnech měla svě­tová veřejnost možnost seznámit se téměř součas­ně s orojevv vedoucích představitelů dvou před­ních velmocí — SSSR a USA. Dne 15. hřezna v pro­jevu ve městě Nashville nrezident USA R. Reagan prohlásil, že je kategoricky proti návrhu ia0 ame­­ricWcb Vongresmanň na uzavření sovětsko-ame­­rické dobodv o zmrazení výrnbv, zkoušek a roz­misťování iadprných zhraní. П dep nozriěu pro­mluvil na sjezdu sovětských odborů L. Brežněv. Oznámil, že sovětské vedení se rozhodlo zavést iedpostranijé moratorium na rozmisťování jader­ných zbraní středního doletu v evropské čás'ti SSSR. a nezhorší-li se mezinárodni situace, ještě letos snížit počet svých raVet středního doletu. S mvši-mVon moratória přišel Sovětský svhz zhni­­ba před rokem — bvla zahrnuta do programu míru na osmdesátá léta, iak iej ořiial XXVT. sjezd KSSS. Tehdy státv NAVO v čele se Spojenými státv tuto mvšlepVu odmítly, třebaže je zřejmé, že hv iejf uskutečnění přísnělo ke zlenšopf politického ovzduší lak v Evroně. tak ve světě vůbec. I Vdvž nakonec delegace USA v listnnadu zasedla v f.e­­nevě к lednánf o omezení jaderných prostředků středního doletu v Evrnně ieií nostun ie takový, že se zatím nedosoěio к žádným knnVrétním vý­sledkům. Nvněiší iednnstrauné sovětské rozhodnu­­tí 1e nnvou výzvou Snoieným státům к omezení zhroiení. SSSR vvšel svým jednacím partnerům dobrům příkladem vstříc. A jak reagovaly Spojené státy? Sovětské roz­hodnutí o jednostranném moratóriu nemůže Bílý dům a Pentagon v žádném případě vydávat za „dal­ší vystupňování sovětské hrozby“, „získávání pře­vahy na úkor USA“ a podobně. Logické by bylo, kdyby ve Washingtonu sovětský postup alespoň prostudovali. Místo toho američtí politikové v če­le s prezidentem mírovou iniciativu obsaženou v projevu L. Brežněva okamžitě odmítli. Na dů­vod upozornila agentura Associated Press: přijetí moratória na rozmisťování nových jaderných pro­středků by podkopalo zbrojní program Reagano­vy vlády (v příštím finančním roce dosáhnou zbrojní výdaje Spojených států astronomické část­ky 263 miliardy dolarů). Vláda R. Reagana se svým postupem opět po­stavila proti zájmům míru a bezpečnosti na naší planetě. Její neústupnost, její ignorování toho, co dnes svět především potřebuje, vyvolává už delší dobu prudkou reakci projevující se v masových protestních demonstracích. A tato reakce se z ulic světových velkoměst šíří 1 do parlamentních a vládních kruhů západních zemí včetně samotného Kongresu USA, jak ukazuje již zmíněný požadavek amerických kongresmanů. Tentokrát Washing­ton opět mírový signál z Moskvy odmítl. Nicmé­ně vytrvalé úsilí mírumilovných sil o zajištění zá­jmu míru tím nezlikviduje. Předchozí desetiletí ukázala, že socialistické státy mají dost síly, aby krok za krokem prosazovaly principy mírové po­litiky, a dnes mají ještě silnější podporu širokých mas obyvatel z nesocialistických zemí než kdyko­li v minulosti. A. SMETANOVA Nejdále v seti jarních ječmenů pokročili na družstevních polích Břeclavska v JZD Hranice míru v Mikulově, kde mají osetu více než polovinu výměry ze 460 hektarů jafin Foto: ctk — v. korčAk Energie cenná - a ceněná Namísto Ihosteinosti aktivita a nápady • Cest к úsporám je mnoho (re): Cesty mohou býti rozličná, jenom vůli mějme všichni stejnou... Takhle bychom si mohli s klasikem zameditovat nad desítkami zpráv o to m, jak tu či onde hledají a nacházejí možnosti, jak šetřit naftou i dalšími zdroji energie. Tvrdá opatření se zřejmě vyplácejí, zatímco dříve jsme se mnohde setkávali s lhostejněli к energetické náročnosti výroby, nyní neustále přibývá nápa­du, jak šetřit. Vytápění autobusů odpadním teplem chladicí kapa­liny motoru, které se zavádí u typů Skoda 11, je jed­ním z důkazů, jak v n. p. ČSAD KNV Praha přispívá zlepšovatelské hnutí к úsporám nafty. Za hodinu pro­vozu ušetří tento systém vytápění dva litry natty. Mezí další racionalizační opatřeni patři montování spojlerů na střechy kabin velkých nákladních auto­mobilů. Při určitém úhlu nastavení a určitá rychlostí snižuje toto zařízen! odpor vzduchu a Um I spotřebu. Soustavné sledováni a organizace vytěžovanostl valní­kových aut (především Krajským dopravním středis­kem v Praze) přinesly v loňském roce první ovoce. Jmenování velvyslance (čtk): Prezident ČSSR Gustáv Husák Jmenoval Jozefa Božka novým mimořádným a zplnomocněným velvys­v lancem ČSSR v Thajském království se stálým sídlem Rangúnu. Zároveň rozhodl o odvolání^ Miroslava Žemly z této funkce. Generální tajemník ÜV KSČ a prezident ČSSR G. Hu­sák přijal včera v Praze nově jmenovaného velvyslan­ce ČSSR v Indonéské republice Milana Koudelku v sou­vislosti s jeho nástupem do diplomatické funkce. Varšavská jednání A. Indry (čtk): Ve dnech 23.—25. března byla ve Varšavě na pozvání ústředního výboru PSDS delegace ústředního výboru KSČ, vedená členem předsednictva ÚV KSČ a předsedou FS ČSSR A. Indrou. Členy delegace byli tajemník OV KSČ M Beůó, člen OV KSČ a předseda ČOR V. Běžel, člen ÚKRK a vedoucí oddělení OV KSČ M. Müller, kandidát OV a zástupce vedoucího odděle­ní ÚV KSČ M. Štefaňák a člen OV KSČ, velvyslanec ČSSR v Polsku J. Řehořek. A. Indru přijal první tajem­ník ÜV PSDS, předseda rady ministrů PLR a předseda Vojenské rady národní záchrany armádní generál W. Jaruzelski. Polští představitelé se také setkali s celou delegací OV KSČ. Rozhovoru se zúčastnili členové politického byra OV PSDS K. Barcikowski, J. Czyrek, H. Kublok, S. Olszowski a kandidáti politického byra OV PSDS C. Kiszczak, F. Siwicki a M. Wožniak. Roz­hovor se soustředil na výměnu zkušenosti ze stranic­ké práce', plnění usnesení, mimořádného IX. sjezdu PSDS a XVI. sjezdu KSČ a také na další všestranný rozvoj a prohlubování spolupráce mezi oběma bratr­skými stranami a zeměmi. A. Indra se také setkal s maršálkem Sejmu PLR S. Gucwou. Snížení spotřeby pohonných hmot o více než osm procent, spotřeby olejů o 5,4 a nákladů na vlastní dopravu o čtyři procenta dosáhl loni v porovnání s rokem 1980 národní podnik Drobné zboží v Prešově. Protože obchodní síť se rozšiřuje, rozšiřuje se 1 sorti­ment, nároky na dopravu se neustále zvyšují. К její racionalizací přispěla v podniku některá konkrétní opatření. Mezt nejvýznamnějél z nich patřilo zařízení přívěsných vozů do dopravy od února 1981. Také v zemědělských družstvech severní Moravv pamatují ve výrobním programu na úspory elektrické energie a pohonných hmot. Například v JZD Unčovice tra Olomouckú roční spotřeba elektrické energie pro zajištění teplé užitkové' vody představuje 980 000 kWh. Proto družstvo řeší jej! úsporu zavedením bio­plynu. Loni ho vyprodukovali 43 360 m3, čímž ušetřili 80 720 kWh. Přijetí и V. Bilaka (čtk): Člen předsednictva a tajemník OV KSČ V. Bilak přijal včera v Praze za přítomností tajemníka OV KSČ J. Fojtíka a tajemníka OV KSS Ľ. Pezlára vedoucí oddělení propagandy, masových sdělovacích prostředků a mezinárodních informací ústředních výbo­rů bratrských komunistických a dělnických stran so­cialistických zemí, kteří se v hlavním městě ČSSR zúčastnili mezinárodní porady к aktuálním otázkám spolupráce v Ideologické oblasti. V srdečné soudruž­­ské besedě byl vyzvednut význam součinnosti bratrs­kých stran při rozvíjen! aktivního ideologického boje v současné komplikované mezinárodní situací. Cěast­­nícl setkání poukázali na možností dalšího zvýšení účinností ideologické práce v zájmu míru a pokroku. B. Chroupe к jedná s 0. Fischerem (čtk): Pracovní setkání ministra zahraničních věcí ČSSR В. Chňoupka a ministra zahraničních věcí NDR O. Fischera začalo včera v Karlových Varech. Přítom­ni byli rovněž velvyslanec ČSSR v NDR p. Sádovský a velvyslanec NDR v ČSSR H. Zlebart. Oba minis­­tř’ -konstatovali, že dvoustranné vztahy se úspěšně rozvíjejí a prohlubují ve všech oblastech a to na zákla­dě Smlouvy o přátelství, spoluprácí a vzájemné pomocí ze 3. října 1977 a závěrů ze setkáni nejvyšších stra­nických a státních představitelů obou zemí G. Husáka a E. Honeckera. Oba ministři si rovněž vyměnil! iiá­­zory na základní problémy současného mezinárodního vývoje v Evropě s důrazem na proces uvolňování na­pětí. problematiku odzbrojení, dosavadní průběh mad­ridské schůzky a další důležité otázky. Na počest mi­nistra zahraničních věcí NDR O. Fischera uspořádal včera večer v karlovarském hotelu Moskva ministr zahraničních věcí ČSSR В. Chňoupek slavnostní ve­čeří. Svoláno jarní zasedání ČNR (čtk): Předsednictvo České národní rady roz­hodlo svolat podle čl. 104 ústavního zákona o čes­koslovenské federaci Českou národní radu к jar­nímu zasedání od 1. dubna 1982. Nikaragua ohrožená agresí USA Tisková konference s velvyslancem Nikaragujské republiky v ČSSR (lid): Včera večer začala Rada bezpečnosti Organizace spojených nárndů projednávat stížnost Nikaraguy na Spojené státy. V této souvislosti, a při příležitosti Týdne mezinárodní solidarity s národy Střední Ameri­ky a karibské oblasti, který byl vyhlášen na dny 23. až 30. března, se s čs. a zahraničními novináři v Praze sešel velvyslanec Nikaragujské republiky v ČSSR Aquiles Centeno Pérez. Nlkaragujský velvyslanec řekl, že jeho malá země se sotva třemi milióny obyvatel se v poslední době dostala do popředí pozornosti široké světové veřej­nosti, neboř jí hrozí bezprostřední nebezpečí agrese od nejsilnější imperialistické velmoci — Spojených států. Zdůraznil, že od vítězství nikaragujského lidu nad somozovskou diktaturou v červenci roku 1979 ve­de Washington proti sandlnovsité revoluci hrubou dez­informační a provádějí vůči pómlouvačnou kampaň. Spojené státy Nikaraguí politiku hospodářské blo­kády. snaží se tuto chudou stredoamerickou zemi Izolovat a všemožně podporují nejrůznější diverzní akce, za nimiž stojí v mnoha případech nechvalně známá Ostřední zpravodajská služba (CIA). Severoamerický imperialismus by chtěl namluvit světu, že malá Nikaragua „ohrožuje“ Spojené státy. USA podporují skupiny vnitřní nikaragujské reakc«. v sousedním Hondurasu je z amerických prostředků cvičeno okolo šestí tisíc bývalých příslušníků somo­­zovské Národní gardy. Konají se přípravy na vpád do Nikaragui. Proto byla nlkaragujská vláda nucena vyhlásit výjimečný stav, který mobilizuje všechny síly lidové revoluce na její obranu. Hrozba použití síly proti Nikaraguí tvoří součást snah USA o potlačení národně osvobozeneckého hnu­tí ve Střední Americe. Spojené státy Jsou znepokojeny jeho rozsahem v oblasti, která Je relativně blízko je­jích hraníc a kde sl dlouhou řadu let osobuji právo na neomezenou nadvládu. Nepřátelství USA vůči sandl­­novské revoluci je dáno samou její podstatou, „je to proto, že naše revoluce je prottimperlallstícká, nebof tak jako v celé Latinské Americe veškeré zlo i v Ni­karagui pocházelo z cílů a zájmů severoamerického Imperialismu." řekl Aquiles Centeno Pérez. Ни nás pod Haltravou FRANTIŠEK STEINER Soused и tesaře Jakuba Královce v Dílech se radoval. Na zahrádce se klubaly první sněženky. Nebe bylo zase jednou od rána modré, jen od Haltravy, táhlého hřebenu Českého lesa, které kdysi tvořilo přirozenou jazykovou hranici na Chodsku, Jouká nepříjemný severák „V Draženově jsou ui pole suchý, hu nás je ještě mokro,“ upozorňoval Antonín Änderte, sku­­pinář postřekovského družstva. Hu nás Pod Haltravou leží ten slavný kus země, který vešel do dějin a všude, kam až dohlédneš, stoji na stráži vesnice a města jako Jiráskovi středo­věcí strážci západních hranic. Postřekov, Tluma­­čov, Draženou, O Jezd, Klenčí, Chodov, chodská Lho ta, Domažlice,Pocinovlce,Klíčov, Stráž, Mrákov... I v těch jménech jsou uloženy dávné časy, když ještě stráže na Haltravě postřehovaly, zda se ne­blíží kupci nebo nepřítel. Proto Postřekov. Chodské vesnice jsou l rodištěm nejednoho vel­kého muže. V Klenčí pod Cerchovem se narodili literáti Jindřich Simon Baar a Jan Vrba, sběratel národních písní a skladatel Jindřich Jindřich, v Trhanove český lékař Josef Thomayer, v Milavči herec Jiří Bittner, v Pecí pod Cerchovem nadšený národo­pisec a spisovatel Jan F. Hruška, v O jezdě Jan Slad­ký Kozina. Kdyby jenom to. Pobývali tu Jaroslav Vrchlický, Josef Kajetán Tyl, Eliška Krásnohorská, Božena Němcová, Alois Jirásek. V Klenčí nocoval ruský generál Suvorov, když se v roce 1799 vra­cel z italského tažení a roku 1815 tu obědval car Alexandér, „Nevím, co mu předložili к jídlu, ale „máčedlo“, jak ho vaří teta Melhonzů, vlastním jménem Anna Konopíková z Dílů, a leckde na Chodsku, to určitě ne. To se z vepřového masa vypeče mastnota a do té šlávy se namáčejí bramborové knedlíky. Dob­rou chutí Je to také kraj opředený pověstmi. Sádecké ská­ly, mírný kopec 854 metrů vysoký, se prý na Velký pátek otevírají a vycházejí z nich haltravští skřít­ci. Kdekdo to tvrdí, Jen jé nikdo neviděl. Václav Svačina ze Státních lesů v Trhanově se usmívá. A dole, pod Haltravou, v polích co vedou к Dílům, je Brychíovic poklad. Před deseti lety tu při oráni našli kopu stříbrných pražských grošů a Marie Wolfová, hospodárka JZD Gerchov v Postřekově, si také na Velký pátek udělá procházku do těchto míst. Brychtové byli loupežníci, přepadávali cizí kupce, ták velký majetek nemohli našetřit, tvrdl se. Hospodářka to musí vědět, je drobet těch Brychtů příbuzná a ještě její dědek vyprávěl, že když pásal jako kluk krávy, házel bidlo do pro­pasti a s jinými pasáčky naslouchal, jak dlouho bude padat. ,. padalo prý dlouhoI jenže propast už není a tajná chodba taky ne. Marie Wolfová je Chodka, žádná náplava, jak tu říkají všem, kdo se na Chodsku nenarodili. Ono je to tu krápět složitý, říkali mi, nikdo neví kolik má příbuzných a kdo s kým je příbuzný Tady se vůbec dějí věcí. Strýc Kobes, co bydlí na Výhledech pod fořtovnou v poslední zachované strážní chalupě, kde se říká „Cerňúkovic“, ví své. Jednou se durdil. Tohle, že je ňáká bouřka? To před druhou světovou válkou uhodil blesk, že lí­taly pařezy z Cerchova až do Chodova! A když se dá teta na sadě, zrovna pod Baarem, tedy pod spisovatelovým pomníkem, do řeči s tetou Krutl­­novou, vedou dialog na tři sta metrů. „Copak děláš?“ „Ale vařím,“ „A co vaříš?“ „Máčedlo,,“ Turisté prý neposlouchají průvodce, poslouchají tetky, jak na sebe křičí. Chodská země je tvrdá a kamenitá, nic tu není zadarmo, i ten kamenitý chléb chce fortel. Postře­­kovské JZD má nejvýš položená pole na Bystrým ve výši 700 metrů nad mořem, obhospodařuje dva tisíce ha zemědělské půdy od Nového Kramolína až po Pec pod Cerchovem. Krápět tu musejí být odol­ní, protože větry od Haltravy jsou nepříjemné. Haltrava. Jsou tu t další kopce a mezí nimi mírná sedla, hluboké lesy a vznosné smrky a skal­ní vyhlídky. Na Sádku se v roce 1679 sloužila poslední husitská mše v Cechách. Jako šedivá stěna se přihnala zlověstná mrač* na, vyhoupla se přes Háltravu, vítr zesílil, začalo chumelit. Došli jsme na návštěvuJ Na hyjtUi VI to není ono, povídala ml jedna Chodka, když Jsem Ještě Jako holka chodila na hyjtu, sedělo se, povídalo, kriplovalo, tedy paličkovalo a bába při-> nesla košík jablek. Dneska se pouští televize a přinese láhev. Byla půlnoc, když Jsme Sil domů. Venku ležel sníh, hvězdy se blyštěly, zima se ještě bránila jaru. Nevadilo nám to, krápět jsme bylí odolní, neřeknu proč. Od Postřekova zahoukal vlak. Chod­ská střela. Jezdí z Domažlic do Plané и Marián­ských Lázní. Tu trat stavěli Italově. Je to slavná země. Ta hu nás;

Next