Lidová Demokracie, srpen 1983 (XXXIX/179-205)
1983-08-01 / No. 179
lid ovä d eMOKRACie ROC. XXXIX. - C. 179 CENA 50 hal.________________ORGÁN Č S. STRANY LIDOVĚ — NOSITEL ŘÁDU PRACE Praha pondělí 1. srpna 1983 NÁŠ PONDĚLNÍ ROZHOVOR Kulturou k vzájemnému porozumění Světové události, které utvářejí i atmosféru vztahů mezi národy a ovlivňují jejich vzájemnou spoliipráci a porozumění, zasahují výrazně do oblasti kultury. Naše republika sehrává v tomto směru jednu z významných rolí. Československá socialistická republika disponuje kulturním bohatstvím a duchovním zázemím, jakým se může pochlubit málokterá země. Může nabídnout světu nedozírné hodnoty. Proto mají naše kulturní styky se zahraničím základní význam pro utváření čs. zahraniční politiky. Hovořili jsme o tom se zástupcem vedoucího odboru kulturních styků federálního ministerstva zahraničních věcí 1LJICFM KOUDOU. Jak se rozvíjejí naše kulturně politické vztahy se zahraničím v tomto roce a jaké cíle sledují? — V globálním pohledu můžeme konstatovat, že se naše kulturní styky se zahraničím rozvíjejí v tomto roce pozitivně. Utvářejí se v duchu naší mírové zahraniční politiky a v základních cílech jsou úspěšně plněny. CSSR má uzavřeny kulturní dohody a programy kulturních výměn s 82 zeměmi. Na začátku tohoto roku byl podepsán nový program kulturní výměny se Švédském, poprvé v historii našich vztahů s tnuto skandinávskou zemí. Smluvní kulturní styky máme se všemi socialistickými zeměmi, se 38 rozvojovými zeměmi a s převážnou většinou kapitalistických zemí. Mezi naše nejdůležitější akce v zahraničí patřily v uplynulých měsících Dny kultury a přátelství v NDR a první Dny kultury CSSR v Mongolské lidové republice. V rámci Dnů Prahy v Moskvě se konaly významné kulturní akce v metropoli SSSR. My jsme naopak uvítali u nás hostován! moskevského souboru MCHAT, který potvrdil svou vrcholnuu ideovou a uměleckou úroveň. Příznivý ohlas zaznamenaj také Týden libyjské kultury v CSSR. Mimo to jsme měli možnost zhlédnout umění mladých souborů z Vietnamu, Kambodže a poprvé opět z Čínské lidové republiky. Naproti tomu se konaly ve Francii Dny čs. divadla a Dny čs. pantomimy, v Národní galerii byla otevřena společná čs. britská výstava děl Václava Hollara a byla uspořádána řada dalších zajímavých akcí, které získaly ohlas u naši veřejnosti. Rozvíjení táto spolupráce významně podporuje prohlubování našeho přátel ství se socialistickými zeměmi a přispívá i к poznání kultury rozvojových zemí. Kulturní styky se Sovětským svazem stojí na předním miste a zaznamenávají své stoupající kvality. Kulturní výměnou s kapitalistickými zeměmi napomáháme к prohlubováni mírového soužití а к mezinárodní spolupráci zemí s rozdílným společenským zřízením. Ve druhém pololetí letošního roku očekáváme několik závažných událostí v našich mezistátních kulturních stycích. Co byste nám mohl říci o jejich podrobnostech? — V nadcházejícím pololetí se realizuje většina plánovaných kulturních akcí CSSR v Zahraničí. Jednou z nejvýznamnějších bude bezesporu Festival České a slovenské dramatická tvorby v Sovětském svazu, který bude probíhat na podzim a vyvrcholí ve dnech 5.—12. prosince za účasti čs. vládni delegace v Moskvě a dalších městech. V rámci tohoto festivalu bude napr. v SSSR hostovat činohra Slovenského národního divadla. Desítky sovětských divadel po celém území SSSR nastudují a uvedou díla českých a slovenských dramatiků, klasických i současných. Mezi soubory, které se přihlásily к této akci, je liapř. Malé divadlo v Moskvě, Státní akademické divadlo v Kyjevě, Státní dramatické divadlo v Omsk». Lotyšské akademické divadlo, Kazašské akademické divadlo a další. Při nastudování vybraných českých a slovenských her budou často spoluúčinkoval naši režiséři. Vyvrcholením Festivalu české a slovenské dramatiky bude společná konference na téma „Vzájemné styky divadelních kultur CSSR a SSSR“ v Moskvě. V Československu proběhnou od 21. září do 1. října v Praze, Bratislavě a ve všech krajských městech i menších kulturních centrech Dny kultury a přátelství NDR v CSSR, které jsou oplátkou za obdobné dny, jež se uskutečnily letos v dubnu v Německé demokratické republice. V rámci této události, která objemově představuje jednu z největších, bude např. cyklus knncertů Drážďanské filharmonie, gaiavystoupení předních populárních skupin a sólistů NDR. velká výstava Malířství a grafika NDR atd. Družební kraje a města doplní ústřední akce svými vlastními programy. Bude to velký svátek vzájemného poznání a kulturního obohacení. Poprvé v historii kulturních vztahů s Rakouskem uspořádáme ve dnech 2.-9. října t. r. Dny rakouské kultury v CSSR, jež proběhnou v Praze, Brně a Českých Budějovicích. Recipročně se uskuteční Dny čs. kultury v Rakousku v příštím roce. V průběhu letošní akce navštívi hlavní města našich republik orchestr Vídeňských symfoniků s G. Roždestvenským, soubor Wiener Sängerknaben. Camerata academica ze Salcburku a několik čelných sólistů. V Praze bude uspořádán galavečer Vídeňské operety a otevřeno několik výstav. Cs. kultura se naproti tomu představí ve dnech 20. 11. až 27. 11. západoněmecké veřejnosti na Dnech kultury CSSR v \NSR, které proběhnou v Essenu a Pokračováni na str, 4 Studenti pomáhají stavbařům (čtk): Na tisíc studentů pomátlá v rámci své letní aktivity v současném období dovolených pracovníkům n. p. Armabeton pH plnění jejich úkolů na významných stavbách čs. investiční výstavby. Stejně jako v uplynulých letech t letos nastoupili především na stávby závazného cňarakteru jako Je například provoz kyseliny akrylpvé v Sokolově, homogenizační drtírna v Komořanecí), elektrárna Prunéřov’ a teplárna Holešovice. Objem prací brigádníků tohoto turnusu, mezi nimiž jsoH 1 studenti ze Sovětského svazu, Polska, Namlbte, Angoly a Madagaskaru, přesáhne hodnotu čtyř miliónů korun. Pro stavbu jaderné elektrárny v Dukovanech dodá letos n. p. Prefa Olomouc ze závodu Gryguv 4500 m1 atypických železobetonových prefabrikátů v plošném a tyčovém provedení. Na snímku Z. Durkalec při zahlazování jednoho z obřích prefabrikátů Foto: CTK — V. GALGONFK Pozornost komplexnímu provedení žní V nížinách skhzeň končí, v podhůří se dostává do tempa (ski): Ačkoli v Západoslovenském kraji, který je největším pěstitelem obilovin v SSR, čně skončily závěrem minulého týdne, zemědělské práce pokračovaly i poslední červencový víkend. Zemědělci se soustředili především na úklid slámy, podmilku a setí letních směsek i na zavlažováni. V kraji je před ukončením sklizeň bobn. Du závěrečné etapy se blíží i sklizeň čočky. Sklizeň ozimé řepky v sobotu skončila už v celém Jihomoravském kraji. Žňová fronta se přesunula na Českomoravskou a Drahanskou vrchovinu a do výše položených oblastí gottwaldovského okrasu. Dáši poněkud zpomalil tempo sklizně. Po sobotních 6677 hektarech přibyly v kraji i včera další pokosené lány obili. Zemědělské podniky «klidily už tři čtvrtiny úrody. Žně prakticky skončily v prvních čtyřech okreséch — břeclavském, kroměřížském, uherskohradišťském a znojemském. Catím 11 proč. výměry obili pokosili kombajnéři na Jihlavsku a první pětinu na Žďársku. V tempu žňových práci uplynulého týdne nepolevlll východočeští zemědělci ani ve volných dnech. 1 když všechny kombajny nebyly na polích. Radu z nich potkávali motoristé na silnicích, neboť se z’ nížin přesouvaly do podhůří, kde klasy už také dozrály. Zatímco před týdnem měl kraj sklizenu pětinu obilí, dnes Je to již polovina, a oba okresy úrodného Rolabí — Hradec Králové a Pardubice — se dostaly do poslední desetiny. V okrese Ostí nad Orlici vCera začaly kosit úrodu také zemědělské závody hospodařící v nejvyšších polohách, tj. JZD Kunvald, Státní statek Králky a jako poslední se к nim dnes přidá Klášterec. Sklizena je tam téměř třetina z 25 500 hektarů zrnin: Zemědělci na severu Cech udělali za uplynulou sobotu a neděl! další krok v postupu sklizně obilovin. Zatímco ke konci týdne bylo sklizeno 39 500 ha obilí z celkového počtu 125 370 ha, podle včerejšího hlášeni krajské zemědělské správy byly již posečeny vymláceny zrniny z 53 816 ha. Představuje to 41,4 proa centa z plánované plochy. Nejdále postoupily žňové práce v rhmelařských okresech Louny a Litoměřice. Členové jZD a pracovníci státních statků zde chtějí tyto práce co nejvíce urychlit, aby sl uvolnili ruce к nadcházejíc! sklizni chmele. V jejich úsilí jim účinně pomáhají pracovníci průmyslových závodů, především dopravními prostředky. Na deset tisíc hektarů zrnin sklidili za sobotu a neděli zemědělci v jižních Čechách. Znamená to, že к včerejšímu dni mají na svém kontě 61 300 hektarů, tedv jedenatřicet procent úkolu. Nad průměrem jsou družstevnici Českobudějovicka, kteří již svezli lečmen, pšenici a žito z Více než poloviny ploch Naopak zatím pouhou desetinu obil! sklidili Pelhřimovští, tam ale mají zatím v porostech vysoké procento nezralých zrn, takže rvchlejšt postup by sklizeň znehodnocoval. Sláma je svezena z 57 procent sklizené výměry. Značné rozdíly jsou mezi jednotlivými oblastmi. Například na Prachatlcku to představuje téměř tři čtvrtiny výměry, dohře si vedou také na lindřichohradecku. Naopak přidat musejí v okrese Tábor, slámu tam mají uklizenu pouze z necelých šestatřicet) procent. Návrat G. Husáka z dovolené (£tk): Generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezident CSSR se včera vrátil ze Sovětského svazu, kde byl na pozvání ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu na dovolené. Nový kombajn E—514 z VEB Fortschritt u NDK prověřuji při letošních žních hrdina socialistické práce B. Hbnlg lna snímkuI se svým spoluprácou níkem T. Tulisem z STS Hustopeče. Nový kombajn je podstatně výkonnější a snižuje spotřebu pohonných hmot Futo: CTK — V. KORCAK Ke státnímu svátku (čtk): Prezident ČSSR G. Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Švýcarské konfederace Plerru Aubertovi při příležitostí státního svátku jeho země. Závažná provokace proti Nikaragui Raketový útok na ostrov Cardon • Závěr jednáni skupiny Coniadora MANAGUA: Do vzdušného prostoro Nikaraguy proniklo v noci ze čtvrtka na patek letadlo neznámého původu a v blízkosti nejdúležitějšího nikaragujskéhn přístavu Corinla na břehu Tichéhn oceánu vypálila 1H rakety směrem к tři kilometry vzdálenému ostrovu Cardon. Po útňku odletělo letadlo směrem к Hondurasu. Bez dalšfbo komentáře to v pátek večer oznámilo nikaragujské ministerstvo obrany s tím, že rakety nezpůsobily žádné škody. Přistav Corlnto, v němž nyní kotvi několtl obchodních lodi ze zahraničí, mj. ze Sovětského svazu a NDR, leží asi 150 kilometrů severozápadně od hlavního města Managuy. V souvislosti s porušením nikaragujského vzdušného prostoru a raketovým útokem u ostrova Cardon vydalo nikaragujské ministerstvo zahraničních věci komuniké, v němž se zdůrazňuje, že tyto akce nejsou v posledních dnech ojedinělé a že .vážně ohrožují bezpečnost země". Ministerstvo uvádí, že již 26. července provedly nad oblastt Tamarlnto a Loma Oscura v departementu Nueva Segovia provokační lety čtyři letadla T 33 rovněž z lionduraského území. Komuniké dodává, že „honduraské letecké sfly disponují velkým počtem těchto strojů". Nikaragujské ministerstvo zahranič! upozorňu|e, že tyto přelety jsou, stejně Jako přítomnost fregaty amerického válečného námořnictva „Ctlfton Spragun 992“ ve vzdálenosti 28 kilometrů od nikaragujského pobřeží závažnou provokaci proti nikaragujské státní svrchovanosti. PANAMA: V Panamě v sobotu skončilo třídenní Jednáni skupiny Conťadora - Mexika. Kolumbie, Venezuely a Panamy, jež se spolu s pěti dalšími latinskoamerickými státy snaží přispět к urovnáni napjaté situace ve Střední Americe. Zasedání ministrů zahraničí devíti zemí oblastt bylo poznamenáno proniknutím „neznámého“ letadla nad hlavni nlkaragujský přístav Corinto. která, v jeho blízkosti vypálilo tři rakety, jež naštěstí nezpůsobily žádné škody, a pak odletělo do Hondurasu. Na závěr zasedáni, jehož výsledky byly označeny za pozitivní, se ministři zahraničí skupiny Contadora a Nikaraguy, Kostariky, Salvadoru. Guatemaly a Hondurasu dohodit, že jednáni bude obnoveno 16. srpna znovu v Panem . V závěrečném prohlášeni schválili ministři prohlášeni skupiny Contadora z mexického Cancúnu. Prezidenti skupiny Contadora předložili v tomto dokumentu v polovině července konkrétní návrhy na zajištěni míru v oblasti. Deklarace například- vyzývá к zastaveni veškerých akcí. rozdmýchávajících nepřátelství mezi stredoamerickými státy, к zákazu budováni cizích vojenských základen v oblasti, к odvolání zahraničních vojenských poradců a ke kontrole zbrojeni v jednotlivých zemích Střední Ameriky. SSSR neusiluje o vojenskou převahu Odpovědi ministra obrany D. Ustinova na otázky zpravodaje TASS MOSKVA: Tisková agentura Sovětského svazu v sobotu uverejnila odpovědi člena politického byra ÚV KSSS, ministra obrany SSSR maršála Dmiir ije Ustinova na otázky zpravodaje TASS: Státníci zemí NATO, především USA. rozšiřují výmysl. že SSSR „dále stupňuje svou vojenskou sílu, která daleko převyšuje potřeby jeho obrany“. Je tomu tak? Sovětský svaz a Jeho spojenci udržují svůj obranný potenciál na úrovni nezbytné pro obranu členských státu Varšavské smlouvy. Podstatou naší vojenské politiky je účinná obrana a nic víc. SSSR nikdy nebyl Iniciátorem horečného zbrojeni a nemá v úmyslu se tím stát ani v budoucnosti. Srovnám«-II vojenský potenciál USA a obranný potenciál SSSR fsou přibližně stejné. Naše vojenská síla není větší než síla ame. řinká. O vojenskou převahu neusilujeme. Vyvstává však otázka, o Jakých „mezích“ obrannýčh potřeb SSSR mluví vedoucí činitelé NATO? Z čeho vycházejí, když určují podle jejich názoru nezbytný objem našeho obranného potenciálu? Vycházejí z toho. že obranná síla SSSR a Varšavské smlouvv musí být nižší než vojenská síla USA a NATO Takové „meze“. které od nás požadují USA. Sovětský svaz nepřipustí. |sme pro rovnost v jaderné í Jiné výzbroji, pro odmítnutí vojpnské převahy nikoli formálně, ale v praxi, a rovněž pro jednání bez diktátu a nátlaku. Přibližná rovnost vojenských sil mezi Západem a Východem existuje, je reálnou skutečností. Uznávali to tri američtí prezidenti. Nixon, Ford a Carter. Uznávají to i dnes mnozí významní američtí činitelé. jen prezident Reagan, a v poslední době spolu s ním I někteří další představitelé Západu, hodně a obšírně mluví o ..přílišném vyzbrojení“ SSSR. Ve’sku tečnosti však USA mělv až do začátku sedmdesátých let převahu ve strategických jaderných zbraních. Jsou oblasti, v nichž i dnes mají převahu. Podívejme se na některá čísla: USA mají v současné době více než 13 000 jaderných náloží v rámci strategických jaderných sil, kdežto SSSR jich má méně. Početní st^v ozbrojených sil NATO činí 5,5 miliónu mužů. kdežto Varšavské smlouvy — i podle oficiálních západních pramenů — 4,9 miliónu. USA máji 13 letadlových lodi s 520- letouny — nosiči jaderných zbraní — na palubě, jež operují u břehů Sovětského sva zu. SSSR letadlové lodě nemá. V tomto výčtu by chotn mohli pokračovat Báchorka o sovětské vojenské převaze, o nadměrném vyzbrojení Sovětského svazu je umělá, neusrále rozšiřovaná zlovolná lež Když už mluvíme o přílišném vyzbrojení, usiluje o ně právě ta země. která vybudovala na území ji ných států více než - 1500 vojenských základen a objektů. Země. která vytvořila velká uskupení ozbro jených sil, Jež Jsou v neustálé pohotovosti, a která v plné pohotovosti udržuje I prostředky к jejich pře sunu do nelvzdálenějších části světa. Místo omezování a snižovaní Jaderných zbraní zvyšuje v obrovském Pokračování na :tr. 2 ČHý ruch v Dukovanech íčtk): Největší současná stavba — jaderná elektrárna v Dukovanech žila čilým ruchem I o poslední červencové sobotě a neděli. V sobotu nastoupilo na směnu 1200 a včera 900 montéru a stavbařů. Pracovníci organizací generálního dodavatele technologických zařízeni se zaměřili hlavně na montáž v primární části jaderné elektrárny a ve strojovně. Mírové akce na Slovensku (čtk): Významnou příležitosti к seznámeni našich pracujících s průběhem, závěry Světového ale zejména výzvnu shromáždění za mír a ,život, proti jaderné válce svrženi bude blfžfct se výroř: atomové pumy na Hirošimu, které připadá na 6 srpna. Při této příležitosti pH pravují krajské a okresní mi rové rady v SSR početné а к ce — mltjnky. besedy, setká nt, desetimtnutovky na praco vištfch. Jejich účastníci si na nich znovu připomenou hrůz 2. světové války I současn plány Imperialistických které chtějí rozpoutat nové. horečné kolo zbrojen sl Obdobné akce připravuji při této příležitosti napt klad ve VS2 Košice, v Závodech 29. augusta v Pa ttzánském. v závodech Mier v Hlohovci a Tnpoľf nech, v Bavlnářských závodech V. I. Lenina v Ružoi berku a Levicích apod. PRAHA UDĚ • VĚCI • UDÁLOSTI Letni seriál o dobré vodě le to problem na pokračování, tak řečeno každoroční: Přijde ulna letních veder, a obchod se polyká s nedostatkem minerálních vod, jeitchi výroba nestačí pokrýt zvýšeně požadavky trhu. Produkce se za posledních 35 let sice zvýšila na desetinásobek, export \e v poměru k domáci spotřebě zanedbatelný, dodávky o letošním roce byly ke konci června plněny na 11)5 procení. A přesto ie minerálek opět nedostatek. Představa spotřebitelů bývá většinou mylná: Ze země vytéká voda, stačí jt stočit do lahoí a prodávat. Skutečnost je ovšem podstatně složitější К průmyslovému využití se totiž hodí pouze zdroje s pydatnosil jednoho litru za sekundu. Voda se musí čerpat a uchovávat pod tlakem. Plni se na linkách, které slouží někde t 37 let Naplněné láhve čekají na odvoz v nevyhovu jících skladech, jejichž kapacita třeba o Poděbradech stač! na 2—3 hodiny výroby plnicí linky, a o mezené skladovací prostory pak znemožňují predzásobení obchodní sítě Bylo by to v zásadě možné napravit — neochucená minerální vodí má záruční dobu S měsíců U línek jsou však zaměstnány především ženy Го znamená problém při zvyšováni směnnostl. PeSentm by mohla být výstavba nových závodů Ročně sloji jenom geologický průzkum nových zdrojů 10—15 miliónů korun, takový nový závod ale potřebuje I nezávadnou pitnou vodu, a to v nezanedbatelném množství. Určitým východiskem by byla rekonstrukce stávaýclch plníren, jenže do starších provozoven se zase nevejdou nové plnicí linky . . Naviv pro plníren ský závod není výroba minerálních vod právě ekonomicky nejzajímavětší: nemluvě o tom. le nízká cena leckdu také lak trochu svádí k nehospodárne „konzumaci* samotné spotřebitele. Zkrátka a dobře, výroba zatím pekrývá požadavky státního družstevního obchodu v oblasti léa čivých minerálních vód nedostatečně, což je předevSím dáno omezenou kapacitou přírodních zdrotů. Přitom si ale musíme uvědomit, že minerální vody slouží pouze jako dietetický doplněk ostatních nealkoholických nápojů, a proto celkový roční objem I 209 200 hl představuje len asi jednu desetinu výroby všech nealkoholických nápolů Podle vládního usneseni č. 329 z roku WSl došlo к omezeni výroby minerálek s přísadou strupů — vzhledem к potřebným úsporám I s přihlédnutím к zásadám radonálnělšl výživy obyvatelstva. Celková výroba přírodních minerálních vod hy však l nadále měla vzrůstat, pro příští rok se předpokládá zvýšeni tejlch produkce alespoň o pět procent. jartj FOIO: LD — M. DVOŘÁKOVÁ