Lidová Demokracie, srpen 1983 (XXXIX/179-205)

1983-08-01 / No. 179

lid ovä d eMOKRACie ROC. XXXIX. - C. 179 CENA 50 hal.________________ORGÁN Č S. STRANY LIDOVĚ — NOSITEL ŘÁDU PRACE Praha pondělí 1. srpna 1983 NÁŠ PONDĚLNÍ ROZHOVOR Kulturou k vzájemnému porozumění Světové události, které utvářejí i atmosféru vztahů mezi národy a ovlivňují jejich vzájemnou spoliipráci a porozumění, zasahují výrazně do oblasti kultury. Naše republika sehrává v tomto směru jednu z vý­znamných rolí. Československá socialistická republi­ka disponuje kulturním bohatstvím a duchovním zá­zemím, jakým se může pochlubit málokterá země. Může nabídnout světu nedozírné hodnoty. Proto mají naše kulturní styky se zahraničím základní význam pro utváření čs. zahraniční politiky. Hovořili jsme o tom se zástupcem vedoucího odboru kulturních sty­ků federálního ministerstva zahraničních věcí 1LJICFM KOUDOU. Jak se rozvíjejí naše kulturně politické vztahy se zahraničím v tomto roce a jaké cíle sledují? — V globálním pohledu můžeme konstatovat, že se naše kulturní styky se zahraničím rozvíjejí v tomto roce pozitivně. Utvářejí se v duchu naší mírové za­hraniční politiky a v základních cílech jsou úspěšně plněny. CSSR má uzavřeny kulturní dohody a progra­my kulturních výměn s 82 zeměmi. Na začátku tohoto roku byl podepsán nový program kulturní výměny se Švédském, poprvé v historii našich vztahů s tnuto skandinávskou zemí. Smluvní kulturní styky máme se všemi socialistickými zeměmi, se 38 rozvojovými ze­měmi a s převážnou většinou kapitalistických zemí. Mezi naše nejdůležitější akce v zahraničí patřily v uplynulých měsících Dny kultury a přátelství v NDR a první Dny kultury CSSR v Mongolské lidové repub­lice. V rámci Dnů Prahy v Moskvě se konaly význam­né kulturní akce v metropoli SSSR. My jsme naopak uvítali u nás hostován! moskevského souboru MCHAT, který potvrdil svou vrcholnuu ideovou a uměleckou úroveň. Příznivý ohlas zaznamenaj také Týden libyj­ské kultury v CSSR. Mimo to jsme měli možnost zhlédnout umění mladých souborů z Vietnamu, Kam­bodže a poprvé opět z Čínské lidové republiky. Na­proti tomu se konaly ve Francii Dny čs. divadla a Dny čs. pantomimy, v Národní galerii byla otevřena společná čs. britská výstava děl Václava Hollara a byla uspořádána řada dalších zajímavých akcí, které získaly ohlas u naši veřejnosti. Rozvíjení táto spolu­práce významně podporuje prohlubování našeho přátel ství se socialistickými zeměmi a přispívá i к poznání kultury rozvojových zemí. Kulturní styky se Sovět­ským svazem stojí na předním miste a zaznamenávají své stoupající kvality. Kulturní výměnou s kapitalis­tickými zeměmi napomáháme к prohlubováni mírového soužití а к mezinárodní spolupráci zemí s rozdílným společenským zřízením. Ve druhém pololetí letošního roku očekáváme ně­kolik závažných událostí v našich mezistátních kul­turních stycích. Co byste nám mohl říci o jejich podrobnostech? — V nadcházejícím pololetí se realizuje většina plá­novaných kulturních akcí CSSR v Zahraničí. Jednou z nejvýznamnějších bude bezesporu Festival České a slovenské dramatická tvorby v Sovětském svazu, kte­rý bude probíhat na podzim a vyvrcholí ve dnech 5.—12. prosince za účasti čs. vládni delegace v Moskvě a dalších městech. V rámci tohoto festivalu bude napr. v SSSR hostovat činohra Slovenského národního divadla. Desítky sovětských divadel po celém území SSSR nastudují a uvedou díla českých a slovenských dramatiků, klasických i současných. Mezi soubory, které se přihlásily к této akci, je liapř. Malé divad­lo v Moskvě, Státní akademické divadlo v Kyjevě, Státní dramatické divadlo v Omsk». Lotyšské akade­mické divadlo, Kazašské akademické divadlo a další. Při nastudování vybraných českých a slovenských her budou často spoluúčinkoval naši režiséři. Vyvrchole­ním Festivalu české a slovenské dramatiky bude spo­lečná konference na téma „Vzájemné styky divadel­ních kultur CSSR a SSSR“ v Moskvě. V Československu proběhnou od 21. září do 1. října v Praze, Bratislavě a ve všech krajských městech i menších kulturních centrech Dny kultury a přátelství NDR v CSSR, které jsou oplátkou za obdobné dny, jež se uskutečnily letos v dubnu v Německé demokra­tické republice. V rámci této události, která objemově představuje jednu z největších, bude např. cyklus knncertů Drážďanské filharmonie, gaiavystoupení předních populárních skupin a sólistů NDR. velká vý­stava Malířství a grafika NDR atd. Družební kraje a města doplní ústřední akce svými vlastními programy. Bude to velký svátek vzájemného poznání a kultur­ního obohacení. Poprvé v historii kulturních vztahů s Rakouskem uspořádáme ve dnech 2.-9. října t. r. Dny rakouské kultury v CSSR, jež proběhnou v Praze, Brně a Čes­kých Budějovicích. Recipročně se uskuteční Dny čs. kultury v Rakousku v příštím roce. V průběhu letošní akce navštívi hlavní města našich republik orchestr Vídeňských symfoniků s G. Roždestvenským, soubor Wiener Sängerknaben. Camerata academica ze Salc­burku a několik čelných sólistů. V Praze bude uspořá­dán galavečer Vídeňské operety a otevřeno několik výstav. Cs. kultura se naproti tomu představí ve dnech 20. 11. až 27. 11. západoněmecké veřejnosti na Dnech kultury CSSR v \NSR, které proběhnou v Essenu a Pokračováni na str, 4 Studenti pomáhají stavbařům (čtk): Na tisíc studentů pomátlá v rámci své letní aktivity v současném období dovolených pracovníkům n. p. Armabeton pH plnění jejich úkolů na význam­ných stavbách čs. investiční výstavby. Stejně jako v uplynulých letech t letos nastoupili především na stávby závazného cňarakteru jako Je například pro­voz kyseliny akrylpvé v Sokolově, homogenizační drtír­­na v Komořanecí), elektrárna Prunéřov’ a teplárna Ho­lešovice. Objem prací brigádníků tohoto turnusu, me­zi nimiž jsoH 1 studenti ze Sovětského svazu, Polska, Namlbte, Angoly a Madagaskaru, přesáhne hodnotu čtyř miliónů korun. Pro stavbu jaderné elektrárny v Dukovanech dodá letos n. p. Prefa Olomouc ze závodu Gryguv 4500 m1 atypických železobetonových prefabrikátů v plošném a tyčovém provedení. Na snímku Z. Durkalec při za­hlazování jednoho z obřích prefabrikátů Foto: CTK — V. GALGONFK Pozornost komplexnímu provedení žní V nížinách skhzeň končí, v podhůří se dostává do tempa (ski): Ačkoli v Západoslovenském kraji, který je největším pěstitelem obilovin v SSR, čně skončily závěrem minulého týdne, zemědělské práce pokračovaly i poslední červencový víkend. Zemědělci se soustře­dili především na úklid slámy, podmilku a setí letních směsek i na zavlažováni. V kraji je před ukonče­ním sklizeň bobn. Du závěrečné etapy se blíží i sklizeň čočky. Sklizeň ozimé řepky v sobotu skončila už v celém Jihomoravském kraji. Žňová fronta se přesunula na Českomoravskou a Drahanskou vrchovinu a do výše položených oblastí gottwaldovského okrasu. Dáši po­někud zpomalil tempo sklizně. Po sobotních 6677 hek­tarech přibyly v kraji i včera další pokosené lány obili. Zemědělské podniky «klidily už tři čtvrtiny úro­dy. Žně prakticky skončily v prvních čtyřech okre­­séch — břeclavském, kroměřížském, uherskohradišť­ském a znojemském. Catím 11 proč. výměry obili po­kosili kombajnéři na Jihlavsku a první pětinu na Žďársku. V tempu žňových práci uplynulého týdne nepolevlll východočeští zemědělci ani ve volných dnech. 1 když všechny kombajny nebyly na polích. Radu z nich po­tkávali motoristé na silnicích, neboť se z’ nížin pře­souvaly do podhůří, kde klasy už také dozrály. Za­tímco před týdnem měl kraj sklizenu pětinu obilí, dnes Je to již polovina, a oba okresy úrodného Rolabí — Hradec Králové a Pardubice — se dostaly do po­slední desetiny. V okrese Ostí nad Orlici vCera za­čaly kosit úrodu také zemědělské závody hospodařící v nejvyšších polohách, tj. JZD Kunvald, Státní statek Králky a jako poslední se к nim dnes přidá Klášte­­rec. Sklizena je tam téměř třetina z 25 500 hektarů zrnin: Zemědělci na severu Cech udělali za uplynulou so­botu a neděl! další krok v postupu sklizně obilovin. Zatímco ke konci týdne bylo sklizeno 39 500 ha obilí z celkového počtu 125 370 ha, podle včerejšího hláše­ni krajské zemědělské správy byly již posečeny vymláceny zrniny z 53 816 ha. Představuje to 41,4 pro­a centa z plánované plochy. Nejdále postoupily žňové práce v rhmelařských okresech Louny a Litoměřice. Členové jZD a pracovníci státních statků zde chtějí tyto práce co nejvíce urychlit, aby sl uvolnili ruce к nadcházejíc! sklizni chmele. V jejich úsilí jim účin­ně pomáhají pracovníci průmyslových závodů, přede­vším dopravními prostředky. Na deset tisíc hektarů zrnin sklidili za sobotu a neděli zemědělci v jižních Čechách. Znamená to, že к včerejšímu dni mají na svém kontě 61 300 hektarů, tedv jedenatřicet procent úkolu. Nad průměrem jsou družstevnici Českobudějovicka, kteří již svezli lečmen, pšenici a žito z Více než poloviny ploch Naopak za­tím pouhou desetinu obil! sklidili Pelhřimovští, tam ale mají zatím v porostech vysoké procento nezralých zrn, takže rvchlejšt postup by sklizeň znehodnoco­val. Sláma je svezena z 57 procent sklizené výmě­ry. Značné rozdíly jsou mezi jednotlivými oblastmi. Například na Prachatlcku to představuje téměř tři čtvrtiny výměry, dohře si vedou také na lindřicho­­hradecku. Naopak přidat musejí v okrese Tábor, slá­mu tam mají uklizenu pouze z necelých šestatřicet) procent. Návrat G. Husáka z dovolené (£tk): Generální tajemník ústředního výboru Ko­munistické strany Československa a prezident CSSR se včera vrátil ze Sovětského svazu, kde byl na pozvání ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu na dovolené. Nový kombajn E—514 z VEB Fortschritt u NDK prověřuji při letošních žních hrdina socialistické práce B. Hbnlg lna snímkuI se svým spoluprácou níkem T. Tulisem z STS Hustopeče. Nový kombajn je podstatně výkonnější a snižuje spotřebu pohonných hmot Futo: CTK — V. KORCAK Ke státnímu svátku (čtk): Prezident ČSSR G. Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Švýcarské konfederace Plerru Aubertovi při příležitostí státního svátku jeho země. Závažná provokace proti Nikaragui Raketový útok na ostrov Cardon • Závěr jednáni skupiny Coniadora MANAGUA: Do vzdušného prostoro Nikaraguy proniklo v noci ze čtvrtka na patek letadlo neznámého původu a v blízkosti nejdúležitějšího nikaragujskéhn přístavu Corinla na břehu Tichéhn oceánu vypálila 1H rakety směrem к tři kilometry vzdálenému ostrovu Cardon. Po útňku odletělo letadlo směrem к Hon­durasu. Bez dalšfbo komentáře to v pátek večer oznámilo nikaragujské ministerstvo obrany s tím, že ra­kety nezpůsobily žádné škody. Přistav Corlnto, v němž nyní kotvi několtl obchod­ních lodi ze zahraničí, mj. ze Sovětského svazu a NDR, leží asi 150 kilometrů severozápadně od hlav­ního města Managuy. V souvislosti s porušením nikaragujského vzdušné­ho prostoru a raketovým útokem u ostrova Cardon vydalo nikaragujské ministerstvo zahraničních věci komuniké, v němž se zdůrazňuje, že tyto akce nejsou v posledních dnech ojedinělé a že .vážně ohrožují bezpečnost země". Ministerstvo uvádí, že již 26. července provedly nad oblastt Tamarlnto a Loma Oscura v departementu Nueva Segovia provokační lety čtyři letadla T 33 rov­něž z lionduraského území. Komuniké dodává, že „honduraské letecké sfly disponují velkým počtem těchto strojů". Nikaragujské ministerstvo zahranič! upozorňu|e, že tyto přelety jsou, stejně Jako přítomnost fregaty ame­rického válečného námořnictva „Ctlfton Spragun 992“ ve vzdálenosti 28 kilometrů od nikaragujského pobře­ží závažnou provokaci proti nikaragujské státní svr­chovanosti. PANAMA: V Panamě v sobotu skončilo třídenní Jed­náni skupiny Conťadora - Mexika. Kolumbie, Venezuely a Panamy, jež se spolu s pěti dalšími latinskoameric­kými státy snaží přispět к urovnáni napjaté situace ve Střední Americe. Zasedání ministrů zahraničí de­víti zemí oblastt bylo poznamenáno proniknutím „ne­známého“ letadla nad hlavni nlkaragujský přístav Co­­rinto. která, v jeho blízkosti vypálilo tři rakety, jež naštěstí nezpůsobily žádné škody, a pak odletělo do Hondurasu. Na závěr zasedáni, jehož výsledky byly označeny za pozitivní, se ministři zahraničí skupiny Contadora a Nikaraguy, Kostariky, Salvadoru. Guatemaly a Hondu­rasu dohodit, že jednáni bude obnoveno 16. srpna znovu v Panem . V závěrečném prohlášeni schválili ministři prohlášeni skupiny Contadora z mexického Cancúnu. Prezidenti skupiny Contadora předložili v tomto do­kumentu v polovině července konkrétní návrhy na za­jištěni míru v oblasti. Deklarace například- vyzývá к zastaveni veškerých akcí. rozdmýchávajících nepřá­telství mezi stredoamerickými státy, к zákazu budo­váni cizích vojenských základen v oblasti, к odvolá­ní zahraničních vojenských poradců a ke kontrole zbrojeni v jednotlivých zemích Střední Ameriky. SSSR neusiluje o vojenskou převahu Odpovědi ministra obrany D. Ustinova na otázky zpravodaje TASS MOSKVA: Tisková agentura Sovětského svazu v sobotu uverejnila odpovědi člena politického by­­ra ÚV KSSS, ministra obrany SSSR maršála Dmiir ije Ustinova na otázky zpravodaje TASS: Státníci zemí NATO, především USA. rozšiřují vý­mysl. že SSSR „dále stupňuje svou vojenskou sí­lu, která daleko převyšuje potřeby jeho obrany“. Je tomu tak? Sovětský svaz a Jeho spojenci udržují svůj obranný potenciál na úrovni nezbytné pro obranu členských státu Varšavské smlouvy. Podstatou naší vojenské po­litiky je účinná obrana a nic víc. SSSR nikdy nebyl Iniciátorem horečného zbrojeni a nemá v úmyslu se tím stát ani v budoucnosti. Srovnám«-II vojenský po­tenciál USA a obranný potenciál SSSR fsou přibliž­ně stejné. Naše vojenská síla není větší než síla ame­­. řinká. O vojenskou převahu neusilujeme. Vyvstává však otázka, o Jakých „mezích“ obrannýčh potřeb SSSR mluví vedoucí činitelé NATO? Z čeho vycházejí, když určují podle jejich názoru nezbytný objem našeho obranného potenciálu? Vycházejí z to­ho. že obranná síla SSSR a Varšavské smlouvv musí být nižší než vojenská síla USA a NATO Takové „me­ze“. které od nás požadují USA. Sovětský svaz nepři­pustí. |sme pro rovnost v jaderné í Jiné výzbroji, pro odmítnutí vojpnské převahy nikoli formálně, ale v praxi, a rovněž pro jednání bez diktátu a nátlaku. Přibližná rovnost vojenských sil mezi Západem a Východem existuje, je reálnou skutečností. Uznávali to tri američtí prezidenti. Nixon, Ford a Carter. Uznávají to i dnes mnozí významní američtí činite­lé. jen prezident Reagan, a v poslední době spolu s ním I někteří další představitelé Západu, hodně a obšírně mluví o ..přílišném vyzbrojení“ SSSR. Ve’sku tečnosti však USA mělv až do začátku sedmdesátých let převahu ve strategických jaderných zbraních. Jsou oblasti, v nichž i dnes mají převahu. Podívej­me se na některá čísla: USA mají v současné době více než 13 000 jaderných náloží v rámci strategic­kých jaderných sil, kdežto SSSR jich má méně. Počet­ní st^v ozbrojených sil NATO činí 5,5 miliónu mužů. kdežto Varšavské smlouvy — i podle oficiálních zá­padních pramenů — 4,9 miliónu. USA máji 13 letad­lových lodi s 520- letouny — nosiči jaderných zbra­ní — na palubě, jež operují u břehů Sovětského sva zu. SSSR letadlové lodě nemá. V tomto výčtu by chotn mohli pokračovat Báchorka o sovětské vojen­ské převaze, o nadměrném vyzbrojení Sovětského svazu je umělá, neusrále rozšiřovaná zlovolná lež Když už mluvíme o přílišném vyzbrojení, usiluje o ně právě ta země. která vybudovala na území ji ných států více než - 1500 vojenských základen a ob­jektů. Země. která vytvořila velká uskupení ozbro jených sil, Jež Jsou v neustálé pohotovosti, a která v plné pohotovosti udržuje I prostředky к jejich pře sunu do nelvzdálenějších části světa. Místo omezová­ní a snižovaní Jaderných zbraní zvyšuje v obrovském Pokračování na :tr. 2 ČHý ruch v Dukovanech íčtk): Největší současná stavba — jaderná elek­trárna v Dukovanech žila čilým ruchem I o po­slední červencové sobotě a neděli. V sobotu nastou­pilo na směnu 1200 a včera 900 montéru a stavbařů. Pracovníci organizací generálního dodavatele techno­logických zařízeni se zaměřili hlavně na montáž v primární části jaderné elektrárny a ve strojovně. Mírové akce na Slovensku (čtk): Významnou příležitosti к seznámeni našich pracujících s průběhem, závěry Světového ale zejména výzvnu shromáždění za mír a ,život, proti jaderné válce svrženi bude blfžfct se výroř: atomové pumy na Hirošimu, které připadá na 6 srpna. Při této příležitosti pH pravují krajské a okresní mi rové rady v SSR početné а к ce — mltjnky. besedy, setká nt, desetimtnutovky na praco vištfch. Jejich účastníci si na nich znovu připomenou hrůz 2. světové války I současn plány Imperialistických které chtějí rozpoutat nové. horečné kolo zbrojen sl Obdobné akce připravuji při této příležitosti napt klad ve VS2 Košice, v Závodech 29. augusta v Pa ttzánském. v závodech Mier v Hlohovci a Tnpoľf nech, v Bavlnářských závodech V. I. Lenina v Ružoi berku a Levicích apod. PRAHA UDĚ • VĚCI • UDÁLOSTI Letni seriál o dobré vodě le to problem na pokračování, tak řečeno každoroční: Přijde ulna letních veder, a obchod se polyká s nedostatkem minerálních vod, je­­itchi výroba nestačí pokrýt zvýše­ně požadavky trhu. Produkce se za posledních 35 let sice zvýšila na desetinásobek, export \e v poměru k domáci spotřebě zanedbatelný, dodávky o letošním roce byly ke konci června plněny na 11)5 pro­cení. A přesto ie minerálek opět nedostatek. Představa spotřebitelů bývá vět­šinou mylná: Ze země vytéká voda, stačí jt stočit do lahoí a prodá­vat. Skutečnost je ovšem podstatně složitější К průmyslovému využití se totiž hodí pouze zdroje s pydat­­nosil jednoho litru za sekundu. Vo­da se musí čerpat a uchovávat pod tlakem. Plni se na linkách, které slouží někde t 37 let Naplněné láhve čekají na odvoz v nevyhovu jících skladech, jejichž kapacita třeba o Poděbradech stač! na 2—3 hodiny výroby plnicí linky, a o mezené skladovací prostory pak znemožňují predzásobení obchodní sítě Bylo by to v zásadě možné napravit — neochucená minerální vodí má záruční dobu S měsíců U línek jsou však zaměstnány pře­devším ženy Го znamená problém při zvyšováni směnnostl. PeSentm by mohla být výstavba nových závodů Ročně sloji jenom geologický průzkum nových zdrojů 10—15 miliónů korun, takový nový závod ale potřebuje I nezávadnou pitnou vodu, a to v nezanedbatel­ném množství. Určitým východis­kem by byla rekonstrukce stávaý­­clch plníren, jenže do starších provozoven se zase nevejdou nové plnicí linky . . Naviv pro plníren ský závod není výroba minerálních vod právě ekonomicky nejzajíma­­větší: nemluvě o tom. le nízká ce­na leckdu také lak trochu svádí k nehospodárne „konzumaci* sa­motné spotřebitele. Zkrátka a dobře, výroba zatím pekrývá požadavky státního družstevního obchodu v oblasti lé­a čivých minerálních vód nedostateč­ně, což je předevSím dáno omeze­nou kapacitou přírodních zdrotů. Přitom si ale musíme uvědomit, že minerální vody slouží pouze jako dietetický doplněk ostatních neal­koholických nápojů, a proto cel­kový roční objem I 209 200 hl před­stavuje len asi jednu desetinu vý­roby všech nealkoholických nápo­­lů Podle vládního usneseni č. 329 z roku WSl došlo к omezeni výroby minerálek s přísadou strupů — vzhledem к potřebným úsporám I s přihlédnutím к zásadám rad­­onálnělšl výživy obyvatelstva. Cel­ková výroba přírodních minerál­ních vod hy však l nadále měla vzrůstat, pro příští rok se předpo­kládá zvýšeni tejlch produkce ale­spoň o pět procent. jartj FOIO: LD — M. DVOŘÁKOVÁ

Next