Lidová Demokracie, srpen 1984 (XL/180-206)

1984-08-01 / No. 180

LIDOVÁ D­EMOKRACIe ROČ. XL • C, 180 CENA 80 hal.___________________ORGÁN C S. STRANY LIDOVĚ - NOSITEL ŘÁDU PRÁCE_____________Praha středa 1. «грпа 1984 NA AKTUÁLNÍ TÉMA V jubilejním roce V současné dobé patří k nejdflležitějším úkolům ří­dící a organizátorské práce přípravy a provedení zdár­ných žní. Vycházíme ze skutečností, že státní plán ukládá zemědělcům sklidit letos 11 miliónů tun obilo­vin a dosáhnout patřičného předstihu rostlinné výroby před živočišnou výrobou. Je to jedině správná orien­tace zabezpečující zvýšení soběstačnosti ve výrobě potravin. Přípravě . žňových prací byla v našich zemědělských závodech věnována patřičná pozornost a to především proto, že jsme položili důraz na práci s lidmi. Družstev­níci byli včas seznámeni s úkoly a podmínkami, za kterých budou o žních i v jejich přípravě praco­vat, rovněž byli seznamováni zásadami odměňování za práni se a podmínkami rozvoje socialistické soutěže. Důraz se položil na mo­bilizaci a rozvoj pracovní iniciati­vy družstevníků a zejména pak kombajnérů, a ostatních mechanizátorů, kteří tradičně o žních mají důležitou úlohu. Družstva dbají o to, aby rozvoj pracovní iniciativy nebyl formální ani samoúčelný, ale aby socialistická soutěž sloužila к zdárnému průběhu žní. Rozhodující roli kromě lidí sehrává o žních uplat­ňovaná technika, jejíž dobrý stav, dostatek náhrad­ních dílů a obětavost mechanizátorů mají hlavní po­díl na tom, že sklizeň proběhne nejen rychle, ale s naj­menšími ztrátami. * Můžeme konstatovat, Že na úseku mechanizace žňo­vých prací je situace letos mnohem příznivější, i když dosud není ideální. Patři qž fc rtflhr* «гяньн, ** ve vět­­"STn'3 JZD se \cas, ještě jgřed sběrem obilovin konají "ffRífvy"kombajnérů, mechanizátorá a oitatnlclTjiíALov­­nfM, kteíL se svoú přáci ростер na sklizní, Na nich se řeší strategie celého postupu v nejdůležitější etapě здтё d ěls к ého" roku Г.......... ... Předběžný pohled na stav porostů i dosavadní vý­sledky žní dávají naději na dobrou úrodu, třebaže slo­žité povětrnostní wndmínky nutí ftf»mědělmhé---Závody к mimoFáďnýmopa třen i m, ab у za všech okolností byly pfSfČв ivTaffimfy i pYI kumulaci úkolů dobře a kvalit­ně. Letošní sklizeň zrnin probíhá v roce 35. výročí ‘so­cialistické přestavby zemědělství a v roce X. celostát­ního sjezdu/)ZD. Naše zemědělství sa zařadilo svými výsledky mezi přední na světě a bude v této cestě na­dále pokračovat. Sjezd družstevníků zhodnotí revoluční změny, к nimž došlo v rozvoji výrobních sil a vztahů a také výsled­ky, kterých zemědělci dosáhli při přechodu na socia­listickou zemědělskou velkovýrobu. Cím dále, tím více se v ní prosazují zpsady vědeckotechnického pokroku, které přinesly výrazné ekonomické změny ve vývoji vesnice a v uspokojování rostoucích potřeb celé so­cialistické společnosti. Za 35 let se objem zemědělské výroby více než zdvojnásobil, přičemž tržní zemědělská výroba do stát­ních fondů vzrostla čtyřnásobně. Výrazná se zvýšily výnosy plodin. Na počátku roku 1948 jsme v průměru sklízeli z hektaru 1,58 tuny, ale v roce 1983 dosáhly hektarové výnosy v průměru 4,38 tuny obilí. Obilnářství se stalo základním faktorem našeho zemědělství a vý­sledky dosažené zejména v posledních třech letech při­spěly к tomu, že jsme omezili dovoz zejména krmné­ho obilí a tím naše zemědělství přispělo i ke snížení devizových výdajů státu. V letošnínf, vpravdě jubilejním roce, přispějí naši družstevníci svou prací к pozitivnímu upevňování na­ší ekonomiky. Svědčí o tom skutečnost, že se letos za šest měsíců podařilo zvýšit dojívost v průměru na 9,57 litru mléka (loni 9,25) a zvýšili jsme za pololetí produkci vajec o 4,7 procenta. Taká průměrné denní přírůstky n skotu a vepřů proti loňsku vzrostly, při­čemž spotřeba jadrných krmiv poklesla. Za půl ro­ku se u nás letos zvýšila výroba masa — v jateční úpravě na 477 tisíc tun, mlékárenského masla na 73,6 tisíce tun. К těmto výsledkům dochází také vlivem přijatých a plněných závazků družstevníků na počest X. celo­státního sjezdu JZD i na základě již realizovaných při­pomínek v diskusi, která ve všech zemědělských závo­dech probíhala ke sjezdu a z nichž velká část námě­tů a připomínek byla jíž realizována. Nyní stojí naši zemědělci před finišem žňových pra­cí — a není pochyb, že je zvládnou dobře a svědo­mitě. Ing. PAVEL JONÄS předseda ÚV SDR PRAHA1984 Rekord ve skrývce (čtk): V noci na Včerejšek překonali severočeští ha­víři svůj dosavadní nejvyšší měsíční výkon v odklizu nadLožních zemin vytvořený v březnu letošního roku výkonem 17 839 173 m3. Zasloužili se o to posádky vel­­kostrojů ve všech dolech revíru, zejména pak na tech­nologických celcích druhé generace. Předpokládá se, že v závěrečných hodinách měsíce července překonají havíři Severočeského hnědouhelného revíru poprvé v Jeho historii hranici 18 miliónů m5 nadložních hmot skrytých během jednoho měsíce. Slunce pobízí kombajnéry Teprve v posledních dnech nabraly žně správné tempo (kčr): Oproti loňsku, kdy zemědělci už končili sklizeň ozimých ječmenů a řepky, zbývalo jim po­sekat necelou třetinu ozimých pšenic, jsou žně v současné době ve všech krajích České socialistické republiky na samém pučátku. Kombajny vymlátily zrno na 67 tisících hektarech, což představuje pouhých 4,3 procenta pěstebních ploch. Téměř veškerá sklizeň se uskutečnila v minu­lém a na počátku tohoto týdne, kdy se, počasí přece jen trochu umoudřilo. Obilí však dozrává pomalu, a co je také nepříjem­né, obsahuje vysoké procento vody, takže se zrno musí dosoušet, než se uskladní. Nejdále pokročila sklizen ozimého ječmene, která se blíží к polovině. Nejdále jsou kombajnéři na se­verní Moravě, ktely už více než dvě třetiny polí pro­měnili ve strniště, následují Východočeši (63 proč.) a překvapivě Jlhočeši (60). Jen váhavě se rozbíhají žně v Severočeském kraji, který má na svém kontě teprve pětinu pokosených hektarů s ozimým Ječme­nem. Ve většině zemědělských podniků, kde již „malé Ke státnímu svátku (čtk): Prezident CSSR G. Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Švýcarské konfederace L. Sctjlump­­fovt při příležitosti státního svátku jeho země. Přijetí nového velvyslance (čtk): Generální tajemník ÜV KSC a prezident ČSSR G. Husák přijal včera v Praze nově jmenovaného vel­vyslance ČSSR v Jemenské lidové demokratické repub­lice Jana Martínka v souvislosti s jeho nástupem do diplomatické funkce. žně“ ukončili, mají radost z nadějných výnosů zrna. Starosti Jim však přidělávají polehlé porosty na cel­kové výměře 838 tisíc ha. Nejvíce je postižen Jihočes­ký kraj, kde leží každý třetí hektar obilí. Tó vyžaduje od organizátorů sklizně, aby se operativně přizpůso­bili ztíženým podmínkám a dostali 1 takto poškozenou úrodu z polí bez větších ztrát. Včerejší ústřední skllzňová komise při ministerstvu zemědělství a výživy CSR se zabývala stavem* porostů a nákupem dalších plodin. Konstatovala, že se dobře daří plnit dodávkové úkoly u raných brambor, jejichž výnos Se pohybúje od 17 do 23 tun; kvalita hlíz Je dobrá. Prodejny podniku Zelenina si už vytvořily do­statečnou žňovou rezervu ve výši šesti tisíc tun pro plynulé zásobování obyvatejsiva v období nejvyšší špičky na polích. Spokojenost Je rovněž s vývojem porostů polopozdnich a pozdních brambor a jejich zdravotním stavem. Pouze tam, kdg byly poškozeny živelnými pohromami, hrozí nebezpeč), výskytu hou­bových chorob. Do těchto oblast! se soustřeďuji che­mické ochranné prostředky včetně letadel a vrtulníků к bezprostřední aplikaci. Chmelová réva je také opožděna v růstu. Na dvou třetinách ploch už dosáhla horní hranice konstrukcí. Chmel v současné době kvete a začal hlávkovat, pře­množeni škůdců a chorob zatím nehrozí. Ovocnáři v těchto dnech dokončuji sklizeň pozd­ních odrůd třešní, češou višně, rybíz, angrešt a zaha­jují sklizeň meruněk a broskví. Úroda všech druhů ovoce (s výjimkou ořechů) bude nižší než plánovaný nákup. Totéž platí u zeleniny, z niž utrpěly zejména teplomilné druhy. O téměř 800 000 překročili za pět měsíců své plánované úkoly pracující Drátovny Hlohovec. Plní tak jeden z bodů socialistického závazku přijatého na počest 40. výročí SNP. Na snímku J. Reho obsluhuje stroj na výrobu kordů dn dopravních pásů Foto: ČTK — V. ANDOR Letos uplyne 25 let od uvedení do provátu vysíla­če na Kleti v Jihočeském kraji. Slouží к vysílaní obou televizních programů, tří VKV rozhlasových programů а к přenosu telefonních hovorů. Na sním­ku ing. V. Šmolka а V. Vinkldrek kontrolují napá­ječe Foto: CTK — J. StBEK Blahopřání L. Štrougala (Čtk): Předseda vlády ČSSR L. Štrougal zaslal bla­hopřejný telegram D. Langemu při příležitost,! jeho jmenování db funkce předsedy vlády Nového Zélandu. D. Lange byl současně jmenován i do funkce ministra zahraničních věcí Nového Zélandu a při této příleži­tosti mu zaslal blahopřejný telegram i ministr zahra­ničních věcí ČSSR B. Chňoupek. Rozloučení s A. Burčákem (čík): V Praze se včera konalo poslední rozloučení s bývalým dloďholetým ministrem »zahrafličního ob­chodu ČSSR a velvyslancem Československé socialis­tické republiky v Maďarské lidové republice, nositelem Rádu republiky a Rádu práce A. Barčákem, který ze­mřel po delší těžké nemoci dne 23. července ve věku 64 let. Smutečního obřadu ve strašnickém krematoriu se spolu se členy rodiny a dalšími pozůstalými zúčast­nili člen předsednictva ÚV KSČ a předseda vlády ČSSR L, Štrougal, místopředseda vlády ČSSR L. Gerle a S. Potáč, místopředseda Federálního shromáždění ČSSR V. David a další představitelé našeho politického a ve­­nejtjého Života. Jménem stranických a státních ořgá­­jiů i blízkých spolupracovníků se s A. Barčákem na­posledy rozloučil první náměstek ministra zahraniční­ho obchodu ČSSR L. Vodrážka. 0 čs.-sovétské spolupráci (čtk): Místopředseda vlády CSSR L. Gerle přijal vče­ra v praže prvního náměstka ministra zahraničního obchodu SSSR G. ZuravIJova. Předmětem Jednání byly otázky dalšího rozšiřováni a prohlubování vzájemné spolupráce v oblasti výroby a dodávek spotřebního zboží, jednání se zúčastnil velvyslanec SSSR v CSSR V. Lomakin. Mimořádná péče o historické památky Rozsáhlé opravy a modernizace cenných pražských objektů (čtk): Péče o památky Prahy, které patři v rámci CSSR к nejcenníjšlm, stoji v popřed! zájmu stranic­kých a státních orgánů. Málokdo dnes až vl, že hned v prvních dnech po Vítězném únoru 1948 vybrala vláda Klementa Gottwalda 120 historických objektů, které byly v najkratší době opraveny a restaorovány. Přestože hlavním posláním stavebnictví tehdy byjo obnovit válkou poškozené tovární objekty, byla vyčle­něna kapacita i pro tyto účely. Z vybraných řemeslní­ků se postupně stal základ dnešního Pražského sta­vebního podniku, který je obnovitelem většiny praž­ských památek a historických objektů. Rozsáhlými opravami a modernizaci prošly v první fázi paláce Valdštejnský, Kolovratský, Fllrstenberský, Pálfyovský, I.edeburský a Auersperský. Nejsložltějšl úkoly čekaly však stavbaře PSP při celkové výstavbě Karolina a Betlémské kaple, z nichž zbývaly jen základy. Práce podle projektu národního umělce jaroslava Fragnera trvaly napf. u Karolina pl­ných dvacet let. V prvých letech po únoru 1948 byl opraven Hrzánský palác, Míčovna na Pražském hrade a letohrádek Hvěz­da na Bílé Hoře. Dělnickému hnuti a dějinám KSC jsou zasvěceny rekonstruované paláce a objekty, které dnes známe pod jménem Muzeum Klementa Gottwalda, Mu­zeum V. I. Lenina, Muzeum dělnického hnutí U kašta­nu v Praze 6, Dům politické výchovy v Celetné ulici, Ústřední dům pionýrů v Havlíčkových sadech a Dům čs. dětí na Pražském hradě. Velká péče byla věnována obnově Vikárky, Zlaté uličky a zahradám Hradu, z nichž valná část je zpřístupněna veřejnosti. Začala též plánovitá přestavba a oprava hradního areálu. Na tyto účely věnoval státní rozpočet přes pět mi­liard korun, které stačily pokrýt potřeby 1. a 2. pě­tiletky. Záchrana historických staveb v Hlavním městě pokračuje 1 dnes. Pracující PSP rekonstruují nyní mj. Ungelt, Týnský chrám, Lichtenštejnský palác, Výtoň a další významné objekty Prahy. Horníci odpovídají na Provoláni Na Dole Nosek 40 údernickýeh dnů • Iniciativa kdyňských přadlen (čtk): Také horníci kladenského revíru odpovídají na Výzvu hrdinů socialistické práce o blížící se 40. výročí vyvrcholené národně osvobozeneckého hoje československého lidu a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou zpevněnými socialistickými závazky. Především se na Kladensku rozvijí hnutí čtyřiceti údernickýeh dnů, při kterých hornici dosahuji vysokých pracovních výsledků. Například rubačský kolektiv číslo 317 čs.-sovětského přátelství z Dolu Nosek v Tuchlovlcích v současné době plni závazek 4Ü. ňdernlc­­kých dnů, při nichž chce do 7. záři vytěžit nad plán 3000 tun uhlí. Další BSP č. 100 ze stejné­ho dolu, která pracuje v kom­plexně mechanizovaném porubu, se rozhodla zvýšit svůj socia­listický závazek v těžbě o 10 tisíc tun uhlí a celkem ho letos dodat národnímu hospodářství 170 tisíc tun. Překonání rekordu v průměrné denní těžbě na kom­plexně mechanizovaném porubu ohlásil včera na Dole Dolina ve Velkém Krtíšl 30členný stěnařský kolektiv J. Rusnáka. Na počest 40. výročí SNP se jeho členové zavázali za 40 pracovních dni dosáhnout průpiěrného denního výkonu 585 tun a narubat 23 400 tun uhlí. Pře­konali své předsevzetí celkem o 56 tun. ho Úspěšnému plnění závazku ke 40. výročí Slovenské­národního povstání pomohla v prvním pololetí Kdyňským přádelnám česané příze na Domažlicku pře­devším Iniciativa zlaté BSP SNP M. Frelové. К její vý­zvě odpracovat 40 údernickýeh hodin se přihlásil ce­lý téměř ttsíctčlenný kolektiv závodu. V týdnu práce s vysokým nasazením jen v přádelně vyrobily ženy přes 73 000 kilogramů příze, což je o 100 procent vyšší výkon než v průměrném režimu. Stejně zdatně si vedli kolektivy 1 jednotlivci u objemovacích­­linek a v balírně. Tato iniciativa společně s pravidelným plněním všech přijatých úkolů se projevila na splnění a pře­kročeni plánovaných výsledků prvního pololetí.' V tom­to období odeslaly pradleny například Textilaně Libe­rec, Mosilaně Brno. Pletě Banská Štiavnica a dalším zpracovatelům v- pletařském a vlnařském průmyslu v celé ČSSR 1754 tun kvalitní příze, je to o 17 tun víc proti stanovené pololetní hodnotě závazku. V export­ních zakázkách překročili ve Kdyni slib o více než 10 procent. Na základě dosažených výsledků motivovaných 40. výročím SNP a po veřejných prověrkách iniciativy zpřesnily v současnosti například přadleny v balírně celoroční úkol o dalších 7 tun příze. Přes 50 Žen závadu splní předčasně čtvrtý rol} pětiletky a 14 pra­­covnlc se vyrovná s úkoly 7. pětiletky již na konci le­tošního roku. Samozřejmostí je zhotovení produkce jednoho a půl dne z ušetřených materiálů. Brazilský host u V. Biľaka (čtk): Clen předsednictva a tajemník ÚV KSC V. Bltak včera přijal generálního tajemníka ústředního výboru Brazilské komunistické strany Gloconda Dlase, který přijel do CSSR na krátkou pracovní návštěvu na pozvání ßV KSC. Představitelé KSČ a BKS se navzájem Informovali o současných úkolech a činnosti obou bra­trských stran a projednali také některé otázky jejich další spolupráce. Přijetí byl přítomen zástupce vedou­cího odděleni mezinárodní politiky ÚV KSC Fr. Chlád. Švédští poslanci ve FS (čtk): Místopředseda Federálního shromáždění CSSR a předseda Sněmovny národů D. Hanes spolu s místo­předsedou Sněmovny lidu a předsedou jejího zahra­ničního výboru R. Nejezchlebem přijali vijera skupinu švédských poslanců za Sociálně demokratickou stra­nu. kteří jsou na krátké návštěvě v CSSR. Přijeti byl přítomen velvyslanec Švédského království v CSSŔ Karl Olof Martin Skoglund. Předmětem rozhovoru bylo se­známení s postavením a činností Federálního shromáž­dění, prohloubení čs.-švédských vztahů a rozšířeni Spolupráce mezi zastupitelskými sbory obou zemL LI D É »VĚCI > U PÁLOSTI Přírodní vytápění v Szegedu V Maďarsku se často, pocho­pitelně s Jistou nadsázkou, tvr­dí, že stačí vyvrtat pořádnou díru do země a všude vyrazí dříve nebo později teplá či hor­ká voda. Reálná základna toho­to mírně přehnaného tvrzení se opírá o skutečnost, že pod tře­mi čtvrtinami území Maďarské lidové republiky byly zjištěny rozsáhlé zásoby podzemních vod o celkovém obsahu 500 miliard krychlových metrů. Odhaduje se, že dodnes už bylo v Maďarsku objeveno nebo navrtáno kolem 600 termálních pramenů, z nichž asi třetina je využívána v maďarském zdra­votnictví. Země je známa svý­mi léčebnými prameny a různé lázně už . si zajistily světovou pověst, jako například v Heví­­zu, Harkany, Hajduszoboszlo, Mosonmagyarovaru ,či v samot­ném hlavním městě Budapeští. Teplé prameny vykazují tep­lotu od 80 do 140 stupňů a je­jich zdroje leží v hloubkách od 1000 do 3500 metrů. V posled­ní době se stále více počítá s tě­mito prameny jako se zdroji tepla a hledají se způsoby, jak je co ne/ekonomičtěji využit. Jedním z měst, kde se o to s$ zdarem pokusili, je čtvrté nej­větší maďarské město Szeged. Už pří výstavbě rozsáhlé nové* čtvrti s deseti tisíci bytů bylo rozhodnuto, že jejtch vytápění by měly zajistit termální pra­meny, o jejichž existenci se už vědělo. Za pomoci odborníků z rop­ného průzkumu byl hlavní pra­men prohlouben až do 1950 metrů. Zároveň byl proveden další vrt až do hloubky 2250 met­rů a zapojen do uzavřeného sy­stému termální vody. Horká vo­da prýštící z hloubky 1950 metrů je zachycována ve zvlášt­ním topném systému, rozvádě­na do obytných domů, kde za­­jištuje topení, a druhým, hlub­ším vrtem opět vháněna do pod­zemí, kde se znovu ohřívá a vrací se zpět na povrch. Tím je umožněno několikeré využili této termální vody a zároveň se zabraňuje tomu, aby někde neu­­sazovala soli, které obsahuje, a neznečišťovala tak okolí. V Szegedu vypočítali, že tím­to využitím termální vody bu­de možno v městě ušetřit asi 20 miliónů krychlových metrů zem­ního plynu ročně, což bude zna­menat významný přínos ener­getické bilancí země. (or) Významné úspory zemního plynu přinese využití termálních pramenů — na­příklad při vytápění bytu — v maďarském Szegedu^ Foto: CTK

Next