Lidová Demokracie, duben 1985 (XLI/77-100)

1985-04-01 / No. 77

LIDOVÄ D6MOKRACI6 ROČ. XLI. . Č. 77 CENA 50 hal.______________________ORGÁN Č S. STRANY LIDOVÉ — NOSITEĽ RÁDU PRÁCE____________Praha pondělí 1. dubna 1985 NÁŠ PONDĚLNÍ ROZHOVOR Pro rozvoj stavebnictví Federální shromáždění CSSR projednalo a schválilo minulý týden na návrh vlády ČSSR zákon, kterým se mění a doplňuje § 92 a § 105 zákoníku práce a zá­kon o výsluhovém přídavku ve stavebnictví. Téhož dne, tj. 26. března, předsednictvo FS oba zákony vyhlásilo, čímž vstoupily v platnost. V souvislosti s přijetím obou zákonů, které sledují zejména otázku stabilizace pracovních sil ve stavebnictví a jejich efektivnější vy­užívání, jsme položili několik otázek tiskovému ta­jemníku federálního ministerstva práce a sociálních věcí dr. LADISLAVU HÖSCHLOVI. Proč bylo zapotřebí přijmout tato zákonná opatření? Jak známo, na naše stavebnictví jsou kladeny stále větší požadavky a úkoly. Poměrně vysoká investiční výstavba, která probíhá v našem národním hospodář­ství, vyžaduje, aby jejím záměrům a přirozeně také termínům odpovídaly i možnosti stavebnictví. Jak zdů­raznil ve svém vystoupení ve Federálním shromáždění ministr práce a sociálních věcí ČSSR M. Botfa, který vládní návrhy nových zákonů odůvodňoval, již delší dobu však existuje disproporce mezi úkoly stavebnic­tví a jeho kapacitami, v nichž klíčovou roli hrají pra­covní síly. Jde zejména o některé vybrané stavební profese, jako zedník, tesař, železobetonár apod., kte­rých je stále větší nedostatek. Jenom v letech 1979 až 1983 jsme zaznamenali celkový úbytek asi 9000 dělní­ků v resortech českého a slovenského ministerstva stavebnictví. Do značné míry roste také náročnost sta­vebních prací, a to jak z hlediska pracovních podmí­nek, tak i z hlediska potřebné kvalifikace pracovních sil. Oba zmíněné zákony, které na návrh vlády ČSSR Federální shromáždění schválilo, mají za cíl výraz­něji napomoci řešení zásadních problémů s pracov­ními silami ve stavebnictví. Jaké praktické změny z nových zákonných úprav vyplývají? Zákon, kterým se mění a doplňují § 92 i § 105 zá­koníku práce, zmocňuje vlády ČSSR, ČSR a SSR k to­mu, aby mohly — po projednání s příslušnými odbo­rovými orgány — stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek je možné upravit pracovní dobu na vybraných stavbách tak, aby mohl být uplatněn dese­tidenní pracovní cyklus a po něni čtyřdenní nepřetr­žitý odpočinek. Zmocnění v rámci novelizace a do­plnění § 92 umožňuje takový pracovní režim zavést i v dalších odvětvích s podobným charakterem práce, jako má stavebnictví. Změny a doplnění § 105 záko­níku práce zmocňují vládu ČSSR к tomu, aby po do­hodě s Ústřední radou odborů mohla být těm pracov­níkům stavební výroby, kteří pracují dlouhodobě od­loučeni od svých rodin a za zvlášť náročných podmí­nek, poskytnuta zvláštní dodatková dovolená. Toto opatření se bude týkat asi 83 00U pracovníků staveb­ních organizací řízených ministerstvy stavebnictví ČSR a SSR. Při odůvodňování dalšího zákona o vyslu­hováni přídavku — podtrhl ministr M. Bodá, že jde o přiznání nové sociální dávky, kterou budou dostá­vat pracovníci vybraných stavebních profesí ke sta­robnímu nebo invalidnímu důchodu, jestliže před od­chodem do důchodu pracovali nepřetržitě deset let v těchto profesích. Kterým kategoriím pracovníků a za jakých podmínek bude výsluhový přídavek přizná­ván, stanoví zvláštní vyhláška, již vydá ministerstvo práce a sociálních věcí ČSSR. Předpokládá se, že vý­sluhový přídavek dostane asi 2200 dělníků ročně. Týkají se nové zákony všech stavebních organizací? Nikoliv. Uvedené zákony se vztahují jen na staveb­ní organizace řízené ministerstvy stavebnictví České socialistické republiky a Slovenské socialistické re­publiky. (net) Závěr konference MU Lomé;»V tožském hlavním městě Lomé v sobotu skončila 73 konference Meziparlamentní unie, které se účastnila také československá delegace, vedená místopředsedou Federálního shromáždění CSSR D. Má­nesem. Závěrečná rezoluce o přínosu parlamentů к od­zbrojení, zajištěni míru a bezpečnosti a likvidaci ohni­sek napětí vyzývá parlamenty a vlády všech zemí, aby vynaložily veškerá úsilí к zastavení horečného zbrojení. Konference dále vznesla požadavek v zá­jmu zachování míru a mezinárodní bezpečnosti pod­niknout okamžitá opatření к odvrácení horečného zbrojení ve vesmíru. Mírové rezoluce (čtk): Mezi rezolucemi, které denně přicházejí na adresu Čs. mírového výboru, je také mnoho ohlasů na výzvu z Volgogradu — města hrdiny. Její mírový hlas je určen správním orgánům a obyvatelům všech měst světa. К této výzvě se na celozávodní konferen­ci SČSP přihlásili také pracující Okresního podniku služeb Karviná. Vítají skutečnost, že díky sovětské iniciativě došlo к jednání mezi SSSR a USA o ja­derných a kosmických zbraních. V jejich rezoluci se m. j. uvádí: „Nikdo z nás nechce, aby se opakovaly hrůzy války. Stále více lidí všech kontinentů sl uvě­domuje, jak vážné je nebezpečí vzniku jaderného kon­fliktu. Za další zlepšení činnosti V sobotu se konaly okresní a obvodní konference SCSP (čr): V 75 okresech ČSSR a obvodech Prahy a Brat nich konferencí SČSP. Posoudili výsledky dosažené i nosti na další období a zvolili okresní orgány svas Konference jsou další důležitou etapou svazového života, kterou v prosinci loňského roku zahájily vý­roční členské schůze odboček. Dosavadní Jednání čle­nů SČSP ukázala, že se v uplynulých dvou letech prohloubilo politickovýchovné působení svazu, jeho podíl na internacionální výchově mládeže, seznamo­vání veřejnosti se sovětskoii skutečností, s mírovou politikou první země socialismu a na získávání pra­cujících к aktivní účasti na plnění hospodářského a sociálního programu XVI. sjezdu KSČ. Široce se roz­vinula pracovní iniciativa odboček a BSP ČSP na po­čest 40. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou ar­mádou zaměřená na zabezpečování efektivnosti a kva­lity výroby, přejímání patronátů nad zakázkami pro Sovětský svaz, na uplatňování pokrokových sovětských pracovních metod a zkušeností. Okresní a obvodní konference SČSP se zabývaly také konkrétními náměty členů svazu pro zkvalitnění práce — zlepšením metodické pomoci ze sírany vyšších orgánů SČSP, vyšší diferencovaností v činnosti z hle­diska jednotlivých odboček. Delegáti posoudili i mož­nosti zlepšení kulturně výchovné práce a činnosti kursů a klubů ruského jazyka. Ke státnímu svátku (čtk): Prezident ČSSR G. Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentce republiky Malta Agathe Barba­rové při příležitosti státního svátku Její země. slávy jednali v sobotu delegáti okresních a obvod­­plnění závěrů IX. sjezdu SCSP, přijali plány čin­il a delegáty na krajské konference SCSP. Na besedách, přednáškách 1 filmových představe­ních organizovaných SČSP na Klatovsku se jen v loň­ském roce seznámilo s životem, prací 1 výsledkw pra­cujících SSSR přeš 100 000 návštěvníků. Za přítomnosti místopředsedy FS a předsedy ÜV SČSP V. Davida to vyzdvihla při hodnocení výsledků realizace závěrů IX. sjezdu SČSP okresní konference svazu v Klatovech. V diskusi V. David vyslovil přesvědčení, že členové organizací SČSP budou v čele při nástupu do jarních prací, opožděných nepříznivými povětrnostními pod­mínkami, stejně jako při likvidací lednových a únoro­vých výpadků ve výrobě. Více než 260 delegátů, zastupujících přes 200 sva­zových odboček, na obvodní konferenci SČSP v Pra­ze 2 věnovalo pozornost především politickovýchovné činnosti. S bezmála 27 000 členy a organizovaností 16,5 pro­centa je královéhradecká okresní organizace SČSP druhou nejpočetnější ve Východočeském kraji. Průběh její konference také ukázal, že i vlastní činnost 394 odboček řadí okres v mnohých oblastech mezi nej­lepší ve východních Čechách. Okresní konference SČSP v Náchodě se zúčastnil místopředseda FS br. J. Srb. tila Okresní konference SČSP v Mladé Boleslavi hodno­práci 246 odboček. Dobrých výsledků dosáhla okresní organizace SČSP ve výchovně vzdělávací ob­lasti. při propagaci čs.-sovětského přátelství a sezna­mování pracujících s politickým, hospodářským a kul­turním životem v SSSR. Např. v minulém roce uspo­řádali téměř 200 leninských besed tematicky zaměře­ných na mírovou politiku SSSR. S kulturní historii 1 současností SSSR seznamují kluby přátel sovětského filmu a literatury. w Pracovníci technických služeb JZD Družstvo socialis­tické práce v Builmericích dokončují opravy strojů pro první etapu jarních prací a v předstihu opravili několik strojů pro druhou etapu. Na snímku {. Ocitá­­ba a f. Bedoárik opravuji motor traktoru Zetor 6911 Foto: CTK — D. SULLA V socialistickém závazku uzavřeném na počest 40, výročí osvobození se pracující z k. p. Vítkovice — Transporta Chrudim zavázali, že zajistí v termí­nech kvalitní výrobu a montáž celkem 48 kusá ra­men pohyblivých schodů na prvním úseku trasy В pražského metra mezi stanicemi Smíchovské ná­draží a Sokolovská. Na snímku J. Slanina a J. Rej­­kuba usazují boční kryty eskalátorů Foto: ČTK — P. JOSEK Návrat studijní delegace (čtk): Z Moskvy se v sobotu vrátila do Prahy stu­dijná delegace ÚV KSČ, vedená tajemníkem ÚV KSČ F. -Pitrou. Za svého pobytu v SSSR se seznamovala se zkušenostmi KSSS při zdokonalování plánovitého řízeni zemědělsko-průmysiového komplexu a uplatňovní vě­deckotechnických poznatků v zemědělské praxi. Dele­gaci na ruzyňském letišti přivítali tajemník ÚV KSČ J. Havlín a zástupci vedoucího oddělení ÚV KSČ Z, Hoffmann a F. Chlád. Přítomen byl také rada-vyslanec velvyslanectví SSSR v ČSSR L. Čerkasov. Bratislavané zkrášlují své město (čtk): Předsváteční ruch panuje v těchto dnech v hlavním městě SSR Bratislavě, která se připravuje oslavit 40. výročí svého osvobození Sovětskou armá­dou. Září čistotou, vlajkovou výzdobou, světelnými gir­landami, svěží jarní zelení. К slavnostní atmosféře ve městě přispěli i jeho obyvatelé, kteří se zapojili do celo­­obvodních jarních směn Národní fronty. Pomoc brigád­níků se soustředila zejména na zkrášlováni životního prostředí, čištění veřejných prostranství a ulic, úpra­vu hřišť a sportovních areálů, výsadbu zeleně, ale i na dokončovací práce na výstavbě dětských jeslí a mateřských škol. obchodních středisek a dalších ob­jektů akce „Z", jarní směny NF se dostaly v sobotu a nedělí do plných obrátek také v jihomoravském kra­jt. "Obyvatelé měst a vesnic chtějí zvelebením svých obydlí i pracovními výsledky důstojně přivítat 40. vý­ročí osvobození. Mimořádné směny našich pracujících Aktivita BSP v gottwaldovském Svitu 6 Rosičtí strojaři finišují (čtkj: Dobré předpoklady pro úspěšné spínání úkolů prvního čtvrtletí vo výrobě zboží si v sobotu, už pátou mimořádnou směnou ud začátku roku vytvořili pracující košických Závodů těžkého strojírenství. Dokompletovali tvářecí stroje a vyexpedovali do SSSR i pro další odběratele soupravu 15 excentric­kých lisů LEK 160, v dalších závodech montovali a odzkušovall účelové automobily určené pro Sýrii a další státy. Výkyvy v sortimentní skladbě, které způ­sobily podniku silné mrazy, chtějí košičtl strojaři vyrovnat do konce června. Také pracující n. p. Niklová huť v Seredl vyrobili v sobotu zboží v hodnotě 1 200 000 korun. Skluz v ob­jemu výroby z ledna a února letošního roku už zlik­vidovali. Ošili sereďských hutníků, kteří jsou mono­polními výrobci niklu v ČSSR, se nyní soustředují na odstranění „zimních“ restů v sortimentní skladbě. V časných ranních sobotních hodinách dokončili na železniční vlečce hutnického kombinátu vykládku 25 vagónů feroniklově rudy. Přibližně 350 tun lužence, který vzniká jako odpad při hutnické výrobě, poslali z Niklové hutě do sousedního Maďarska, ale i do Ro­­hožnlku a Ladců, kde tuto druhotnou surovinu využijí pří výrobě cementu. Zhruba 145 000 párů obuvi ělnilo zpoždění, které v oborovém podniku Svít v Gottwaldově způsobila le­tošní zima. V sobotu nastoupilo v podniku na mimo­řádnou směnu 1600 pracujících. Vyrobili posledních bezmála 24 0(10 párů obuvi a tím vyrovnali dosavadní manko v dodávkách, takže do druhého čtvrtletí vstu­puje největší čs. obuvnický kombinát už bez dluhu. Iniciativa rozvíjená na počest 40. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje čs. lidu a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou je o to cennější, že ve srovnání se stejným loňským obdobím zhotovili svltovci o 302 000 párů různých vzorů více. Do čela aktivity, jejímž cílem bylo vyrovnání zpož­dění, se postavila většina členů 466 brigád socialis­tické práce. Např. v gumárenském závodě, kde v so­botu odvedli téměř 11 000 párů bot šel příkladem ko­lektiv D. Lutonské z oddělení 5507. O volných sobo­tách dílna vyprodukovala 5200 párů převážně vycház­kových letních vzorů. Pole čekají na zrno jarní práce se jen postupně dostávají do tempa (ski): jarní politi práce se v posledoích březnových dnech postupně dostávaly do tempa. Kde pole oschla, vyjely du nich především secí mechanismy. Například na Státním statku ve Znojmě využili sobotu u ne­děli к setí Jarních ječmenů ve všech svých pěti závodech rostlinné výroby — ve Strachoticích, Dyjákoví­­eích, Hevlíně, Hrušovanech nad jevišnvkou a Miroslav!. Z letošního plánu 3800 ha mají zrno v zemí již na 501) hektarech. Zaseli také na 50 hektarech hrách na zrno. Denně kolem 150 pracovníků se věnovalo 1 při­hnojování ozimů, vláčeni vojtěšky, smykováni a další přípravě půdy, Pokud počasí bez deštů vytrvá, dnes chtějí zahájit sadbu rairých brambor v závodě rostlin­né výroby v Hevlíně. Rovněž na Uherskohradišťsko a Hodonínsku se objevili na polích traktorista. Na Brněn­­sku využili příznivých povětrnostních podmínek к le­teckému přihnojování. Připravená technika, vyškolení družstevníci a do­konce I zlepšené počasí charakterizovalo sobotní ze­mědělský den na severní Moravě. Ovšem dešťové a místy i sněhové srážky uprostřed týdne opět zvlhči­ly půdu tak, že vyjet do polí a pokračovat v zaháje­ných jarních pracech mohli jen ojediněle. Proto na­příklad к 674 hektarům dosud zasetých obilovin, což představuje jen o něco více než jedno procento urče­né výměry jařin, příliš nepřibylo. Alespoň první zrno již mají v zemí na Opavsku, Frýdecko-Místecku, Sum­­persku a Novojíčínsku. V okrese Opava vysázeli také první rané brambory a na 50 hektarech vyseli lusko­­viny — z toho představuje 40 ha hrách. Přihnojeno je v kraji 69 procent ozimé řepky, 59 procent směáek, necelá polovina ozimých obilovin a třetina víceletek. Stovky zemědělců v Západoslovenském kraji vyjely V sobotu do polí, aby i ve stižených podmínkách po­ložily základy nové úrody obilovin. V okrese Trnava zaseli téměř 500 hektarů jarního ječmene. Setí ječmene v sobotu zadalo v dalších dvanácti zeměděl­ských podnicích okresu. Do této etapy jarních prací se zapojilo už 20 z 33 družstev « státních statků a oseté hektary už budou nyní rychleji přibývat. Cí­leni zemědělců na Trnavské tabuli je osít v letošním roce jarním ječmenem více než 9900 hektarů. V setí ječmene nejdále pokročili zemědělci ze Státního statku Hlohovec, kde se tato jarina dostalaydo půdy na plo­še větší než 130 hektarů. Další oseté" hektary přidali v sobotu i v JZD Družba v Piešťanech. Toto družstvo je známé i pěstováním máku. Z DOMOVA I ZE SVĚTA Z PORADY vedoucích představitelek ženských .orga­nizaci socialistických zemí v Moskvě se v sobotu vrá­tila členka sekretariátu ÜV KSČ a předsedkyně ÚV Čs. svazu žen M. Kabrhelová. VlCE NEŽ DVĚ STOVKY zahraničních studentů v ČSSR se včera sešly v aule Vysoké školy zemědělské v Praze v Suchdole na mírovém shromáždění, které se konalo v rámci příprav XII. světového festivalu mlá­deže a studentstva v Moskvě. Sobotní těžbu havířů OKR (čtk): Přes 10 500 horníků a techniků v sobotu sfáralo do 16 důlních podniků Ostravsko-karvínského revíru. Celkem s pracovníky noční směny vytěžili přes 40 000 tun černého uhlí a vyrazili více než 560 metrů nových důlních chodeb. Neděle byla v šach­tách věnována údržbě a přípravě na těžbu v tomto týdnu, LIDÉ »VĚCI »UDÁLOSTI Meunier po osmdesáti letech Constantin Meunier, Belgičan, větší část svého života maloval a menší část dělal sochy. Přes­to se poněkud paradoxně a pro­­ti logice věcí proslavil jako so­chař, nikoliv jako malíř. Jeho sochařská hvězda vyšla záro­veň s románem Emila Zoly Ger­minal. Tato shoda nebyla ná­hodná. Chtěla to doba, která stavěla stále víc do popředí člověka práce. A tentýž člověk práce se objevil i v zrcadle, které své době nastavilo umě­ní. Zola prý Meunierova díla znal, dokonce snad řekl, jak velice se jejich práce doplňují a vzájemně ilustrují. Není divu, protože podle slov Meunierova krajana a básníka Emila Ver­­haerena, hovoří oba o „kraji ru­dé záře a tragických továren“. Nebo st můžeige vypůjčit výraz jiného básníka — Paula Verlai­­na. Ten zase mluví o „drsné krajině“. Kdybychom chtěli mít zcela konkrétní představu, je to kraj Borinage. Shodou okol­ností místo, které tak pozna­menalo Vincenta van Gogha. A které koneckonců i on po­znamenal svou přítomností. Koncem sedmdesátých let mi­nulého století tu žil s belgic­kými havíři. Prožíval jejich utr­pení, spal na podlaze v ubohé chatrči, ošetřoval nemocné. Pře­kvapil všechny svým obětavým duchem, ale znepokojil svou přemrštěnou askezí. Ale spous­ta věcí odtud pak jako vřící pramen vytryskla v jeho malo­vání. Podobné pocity zde proží­val i Meunier: „Byl jsem ohro­men touto tragickou a drsnou krásou. Cítil jsem v sobě něco jako vyjevení životního díla, které mám vytvořit . “ Určitou duchovní vazbu к Zo­­lovi potvrdil i Meunier, když v roce 1903 přijal zakázku na jeho pomník. Tehdy už to byl slavný sochař. Třeba v roce 1896 vystavoval v Paříží и Sa­muela Binga, kde jeho plastiky obdivovali Signac a Pissarro. O rok později slaví triůmf v Drážďanech a v Berlíně. Dal­ší rok vystavuje ve vídeňské Secesi. Píše o něm anglický ča­sopis The Studio. 1 к nám pro­nikne ohlas Meunierova díla. Ve své knize České sochařství ve 20. století dává Petr Wlttlich do souvislostí s Meunierem dvě práce z roku 1900 — Šalouno­­va Muže práce a Ledaře od Ma­­řatky. Ale i třeba o Valcířt Kar­la Pokorného — len je až z ro­ku 1936 — Wittlich soudí, že navazuje na Meunierův příklad. Marie Hovorková zase nachází podobnost mezi Pokorného Ostravou, bustou horníka, a Meunierovými Antverpami, bus­tou přístavního dělníka. Ale jsou tu i konkrétní příklady: v roce 1904 otiskly Volné smě­ry o Meunierovl velkou studii. A v roce 1906 uspořádala Kra­­soumná jednota v pražském Ru­dolfinu jeho výstavu. Současně expotice v Královském letohrád­ku, otevřená do 8. dubna, tedy znamená, že Constantin Meu­nier se po osmdesáti letech vrá­til do Prahy. PAVEL DOLAN SKÝ, C. Meunier: Přístavní dělník

Next