Lidová Demokracie, srpen 1986 (XLII/179-204)

1986-08-01 / No. 179

LIDOVÄ D6MOKRACI6 ROC. ХЫ1. • Č. 17Я CENA 1 Kčs ORGAN C S. STRANY LIDOVÉ -»NOSITEL ŘÁDU PRÄGE ________________Praha pätek 1. srpna 1988 Nové cesty vědy ZRYCHLIT sociální a ekonomický rozvoj společnosti — tento požadavek jednoznačně vyplývá ze závěrů XVII. sjezdu KSČ. Podstatnou změnou je íakt, že к akceleraci společenského vývoje nemá dojít vzrůstáním výrobních kapacit, ale jejich efektivnějším využíváním. Znamená to tedy, že stejné anebo někdy i nižší množství energie, surovin, materiálu a také lidské práce budeme mnohem účelněji a lépe zhodnocovat. Mnohokrát bylo na XVII. sjezdu KSČ zdůrazněno, že efektivnost hospodaření je organicky a logicky spojena s výrazným urychlením vědeckotechnického pokroku a jeho účinným uplatňováním ve všech oblastech života společnosti. A protože si nelze představit vědeckotechnický pokrok bez kvalitní vědy, týká se požadavek strategie zrychlení sociálního a ekonomického rozvoje také Československé akademie věd, Slovenské akademie věd, pracovišť vysokých škol a některých resortních výzkumných ústavů. , Podívejme se, jak přístup vrcholné vědecké instituce к tomuto požadavku charakterizoval na nedávném valném shromáždění ČSAV její předseda akademik J. Říman. Zdůraznil, že dosáhnout nové kvality práce vyžaduje formovat, směrovat a zajišťovat další rozvoj vědy mnohem koncepčněji, pružněji a účinněji než dosud. Znamená to dosáhnout co nejrychleji toho,' aby naše věda představovala kompaktní, koncentrovaný a nerozptylovaný tvůrčí proces, cíleně orientovaný na tvorbu poznatků a metod zajišťujících v předstihu s novými požadavky rozvoje naší země plynulé zakládání progresivních generací procesů, technologií a servisů, představujících inovace zásadního významu. Jak chce ČSAV této kvalitativní přeměny naší vědy dosáhnout? К novým přístupům patří především snaha o výraznější a důslednější specializaci. Bez účelného soustředěny vědeckých kapacit, odpovídající přístrojové techniky a finančních prostředků nelze ve vědě a výzkumu zvýšit efektivnost práce. Specializace je také jedním z předpokladů, že v Komplexním programu vědeckotechnického pokroku členských zemí RVHP do roku 2000 splní naše vědeckovýzkumná základna náročné cíle, které jí tento program stanoví. Jde o pět směrů, na kterých se bude ČSAV a SAV podílet. V Elektronizaci národního hospodářství se naši vědečtí pracovníci zapojí především do rozvoje nových principů měření a kontroly na základě nejnovějších poznatků fyziky a do vývoje přístrojů a zařízení pro automatizaci vědeckých výzkumů. Ve směru Nové druhy materiálů a technologie jejich výroby a zpracování se Akademie účastní sedmí hlavních úkolů. V čs. vědeckých ústavech se budou vyvíjet např. vysoce efektivní výrobky z keramických a kompozitních materiálů, nové plastické hmoty, materiály s využitím plazmové, vakuové a detonační technologie. Ve směru Komplexní automatizace bude Akademie spolupracovat na vytváření systému automatizovaných vědeckých výzkumů a experimentů. V dalším směru Urychlení rozvoje jaderné energetiky se naší vědci zúčastní řešení výzkumných zařízení pro realizaci různých koncepcí v oblasti řízeného termojaderného slučování a zdokonalování reaktorů. Nejdále zatím pokročily práce na přípravě účasti v pátém směru, zaměřeném na urychlený rozvoj biotechnologií. Akademie se podílí na řešení patnácti hlavních úkolů zahrnujících široký tematický okruh — od rozpracování metod genového a buněčného inženýrství přes postupy pro živočišnou výrobu, vývoj diagnostických prostředků, uplatnění biotechnologických metod při Čištění odpadních vod a ochraně ovzduší a půdy až po přípravu Informačních databank a zvyšování kvalifikace vědeckých a Inženýrských kádrů v této oblasti. Vyšší kvalita naší vědeckovýzkumné základny by měla být v této pětiletce dána také rozsáhlejšími a účinnějšími vazbami vybraných výstupů základního výzkumu na státní a republikové vědeckotechnické programy. iV této oblasti ještě existuje mnoho rezerv a je zřejmé, že v překonávání bariér mezi základním a aplikovaným výzkumem zatím nebylo dosaženo potřebného pokroku. Bezesporu pozitivním prvkem je však zakládání tzv. vybraných úkolů technického rozvoje se zvláštním režimem, koordinovaných ústavy Akademie. Tyto úkoly mají během tří až pěti let přinést z vědeckých pracovišť řadu hmotných výstupů „šitých na míru“ konkrétního problému. Podstatně efektivnější podoby má dostat také stále „horký brambor“ — přímá spolupráce vědy s praxí. Musí být prokazatelně výhodná pro obě strany a přinášet finanční a materiální prospěch jak realizační sféře, tak vědeckým ústavům. Pouze tato vzájemná prospěšnost může vést к tomu, že vazby budou fungovat a stanou se hnací silou nejenom pro rozvoj praxe, ale 1 vědy. Platí to zejména pro vyšší formy spolupráce, jaké představuje např. činnost vědeckovýrobních sdruženi, společné laboratoře a jiná pracoviště, založená v minulé pětiletce. Hlavním cílem je, aby tyto nové organizační celky přispěly co nejvíce к rychlému a plynulému uplatňování inovací. Jde také o to, aby se na prosazování teoretických poznatků podílela vědecká pracoviště 1 mimo základní organizované formy kooperace — všude tam, kde se к tomu vytvoří vhodné předpoklady. Akademie sl je vědoma, že není snadné tyto podmínky včas a správně odhadnout a využít. Ale zároveň sl uvědomuje, že spolupráce s praxí je jedním z významných kritérií, podle kterých bude činnost akademických pracovišť posuzována a hodnocena. Proto chce i zde, stejně jako v ostatních úsecích své práce, klást důraz nikoliv na kvantitu, ale na kvalitu kontaktů s praxí. J. MATYÄŠ Každý oddíl pečuje o nástěnku s vojenskou tematikou v branném pionýrském táboře v Přední Výtoni и Lipenského jezera, který již třetím rokem pořádá OV Svazarmu v C. Budějovicích Blahopřání G. Husáka (čtk): Prezident ČSSR G. Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Švýcarské konfederace A. -Eglimu při příležitosti státního svátku jeho země. Telegram do Šqanělska (čtk): Předseda vlády ČSSR L. Strougal zaslal blahopřejný telegram Fellpemu Gonzálezu Márquezovl při příležitosti jeho opětovného zvolení do funkce předsedy vlády Španělska. Foto: ČTK — I. SÍBEKW Zně pokračují plným tempem Bohatá úroda lnu na jihu Čech # Finále na Břeclavsku Cctk): Praxi velmi zkušených hospodářů vyžaduje letošní průběh žní v Jihočeském kraji. Porosty dozrávají s velkou rozdílností a organizátoři sklizně musejí pečlivě vybírat podle specifiky půdních podmínek a pozemků na jižních svazích, často jsou nuceni přejíždět s kombajny na pole s dozrálým obilím. К dnešku je splněn plán na 14 procent, posekáno je 26 tisíc hektarů obilovin. Zdaleka nejvíce, mnohem rychleji než loni, se sklízí ozimý ječmen. Například z deseti odštěpných závodů oborového podniku Státní statky Šumava nemohou dva z nejvýše položených — Frymburk a y-olary — stále ještě vjet do obilních lánů. Sklizeň řepky je hotova ze tří čtvrtin a začalo také trhání lnu na rosení. Tato technická plodina se na jihu Čech pěstuje na pěti tasících hektarech, což je největší podíl ze všech krajů ČSSR. Více než čtvrtinu úrody obilí sklidili do konce července zemědělci v Jihomoravském kraji. Do závěrečné fáze žní vstoupily zemědělské podniky v břeclavském okrese, kde je pokoseno 90 proč. z výměry 25 754 ha. Hotovo ohlásili družstevníci z JZD Břeclav, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Rakvice, Velké Bílovice, Mikulov' Sedlec, Hustopeče a Vranovice. Těžiště žatvy nyní přesouvají z jižní části okresu do kopco-vité na Kloboučku, kde přednostně sklízejí jarní ječmen. V případě nepříznivých klimatických podmínek totiž hrozí polehnutí a tím následné ztráty při výmlatu. Pokud počasí dovolí, odvezou jeho úrodu z 5456 ha do konce týdne. Podobně je tomu i s hrachem, jehož sklizeň z výměry 475 ha dnes ukončili. Družstevníci na Břeclavsku začali též se sečením čočky, jejíž pěstování ověřují první rok v provozních podmínkách na 115 ha. Hned za kombajny pokračuje úklid slámy. Zemědělci ji sebrali téměř ze dvou třetin plochy. Podrnítka je hotova na více než 10 000 ha. Strniskové směsky jsou V zemi na 40 proč. z plánovaných 5069 ha. Ve špičce bylo nasazeno v okrese Břeclav 376 kombajnů, z nich více než třetina vlastních. Nyní začínají Breclavští oplácet pomoc kooperujícím zemědělským podnikům. Jako první ve znojemském okrese ukončil dnes žňové práce Semenářský státní statek v Prosiměřicícli. F. Pitra na severní Moravě (čtk): Na pracovní návštěvu do Severomoravského kraje zavítal včera kandidát .předsednictva a tajemník. OV KSČ F. Pitra. V doprovodu tajemníka severomoravského KV KSČ K. Ulčáka navštívil provozy Severomoravských .celulózek v Paskově, kde se zajímal o současný stav a další rozvoj výroby krmného droždí a lyzlnu formou bezodpadových, technologii. Realizaci těchto i dalších záměrů v oblasti biotechnologií označil F. Pitra za důležité z hlediska zajištění náročných úkolů živočišné výroby v dalších letech. Poté se seznámil s využíváním odpadního tepla z celulózky ve skleníkovém areálu Sempry. Při krátké návštěvě v centrální laboratoři mlékárenského průmyslu v Ostravě zhlédl nejmodernější laboratorní teohniku používanou ke sledováni kvality. mléka dodávaného ke zpracovSní. Pak sl prohlédl Památník ostravské operace v Hrabynl. Odpoledne zavítal mezi zemědělce okresu Opava. Na polích JZD Pokrok Otice besedoval s kombajnéry. Na farmě plemenného chovu prasat byl Informován o chovatelských výsledcích. Dále přijal čestné hléšenf zemědělců Opavska o splnění nákupů ozi, mé :repky na 100,6 procenta, což znamená 7640,-6 tuny této plodiny ve skladech. Na závěr svého pobytu v Severomoravském krajt navštívil JZD Družba Hlavnice. V závěrečné besedě s představiteli kraje a okresu označil F. Pitra v současném období za rozhodující kvalitu sklizně a hospodárnost při využiti obilí. Konzultace na ministerstva zahraničí (čtk): V Černínském paláci v Praze se ve dnech 30. a 31. července uskutečnily konzultace prvního náměstka ministra zahraničních ,věcíi ČSSR J. Řehořka s náměstkem ministra zahraničních věcí SSSR V. Loginovem. Oba představitelé posoudili současný stav vzájemné spolupráce a projednali některé otázky týkající se koordinace zahraničněpolitického postupu zemí socialistického společenství. Na závěr konzultaci přijal V. Loginova ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupek. V srdečném a soudružském rozhovoru projednali některé otá.zky vzájemné spolupráce a aktuální problémy současného mezinárodního vývoje. V souladu se zásadami Závěrečného aktu Tisková konference v Moskvě к výročí helsinská KBSE MOSKVA: SSSR buduje své vztahy se zahraničím i svou vnitřní politiku v souladu se zásadami Závěrečného aktu helsinské konference. I v nynějším složitém obdob! má tento dokument mimořádný význam pro hledání cest к normalizaci situace ve světě. Prohlásil to včera v Moskvě na tiskové konferenci věnované 11. výročí helsinská KBSE námčstek předsedy Sovětského výbore pro evropskou bezpečnost a spolupráci j. Silin. Sovětský svaz má zájem na uvolněni mezinárodního napětí, které by se opíralo o Závěrečný aktva mělo by ještě pevnější základy než celoevropský proces v 70. letech, uvedl J. SUln. Velký význam by v této souvislosti mohlo mít příští celoevropské setkání ve Vídni, které bude zahájeno 4. listopadu. SSSR se na tuto schůzku odpovědně připravuje a má zájem na tom, aby všechny tři helsinské „koše“ byly naplněny konkrétním a pozitivním obsahem. O dosavadních výsledcích stockholmské konference o opatřeních к posílení důvěry a bezpečnosti a o odzbrojeni v Evropě hovořil na tiskové konferenci vedoucí sovětské delegace na jednání ve Stockholmu velvyslanec O. Griněvskij. V závěru minulého kola stockholmské konference, které skončilo 18. července, bylo dosaženo pokroku, uvedl. Podstatně se zlepšilo ovzduší jednání, otevřely se vyhlídky na pozitivní výsledek. Podařilo se především dosáhnout pokroku v otázce informováni o cvičeních vojenského letectva. Značného pokroku bylo dosaženo 1 v konkretizaci zásady nepoužití síly. Nynější přestávky bude využito к neoficiálním konzultacím, zdůraznil velvyslanec Griněvskij. Představitel generálního štábu sovětských ozbrojených sil generálmajor V. Tatarnikov hovořil o významu té části Závěrečného aktu, která se týká přítomnosti zahraničních pozorovatelů na vojenských cvičeních. SSSR tuto zásadu respektuje a rozšířil její územní působnost z původních 250 kilometrů od svých západních hranic na celou evropskou část státu. SSSR bude považovat stockholmskou konferenci za úspěšnou, pokud bude dosaženo podstatných a konkrétních dohod, prohlásil O. Griněvskij. Kdyby se prosadila nová opatření . к prohloubeni důvěry, přispělo by to к obratu nejen v mezinárodních vztazích v Evropě, ale 1 na celém světě. Když Hora vypráví FRANTIŠEK STEINER Jdi vstříc dobrodružství. V úzkém zeleném osení Za chalupami kvete violka rolní, drobná rostlina, která mívá al šestnáct set kvítků a přece je jen plevelem. Každým krokem rozviřuji neviditelnou vůni Šalvěje luční, té tmavomodrófialové byliny, jež tu roste. A ve stínu na vlhčích místech chudé louky trůni Zběliovec plazivý. Odpolední slunce pálí naplno až země praská suchem a když zabočím do sedleckého lesa, kam už nemůže, trochu se setmí a na cestu mi svítí už jen bíle rozkvétající jetel Stavěl... Hledám dávné mlýny a dávné hamry. Pod Horou není jen země rybníků, ale i kraj mlýnů a hamrů, které tu stávaly и potoků a říček. Voda plyne jako před staletími, jen klapot mlýnů a bušení hamrů odvál čas. Cesta vede údolím, vysoké borovice a ještě vyšší smrky, rovné a štíhlé jako svíce, střeží minulost. Klid a ticho ruší fen Stře belský potok. Není to žádný bouřlivák, zní spíš jemným šuměním, protože nenaráží na velké balvany, jen plyne bizarně zkrouceným korytem. Zato cesta se jen někdy mírně stáčí a pak zase narovná a vede ke Zbořenému mlýnu. Tady v lese stával malý mlýn, sem vozili sedláci a chalupnici z okolí obilí a odváželi mouku. Jeho majitelé chodívali pravidelně na kázání do města V, pěkných pár kilometrů, a to dodalo odvahu lapkám, kteří Jednou vtrhli do mlýna, znásilnili dcery, stavení vyloupili a zmizeli. Od té doby začal mlýn chátrat, koncem 18. století dožil, rozpadl se. Jen podle navrstvené země, zarostlé a zalesněné, nacházím nádrž na potoce a o kus dál t kousek zdivá ze základu. ■ -Byly t jiné mlýny, které neměly tak smutný konec, spíš se majitelé střídali, jejich historie byla pestřejší. Tak třeba Starý mlýn. Nebo Nůsků mlýn, jemuž se chybně říkalo Nosků. Malý mlýn na potoce ze Zelná, zrovna přes louku se jde к autobusové zastávce. Hanzlovský mlýn na pravém břehu Malše, který zanikl za třicetileté války. Nebo Nový mlýn, postavený v roce 1740, к němuž vedl náhon ze Stropntce. Zřejmě и Starého rybníka, kde byl větší spád vody, stával Sedlecký mlýfi. O Mlýnu u hámru se začalo psát v roce 1673. V mlýně se mlela mouka i různé zkazky a neuvěřitelné historky. Vandrovníci vyprávěli o jiných mlýnech. Kdesi prý mají stárka, který šňupe tolik tabáku, že mu jej museli dva práškové házet lopatou. Jeden do pravé nosní dírky, druhý do levé! Humorní krajánci, co chodívali od mlýna к mlýnu, mluvili zase o jednom dědkovi na moři. kde bylo málo vody, ale velký spád a kolo tak obrovský, že štrejchalo o Měsíc! A zatím co se mlýnská kola točila, znělo krajinou bušení hamrů. Vynález vodního kladiva byl ve své době převratnou novinkou, pomohl kovářovým rukám a jeho těžké námaze. Proslulý byl Peslůo hamr. Využíval vody z blízkého rybníka a z potoka, který nedaleko protéká lukama a ještě za druhé světové války, když odtud vynášeli rakev s nebožtíkem, ozýval se buchar jako hromobití. Vyráběly se tu nápravy, orací plechy, hřídele, lopaty, těžké rýči, sekyry a krompáče. Někdy měli tolik práce, že nestačili všechno udělat a byli nešťastní, když bylo sucho a hamr byl bez vody; nebo jindy, když třeba v červnu přišly svatojánské spršky, tedy kolem sv. Jana Křtitele, jim zpáteční voda zatopila úroveň kovárny kolem bucharu a verky, jako měchy, výhně a jiné věci se namočily. Hamerník, vlastně vodní kovář, byl člověk hrdý vážnější mentality, který cítil tíhu řemesla, vážen и prostého lidu jako и vrchnosti. A měl sílu! Ha merptci, podobně jako kováři nebo sekernici.kte ři vyráběli dřevěná zařízeni pro hamry i mlýny byli ramenatí pořezové, dobře živení masem a pi vem. Při práci nosívali kožené zástěry. V hamru to vypadalo jako и alchymistů nebo pe kelníkůt Okna byla zalepená prachem ä kouřem takže se často i přes den pracovalo při petrolej kách. Tajemnost se ještě zvyšovala, když se se tmělo, cylindry petrolejek ozařovaly spoře vni třek hamru, kde chlapi bušili do kusu kolejnice к tomu žhnuly pruhy dvou výhní, všechno se třáslo a rachot bucharu byl ohlušující. V tom hlu ku, kdy nebylo slyšet slova, byli hamerníci hluší Jako pařezy, a mohli se dorozumívat fen pohybem hlavy. Přikývnutím,'to znamenalo ano, bylo nutné vodu přidat, zamítnutím ji zase ubrat. Hamr pod Horoui Zmínka o něm už byla v roce 1660 a když byl v roce 1730 v obci ustaven řemeslnický cech, platil František Mayer, poddaný vyšebrodského kláštera, ročně z hamru dvacet a z mlýna padesát zlatých rýnských. Z toho polovinu na sv. Jiří a druhou na sv. Havla. Když o šest roků později musela vrchnost odprodat mlýny, hamry i kovárny, vykoupil se za dvě stě padesát zlaťáků... Voda plyne jako před staletími, když tu klapaly mlýny a ozývaly se hamry, dřevěná kola se rozpadla a shnila, výhně vyhasly a hamerníci vymírají, jestli u, nevymreli, aspoň tady pod Horou určitě, neboť moderní doba odzvonila dřině a sériová výroba je rychlejší a méně namáhavá. Jen někdy zaslechnu skřípot mlýnských kol a rachot bucharů, to Hora, tak zasněná, tak tichá, tak moudrá, jež chrání tu zemi rybníků, mlýnů a hamrů svým dlouhým prostým úbočím, šeptá své dávné příběhy. Nebo jen zaburácel vítr, Hora se rozšuměla a blíži se bouřkař.