Lidová Demokracie, srpen 1986 (XLII/179-204)

1986-08-01 / No. 179

LIDOVÄ D6MOKRACI6 ROC. ХЫ1. • Č. 17Я CENA 1 Kčs ORGAN C S. STRANY LIDOVÉ -»NOSITEL ŘÁDU PRÄGE ________________Praha pätek 1. srpna 1988 Nové cesty vědy ZRYCHLIT sociální a ekonomický rozvoj společ­nosti — tento požadavek jednoznačně vyplývá ze závěrů XVII. sjezdu KSČ. Podstatnou změnou je íakt, že к akceleraci společenského vývoje nemá dojít vzrůstáním výrobních kapacit, ale jejich efektivnějším využíváním. Znamená to tedy, že stejné anebo někdy i nižší množství energie, suro­vin, materiálu a také lidské práce budeme mno­hem účelněji a lépe zhodnocovat. Mnohokrát bylo na XVII. sjezdu KSČ zdůrazně­no, že efektivnost hospodaření je organicky a lo­gicky spojena s výrazným urychlením vědecko­technického pokroku a jeho účinným uplatňová­ním ve všech oblastech života společnosti. A pro­tože si nelze představit vědeckotechnický pokrok bez kvalitní vědy, týká se požadavek strategie zrychlení sociálního a ekonomického rozvoje také Československé akademie věd, Slovenské akade­mie věd, pracovišť vysokých škol a některých re­sortních výzkumných ústavů. , Podívejme se, jak přístup vrcholné vědecké in­stituce к tomuto požadavku charakterizoval na ne­dávném valném shromáždění ČSAV její předseda akademik J. Říman. Zdůraznil, že dosáhnout nové kvality práce vyžaduje formovat, směrovat a za­jišťovat další rozvoj vědy mnohem koncepč­něji, pružněji a účinněji než dosud. Zname­ná to dosáhnout co nejrychleji toho,' aby naše věda představovala kompaktní, koncen­trovaný a nerozptylovaný tvůrčí proces, cíleně orientovaný na tvorbu poznatků a metod zajišťují­cích v předstihu s novými požadavky rozvoje na­ší země plynulé zakládání progresivních generací procesů, technologií a servisů, představujících inovace zásadního významu. Jak chce ČSAV této kvalitativní přeměny naší vědy dosáhnout? К novým přístupům patří přede­vším snaha o výraznější a důslednější specializa­ci. Bez účelného soustředěny vědeckých kapacit, odpovídající přístrojové techniky a finančních pro­středků nelze ve vědě a výzkumu zvýšit efektiv­nost práce. Specializace je také jedním z předpo­kladů, že v Komplexním programu vědeckotech­nického pokroku členských zemí RVHP do roku 2000 splní naše vědeckovýzkumná základna ná­ročné cíle, které jí tento program stanoví. Jde o pět směrů, na kterých se bude ČSAV a SAV podílet. V Elektronizaci národního hospodář­ství se naši vědečtí pracovníci zapojí především do rozvoje nových principů měření a kontroly na základě nejnovějších poznatků fyziky a do vývo­je přístrojů a zařízení pro automatizaci vědec­kých výzkumů. Ve směru Nové druhy materiálů a technologie jejich výroby a zpracování se Aka­demie účastní sedmí hlavních úkolů. V čs. vědec­kých ústavech se budou vyvíjet např. vysoce efektivní výrobky z keramických a kompozitních materiálů, nové plastické hmoty, materiály s vy­užitím plazmové, vakuové a detonační technolo­gie. Ve směru Komplexní automatizace bude Aka­demie spolupracovat na vytváření systému auto­matizovaných vědeckých výzkumů a experimentů. V dalším směru Urychlení rozvoje jaderné ener­getiky se naší vědci zúčastní řešení výzkumných zařízení pro realizaci různých koncepcí v oblasti řízeného termojaderného slučování a zdokonalo­vání reaktorů. Nejdále zatím pokročily práce na přípravě účasti v pátém směru, zaměřeném na urychlený rozvoj biotechnologií. Akademie se po­dílí na řešení patnácti hlavních úkolů zahrnují­cích široký tematický okruh — od rozpracování metod genového a buněčného inženýrství přes po­stupy pro živočišnou výrobu, vývoj diagnostických prostředků, uplatnění biotechnologických metod při Čištění odpadních vod a ochraně ovzduší a pů­dy až po přípravu Informačních databank a zvy­šování kvalifikace vědeckých a Inženýrských ká­drů v této oblasti. Vyšší kvalita naší vědeckovýzkumné základny by měla být v této pětiletce dána také rozsáhlej­šími a účinnějšími vazbami vybraných výstupů základního výzkumu na státní a republikové vě­deckotechnické programy. iV této oblasti ještě exi­stuje mnoho rezerv a je zřejmé, že v překonává­ní bariér mezi základním a aplikovaným výzku­mem zatím nebylo dosaženo potřebného pokroku. Bezesporu pozitivním prvkem je však zakládání tzv. vybraných úkolů technického rozvoje se zvláštním režimem, koordinovaných ústavy Aka­demie. Tyto úkoly mají během tří až pěti let při­nést z vědeckých pracovišť řadu hmotných výstu­pů „šitých na míru“ konkrétního problému. Podstatně efektivnější podoby má dostat také stále „horký brambor“ — přímá spolupráce vědy s praxí. Musí být prokazatelně výhodná pro obě strany a přinášet finanční a materiální prospěch jak realizační sféře, tak vědeckým ústavům. Pou­ze tato vzájemná prospěšnost může vést к tomu, že vazby budou fungovat a stanou se hnací silou nejenom pro rozvoj praxe, ale 1 vědy. Platí to zejména pro vyšší formy spolupráce, jaké před­stavuje např. činnost vědeckovýrobních sdruženi, společné laboratoře a jiná pracoviště, založená v minulé pětiletce. Hlavním cílem je, aby tyto no­vé organizační celky přispěly co nejvíce к rychlé­mu a plynulému uplatňování inovací. Jde také o to, aby se na prosazování teoretických poznatků po­dílela vědecká pracoviště 1 mimo základní organi­zované formy kooperace — všude tam, kde se к tomu vytvoří vhodné předpoklady. Akademie sl je vědoma, že není snadné tyto podmínky včas a správně odhadnout a využít. Ale zároveň sl uvě­domuje, že spolupráce s praxí je jedním z význam­ných kritérií, podle kterých bude činnost akade­mických pracovišť posuzována a hodnocena. Proto chce i zde, stejně jako v ostatních úsecích své práce, klást důraz nikoliv na kvantitu, ale na kva­litu kontaktů s praxí. J. MATYÄŠ Každý oddíl pečuje o nástěnku s vojenskou tematikou v branném pionýrském táboře v Přední Vý­­toni и Lipenského jezera, který již třetím rokem pořádá OV Svazarmu v C. Budějovicích Blahopřání G. Husáka (čtk): Prezident ČSSR G. Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Švýcarské konfederace A. -Eglimu při příležitosti státního svátku jeho země. Telegram do Šqanělska (čtk): Předseda vlády ČSSR L. Strougal zaslal bla­hopřejný telegram Fellpemu Gonzálezu Márquezovl při příležitosti jeho opětovného zvolení do funkce předsedy vlády Španělska. Foto: ČTK — I. SÍBEKW Zně pokračují plným tempem Bohatá úroda lnu na jihu Čech # Finále na Břeclavsku Cctk): Praxi velmi zkušených hospodářů vyžaduje letošní průběh žní v Jihočeském kraji. Porosty do­zrávají s velkou rozdílností a organizátoři sklizně musejí pečlivě vybírat podle specifiky půdních podmí­nek a pozemků na jižních svazích, často jsou nuceni přejíždět s kombajny na pole s dozrálým obilím. К dnešku je splněn plán na 14 procent, posekáno je 26 tisíc hektarů obilovin. Zdaleka nejvíce, mnohem rychleji než loni, se sklí­zí ozimý ječmen. Například z deseti odštěpných zá­vodů oborového podniku Státní statky Šumava nemo­hou dva z nejvýše položených — Frymburk a y-ola­­ry — stále ještě vjet do obilních lánů. Sklizeň řepky je hotova ze tří čtvrtin a začalo také trhání lnu na rosení. Tato technická plodina se na jihu Čech pěstu­je na pěti tasících hektarech, což je největší podíl ze všech krajů ČSSR. Více než čtvrtinu úrody obilí sklidili do konce čer­vence zemědělci v Jihomoravském kraji. Do závěreč­né fáze žní vstoupily zemědělské podniky v břeclav­­ském okrese, kde je pokoseno 90 proč. z výměry 25 754 ha. Hotovo ohlásili družstevníci z JZD Břeclav, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Rakvice, Velké Bílovi­ce, Mikulov' Sedlec, Hustopeče a Vranovice. Těžiště žatvy nyní přesouvají z jižní části okresu do kopco-vité na Kloboučku, kde přednostně sklízejí jarní ječ­men. V případě nepříznivých klimatických podmínek totiž hrozí polehnutí a tím následné ztráty při vý­mlatu. Pokud počasí dovolí, odvezou jeho úrodu z 5456 ha do konce týdne. Podobně je tomu i s hrachem, jehož sklizeň z vý­měry 475 ha dnes ukončili. Družstevníci na Břeclav­sku začali též se sečením čočky, jejíž pěstování ově­řují první rok v provozních podmínkách na 115 ha. Hned za kombajny pokračuje úklid slámy. Země­dělci ji sebrali téměř ze dvou třetin plochy. Podrnít­­ka je hotova na více než 10 000 ha. Strniskové směs­­ky jsou V zemi na 40 proč. z plánovaných 5069 ha. Ve špičce bylo nasazeno v okrese Břeclav 376 kom­bajnů, z nich více než třetina vlastních. Nyní za­čínají Breclavští oplácet pomoc kooperujícím ze­mědělským podnikům. Jako první ve znojemském okrese ukončil dnes žňo­vé práce Semenářský státní statek v Prosiměřicícli. F. Pitra na severní Moravě (čtk): Na pracovní návštěvu do Severomoravského kraje zavítal včera kandidát .předsednictva a tajem­ník. OV KSČ F. Pitra. V doprovodu tajemníka seve­romoravského KV KSČ K. Ulčáka navštívil provozy Severomoravských .celulózek v Paskově, kde se zají­mal o současný stav a další rozvoj výroby krmného droždí a lyzlnu formou bezodpadových, technologii. Realizaci těchto i dalších záměrů v oblasti biotech­nologií označil F. Pitra za důležité z hlediska zajiš­tění náročných úkolů živočišné výroby v dalších le­tech. Poté se seznámil s využíváním odpadního tepla z celulózky ve skleníkovém areálu Sempry. Při krát­ké návštěvě v centrální laboratoři mlékárenského prů­myslu v Ostravě zhlédl nejmodernější laboratorní teohniku používanou ke sledováni kvality. mléka do­dávaného ke zpracovSní. Pak sl prohlédl Památník ostravské operace v Hra­­bynl. Odpoledne zavítal mezi zemědělce okresu Opa­va. Na polích JZD Pokrok Otice besedoval s kombaj­néry. Na farmě plemenného chovu prasat byl Infor­mován o chovatelských výsledcích. Dále přijal čest­né hléšenf zemědělců Opavska o splnění nákupů ozi­­, mé :repky na 100,6 procenta, což znamená 7640,-6 tuny této plodiny ve skladech. Na závěr svého pobytu v Severomoravském krajt navštívil JZD Družba Hlav­nice. V závěrečné besedě s představiteli kraje a okresu označil F. Pitra v současném období za roz­hodující kvalitu sklizně a hospodárnost při využiti obilí. Konzultace na ministerstva zahraničí (čtk): V Černínském paláci v Praze se ve dnech 30. a 31. července uskutečnily konzultace prvního ná­městka ministra zahraničních ,věcíi ČSSR J. Řehořka s náměstkem ministra zahraničních věcí SSSR V. Lo­­ginovem. Oba představitelé posoudili současný stav vzájemné spolupráce a projednali některé otázky tý­kající se koordinace zahraničněpolitického postupu zemí socialistického společenství. Na závěr konzulta­ci přijal V. Loginova ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupek. V srdečném a soudružském rozhovoru projednali některé otá.zky vzájemné spolupráce a aktuální problémy současného mezinárodního vý­voje. V souladu se zásadami Závěrečného aktu Tisková konference v Moskvě к výročí helsinská KBSE MOSKVA: SSSR buduje své vztahy se zahraničím i svou vnitřní politiku v souladu se zásadami Závě­rečného aktu helsinské konference. I v nynějším složitém obdob! má tento dokument mimořádný význam pro hledání cest к normalizaci situace ve světě. Prohlásil to včera v Moskvě na tiskové konferenci vě­nované 11. výročí helsinská KBSE námčstek předsedy Sovětského výbore pro evropskou bezpečnost a spo­lupráci j. Silin. Sovětský svaz má zájem na uvolněni mezinárodní­ho napětí, které by se opíralo o Závěrečný aktva mě­lo by ještě pevnější základy než celoevropský proces v 70. letech, uvedl J. SUln. Velký význam by v této souvislosti mohlo mít příští celoevropské setkání ve Vídni, které bude zahájeno 4. listopadu. SSSR se na tuto schůzku odpovědně připravuje a má zájem na tom, aby všechny tři helsinské „koše“ byly naplněny konkrétním a pozitivním obsahem. O dosavadních výsledcích stockholmské konference o opatřeních к posílení důvěry a bezpečnosti a o od­zbrojeni v Evropě hovořil na tiskové konferenci ve­doucí sovětské delegace na jednání ve Stockholmu velvyslanec O. Griněvskij. V závěru minulého kola stockholmské konference, které skončilo 18. červen­ce, bylo dosaženo pokroku, uvedl. Podstatně se zlep­šilo ovzduší jednání, otevřely se vyhlídky na pozi­tivní výsledek. Podařilo se především dosáhnout po­kroku v otázce informováni o cvičeních vojenského letectva. Značného pokroku bylo dosaženo 1 v kon­kretizaci zásady nepoužití síly. Nynější přestávky bu­de využito к neoficiálním konzultacím, zdůraznil vel­vyslanec Griněvskij. Představitel generálního štábu sovětských ozbroje­ných sil generálmajor V. Tatarnikov hovořil o význa­mu té části Závěrečného aktu, která se týká přítom­nosti zahraničních pozorovatelů na vojenských cvi­čeních. SSSR tuto zásadu respektuje a rozšířil její územní působnost z původních 250 kilometrů od svých západních hranic na celou evropskou část státu. SSSR bude považovat stockholmskou konferenci za úspěšnou, pokud bude dosaženo podstatných a kon­krétních dohod, prohlásil O. Griněvskij. Kdyby se prosadila nová opatření . к prohloubeni důvěry, při­spělo by to к obratu nejen v mezinárodních vztazích v Evropě, ale 1 na celém světě. Když Hora vypráví FRANTIŠEK STEINER Jdi vstříc dobrodružství. V úzkém zeleném osení Za chalupami kvete violka rolní, drobná rostlina, která mívá al šest­náct set kvítků a přece je jen plevelem. Každým krokem rozviřuji neviditelnou vůni Šalvěje luční, té tmavomodrófialové byliny, jež tu roste. A ve stínu na vlhčích místech chudé louky trůni Zbě­­liovec plazivý. Odpolední slunce pálí naplno až země praská suchem a když zabočím do sedlecké­ho lesa, kam už nemůže, trochu se setmí a na ces­tu mi svítí už jen bíle rozkvétající jetel Stavěl... Hledám dávné mlýny a dávné hamry. Pod Ho­rou není jen země rybníků, ale i kraj mlýnů a hamrů, které tu stávaly и potoků a říček. Voda plyne jako před staletími, jen klapot mlýnů a bu­šení hamrů odvál čas. Cesta vede údolím, vysoké borovice a ještě vyšší smrky, rovné a štíhlé jako svíce, střeží minulost. Klid a ticho ruší fen Stře belský potok. Není to žádný bouřlivák, zní spíš jemným šuměním, protože nenaráží na velké bal­vany, jen plyne bizarně zkrouceným korytem. Za­to cesta se jen někdy mírně stáčí a pak zase na­rovná a vede ke Zbořenému mlýnu. Tady v lese stával malý mlýn, sem vozili sedláci a chalupnici z okolí obilí a odváželi mouku. Jeho majitelé cho­dívali pravidelně na kázání do města V, pěkných pár kilometrů, a to dodalo odvahu lapkám, kteří Jednou vtrhli do mlýna, znásilnili dcery, stavení vyloupili a zmizeli. Od té doby začal mlýn chá­trat, koncem 18. století dožil, rozpadl se. Jen pod­le navrstvené země, zarostlé a zalesněné, nachá­zím nádrž na potoce a o kus dál t kousek zdivá ze základu. ■ -Byly t jiné mlýny, které neměly tak smutný ko­nec, spíš se majitelé střídali, jejich historie byla pestřejší. Tak třeba Starý mlýn. Nebo Nůsků mlýn, jemuž se chybně říkalo Nosků. Malý mlýn na po­toce ze Zelná, zrovna přes louku se jde к autobu­sové zastávce. Hanzlovský mlýn na pravém bře­hu Malše, který zanikl za třicetileté války. Nebo Nový mlýn, postavený v roce 1740, к němuž vedl náhon ze Stropntce. Zřejmě и Starého rybníka, kde byl větší spád vody, stával Sedlecký mlýfi. O Mlýnu u hámru se začalo psát v roce 1673. V mlýně se mlela mouka i různé zkazky a ne­uvěřitelné historky. Vandrovníci vyprávěli o ji­ných mlýnech. Kdesi prý mají stárka, který šňupe tolik tabáku, že mu jej museli dva práškové há­zet lopatou. Jeden do pravé nosní dírky, druhý do levé! Humorní krajánci, co chodívali od mlýna к mlýnu, mluvili zase o jednom dědkovi na moři. kde bylo málo vody, ale velký spád a kolo tak obrovský, že štrejchalo o Měsíc! A zatím co se mlýnská kola točila, znělo kra­jinou bušení hamrů. Vynález vodního kladiva byl ve své době převratnou novinkou, pomohl ková­řovým rukám a jeho těžké námaze. Proslulý byl Peslůo hamr. Využíval vody z blízkého rybníka a z potoka, který nedaleko protéká lukama a ještě za druhé světové války, když odtud vynášeli ra­kev s nebožtíkem, ozýval se buchar jako hromobi­tí. Vyráběly se tu nápravy, orací plechy, hřídele, lopaty, těžké rýči, sekyry a krompáče. Někdy měli tolik práce, že nestačili všechno udělat a by­li nešťastní, když bylo sucho a hamr byl bez vo­dy; nebo jindy, když třeba v červnu přišly svato­jánské spršky, tedy kolem sv. Jana Křtitele, jim zpáteční voda zatopila úroveň kovárny kolem bu­charu a verky, jako měchy, výhně a jiné věci se namočily. Hamerník, vlastně vodní kovář, byl člověk hrdý vážnější mentality, který cítil tíhu řemesla, vážen и prostého lidu jako и vrchnosti. A měl sílu! Ha merptci, podobně jako kováři nebo sekernici.kte ři vyráběli dřevěná zařízeni pro hamry i mlýny byli ramenatí pořezové, dobře živení masem a pi vem. Při práci nosívali kožené zástěry. V hamru to vypadalo jako и alchymistů nebo pe kelníkůt Okna byla zalepená prachem ä kouřem takže se často i přes den pracovalo při petrolej kách. Tajemnost se ještě zvyšovala, když se se tmělo, cylindry petrolejek ozařovaly spoře vni třek hamru, kde chlapi bušili do kusu kolejnice к tomu žhnuly pruhy dvou výhní, všechno se třáslo a rachot bucharu byl ohlušující. V tom hlu ku, kdy nebylo slyšet slova, byli hamerníci hluší Jako pařezy, a mohli se dorozumívat fen pohybem hlavy. Přikývnutím,'to znamenalo ano, bylo nutné vodu přidat, zamítnutím ji zase ubrat. Hamr pod Horoui Zmínka o něm už byla v roce 1660 a když byl v roce 1730 v obci ustaven řemesl­nický cech, platil František Mayer, poddaný vyše­­brodského kláštera, ročně z hamru dvacet a z mlýna padesát zlatých rýnských. Z toho polovi­nu na sv. Jiří a druhou na sv. Havla. Když o šest roků později musela vrchnost odprodat mlýny, hamry i kovárny, vykoupil se za dvě stě padesát zlaťáků... Voda plyne jako před staletími, když tu klapa­ly mlýny a ozývaly se hamry, dřevěná kola se rozpadla a shnila, výhně vyhasly a hamerníci vy­mírají, jestli u, nevymreli, aspoň tady pod Ho­rou určitě, neboť moderní doba odzvonila dřině a sériová výroba je rychlejší a méně namáhavá. Jen někdy zaslechnu skřípot mlýnských kol a rachot bucharů, to Hora, tak zasněná, tak tichá, tak moudrá, jež chrání tu zemi rybníků, mlýnů a ham­rů svým dlouhým prostým úbočím, šeptá své dáv­né příběhy. Nebo jen zaburácel vítr, Hora se rozšuměla a blíži se bouřkař.

Next