Lidová Demokracie, listopad 1986 (XLII/258-282)

1986-11-01 / No. 258

LIDOVÁ d емок [UNK]ле ROC. XLII. - C. 258 CENA 50 hal. O R GAN C S, STRANY LIDOVĚ — NOSITEL RÁDU PRÁCE_______________ Praha sobota 1. listopadu 1986 NA AKTUÁLNÍ TÉMA Zvýšit směnnost Jedním z předpokladů vyšší ekonomické efektivnosti je bezesporu větší časové využití základních fondu a to zejména strojů a zařízení. Umožňuje to úsporu investičních prostředků a růst společenské produkti­vity práce. Na otázku, jak lépe časově využít stroje a zařízení, je jediná odpověď: Rozšířit směnnost. V tom je největší rezerva, kterou máme a kterou musíme využít chceme-li v 8. pětiletce zvýšit průmyslovou výrobu o 15—18 procent a zvýšit produktivitu práce o 14—17 procent, jak to ukládají Hlavní směry hos­podářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1986 až 1990, schválené XVII. sjezdem KSČ. Důraz je ovšem zapotřebí klást na lepší využití především vysoce výkonných, moderních strojních za­řízení a kapacit, zatímco na druhé straně bychom měli rychleji likvidovat a vyřazovat zastaralé ne­efektivní základní fondy. Vždyť průměrná stáří zá­kladních prostředků v naší republice dosahuje zhruba dvaceti let. Během posledních deseti let se snížilo pouze o rok. Přitom více než 22 procent z nich je již zcela odepsáno. Obnova výrobních prostředků pro­bíhá pomalu a je rozdílná podle odvětví. Moderniza­ce výrobních, zejména základních prostředku probí­hala relativně nejlépe v elektrotechnickém průmyslu a energetice, v dřevozpracujícím průmyslu, v země­dělství a ve stavebnictví. Investice do těchto odvětví sledovaly především rekonstrukci strojního vybavení, které bezprostředně působí na kvalitu výroby. Na­proti tomu dále zastaraly základní prostředky v tra­dičních odvětvích, jako je potravinářský, polygrafic­ký, textilní, sklářský a keramický průmysl. Nejstaršl základní prostředky vůbec má nákladní doprava a les­ní hospodářství. Také směnnost je v naší republice v jednotlivých průmyslových odvětvích i v podnicích různá, což vy­plývá jak z rozdílné technické a technologické vyba­venosti, tak i z rozdílné úrovně řízení a organizace. V průmyslu je úroveň směnnosti obvykle vyjádřena koeficientem směnnosti dělníků průmyslové činnosti, který vyjadřuje poměr počtu všech odpracovaných směn к počtu odpracovaných ranních směn, a který byl v roce 1985 1,33, přičemž na strojních pracov­ních místech 1,50. Srovnáme-li náš koeficient 1,33 s koeficienty v MLR či SSSR, kde činí 1,4 a v BLR, kde Činí 1,6 pak vidíme, že patříme mezi země s niž­ší směnnosti. Příčin je několik, jedna z nich je v přebytku pra­covních příležitostí, vytvořených investiční výstavbou V relaci ke zdrojům pracovních sil. Při nadbytku těchto pracovních příležitostí (v roce 1984 bylo u nás 735 tisíc neobsazených pracovních příležitostí) je při­rozené, že jsou v prvé řadě obsazena pracovní místa v hlavní směně a v ostatních je nedostatečný počet pracovníků, anebo se vícesměnný provoz vůbec ne­organizuje Druhon příčinou jsou nedostatky v řídící činnosti průmyslových organizací, kdy podniky nepo­važuji zvýšení časového využití základních prostřed­ků včetně směnnosti za mimořádně závažný problém a více pozornosti věnují ostatním výrobním problémům,, jako je třeba materiálnětechnické zásobování, odbyt apod. Řídící pracovníci také ustupují před konfliktní­mi sitnacemi, které nastávají při převádění pracovníků ze zastaralých, neefektivních provozů do efektivních, při co nejúčelnějším rozmísťování kvalifikovaných pracovníků. A konečně třetí příčinou je nedostatečný zájem pracovníků "o práci na směny, projevující se odchody pracovníků ze směnových pracovišť na místa s lepšími pracovními podmínkami a menší intenzitou práce. К této problematice byla v minulosti přijata vládou ČSSR řada opatření. Ukázalo se však, že míra efektu těchto opatření je již nedostatečná a neodpovídá sou­časným a zejména budoucím potřebám vysoké dyna­miky ekonomického rozvoje společnosti. Ústřední orgá­ny proto v současné době připravují návrh opatření к podpoře časového využití strojů v průmyslu. Tato opatření zasáhnou jak do oblasti plánování a realizace investiční výstavby, hospodaření se základními pro­středky, tak i dosti zásadním způsobem zvýhodní pra­covní a sociální podmínky těch, kteří budou pracovat ve druhých či třetích směnách v průmyslu. (ík) Problematika zimních středisek (mb): Vládní výbor pro cestovní ruch CSR zasedal pod vedením svého předsedy, ministra obchodu ČSR ing. ). Rába. Na programu jednéní byly úkoly trustu Čedok a družstevní cestovní kanceláře Rekrea v oblasti cestovního ruchu 1 problematika komplexního dobudo­vání služeb v zimních střediscích. Prozatím byla vyhod­nocena čtyři střediska (Harrachov, Rokytnice nad Ji­zerou, Spjndlerův Mlýtt a Pec pod Sněžkoul. Z dopo­ručovaných 49 kritérií komplexní vybaveností splňuje zhruba polovina. V příštích letech se však uvažuje v zimních střediscích s celé republice s řadou akcí, jako je budování sáňkafských drah, kluzišť, bazénů, saun, půjčoven a opraven sportovních potřeb, čímž by mělo dojít к podstatnému zlepšení. Vládní výbor zhod­notil 1 průběh Pražského kulturního léta, Tourftlmu '86 a projednal další otázky. Intenzívní rozvoj ekonomiky Program dlouhodobé hospodářské a vědeckotechnické spolupráce mezi ČSSR a MLR (čtk): One 30. října 19B6 podepsali v Budapešti generální tajemník GV KSC> a prezident ČSSR Gus­táv Husák a generální tajemník Maďarské socialistické dělnické strany János Kádár Program dlou­hodobé hospodářské a vědeckotechnické spolupráce mezi ČSSR a MLR do roku 2000. Program navazuje na pozitivní zkušenosti a výsled­ky rozvoje vzájemné hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v duchu Smouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoct mezi ČSSR a MLR, uzavřené v ro­ce 1947 a prodloužené v roce 1968. Program stanoví základní cíle a hlavní směry rozvoje hospodářské a vědeckotechnické spolupráce do roku 2000 s přístu­pem, aby spolupráce účinně přispívala к Intenzivnímu rozvoji ekonomiky ČSSR a MLR, к modernizaci jejich výrobních potenciálů, urychleni průniků vědeckotech­nického pokroku do společenské praxe а к zvyšová­ní životní úrovně lidu. Ve vědeckotechnickém rozvoji v souladu s hlavními záměry ekonomického a sociálního rozvoje obou stá­tů a s vazbami na hlavni směry Komplexního progra­mu ^vědeckotechnického pokroku členských států R.VHP do roku 2000 budou organizace a podniky ČSSR a MLR spolupracovat v oblasti výzkumu, vývoje a širokého uplatněni mikroelektroniky a výpočetní techniky, za­vádění komplexních číslicově řízených automatizova-ných systémů, pružných výrobních systémů, průmyslo­vých robotů a manipulátorů s cílem pronikavého zvý­šení produktivity práce, technické úrovně a kvality produkce a zvýšení ekonomické efektivností výroby. Dále bude společná výzkumná a vývojová činnost zaměřena na zavádění výroby nových materiálů, mo­derních výrobních postupů v průmyslu, stavebnictví, zemědělství a ostatních odvětvích národního hospodář­ství, na urychlený rozvoj jaderné energetiky, na vý­voj výrobních postupů a zařízen! к racionálnějšímu využití tradičních energetických zdrojů, na rozvoj bio­technologii a jejích aplikaci v zemědělské výrobě, v potravinářském a chemickém průmyslu, na racio­nální využiti odpadů a druhotných surovin v zájmu ochrany a tvorby zdravého životního prostředí. V Jednotlivých odvětvích národního hospodářství bu­de spolupráce zaměřena na uplatňování výsledků vě­deckotechnického rozvoje, na efektivní využívání stá­vajících a nových výrobních kapacit mimo jiné 1 ces­tou účelné specializace a kooperace výroby a využi­tím dalších rezerv socialistické mezinárodní dělby práce. V zájmu spolehlivého uspokojování potřeby obou ekonomik palivy a energií budou předmětem spolu­práce otázky výstavby dolů, mechanizace a automatl-__________________________________ _______________ zace dobývání uhlí a důlní bezpečností, modernizace „ . . .. , , , . , „ . technologií povrchové těžbý uhlí, racionalizace reno* ^ prvních listopadových dnech každoročně, ucti- Čistírna vod DCB-IB, kterou podle dokumentace % Hydro­­projektu Přaha vyrábějí pracovníci přidružené výroby Agrochemického podniku Jeneč v Srbsku, má Hprocentni účinnost, vysokon trvanlivost, a jednoduchý provoz í údržr bu. No snímku V. Hanzlík a M. Limberk dokončují montáž hřídele čistírny Foto: ČTK — M. KRUMFHANZI* Pokračováni na str. 3 VÚme památku zesnulých Foto: LD — 1. ŽAČEK Bohatá nabídka kultury (čtk): Oficiální program právě probíhajících Dnů bulharské kultury v Československu náhlzi přátelům literatury, hudby, filmového, dramatického a výtvar­ného uměn! více než stovku akcí, které se Již usku­tečnily nebo ještě proběhnou na nejrůznějších mís­tech naší vlasti. |enom v Praze byla zahájena např. vý­stava současného bulharského malířství, expozice smaltů a plakátů Božidara Ionova, výstava dokumentu­jící čs.-bulharské literární vztahy od nejstarších dob, až do současnosti. V Praze se konaly rovněž dva kon­certy přední bulharské rockové skupiny FSB. Dny bul­harské kultury obohatily kulturní život 1 v dalších městech. Bohatý program měly doposud v Bratislavě, kde se mimo jiné představila baletní skupina ze Softe.. Včera bohatý program rozšířily další akce — v praž­ském Savarinu semihář o pedagogické prácí s mladý­mi hudebníky a v Bratislavě literárně-hudební večer. Pošly zlepšují služby (čtk): Československé pošty přepraví a dodají za je­­ůtný den pět miliónů listovních zásilek a 100 000 ba­líků. Každý měsíc vyplácejí 3 985 740 důchodů a vybí­rají od 5,5 miliónů plátců soustředěné tnkaso. V sedmé pětiletce se zlepšily poštovní služby pro obyvatelstvo: U pětadvaceti procent z celkového počtu pošt v ČSSR byla po dohodě s příslušnými národními výbory upra­vena otevírací doba tak, aby tipe vyhovovala potře­bám občanů. Pokles zaznamenala ztrátovost zásilek — o deset procent. Velký význam má také rozšiřo­vání technické základny pošt. Významnou Inovací bu­de například zaváděni minipočítačů SM 50/50 do pro­vozu okresních správ spojů. Ide zejména o automati­zaci převodů na účty Státní banky československé a o důchodovou službu. Další rozvoj technické základny oboru se neobejde bez posílení výrobní základny re­sortu. Dostupnost služeb závisí také na včasném do­končování nových pošt v rámci komplexní bytové vý­stavby. Rozhodné ne »hvězdným válkám« Vystoupení čs. představitele ve výboru VS OSN • Zastavit horečné zbrojení NEW YORK: Československá delegace v prvním výboru Valného shromáždění OSN upozornila na vážné eko­nomické důsledky programu „hvězdných válek“. Budou -li zahájeny závody v kosmickém zbrojeni, pak do nich v stoupající spirále budou zatahovány obrovské průmyslové a vědeckotechnické kapacity celé řady států, zdů­raznit čs. zástupce Fr. Peňažka. První nebezpečné kroky tímto směrem byly již v dů- strategickou obrannou Iniciativu (SD1) by měly být sledku Internacionalizace „strategické obranné tntcia- o 1,5 miliardy dolarů sníženy, ti vy“ učiněny. Už nyní je jasné, že náklady na tyto programy se budou vyěíslovat v blltónech dolarů a v první etapě dokonce > převýší rozsah zadluženosti všech rozvojových zemí. Čs. zástupce dále poukázal na to, že takové náklad/ se musí projevit ve vývoji světové ekonomiky jako zá­važný destabilizujícf faktor. WASHINGTON: Většina členů americké Národní aka­demie soudí, že program „hvězdných válek“ nemůže Spojeným států zajistit účinnou obranu proti jaderné­mu útoku. V průzkumu veřejného mínění 78 procent dotázaných členů akademie konstatovalo, že vyhlídky na vybudováni účinného obranného štítu v příštích 25 letech jsou mizivé, jen čtyři procenta z celkového po­čtu 451 dotázaných vědců si myslí, že program milita­­rizáce vesmíru má naději na úspěch. 6Ö procent účast­níků ankety vyslovilo názor, že roční výdaje na tzv. VATIKAN: Papežská akademie věd ve Vatikánu zve­řejnila včera prohlášení odsuzující nebezpečné plány „hv^zdnýfch válek“. lýa popud akademie vypracovala tento dokument skupina vědců z 13 zemí světa včetně SSSR a USA. „Ani nejúčinnější strategický obranný systém není schopen zaručit absolutní bezpečnost před jaderným raketovým úderem. Pokusy o vytvoření a realizaci takového projektu přivedou svět nikoliv к omezení, ale к dalšímu zvyšování množství jader­ných zbraní,“ konstatuje se v dokumentu. V případě, že by se jedné ze stran podařilo vyvinout alespoň zčásti účinný obranný systém, nynější situace by se destabilizovala a přišla by krize. Papežská akademie věd má nyní 79 členů, asi 30 z nich bylo oceněno No­belovou cenou. Tito vědci požadují využití vesmíru pouze pro mírové ňčeíyj Pevné základy dlouholetých vztahů Blahopřání G. Husáka ke státnímu svátku Alžírska (fctk): Generální tajemník ÜV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal prezidentu Alžírské demokratické a lidové republiky a generálnímu tajemníkovi ústředního výboru strany Fronta národního osvobození Šad­­iímu Bendžedidovi blahopřejný telegram ke státnímu svátku ADLR — 32. výročí alžírské revoluce. Připomíná se v něm, že československý lid s pocity hluboké solidarity sledoval a podporoval boj alžírské­ho lidu za nezávislost proti francouzským kolonlzáto­­rům. S upřímnými sympatiemi, uvádí se dále v tele­gramu, sledujeme dnes obětavé úsilí alžírských pra­cujících o splněni náročných úkolů, které vytyčila stra­na Fronta národního osvobození v oblastí rozvoje a modernizace národního hospodářství, v kulturní a so­ciální oblasti. Vysoce se rovněž oceňuje zahraniční po­litika Alžírská, které v mezinárodních stycích aktív-Jednání s hostem z SSSR (čtk): Kandidát předsednictva a tajemník OV KSČ František Pltra se v Praze setkal s tajemníkem ÜV KSSS Viktorem Nikonovem. V srdečném rozhovoru se oba představitelé Informovali o postupu realizace zá­věrů XVII. sjezdu KSČ а XXVII. sjezdu KSSS. Posoudili náměty, к prohloubeni spolupráce obou bratrských stran na úseku zemědělství a výživy a dalšího rozvoje vědeckotechnické a výrobní kooperace mezi výzkum­nými ústavy a výrobními podniky obou zemí v této oblasti. Během krátkého pracovního pobytu navštívil host Vysokou školu zemědělskou v Praze a zavítal rov­něž do k. p. Spolana Neratovice. Z DOMOVA I ZE SVÉTA RÄD VÍTĚZNÉHO ÚNORA předal člen předsednictva OV KSČ a předseda vlády CSR j. Korčák v Praze Vlas­timilu Svobodovi při příležitosti Jeho 60. narozenin. j. HAVLtN,b tajemník OV KSČ přijal studijní delega­cí OV PSDS vedenou vedoucím odděleni ÜV PSDS Bo­­leslawem Kedzlou. RADA pro mezinárodní hospodářskou a vědeckotech­nickou spolupráci za řízení prvního místopředsedy vlády ČSSR R. Rohlíčka se zpbývala otázkami hmotné zainteresovanosti pracovníků vysílaných do zahraničí na stavební a montážní práce, na dodržení a zkraco­vání plánovaných lhůt výstavby. ně .vystupuje za mír, bezpečnost a spolupráci mezi ná­rody. , S potěšením se konstatuje, že vztahy mezi oběma stra­nami a státy mají pevné základy, dlouholetou tradici a jsou založeny na vzájemné úctě, důvěře a porozu­mění. V závěru telegramu se vyjadřuje uspokojeni nad průběhem a výsledky nedávného setkání nejvyšších představitelů obou zemí u příležitosti návštěvy Gustáva Husáka v Alžírsku, které nepochybně přispějí к dalšímu rozvoji a prohloubeni spolupráce mezí ČSSR a ADLR ve všech oblastech. Rovněž předseda vlády ČSSR Lubomír Strougal bla­hopřál při této příležitosti předsedovi vlády Alžírské demokratické a lidové republiky Abdalovl Hamídovi Brahímlmu. Úprava lidického památníku (čtk): Rozebráni a zpětná montáž chodníků z pís­kovcových desek na ploše 6600 m2 a obrubníků o dél­ce více než šest kilometrů Růžového sadu v Udicích Je pouze jedním z úkolů první etapy kompletní rekon­strukce této národní kulturní památky. Středisko pod­niku Obnova památek Praha še sídlem v Buštěhradě nově vybavilo tento objekt i letním vodovodem, kterým bude sad zavlažován. Mezi další rekonstruované ob­jekty v Udicích patří muzeum, které dostalo novou měděnou střechu, fasádu a namísto starých jednodu­chých oken tzv. trojskla, která poskytují dobrou te­pelnou izolaci. Muzeum bylo návštěvníkům zpřístupně­no jíž letos v létě a v červnu byly do užívání předány i kolonáda a gloriet, které byly v roce 1985 prvními rekonstruovanými objekty у lidickém památníku. Rov­něž se pokračuje v odvodňování a statickém zajištění objektu In memoriam. Celkem 2 600 000 korun je před­pokládaný celkový objem prací na objektech lidického památníku,, který si budou moci návštěvníci v obnovené podobě prohlédnout v příštím roce, kdy uběhne 45 let od tragédie, jež, se v Udicích odehrála za 2. světové války. LIDÉ-VĚCI «UDÁLOSTI Užitečná tradice Bohatý výlěr zboží nám dnes nabízejí desítky specializova­ných obchodů. V minulostí to­mu tak nebylo a tak se lidé z venkova, ale i měst, těšívali na výroční trhy. Říkalo se jim jar­marky (z německého Jahr­markt). Na jaře se nakupovalo na léto, na podzim pro zimu, К těm nejznámějším podzim­ním výročním trhům patřily na­příklad Švestkový ČI martinský. Takový trh byl skutečnou udá­lostí, a protože na něj'přijíždě­lo čí přicházelo velmi mnoho li­dí, mysel se odbývat na volném prostranství. Řadu dokladů o lom nalezneme o Jihočeském muzeu. Například České Budě­jovice mají proto tak rozlehlé čtvercové náměstí, že byly za­kládány jako středisko obcho­du. Každý takový jarmark se oznamoval vyvěšením nějakého znamení na radnici. Byl to buď praporec, nebo dřevěná ru­ka s mečem. Zároveň se zvoni­lo radničním zvoncem. Předsta­veni obce se také museli starat o pořádek, kontrolovat kvalitu zboží, správnost míry a peněz, protože lidí, kteří se pokoušeli ošidit a napálit jeden druhého bylo vždycky dost. Ve středově­kých městech, které měly soud­ní právo, se dokonce pH trzích odbývaly pro výstrahu f exem­plární tresty. Ponejvíce to bý­valo pranýřování provinilců, aby je vidělo co nejvíce lidí. Takové výroční trhy trvaly obvykle několik dní a obchodo­valo se opravdu t se vším. Byli tu soukeníci, ševel, hrnčíři, ko­váři a hamerníci, krejčí a švad­lény, košíkáři, sedláři, kteří na­bízeli nejrůznější řemeny a po­stroje. Zajímavé je, že ne cho­mouty, protože ty se dělaly pro koně doslova na míru. Na žád­ném iarmarku nechyběl ob­chodník s obrázky na skle. kte­ré se hojné kupovali), ve ven­kovských světnicích visely po desítkách a dávaly se také ne­věstě к svatbě. A když jsme и svatby, trhy bývaly t příležitos­tí к navazování známostí, takže na jarmarcích nechyběli ani profesionální dohazovači pro vyhledávání ženíthů a nevěst. Velice oblíbeným zbožím býva­ly všelijaké pentle, korále, krajky, mašle, šátky a podobně. Nikdy nechyběli samozřejmě jfernikáři a cukráři s nejrůzněj­šími dobrotami. Na podzim se hojně prodávaly i lidové kalen­dáře na čtení či jarmareční pís­ničky. Samozřejmě, že se hod­ně smlouvalo, a když se uza­vřel nějaký velký obchod, šel se zapíjet „litkup". Mnozí pak v hospodě nechali značnou část peněz, které utržili. К pěkně tradici výročních tr­hů se vracíme i v současné do­bě. Například hektarová plocha Žižkova náměstí v Českých Bu­dějovicích se dvakrát do roka, na jaře a na podzim, proměňuje v jednu velikou*tržnici. Podob­ně je tomu v dalších jihočes­kých mestech. fzh) m m 552:»* i , ts» w Hlt il ä i ii i i Černá věž v českých Budějovicích je jedním ze svědků starých tradic Foto: archiv LD

Next