Lidová Demokracie, květen 1987 (XLIII/101-124)

1987-05-01 / No. 101

Vítáme První máj-svátek pracujících LIDOVÄ D6MOKRACI6 ROC. XLIII, - C. 101 CENA 50 hal. O R G A N ČS, STRANY LIDOVÉ—NOSITEL ŘÁDU PRÁCE________________ Praha pátek 1. května 1987 Významný podnět pro další tvůrčí úsilí (Čtk]:1 Ve vysokoškolském areálu v Praze-Dejvicích % я ^ by} v předvečer Svátku práce předán posluchačům Slavnostní předání čestných titulů, řádů a vyznamenáníveŠpanělském sále Pražského hradu za účasti G. Husáka v předvečer svátku 1. máje 9 Projev L Štrougala (čr): Den před 1. májem, Svátkem práce, zaplnili slavnostně vyzdobené reprezentační místnosti Pražské­ho hradu nejlepší pracovníci a kolektivy z celého Československa. Dělníbi, rolníci, vědci, technici, umělci, pedagogové a další osobnosti, jejichž pracovní a tvůrčí mistrovství představuje mimořádný přínos pro roz­voj naší společnosti, byli pozváni, aby převzali vysoká státní vyznamenáni. Propůjčil jim je prezident ČSSR na návrh ústředního výboru KSČ, ÚV Národní fronty ČSSR. Vlády ČSSR, vlád České a Slovenské socialistické republiky a Ústřední rady odborů. \ Dosahování smělých cílů vytyčených KSČ se staTo základním motivem pracovního elánu lidí, jejíchž pří­kladné výsledky a obětavost naše socialistická spo­lečnost každoročně* oceňuje'. К letošnímu 1. květnu převzalo čestný titul hrdina sqclalisťlčké práce s prá­vem nosit Zlatou hvězdu hrdiny socialistické práce, Rád republiky, Rád Vítězného února, Rád práce a stát­ní cenu Klementa Gottwalda 119 jednotlivců a ko­lektivů. Ve Španělském sále zaujali místa v čestném před­sednictvu generální tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák, předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal a další členové předsednictva ÚV KSČ L. Adamec, V. BIľak, P. Colotka, K. Hoffmann, A. Indra, M. jakeš, A. Kapek a ].. Lenárt, kandidáti předsednictva ÚV KSČ J. Haman. V.^Herman, M. Hruškovič, I. Janák a F. Pitra, tajemníci ÚV KSČ M. Beňo, J. Havlín a J. Po­ledník, členové sekretariátu ÚV KSČ Z. Hoření, M. Ka* brhelová a M. Zavadil a předseda ÚKRK KSČ J. Hajn. Přítomni byli dále vedoucí odděleni ÚV KSČ, ve­doucí Činitelé Federálního shromáždění, ČNR a SNR, místopředsedové a ministři vlád ČSSR, ČSR a SSR, ve­doucí Činitelé Federálního shromáždění ČNR a SNR, představitelé orgánů, politických stran a společenských organizací Národní fronty a další osobnosti. Shromáž­dění byl přítomen předseda ČSL, místopředseda FS br. Zb Žalman, místopředseda ČSL a ČNR br. J. Kaiía, člen p0V ČSL, ministr vlády ČSR br. VI. Šimek a tajem­ník ÚV ČSL a ÚV NF ČSR br. V. Kuklík. Mezi hosty byli rovněž představitelé zastupitelských» úřadů socialistických zemi v ČSSR a Světové edbo­­'rové federace. Slavnostního aktu se zúčastnili také 1 rodinní pří­slušníci vyznamenaných; aby Jeríto významný okamžik, tyto sváteční chvíle, mohli prožívat s nimi. Po státní hymně ČSSR zahájil „shromáždění člen se­kretariátu ÚV KSČ a předseda ÚRO M. Zavadil. Uvedl, že se stalo tradicí ocenit v předvečer Svátku práce příkiadné činy, to, co svědčí o- umu. dovednosti a obětavosti našeho lidu. Vyjádřil přesvědčení, že pří- 1 kladná práce významenaných se stane podnětem pro další tvůrčí úsilí při plnění úkolů stanovených- XVII. • sjezdem KSČ. Slavnostní projev přednesl Člen předsednictva ÚV KSČ a předsedá vlády ČSSR Lubomír Štrougal. (Pro­jev přinášíme na 3. str.) jeho slova přijali přítomní spontánním potleskem. Návrhy na vysoká státní vyznamenání zdůvodnil ta­jemník ÚRO Miloslav Štancel. Čestné tituly hrdina socialistické práce a další stát­ní vyznamenání předali jednotlivcům a kolektivům G. Husák a L. Štrougal. Jménem vyznamenaných promluvila hrdinka socia­listické práce Mária Paulechová, vedoucí úseku živo­čišné výroby JZD Pokrok v Ostrově, okres Trnava. Po­děkovala za vysoká ocenění a zdůraznila, že slavnost­ní atmosféra na Pražském hradě zanechává ve vyzna­menaných nezapomenutelné dojmy, které je budou provázet v dalším životě a práci a stanou se podně­tem к ještě cílevědomějšímu pracovnímu tišili za splně­ni programu XVII. sjezdu KSČ. Je to program — řek­la — který považujeme za svůj a v jehož důsledném plnění vidíme záruku zvyšování životní úrovně pracu­jících. V této souvislosti vysoce oceňujeme konkrétní opatření, která byla přijata v posledním období v ob­lasti sociální politiky a která svým rozsahem a za­měřením představují jednu z významných složek ži­votních jistot našeho lidu. Uvědomujeme sl, že další sociální rozvoj je podmíněn aktivní a tvořivou prací dělnické třídy, rolnictva í dalších pracujících při vy­tváření potřebných zdrojů. Proto my, kteří jsme dnes obdrželi vysoká státní vyznamenání, považujeme za svou morální a občanskou povinnost zvyšovat svůj osobní podíl na realizaci plynovaných úkolů. Každá práce, každé lidské úsilí, může dospět ke své­mu naplnění jen za podmínek mírového života. Proto р1цё podporujeme mírové návrhy Sovětského svazu, zejména poslední, které odezněly z úst M. Gorbačova při návštěvě v naší vlasti. Návštěva M. Gorbačova a jeho setkání s našimi pracujícími v nás zanechaly nezapomenutelné dojmy evědčící o našem pevném a nerozborném přátelství. V závěru svého vystoupení M. Paulechová konsta­tovala, že náročné úkoly-by nebylo možno splnit bez pochopení a trpělivosti najbližších rodinných přísluš­níků i spolupracovníků a ujistila generálního tajem­níka OV KSČ, prezidenta ČSSR Gustava Husáka a další přítomné, že 'sé čestnou a svědomitou prací příčin! o další rozkvět naší vlasti a udělají vše pro to, aby nezklamali <iťivěru Komunistické strany Českosloven­ska a našeho pracujícího lidu. Slavnostní shromáždění bylo zakončeno Písní práce. Generální tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR G. Husák a další straničtí a státní představitelé poté be­sedovali s vyznamenanými v reprezentačních místnos­tech Pražského hradu. Námětem srdečných neformál­ních rozhovorů byly nejčastěji otázky spojené s urych­lováním sociálně ekonomického rozvoje naší společ­nosti, s konkrétními problémy pracovišť, s každoden­ním životem občanů. G. Husák и rozhovoru s vyznamenanými na Pražském hradě Telefotu: ČTK Z DOMOVA I ZE SVĚTA A. INDRA, člen předsednictva ÚV KSČ a předseda Federálrtího shromáždění, zaslal blahopřejný telegram novému předsedovi parlamentu Finské republiky Mat­­timu Ahdemu. M. JAKEŠ, Člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ, přijaL skupinu konzultantu ÚV KSSS, vedenou Borisem Ladiginem. Obsahem besedy bylo zajištění realizace Komplexního, programu vědeckotechnického pokrqku členských států RVHP do roku 2000, koncepce meziná­rodní dělby práce na 15—20 let a zdokonalování čin­nosti RVHP. Zemědělci dohánějí zpoždění Počasí umožňuje prodloužené i noční směny • Vysoké denní přírůstky r«kl): Diky prodlouženým a nočním změnám, samozřejmě xa přispění počasí, se východočeským zemédél* cílil daří vyrovnávat časové zpoždiní jarních prací. Seti jarních obilovin kraj překračuje na 101.3 procenta, lusknviny jsou v xemi na 91,7 procenta, výměry, semeno cukrovky oa 95 procentech ploch a sázeni brambor se blíží к polovině letošního nkolu. Vysoké denní přírůstky jsou důkazem dobré organi­zace práce 1 příkladné obětavosti zemědělců. V drtivé většině družstev nejsou rozdíly mezi dnem a nocí, neboť teplé a hlavně bežsrážkové počasí velí nepro­­marnit ani hodinu. Více obilovin, než určoval plán, zaseli na Náchodsku, Semilsku, Trutnovsku, Svitavsku a Královéhradecku, к cíli se blíží 1 zbývající okresy. Pět okresů již ohlásilo ukončení setí cukrovky, včera ráno čekalo na její seiheno pouze 1353 hektarů ploch, takže v prvních májových dnech bude pokračovat sá­zeni brambor i osev kukuřice. Příznivé počas! umožnilo v posledních dneoli stre­doslovenským zemědělcům výrazněji posunout první etapu jarních prací к závěru. Po jarinách, zasetých na téměř 30 tisících ha, ukončili už 1 osev hrachu, máku, lnu a cukrovky. Rané brambory vysadili na plá­nované rozloze v 11 okresech, pozdní odrůdy jsou v zemi zatím na více než 62 procentech z téměř 14 ti­síc ha výměry. К závěru se blíží výsev slunečnice, jar­ních směsek a bobu. Kukuřice na zrno je v zemi na vlče než polovině plánované rozlohy, silážní zaseli na pětině určených ploch. Cenné úspory kovů o materiálů Vyhodnocen XV. ročník celostátní soutěže • Úspěch řešitelů (ík): V pražském Paláci kultury byl včera vyhodnocen XV. ročník celostátní tematické soutěže „Za úspo­ry kovů, surovin a materiálů". Soutěž je organizováua na podporu Státního cílového programu 03 — racio­nalizace spotřeby kovů a zúčastňují se jí kolektivy i jednotlivci z rozhodujících odvětví průmyslu i sta­vebnictví. Soutěž orientuje tvůrčí Iniciativu pracujících na zís­kání úspor kovů a materiálů s cílem zabezpečit plá­nované výrobni úkoly s menšími nároky na surovino­vou základnu. V uplynulém roce se 197 kolektivům a jednotlivcům, kteří se soutěže zúčastnili, podařilo ušetřit 39 940 tun železných kbvů, 577 tun neželez­ných kovů. 1583 kilogramů drahých kovů a 38 939 tun nekovových materiálů, jak uvedl předseda hodnotitel­­ské komise lng. V. Landa, CSc., dosáhly celkové roční úspory z přihlášených řešení částku 360,6 mil. korun. Z toho bylo na kovech, surovinách a mateYlálech uspo­řeno 276.98 mil. Kčs a na ostatých provozních a in­vestičních nákladech pak No3,62 mil. Kčs. Uvedené úspory ,z XV. ročníku soutěže vyžadovaly realizační náklady v objemu 62.37 Ы1. Kčs, což zna­­meliá, že na jednu korunu úspor bylo vynaloženo 17 haléřů investičních nákladů. Nejúspěšnějším řešitel­ským týmem byl kolektiv lng. V. Nováka z generálního |«ditelství Hutnictví Praha, jemuž se podai-tlo zvýšit úroveň výroby obalových plechů zejména úpravou technologie válcování a změnou technologie pocíno­vání. Kolektiv svými racionalizačními opatřeními po­mohl к úspoře 560 tun ocelí a 91|tun cínu za jeden rok. Největší podíl na úsporách vyhodnoceného XV., roč­níku sdutěže „Za úspory kovů, surovin a materiálů" měly podniky federálního ministerstva hutnictví a těž­kého strojírenství, které se na dosažených výsledcích podílejí 59,2 procenta. Na druhém místě se v tomto ročníku umístil resort federálního ministerstva vše­obecného strojírenství, jehož podniky zabezpečily 15,7 procenta z celkových úspor před podniky federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu, které se podílejí na úsporách 7,9 procenta. Značných úspor do­sáhli také v podnicích ministerstva stavebnictví ČSR, nebof se podílejí na celkových výsledcích 6,6 pro­centa, ČVUT do trvalého užívání nový Studentský dům s men­zou. poliklinikou, víceúčelovou výstavní síní a prodej­nou skript a odborné literatury. Budoucí technici mezi sebou přivítali členy předsednictva ÚV KSČ, předsedu vlády ČSSR L. Štrougala a vedoucího tajemníka MV KSČ v Praze A. Kapka, ministra školství ČSR M. Von­­drušku, pražského primátora F. Stafu, velvyslance MLR v ČSSR В. Kovácse a další osobnosti. Ve Studentském] dome je posluchačům к dispozici moderní menza s ka­pacitou 400 teplých obědů denně, poliklinika s 25 zá­vodními a odbornými ordinacemi včetně zubolékařské­­ho vybavení a laboratoří, samoobslužná prodejna tech­nických putflikací a 200 m2 výstavní plochy. Stavbu čs.-madarské spolupráce v hodnotě 135 miliónů ko­run realizoval podle návrhu Projektového a vývojové­ho ústavu ČVUT během dvou a půl let maďarský sta­vební podnik MIEP Miškovec (Misjkolc). B. Chňoupek do Španělska (čtk): Ministr zahraničních věcí ČSSR Bohuslav Chňoupek vykoná v nejbltžších dnech na pozváni špa­nělského ministra zahraničních věci Franciska Fernšn­­deze Ordóňeze oficiální návštěvu Španělska. Medaile MSS Ch. Hyderovi (čtk): Sekretariát Mezlnárodnfho svazu studentstva rozhodl udělit americkému vědci dr. Ch. Hyderovi me dalli MSS Za zásluhy v boji za mir a odzbrojení. Ve zdůvodnění se mj. uvádí: MSS vysoce oceňuje stateč­nost muže. který dal v sázku svůj život při prosazo vání nejdůležitějšího čije lidstva. Sekretariát MSS vy­jadřuje pevnou solidaritu ,s bojem dr. Hydera a při­pojuje se ke všem pokrokovým silám, které požadují, aby byly okamžitě podniknuty kroky к jeho záchraně, Nález ze šestého století * (čtk): Záchranný výzkum Archeologického ústavu ČSAV v Brně a Muzea města Brna na stavbě brněn­ského vodovodu v Horních Heršpicích, vedený J. Čiž­márovou a P. Horálkovou, přinesl pozoruhodný objev. V prostorné hrobové jámě o rozměrech 3,3X3,5 metru byly nalezeny kosterní pozůstatky patrně dítěte s 11 nádobami pálené hlíny a se zlomky bronzových před­mětů. Hrob byl zřejmě již v pravěku vyloupen se zá­měrem získat výrobky z kovu, zřejmě bohaté výba­vy. Nález, patřící do období horákovské kultury, lze datovat do 6. století před naším letopočtem. Archeo­logové předpokládají, že dřevěnou hrobovou komoru překrýval mohylový násep. Setí cukrovky ini celkové ploše 220 ha probíhá v těchto dnech v JZD Rudá hvězda Modletice v okrese Praha-vý­­chod. Současně se setím provúděff pásový postřik rozin кеш Burexu Foto: ČTK — fr HEJZLAR LIDÉ*VĚCI «UDÁLOSTI Brno minulého století Chcete se projít Brnem první poloviny 'deva­tenáctého století? Na tento zajímaví) výlet zve v těchto dnech výstava kreseb Františka Richtera, kterou pro komorní výstavní síň Zahraniční li­teratury na náměstí Svobody v Brně připravilo Muzeum města Brna. Prezentuje řadu přitažli­­vých děl, většinou akvarelů, jež jsou kronikou města i jeho širokého okolí. Zájemce o historii uvítá především pohledy na dnes jit neexistující stavební památky jk nejzajímavějším patří kres­ba dnešního náměstí Svobody, jak vypadalo v mi­nulém století s později zbořeným kostelem sv. Mikuláše, kterou reprodukujeme),'na neobvýk­­lou siluetu Šptlberku na holém kopci beze strod mů nebo třeba Petrov, jemul tehdy chyběly poz­ději dobudované věže. jiného zaujme živé zachy­cení pouličního ruchu, kdy se po náměstí pro­háněli kavalíři na koních a korzovali oficíři a honosně vyšňořené dámy. Spousta jemných, autentických detailů skládá dohromady pastelo­vou mozaiku biedermeieru, jehož byl právě Rich­ter v <Brně významným představitelem. Nad ob­rázky z okolí Brna st navíc povzdechneme nad dnes již stále Ustupující předměstskou přírodou, jet. byla přirozeným základem toho, čemu dnes říkáme životní prostředí. r ’Kresby Františka Richtera prozrazují velké na­dání a nesmírnou pečlivost, technickou zručnost, ale l určitou naivitu. A tak si na výstavě kla­deme otázku, kdo vlastně byl jejich autorem? Víme o něm, že se narodil roku 1774 v domě na Zelném trhu o Brně a jeho otec byl stříbrníkem. Richtrovou původní profesí bylo ranhofičství. Pů­sobil ve vojenské polní nemocnici, pak se stal členem brněnského chirurgického grémia. A sou­časné stále více kreslil. Z podnětu hraběte Hu­ga Františka Salma pracuje na ilustracích к dí­lům s historickou tematikou, později ho zaujal projekt vydání umělecké topografie Moravy. Vzniklo tak přes ’dvě stě kreseb, z toho asi z jed­né třetiny věnovaných Brnu, jel jsou 'dnes cen­nými historickými dokumenty. Zároveň jsou také přitažlivými drobnými ujměleckýmí díly, svědčí­cími o smyslu pro faktografickou přesnost o tvůr­čí houževnatosti i vztahu ke svému městu a ze­mi. Výstava, jež je příjemným zastavením upro­střed všedního městského ruchu, je drobným, ale kvalitním přínosem к poznávání stavebního vývoje a dějin Brna. (zlj role Z. tZSATA

Next