Lidová Demokracie, březen 1988 (XLIV/50-76)
1988-03-01 / No. 50
UDOVÄ D6MOKRACI6 ROC. XLIV: - Č. 50 CENA 50 hal. ORGAN C S. STRANY LIDOVÉ — NOSITEĽ RADU P R Ä C E Praha úterý 1. března 1988 NA AKTUÁLNI TÉMA Lidský faktor Lidský faktor.... Termín, který slýcháváme velice často — zpravidla ovšem tehdy, když hovoříme o práci a chceme vyjádřit něco. co nelze postihnout žádnou ekonomickou, matematickou 61 fyzikální "kategorií, a přece to nepostižitelné „něco" dělá výsledek výsledkem. Zkrátka a dobře, jsme lidé, a každý z nás je jiný, než ti ostatní. Každý z nás má svůj vlastní, osobitý přístnp к životu i práci; máme rozličná způsoby myšlení i různé povahové vlastnosti, vlohy, schopnosti. Někdo z nás se nčl snadno, skoro to vůbec nepotřebuje, jiný má zase šikovnější ruce než mozek. Někdo má přirozenou autoritu, respekt, a svým příkladem dokáže strhávat ostatni, jinému zase vyhovuje spíše pasivnější životni role. Jsme prostě různí, a přece dohromady tvoříme společnost, spojenou stejným cílem. Každý máme své vlastní sny, přání a plány, a přece se stmelujeme do pracovních kolektivů, a měli bychom nmět — jak se říká — táhnout sa jeden provaz. Z toho všeho se skládá „lidský faktor". Na první pohled by se mohlo zdát, že ze všeho hejdůležitěfší jsou podmínky, v nichž žijeme a tvoříme. Jistě, není to věc zanedbatelná — jinak se pracuje člověku, který nemá žádné existenční starosti a má к práci všechno, co potřebuje, úplné jinak se zase dělá torno, kdn v té či oné míře zápoli s nedostatkem. Praxe nás ale velice často přesvědčuje 1 o tom, že ani ty nejlepši podmínky ještě nemusí přinést adekvátní výsledek. — Konkrétní příklady nám může poskytnout třeba i právě skončená zimní olympiáda v kanadském Calgary: Nikdo asi nepochybuje o tom, že naši hokejžtté dostali v rámci přípravy na olympijský tnrnaj ty nejlepši podmínky — a přece byl jejich sportovní výkon přinejmenším rozpačitý. Byli prostě к nepoznání. Skokani i lyžaři ovšem zase dobré podmínky zúročit dokázali, někteří dokonce vynikajícím způsobem! A jak jinak, než s uznáním, hodnotit výkon našeho jediného rychlnbrnslaře Jiřího Kyncla, který ve všech soutěžích jel až na doraz svých sil — a přitom je jeho sport na domácí půdě prakticky popelkou, vždyť (rénlnkové možností záleží na tom. zda přírodní rychlobruslařská dráha ve Svratce zamrzne, či nikoliv ... Nepřísluší nám. abychom na tomto místě podrobně rozebírali výsledky našich hokejistů na zimní olym piádě. Ale ukazuje se, že i ve sportu (jako v kterékoliv jiné lidské činnosli) jsou podmínky sice velice důležitým, nikoliv však jediným předpokladem konečného úspěchu. Zkrátka a dobře, že záleží i na mnoha jiných faktorech — v neposlední řadě na vhodné motivaci, na dobré psychické a duševní pohodě, na míře odhodlání porvat se s překážkami, na okamžitá náladě, na zdravá nespokojenosti . .. aid. I na kuus ku štěstí. Také tomu se říká „lidský faktor“ Ledaskdo ze čtenářů se teď možná pozastaví nad tím, že věnujeme pozornost něčemu, co je íkntecně těžko definovatelně i těžko postižitelné — ale ono má svou cenu, když tu a tam existenci „lidského faktom“ připomeneme. Člověk zůstává člověkem i v současném technickém světě: nemůže se ani při práci oprostit od toho, co ho právě člověkem dělá. Proto by nám mélo záležet na tom, abychom našli recept, jak využít a zároveú podněcovat a rozvíjet všechny stránky lidské osobnosti. Naše republika není nijak velká na to. abychom si mohli dovolit plýtvat s talenty, s dobrými nápady, a vůbec se schopnostmi každého člena společnosti Začínající intenzifikace ekonomiky a přestavba celého hospodářského mechanismu, pruhlnbování demokratizace veřejného a politického života — to všechno by nám mělo vytvořil dostatečně široký prostor pro uplatnění talentovaných a kvalifikovaných lidi ve všech sférách národního hospodářství. Bariéry, které leckde dosnd brání využít kvalifikačního potenciálu těch nejschopnějších a nejtvořivějšlch jednotlivců mezi námi, mnsí padnout. Připomeňme v této souvislosti třeba skutečnost, že v CSR jsou obsazena vysokoškolská místa vysokoškoláky jen ze tří čtvrtin — a na druhé straně zhruba desetina vysokoškoláků pracuje na místech, kde je požadováno vzděláni nižší. Obdobné je to i n absolventů středních škol: jen čtyři z pčtl míst, kde je předepsáno středoškolské vzdělání, jsou obsazena lidmi, kteří kvalifikační požadavky splňuji, a přitom asi 320 tisíc středoškoláků zase vykonává práci, pro niž je požadnváno vzdělání nižší. Zajímat by nás mělo i to, proč plná polovina žen a asi třetina mužů pracuje mimo obor, v němž získali vzdělání nebo v němž se vyučiji ... Co je příčinou jejich nespokojenosti, proč odcházej! jinam? jejich kvaiifikačni příprava stála společnost nemalt prostředky — a přece se výsledek ztrácí. Poknd najdeme pravdivou odpověď na tyto otázky, pokud onen „lidský faktor" neztratíme ze zřetele, bude mít naše snažení do budonena úspěch. (lik) Slavnostní závěr zimní olympiády Nejdelší a nejdražší, ale plná přátelské atmosféry CALGARY: Patnácté zimní olympijské hry v Calgary, které vejdou do dějin jako nejdelší, nelteplejšf a nejdražší. ale které se také zapsaly do srdci všech účastníků i příznivců sportu svon přátelskou atmosférou a nadšením obyvatel pořádajícího města, skončily v neděli večer závěrečným ceremoniálem na McMahouově stadiónu. Hlediště zaplnilo do posledního místa 60 000 diváků. Naposledy se sešil účastníci her z 57 zemi, aby dali světu najevo svoji vůli žít, připravovat se a soutěžit v mini, v duchu přátelství a porozuměni mezi národy. Předseda Mezinárodního olympijského výboru J. A. Samaranch prohlásil XV. zimní olympijské hry za ukončené a olympijský oheň, zažehnutý nad McMahonovým stadiónem před šestnácti dny, pohasl. Ve svém proslovu poděkoval předseda MOV jménem vrcholného orgánu olympijského hnutí a velké olympijské rodiny pořadatelům za „dosud nejlépe připravené a provedené zimní olympijské hry“, a vysoce ocenil pohostinnost obyvatel Calgary. Poděkoval rovněž národním olympijským výborům 57 zemi a nejlepšim sportovcům světa Icisedáití FS ČSSR svoláno (čtk): Prezident Československé socialistické republiky G, Husák oznámil svým dopisem ze dne 29. února 1988 předsednictvu Federálního shromáždění CSSR, že podle článku 61 ústavního zákona o československé federaci svolává dnem 1. března 1988 Federální shromáždění CSSR к jarnímu zasedání. Porado v Havané Havanat V havanském sjezdovém paláci byla včera zahájena pravidelná porada tajemníků ústředních výborů bratrských stran socialistických zemí pro mezinárodní otázky. Delegací KSC na ní vede člen předsednictva a tajemník ÜV KSC V. Blíak. Tématem jednáni, které potrvá do čtvrtka, jsou mezinárodně politické otázky a otázky týkající se vztahů mezi stranami, Porady se účastní delegace z BLR, ČSSR, KLDR, Kuby, Laosu, MLR. MoLR, NDR, PLR. RSR, SSSR a VSR. V čele sovětské delegace je tajemník ÚV KSSS A. Dobrynin. Úvodní projev na zahajovacím zasedání pronesl druhý tajemník OV KS Kuby R. Castro, který poukázal na významné změny v mezinárodních vztazích vyvolané mírovou politikou SSSR. Za nebezpečí pro mír ve světě pak označil regionální konflikty, způsobené vměšováním imperialismu, a vyslovil se pro jejich řešení politickou cestou. • V předvečer zahájeni porady se delegace sešly na přátelském setkání, jehož se zúčastnil také první tajemník OV KS Kuby. předseda kubánské štátni rady a rady ministrů F. Castro. Kapacitu pro vývoz fík): Kladem loňské bilance našeho zahraničního obchodu bylo překročení exportu do socialistických zemí o čtyři procenta. Podařilo se nám také vyrovnat pasivní saldo výměny zboží s Maďarskem z minulých let. Problémy však trvají v obchodní směně s, Jugoslávii, kde výměnu brzdí zejména nedostatek finančních prostředků řady jugoslávských podniků. O těchto skutečnostech a některých problémech 1 úkolech náSého zahraničního obchodu v letošním roce hovořil na včerejší ttskové konferenci v Praze náměstek ministra zahraničního obchodu CSSR tng. J. Pancíř. Uvedl rovněž, že hodnota exportu do nesocialistických zemí loni zaostala za předpokládanou úrovni o 1,2 miliardy Kčs a ve srovnání s rokem 1986 poklesla o 4,4, procenta. Příčinou byl zejména výpadek ve vývozu strojírenské produkce, nebot právě ty strojírenské obory, o jejichž výrobky je na zahraničních trzích zájem, mají nedostatečné kapacity, jedná se kupř. o obráběcí a polygrafické stroje, některé textilní stroje, elektrotechnické výrobky, jízdní kola a určité spotřební zboží. Nešírojlrenské obory — obě národní ministerstva průmyslu a zemědělství a výživy — plánovaně exportní úkoly splnily. Z DOMOVA I ZE SVĚTA A. INDRA, člen předsednictva OV KSC a předseda FS CSSR, zaslal úřadujícímu předsedovi kubánského parlamentu S. Aguierrovl del Crlstovi soustrastný telegram к úmrtí předsedy Národního shromážděni lidové moc! a člena státní rady Kubánské republiky F. Brava Parda. MÍSTOPŘEDSEDA VLÄDY a ministr zemědělství a výživy ČSSR M. Tomán přijal v Praze M. Calvího, senátora italského parlamentu a člena parlamentní komise pro zemědělství a výživu. Posoudili spolu současný rozvoj československó-ltalskýeh vztahů. ČESTNÍ: MEDAILE prvního stupně „Zasloužilý bojovník proti fašismu“, předal místopředseda Federálního OV ČSPB F. Šádek členům delegace Sovětského výboru bývalých účastníků války plukovníku v záloze E. Soboljevovi, plukovníku v záloze N. Kačurlnovi a K. Kovalenkové, kteří jsou v ČSSR pří příležitosti 45. výročí boje prvního čs. polního praporu v SSSR u obce Sokolovo. za jedinečné výkony. Zdůraznil, že jejich setkáni mělo velký význam pro další sblížení lidí na všech kontinentech. jako výraz ocenění mimořádných zásluh o přípravu a realizaci zimních olympijských her v Calgary předal ]. A. Samaranch předsedovi jejich organizačního výboru F. Kingovl zlatou medaili Olympijského řádu. Přesně ve 4.39 h středoevropského času prohlásil hry za ukončené. Současně pozval mládež celého světa к novému setkáni na XVI. zimních olympijských hrách v Albertville. Velkolepá podívaná na rozloučenou začala za zvu ků známé melodie „Sešil jsme se společně". Na plochu stadiónu vpochodovali sportovci z 57 zemi. Zbývající část výpravy ČSSR, kterou tvořili především hokejisté, vedl v roll vlajkonoše P. Jurko, který obsadil v alp ské kombinaci páté místo. Jako symbol kontinuity olym pijské myšlenky zazněly státní hymny Řecka, Kanady a Francie, která bude hostit příští bílé hry. Catgarský primátor R: Klein vrátil potom předsedovi MOV olympijskou vlajku, kterou J. a! Samaranch vlo žil za ovací 60 tisíc lidi do rukou primátora Albert vllle H. Dujola. Závěrečný ceremoniál korunovalo je dinečné představení 300 krasobruslařů, mezí nimiž nechyběly velké hvězdy minulosti včetně kanadského ministra sportu O. Jelínka, který na mistrovství světa 1960 v Praze získal se svou sestrou Mařil stříbrnou medailí v soutěži sportovních dvojíc. Na závěr se sportovci z celého světa spojili v jednolitý proud. Veselá nálada charakterizovala pestrobarevný obraz symbolizující ideu sportu. jejich Celý slavnostní večer uzavřel mohutný ohňostroj. H. Dujol, starosta francouzského města Albertville, které bude v roce 1992 pořádat XVI. ZOH, převzal 28. února v Calgary olympijskou vlajku od starosty Calgary R. Kleina (vlevo). Uprostřed předseda MOV J. A. Samaranch Telefoto: ČTK Os. přínos věci míru a bezpečnosti Setkání B. Chňoupka s velvyslanci socialistických zemí (čtk): V Černínském paláci v Praze se včera uskutečnilo setkáni ministra zahraničních věoí ČSSR Chňoupka s velvyslanci a chargé d’affaires a. i. socialistických zemí. Zúčastnili se ho vedoucí zastupitelВ. ských sborů BLR, KLR, KLDR, Kuby, LLDR, MLR, MoLR, NDR. PLR, RSR, SSSR a VSR. B. Chňoupek je informoval o zaměřeni československé zahraniční politiky a stykových akcích v roce 1988, které bylo schváleno předsednictvem OV KSC a vládou ČSSR. Zvláštní pozornost přitom věnoval novým iniciativám, které ve svém projevu na slavnostním zasedání na Pražském hradě ke 40. výročí Vítězného února vyhlásil generální tajemník Ov KSČ M. Jakeš. Návrh M. Jakeše na vytvoření pásma důvěry, spolupráce a dobrých sousedských vztahů na linii dotyku Varšavské smlouvy a NATO vychází z myšlenky, že v dnešní době všechny evropské státy musí přispívat svým dílem к rozvíjení vztahů míru a spolupráce. Ve vojenské oblasti iniciativa počítá s vytvářením „zředěného pásma", v němž by byla snížena úroveň vojenské konfrontace, odstraněny nejnebezpečnější druhy útočných zbraní a přijata významná opatření pro posílení důvěry, je v plném souladu s postoji bratrských socialistických států v oblasti odzbrojeni, dříve předloženými návrhy ČSSR a NDR na pásma bez jaderných a chemických zbraní i s jaruzelskwo plánem. Iniýáativa vytváří široké možnosti pro rozvoj politického dialogu a všestranné spolupráce ,ve všech objastech. Svým komplexním charakterem staví posilování bezpečnosti a prohlubování spolupráce v Evropě ne pevnější, stabilnější základ. B. Chňoupek zdůraznil pozitivní ohlas, který měly návrhy generálního tajemníka ÚV KSČ v socialistických zemích, a pozornost, kterou vyvolaly též v řadě evropských států odlišného společenského zřízení. Pokud jde o návrh M. lakeše svolat do Prahy u příležitosti 400. výročí narození J. A. Komenského mezinárodní konferencí věnovanou výchově mladé generace к míru, zdůraznil ministr zahraničních věcí ČSSR, že smyslem návrhu je využít obrovský mobilizační potenciál, který je obsažen v myšlenkách Komenského o výchově к míru. Trvalým, prioritním úkolem čs. zahraniční politiky je upevňováni přátelství a spojenectví, rozšiřování a prohlubování spolupráce se SSSR. Rozhodujícím impulsem pro další rozvoj spolupráce je uplatňování závěrů. jež vyplynuly z návštěvy M. Gorbačova v ČSSR v dubnu 1987 a M. jakeše v SSSR v lednu 1988. Čs. zahraniční politika se bude aktivně podílet na rozvoji součinnosti s dalšími bratrskými zeměmi — členy Varšavské smlouvy a RVHP. se všemi socialistickými státy, zdůraznil B. Chňoupek. Životní jubileum Jana Fojtíka (čtk): Kandidát předsednictva a tajemník ÜV KSČ, poslanec Sněmovny národů Federálního shromážděni ČSSR Jun Fojtík se dne 1. března 1988 dožívá šedesáti let. Narodil se v Mlloticích nad Bečvou v rodině zemědělského dělníka. Po maturitě na gymnáziu v Hranicích studoval na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1948 se stal členem KSČ. Absolvoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, v roce 1950 pracoval jaко tajemník odděleni filozofie Československo-sovětského institutu a od roku 1951 jako redaktor Rudého práva. V letech 1957—1961 studoval na Akademii společenských véd OV KSSS v Moskvě. Poté se vrátil аар'к вьют <l0 redakce Rudého práг-Я8ШМа Sčbsy -<Л» va, kde vedl odděleni propagandy, byl komentátorem a od roku 1967 působil jako zástupce šéfredaktora Rudého práva. V březnu 1968 byl z redakce uvolněn a pracoval jako vědecký pracovník Ústavu politických věd CV KSC. Od května 1969 býl šéfredaktorem časopisu Nová mysl a poté krátce rektorem Vysoké školy politické ÚV KSČ. Od listopadu 1969 působí ve funkcí tajemníka OV KSČ. J. Fojtík byl na XIII. sjezdu KSČ v roce 1966 zvolen kandidátem OV KSČ, od roku 1969 je členem 0V KSČ a jeho sekretariátu. Od roku 1970 je členem Ideologické komise ÚV KSČ. V listopadu 1982 byl zvolen kandidátem předsednictva OV KSČ. Od roku 1969 působí v poslaneckých funkcích nejprve jako poslanec Sněmovny lidu a od roku 1971 je poslancem Sněmovny národů FS ČSSR. Práce J. Fojtíka pro KSČ a rozvoj naši socialistické společnosti byla ocenéna propůjčením Rádu republiky, Rádu Vítězného února, Státní novinářské ceny a dalších státních a stranických vyznamenání. Za dlouholetou obětavou práci pro KSČ a socialistickou společnost byl j. Fojtíkovi u příležitosti jeho životního jubilea propůjčen Rád Klementa Gottwalda — za budováni socialistické vlasti. BLAHOPŘÁNI PREDSEDNÍCTVA 0V ČSL Předseda československé strany lidové a místopředseda FS bratr Zbyněk Žalman zaslal jménem předsednictva OV ČSL kandidátu předsednictva a tajemníku Ov KSČ janu Fojtíkovi dopis u příležitosti jeho 60. narozenin. Blahopřeje mu v něm к tomuto významné mu životnímu jubileu а к udělení Rádu Klementa Gottwalda. Připomíná jeho činnost při řešeni otázek výstavby a přestavby společnosti a rozvoje socialistické demokracie, zejména na úseku Ideologické práce a Informační politiky. Závěrem dopisu mu přeje další úspěchy v práci, hodně zdraví a spokojenosti v osobním životě. Úkoly SCSI1 po sjezdu (Heš): O poslání a úkolech SčSP po X. sjezdu diskutovali včera novináři na tiskové konferenci uspořádané Pressklubem čs. a sovětských novinářů s představiteli ústředního výboru SČSP. Úvodní slovo přednesl člen sekretariátu ÚV KSČ a předseda ÚV SČSP Z. Hořeni. Uvedl, že největší úloha v propagaci sovětských pokrokových zkušenost! a metod práce připadá brigádám socialistické práce čs.-sovětského přátelství, kterých u nás působ! více než 12 000. Ty .však nemohou, Jak tomu mnohdy bylo dříve, nahrazovat úkoly hospodářského vedení podniků. V počátcích je také rozvoj přímých výrobních vztahů mezi našimi a sovětskými podniky, čemuž bráni z naši strany např. celní bariéry. SČSP má stejně jako jeho sovětští partneři zájem na rozvoji turistiky. Překážkou je mj. neúměrný růst cen zájezdů, který souvisí s přechodem cestovních kanceláří na chozrasčotní způsob hospodaření. Málo se také využívá možnosti výměnných pobytů rodin. UDÉ-VĚCI «UDÁLOSTI Jurta и Zlatého pramene Altan-Bulag znamená mongolsky „Zlatý pramen". ]e to místo na severu země nedaleko sovětských hranic a dříve se mu říkalo Majmd. Do mongolských dějin vstoupilo především v roce 1921, kdy se v něm vytvořila prozatímní lidová vláda v čele s legendárním vůdcem mongolského lidu Silchbátarem. Mongolsko patřilo na počátku století к nejzaostalejším oblastem na světě. Bylo v područí Cíny a v jeho čele stál „živý bůh" — bodgegén, hlava lamaistické círke, od vyhlášení autonomie i světská hlava státu. Po revoluci v sousedním Rusku se mnohé imperialistické síly snažily Mongolsko ovládnout. Počátkem dvacátých let to byl bělogvardějský generál baron von Ungern-Sternberg. Ten se po porážkách v Zabajkalí stáhl do Mongolska a obsadil Urgu (dnešní Ulánbátár) za podpory japonských imperialistů snažících se ovládnout Sibiř. Revoluční myšlenky z Ruska pronikly i do Mongolská. Skupina revolucionářů zde v listopadu 1920 založila časopis Mongolská pravda (Mongolyn Ünenl a 1. března 1921 pak Mongolskou lidovou stranu. Z rozhodnutí zakládajícího sjezdu byla ustavena prozatímní lidová vláda, která měla připravit a provést ozbrojené povstání. Prvního úspěchu dosáhla revoluční armáda 18. března 1921 a později za pomoct Rudě armády, o kterou prozatímní vláda požádala, byla dobyta t Urqa a baron Ungern zajat a předán sovětské vládě. Po vítězství revoluce 11. července 1921 se v Mongolsku vytvořila lidová moc,- avšak v čele země byl ponechán bodgegén jako hlava státu s omezenými pravomocemi. A postupně se začaly hledat cesty, jak zemi vyvést z feudální zaostalosti a dát mongolskému lidu nadějí na lepší budoucnost. Nejrůzněfší památky na tuto historicky tak důležitou etapu vývoje Mongolska jsou dnes shromážděny v muzeu v Altan Bulagu. Sbírky jsou umístěny v budově, kterou zachycuje náš obrázek. Byla koncipována ve stylu tradiční mongolské jurty, v nichž dodnes žije většina obyvatelstva pečujícího o nespočetná stáda na mongolských stepích. Vedle památek z počátku dvacátých let je možné v muzeu studovat i celou řadu dokumentů nejen o životě Siichbátara a jeho druhů, ale také o rozvoji dnešního Mongolska, které postupně buduje svůj průmysl, modernizuje zemědělství a usiluje o zvýšení životní úrovně všeho lidu. (tpj