Lidová Demokracie, březen 1988 (XLIV/50-76)

1988-03-01 / No. 50

UDOVÄ D6MOKRACI6 ROC. XLIV: - Č. 50 CENA 50 hal. ORGAN C S. STRANY LIDOVÉ — NOSITEĽ RADU P R Ä C E Praha úterý 1. března 1988 NA AKTUÁLNI TÉMA Lidský faktor Lidský faktor.... Termín, který slýcháváme velice často — zpravidla ovšem tehdy, když hovoříme o prá­ci a chceme vyjádřit něco. co nelze postihnout žád­nou ekonomickou, matematickou 61 fyzikální "katego­rií, a přece to nepostižitelné „něco" dělá výsledek výsledkem. Zkrátka a dobře, jsme lidé, a každý z nás je jiný, než ti ostatní. Každý z nás má svůj vlastní, osobitý přístnp к životu i práci; máme rozličná způ­soby myšlení i různé povahové vlastnosti, vlohy, schopnosti. Někdo z nás se nčl snadno, skoro to vů­bec nepotřebuje, jiný má zase šikovnější ruce než mozek. Někdo má přirozenou autoritu, respekt, a svým příkladem dokáže strhávat ostatni, jinému zase vyho­vuje spíše pasivnější životni role. Jsme prostě různí, a přece dohromady tvoříme společnost, spojenou stej­ným cílem. Každý máme své vlastní sny, přání a plá­ny, a přece se stmelujeme do pracovních kolektivů, a měli bychom nmět — jak se říká — táhnout sa jeden provaz. Z toho všeho se skládá „lidský faktor". Na první pohled by se mohlo zdát, že ze všeho hejdůležitěfší jsou podmínky, v nichž žijeme a tvo­říme. Jistě, není to věc zanedbatelná — jinak se pra­cuje člověku, který nemá žádné existenční starosti a má к práci všechno, co potřebuje, úplné jinak se zase dělá torno, kdn v té či oné míře zápoli s nedo­statkem. Praxe nás ale velice často přesvědčuje 1 o tom, že ani ty nejlepši podmínky ještě nemusí přinést adekvátní výsledek. — Konkrétní příklady nám může poskytnout třeba i právě skončená zimní olym­piáda v kanadském Calgary: Nikdo asi nepochybuje o tom, že naši hokejžtté dostali v rámci přípravy na olympijský tnrnaj ty nejlepši podmínky — a přece byl jejich sportovní výkon přinejmenším rozpačitý. Byli prostě к nepoznání. Skokani i lyžaři ovšem zase dob­ré podmínky zúročit dokázali, někteří dokonce vy­nikajícím způsobem! A jak jinak, než s uznáním, hod­notit výkon našeho jediného rychlnbrnslaře Jiřího Kyncla, který ve všech soutěžích jel až na doraz svých sil — a přitom je jeho sport na domácí půdě prakticky popelkou, vždyť (rénlnkové možností záleží na tom. zda přírodní rychlobruslařská dráha ve Svrat­ce zamrzne, či nikoliv ... Nepřísluší nám. abychom na tomto místě podrobně rozebírali výsledky našich hokejistů na zimní olym piádě. Ale ukazuje se, že i ve sportu (jako v které­koliv jiné lidské činnosli) jsou podmínky sice velice důležitým, nikoliv však jediným předpokladem koneč­ného úspěchu. Zkrátka a dobře, že záleží i na mno­ha jiných faktorech — v neposlední řadě na vhodné motivaci, na dobré psychické a duševní pohodě, na míře odhodlání porvat se s překážkami, na okamžitá náladě, na zdravá nespokojenosti . .. aid. I na kuus ku štěstí. Také tomu se říká „lidský faktor“ Ledaskdo ze čtenářů se teď možná pozastaví nad tím, že věnujeme pozornost něčemu, co je íkntecně těžko definovatelně i těžko postižitelné — ale ono má svou cenu, když tu a tam existenci „lidského fak­tom“ připomeneme. Člověk zůstává člověkem i v sou­časném technickém světě: nemůže se ani při práci oprostit od toho, co ho právě člověkem dělá. Proto by nám mélo záležet na tom, abychom našli recept, jak využít a zároveú podněcovat a rozvíjet všechny stránky lidské osobnosti. Naše republika není nijak velká na to. abychom si mohli dovolit plýtvat s ta­lenty, s dobrými nápady, a vůbec se schopnostmi každého člena společnosti Začínající intenzifikace ekonomiky a přestavba ce­lého hospodářského mechanismu, pruhlnbování demo­kratizace veřejného a politického života — to všech­no by nám mělo vytvořil dostatečně široký prostor pro uplatnění talentovaných a kvalifikovaných lidi ve všech sférách národního hospodářství. Bariéry, které leckde dosnd brání využít kvalifikačního potenciálu těch nejschopnějších a nejtvořivějšlch jednotlivců mezi námi, mnsí padnout. Připomeňme v této souvis­losti třeba skutečnost, že v CSR jsou obsazena vy­sokoškolská místa vysokoškoláky jen ze tří čtvrtin — a na druhé straně zhruba desetina vysokoškoláků pra­cuje na místech, kde je požadováno vzděláni nižší. Obdobné je to i n absolventů středních škol: jen čtyři z pčtl míst, kde je předepsáno středoškolské vzdělání, jsou obsazena lidmi, kteří kvalifikační požadavky splňuji, a přitom asi 320 tisíc středoškoláků zase vykonává práci, pro niž je požadnváno vzdělání niž­ší. Zajímat by nás mělo i to, proč plná polovina žen a asi třetina mužů pracuje mimo obor, v němž zís­kali vzdělání nebo v němž se vyučiji ... Co je pří­činou jejich nespokojenosti, proč odcházej! jinam? je­jich kvaiifikačni příprava stála společnost nemalt prostředky — a přece se výsledek ztrácí. Poknd najdeme pravdivou odpověď na tyto otázky, pokud onen „lidský faktor" neztratíme ze zřetele, bu­de mít naše snažení do budonena úspěch. (lik) Slavnostní závěr zimní olympiády Nejdelší a nejdražší, ale plná přátelské atmosféry CALGARY: Patnácté zimní olympijské hry v Calgary, které vejdou do dějin jako nejdelší, nelteplejšf a nej­dražší. ale které se také zapsaly do srdci všech účastníků i příznivců sportu svon přátelskou atmosférou a nadšením obyvatel pořádajícího města, skončily v neděli večer závěrečným ceremoniálem na McMahouově stadiónu. Hlediště zaplnilo do posledního místa 60 000 diváků. Naposledy se sešil účastníci her z 57 zemi, aby dali světu najevo svoji vůli žít, připravovat se a soutěžit v mini, v duchu přátelství a porozuměni mezi národy. Předseda Mezinárodního olympijského výboru J. A. Samaranch prohlásil XV. zimní olympijské hry za ukon­čené a olympijský oheň, zažehnutý nad McMahonovým stadiónem před šestnácti dny, pohasl. Ve svém proslo­vu poděkoval předseda MOV jménem vrcholného orgá­nu olympijského hnutí a velké olympijské rodiny po­řadatelům za „dosud nejlépe připravené a provedené zimní olympijské hry“, a vysoce ocenil pohostinnost obyvatel Calgary. Poděkoval rovněž národním olympij­ským výborům 57 zemi a nejlepšim sportovcům světa Icisedáití FS ČSSR svoláno (čtk): Prezident Československé socialistické repub­liky G, Husák oznámil svým dopisem ze dne 29. úno­ra 1988 předsednictvu Federálního shromáždění CSSR, že podle článku 61 ústavního zákona o československé federaci svolává dnem 1. března 1988 Federální shro­máždění CSSR к jarnímu zasedání. Porado v Havané Havanat V havanském sjezdovém paláci byla včera zahájena pravidelná porada tajemníků ústředních vý­borů bratrských stran socialistických zemí pro mezi­národní otázky. Delegací KSC na ní vede člen před­sednictva a tajemník ÜV KSC V. Blíak. Tématem jed­náni, které potrvá do čtvrtka, jsou mezinárodně po­litické otázky a otázky týkající se vztahů mezi stra­nami, Porady se účastní delegace z BLR, ČSSR, KLDR, Kuby, Laosu, MLR. MoLR, NDR, PLR. RSR, SSSR a VSR. V čele sovětské delegace je tajemník ÚV KSSS A. Do­brynin. Úvodní projev na zahajovacím zasedání pro­nesl druhý tajemník OV KS Kuby R. Castro, který po­ukázal na významné změny v mezinárodních vztazích vyvolané mírovou politikou SSSR. Za nebezpečí pro mír ve světě pak označil regionální konflikty, způso­bené vměšováním imperialismu, a vyslovil se pro je­jich řešení politickou cestou. • V předvečer zahájeni porady se delegace sešly na přátelském setkání, je­hož se zúčastnil také první tajemník OV KS Kuby. předseda kubánské štátni rady a rady ministrů F. Castro. Kapacitu pro vývoz fík): Kladem loňské bilance našeho zahraničního obchodu bylo překročení exportu do socialistických zemí o čtyři procenta. Podařilo se nám také vyrov­nat pasivní saldo výměny zboží s Maďarskem z mi­nulých let. Problémy však trvají v obchodní směně s, Jugoslávii, kde výměnu brzdí zejména nedostatek finančních prostředků řady jugoslávských podniků. O těchto skutečnostech a některých problémech 1 úko­lech náSého zahraničního obchodu v letošním roce hovořil na včerejší ttskové konferenci v Praze náměs­tek ministra zahraničního obchodu CSSR tng. J. Pan­cíř. Uvedl rovněž, že hodnota exportu do nesocialis­tických zemí loni zaostala za předpokládanou úrovni o 1,2 miliardy Kčs a ve srovnání s rokem 1986 pokles­la o 4,4, procenta. Příčinou byl zejména výpadek ve vývozu strojírenské produkce, nebot právě ty strojí­renské obory, o jejichž výrobky je na zahraničních trzích zájem, mají nedostatečné kapacity, jedná se kupř. o obráběcí a polygrafické stroje, některé tex­tilní stroje, elektrotechnické výrobky, jízdní kola a určité spotřební zboží. Nešírojlrenské obory — obě národní ministerstva průmyslu a zemědělství a výživy — plánovaně exportní úkoly splnily. Z DOMOVA I ZE SVĚTA A. INDRA, člen předsednictva OV KSC a předseda FS CSSR, zaslal úřadujícímu předsedovi kubánského parlamentu S. Aguierrovl del Crlstovi soustrastný tele­gram к úmrtí předsedy Národního shromážděni lidové moc! a člena státní rady Kubánské republiky F. Brava Parda. MÍSTOPŘEDSEDA VLÄDY a ministr zemědělství a vý­živy ČSSR M. Tomán přijal v Praze M. Calvího, sená­tora italského parlamentu a člena parlamentní komise pro zemědělství a výživu. Posoudili spolu současný roz­voj československó-ltalskýeh vztahů. ČESTNÍ: MEDAILE prvního stupně „Zasloužilý bo­jovník proti fašismu“, předal místopředseda Federál­ního OV ČSPB F. Šádek členům delegace Sovětského výboru bývalých účastníků války plukovníku v záloze E. Soboljevovi, plukovníku v záloze N. Kačurlnovi a K. Kovalenkové, kteří jsou v ČSSR pří příležitosti 45. výročí boje prvního čs. polního praporu v SSSR u ob­ce Sokolovo. za jedinečné výkony. Zdůraznil, že jejich setkáni mělo velký význam pro další sblížení lidí na všech konti­nentech. jako výraz ocenění mimořádných zásluh o přípravu a realizaci zimních olympijských her v Calgary předal ]. A. Samaranch předsedovi jejich organizačního vý­boru F. Kingovl zlatou medaili Olympijského řádu. Přes­ně ve 4.39 h středoevropského času prohlásil hry za ukončené. Současně pozval mládež celého světa к no­vému setkáni na XVI. zimních olympijských hrách v Albertville. Velkolepá podívaná na rozloučenou začala za zvu ků známé melodie „Sešil jsme se společně". Na plochu stadiónu vpochodovali sportovci z 57 zemi. Zbývající část výpravy ČSSR, kterou tvořili především hokejisté, vedl v roll vlajkonoše P. Jurko, který obsadil v alp ské kombinaci páté místo. Jako symbol kontinuity olym pijské myšlenky zazněly státní hymny Řecka, Kanady a Francie, která bude hostit příští bílé hry. Catgarský primátor R: Klein vrátil potom předsedovi MOV olympijskou vlajku, kterou J. a! Samaranch vlo žil za ovací 60 tisíc lidi do rukou primátora Albert vllle H. Dujola. Závěrečný ceremoniál korunovalo je dinečné představení 300 krasobruslařů, mezí nimiž ne­chyběly velké hvězdy minulosti včetně kanadského ministra sportu O. Jelínka, který na mistrovství světa 1960 v Praze získal se svou sestrou Mařil stříbrnou medailí v soutěži sportovních dvojíc. Na závěr se sportovci z celého světa spojili v jed­nolitý proud. Veselá nálada charakterizovala pestrobarevný obraz symbolizující ideu sportu. jejich Celý slavnostní večer uzavřel mohutný ohňostroj. H. Dujol, starosta francouzského města Albertville, které bude v roce 1992 pořádat XVI. ZOH, převzal 28. února v Calgary olympijskou vlajku od sta­rosty Calgary R. Kleina (vlevo). Uprostřed před­seda MOV J. A. Samaranch Telefoto: ČTK Os. přínos věci míru a bezpečnosti Setkání B. Chňoupka s velvyslanci socialistických zemí (čtk): V Černínském paláci v Praze se včera uskutečnilo setkáni ministra zahraničních věoí ČSSR Chňoupka s velvyslanci a chargé d’affaires a. i. socialistických zemí. Zúčastnili se ho vedoucí zastupitel­В. ských sborů BLR, KLR, KLDR, Kuby, LLDR, MLR, MoLR, NDR. PLR, RSR, SSSR a VSR. B. Chňoupek je informoval o zaměřeni českosloven­ské zahraniční politiky a stykových akcích v roce 1988, které bylo schváleno předsednictvem OV KSC a vládou ČSSR. Zvláštní pozornost přitom věnoval novým ini­ciativám, které ve svém projevu na slavnostním zase­dání na Pražském hradě ke 40. výročí Vítězného úno­ra vyhlásil generální tajemník Ov KSČ M. Jakeš. Ná­vrh M. Jakeše na vytvoření pásma důvěry, spolupráce a dobrých sousedských vztahů na linii dotyku Var­šavské smlouvy a NATO vychází z myšlenky, že v dnešní době všechny evropské státy musí přispívat svým dílem к rozvíjení vztahů míru a spolupráce. Ve vojenské oblasti iniciativa počítá s vytvářením „zředěného pásma", v němž by byla snížena úroveň vojenské konfrontace, odstraněny nejnebezpečnější dru­hy útočných zbraní a přijata významná opatření pro posílení důvěry, je v plném souladu s postoji bratr­ských socialistických států v oblasti odzbrojeni, dříve předloženými návrhy ČSSR a NDR na pásma bez ja­derných a chemických zbraní i s jaruzelskwo plánem. Iniýáativa vytváří široké možnosti pro rozvoj poli­tického dialogu a všestranné spolupráce ,ve všech ob­­jastech. Svým komplexním charakterem staví posilo­vání bezpečnosti a prohlubování spolupráce v Evro­pě ne pevnější, stabilnější základ. B. Chňoupek zdů­raznil pozitivní ohlas, který měly návrhy generálního tajemníka ÚV KSČ v socialistických zemích, a pozor­nost, kterou vyvolaly též v řadě evropských států od­lišného společenského zřízení. Pokud jde o návrh M. lakeše svolat do Prahy u pří­ležitosti 400. výročí narození J. A. Komenského mezi­národní konferencí věnovanou výchově mladé generace к míru, zdůraznil ministr zahraničních věcí ČSSR, že smyslem návrhu je využít obrovský mobilizační po­tenciál, který je obsažen v myšlenkách Komenského o výchově к míru. Trvalým, prioritním úkolem čs. zahraniční politiky je upevňováni přátelství a spojenectví, rozšiřování a prohlubování spolupráce se SSSR. Rozhodujícím im­pulsem pro další rozvoj spolupráce je uplatňování zá­věrů. jež vyplynuly z návštěvy M. Gorbačova v ČSSR v dubnu 1987 a M. jakeše v SSSR v lednu 1988. Čs. zahraniční politika se bude aktivně podílet na rozvo­ji součinnosti s dalšími bratrskými zeměmi — členy Varšavské smlouvy a RVHP. se všemi socialistickými státy, zdůraznil B. Chňoupek. Životní jubileum Jana Fojtíka (čtk): Kandidát předsednictva a tajemník ÜV KSČ, poslanec Sněmovny národů Federálního shro­mážděni ČSSR Jun Fojtík se dne 1. března 1988 dožívá šedesáti let. Narodil se v Mlloticích nad Bečvou v rodině ze­mědělského dělníka. Po maturitě na gymnáziu v Hranicích studoval na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1948 se stal členem KSČ. Absol­voval filozofickou fakul­tu Univerzity Karlovy, v roce 1950 pracoval ja­­ко tajemník odděleni fi­lozofie Československo­­-sovětského institutu a od roku 1951 jako re­daktor Rudého práva. V letech 1957—1961 stu­doval na Akademii spo­lečenských véd OV KSSS v Moskvě. Poté se vrátil аар'к вьют <l0 redakce Rudého prá­г-Я8ШМа Sčbsy -<Л» va, kde vedl odděleni propagandy, byl komentátorem a od roku 1967 půso­bil jako zástupce šéfredaktora Rudého práva. V březnu 1968 byl z redakce uvolněn a pracoval jako vědecký pracovník Ústavu politických věd CV KSC. Od května 1969 býl šéfredaktorem časopisu Nová mysl a poté krátce rektorem Vysoké školy politické ÚV KSČ. Od listopadu 1969 působí ve funkcí tajemníka OV KSČ. J. Fojtík byl na XIII. sjezdu KSČ v roce 1966 zvolen kandidátem OV KSČ, od roku 1969 je členem 0V KSČ a jeho sekretariátu. Od roku 1970 je členem Ideologic­ké komise ÚV KSČ. V listopadu 1982 byl zvolen kan­didátem předsednictva OV KSČ. Od roku 1969 působí v poslaneckých funkcích nejprve jako poslanec Sně­movny lidu a od roku 1971 je poslancem Sněmovny národů FS ČSSR. Práce J. Fojtíka pro KSČ a rozvoj naši socialis­tické společnosti byla ocenéna propůjčením Rádu re­publiky, Rádu Vítězného února, Státní novinářské ce­­ny a dalších státních a stranických vyznamenání. Za dlouholetou obětavou práci pro KSČ a socialistickou společnost byl j. Fojtíkovi u příležitosti jeho život­ního jubilea propůjčen Rád Klementa Gottwalda — za budováni socialistické vlasti. BLAHOPŘÁNI PREDSEDNÍCTVA 0V ČSL Předseda československé strany lidové a místo­předseda FS bratr Zbyněk Žalman zaslal jménem před­sednictva OV ČSL kandidátu předsednictva a tajemní­ku Ov KSČ janu Fojtíkovi dopis u příležitosti jeho 60. narozenin. Blahopřeje mu v něm к tomuto významné mu životnímu jubileu а к udělení Rádu Klementa Gott­walda. Připomíná jeho činnost při řešeni otázek vý­stavby a přestavby společnosti a rozvoje socialistické demokracie, zejména na úseku Ideologické práce a In­formační politiky. Závěrem dopisu mu přeje další úspě­chy v práci, hodně zdraví a spokojenosti v osobním životě. Úkoly SCSI1 po sjezdu (Heš): O poslání a úkolech SčSP po X. sjezdu dis­kutovali včera novináři na tiskové konferenci uspořá­dané Pressklubem čs. a sovětských novinářů s před­staviteli ústředního výboru SČSP. Úvodní slovo před­nesl člen sekretariátu ÚV KSČ a předseda ÚV SČSP Z. Hořeni. Uvedl, že největší úloha v propagaci sovět­ských pokrokových zkušenost! a metod práce připadá brigádám socialistické práce čs.-sovětského přátelství, kterých u nás působ! více než 12 000. Ty .však nemo­hou, Jak tomu mnohdy bylo dříve, nahrazovat úko­ly hospodářského vedení podniků. V počátcích je ta­ké rozvoj přímých výrobních vztahů mezi našimi a so­větskými podniky, čemuž bráni z naši strany např. celní bariéry. SČSP má stejně jako jeho sovětští part­neři zájem na rozvoji turistiky. Překážkou je mj. ne­úměrný růst cen zájezdů, který souvisí s přechodem cestovních kanceláří na chozrasčotní způsob hospoda­ření. Málo se také využívá možnosti výměnných poby­tů rodin. UDÉ-VĚCI «UDÁLOSTI Jurta и Zlatého pramene Altan-Bulag znamená mongolsky „Zlatý pra­men". ]e to místo na severu země nedaleko so­větských hranic a dříve se mu říkalo Majmd. Do mongolských dějin vstoupilo především v ro­ce 1921, kdy se v něm vytvořila prozatímní lido­vá vláda v čele s legendárním vůdcem mongol­ského lidu Silchbátarem. Mongolsko patřilo na počátku století к nej­­zaostalejším oblastem na světě. Bylo v područí Cíny a v jeho čele stál „živý bůh" — bodgegén, hlava lamaistické círke, od vyhlášení autonomie i světská hlava státu. Po revoluci v sousedním Rusku se mnohé imperialistické síly snažily Mon­golsko ovládnout. Počátkem dvacátých let to byl bělogvardějský generál baron von Ungern­­-Sternberg. Ten se po porážkách v Zabajkalí stáhl do Mongolska a obsadil Urgu (dnešní Ulánbátár) za podpory japonských imperialistů snažících se ovládnout Sibiř. Revoluční myšlenky z Ruska pronikly i do Mongolská. Skupina revolucionářů zde v listo­padu 1920 založila časopis Mongolská pravda (Mongolyn Ünenl a 1. března 1921 pak Mongol­skou lidovou stranu. Z rozhodnutí zakládajícího sjezdu byla ustavena prozatímní lidová vláda, která měla připravit a provést ozbrojené po­vstání. Prvního úspěchu dosáhla revoluční armá­da 18. března 1921 a později za pomoct Rudě armády, o kterou prozatímní vláda požádala, by­la dobyta t Urqa a baron Ungern zajat a předán sovětské vládě. Po vítězství revoluce 11. července 1921 se v Mongolsku vytvořila lidová moc,- avšak v čele země byl ponechán bodgegén jako hlava státu s omezenými pravomocemi. A postupně se za­čaly hledat cesty, jak zemi vyvést z feudální za­ostalosti a dát mongolskému lidu nadějí na lep­ší budoucnost. Nejrůzněfší památky na tuto historicky tak dů­ležitou etapu vývoje Mongolska jsou dnes shro­mážděny v muzeu v Altan Bulagu. Sbírky jsou umístěny v budově, kterou zachycuje náš obrázek. Byla koncipována ve stylu tradiční mon­golské jurty, v nichž dodnes žije většina obyva­telstva pečujícího o nespočetná stáda na mon­golských stepích. Vedle památek z počátku dvacátých let je možné v muzeu studovat i celou řadu dokumen­tů nejen o životě Siichbátara a jeho druhů, ale také o rozvoji dnešního Mongolska, které postup­ně buduje svůj průmysl, modernizuje zeměděl­ství a usiluje o zvýšení životní úrovně všeho lidu. (tpj

Next