Lidové Noviny, březen 1949 (LVII/50-74)
1949-03-01 / No. 50
Laval redivivus Stanislav Bodlu Není Francouze, který by nevěděl, co známe» ná pro francouzskou bezpečnost silná ruská armáda. Válku r. 1870 Francie mimo jiné prohrála také proto, že si Bismarck zajistil ruskou neutralitu. Roku 1914 zachránily ruské armády Paříž. Roku 1934 podepsala Francie spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem. Nebyla nikdy formálně zrušena, ale Francie ji sabotovala. Výsledek Je znám každému dítěti. Francouzská sabotáž této smlouvy a Mnichov, který byl jedním z projevů této sabotáže, se skončily pro Francii katastrofou, ^aval, jehož podpis na ní byl a Jenž měl největší zásluhu na její sabotáži, zaplatil za to krkem. Roku 1944 byla Paříž osvobozena povstáním francouzského lidu a vstupem americké armády. Ale jen vědomý lhář a nepřítel francouzské svobody by mohl popřít, že Francie a Paříž, stejně jako celá Evropa, byly zachráněny už 18 měsíců předtím než zmizel z Eiffelovy věže hákový kříž, zachráněny hrdinnými obránci Stalingradu, a že nebýt tohoto hrdinství, byla by Francie ještě dnes „gau" nacistické říše. A opět byla slavnostně podepsána francouzsko-sovětská spojenecká smlouva. Ale pouhých pět let po opětném podepsání vystupuje francouzský ministerský předseda, aby v interviewu s americkým novinářem prohlásil, že prý Sovětský svaz chystal a chystá invasi do Francie, že prý používá „páté kolony“, aby se Francie zmocnil, a že z tohoto důvodu Spojené státy musí Francii zachránit. Není to jen náhoda, že monsieur Queuille patři k téže straně, k niž kdysi patřil Laval, k téže straně, která dala Francii a světu Daladiera a Bonnetta. Strana francouzského měšťáctva, která se honosí frázemi o dědictví jakobínů a vlastenců z doby Konventu, dala Francii největší počet vlastizrádců a kolaborantů. Jaký div, že v této tradici se pokračuje i dnes. Laval spekuloval na Kruppy, Queuille na Duponty. To je jediné, co se změnilo. Proč přispěchal Henri Queuille s tímto provokativním Interviewern, který ukazuje, že se noví Lavalové opět dostali v čelo Francie ? Proč se Jakoby opakovaly dějiny, a opět má Francie vládu, sabotujíc! smlouvy, o nichž ceU země ví, že jsou jedinou zárukou její samostatnosti, jedinou zárukou míru? Jedná se o atlantický pakt. Jeho účelem je Ještě víc zapřáhnout Francii do amerického chomoutu, Ještě více přenést rozhodování o budoucnosti Francie z Paříže do Washingtonu. Ve Fontainebleau už teď zasedá generální štáb, v jehož čele stoji nikoli Francouz, nýbrž Angličan — ovšem 1 ten jen dočasně, jako Qiístodržitel budoucího amerického generála. UŽ teď je Francie slepě — a v zřejmém rozporu se svými národními Zájmy — vedena na uzdě americkými monopolisty v Německu. Právě oznámil generál Clay, že správa porurského průmyslu bude vrácena do rukou německým průmyslovým magnátům, Zapřisáhlým nepřátelům Francie, a odůvodnil to tím, že vydělával-li někdo fantastické částky za Hitlera a s jeho pomocí plenil Francii a jiné Země, ještě to není důvodem, aby nemohl pracovat na obnově Německa v amerických službách. Podle atlantického paktu budou na francouzském území zřízeny válečné a letecké základny pro americkou armádu a letectvo. Účastnici paktu, poslušní zájmů Washingtonu, budou provokovat Sovětský svaz a povedou-li tyto provokace k věcem nejhorším, půjdou také V americkém zájmu do války. Smyslem paktu je, aby Francie opět vytvořila ärmádu, vyzbrojenou americkými monopolisty, která v takové válce bude kanonenfutrem, aby držel frontu, dokud britské lodi a americká letadla s nejmenšími ztrátami pro anglosaské velmoci a s největšími zisky pro anglosaské monopoly „nepřijdou na pomoc“. Smyslem paktu, jako celé politiky západních velmoci je, opět vyzbro-Žlt Německo, učinit z německého imperialismu ilídacího psa světového kapitalismu. Ale autoři a strůjci paktu velmi dobře vědí, že še dějiny neopakují tak jednoduše. Vědí, že Francie, která prošla kalvárii okupace a epopejí odboje, není už Francií z r. 1938—40, rozloženou a demorallsovanou Lavaly. Neboť v dnešní Francii existuje nejsilnější strana, strana francouzského dělnictva, strana hrdinných maquistů, která právě ústy svého vůdce prohlásila, že se francouzský lid nedá svést vlastizrádci po druhé do katastrofy. Jedním z úkolů paktu je připravit automatický zákrok Američanů proti vnitřnímu nenříteli francouzské buržoasie, proti francouzskému lidu. Roku 1791 musila francouzská kontrarevoluce teprve žebrat o cizí pomoc proti vlastnímu lidu. R. 1949 si francouzská kontrarevoluce chce předem takovou pomoc zajistit. Ale autoři a strůjci paktu vědí, že to nebude tak jednoduché s takovou pomocí, právě proto, že se dnes píše r. 1949. Tím větší je proto jejich zuřivost, tím zavilejší jsou jejich provokace, tím větší podlízavost k Američanům — když jim Maurice Thorez prohlásil jménem francouzského lidu, že kdyby se v důsledku jejich zločinného útoku dostala sovětská armáda, pronásledujíc útočníky, jak je pronásledovala nedávno od Stalingradu do Berlína, až do Paříže, uvítá ji francouzský lid jako osvoboditelku. Právě proto, aby se smazal v Americe dojem Ks - Praha 28. února Mohutnost únorového vítězství našeho lidu propůjčuje silný pathos 1 letošním výročním slavnostem. Vyznačovalo se jím zejména nedělní slavnostní zasedání ústředního akčního výboru Národní fronty ve Smetanově síní pražského obecního domu, stejně jako na slavnostních schůzích složek obrozené Národní fronty ve všech místech republiky. Pod zvětšeným únorovým snímkem presidenta republiky Klementa Gottwalda a ppA «tátnlnj* e rudými vlajkami zaujala místo na pódiu Smetanovy síně celá politická representace státu, zatím co v hledišti bvlí přítomni vynikající zástupcové všech tvořivých složek našicji národů. Zazněla státní hymna, zpívaná rozhlasovým sborem a místopředseda poslanec Rudolf Slánský zahájil schůzi. Za obecného nadšení přečetl odpověď presidenta republiky na dopis předsednictva. Pan president píše: Vážení přátelé, děkuji vám srdečně za pozdravy’, které jste mi zaslali k prvnímu výročí slavného února 19-18. Pokud jde o uznání mé práce, které mi v dopise vyslovujete, chtěl bych jen zdůraznit!, že nikdy jsem nečinil nic více a také 0 nic více neusiloval, než o to, abych byl poctivým mluvčím lidu a věrně plnil jeho vůli. A to chci činiti i nadále. Dovolte ml však. abych při této příležitostí 1 já vám poděkoval a přál vám mnoho zdaru v další činností. Rok, který uplynul od února 1948, potvrdil v plném rozsahu správnost koncepce obrozené Národní fronty. Ukázal, že obrozená Národní fronta je mocnou pákou výstavby, Se Je základní politickou formací lidové demokracie. Přitom ovšem je třeba stále mltl na paměti, že obrozená Národní fronta nemá nic společného s ěachrářskou předmnichovskou koalici, ve kterou chtěli Národní frontu proměnit reakcionáři a zrádci, v únoru vyhnaní, nýbrž že je výrazem bratrského souručenství dělnické třídy s rolnictvem a ostatními pracujícími vrstvami národa. Je dnes zřejmé, že bez vůdčího postavení dělnické třídy n~aí možno budovatl socialismus — avšak stolně t«k je zřeimá že socialismu nedosáhneme bez svorného spojenectví a spolupráce dělnická třídy s veškerým pracujícím lidem. Z toho Jasně vyplývá veliký úkol, který musí pronikatl všechen náš politický a státní život: upevňovat! a posilovat! naši Národní frontu, neboť tím upevňujeme a posilujeme základy naší budovatelské práce a zápas o socialismus. Proto, ať žije československá Národní fronta pracujícího lidu měst a venkova! Semknutí v nerozbornou Národní frontu — kupředu k radostnému zítřku! Gottwald." S obecným souhlasem se setkala také slova předsedajícího: Dovolte ml, abych vaším jménem slíbil panu presidentovi, že budeme ostražitě bdít, aby jednota pracujícího lidu měst a venkova sílila, aby Národní fronta byla ještě účinnější a mocnější pákou naší výstavby. Slibujeme, že . pod vedením Klementa Gottwalda svorně budeme vracovat k blahu našeho lidu a k rozkvětu naší republiky. masuji emigranisu irosecmci za neueraoKraui;ké zřízení. Koordinační výbory, s jejichž zřízením souhlasil také Petr Zenkl, za nedemokratické zřízení považovány nebyly. V ělánku 8 se strany národního bloku zavazují netvořit vlastní stranické organisace mládeže, nýbrž společně pracovat na vybudováni jednotného svazu mládeže. V článku 9 se shodují na jednotném tělovýchovném hnutí. Chcete kontrolovat, kdo své sliby zradil a přísahy slavnostním podoisem stvrzené zrušil? V 10. odstavci se národní blok zavazuje k politice srdečné spolupráce ‘se stranou lidovou a s jinými složkami Národní fronty, jako jsou organisace zájmové, odborové a kulturní. Vzpomeňte těch únorových dní, kdy Petr Zenkl vystoupil proti účasti jednotné odborové organisace v Národní frontě. V říjnu 1945 slibovali dr. Zenkl, Monsignore Šrámek a druzi, že jen zánik vykořisťováni cizí práce odrazi plíživé nebezpečí války, aby v únorových dnech na pllživé nebezpečí války spekulovali ve spolku se zahraničními válečnými štváči. Všechno, co zde bylo uvedeno, přesvědčuje o tom, že Národní fronta v únoru 1948 nezanikla, ale obrodila se a upevnila, zbavila se věrolomců, podvodníků a zrádců, aby pokračovala neochvějně v díle, které bylo zahájeno vítěznou květnovou národní revolucí, za souhlasu celého národa, zvláště jeho pracujícího lidu. Nabídka politika, který pomlouvá armádu, jež Francii zachránila, státu, jehož existence je jedinou zárukou samostatnosti a nezávislosti Francie, bude za oceánem přijata se smíšenými pocity. Businessmen! si ovšem nemají z čeho vybírat, a investici možná udělají. Ale vědí — oni i jejich pařížští sluhové —* že jim z ní velké zisky nepokvetouo , V jednom článku se nakupilo plno chyb. Autor je sváděl na slečnu, které článek dikto val. Něčemu prý špatně rozuměla a něco zase chybně na stroji napsala. Otakar Mrkvička shrnul jeho obhajobu takto: „No jo, čeština překlepem a přeslechem“. X František Kubka potkal jednoho přítele a hned mu s podezřelým zájmem kladl otázku, jaké má zkušen ::sti s placentou a zdali ona opravdu omlízuje. „Omlazuje," potvrdil přítel spokojeně, „všechny choroby, které jsem měl před dvaceti lety, se mi vrátily.“ Režisér Jiří Weiss připravuje film na námět M. Rusinského a námět má zatímní název První tavba. Dramaturgie druhého tvůrčího kolektivu aí minule lámala hlavu, jaký má mít film definitivní název. Protože film je z Ostravska, navrhoval Weiss citát z Bezruče. Tomu nadšeně přizvukoval dr. František Dvořák, nositel státní ceny: ,tA.no, tmo, něco takového z Bezruče jako je: Z Frýdku je Bernard Shaw.,," y V stře drti úřad vydal Prozatímní spisový plán pro vnitřní správu, který má zjednodušit označováni spisů. Elaborát je označen č. k.- 662-6111-1918-1/1 a podnítil v úřednictvu velkou výměnu názorů. „To je cšecko nesmyslrozhořčoval se jeden vrchni oficiál. ,Jen se podívejte, třeba tady w spisové značky 621 je napsáno: chrousti, hubeni. Jak já mám poznat, který chroust je hubený a který vypasený, — a pro ty tu ani žádná značka není.“ K Brebty. V parlamente huboval jeden řečník, že tu máme ještě jeden zákon ,gs roku tisio — osmnáct set — sedmdesát — tři". Jak se k nám mohl dostat zákon z tak krkolomného roku, je u Boha. — Dostali Jsme psáni s obálkou, na niž byla tištěná hlavička: „Okresní sdruženi hospodářského zvířectva ve Znojmě, Lidická Jj." Je to u nás první případ, kdy se v okresním měřítku sdružuje hospodářské zvířectvo. Ale korespondenci za ně vyřizuje a podpisuje dosud jistý hospodář. — „Devatenáctiletá, sportovně založená bruneta hledá motofandu» který by ji uvedl v taje motocyklismu. Přednost silnějším kubaturám s vyšším výkonem.“ Takový insert jsme čtli v prvním čísle časopisu Motocykl, které slibuje, že časopis bude sloužit všem zájmům motocyklistů. Tuhlo jsme zas nahlédli do starých spisů a zahlédli jsme tam: ,Rozpočet na stavbu chléva pro pana statkáře Vejmelku v Ch.“ Rozpočet je datován v roce lSSif a je tedy vzácným dokladem o skromnosti agrárníků v dobách předválečných. — Vrchol všeho je však vyhláška v jedné moravské obci, ’ na níž se čte: „Z usneseni mistniho národního výboru vyřizuje záležitosti obecního býka výhradně Václav Kubrycht ve stavení č. 21.“ Diagramy o tom, jak se usneseni osvědčilo, ještě vyhotoveny nebyly.y V Praze začíná jaro na svátého Matěje. A vskutku vyšlo teplé sluníčko a rozzáříte na nábřeží všecky jarní krásy. Šofér Bergmm ■ po mdlé pochůzce tou jarní náladou povídal . slečnám v družstvu: „Tak je mi vás, děvčata, [ strašně líto. To je hrozný, jak je vám osudem . ukřivdíno.“ A proč přej, zajímala se děvčata, ' a šofér Bergman soucitně vysvětluje: protože se vám nelíbě) mladý holky!" Manifestace obrozené Národní fronty Dopis presidenta republiky K. Gottwalda slavnostnímu shromáždění Plány spiklenců zmařeny Bouřlivě pozdravován předstoupil pak před dále zavazovaly zřídit koordinační výbory. Přimikrofon předseda ústředního akčního výboru pominám je proto, že dnešní akční výbory proiNarooni ironiy a preaseaa viaay Antonín .zápotocký. Před rokem usilovaly, pravil v začátku svého projevu, smečky spiklenců a rozvratníků o to, aby rozvrátily Národní frontu Čechů a Slováků a zatarasily cestu klidnému vývoji k radostné budoucnosti. Jejich plány byly zmařeny a ztroskotali i jejich pučističtí strůjci a osmovatelé. Přiznávajíce svoji porážku potácejí se dnes jako trosečníci za hranicemi vlasti, nemají nic jiného na práci, než házet slinu lživých pomluv na svůj vlastní národ a vlast. Chtějí vzbudit zdání, že Národní fronta přestala jejich odchodem z vlasti existovat a že ideály, které vytyčila národní revoluce, byly zrazeny a zašlapány v prach. Stěžejní programové zásady Národní fronty, která se ustavila v Košicích 4. dubna 1945, podepsali s přísahou, dobrovolně a bez přinuceni pánové Ripka, Stránský, Šrámek, Hála, Procházka, Lichner, Ursíny, Pietor, Majer a ostatní. Dnes lze ptát se, kdo tuto přísahu porušil a zradil. Jděme dál. Tři socialistické strany se sdružily na půdě národního bloku pracujícího lidu měst a venkova a vydaly o tom 17. června 1945 slavnostní prohlášeni, které vlastnoručně podepsali Fierlinger, Gottwald a Petr Zenkl. Kdo to byl, jenž před únorem a v únoru od důsledného plnění Košického programu utekl, kdo začal jeho plněni sabotovat a obracet! je v pravý opak? Socialistické strany se z Thorezova prohlášení, poskytl Queuille svůj interview. Domnívá se asi, že učinil velké státnické prohlášení, že udělal skvělý diplomatický tah. Dožije se zklamání. Američané jsou businessmenl. Umějí počítat. Dovedou spočítat kolík — a hlavně jakých — Udí jde za Thorezem a kolik jde za novými Lavaly. Něco slyšeli o chováni francouzského lidu za německé okupace. Předseda vlády Antonín Zápotocký při projevu v Smetanově siní ÜNOROVÉ DNY Jindřich Fibich Mysleli si Teď přišel čas čas k obráceni dostavníku K převratu měšců obrácených Čas hrabivosti hrobaříků Nejprve cvikrů pak pout nasazených Čas zradit lid a prodat republiku Čas torpedovat vývoj demisi Jednali tak Jak usmysleli si Ale lid bděl když bděla strana, A každé slovo Gottwaldovo Stavělo vartu únorovou Lid — dělníci a dělnice A SNB a milice Ti všichni krásni z ulice Cas věrný budoucnosti zrychloval jim puls Kupředu kupředu Hnaly se únorové dny Rozdrtit páteř kapitalismu