Literární Noviny, červenec-prosinec 1965 (XIV/27-52)

1965-10-09 / No. 41

Cl LITERAKNí NOVINY ■ TÝDENÍK SVAZU ČESKOSLOVENSKÝCH SPISOVATELŮ Člověk — to zní tvrdě Turistický ruch nám nedává spát. Jinde mafi příslušné ministerstvo, my zase množství článků na toto téma. A tak jedni chtějí mít z Prahy přes noc moderní velkoměsto, jiní tvrdí, že cizince spíš přilákají plynové lampy . a krojovaní ponocní. Volá se po zvětšení ubytovací kapacity, po urychlené výstavbě nových objektů, po lepších službách atd. Kultúrny život si zase stěžuje na malou přitažlivost zábav pro cizince. Do .redakcí přichází spousta dopisů, že tam a tam vyměnili v podniku židle a cizincům se to nelibí, že tam a tam je takový WC, za který se musíme před cizinci stydět. Ve starostech tohoto druhu se ocitá poněkud v pozadí turistika provozovaná tuzemci v tuzemském prostoru. Jen občas dostávají redakce dopisy plné žalu nad. tím, co se stalo s místní studánkou nebo březovým hájkem. Zářijová Mladá fronta otiskla článek s úvodní poplašnou otázkou: Odolalo kouzlo přírody celkové invazi? Závěr článku byl jednoznačně optimistický — letos pru padly přemrštěné požadavky hygieniků, z mnoha mást zmizely tabulky TÁBOŘENI ZAKňZANO, v přírodě je místa stále dost. romantika vyhrává na celé čáře. A holá skutečnost? Požadavky hygieniků padly většinou proto, že byly hlasem vola jícím na poušti, tabulky TÁBOŘENÍ ZAKAZÄNO nezmizely, díky porozumění národních výborů, ale octly se z velké části v táborových ohních, počet chat stále roste a tak je v přírodě místa stále méně. A jak je na tom romantika? Vtděl jsem vranovský autokempink večer. Fantastická podávaná na nevídaná množství stanů a vozidel. U všech stanů v činnosti ohniště nebo vařič, jako kdyby si v napoleonském ležení každý voják připravoval před bitvou své poslední jídlo... Dým se plazil mezi stany, nad stany a spojoval se s výfukovými plyny vozidel, připravovaných na zítřejší jízdu. Hvězdy nad sebou tam mohl člověk jen tušit... A ráno. když u mnohých stanů odhrnuli celtu, neviděli, jak pára stoupá z vody a kouří se z lesů, ale hleděli na kolena těch, co už stáli frontu na ranní rohlíky a klikatili se mezi stany. A voda byla vším: koupelnou, prádelnou, WC. O romantice tedy nemůže být přece ani řeč. fako by se narušila zákonitost dějinného vývoje a my sledovali výhonky nedokonalého prvobytně pospolného řádu. Na Oravě to není jiné a výjevy od hostivařské přírodní nádrže připomínají sugestivní scény přírodního filmu Galapagos — feštěr na ještěru, úd na údu /i s tím občasným namočením ve vodě). V Cholíně u slapské přehrady Jsem viděl hromadu stanů hned vedle mostu, pár kroků oč. pohosttinství. Jinde zase celým rodinám nevadilo stanovat několik kroků od prašně cesty s nepřetržitým automobilovým provozem. Co hledají tito lidé v přírodě? Mohli bychom se ptát i těch, co do ní vyrážejí neděli co neděli. Co je to táhne do frekventovaných lesíků nedaleko Prahy Jpokud nemají chatuI? Vede je tam touha po změně tivo*ního rytmu? Jako ryba musí občas vyplout na hladinu, aby se nalokala, vzduchu, tak člověk vezme auto, dojede k lesu, usedne, aby na ně viděl, a loká... Povinnost je splněna. Je venku. Nemám nic proti pobytu lidí v přírodě. Jen proti podmínkám, které si sami vytvářejí. Největší pozornosti si ale zasluhuje vztah člověka k přírodě vůbec. Všeobecně se tvrdí, Že člověk je pánem přírody, která mu slouží. Ve skutečnosti to však vypadá, jako by spolu vedli totální válku. Člověk používá fok zbra, : hromadného ničení tnapři klad na Mostecku, a Duc.hrnvsku /, tak i chemických zhraní lviz naše vodní toky). Příroda bojuje klasickými zbra němí, tj. živelnými pohromami. Občas vede člověk proti přírodě i partyzánskou válku — a to je právě táboření. Nejlepší prý je brát si dovolenou n.: podzim. Je větší klid. stálejší po časí. V každčm případě je poučné vidět alespoň některá bojiště po skončené bitvě a přesvědčit se, co všechno dokáží lidské ruce a další lidské orgány. Březové hájky se částečně změnily na stolečky a lavičky, tábořiště se bezpečně poznají podle množství vypálených míst a pohozené munice — plechovky, kelímky, papíry a ohlodané kosti musely být hned u stanů. Vtděl jsem tak zaneřáděná místa, jako by si je tím poslední uživatelé chtěli pro sebe zajistit i na příští rok. Viděl jsem uřezané mladé stromky, schované, aby sloužily za topivo příští rok. Vzpomínám si, že když jsme ještě jako kluci před více jak dvaceti lety trampovalt, bylo pro nás nepsaným zákonem opustit tábořiště ve stavu, v jakém bylo před naším příchodem. Na ohniště zase přišlu vyryté drny, odpadky se zakopávaly. Dnes by byl člověk odcházející do lesa s lopatkou považován za směšného estéta, pokud by se vůbgc vědělo, proč lopatku nese. U rybníka Osiky jsem byt svědkem hromadného stěhování stanů, když se obrátil vítr. Pro množství přivátých použitých papírů se stal pobyt obtížným i pro ty nejotrlejší. Z tatranské magistrály se nedoporučuje odbočovat — ne z důvodů bezpečnostních, ale estetických. Na Lipně voda vymlela krásné písečně boxy. A tak bychom mohli pokračovat do nekonečna a upevňovat své pochybnosti o vývoji člověka ve stále dokonalejšího tvora. Buďme raději optimistu. Pionýři už tolik nerozebírali mezinárodní situaci, zato však chodí více do přírody. Oni už by se mohli stát jejími ochránci. V různých krajích organizuje ČSM tábornlckě školy. Iis: tě tam učí t vzájemné ohleduplnosti člověka k člověku. Proces to bude ale obtížný; vandaly, sobci, a bezohlednými lidmi jsme zásobeni na dost dlouhou dobu. A dokud budou existovat v takové míře, bude se člověk ještě často stydět za člověka. I přt turistice. MILOŠ HOZNAUER Tak jsem si už zase jednou rozbil nos. O zrcadlo. Narazil jsem na „některé poznatky z průzkumu tělovýchovné aktivity rekreantů na Horáčku“. Aktivita? Byla poměrně malá, ačkoliv v zotavovnách Sykovec a Medlov „mají příhodné prostředí pro tělesné cvičení, turistiku a koupání — a počasí ve sledovaném údobí bylo pro jejich provádění celkem příznivé". Docenta brněnské lékařské fakulty a jeho průzkumný tým překvapil kontrast: „Převážná část dospělých považuje různé formy tělovýchovné činnosti za nutnou součást svého rekreačního pobytu o dovolené .. Já se v tom zrcadle poznal. Vy ne? Kolik činností pokládáme za nutné — v teorii! Jako jednotlivci,,-i jako společnost. Nikdy v dějinách jsme neměli tolik „příhodného prostředí" pro vítězství rozumu — a přece se tak často chováme podle Werichova rčení: Šetřit se musí, ať to stojí co to stojí. Mám před sebou náramný dokument. Tiskem vyjde po vánocích, možná do roka a do dne. Jsou to postřehy z vědeckého semináře, který nedávno organizoval Sbor ochrany přírody (ve sboru jsou téměř čtyři tisíce dobrovolníků, od akademiků po hygieniky a veterináře, od vůdčích autorit universitních až do praktiků v lesním i lékařském terénu]. Ředitel Otoku, což je akademický Ostav pro tvorbu a ochra'nu krajiny, použil velice útočných slov, ne právě obvyklých u člověka, který překročil šedesátku: „Zábor a odebírání půdy k stavebním účelům se přímo živelně rozmohly v posledních dvaceti letech, neboť cena pozemku se při stavbách socialistického sektoru prakticky neuvažovala a nekalkulovala. Naopak: vznikala zde vítaná možnost úspor, neboť stavbou na plochách v dosahu hlavních komunikací a v rovinatém terénu se uspořily značné částky na spojovacích cestách a vlečkách, jakož i na pohybu zemních hmot. Projektant proto necítil potřebu šetřit místem — a na úsporu ve stavebnictví BOHUMIL BÍLEK a v průmyslu doplácelo hlavně zemědělství a lesnictví, neboť na staveniště se zpravidla zabírala půda nejlepších bonít. V letech 1955 až 1962 jsme takto ztratili 3,5 procenta orné půdy. Teprve usnesení vlády 392/1964, které předepisuje uvažovat ve stavebních nákladech stonásobek až dvěstěnásobek výnosové ceny pozemku, učinilo konec tomuto nebospodárnému plýtváni půdami nejlepších honit.“ Trochu to připomíná pražské římsy. To těch půdách vědělo mnoho lidí po mnoho let. Ukažte mi prstem na viníka, který za to plýtvání odpovídá. Nenajdete ho. Avšak dejme ještě slovo profesoru Pfeffrovi: „Jen pozvolna st uvědomujeme ztráty z nedokonalé anebo nesprávně prováděné mechanizace. Zrušení mezí ve svažitých terénech sice umožnilo tzv. efektivnější orbu na velkých scelených lánech, avšak současně se stalo nepřímou příčinou splachů půdy a vyplavování uměle dodávaných živin . . . lze připomenout kalamitu v Bzenci na Moravě před několika lety, kde menší průtrž mračen doslova zaplnila město tisíci tun půdy z výše položených polí. Naše řeky odnášely v minulosti ročně asi dva milióny tun půdy. Toto množství se stále zvyšuje vzdor nově postaveným přehradám." V našich cukrovarech se „hromadí statisíce tun nejkvalitnější ornice po oprání bulv“. A cukrovary i vodohospodáři smutně dumají podle Nerudy „kam s ní“, neboť odvoz půdy zpět na pole neustále vázne ... Zdánlivě neškodný insekticid, jako DDT. aplikovaní' proti lesním škůdcům, se po dvou až třech měsících škodlivě projevil v populaci místního ptactva. Nepatrné zbytky přípravku, spadlé při poprachu korun na zem, znečistily opadanku, hlavně tlející listí, které slouží za potravu dešťovkám. V jejich těle se DDT postupně akumulovalo. A když pak později po deští kosi sesbírali vylezlé dešfovky, smrtelně se otrávili... Růst rozlohy neplodné půdy „může být měřítkem rozsahu a Intenzity neblahých zásahů člověka do krajiny. V letech 1928 až 1958 vzrostla rozloha z neplodné půdy v českých krajích původních 333 800 hektarů na 590 000, tj. ze 4,2 % na 8 %“. Potud nejvyšší tvůrce krajiny v naší Akademii věd. Připojme postřeh z Mikrobiologického ústavu Akademie: DDT často zničí dříve přirozené nepřátele škodlivého hmyzu, ten se pak může ještě vtee pomnožit a ttm se hluboce naruší přírodní rovnováha. Určité druhy hmyzu začnou produkovat enzymy dehydrochlorinázy apod., rozrušující DDT, což obratlovci a zvláště .člověk tak rychle a možná vůbec nedovedou. Navíc: DDT nahromaděný v půdě ničt užitečnou faunu jako dešťovky, chvostoskoky, roztoče, mikroorganismy aj. Tím ubývá humusu, který tyto organismy pomáhají vytvářet. „Např. je známo silné akutní porušení v přírodě u některých amerických jezer, kde byly záměrně otravovány plevelné ryby, čímž však se zároveň ničí planktpn, ptáci a nakonec i člověk .. A ještě zkušenost z Otoku: Vodní rostliny a nižší i vyšší živočichové odbourají za rok zhruba polovinu nečistot, které se dostaly do povrchových vod, „Při umělém čištění vody by si stejný efekt vyžádal nákladu 500 miliónů korun.“ Dříve byly na každé dědině rybníky, kam přicházejí odpadní vody ze škrobáreň, cukrovarů, jatek, mtékáren, sladoven, městské kanalizace a jiných zdrojů nečisto! organické povahy. Přírůstek kapřího masa v rybnících pro splaškové vody ?,3 sídlišť jsou na hektar až 580 k(; ročně, pro mlékárenské odpadní vody asi 850 kg. Produkce normálních rybníků se kalkuluje asi na 150 kg na hektar a rok. Neuvážené odstřely lišek, hranostajů, kolčav; sov a dravců mají významný podíl na častýrh „myších letech“. Ty mívají za následek rozsev nákaz a nutnost radikálního chemického zákroku — a následná přímá i nepřímá poškození přírodní rovnováhy v celých oblastech (potud. Otok). Ukažte mi prstem toho, kdo to za-, vinil. Z moderně vedeného, velice čilého Ústavu biologie krajiny Slovenské akademie věd v Bratislavě přišlo hodnocení dr. Milana Ružičky: „Negativní vztah mozi člověkem a jeho životním prostředím je v rozporu s cílevědomým budováním socialistické komunistické společnosti. Základní věa decký výzkum v této oblastí vědy je dosud roztříštěný a má značné mezery. Naše věda není ještě svým kádrovým a materiálním vybavením na úrovni požadavků optimálního vztahu mezi člověkem a životním prostředijti... Je třeba projednal podklady a ’koncepci chvstaných investičních zásahů do životního prostředí v období 1965—1980... Velký důraz bude třeba klást i na koordinaci návaznosti výzkumu na praxi prostřednictvím orgánů vlády, strany, lidové správy a hospodářských organizací. Z Bratislavy přišel i výsledek výzkumu ekonomická efektivnosti větrolamů. Asi 1,5 °/b ochranných lesních pásů bylo v přírodě špatně orientováno, ale v devíti katastrech, roztroušených po různých místech jihozápadního Slovenska, se ukázalo, že ochranné lesní pásy zvyšují hektarové úrody jimi chráněných poli o 11.5%; po odečteni ztráty půdy zahrané plochou větrolamů zbývá čistých 10%. Po znamenitém Trávníčkově článku Smog varuje (LN 30) nechceme zveřejňovat další fakta o tom, co jest nám dýchati místo vzduchu. Dovolte jen tři věty ze Slovenské akademie věd: „Překvapující bylo zjištění, že vysoký stupeň znečištění ovzduší se vyskytuje v Malých Karpatech ještě 50 km od Bratislavy. Ve Vysokých Tatrách Hrebienok a Slavkovský štít je relativně silně znečištěný ... znečištění ovzduší na území Slovenska v posledních letech stouplo několikanásobně.“ O Tatrách mluví i předseda lékařské sekce Horské služby v Harrachově: „Od druhé poloviny sedmnáctého stolsíí do roku 1963 zahynulo např. v Tatrách 342 osob, z toho 142 od roku 1945. Jasně se zde zrcadlí nápor návštěvníků, který v minulosti neměl obdoby. Zatímco před druhou světovou válkou navštěvovalo Tatry ročně asi čtyřicet tisíc osob, dosahuje nyní počet návštěvníků ročně pres jeden milión.“ Z brněnské hyglenicko-epšdemiologické stanice přišel návrh: „Vzhledem k tomu, že se rekreace stala společenskou institucí, vzhledem k její masovosti, k připravovanému pětidennímu týdnu a dalším vzrůstajícím tendencím rekreace domácí „a cizineckého mohu“ bylo by nejúčelnější podchytit všechny náležitosti, týkající se rekreace v přírodě a rekreace vůbec, v samostatném rekreačním zákoně.., s uvedením příslušného postihu .. Zdůvodnění zákona je velice přesvědčivé, už pro masívní znečišťování pitné i užitkové vody fekáliemt, zbytky jídel apod. „Každoročně se nám vracejí z táborů děti a mládež v inkubační době onemocnění infekčním zánětem jater, které se pak projevuje pravidelně na podzim ve školách, kde stihá karanténa karanténu, kde se pak šíří epidemie alimentárními nákazami, zejména infekční žloutenkou, neboť jak platí epidemiologické pravidlo: jedna poznaná infekční žloutenka nese s sebou pět nepoznaných přfpadů, které jsou tím nepoznanýcl případů .. Z Havlíčkova Brodu rfišel stesk; Byla zanedbána výchova člověka, který v mládí netábořil. Starší dospělí se snaží o pohodlí; vytvářejí si v přírodě městské mikroklima. Pak nenacházejí v přírodě to, proč do ní šli. Pro účinný pobyt v přírodě je třeba tvořit podmínky. Zatím se na krásných místech stavějí chatová města, z nichž je příroda vypuzena. A veřejná tábořiště jsou v sousedství továren, nádraží a hotelů... Lékař z Nového Města ne Moravě to nabral od dob otrokářských s Pokrač. na ttf. 6 DENATURACE ČLOVĚKA Blanka Bohdanovi hraje pohostinsky Klisno v Schlsgalově hře A e o láska? na scéní Národního divadla Snímek Jaromíra Svobody ROČNÍK XIV. 9. ŘÍJNA 1965. 60 hal.