Naše Hlasy, 1970 (XVI/1-50)
1970-11-21 / No. 45
STRANA 2 NAŠE HLASY KDE JE PRAVDA? K VÝSTAVĚ 25 LET PRACE SNB. Co by to bylo za výstavu bez reklamy, když se ještě navíc jedná o výstavu práce Sboru Národní Bezpečnosti, která v minulosti byla tak špatně zapsána. Ostravské Gestapo - STB dalo příkaz redaktoru Rudého Práva D. BLAŽEJOVI, aby napsal něco hezkého a hlavně přesvědčivého. Tak se z pera kolegy D. BLAŽEJE dostal na stránky Rudého Práva dne 22. října 1970 článek: “NA POMOC PISATELI PAMĚTÍ.” Tento článek překlenul vzdálenost přes 6.000 km, aby se dostal do mých rukou, osobě které měl být ušit na tělo. Abych po pravdě řekl, článek se mi líbí, protože jistě kolega BLAŽEJ dělal co bylo v jeho silách. Jsem rád, že na mne páni od komunistického Gestapa - STB nezapomněli, ale mám výhrady k výstavě. Víte, 17 roků jste mi ve vašich kriminálech vtloukali do hlavy, že jsem politický zločinec a já tomu už věřím. Mezi námi zločinci existují však kasty, konečně to dobře znáte jak to chodí ve vaší rodné KSČ. Když už tedy mi tu reklamu děláte na putovní výstavě, a t. času je v Ostravě, tak, prosím, dělejte to pořádně a nevěšejte ke mně kde koho za kterého bych se musel stydět, jako například: zloděje obrazů, bývalého ministra vnitra R. Baráka, nebo Slánského, Husáka Goldstückera, Hajdú, Londona, Clementise, Schlinga, kteří chtěli uchvátit moc v ČSR v r. 1952, ale už nevím pro koho. Snad jen nějaká palácová revoluce. Opravdu by mne také mrzelo, kdyby jste z přátelství k SSSR pověsili vedle mne i zloděje koní DŽUGAŠVILIHO, který se později stal vlakovým lupičem, aby po získání zlata nabyl i na moci a stal se Generalissimem Rudé Armády a dotáhnul to pod jménem STALIN na předsedu Rady ministrů SSSR, aby zemřen byl a v plné slávě také i pohřben do hrobky po bok velikého LENINA. Vidíte ani ten Lenin, veliký jeho kamarád ho nemohl nakonec co by mrtvý vystát. Stalina museli z mausolea vynést a zahrabali ho u Kremelské zdi. Když už jsme u toho jména STALIN, tak marně přemýšlím proč si nechal to své gruzínské jméno DŽUGAŠVILI přeměnit na poněmčené STALIN - Stahl - Ocelový. Snad přece, že by jen ta minulost - koně a vlak? Kolega BLAŽEJ mi vytýká, že jsem byl lupičem a že jsem se vyzbrojil ukradenou flintou a odcizeným samopalem a specialisoval jsem se na přepadávání (komunistů) zatím co, “LID ZKRÁTKA VYKROČIL V ÚNORU 1948 OPAČNOU CESTOU, NEŽ JSEM HODLAL SE UBÍRAT JÁ.” Pan kolega D. BLAŽEJ který dostává plat a stravu pasírovanou přes Marx-Leninismus zapomíná, že vlastně degradoval všechny PARTYZÁNY,' kteří byli řízeni veliteli ze SSSR, na obyčejné lupiče. Ti také přepadávali, loupili, pálili a hlavně neplatili. Někdy vystavili cár papíru, za který ti, co nebyli komunisté, stejně po válce nic nedostali - protože to už vybrali z pokladny bolševici. Ano, postavil jsem se v mezích svých chabých možností na odpor diktatuře proletariátu - správně definováno - komunistickému neřádu! iído poruši} jako prvý ústavu ČSR? Byly to ozbrojené bandy MILICIONÁŘŮ - lidí štících se práce, kteří pod rouškou obrany továren proti nepříteli “X” se vyzbrojovali a cvičili pro akci “VÁCLAV”, aby v pravý čas se pod tímto krycím heslem vyrojili z továren do ulic proti nepříteli, který místo X je lid! Vědomě se připravovali uchopit se moci ozbrojeným pučem a tím porušili zákon na ochranu republiky č. 50-1923. Jak byly tyto zbraně které držely komunistické milice proplaceny státu? Ministr vnitra Václav Nosek dobře věděl jak to má ve svém resortu maskovat. Když se nekomunističtí důstojníci Ministerstva Vnitra proti tomu ohrazovali, byli okamžitě ze služby vyhazováni. Dost jich bylo se mnou v kriminále. Jak to, že na všech stanicích SNB v pohraničí byli velitelé jen komunisté? Právě tyto pohraniční útvary byly začleněny do pohotovostních oddílů N. B., které měly za úkol v únorových dnech r. 1948 držet v šachu PRAHU. Kde je ten lid co vykročil na cestu komunismu v oněch pohnutých únorových dnech? Lid - to je jen hrstka jedinců v paláci ÚV KSČ. Slyšel jsem od význačného člena politbyra, že únor stál 50 mil. korun. Těmito penězi byli podplaceni politici v některých partajích, aby strhli své členy do letargie a aby byl zachován klid, který KSČ nutně potřebovala při uchopení moci. Pak velkoryse věnovala ministerská křesla PLOJHAROVI a ŠLECHTOVI za dobře vykonanou práci. Pamatuji si od některých poslanců Národního Shromáždění - pozdějších vězňů, že byli pistolemi přinuceni odjet do Parlamentu aby tam zvedli ruku na podporu Klementa GOTTWALDA, který se stal tímto presidentem! Proč toto násilí? Děla jí-li dva totéž není to totéž, přestože já jsem vyháněl z domu zloděje, stal jsem se zločincem a zloděj se stal pánem domu. Kdybych byl komunistou a udělal svůj čin v některé zemi na západě, byl bych asi národním hrdinou jako JULIUS FUČÍK - (ačkoliv on byl konfident německého Gestapa.) ale já jsem jenom zločinec. Jsem na to hrdý!!! Nikdy bych nepoznal na vlastním těle zrůdnost komunismu. Nikdy bych nepoznal vrahy komunistického STB a jejich oběti. Ano byl jsem očitým svědkem mučení a vraždění spoluvězňů. Znám jménem postižené, ale také i jejich vrahy, kterým nebude lhostejné, až kolo dějin se otočí a oni budou stát před soudem NÁRODŮ jako kdy~i stáli Nacisté. Kdybych toto neprožil, nikdy bych nemohl napsat knihu “I pod oblohou je peklo”, která je obžalobou vašeho zločinného režimu. Spíláte mi, že jsem hájil řád vykořisťovatelů, ale ptám se vás všech, kdo je větším vykořisťovatelem, humánní parlamentní demokracie T. G. Masaryka, nebo vaše zločinná vláda nedouků a sadistů? Kam jste zašantročili majetek celého národa - URANOVOU RUDU? Víme, že Sovětskému Svazu který teď vyhrožuje svými atomovými zbraněmi z pozice síly celému světu, zbraněmi vyrobenými z československého URANU, který vytěžili desetitisíce politických vězňů - co by novodobých otroků! Kdo nesete vinu na lidských životech a za ožebračení národa při měnové refdrmě v r. 1953? Kdo vykořisťuje národ za bezplatné t. zv. NÁRODNÍ SMĚNY, které jsou povinné? Kam tečou zisky z továren, zisky které jste slibovali dělníkům? Jistě, že na příkaz SSSR jdou do západních států na podporu SVĚTOVÉ REVOLUCE! Také nějaký ten díl jde na vaše platy vy darmožrouti, vy, kteří jste se vždy štítili práce a přesto jste si vzali do hesla "PRÁCI ČEST”! Dnes nemáte pro mne jména když jsem podle vás nezákonně opustil ČSR. Odešel jsem před okupanty, tak jako odešli do SSSR vaši hrdinové v r. 1939. Proč nezůstal dvojnásobný zrádce LUDVÍK SVOBODA v Protektorátu Böhmen und Mähren? Situace je naprosto stejná. Dříve to byli břídilové a packalové Nacisté, v současné době to jsou školení hrdlořezi z Moskvy, jejichž konto mrtvých dosáhlo přes 100 milionů. Jaký je rozdíl mezi německými plynovými komorami kde se umíralo hned a mezi koncentračními tábory na Sibiři kde se umírá pozvolna - ale smrt přijde stejně? Vtrhli k nám do Československa., aby vraždili, loupili, znásilňovali a žili z krve a potu celého Československého národa. Historie dokazuje, že všechny sebevětší impéria padla a proto zákonitě musí skončit i vláda IMPÉRIA SSSR a vás zrádců čsl. národa. Vás čeká jen spravedlivý soud, kterému se vy už nevyhnete. Možná, že já se toho nedožiji, že mne asi náhodně přejede nějaké auto, nebo, že “budu zemřen” však, nějakou jinou smrtí. Říkám že nechci v současné době odejít z tohoto světa a když se tak stane, - tak to bude jen a jen vaší zásluhou, protože vy to umíte a máte v tom velikou praxi.' Když už se tak ale stane i proti mé vůli, pak si pamatujte, že spravedlivému trestu Božímu neujdete, nebo)’ svědectví za mne vydá jiný! Podeps án: Bývalý “politický zločinec”, v r. 1968 uprchlík, před bolševickým katem, toho času vydavatel “Našich Hlasů” MILO KOMÍNEK OKUPACE PRAHY - 1968. NEŽ PROJEL PRVNÍ TANK BYLA TO JEŠTE TRAMVAJ A V Ní cestující, pak zůstaly jen trosky a mrtví. OKUPACE BRATISLAVY - 1968. ZDE V TRATOLIŠTI KRVE ZŮSTALO LEŽET MLADÉ SLOVENSKÉ DĚVČE. PROČ JSTE JI ZAVRAŽDILI? NE OSOBY, NÝBRŽ OSOBNOSTI Dokončení se str. 1 dr ani rtěnku, je dnes představitelkou malého, nepřáteli obklopeného národa, Davida v boji s Goliášem. A proto na zahraničních tiskových konferencích Golda Meirová vždy znova překvapuje novináře svou ocelovou výdrží, která ji provází i na sklonku dne vyčerpávajících porad. V tom směru předčí většinu politiků o dvacet let mladších. Jakmile totiž běží o osud jejího národa, zmocňuje se paní Meirové misionářské zanícení; stopy únavy rázem mizí, dovede být stejně trpělivá, jako hned v zápětí břitká, pohotová a neoblomná, má formát starého bojovníka a ono svaté přesvědčení, jaké jediné z pouhého řečníka činí vzácnou, strhující osobnost! Věří v humor tam, kde si ho občas dovolí, obratem však, když situace vyžaduje, se její dobrácká tvář změní v odhodlaný a zaujatý výraz, a pak vynikne její orlí nos. “Palestina” - praví - “nechce jen část státu Izrael, chce tuto zemi celou!” A Golda Meirová je odhodlána svou zemi nevydat! Proč vůbec dnes hovoříme o této ženě? Protože je zosobněním pronásledovaného a často v minulosti porobeného národa, který dokázal nesklonit šíji. A proto její prohlášení jsou hodna zapamatování; jsou poučná! “I mezi námi doma” říká na příklad, “jsou spory. V jednom však jsme svorní a naprosto jednotní: chceme zůstat svobodni!” Jindy říká: “Izrael nikdy nepřijme něco, co by bylo jen náhražkou bezpečnosti jeho hranic!” A posléze: “Dostali jsme lekci! A proto jsme dnes skálopevně odhodláni zajistit své hranice krví a železem jednou provždy tak, aby i naše příští pokolení mohla žít v klidu!” Toto, a jedině toto je řeč státníka velkého formátu, a pro tento tvrdý postoj zasluhují projevy Goldy Meirové zaznamenání a pozornosti, jako vůbec celá její osobnost státnického virtuóza světové úrovně patří k oněm, jimž by se docela určitě pochvalného přitakání jejího dostalo britského kolegy, nebožtíka Winstona Churchilla. Co říká, je totiž poučné pro každý národ, jehož svoboda je v sázce jedině proto, že v rozhodných chvílích neměl v čele statečnou dvaasedmdesátiletou babičku! UKLIDNĚNÍ ZA ÚČELEM ZMRAZENÍ? Komentátoři v západní Evropě se v poslední době doslova předhánějí v nacházení zpráv, slibujících zastavení nebo aspoň zpomalení československého mlýnského kola, které se po Srpnu začalo rychleji a rychleji točit zpět. Horliví stoupenci stranické a vojenské očisty Grosser a Rytíř zproštěni funkcí. Husák otevřeně proti novostalinistům. Šéf KSČ v Kadárových stopách. Zní to velice hezky. Leč tato journalistická mise lidských sympatií a vůle po zlepšení bohužel přehlíží něktrá - snad nedostatečně známá - fakta. 300 tisíc členů strany “vyčištěno”. 30 procent odborových funkcionářů “odejito” z funkcí. Deštíky tisíc exponentů pražského jara na dlažbě. Po takovémto kousku práce si člověk přece musí trochu odpočinout, ne? V pause mohou přijít na řadu různé kratochvíle, jako např. komentáře pražského rozhlasu nebo třeba “Dotazník”. Dotazník je prostě dotazník, který se teď docela normálně na pracovištích vyplňuje. Obsahuje zcela běžné otázky, jako např.: “Příbuzní v zahraničí, z jakých důvodů a od kdy. Nelegálně - ve kterém státě a od kdy?” Rodiče a sourozenci těch asi 60 tisíc čs. občanů, kteří v létech 68-69 "dočasně” 'opustili vlast, jistě budou mít z uvedené rubriky velkou radost. Co dotaz, to lahůdka. “Postoje v letech 1968-69. Podpis 2000 slov či jiné antisocialistické nebo antisovětské rezoluce.” Kolik set tisíc Čechoslováků podepsalo jen rezoluce proti vstupu vojsk a pro neutralitu?! Bude se jejich doznání “jenom” zanášet do kádrového materiálu? Citlivým barometrem posledních tří let byla nesporně vnitropolitická vysílání čs. rozhlasu, zvláště pak večerní komentáře, o kterých se na rozdíl od jiných domnívám, že nijak nezratily na ostrosti. Jako typický příklad možno uvést třeba dvoudílnou poznámku o rozvratném působení revisionistů na Vysoké škole ekonomické v Praze. Zásluhou těchto a ostatních úchylkářů ze všech jiných fakult mají totiž novější absolventi úplný zmatek v marxismu. Těm, kteří byli ošáleni, pomýleni a poblázněni, je teď třeba pomáhat (Jak?) Naproti tomu vůči exponentům pravice, vyloučeným ze strany a nepřátelsky působicím vůči straně a státu, je třeba postupovat rozhodně, je nutno proti nim ideologicky bojovat. Zbývá si ještě ujasnit, že dotyčným exponentem, proti němuž je třeba bojovat, může být kdokoli, kdo se jen dostane na index doby. Další závěry raději nedělejme. I tak je třeba se obávat, aby ono uvedené uvolnění ještě před příchodem zimy nepřešlo v mrazení nebo v uložení k ledu. I. C,. - Dánsko JOSEF JONÁŠ “50”. Ve Vídni se dožil nedávno 50ti let redaktor “Vídeňských Svobodných Listů” a nesmlouvavý bojovník proti mezinárodnímu komunismu Josef Jonáš. Na celostátním sjezdu čs. mládeže soc. dem. v roce 1947 byl zvolen ústředním tajemníkem a po únoru 1948 odešel do exilu. Po krátkém pobytu v Dánsku se trvale usadil v Rakousku, kde se stal jedním z vedoucích nekomunistického menšinového hnutí. K význačnému životnímu jubileu mu gratulujeme! PRAŽSKÝ HODINAŘ V TORONTĚ Vám opraví hodinky všech značek! SPOLEHLIVĚ A LEVNĚ Volejte: 531-4703 November 21. 1970 ZE STUDENTSKÉHO ŽIVOTA Při letošním podzimním shromáždění střední školy “Lawrence park Collegiate Institute” v Torontu mezi vyznamenanými studenty byl též 19 letý Petr Buzek. Cenou byla odměněna velmi dlouhá řada studentů, ale nikdo jiný nebyl vyvolán na jeviště pětkrát jako on. Jednou pro maturitní vysvědčení s vyznamenáním, podruhé pro “Ontario Scholarship” diplom, a dále pro tři prospěchová vyznamenání a to: “F. G. Lawson” pohár, “W. J. Dunlop” stipendium v historii a konečně prospěchovou odměnu rodičovského sdružení. V posledním ročníku Petr vyhrál volby a předsedal studentské organisaci jako president. Přes prázdniny byl zaměstnán u pvého otce v “AIR - OCEAN TRAVEL CENTRE LTD”, a teď studuje , na York University psychologů.