Naše Hlasy, 1975 (XXI/1-25)
1975-03-08 / No. 1
Jára Kohout: VĚŠTBA Vidím mesto veliké s podzemní drahou. Není: Ale mohlo by být Prahou. Co to vidím? Z nedalekého Blaníku, hle, vyjelo jedno sto ozbrojených mladíků! Ocelová brnení se na nich svítí. Prekrásna děvčata hází po nich kvítí. Obrněnci koňmo kluší, ozbrojeni az po usi. A vojsko mává sudlicemi na pozdravy! "Sudlice jsou skoro nové" velitel praví! "Máme kuse, píky, štíty, luky, Žižkou trénované k boji pluky! Vozatajstvo, sto sedumnáct koní ! " Velitel se chlubí, honí. "Kdo proti nám, jen ten at se třese! " Za chvíli ten zjev celý zmizí v lese. Na Blaníku, jako by nic, uz se pasou kozy. Ptám se: "Co to bylo? To vědí bozi! " Povídal mi jeden Pepík nebo Véna: "Vole, vole, do filmu to byla scéna! " Jo tak zase zklamání! Ono to bylo jen pro film. Ostatne opravdoví blaničtí rytíri by stejne dnes nic nepořídili se středověkýma zbranema. A jeste k tomu, když to byly filmové rekvisity. Odmieta Či nie je rasizmus v pozadí no voprip ra v o vanej immigračnej politiky Kanadskej vlády, ostávalo ako jeden z hlavných problémov tzv. Zeleného Dokumentu (Green Paper), keď sa hovorilo o jeho hlavných bodoch na tlačovej porade vydavateľov etnickej tlače s pánom ministrom Andrásom. Pán Andráš, hneď v úvodnom slove kategoricky vylúčil akýkoľvek rasistický motív v pripravovanej regulácii kanadskej immigračnej politiky Prečo tento problém? Hospodárske otrasy posledných rokov silne postihujú najmä rozvojové krajiny Afriky, Ázie a Latinskej Ameriky. To vyvoláva veľký nátlak sociálnej emmigrácie na povolenie usadif sa vo vyspelých krajinách, teda aj v Kanade. Istá neregulovanosf immigra'cie vsak spôsobuje aj rasizmus Kanade značné problémy. Ak si Kanadská vláda začala zavčasu uvědomovat potrebu vniesť viac poriadku do immigračných pravidiel, niektorí ľudia, najmä z krajín farebného obyvateľstva chcú v tom vidieť rasizmus a nie pro lém tak ako on je v skutočnosti. Problém sociálnej emmigrácie je veľmi zlozitý na to, aby sa riešil Iba politikou totálne otvorených d verí. Nediskriminovaná im migračná politika voči rase, nábo ženstvu, pôvodu, či presvedčeniu, zostane hlavným mottom immigračnej politiky vlády. Pravda tak, aby sa čo najviac vyhlo narastaniu nezdravých javov. Zelený Dokument ministerstva má mať "zelenú" aj s podporou etnických skupín. (K tejto problematike sa vrátime v budúcom čísle.) G. Rezovský **★★★★★*★***** *************** Zákon proti Irská republikánská armáda, zodpovedná za veškeré bombové atentáty na území Severního Irska, za jehož násilné včlenení do Irské republiky bojuje ne právě vybíravými prostředky, jakož i za radu bombových akcí v rade větších mest Británie, kterým padlo za obět značné množství obyvatel spolu se způsobením rozsáhlých hmotných škod, byla postavena mimo zákon na území Británie - v Severním Irsku se tak stalo již drive - aby takto mohla být zvýšená bezpečnost obyvatel jakož i verejných budov, které si teroristé vybírají za svůj cíl. V důsledku zvýšené teroristické aktivity ministr vnitra zamítl požadavek drive usvedčených teroristů, držených v britských věznicích, aby tito byli převezeni na území Severního Irska, za což mnozí z nich "bojovali" dokonce vyhlášením "hladovkové stávky" v naději, ze ze severoirských věznic jim snadněji dopomohou členové teroristické organisace k útěku, jak se to stalo již mnohokrát v minulosti. Hrozba nezávislosti. Latinskoamerické republiky, oslavující letos 150 leté vyhlášení nezávislosti od španělské nadvlády, jež následovalo po deklaraci doktríny severoamerickým presidentem Monroe 1823, namířené proti kterékoliv evropské mocnosti, usilující o další rozšíření svého panství teroru nad kteroukoliv částí latinsko-amerického kontinentu, proběhlo v ovzduší politické rozstepenosti celého kontinentu, zmítaného revoluční marxistickou podvratnou aktivitou, mající v mnoha zemích naději na prímé převzetí vládní kontroly, zatímco radikální protikomunistické organisace totožnými prostředky násilí usilují "vyhubit" místní marxisty, což značne ztežuje demokratickým složkám politickou stabilisáéi v každém státě. Politická rozstepenost narůstá úmerne s růstem marxistického vlivu v každé zemi, pri čemž hlavní hnízdo rozvratu, komunistická Kuba, pomalu ale jisté "láme" poslední prekážky, které stojí v cestě k jejímu zrovnoprávnení mezi ostatními latinsko-americkými zeměmi, aby doktrína mezinárodního komunismu mohla snadněji infiltrovat ty složky národů, jež prozatím zavrhují ideologii komunismu jako neslučitelnou s principy amerických výhod. Navzdory skutečnosti, ze oficielně nebylo nedávno dosaženo souhlasu k zrušení sankcí vůči Kubě, zavedených 1964, aby takto latinsko-americké zeme snadněji čelily podněcování revolucí kubánskými agenty - instruktory místních teroristů, většina zemí více méně navazuje rozsáhlé obchodne-diplomatické styky, k nimž se v poslední dobe pripojuje také Mexiko v bláhové naději, ze usmířením centra komunistického rozvratu-Kuby-zvýší svou vnitřní politickou stabilitu. Stratégové mezinárodního komunismu vsak zastávají odlišný názor na politiku usmiřování, jež jim umožňuje snadnější pronikání komunistické ideologie na latinský kontinent, chovající značné výhrady k severoamerické mocnosti, jejichž podněcováním má být upevnen vliv komunistického bloku nad celým kontinentem natolik, aby tento byl plne zapojen do komunistické sféry vlivu, jejíž důsledky by se projevily na tamní národy daleko drastičtějším způsobem nez nynější, ne vždy právě optimální politicko ekonomická funkce Spojených Států. ^ Před čtyřmi roky - 21. ledna 197/ založili v Torontě Jiří Křenek a Milo Komínek - vydavatel "Našich Hlasů" pravidelné české a slovenské televizní vysílání. V současné době v Torontě vede nové čsl. vysílaní "Czechoslovakia and the New World" Miloslav Zlámal. Za tuto dobu udělal se veliký pokrok jak v technice tak v náročnosti programu. Presto vsak není možno zapomenout na prvý vysílací den, který byl začátkem velikého přínosu pro krajanské organisace Čechů a Slováků v Kanadě. Na fotografii divadelní herec a režiser Adolf Toman odpovídá na otázky hlasatelky v prvém českém a slovenském televisním vysíláním v Torontě. Dokončení se strany I. vstupuje do období kritické zkoušky s nutností rozvážného diplomatického jednání, aby si jeho vedení nepopudilo proti sobe i ty poslední umirnující arabské politické síly, hodlající , t zajistit teto zemi práva na národní existenci uprostred "arabského more". Ekonomická agónie Izraele v důsledku pro tento nepatrný národ neúmerného vojenského zatížení, vyvolávající vnitrní politickou polárisáéi, neskýtá totiž jednoznačné záruky pro vojenské vítězství v prípade válečného konfliktu, pri cemz diplomatická svetová podpora Izraele v Organisaci Spojených národů byla prakticky ztracena v důsledku výstrahy arabského sveta, hrozícího ochrnout ekonomický chod průmyslové vyspelých zemí zastavením dodávek surové ropy, takže kromě Spojených Států pouze bezvýznamná Bolivie a Dominikánská republika se ohradily proti pripustení teroristických palestinských representantů do této svetové organisace. Politika protikladu. Svým významem jisté projev vůdce palestinských teroristů Arafata na půdě Organisace Spojených národů převýšil její usnesení proti Jihoafrické republice se značným oklestěním členských práv této země v důsledku její rasové vnitrní politiky bílé menšiny vůči barevné většině, čímž na jedné straně se popírají členská práva zákonné vlády, pri čemž současné se tatáž legitimita přiznává teroristické organisaci, vyznávající brutalitu, násilí spolu s vraždami jako politický prostředek k dosažení politických cílů. Rasistickou politickou vnitrní koncepcí Jihoafrické republiky jisté není možno posuzovat jako ideální řešení pro zajištění politické stability země, která nabyla na intensitě v důsledku revolucionisujících elementů, podnícených předně doktrínou mezinárodního komunismu, pri čemž svet akceptuje bezvýhradne celou radu jiných totalitních režimů se stejnými prvky terorisující vlády nepatrné menšiny vůči zotrocující vetsine národu jako je tomu ve všech zemích komunistického bloku. Posuzováno dle politických systémů většiny členských zemí Organisace různé druhy tyranie ovládají většinu lidstva, s výjimkou průmyslové vyspelých zemí Evropy, severoamerického kontinentu, Japonska, Austrálie a snad jeste výjimečné několika zemí Třetího světa, vláda diktující menšiny pomocí síly se stala charakteristickým rysem politického života, aniž by tato smutná skutečnost vadila zmíněným diktátorům ve vykonávání svých funkcí v dnes již pouze zdánlivé demokraticky spravované Organisaci Spojených národů. Zbrojní pakt. Nezřetelnost dohod mezi presidentem Fordem a komunistickým předákem Brežnevem podtrhuje predčasnost celé konference, na jejímž uskutečnění naléhala Moskva, aby ujištěním pokračování koncepce Detente ze strany amerického presidenta mohla bezpečně zachovat kontinuitu zamysleného komunistického projektu rozsévání rozvratu ve všech částech světa pri zdůrazňování mírumilovných snah, zatímco vzájemné obchodní styky budou nadále budovat komunistickou ekonomiku dodávkami nezbytné americké technologie. Komunistická politika na Blízkém Východe dosáhla svého cíle, jejíž důsledky přivedly do stavu trvalého nepřátelství nejen zainteresované zeme tamní oblasti, pri čemž omezením dodávek nafty hospodársky rozvrácená Evropa s risikem neúměrného narůstání levicáckých sil přestává být významným mezinárodně politickým faktorem behem každého rozhodujícího zahraničně politického jednání. Dle zahraničně politických "pravidel" vnucených Moskvou svobodnému svetu, veškeré ze me komunistického bloku zůstávají výlučné pod diktátem obou komunistických center - Moskvy a Pekingu - zatímco většina zbylých zemí, soustavně narušovaná subversivní kampaní doktríny mezinárodního komunismu, se stává skutecnnou politickou arénou, v níz komunistická ideologie získává "cenné body" pred konečným "vylučovacím zápasem", který má vydat tyto státy na pospas komunistickému diktátu, jako předpoklad úspěchu marxistické strategie pred záverečným úderem na poslední bašty demokracie a svobody. Nejednotnost svobodného světa, zmítaného rozpory americko-evropskými poskytla Moskve jisté výhody beztrestného manévrování v oblastech kritických pro ekonomickou životnost a bezpečnost svobodných zemí, zatímco vrcholné konference mezi nejvyssími představiteli obou společenských protichůdných soustav se vyznačují ze strany komunistického vedení pouze "ochotou" k dohode, ze snad někdy v budoucnosti se dohodnou na necem positivním k zajištění stability sveta - budou-li ovsem zeme svobodného sveta disponovat dostatečnou silou a hlavne bezpodmínečnou jednotou - pomocí níz by "přesvědčily" komunistické předáky, ze politika mnohoznačné konfrontace, prosazované komunistickým blokem povede v konečné fázi k jeho zničení. Vladimír Stržínek STRANA 2 / March 8.-15.1975 / Naše Hlasy **********Ý***************** □ BOHOSLUŽBY TORONTO o 11. hod. dop. v Čs. baptistickém kostele na 1624 Queen St. W., Toronto 156, Ontario. Zpívá pěvecký sbor. Každý je srdečne zván. Rím. Kat.: Kostol sv. Cyrila a Metoda, Claremont 34 - o 9. hodině anglická, o 11 hodině slovenská omša. V českém kostele sv. Václava v 10.30 hod. (Stanice podzemní dráhy Bloor-Dufferin). HAMILTONRev. Jaroslav Janda KITCHENER A OKOLI.Česká mše svátá se koná každou poslední neděli v měsíci ve 4.00 hodiny odpoledne u Sv. Cyrila a Methoděje, 204 Park St. N., v Hamiltonu a každou druhou neděli v měsíci v 10 hodin ráno v kostele Panny Marie, 56 Duke St. West, Kitchener. Ont. Svatá zpověď od 9.30 ráno do 10 hodin. Zatelefonujte svým známým a určitě přijďte, česká misie Sv. Vojtěcha v Hamiltonu - Josef Šach, kněz. V Kostole Sv. Cyrila a Metoda (204 Park St. N.) o 9. a o 11. hodine. Medzi 10. a 11 hod. osadná škola pre deti. Rev. Józa Novák. Sebaurčenie! Každý rok nám pribúdajú nové samostatné štáty.Nič proti tomu i Každý národ má právo spravovať svoje záležitosti. Je však otázka, či je. to ozajstné sebaurčenie, keď bývalá kolónia, vlastne jej pár ľudí, vyhlási samostatnosť, obsadí správne kreslá a tým jej záujem o národ končí. Vtedy už končí aj "nezištná" materiálna a bezplatná podpora Moskvy a Pekingu. Potom obyčajne prichádza korug cia, politické vraždy a nakoniec aj hladomor, ako sme svedkami v Bangla-Desh.Podobné obavy začínajú narastať aj o bývalé Portugalské kolónie. Poniek torí získajú kreslá, svetu pribudne ďalšia starosť a domácemu človeku viac biedy. Nuž, komu je dobré také sebaurčenie v nepripravenom čase)? gR VŠEM ČTENÁŘŮM NAŠICH HLASÚ □□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□n Dostáváme do redakce stále mnoho telefonních a písemných dotazů, proč nevycházejí "Naše Hlasy". Protože není možno odpovídat jednotlivě v dopisech, informujeme vás touto zprávou. Časopis "Naše Hlasy" redakčně zpracovával a graficky upravoval výhradne-vydavatel - Milo Komínek, který nemá v současné dobe za sebe náhradu. A zde je kámen úrazu. Milo Komínek má chronickou nemoc — trombosu levé nohy, která se čas od času komplikuje vzplanutím růže. Tato bolestivá nemoc (následek 17-ti letého věznění) se opakuje několikrát do roka a upoutává ho na postel a vyřazuje z veškeré práce. Tak tomu je i v současné dobe. Nevyléčitelná nemoc upoutala Milo Komínka na postel začátkem prosince m.r. a trvá dodnes. Rodina byla vsak postižena více. Jeho manželka byla 31. prosince m.r. v nemocnici operována ( císařský rez) a předčasně narozené dítě po 12-ti hodinách zemřelo. Tak na šest týdnů byla vyražena z práce i paní Komínková, která vedla expedici a administraci "Našich Hlasů". Z těchto důvodů, "Naše Hlasy" vyšly naposled v prosinci 1974 jako Vánoční a Novoroční dvojčíslo o 14-ti stranách. V lednu t.r. "Nase Hlasy" nevyšly vůbec. Spolupracovníci NH. □□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□D □□□□□n□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□ p iň