Naše Hlasy, 1975 (XXI/1-25)

1975-03-08 / No. 1

Jára Kohout: VĚŠTBA Vidím mesto veliké s podzemní drahou. Není: Ale mohlo by být Prahou. Co to vidím? Z nedalekého Blaníku, hle, vyjelo jedno sto ozbrojených mladíků! Ocelová brnení se na nich svítí. Prekrásna děvčata hází po nich kvítí. Obrněnci koňmo kluší, ozbrojeni az po usi. A vojsko mává sudlicemi na pozdravy! "Sudlice jsou skoro nové" velitel praví! "Máme kuse, píky, štíty, luky, Žižkou trénované k boji pluky! Vozatajstvo, sto sedumnáct koní ! " Velitel se chlubí, honí. "Kdo proti nám, jen ten at se třese! " Za chvíli ten zjev celý zmizí v lese. Na Blaníku, jako by nic, uz se pasou kozy. Ptám se: "Co to bylo? To vědí bozi! " Povídal mi jeden Pepík nebo Véna: "Vole, vole, do filmu to byla scéna! " Jo tak zase zklamání! Ono to bylo jen pro film. Ostatne opravdoví blaničtí rytíri by stejne dnes nic nepořídili se středověkýma zbranema. A jeste k tomu, když to byly filmové rekvisity. Odmieta Či nie je rasizmus v pozadí no voprip ra v o vanej immigračnej politiky Kanadskej vlády, ostá­valo ako jeden z hlavných pro­blémov tzv. Zeleného Doku­mentu (Green Paper), keď sa hovorilo o jeho hlavných bo­doch na tlačovej porade vydavateľov etnickej tlače s pá­nom ministrom Andrásom. Pán Andráš, hneď v úvodnom slove kategoricky vylúčil aký­koľvek rasistický motív v pri­pravovanej regulácii kanadskej immigračnej politiky Prečo tento problém? Hos­podárske otrasy posledných ro­kov silne postihujú najmä roz­vojové krajiny Afriky, Ázie a Latinskej Ameriky. To vyvoláva veľký nátlak sociálnej emmigrácie na povolenie usadif sa vo vyspelých krajinách, teda aj v Kanade. Istá neregulovanosf immigra'cie vsak spôsobuje aj rasizmus Kanade značné problémy. Ak si Kanadská vláda začala zavčasu uvědomovat potrebu vniesť viac poriadku do immi­­gračných pravidiel, niektorí ľu­dia, najmä z krajín farebného obyvateľstva chcú v tom vidieť rasizmus a nie pro lém tak ako on je v skutočnosti. Problém sociálnej emmigrácie je veľmi zlozitý na to, aby sa riešil Iba politikou totálne otvorených d verí. Nediskriminovaná im mi­gračná politika voči rase, nábo ženstvu, pôvodu, či presvedče­niu, zostane hlavným mottom immigračnej politiky vlády. Pravda tak, aby sa čo najviac vyhlo narastaniu nezdravých ja­vov. Zelený Dokument mini­sterstva má mať "zelenú" aj s podporou etnických skupín. (K tejto problematike sa vrátime v budúcom čísle.) G. Rezovský **★★★★★*★***** *************** Zákon proti Irská republikánská armáda, zodpovedná za veškeré bombo­vé atentáty na území Severní­ho Irska, za jehož násilné včle­není do Irské republiky bojuje ne právě vybíravými prostřed­ky, jakož i za radu bombových akcí v rade větších mest Britá­nie, kterým padlo za obět znač­né množství obyvatel spolu se způsobením rozsáhlých hmot­ných škod, byla postavena mi­mo zákon na území Británie - v Severním Irsku se tak stalo již drive - aby takto mohla být zvýšená bezpečnost obyvatel jakož i verejných budov, které si teroristé vybírají za svůj cíl. V důsledku zvýšené tero­ristické aktivity ministr vnitra zamítl požadavek drive usved­čených teroristů, držených v britských věznicích, aby tito byli převezeni na území Sever­ního Irska, za což mnozí z nich "bojovali" dokonce vyhláše­ním "hladovkové stávky" v na­ději, ze ze severoirských věznic jim snadněji dopomohou členo­vé teroristické organisace k útě­ku, jak se to stalo již mnoho­krát v minulosti. Hrozba nezávislosti. Latinskoamerické republiky, oslavující letos 150 leté vyhlá­šení nezávislosti od španělské nadvlády, jež následovalo po deklaraci doktríny severoame­rickým presidentem Monroe 1823, namířené proti kteréko­liv evropské mocnosti, usilující o další rozšíření svého panství teroru nad kteroukoliv částí latinsko­­-amerického kontinentu, pro­běhlo v ovzduší politické roz­­stepenosti celého kontinentu, zmítaného revoluční marxistic­kou podvratnou aktivitou, ma­jící v mnoha zemích naději na prímé převzetí vládní kontro­ly, zatímco radikální protiko­munistické organisace totožný­mi prostředky násilí usilují "vyhubit" místní marxisty, což značne ztežuje demokratic­kým složkám politickou stabili­sáéi v každém státě. Politická rozstepenost na­růstá úmerne s růstem marxis­tického vlivu v každé zemi, pri čemž hlavní hnízdo rozvratu, komunistická Kuba, pomalu ale jisté "láme" poslední pre­kážky, které stojí v cestě k je­jímu zrovnoprávnení mezi os­tatními latinsko-americkými zeměmi, aby doktrína meziná­rodního komunismu mohla snadněji infiltrovat ty složky národů, jež prozatím zavrhují ideologii komunismu jako ne­slučitelnou s principy americ­kých výhod. Navzdory skutečnosti, ze oficielně nebylo nedávno dosa­ženo souhlasu k zrušení sankcí vůči Kubě, zavedených 1964, aby takto latinsko-americké ze­me snadněji čelily podněcování revolucí kubánskými agenty - instruktory místních teroristů, většina zemí více méně navazu­je rozsáhlé obchodne-diploma­­tické styky, k nimž se v posled­ní dobe pripojuje také Mexiko v bláhové naději, ze usmířením centra komunistického rozvra­­tu-Kuby-zvýší svou vnitřní po­litickou stabilitu. Stratégové mezinárodního komunismu vsak zastávají od­lišný názor na politiku usmiřo­vání, jež jim umožňuje snadněj­ší pronikání komunistické ideologie na latinský konti­nent, chovající značné výhrady k severoamerické mocnosti, je­jichž podněcováním má být upevnen vliv komunistického bloku nad celým kontinentem natolik, aby tento byl plne za­pojen do komunistické sféry vlivu, jejíž důsledky by se pro­jevily na tamní národy daleko drastičtějším způsobem nez nynější, ne vždy právě optimál­ní politicko ekonomická fun­kce Spojených Států. ^ Před čtyřmi roky - 21. ledna 197/ založili v Torontě Jiří Křenek a Milo Komínek - vydavatel "Našich Hlasů" pravidelné české a slovenské televizní vysílání. V současné době v Torontě vede nové čsl. vysílaní "Czechoslovakia and the New World" Miloslav Zlámal. Za tuto dobu udělal se veliký pokrok jak v technice tak v náročnosti programu. Presto vsak není možno zapomenout na prvý vysílací den, který byl začátkem velikého přínosu pro krajanské organisace Čechů a Slováků v Kanadě. Na fotografii divadelní herec a režiser Adolf Toman odpovídá na otázky hlasatelky v prvém českém a slovenském televisním vysíláním v Torontě. Dokončení se strany I. vstupuje do období kritické zkoušky s nutností rozvážného diplomatického jednání, aby si jeho vedení nepopudilo proti sobe i ty poslední umirnující arabské politické síly, hodlající , t zajistit teto zemi práva na ná­rodní existenci uprostred "arabského more". Ekonomická agónie Izraele v důsledku pro tento nepatrný národ neúmerného vojenského zatížení, vyvolávající vnitrní politickou polárisáéi, neskýtá totiž jednoznačné záruky pro vojenské vítězství v prípade vá­lečného konfliktu, pri cemz diplomatická svetová podpora Izraele v Organisaci Spojených národů byla prakticky ztracena v důsledku výstrahy arabského sveta, hrozícího ochrnout eko­nomický chod průmyslové vyspelých zemí zastavením do­dávek surové ropy, takže kro­mě Spojených Států pouze bez­významná Bolivie a Domini­kánská republika se ohradily proti pripustení teroristických palestinských representantů do této svetové organisace. Politika protikladu. Svým významem jisté projev vůdce palestinských teroristů Arafata na půdě Organisace Spojených národů převýšil její usnesení proti Jihoafrické re­publice se značným oklestěním členských práv této země v důsledku její rasové vnitrní po­litiky bílé menšiny vůči barev­né většině, čímž na jedné stra­ně se popírají členská práva zá­konné vlády, pri čemž současné se tatáž legitimita přiznává te­roristické organisaci, vyznávají­cí brutalitu, násilí spolu s vraž­dami jako politický prostředek k dosažení politických cílů. Rasistickou politickou vnitrní koncepcí Jihoafrické republiky jisté není možno po­suzovat jako ideální řešení pro zajištění politické stability ze­mě, která nabyla na intensitě v důsledku revolucionisujících elementů, podnícených předně doktrínou mezinárodního ko­munismu, pri čemž svet akcep­tuje bezvýhradne celou radu ji­ných totalitních režimů se stej­nými prvky terorisující vlády nepatrné menšiny vůči zotrocu­­jící vetsine národu jako je to­mu ve všech zemích komunis­tického bloku. Posuzováno dle politických systémů většiny členských ze­mí Organisace různé druhy tyranie ovládají většinu lidstva, s výjimkou průmyslové vyspe­lých zemí Evropy, severoame­rického kontinentu, Japonska, Austrálie a snad jeste výjimeč­né několika zemí Třetího svě­ta, vláda diktující menšiny po­mocí síly se stala charakteris­tickým rysem politického živo­ta, aniž by tato smutná skuteč­nost vadila zmíněným diktáto­rům ve vykonávání svých fun­kcí v dnes již pouze zdánlivé demokraticky spravované Orga­nisaci Spojených národů. Zbrojní pakt. Nezřetelnost dohod mezi presi­dentem Fordem a komunistic­kým předákem Brežnevem podtrhuje predčasnost celé konference, na jejímž uskuteč­nění naléhala Moskva, aby ujiš­těním pokračování koncepce Detente ze strany amerického presidenta mohla bezpečně za­chovat kontinuitu zamysleného komunistického projektu roz­sévání rozvratu ve všech čás­tech světa pri zdůrazňování mírumilovných snah, zatímco vzájemné obchodní styky bu­dou nadále budovat komunis­tickou ekonomiku dodávkami nezbytné americké technolo­gie. Komunistická politika na Blízkém Východe dosáhla své­ho cíle, jejíž důsledky přivedly do stavu trvalého nepřátelství nejen zainteresované zeme tam­ní oblasti, pri čemž omezením dodávek nafty hospodársky rozvrácená Evropa s risikem ne­úměrného narůstání levicác­­kých sil přestává být význam­ným mezinárodně politickým faktorem behem každého roz­hodujícího zahraničně politic­kého jednání. Dle zahraničně politických "pravidel" vnucených Moskvou svobodnému svetu, veškeré ze me komunistického bloku zůstávají výlučné pod diktátem obou komunistických center - Moskvy a Pekingu - zatímco většina zbylých zemí, soustav­ně narušovaná subversivní kam­paní doktríny mezinárodního komunismu, se stává skutec­­nnou politickou arénou, v níz komunistická ideologie získává "cenné body" pred konečným "vylučovacím zápasem", který má vydat tyto státy na pospas komunistickému diktátu, jako předpoklad úspěchu marxistic­ké strategie pred záverečným úderem na poslední bašty de­mokracie a svobody. Nejednotnost svobodného světa, zmítaného rozpory ame­­ricko-evropskými poskytla Moskve jisté výhody beztrest­ného manévrování v oblastech kritických pro ekonomickou životnost a bezpečnost svobod­ných zemí, zatímco vrcholné konference mezi nejvyssími představiteli obou společen­ských protichůdných soustav se vyznačují ze strany komu­nistického vedení pouze "ochotou" k dohode, ze snad někdy v budoucnosti se dohod­nou na necem positivním k za­jištění stability sveta - budou-li ovsem zeme svobodného sveta disponovat dostatečnou silou a hlavne bezpodmínečnou jedno­tou - pomocí níz by "přesvěd­čily" komunistické předáky, ze politika mnohoznačné kon­frontace, prosazované komu­nistickým blokem povede v ko­nečné fázi k jeho zničení. Vladimír Stržínek STRANA 2 / March 8.-15.1975 / Naše Hlasy **********Ý***************** □ BOHOSLUŽBY TORONTO o 11. hod. dop. v Čs. baptistic­kém kostele na 1624 Queen St. W., Toronto 156, Ontario. Zpívá pěvecký sbor. Každý je srdečne zván. Rím. Kat.: Kostol sv. Cyrila a Metoda, Claremont 34 - o 9. hodině anglická, o 11 hodině slovenská omša. V českém kostele sv. Václava v 10.30 hod. (Stanice podzemní dráhy Bloor-Dufferin). HAMILTONRev. Jaroslav Janda KITCHENER A OKOLI.Česká mše svátá se koná každou pos­lední neděli v měsíci ve 4.00 hodiny odpoledne u Sv. Cyrila a Methoděje, 204 Park St. N., v Hamiltonu a každou druhou neděli v měsíci v 10 hodin ráno v kostele Panny Marie, 56 Du­ke St. West, Kitchener. Ont. Svatá zpověď od 9.30 ráno do 10 hodin. Zatelefonujte svým známým a určitě přijďte, česká misie Sv. Vojtěcha v Hamiltonu - Josef Šach, kněz. V Kostole Sv. Cyrila a Metoda (204 Park St. N.) o 9. a o 11. hodine. Medzi 10. a 11 hod. osadná škola pre deti. Rev. Józa Novák. Sebaurčenie! Každý rok nám pribúdajú nové samostatné štáty.Nič pro­ti tomu i Každý národ má právo spravovať svoje záležitosti. Je však otázka, či je. to ozajstné sebaurčenie, keď bývalá koló­nia, vlastne jej pár ľudí, vyhlási samostatnosť, obsadí správne kreslá a tým jej záujem o národ končí. Vtedy už končí aj "nezi­štná" materiálna a bezplatná podpora Moskvy a Pekingu. Po­tom obyčajne prichádza korug cia, politické vraždy a nakoniec aj hladomor, ako sme svedkami v Bangla-Desh.Podobné obavy začínajú narastať aj o bývalé Portugalské kolónie. Poniek torí získajú kreslá, svetu pribudne ďalšia starosť a domácemu člo­veku viac biedy. Nuž, komu je dobré také sebaurčenie v nepri­pravenom čase)? gR VŠEM ČTENÁŘŮM NAŠICH HLASÚ □□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□n Dostáváme do redakce stále mnoho telefonních a písemných dotazů, proč nevycházejí "Naše Hlasy". Protože není možno odpovídat jednotlivě v dopisech, informujeme vás touto zprávou. Časopis "Naše Hlasy" redakčně zpracovával a graficky upravoval výhradne-vydavatel - Milo Komínek, který nemá v současné dobe za sebe náhradu. A zde je kámen úrazu. Milo Komínek má chronickou nemoc — trombosu levé nohy, která se čas od času komplikuje vzplanutím růže. Tato bolestivá nemoc (následek 17-ti letého věznění) se opakuje několikrát do roka a upoutává ho na postel a vyřazuje z veškeré práce. Tak tomu je i v současné dobe. Nevyléčitelná nemoc upoutala Milo Komínka na postel začátkem prosince m.r. a trvá dodnes. Rodina byla vsak postižena více. Jeho manželka byla 31. prosince m.r. v nemocnici operována ( císařský rez) a předčasně narozené dítě po 12-ti hodinách zemřelo. Tak na šest týdnů byla vyražena z práce i paní Komínková, která vedla expedici a administraci "Našich Hlasů". Z těchto důvodů, "Naše Hlasy" vyšly naposled v prosinci 1974 jako Vánoční a Novoroční dvojčíslo o 14-ti stranách. V lednu t.r. "Nase Hlasy" nevyšly vůbec. Spolupracovníci NH. □□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□D □□□□□n□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□□ p iň

Next