Noviny Vnitřního Obchodu, 1967 (XIV/2-52)
1967-01-13 / No. 2
NOVÍ ny 13. ledna 1967 vnitřního obchodu Týdeník MVO a OS pracovníků obchodu 2 jednoduchost - základ dokonalé evidence Denní přehled o zásobách v potravinářských prodejnách Mít soustavný přehled o tom, co všechno došlo do potravinářských prodejen, zabraňovat mankům i různým nepřesnostem a nepoctivostem závozníků nebo i dodavatelů, to je pro ředitelství podniku něco jako ideál. A přece ne ideál nedosažitelný. již na podzim minulého roku mél Maloobchod potravinářskými výrobky v Nové Huti u Krakova svů] experiment dokonale ověřený. Ve svých 96 prodejnách zásobuje 135 000 obyvatel svého města. Jsou to občané díky místnímu těžkému průmyslu dobře situovaní, a proto také nároční. Ročně utratí v těchto potravinářských prodejnách i při poměrně nízkých cenách potravinářského zboží kolem čtyř set miliónů zlotých. A uhlídat väechno zboží, které se v tuto částku promění, není rozhodně lehké. Proto také ředitel podniku Teodor Broda a Jeho spolupracovníci hledali systém, který by jim pomohl k co nejjednodušší a přitom rychlé a dokonalé evidenci. A právě v té Jednoduchostí našil řešení. Dodavatelé vypracovávají své faktury trojmo. A každý vedoucí prodejen má kotouč nálepek, oddělitelných od sebe perforací a označených kromě dalších drobných údajů číslem, ve kterém Je zahrnuto číslo prodejny a číslo, o kterém bychom mohli říci kontrolní. Tato část čísla se v kotouči opakuje třikrát. Tři nálepky Jsou tedy označeny stejně. Jedna z nich se po přejímce dodávaného zboží nplepí na to vyhotovení faktury, které se vrací dodávajícímu podniku, druhá na to, která zůstává v prodejně, a třetí na vyhotovení, které dodavatel odevzdá k proplacení bance. Banka proplacené faktury odevzdá podniku a ten na svých počítacích strojích připraví Jednoduchý přehled proplaceného zboží pro sebe 1 prodejny. Vedoucí pak Jen zkontroluje, zda se to kryje s fakturami, které má u sebe. Je-li všechno v pořádku, pak tím také končí Jeho administrativní práce na tomto úseku. A protože ví, Jakou má denná tržbu, ví tedy také, za kolik zlotých má zboží na skladě. Táž čísla pochopitelně zná 1 podnikové ředitelství. Náhodná inventura by pak měla klapat na puntík. A celkem také klape. Každý dodavatel Již ví, že šidit se nevyplácí •—■ závozník, který chtěl nechat vyfakturovat zboží, které nedodal, byl do dvou dnů odhalen vedoucí prodejen Jsou sl vědomí snadné kontroly, a těch, kteří by chtěli vzít v samoobsluze něco bez placení. Je prý málo. Snad Je to také tím, že novohuťské samoobsluhy v moderních pavilónech jsou sice velké, ale velmi přehledné. ty / Z OBSAHU Vratné, či nevratné obaly? Zimní Moskva Naše interhotely 1966 a 1967 Vídeňské vteřiny Propagace na kufru Lipno i v zimě ožije Naše křížovka Už dlouho jsme na naSem trhu postrádán varný porcelán a ohnivzdornou keramiku. Alespoň Částečně tuto mezeru odstranil dovoz. O varný porcelán z Lucemburska a o norskou ohnivzdornou keramiku /e velký zájem nejen v brněnské prodejně Universal, ale t jinde. Zvítězil rozumný názor Karlovarští se svého času dost nepřemýšleli, jak naložit s městskou tržnicí. Dokonce se ozvaly i hlasy přebudovat ji na plovárnu. Nakonec zvítězil rozumný názor — tržnice zůstane tržnicí. Od 1. ledna ji přebral závod Potraviny, který ji v letech 1968 a 1969 zmodernizuje nákladem tří a půl miliónu korun. Už'nyní zde nabízí nejen potraviny, zeleninu, ovoce a různé občerstvení, ale i průmyslové zboží. Vloni tržnice prodala zboži za 26 miliónů korun, po úpravách chce tržit ročně na 50 miliónů korun. lok dél po IV. svazovém sjezdu Z Jednání oborové komise pro Obchod průmyslovým zbožím Oborová komise OV OS pro Obchod průmyslovým zbožím věnovala na svém zasedání hlavní pozornost přípravě plánu na letošní rok a uzavírání podnikavých kolektivních smluv. Konstatovalo se, že výrobní podniky neuspokojují požadavky na dodávky zboží v plné výši (zhruba asi na 70°/o). Bude třeba hledat nové možnosti nákupu, především z místních zdrojů. Podniky budou též muset zhodnotit strnkturu svých zásob a učinit v souladu se situaci potřebná opatření v reklamě a nabídce. Hodně připomínek bylo k stabilizačnímu odvodu, který s obledem na cílové řešení zvýšit průměrné výdělky v obchodě na úroveň průmyslu do roku 1970 brzdí iniciativu podniků při náboru nových pracovníků, a tím i zlepšení služeb. Pokud Jde o kolektivní smlouvy, doporučila oborová komise podnikovému ředitelství uplatnit Již v letošním roce u progresivně hospodařících podniků zvýšení prostředků na zlepšení pracovních podmínek a dotace fondu kulturních a sociálních potřeb nad 0,8 %. To umožní rozšíření kapacity a vybavení závodních Jídelen nebo stravování v RJ. či provozovnách Jednoty tam, kde závodní Jídelny nejsou. Důležitým bodem Jednání komise byl též rozvoj socialistické soutěže. Komise rozhodla ustavit pracovní skupinu, která ve spolupráci s generálním ředitelstvím zhodnotí dosavadní ekonomický přínos soutěže za loňský rok a zpracuje návrh na novou organizací soutěže pro letošek. Dále si komise stanovila úkol pokračovat v ustavování poboček VTS a podporovat rozvoj zlepšovatelského hnutí. Pro nej bližší období doporučila generálnímu řediteli přijmout opatření k dalšímu náboru pracovníků do prodejen a skladů a prostřednictvím volného náboru dosáhnout, aby se Již letos přijalo do učení nejméně 40 °/o chlapců. V rámci programových cílů na úseku péče o pracující ženy bylo doporučeno působit na výrobu, aby dodávala zboží v menších obalech. Oborová komise rovněž požaduje, aby zásady denlvellzačního procesu a diferencovaného odměňování za nedělní a prodloužený prodej a poskytování podílů na hospodářských výsledcích byly zahrnuty do kolektivních smluv, včetně podmínek, za Jakých se budou tyto podíly poskytovat, v Jaké výši a v Jakém rozsahu, a důvodů pro možné krácení. V zájmu větší stabilizace kádrů doporučuje komise uplatnit v zásadách zvýhodnění pracovníků za věrnost povolání. V závěru komise rozhodla, že na ros 1967 nebude uzavřena oborová kolektivní smlouva, neboť tyto kolektivní smlouvy se budou zpravidla uzavírat na delší období. Členové komise se zúčastní přípravy kolektivních smluv v podnicích. Rudolf červinka, tajemník oborové komise 0V OS , • Letos na dvou frontách V Liberci tradiční přehlídka odívání, v sousedním Jablonci n. Nisou módní bížutérní doplňky, sklo a keramika. Taková Je základní koncepce letošních Libereckých výstavních trhů pořádaných od 15. července do 8. srpna. Prostory Jabloneckého výstaviště budou přesně naladěny na společné téma s libereckou výstavou — kultura a estetičnost. Jedním z největších Již přihlášených vystavovatelů bilde Novoborské sklo. Na víc než pěti stech metrech předvede všechny své novinky včetně těch, které nás budou současně reprezentovat v Montrealu. Jablonec se také O povánočních zásobách hraček v Dětském domě výrazně hovoří sice upravený, ale víc prázdný nei plný regál. Tím, že Vtola Plhalová předvádí malému zájemci tank, se nenechte mýlit. Není to zadržené zboží, které by ted v lednu mělo vítaně zvýStt tržby. Je to jedna z opravených hraček, které nebylo možno pro pozdní dodávky opravit včas, aby je naši malí dostali pod stromeček. Regály v příručním skladu se těmito dopravou nebo již vlnou výroby pokaženými hračkami jen prohýbaly. A teprve po svátcích 1e bylo možno roztřlďovat na opravitelné a na ty, které Dětský dům at chce nebo nechce, musí vrátit. Nu, a ten tank na prodejním pultě je tedy jeden z těch, které opravit šly. Také druhý obrázek vám ukazuje povánoční nabídku. Takhle nějak st Olga Peswaldová představuje kulturu prodeje. Mít prostor t dost času věnovat se malému zákazníkovi t jeho rodičům. jen kdyby k tomu přibyl ještě větší výběr obuvi. soustřeďuje na prodej suvenýrů. V exkluzivní prodejně najdou návštěvníci nejen nejnovější sklářské výrobky, ale i proslulé turnovské granátové šperky. Pro letošní LVT Je Již mnoho připraveno, leccos Je však třeba Ještě vyřešit. Například nejrychlejší dopravu návštěvníků výstavy mezi oběma městy. nebo nejvhodnější výletní trasy do Jizerských hor. Připraven Je už i 250stránkový katalogový průvodce, který na rozdíl od loňského Nového Dekameronu bude Čtením pro kočku. Náplní tohoto katalogu bude především povídání o módě. on \#zduch k zalknutí a ovzduší na^ plněné nehmatnýml, zato Intenzívně pociťovanými elektrickými výboji. Kožichy a zimní kabáty nepředstavitelně hřejí, pot st již nehledá své cestičky Jen za košilí, ale v bohatých krůpějích se rozhodil i po obličeji. Balíčky překážejí taškám, ty zase aktovkám, vůně se mísí se zápachy, rozčepýřené vlasy sousedky nepříjemně šimrají v obličeji. Krev se hrne k spánkům, žíly se napínají, v uších začíná hučet nebo Jemně bubnovat a zuby Již neudrží slova: »Běhám po celé Praze a ani u vás takovou hloupost nedostanu. Od čeho Jste, prosím vás, Dětský dům?« Dě] samozřejmě není dnešní. Vrátili Jsme čas o několik těch týdnů zpět, třeba právě do té »stříbrné« soboty, která všeobecně znamenala největší nápor na obchod. A řekněme také hned, že Jsme vybrali Jeden z nejjemnějl formulovaných výbuchů bezmoci spotřebitele a že 1 ti, kteří použili silnějších slov, měli ze svého hlediska pravdu. »Dost Jsme měli Jen her, to ovšem Jen co do počtu, nikoli co do výběru, a loutek. Ostatní nám vlastně chybělo všechno,« vybavuje sl vánoční nabídku oddělení hraček v Dětském domě jeho vedoucí s. Marta Holubová a s popsaným blokem v ruce doplňuje: »Abyste sl mohli udělat lepší představu, tak dřevěných vláčků Jsme měli tolik, že Jsme vyhověli asi pěti procentům poptávky, deseti pak u dřevěných figurek, mechanických hraček a velkých hraček z plyše. Podobné to bylo 1 u Jiných hraček. Nejhůře ovšem dopadla houpadla. Ta nebyla vlastně vůbec, Jen poslední den Jsme Jich dostali několik kusů. A zájem pochopitelně byl. Bylo by se prodalo tak zhruba o padesát procent víc zboží, kdyby ovšem bylo. A s rozhodně menší námahou a nervovým vypětím než neustále opakovat nemáme, nemáme, nemáme.« A my Jen doplňujeme, že u hraček to v Dětském domě vlastně víc vytrhl dovoz, byť i v posledních chvílích soustavně dopravovaný z Bratislavy vlastním roburem. Co tedy dělali naši výrobci? Nebo snad zaspal velkoobchod? Jenomže ono Je těch problematik v doně vyhrazeném spokojenosti dětí i rodičů víc. Měl by vlastně sloužit dětem do šestnácti let, u některého zboží řekněme alespoň do čtrnácti. Jak to ale vypadá v praxi? »Dívkám od takových deseti do čtrnácti let bychom vlastně mohli nabídnout nejvýše ty dva až tři vzory obuvi, které se Jako dívčí vyrábějí. My se snažíme tento sortiment alespoň trochu doplnit levnými dámskými střevíčky na nízkém podpatku. A příliš růžové to není ani v té typicky dětské obuvi. Již několik let Je fazónově stejná, to se tak nejvýš změní nějaká ta ozdůbka. Ani tady není mnoho druhů a barvy Jako by neexistovaly. Něco na přezutl do školy? Ano, Jeden druh — pro dívky 1 pro chlapce, pro léto I pro zimu a začátkem školního roku také Jen v Jedné Jediné barvě, ostré červené. Do cvičení? Spartakiádní cvičky. Je Jich stále málo, snad proto, že Jsou tak nekvalitní, že maminky musejí kupovat pořád nové. Pak Jich tedy nikdy dost být nemůže. A kožené cvičky, po kterých volají, nejsou.« Od vedoucí oddělení obuvi soudružky Jany Vojířové Jsme odcházeli pokud možno Ještě smutněji. Opakují se tedy Již léta stále stejné bolesti. Kam se asi podělo těch slibovaných dvě stě druhů dětské obuvi, o kterých se tak velkými slovy mluvilo na tiskové konferenci k výstavě Móda 67 v Gottwaldově? Nebo snad bývalé Sdružení textilního obchodu přece Jen nemělo rušit ten dobře fungující patronát se Sázavanem? »Ptáte se, kdybych Já rozhodovala o tom, co se bude vyrábět pro vnitřní trh? To Je Jednoduché, to, o čem vím, že se dobře prodává a že nakonec to nebudeme muset zbytečně zlevňovat. Bylo by toho víc než dost. Především to, co se snadno udržuje, co je fazónově pěkné a má pěkný vzor a barvu.« Tak reagovala na naši prvou otázku vedoucí oddělení kusového textilu soudružka Marie Bílá. »Jenže Já mám pocit, že Je nejvyšší čas výrobu trochu stisknout. Dostanu se v poslední době i na kontrakty. To, co se předvádí, a to, co nakonec dostaneme, Je si podobné opravdu jen velmi vzdáleně. A kolik toho vůbec nedostaneme. A pak ty velikosti. Vždyť v určitém věku vůbec neodpovídají naší mládeži. Čtrnáctileté oblékneme Jen náhodou. Dvanáctku téměř nikdo nežádá. Nebo ten věčný nedostatek punčochového zboží. A Ješ tě, vemte sl ceny. Tady máte tři dívčí svetříky a porovnejte Je, Já vám pak řeknu cenu.« Samozřejmě že nejdražší byl ten nejméně atraktivní. Pak se nelze divit, že zákazník Je přesvědčen, že obchod Je skrz naskrz Jen šizuňk. Ponožtičky za dvě koruny nemá, to by si asi nevydělal, ale podstrkovat člověku svetřík za sto dvacet, když ten za osmdesát Je po všech stránkách lepší, to by chtěl. Zadržte! To nebyl pokyn( aby ten levnější byl od zítřka o pa-, desát korun dražší. Ředitel Dětského domu Jaroslav Welner by měl Ještě mnoho dodatků. Jeden však nejzávažnější. »Prostor. Ná čtvereční metr se v obchodním domě, který prakticky prodává nejlevnější zboží, trží, a to prosím včetně pro« dejny v Anglické ulici, kde není takový provoz, 55 638 Kčs. Tedy nejvíc ze všech obchodních domů. A my Jsme si Jen tak odhadem promítli tržbu z té »stříbrné« soboty do tohd ročního průměru na metr. Ukázalo nám to víc než sto dvacet tisíc. Ještě stále nedozrálo rozšíření Dětského domu k řešení a rychlé realizácií Ne? Pak se tedy nedivme, že Jaroslav Welner dodnes slyší to vánoční w od čeho Jste tedy Dětský dům! Od čeho jste DÉTSKÝ DŮM