Noviny Vnitřního Obchodu, 1968 (XV/1-52)
1968-10-18 / No. 40
18. října 1968 NOVINY vnitřního obchodu Týdeník MVO a OS pracovníků obchodu 40 Z iniciativy Ústřední komise pro řízeni jakosti Československá vědeckotechnické společnosti se na rok 19B9 chystá Československý rok jakosti. Nejde o myšlenku zcela novou. Snaha po zvyšování jakosti výrobků, prací a služeb nachází dnes v celém světě značné autority. Nejdále se v intenzívní péči o jakost výrobků dostalo Japonsko. Od roku 1960 pořádá každoročně Měsíc jakosti, na kterém jsou zainteresováni výrobci i spotřebitelé. I když se pozornost soustřeďuje převážně na exportní zboží, odráží se široce založené hnuti v celé produkci. Myšlenky jakosti spojené s národní hrdostí přeměnily Japonsko během posledních let z nevýznamného hospodářského partnera na obávaného konkurenta nejvyspělejších (tátů. Významných ,, r úspěchů bylo v Ro-ČESKOSLOVENSKY r. !TMnur.*r k # . y . - .. měl ukázat, že je jakosti 1969 sgt ts řízení podstatné změny nákladů na jakost a spolehlivost, a hospodářské úspěchy zhruba 8000 firem, které se hnutí zúčastnily, daleko překonaly předpokládané výsledky. Základním cílem připravovaného Roku jakosti v našem státě je dosáhnout v krátké době rozhodující změny v postoji, myšlení a znalosti všech, kteří se podílejí na vytváření průmyslových výrobků a na službách. Je nutno, aby všichni pokládali otázku jakosti za svoji osobní záležitost. Rok jakosti u nás nemá být jednorázovou kampani nebo akci, ale celostátním nástupem k trvalému řešení základních problémů jakosti a služeb v našem národním hospodářství. Výsledkem by mělo tudíž být stále lepší uspokojování náročných požadavků jak našich spotřebitelů, tak i odběratelů na zahraničních trzích. Oblastí, kde se jakost výrobků bezprostředně a každodenně týká všech občanů, je výroba a prodej potravin. Poslední léta jsou charakterizována soustředěným tlakem na jakost potravinářských výrobků tak, aby se dařilo uspokojovat stále náročnější požadavky zákazníků. Tento tlak, při kterém se významně uplatnily i zvyšující se požadavky obchodních organizací, se odrazil ve zlepšující se jakosti potravinářských výrobků. Výsledky systematického hodnocení jakosti Státní inspekcí jakosti výrobků potravinářského průmyslu ukazují, že se podařilo výrazně snížit podíl výrobků s hrubými závadami, které byly v minulosti častým předmětem stížností. Poklesl i rozsah výrobků, které neodpovídají normám jakosti. Přes tento příznivý trend trvá ještě celá řada nedostatků, a to zejména u těch výrobků, které jsou prakticky každodenní součástí naší výživy: jako jsou masné a mlékárenské výrobky, pečivo apod. Odstranění stávajících závad a výrazné zvýšení jakosti je většinou záležitostí výrobních závodů, které, mají na jakosti rozhodující podíl. Charakter potravinářských výrobků však vyžaduje, aby se jakost řešila v celé sféře, od jakostních surovin, přes dokonalou výrobu až po kvalitní prodej. Z celé řady problémů, které se nabízejí k řešeni, lze namátkově jmenovat zejména zvýšenou ochranu potravin před znehodnocením nebo snížením jakosti správným skladováním a manipulaci v obchodě, zvýšení kulturnosti prodeje i vyvíjení potřebného tlaku na rozšiřování a jakostní úroveň takového sortimentu, který je rozhodující a významný z hlediska správné výživy. Dořešena není uspokojivě zatím ani účinná kvalitativní přejímka n praktický systém záruk, včetně srozumitelného označování výrobků, které by zabraňovaly pronikání nejakostních výrobků až ke spotřebiteli, nebo které by naopak umožňovaly, aby se spotřebitel mohl chránit sám. Problémy jsou jistě i ve výrobě potravin a lahůdek ve výrobnách obchodu. Je nesporné, že celá řada problémů je známá a že nechybí ani snaha je řešit. Rok jakosti 1969 by měl však dát impuls k novému iniciativnímu přístupu k otázkám jakosti tak, jak to náš náročný trh vyžaduje. Zkušenosti ukazují, že tam, kde nechybí snaha a pochopení všech, nedají na sebe dobré výsledky dlouho čekat. Nebylo by jistě bez významu, kdyby vysoká kvalita našich potravin a jejich řádný prodej byly tím prvním, co upoutá delegáty prakticky z celého světa, již se v příštím roce zúčastní velké mezinárodní konference o řízení jakosti v Praze, kteruu má Československý rok jakosti 1969 vyvrcholit. Ing. František Mydlil tánii. Britský Rok V Bílé labuti je vždycky plno lidí, ale kdyi zahájí Trhy výrobních družstev, to už se Člověk skoro neprotáhne. A přece by tak rád viděl na vlastní oči hbitost a přesnost zručných prstů třeba právě vyšívačky z družstva Pieštanka, kterou zachytila naše fotografie, nebo zase o kousek dál se přesvědčil, že ještě někdo umí výšivku toledo, podíval se, jak se paličkuje naše nejzajímavější bižutérie, jak se tkají koberečky, ve kterých noha věru měkce spočine, a konečně podíval se i na hotové zboží, které mnohdy v obchodním domě nezbývá. Ale Trhy výrobních družstev představují v plánu Bílé labutí téměř o devět miliónů korun vyšší tržby, a tak tady vlastně ty kupující musí být znát. Za věrnost Potraviny Středočeský kraj svolaly 30. září do závodního klubu ministerstva vnitřního obchodu aktiv na ukončení oslav 20. výročí státního obchodu. Při této příležitosti předaly 248 zlatých odznaků těm zaměstnancům, kteří pracují za pulty, ve skladech či v kancelářích od vzniku státního obchodu. Někteří z vyznamenaných se sice nemohou takovou věrností pochlubit, zato jim však odznak náleží za mimořádné výkony v srpnových událostech. Čtrnácti zlatými odznaky ocenil podnik rovněž pracovníky národních výborů: ty, kteří měli pro potřeby obchodu největší pochopení. Ponechme stranou dnešní nenormální trh, kdy poptávka knokautuje nabídku do té míry, že jakákoli dodávka televizorů je v prodejně za dvě hodiny vyprodána, kdy i v Multiservisu byly jeden čas televizory na záznam a kdy pro známé srpnové událostí došlo i k stížnostem na kvalitu služeb, jímž Multiservis čelil kontrolou své opravárenské činnosti. I na trhu televizorů nastane jednou normální situace, i když dnes stojí zákazník frontu a sám nabádá prodavače »ani mi ho nezkoušejte«. Zříká se tím garantovaných práv odborného prodeje, jakým je mj. řádné předvedení a poučení, aby si s aparátem doma věděl rady. Samozřejmě se I dnes televizory prodávají na doplňkové a účelové půjčky. Při té druhé nemusí mít zákazník v kapse ani těch 100 Kčs, které, chce-li, uhradí jako první splátku až příští měsíc po koupi. S obstaráním půjčky nemá ani žádné pochůzky v těch prodejnách a obchodních domech, kde jsou zřízeny pobočky Státní spořitelny. Rovněž dále trvá příspěvek 100 Kčs na příplatek Kovoslužbě za montáž antény nebo 50 Kčs na anténní materiál, bezplatný dovoz aj. Při jednoroční záruce, při minimální poruchovosti moderních televizorů domácí výroby, a při velmi nízko odhadnuté životnosti televizorů na 8 let, jsou při rozhodování o nájmu či koupi televizorů pádné argumenty na obou stranách. Rozhodčím je tak nejspíše zákazníkova mentalita. Multiservis právě přikročil k dalšímu rozšířen! služeb. Rozhodnutí padlo na pronájem tranzistorového bateriového magnetofonu Uran s možností připojení na síť. V Praze, Prostějově a Ostravě možno získat tyto magnetofony do pronájmu na 4 roky pro soukromé osoby za 60 Kčs a pro organizace za 75 Kčs měsíčně od listopadu. Od ledna se tyto služby rozšíří na celkem 30 krajských a okresních míst. Termíny oprav a ostatní podmínky jsou obdobné jako při pronájmu televizorů. MULTISERVIS do tíelího roku Multiservis Tesla — celým jménem odbytová projekční a montážní organizace, vstoupila do života na podzim 1968, aby překonala tehdy pokleslý zájem o televizory a aby svou průkopnickou nabídkou čisté užitné hodnoty za měsíční pronájem bez starosti o údržbu konkurenčné zapůsobila 1 na obchodní organizace a jejich služby při prodeji tohoto zboží. Tento v západní konzumní společnosti zcela vžitý způsob užíváni věci v nájmu od praček přes sochy a obrazy po obytné domy včetně zařízení a služebnictva se natolik včlenil i do našeho života, že slovo multiservis se stalo pojmem. Za dva roky existence dalo 85 500 zájemců přednost servisu před osobním vlastnictvím. m Všechny trasy směřující k Bruselskému pavilónu pražského Parku kultury zdobí rumělkové slunce na bílém poli a i velmi pěkný znak výstavy Japanex 68. A bude to tu všechno až do neděle, kdy výstava konči. Ta rozhodně víc a důvěrněji hovoří k odborníkům, kterým je také především určena, ale běžní návštěvníci svým počtem přece jen vítězí. Kdekdo je totiž zvědaví na japonské fotoaparáty, tranzistorová rádia, magnetofony a televizory a bez odezvy nezůstává ani další spotřební zboží. Třeba jen ty mechanické hračky, z nichž část vidíte na obrázku vpravo, nejsou právě silnou stránkou naší výroby. I když bych si nikdy nedovolila tvrdit, že jsou pro výchovu dětí nezbytné. Pro pracovníky obchodu jsme zase vybrali registrační pokladny firmy Inokoshl z Tokia, které jsou na výstavě koneckonců také především proto, že jimi právě neoplýváme. J á bych tedy osobně byla víc pro současný japonský kumšt a pro opravdové umění ikebany, protože to jsou věci, z kterých umím mít bezprostřední potěšení. K technice vzhlížím víc jako k božstvu, s nesmírnou úctou, ale, bohužel, bez dostatečného pochopení. Ale vlastně ten sportovní dvousic, mazdu s rotačním Wankelovým motorem, bych sl dala říct, kdybych ovšem neměla strach, že mě doveze rovnou do krematoria. Pocity hmotně finanční do toho, jak vidíte, nemíchám. Pro potěšení majitelů tuzexových platidel ale malý klípek nebo lépe dohad zaslechnutý na půl ucha — nějaká ta mazda snad přece jen bude. Jenže smysl Japanexu 68, výstavy ukázek současné japonské techniky, v Bruselském pavilónu Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze, je trochu jinde. Japonsko má vysokou vědeckotechnickou úroveň, např. jeho elektronika nebo automatizace v nejširším slova smyslu jsou na světové špičce a je tu ještě celá řada dalších vědeckotechnických oborů, kde se mohou Japonci chlubit vynikajícími výsledky. Jejich průmysl je pružný, dovede hbitě reagovat na nejnovější světové výzkumy, dovede je také okamžitě aplikovat ve své výrobě. Prostě neváhá nakoupit licence toho, co předčilo jejich vlastní výzkum. A tak spolupráce s Japonskem na vědeckotechnické bázi je velmi zajímavá pro kteroukoli průmyslovou zemi. A velmi užitečná i pro nás, pro zem, která si dala za cíl co nejrychleji zmodernizovat svůj průmysl, srovnat svoji ekonomiku s vyspělými zeměmi světa a svůj trh se světovým trhem. A vzájemná spolupráce s Japonskem je také reálná. Japanex 68 není první kontakt mezi našimi odborníky a zástupci zahraničního obchodu, je vlastně výsledkem víc než dvouletých styků mezi našimi i japonskými experty, kteří již také stačili uzavřít oboustranně prospěšné dohody a obchody. Nejsou však zatím v takovém objemu, aby to bylo na ekonomice obou zemí nějak citelněji znát. Ale byla to doba, která dala dostatek možností najít ten nejvhodnější konkrétní obsah pro mezivládní dohodu o vědeckotechnické spolupráci. Tou by se také dovršil počet zemí, s kterými máme opravdový zájem spolupracovat. Zdá se, že jednání o mezivládní dohodě se již vbrzku zahájí a že dojde nejen k jejímu podpisu, ale i k širší a důslednější kooperaci mezi naším a japonským průmyslem. Při realizaci této spolupráce by si již mohl přijít na své i náš vnitřní trh. Zpočátku to jistě nebude hned ideální, a tak je skoro přehnané ukazovat vám pod tímto zorným úhlem některé exponáty z Japanexu 68. Ale proč by právě tato vý-stava neměla být odrazovým můstkem pro další rozvoj našeho průmyslu? Možností je tady k tomu dost. Všechna dopoledne věnovaná odborníkům, jejich vzájemným diskusím s japonskými kolegy a nepochybně i různým polemikám, několik zajímavých celodenních sympozií, to všechno je přece daleko víc než předchozích zhruba padesát setkání Jen vybraných expertů. Určitá naděje tady je, proč bychom se tedy nepodívali alespoň za několika exponáty výstavy. Tak jsou tady především ty hondy a mazdy, které nás ovšem zajímají víc soukromě než řemeslně, pak část věnovaná složitým přístrojům, které také příliš nezapadají do našeho sortimentu, a pak, ale to už asi sotva odoláte — zajímavě Instalovaná průmyslová televize se snímacími kamerami na naše poměry úplně miniaturními. A hned vedle nejnovější typy stereomagnetofonů, dostatek typů tranzistorových rozhlasových přijímačů, další magnetofony třeba kazetové, televizory, ale i lednička, pračka, vysavač, baterie. A jestliže váš právě toto neuspokojuje, pak se vám třeba zalíbí v desítkách nejrůznějších fotografických objektivů, včetně objektivu s vestavěným bleskem nebo »rybího oka« se stoosmdesátistupňovým záběrem. Máte skladové nebo účetnické trampoty? Poněkud by je asi zahladil bezhlučný elektronkový stolní počítač, zcela nenápadný, ovšem schopný všech aritmetických operací včetně umocňování a odmocňování a se dvojí vnitřní pamětí. Nebo že by snad registrační pokladny? Také vypadají slibně, i když jejich posuvná místo tlačítková technika by možná u nás nenašla pochopení. Víc vám však o nich povědět nemohu, nenašla jsem totiž nikoho, kdo by mi právě u těch pokladen napověděl. Snad mnozí z vás měli větší štěstí. Ale to již můžeme přejít k části, která nepochybně nejvíce zaujala jak chemiky, tak i výrobce konfekce, pletenin a obuvi. K umělým kůžím, k prodyšné umělé kůži clarino s množstvím barevných variací, tetoronu a kašmilonu. A závěr výstavy patřil všem — hračky, nad kterými jsem viděla dospělé muže u vytržení, hračky me« zi kterými nechyběla ani ta raketa z titulku, elektrický šicí stroj, o kterém jsem se zase pro změnu domnívala, že jde o hračku, a pak úplně nakonec pěkná výstava moderních plastik a dalších projevů výtvarného umění, včetně té odborné výuky v ikebaně. Byla, abychom nezapomněli na existenci kritiky, v opravdovém rozporu s věru málo vkusným aranžmá právě prohlédnuté části výstavy. Ale i vysoká technika má právo na svůj rub. Mazdu, hondu, nebo stačí raketa?