Noviny Vnitřního Obchodu, 1968 (XV/1-52)

1968-11-08 / No. 43

NOVI NY 8. listopadu 1968 vnitřního obchodu Týdeník MVO a OS pracovníků obchodu 43 Jako každého roku vzpomínáme 1 dnes světodějná události, kterou v dě­jinách soudobého lidstva znamená Velká říjnová socialistická revoluce. Její mnohostranný vliv přispěl k hlubokým proměnám v myšlení a životě světa. Ovlivnil nejširši masy proletariátu i ostatních pracujících živými myšlenkami spravedlnosti, svobody, nejhluhší demokracie, sebeurěení a su­verenity svobodných národů ve svobodném světě. Tyto ideje a cíle vyvo­laly přirozeně zuřivý odpor imperialistů v čele s falangami odporného krva­vého fašismu. Velká vlastenecká válka sovětského státu a lidu obhájila a upevnila revoluční síly na celém světě a vytvořila podmínky pro rozvoj socialismu v dalších zemích, jejichž lid s myšlenkami Velkého října vřele souhlasil. Velké přátelství a bratrský vděk poskytly tyto národy Sovětskému svazu za velikou zásluhu na svém osvobození. Vytvořil se pevný tábor so­cialismu, vznikla společenství států téže orientace, rozvinula se nejtěsnější spolupráce a výměna hodnot v oblastech politiky, kultury i ekonomiky. Některé deformace, které všechny socialistické národy usilovaly a usilují napravit, některé omyly a osudná nedorozumění, která nastala, a jež jen věrností ideálům Října mohou part­neři v revolučním táboře zmírňovat a napravit, nesmějí však v našich mys­lích a v srdcích lidu oddaného so­cialismu a lidskosti překrýt a ani na chvíli zastřít velikost a věčnou platnost těch myšlenek, ze kterých se revoluce zrodila a kterými jedině dokázala a dokáže zaštítit své světodějné vítězství, jsou to myšlenky Vladimíra Iljiče Lenina, které jsou a zůstanou programem naší společné cesty vpřed: Ostává demokratické republiky v Rusku musí zaručovat: neomezenou svo­bodu svědomí, slova, tisku, svobody shromažďovací, stávkovací a spolčovací. ODKAZ VELKÉHO ŘÍJNA Fokus o přenesení říjnové a listopadové taktiky použité v jedné zemi na průběh událostí světové revoluce — tento pokus je odsouzen k nezdaru. ■ Musíme evropským dělníkům konkrétně ukázat, do čeho jsme se pustili, jak jsme se do toho pustili, jak se to má chápat; to je přivede konkrétně k otázce, jak dosáhnout socialismu. Musí se na to podívat: Rusové se chápou správného úkolu, a jestliže ho chápou špatně, pak to my uděláme lépe.■ Socialisté nemohou dosáhnout svého velkého cíle, nebudou-li bojovat proti otlačování národů.■ Jen jedno je nepochybné: vítězný proletariát nemůže žádnému cizímu ná­rodu vnucovat nějaké obšťastněni, nechce-li si podkopat své vlastní vítěz­ství... Proletariát se nestane svátým a nebude pojištěn proti chybám a slabostem jen proto, že provede sociální revoluci. Ale možné chyby (i zišt­né zájmy — pokus žít na účet cizího) Jej nevyhnutelně přimějí, aby si tuto pravdu uvědomil.■ Ruský dělník své přátelství nikomu nevnucuje, ale získává je tím, že se chová jako rovný k rovnému, jako ke spojenci a bratru v boji za socialismus. Revoluční armáda nikdy nešířili první a nenávistně vystupuje pouze proti těm, kdo se dopouštějí násilí vůči lidu. Kdyby tomu bylo jinak, pak by slovo revoluce ztratilo smysl.■ Stále ještě se setkáváme s dědictvím.., které se projevuje tím, že se komunisté uzavírají v úzkém kruhn vládnoucích, protože se bojí nebo ne­dovedou pro práci získat dost bezpartijních. Musíme se urychleně a ze všech sil přičinit o odstranění tohoto nedostatku. Z řad dělníků, rolníků a inte­ligence vyrůstá nemálo schopných a poctivých bezpartijních pracovníků, které je nutno dosazovat na nejvýznamnější místa v hospodářské výstavbě, přičemž si komunisté musí ponechat nezbytnou kontrolu a vedení. A na druhé straně je třeba i kontroly bezpartijních nad komunisty. ■ Vlastenectví je jeden z nejhlubších citů, které se v lidech pevně zako­řenily za staletí a tisíciletí, po která existuji jejich vlasti. ZAS PŘISEL PODZIM JAK VLONI V TEN ČAS, ZEZLÁTLO LISTÍ, SNÄS1 SE MLHY, VŠECHNO JE STEJNÉ, JAK NA PODZIM BÝVA, JENOM JA NEJSEM, CO VLONI V TEN ČAS. K výročí republiky Zemědělská obec Kolová u Karlo­vých Var vybudovala jako první na okrese moderní prodejnu v akci Z. Je to pěkný dar k výročí republiky, který má hodnotu víc než 300 000 ko­run. Prodejna má prodejní a sklado­vou plochu 200 čtverečních metrů. Je zde dostatek místa pro prodej po­travin, zeleniny, průmyslového zboží i základních druhů textilu. Je v ní i chladicí a mrazicí zařízení. Tím se v Kolové zavede také prodej lahůdek a cukrářských a mrazírenských vý­robků. Družstvo jednota získalo touto cestou rychleji nový objekt. Národní výbor od družstva dostane zaplaceny náklady na stavbu. Opravdu slavným dnem byl pro 123 nejlepších pracovníků družstevního obchodu 30. říjen. Sjeli se do praž­ského hotelu International, kde byli odměněni odznakem Vzorný pracov­ník spotřebních družstev. Ke každé­mu odznaku patřila ještě peněžitá od­měna ve výši tisíc korun, pro ženy kytice květin a pro muže pěkná kni­ha. Pěknými slovy ocenili jejich práci soudruzi Volek z OV OS a Marik, místopředseda Svazu spotřebních druž­stev. Odznaky a odměny rozdíleli sou­druh Vychodil, předseda SSD, sou­družka Brabcová, místopředsedkyně OV OS, a místopředseda slovenského výboru SSD s. Grman. Kromě srdečné atmosféry, v které vyznamenávání probíhalo, zde byla potěšitelná také skutečnost, že největší počet vyhod­nocených pracovníků byli přímo lidé z provozu — prodavači nebo vedoucí prodejen a pohostinských závodů. A snad největší potlesk provázel He­lenu Kapustkovou z Jednoty Karviná, povoláním řidičku. Po slovech díků za ocenění práce a slibů, že nepoleví ani v budoucnu, která pronesl za vše­chny soudruh Mráz ze Slovenského výboru SSD, strávili vyznamenaní pra­covníci po slavnostní večeři příjemný večer v divadlech Komedie a v Kar­lině. Slovní den neilepšich Zkracují prodejní dobu V okrese Karlovy Vary se o záso­bování obyvatel stará celkem čtrnáct obchodních podniků. 7, toho dvanáct již zavádí zkrácenou prodejní dobu. Jen dva — Restaurace a družstvo Jed­nota v Toužimi — neměly vytvořeny nutné podmínky, a proto zatím pra­cují v nezkrácené době. Z výroby V poslední době se střed města Te­plic mění k lepšímu. Přispívají k to­mu moderní prodejny. Po otevření prodejen výrobních podniků Kara, Hedva a PPP — což znamená prodej­na pletařského podniku, se počítá s dalšími: s prodejnou Karlovarského porcelánu v Krupské ulici, s oplat­kárnou Junior, která se umístila hned vedle a již má na starosti lovosický podnik na výrobu trvanlivého pečiva. V Junioru se budóu opékat lázeňské oplatky se znakem města Teplic. V ulici 28. října otevře značným ná­ i obchodů kladem svou prodejnu Tesla, která si zde vybuduje krajské středisko pora­denské služby pro amatéry s prode­jem běžných výrobků 1 náhradních součástek. Ani teplická Jednota ne­chce být za ostatními pozadu. Připra­vuje otevření střediska s občerstve­ním, kde hosté najdou třicet míst a kde bude bohatý výběr teplých I stu­dených jídel. Navíc k typickým den­ním restauracím přibude ve městě restaurace Split, v níž se budou po­dávat ve stylovém prostředí jídla a vína slunné Dalmácie. P řijedete ve dne — svítí. Přijede­te v noci — září. Azyl unave­ných poutníků, dějiště vědeckých sympozií, centrum společenského ži­vota: Interhotel Bohemia v Ostí nad Labem. Pohádka z ušlechtilých materiálů, Rovu, dřeva, skla, mramoru, kůže, umělecky ztvárněných textilií. V ja­zyce stroze provozním je to interho­tel A*, v deseti podlažích 100 jedno­lůžkových, 49 dvoulůžkových pokojů a 3 apartmá, každý pokoj se spr­chou a hygienickou buňkou. Ve spo­lečenských prostorách 800 až 1000 míst. Dvě jídelny, kavárna, noční klub, tři salónky. Terasa, dva osobní výtahy, garáž pro 40 aut. Velkoryse koncipovaný objekt pro-šel »ideovým přehodnocením« ještě dřív, než se zrodil. Pravé dítě svého věku. Původně měl řešit pouze míst­ní bolesti: katastrofální ubytovací si­tuaci, kdy zbyla v Ostí z někdejších sedmdesátí ubytovacích zařízení tři. Měl podstatně rozšířit pohostinské služby a zaplnit další bílé místo, na­prostý nedostatek společenských re­prezentačních prostor v městě. In­vestorem byly Restaurace a jídelny. Bouřlivý rozvoj cestovního ruchu znamenal změnu investora, jímž se staly Interhotely, i změnu původní koncepce. Projekt byl však už nato­lik realizován, že se měnit dalo jen málo. Hotel nese jisté znaky této rozpolcenosti: pro naši stavební »rea­litu« charakteristickou prostorovou stísněnost pokojů i příslušenství. Ne­vyrovnanost kapacity hotelových a společenských zařízení se zařízeními restauračními a některými zařízení­mi hotelových služeb, včetně jejich technických parametrů. Rovněž malá pečlivost »zlatých českých rukou« připravila, zejména v počátcích pro­vozu, doslova horoucí peklo pracov­níkům v umývárně, kuchyní, prádel­ně, kteří dopláceli na nefungující kli­matizaci. Prvními krůčky se hotelový provoz rozběhl 7. května, ale už v červnu musel přejít málem do finiše. Náměs­tek ředitele Petr Kumpf vzpomíná, jak si stírali z čela pot, když se v ho­telu — kromě našich a ostatních zahraničních hostí — ubytovala sku­pina sto čtyřiceti filmařů, z toho še­desát z USA. Nejvyspělejší světovou civilizaci zhýčkaní Američané nechtě­li nic mimořádného — upřímně do­znává náměstek Kumpf — pouze od samého počátku zcela samozřejmě a plně využívali celou škálu hotelo­vých 1 restauračních služeb od praní, žehlení, čištění skvrn přes půjčování strojů, obstarávání vstupenek, tlu­močnickou službu, autoservis, až po telefonní a telexová mezikontinentál­ní spojení. Dnes už si v Bohemii nepodávají ruce kontinenty. Vedoucí pracovníci sice stírali z čela pot docela nedáv­no, bylo to ale tím, jak úporně hle­dali prostředky na výplatu zaměst­nanců, kteří po srpnových událostech nedobrovolně zaháleli v prázdném hofelu. V těch nejtěžších dnech a bezpro­středně po nich, kdy jsme si začali citlivě uvědomovat své hodnoty a ja­ko by přes noc vzrostly naše nároky na uspokojování kulturních i spole­čenských potřeb, v té době začali také Ústečtí objevovat »svoji« Bo­­hemku. Původní ostych před honos­ným Babylónem, v němž zvučívala směsice jazyků, se zvolna měnil v jistou pýchu. Přijedou na návštěvu příbuzní nebo známí: »Pojdte se po­dívat, jaký tu máme hoteli« Nebo le­žérně: »Sejdeme se v Bohemce!« Ať vidí, jakou tady na té výspě máme úroveň... Vedení hotelu nepromeškalo změ­nu atmosféry. Začaly «e podávat so­botní a nedělní rodinné obědy, včet­ně dětských jídel, za velmi přijatel­nou cenu; akce v salóncích byly pře­řazeny do nižší, druhé cenové skupi­ny. I mladí mají možnost učit se spo lečensky se uplatňovat v kultivova­ném prostředí na odpoledních taneč­ních koktajlech a čajích. Z patnácti­­korunového vstupného připadá pouze 8 Kčs na vstup, ostatní na občerstve­ní. A to je, ovšem podle výběru z ně­kolika druhů, skutečně bud koktajlo- JMÉ vé nebo čajové, případně kávové. Ve všední dny je mládež nakloněna spíše automatu, překrásně zařízené­mu, s moderně řešeným provozem. Mají tam džus, limo, pivo — s ohle­dem na udržení kultury prostředí vše zásadně v lahvích — a také, což je z hlediska mladých obzvláště »sen­za«, hrací automat. Ještěže proda­vačky mají ^nožnost od pultů ovládat hlasitost reprodukce. Starší klienti oceňují spíš kvalitu piva, pokrmů, to, že u každého pultu si mohou záro­veň s jídlem vybrat i nápoj, a spe­cialitu — grilovaná kuřata. Ač je v bezprostřední blízkosti víc provozo­ven s občerstvením, nový automat se úspěšně včlenil do konkurence a na- NEM šel svůj okruh zákazníků, takže se na celkových tržbách Bohemie podílí 32 procenty. (24 % připadá na hotel, 13 na kavárnu, 8 na noční klub, 23 na restaurace a salónky —■ jak praví červencová zkušenost.) Horké léto máme za sebou, nostal­gický podzim skýtá více času na vá­žení dosavadních zkušeností a per­spektiv. Někteří pracovníci ústecké­ho interhotelu dezertovali, většina se však dál sžívá s kolektivem, s pro­středím, dál se zdokonaluje v odbor­ných znalostech a jazycích. Věří, že opět vyjde slunce nad Bohemií. 5 O HOTELU SE SYMBOLICKÝM Pod pojmem »automat« st takovéto prostředí zpravidla nepředstavujeme. V Ostí se podařilo vzácným skloubením účelové i výtvarné stránky docílit mimořádného výsledného účinu. — Vlevo celkový pohled na interhotel Bohe­mia. Foto Jiří Vlček V «

Next